Vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu, kterou se provádí zákon o stavebním řádu

§ 23

účinné od 1. 8. 1959Žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby

účinné od 1. 8. 1959(1) Před započetím přípravných prací pro stavbu (např. dovoz materiálu na staveniště, příprava staveniště, úprava příjezdu ke staveništi) a není-li přípravných prací třeba, před započetím vlastních stavebních prací, požádá stavebník stavební úřad o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby a předloží předepsanou dokumentaci. U staveb uvedených v § 24 odst. 1 písm. b) je přípustno, aby stavebník požádal o povolení přípravných prací ještě před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Stavební úřad určí, jak má být tato žádost doložena.

účinné od 1. 8. 1959(2) Žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby se předkládají u výkonného orgánu místního národního výboru místa stavby. Dotýká-li se však stavba obvodů několika místních národních výborů, předkládá se žádost přímo příslušnému stavebnímu úřadu.

účinné od 1. 8. 1959(3) Výkonný orgán místního národního výboru předloží žádost se svým vyjádřením příslušnému stavebnímu úřadu do 7 dnů, není-li sám stavebním úřadem.

§ 24

účinné od 1. 8. 1959Předepsaná dokumentace a další doklady

účinné od 1. 8. 1959(1) Předepsanou dokumentaci se rozumí:

1. účinné od 1. 8. 1959a) u staveb, na něž se vztahují předpisy o dokumentaci staveb, zadávací (jednostupňový) projekt bez rozpočtové části a bez technických výpočtů. Dokumentace se předkládá stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních. Stavební úřad určí, které části projektu si ponechá v jednom vyhotovení pro svou potřebu;
2. účinné od 1. 8. 1959b) u ostatních staveb stavební výkresy v měřítku 1 : 100 včetně situačního plánu stavby v měřítku nejméně katastrální mapy, technický popis stavby včetně technických výpočtů, jednoduchý rozpočet nákladů, výkaz potřebných stavebních hmot a ostatní doklady, určené zvláštními předpisy nebo stavebním úřadem. Neposkytuje-li situační plán stavby dostatečný podklad pro rozhodnutí, může si stavební úřad vyžádat jeho doplnění, popřípadě přepracování a určí obsah i měřítko požadovaného situačního plánu stavby. Dokumentace se předkládá ve dvou vyhotoveních a není-li výkonný orgán místního národního výboru místa stavby stavebním úřadem, ve třech vyhotoveních.

účinné od 1. 8. 1959(2) K žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby je třeba dále předložit doklad o tom, že stavebník je vlastníkem stavebního pozemku nebo má právo stavby na pozemku anebo požádal o jeho vyvlastnění.

účinné od 1. 8. 1959(3) Neposkytuje-li předložená dokumentace dostatečný podklad pro posouzení stavebního úřadu a jeho rozhodnutí, vyžádá si stavební úřad od stavebníka na jeho náklad zpřesnění nebo doplnění dokumentace dalšími výkresy, rozbory, specifikacemi nebo jinými doplňky.

§ 25

účinné od 1. 8. 1959Místní šetření

účinné od 1. 8. 1959(1) Při místním šetření projedná stavební úřad žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby se stavebníkem a ostatními účastníky řízení, s výkonným orgánem místního národního výboru, s orgány hygienické a protiepidemické služby, s dotčenými orgány státní správy (orgány požární ochrany, civilní obrany, státní památkové péče, dopravy, vojenské správy, báňské správy, spojů aj.), s orgány inspekce práce, s projektantem a organizací, která provede stavbu. Stavební úřad dbá, aby se místního šetření zúčastnil jen nezbytný počet osob, jejichž přítomnost při šetření je nutná; může si proto před místním šetřením opatřit písemné vyjádření dotčených orgánů státní správy, jestliže toto vyjádření postačí k posouzení žádosti.

účinné od 1. 8. 1959(2) Při místním šetření zjišťuje stavební úřad, zda a do jaké míry jsou navrhovanou stavbou dotčeny obecný zájem a oprávněné zájmy účastníků, a připravuje podklady pro takové rozhodnutí, které zajistí, aby navrhovaná stavba byla v souladu s nejdůležitějšími zájmy. Místní šetření musí být vždy provedeno, jde-li o novostavby a stavby, které by mohly způsobit zhoršení poměrů zdravotních, dopravních, bezpečnostních, sociálních nebo estetických. Od místního šetření může stavební úřad upustit, jen jde-li o jednoduché stavby a jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a jeho okolí.

