Vyhláška ministerstva dopravy o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu

§ 1

Úvodní ustanovení

Rozsah a význam silniční automobilové dopravy neustále stoupá s rostoucím rozsahem výroby a se zvyšováním životní úrovně obyvatelstva. Materiálovou základnou silniční automobilové dopravy jsou silniční vozidla pro motorovou dopravu, tj. vlastní motorová vozidla a jejich přívěsy a návěsy (dále jen „vozidla”). Na stavu a využití vozidel závisí plnění úkolů v silniční dopravě, daných mohutným rozvojem našeho národního hospodářství. Proto je třeba vytvořit ekonomické a technické předpoklady pro využití a údržbu vozidel a tím zajistit hospodárnou a bezpečnou jízdu, prodloužení celkové doby jejich upotřebitelnosti, snížení vlastních nákladů provozu a odkrytí vnitřních rezerv v silniční automobilové dopravě. Jen tak lze docílit co největší hospodárnosti provozu, pohotovosti automobilového parku a tím posílení obranné síly našeho státu.

§ 2

Technickohospodářské normy pro provoz vozidel

(1) Ke zhospodárnění provozu vozidel, zajištění kontroly hospodárnosti, pro účely plánování a pro účely prémiování řidičů a údržbářů stanoví se technickohospodářské normy spotřeby pohonných hmot a mazadel, výkonů vozidel do generální opravy a upotřebitelnosti vozidel, nákladů na údržbu a opravy, nákladů na pláště, výkonů a upotřebitelnosti akumulátorů a výkonů vozidel pro jednotlivé práce a stupně plánované údržby (příloha 1).

(2) Držitelé vozidel jsou povinni používat technickohospodářské normy uvedené v příloze 1. Výjimečně mohou používat odchylných norem, pokud jsou pokrokovější než normy stanovené touto vyhláškou; toto oprávnění se nevztahuje na normy výkonů vozidel pro jednotlivé práce a stupně pravidelné údržby. Používání odchylných pokrokovějších norem jsou držitelé povinni oznámit ministerstvu dopravy.

(3) Opotřebení vozidla a plášťů, rychlost vozidla a tím spotřebu pohonných hmot ovlivňují provozní poměry, ve kterých se jízda vozidla uskuteční. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, použitím přívěsů a zvláštní povahou dopravy. Hodnoty technickohospodářských norem jsou vyjádřeny v základním kilometru, tj. kilometru ujetém vozidlem v příznivých provozních poměrech. Nejede-li vozidlo v příznivých provozních poměrech, provede jeho držitel přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry použitím zvláštních přirážek stanovených pro jednotlivý druh provozních poměrů (příloha 2).

(4) Spotřebu pohonných hmot ovlivňují kromě provozních poměrů ještě další provozní okolnosti (provozní podmínky). Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami a srážkami k základní normě spotřeby pohonných hmot stanovenými v příloze 2. S jejich použitím provede držitel vozidla výpočet normované spotřeby pohonných hmot vozidla.

(5) Vozidla musí být udržována tak řádně a při jejich provozu musí být používán takový způsob jízdy, aby nebyly překročeny normy spotřeby pohonných hmot a mazadel, normy nákladů na údržbu, opravy a pláště a přitom aby byly dosaženy, popřípadě překročeny normy výkonů vozidel do středních a generálních oprav a normy upotřebitelnosti vozidel. Držitelé vozidel jsou proto povinni všechny zaměstnance pracující v provozu vozidel podrobně seznámit s obsahem technickohospodářských norem týkajících se vozidel a plášťů.

(6) Spotřebu pohonných hmot a mazadel, náklady na údržbu, opravy a pláště jsou držitelé vozidel povinni běžně zaznamenávat a ve stanovených lhůtách kontrolovat. Zjistí-li držitel vozidla překročení normy spotřeby nebo normy nákladů, je povinen učinit vhodná opatření k zajištění hospodárného provozu.