účinné od 1. 8. 1959(3) Stavební úřad pozve účastníky řízení, orgány a organizace uvedené v odstavci 1 písemně nebo prostřednictvím výkonného orgánu místního národního výboru nejméně 7 dní před konáním místního šetření. V pozvání uvede, kde lze nahlédnout do dokumentace navrhované stavby a upozorní, že námitky lze uplatnit nejpozději při místním šetření. Ve výjimečných případech (při stavbách dálkových vedení elektrických, plynových aj.) pozve stavební úřad účastníky řízení k místnímu šetření vyhláškou vyvěšenou u místních národních výborů, jejichž území se navržená stavba dotýká. Písemně pozve orgány státní správy, stavebníka, projektanta a organizaci, která stavbu provede.

účinné od 1. 8. 1959(4) Účastníky řízení jsou vedle stavebníka též vlastníci (uživatelé) sousedních nemovitostí, popřípadě jiné osoby, jejichž práv či oprávněných zájmů by se mohla stavba dotknout.

účinné od 1. 8. 1959(5) Orgány hygienické a protiepidemické služby, požární ochrany, civilní obrany, památkové péče, dopravy, spojů, vojenské správy, báňské správy, inspekce práce, popřípadě jiné dotčené orgány státní správy a orgány financujících ústavů jsou povinny na dožádání stavebního úřadu sdělit svoje vyjádření k projednávané dokumentaci stavby na podkladě odborného posouzení a ve svém vyjádření uvést, zda dokumentace splňuje jejich požadavky. Stavební úřad si takové vyjádření vyžádá, není-li již obsaženo v předložené dokumentaci.

§ 26

účinné od 1. 8. 1959Otázky, které stavební úřad přezkoumává ve stavebním řízení

účinné od 1. 8. 1959(1) Součástí řízení o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby je prověření zastavovacího plánu stavby. Stavební úřad je povinen prověřit zastavovací plán stavby, je-li k tomu příslušný podle zákona o územním plánování a prováděcích předpisů k němu, jinak zajistí prověření zastavovacího plánu u příslušného orgánu dříve, než vydá rozhodnutí o přípustnosti stavby. Orgány, které rozhodují o přípustnosti stavby podle zvláštních předpisů,^*) jsou povinny opatřit si vyjádření výkonného orgánu příslušného národního výboru k zastavovacímu plánu z hlediska územního plánování; jeho vyjádření je pro tyto orgány závazné.

účinné od 1. 8. 1959(2) Pro zajištění komplexnosti a plynulosti výstavby stavební úřad přezkoumá, zda je zajištěno včasné vybudování technického a občanského vybavení, potřebného k užívání stavby, a to zejména

1. účinné od 1. 8. 1959a) zda bude včas vybudováno technické zařízení potřebné pro plynulé provádění stavby (komunikace, vodovod, kanalizace, přívody elektřiny, plynu apod.);
2. účinné od 1. 8. 1959b) zda bude nejpozději při uvádění stavby do trvalého provozu (užívání) vybudováno ostatní technické zařízení (osvětlení, komunikace apod.);
3. účinné od 1. 8. 1959c) zda s ohledem na účel stavby budou včas vybudována alespoň nezbytná občanská zařízení (zařízení obchodní, pro dopravu, spojová zařízení apod.);
4. účinné od 1. 8. 1959d) zda budou včas provedeny terénní a sadové úpravy.

účinné od 1. 8. 1959(3) Zjistí-li stavební úřad závady, které by znemožňovaly používání stavby po jejím dokončení, zajistí jejich odstranění stanovením podmínek podle § 29. Požadavek na odstranění ostatních závad uplatní připomínkou podle § 30, popřípadě sdělí tyto závady dotčeným orgánům státní správy.

účinné od 1. 8. 1959(4) Se stavebním řízením se spojují, pokud to povaha věci nevylučuje, i jiná řízení nutná k uskutečnění stavby, která provede — pokud není k tomu příslušný jiný orgán — rovněž stavební úřad (řízení podle předpisů o hořlavinách a výbušinách, řízení podle předpisů o vodním hospodářství, řízení o zboření stavby, řízení o stanovení pásem hygienické ochrany aj.).

účinné od 1. 8. 1959(5) U staveb, na které se vztahují předpisy o dokumentaci staveb a u kterých je dokumentace přezkoumávána z hlediska jiných předpisů (bezpečnostních, horních, zdravotních, požárních, dopravních, technických apod.) příslušnými orgány (orgány hygienické a protiepidemické služby, státní báňské správy, požární ochrany, civilní obrany, památkové péče, dopravy, spojů aj. a orgány schvalujícími dokumentaci), stavební úřad předloženou dokumentaci z hlediska těchto předpisů nepřezkoumává. Za správnost technických výpočtů projektu odpovídá projektant.

§ 27

účinné od 1. 8. 1959Zjednodušené stavební řízení

účinné od 1. 8. 1959(1) Zjednodušené stavební řízení provede stavební úřad, jestliže byla v průběhu projednávání dokumentace podle předpisů o dokumentaci staveb zajištěna vyjádření orgánů hygienické a protiepidemické služby, všech dotčených orgánů státní správy, orgánů inspekce práce a jejich vzájemný soulad a zjištěno stanovisko účastníků řízení, získán jejich souhlas nebo sjednány s nimi písemné dohody. V míře, v jaké byly požadavky příslušných orgánů splněny, omezí stavební úřad projednání dokumentace s nimi ve stavebním řízení.

účinné od 1. 8. 1959(2) Jestliže byl u staveb dálkových vedení získán souhlas účastníků řízení podle odstavce 1, omezí stavební úřad stavební řízení v části trasy, která neprobíhá zastavěným územím, na přezkoumání souladu dokumentace s územními plány a na přezkoumání komplexnosti a plynulosti výstavby.

§ 28

účinné od 1. 8. 1959Rozhodnutí o podmínkách stavebního úřadu a o námitkách účastníků řízení

účinné od 1. 8. 1959(1) U staveb, jejichž dokumentace je schvalována podle předpisů o dokumentaci staveb, rozhodne stavební úřad před vlastním rozhodnutím o přípustnosti stavby o podmínkách pro vydání tohoto rozhodnutí a o námitkách účastníků řízení. Stanovené podmínky musí vyplývat ze zjištění provedených ve stavebním řízení. Výjimečně může stavební úřad vydávat rozhodnutí o námitkách účastníků řízení postupně tak, aby stanovení podmínek a vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nebylo zdržováno průběhem odvolacího řízení o námitkách. Proti rozhodnutí, jímž stavební úřad stanoví závazné podmínky pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby, je přípustné odvolání.

účinné od 1. 8. 1959(2) U ostatních staveb stanoví stavební úřad podmínky pro provedení stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

účinné od 1. 8. 1959(3) Stavební úřad se pokusí dosáhnout dohody i o námitkách účastníků řízení, které mají občanskoprávní charakter. Nedojde-li k dohodě, odkáže účastníky na soud.

§ 29

účinné od 1. 8. 1959Obsah podmínek a jejich závaznost

účinné od 1. 8. 1959(1) Obsahem podmínek, které jsou pro stavebníka závazné, je zejména stanovení uličních a stavebních čar, výškových bodů, výšky římsy a hřebenu, šířky chodníku, zajištění souladu architektonického řešení stavby s okolím, zejména pokud jde o hmoty, měřítka, barvy, strukturu a materiál krytin a jiné vztahy k okolí, jakož i úpravy zařízení staveniště, aby co nejméně narušovalo existující zeleň, nepřekáželo dopravě a nezabíralo plochy, kterých je třeba pro jiné účely. Je-li předložená dokumentace v rozporu s územním rozhodnutím, uloží stavební úřad v dohodě s orgánem územního plánování stavebníku upravit dokumentaci stavby. Podmínky mohou se týkat také komplexní vybavenosti stavby (§ 26 odst. 2 a 3).

účinné od 1. 8. 1959(2) Při stanovení podmínek, popřípadě současně s rozhodnutím o přípustnosti stavby rozhodne stavební úřad o rozsahu pozemků, jichž smí být použito při provádění stavby a určí potřebné podmínky a výši náhrady za jejich užívání, nedojde-li o tom mezi účastníky k dohodě nebo není-li zvláštními předpisy^*) stanoveno jinak.

účinné od 1. 8. 1959(3) Jestliže schvalovací orgány příslušné podle předpisů o dokumentaci staveb nesouhlasí se stanovenými podmínkami, musí věc projednat se stavebním úřadem, a nedojde-li k dohodě, s orgány jemu nadřízenými, které přezkoumají jeho rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovení správního řádu. Schvaluje-li dokumentaci stavby orgán, který je stavebnímu úřadu nadřízen a nesouhlasí-li s jeho podmínkami, přezkoumá rozhodnutí stavebního úřadu stejným způsobem. Pokud nedojde ke změně podmínek touto cestou nebo cestou odvolání, jsou jimi schvalovací orgány vázány.