§ 3

Plánovaná údržba vozidel

(1) Ke zvýšení hospodárnosti, provozní způsobilosti a pohotovosti vozidel je nutno věnovat soustavnou a pravidelnou péči jejich technickému stavu. Držitelé vozidel jsou proto povinni provádět údržbu vozidel v provozu i vozidel odstavených do provozní zálohy, a to v rozsahu stanoveném přílohou 3.

(2) Údržba vozidel v provozu se provádí na podkladě podrobného časového plánu údržby, který určí provedení jednotlivých stupňů údržby (plánovaná údržba). Plán údržby sestavuje a provádění údržby podle vypracovaného plánu zajišťuje držitel vozidla.

§ 4

Opravy vozidel

(1) Závady na vozidlech, k nimž došlo v provozu, nebo závady zjištěné při plánované údržbě musí být před dalším použitím vozidel v provozu nebo před jejich odstavením do provozní zálohy odstraněny, a to podle povahy závady bud’ běžnou, střední nebo generální opravou. Podrobné určení prací spadajících do jednotlivých druhů oprav obsahuje příloha 4.

(2) V zájmu hospodárného a plynulého provádění oprav a k zajištění správného rozdělování náhradních dílů jsou držitelé vozidel povinni požadavky na provádění generálních, středních a běžných oprav, jakož i plánované údržby ve veřejných opravnách předkládat ke schválení. Tato povinnost se vztahuje jen na vozidla značek, typů a ročníků, které stanoví ministerstvo dopravy pro příslušný plánovací rok. Podrobné směrnice o uplatňování požadavků na provedení oprav obsahuje příloha 4.

(3) Ke schválení podle odstavce 2 musí být předložen i požadavek na provedení generálních oprav vozidel a celkových oprav motorů, které chce držitel vozidla výjimečně provést ve vlastní opravně; ministerstvo dopravy může tuto povinnost rozšířit i na celkové opravy jiných skupin vozidel. Provádění středních a běžných oprav a plánované údržby vozidel ve vlastních opravnách držitelů vozidel se ke schválení nepředkládá.

(4) Veřejné opravny jsou povinny hlásit za účelem trvalého vyřazení z provozu vozidla, u nichž pokládají provedení opravy za nehospodárné, a to příslušnému výkonnému orgánu okresního národního výboru, v jehož obvodu jsou vozidla umístěna.

§ 5

Záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě

Nová vozidla a vozidla po generální opravě musí být zajížděna takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich největší hospodárnost v dalším provozu a nejdelší upotřebitelnost. Závazné podmínky pro záběh nových vozidel a vozidel po generální opravě obsahuje příloha 5.

§ 6

Hospodaření s plášti a dušemi

(1) Trvanlivost plášťů a duší závisí na jejich správném skladování, huštění, ošetřování, používání v provozu a včasném provedení oprav.

(2) Pneumatiky (pláště s dušemi) musí být huštěny na tlak, uvedený v příloze 6, který odpovídá únosnosti plášťů.

(3) Pláště mohou být používány v provozu jen tak dlouho, aby bylo možno provést jejich protektorování. Držitel pláště je proto povinen odevzdat plášť k protektorování, dokud je vzorek běhounu znatelný i na nejvíce ojeté ploše pláště. Podnik provádějící protektorování provede klasifikaci a označení pláště podle směrnic, uvedených v příloze 6; jestliže je kostra pláště tak poškozena nebo celkový jeho stav tak špatný, že by provedení protektoru nebylo hospodárné nebo použití protektorovaného pláště k dalšímu provozu bezpečné, upustí od protektorování takového pláště. Rovněž může upustit od protektorování pláště tak neběžného rozměru, že s jeho dalším využitím v provozu nelze počítat.

(4) Ojeté pláště, které nemůže držitel použít ve svém provozu, musí nabídnout k výkupu podniku provádějícímu protektorování, který je povinen je odkoupit.

(5) Aby bylo dosaženo nejhospodárnějšího využití plášťů a duší, jsou jejich držitelé povinni tyto pláště a duše skladovat, používat v provozu a vyřazovat podle směrnic uvedených v příloze 6; tato příloha obsahuje dále směrnice o třídění plášťů a reklamační a záruční řády plášťů.