§ 30

účinné od 1. 8. 1959Připomínky stavebního úřadu

účinné od 1. 8. 1959(1) Stavební úřad může dávat orgánu příslušnému k posouzení a schválení dokumentace podle předpisů o dokumentaci staveb připomínky až do skončení schvalovacího řízení. Připomínky se mohou týkat zejména

1. účinné od 1. 8. 1959a) použití pokrokových technických řešení;
2. účinné od 1. 8. 1959b) využití místních zdrojů materiálů nebo výroby;
3. účinné od 1. 8. 1959c) zabezpečení včasného vybudování technického zařízení potřebného pro plynulé provádění staveb;
4. účinné od 1. 8. 1959d) zařízení staveniště se zřetelem k budoucí možnosti jeho stálého použití a bytů pro zaměstnance se zřetelem k možnosti jejich použití již během provádění stavby;
5. účinné od 1. 8. 1959e) komplexní vybavenosti, pokud jde o technická zařízení, občanská vybavení a zeleň vzhledem k povaze a účelu stavby.

účinné od 1. 8. 1959(2) Připomínkami stavebního úřadu nejsou schvalovací orgány vázány, jsou však povinny je projednat a výsledek projednání písemně sdělit stavebnímu úřadu.

§ 31.

účinné od 1. 8. 1959Rozhodnutí o přípustnosti stavby

účinné od 1. 8. 1959(1) U staveb, na něž se vztahují předpisy o dokumentaci staveb, vydá stavební úřad rozhodnutí o přípustnosti stavby, jen je-li schválenou dokumentací zabezpečeno dodržení stanovených podmínek. Není-li tomu tak, žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby zamítne. Stavební úřad může požadovat, aby mu stavebník prokázal splnění stanovených podmínek předložením příslušných částí prováděcího projektu.

účinné od 1. 8. 1959(2) Při vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby opatří stavební úřad schválenou dokumentaci schvalovací doložkou a vrátí jedno vyhotovení dokumentace stavebníkovi spolu s rozhodnutím. Část druhého vyhotovení, kterou potřebuje k výkonu stavebního dohledu, si ponechá a zbytek vrátí stavebníkovi.

účinné od 1. 8. 1959(3) O rozhodnutí o přípustnosti stavby a stanovených podmínkách vyrozumí stavební úřad vždy výkonný orgán místního národního výboru a zašle mu, jde-li o stavby, jejichž dokumentace se neschvaluje podle předpisů o dokumentaci staveb, jedno vyhotovení projektu k výkonu stavebního dohledu.

účinné od 1. 8. 1959(4) Rozhodnutí o přípustnosti stavby pozbývá platnosti uplynutím dvou let od jeho vydání, nebylo-li v této lhůtě započato se stavebními pracemi. Platnost rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost stavebníka.

§ 32

účinné od 1. 8. 1959Vytýčení stavby

účinné od 1. 8. 1959(1) O rozhodnutí o přípustnosti stavby vyrozumí stavební úřad příslušný oblastní ústav geodézie a kartografie — okresní měřické středisko. Jestliže organizace provádějící stavbu, projektant stavby nebo její investor nemají orgán oprávněný k zeměměřickým pracím podle § 3 zákona č. 61/1951 Sb., jímž se zrušují oprávnění civilních techniků a inženýrské komory, nebo nemohou ze závažných důvodů provést vytyčovací práce, požádá stavební úřad příslušné okresní měřické středisko o vytýčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi a dodá mu potřebné vytyčovací podklady. Náklady na vytýčení stavby nese stavebník.

účinné od 1. 8. 1959(2) O provedeném vytýčení a stabilizaci vytýčených bodů vyhotoví orgán, který vytýčení provedl, protokol a odevzdá jej stavebnímu úřadu s příslušnými vytyčovacími náčrty a podklady.

účinné od 1. 8. 1959(3) Vytýčení stavebních objektů na základě vytýčených a stabilizovaných bodů stavebních čar a výškových úrovní je povinna provést stavební organizace.

účinné od 1. 8. 1959(4) V případě potřeby si stavební úřad může vyžádat od okresního měřického střediska kontrolu jakýchkoliv vytyčovacích prací na staveništi provedených.