§ 7

Stavby, přestavby a trvalé odnětí způsobilosti vozidel

(1) O stavbách, přestavbách a trvalém odnětí způsobilosti jednotlivých vozidel rozhodují dopravní inspektoráty podle ustanovení vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích. Posuzování hospodářských důvodů staveb, přestaveb a trvalého vyřazení nákladních a speciálních automobilů a autobusů přísluší výkonným orgánům krajských a okresních národních výborů v mezích dalších ustanovení.

(2) Souhlas výkonného orgánu krajského národního výboru se stavbou vozidla uvedeného v odstavci 1 může být udělen, jen jde-li o

1. a) vozidlo s novými konstrukčními prvky, jež je vhodné vyzkoušet v provozu nebo
2. b) vozidlo speciální, určené k hospodářským nebo k jiným obecně důležitým účelům.

(3) Souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru k přestavbě vozidla uvedeného v odstavci 1 je třeba, jde-li o přestavbu

1. a) na jiný druh vozidla nebo
2. b) na jiný druh pohonu.

Výkonný orgán okresního národního výboru může držiteli vozidla uložit přestavbu vozidla na jiný druh vozidla nebo pohonu anebo uložit prodej (převod) zařízení, které sloužilo dosavadnímu pohonu; přitom může určit držitele vozidla, jemuž má být zařízení prodáno (převedeno), pokud zařízení nepotřebuje jiný podnik téhož hospodářského odvětví.

(4) Výkonný orgán okresního národního výboru vysloví souhlas s trvalým vyřazením vozidla, uvedeného v odstavci 1, případně rozhodne o tom, má-li být uloženo držiteli trvalé vyřazení takového vozidla, a to zejména tehdy,

1. a) není-li oprava se zřetelem k jejímu rozsahu a ke stavu, druhu a typu vozidla hospodárná nebo
2. b) je-li provoz vozidla se zřetelem k jeho stáří a další upotřebitelnosti nehospodárný.

§ 8

Jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel

(1) Držitelé vozidel jsou povinni plně využívat v provozu především vozidel starších, neběžných a cizích typů; při dočasném poklesu nároků na přepravu jsou povinni ze svého vozového parku odstavovat do provozní zálohy vozidla novějších typů.

(2) V provozu musí být používáno takových druhů vozidel, která odpovídají povaze přepravy. Jestliže nákladní speciální automobil, autobus nebo traktor a jejich přívěs nebo návěs je převážně používán k takovým přepravám, při nichž nemůže být vozidla některého z uvedeného druhu nebo jeho speciálního zařízení plně využito, a držitel takového vozidla neprokáže, že je k zajištění výrobních úkolů nezbytně potřebuje, je povinen převést je na jinou organizaci státního socialistického sektoru, v níž bude vyhovovat uvedeným podmínkám. Neučiní-li tak držitel vozidla, může mu příslušný výkonný orgán krajského národního výboru uložit převedení vozidla, a to i do podniku jiného hospodářského odvětví; nemá-li však držitel možnost přepravu, obstarávanou vozidlem určeným k převodu, zajistit jiným vlastním vozidlem, může být toto rozhodnutí učiněno toliko za předpokladu, že bude držiteli vozidla zajištěna možnost získat jiné vozidlo vhodné pro převážný druh jeho přepravy.

(3) K zajištění hospodárného provádění oprav a k usnadnění zásobování náhradními součástmi a dílci jsou držitelé nákladních automobilů státního socialistického sektoru v obvodu jednotlivých krajských národních výborů povinni používat vozidel značek a typů, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě v příslušnými ústředními úřady.*) Nesplní-li držitel vozidla tuto povinnost, může mu příslušný výkonný orgán krajského národního výboru uložit, aby vozidlo vyměnil za vozidlo organizace státního socialistického sektoru z jiného kraje, a to v dohodě s příslušným výkonným orgánem toho krajského národního výboru, do jehož obvodu vozidlo má být převedeno.

(4) Při provozu osobních automobilů socialistického sektoru musí být veden záznam, z něhož jsou patrny zejména cesty a osoba, která k ní dala příkaz; řidič je povinen předložit tento záznam na požádání dopravních orgánů k nahlédnutí. Vzory záznamů a podrobnosti o jejich vedení stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se Státním úřadem statistickým a ostatními zúčastněnými ústředními úřady.**)

(5) Ministerstvo dopravy může v dohodě s příslušnými ústředními úřady učinit i jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel, zejména může stanovit

1. a) množství náhradních automobilových součástí a dílců, jejichž spotřebu je možno se zřetelem k podmínkám provozu a ke konstrukci vozidel pokládat pro stanovené výkony vozidel za hospodárnou a která proto nesmí být překročena,
2. b) množství náhradních automobilových součástí a dílců, které mohou držitelé vozidel se zřetelem ke spotřebě podle písmeny a) mít na skladě pro svá vozidla,
3. c) způsob hlášení potřeby náhradních součástí a dílců a povinnost vrátit opotřebovanou součást a dílec při koupi nové součásti nebo dílce,
4. d) povinnost předkládat ke schválení požadavky na provádění generálních, středních a běžných oprav, jakož i plánované údržby ve veřejných opravnách, a povinnost platit penále v případě, že vozidlo nebylo přistaveno k opravě podle plánu, ač jeho technický stav opravy vyžadoval, nebo že oprava nebyla podle plánu provedena,
5. e) vymezení působnosti činnosti, rozsahu a rozmístění automobilových opraven,
6. f) povinné vybavení vozidel, zvyšující hospodárnost jejich provozu, zejména hospodárnou spotřebu pohonných hmot a pneumatik (např. teploměry, termostaty, olejové čističe, vypouštěcí šrouby s magnetem, zařízení pro udržování teploty motoru, vířivé vložky, clony chladičů apod.),
7. g) omezení užívání zvláštních zařízení k úspoře pohonných hmot jen na zařízení jím povolená.

§ 9

Normy odpisů vozidel

K zajištění jednotného postupu při odpisování vozidel stanoví se v příloze 7 normy odpisů pro jednotlivé druhy a typy vozidel. Stanovené normy odpisů jsou závazné pro držitele vozidel, jimž je uložena povinnost odpisovat základní fondy.*)

§ 10

Působnost výkonných orgánů národních výborů

(1) Kromě působnosti výkonných orgánů národních výborů uvedených v §§ 7 a 8 dohlížejí výkonné orgány krajských národních výborů přímo v dopravních provozech držitelů vozidel na dodržování ustanovení této vyhlášky, dbají o přenášení zkušeností š prováděním vyhlášky mezi řidiči, údržbáři a držiteli vozidel a zajišťují budování stanic technické obsluhy.**)

(2) Výkonné orgány krajských národních výborů mohou podle směrnic ministerstva dopravy svěřit výkon své působnosti podle §§ 7 a 8 odst. 2 a 3 výkonnému orgánu okresního národního výboru a výkon své působnosti podle předchozího odstavce jiné socialistické právnické osobě; posléze uvedené pověření v rozsahu celostátním přísluší ministerstvu dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

§ 11

Povolování výjimek

Ministerstvo dopravy (na Slovensku pověřenectvo dopravy) může povolit z ustanovení této vyhlášky výjimku, vyžadují-li to hospodářské nebo jiné zvláštní důvody.

§ 12

Rozsah platnosti vyhlášky

(1) Na trolejbusy se vztahuje ustanovení § 2 odst. 2, 3 a 5, a to pokud se týká norem nákladů na pláště, §§ 6 a 10, dále přílohy 2 a 6 vyhlášky.

(2) Na zemědělské traktory se vztahují ustanovení §§ 6 a 7 a přílohy 6.

(3) Na držitele soukromých vozidel se nevztahují ustanovení § 2, § 3 odst. 2, § 4 odst. 2 a 3, § 9 a přílohy 1, 2 a 7.

(4) Na vozidla ozbrojených sborů se tato vyhláška nevztahuje.

§ 13

Přechodné ustanovení