§ 33

účinné od 1. 8. 1959Oprávnění orgánů státního stavebního dohledu

účinné od 1. 8. 1959(1) Při výkonu státního stavebního dohledu je stavební úřad oprávněn zejména zjišťovat,

1. účinné od 1. 8. 1959a) jsou-li stavby prováděny organizací oprávněnou podle § 6;
2. účinné od 1. 8. 1959b) zda je zařízení staveniště upraveno hospodárně, není-li prováděním stavby nadměrně omezován provoz na komunikacích, není-li zbytečně ničena zeleň nebo zda nejsou zbytečně omezovány oprávněné zájmy vlastníků sousedních nemovitostí;
3. účinné od 1. 8. 1959c) jsou-li na staveništi všechny doklady potřebné k provádění stavby a je-li řádně veden stavební deník;
4. účinné od 1. 8. 1959d) jsou-li stavební práce prováděny odborně a hospodárně, jsou-li dodržovány hospodářské a technické normy a jiné předpisy týkající se výstavby a jsou-li prováděny předepsané zkoušky;
5. účinné od 1. 8. 1959e) zda je stavba prováděna v souladu s územním rozhodnutím, rozhodnutím o přípustnosti stavby, schválenou dokumentací nebo jinými rozhodnutími stavebního úřadu;
6. účinné od 1. 8. 1959f) jsou-li odpovědnými orgány prováděny předepsané dozory (technický dozor investora, autorský dozor projektanta, vnitropodnikový dozor stavební organizace, dozor orgánů inspekce práce, popřípadě odborný dozor z hlediska památkové péče). Stavební úřad nepřebírá odpovědnost za plnění povinností těchto orgánů;
7. účinné od 1. 8. 1959g) je-li řádně a včas prováděna údržba staveb;
8. účinné od 1. 8. 1959h) zda jsou stavby užívány jen k povoleným účelům;
9. účinné od 1. 8. 1959i) jsou-li dodržovány předpisy o umísťování zařízení podle § 57;
10. účinné od 1. 8. 1959j) jsou-li plněny jeho příkazy.

účinné od 1. 8. 1959(2) K posílení vlastní činnosti na úseku státního stavebního dohledu organizuje stavební úřad činnost výkonných orgánů místních národních výborů ve svém obvodu působnosti a pomáhá jim při vytváření aktivů občanů pro výkon státního stavebního dohledu.

účinné od 1. 8. 1959(3) Při výkonu státního stavebního dohledu spolupracují stavební úřady s jinými orgány státní správy, kterým přísluší zabezpečit správné provádění, užívání a údržbu staveb, zejména s orgány státní památkové péče a státní ochrany přírody, orgány hygienické a protiepidemické služby, orgány požární ochrany, vodohospodářskými orgány, orgány inspekce práce, orgány financujícího ústavu apod.

§ 34

účinné od 1. 8. 1959Opatření při výkonu státního stavebního dohledu

účinné od 1. 8. 1959(1) Zjistí-li stavební úřad při výkonu státního stavebního dohledu závadu, vyzve podle povahy věci vlastníka nebo uživatele stavby, stavebníka, projektovou nebo stavební organizaci nebo odpovědný orgán, aby zjednali nápravu. Tato výzva může být provedena zápisem do stavebního deníku, písemným oznámením nebo protokolárně. Je-li výjimečně provedena ústně, poznamenává se ve spisech stavebního úřadu. Výzva musí vždy obsahovat stručné důvody a lhůtu, do které má být náprava zjednána.

účinné od 1. 8. 1959(2) Jestliže osoby nebo organizace uvedené v odstavci 1 nedbají výzvy stavebního úřadu nebo nelze-li očekávat, že bude výzvy uposlechnuto, vydá stavební úřad rozhodnutí, ve kterém nařídí zjednání nápravy.

účinné od 1. 8. 1959(3) Jde-li o závady formálního rázu (např. na stavbě chybí některé podklady) nebo o menší závady, u nichž je jisto, že budou odpovědným orgánem odstraněny, upozorní stavební úřad na ně odpovědného pracovníka a věc poznamená ve stavebním deníku a ve svých spisech.

§ 35

účinné od 1. 8. 1959Zajištění podmínek pro řádný výkon státního stavebního dohledu

účinné od 1. 8. 1959(1) Aby byly zajištěny podmínky pro řádný výkon státního stavebního dohledu,

1. účinné od 1. 8. 1959a) je stavebník povinen ohlásit stavebnímu úřadu zahájení stavby a stavebních prací nejpozději 15 dní před jejich započetím;
2. účinné od 1. 8. 1959b) organizace, která provádí stavbu nebo stavební práce, je povinna mít na stavbě k dispozici dokumentaci týkající se prováděné stavby. Tato organizace zajistí, aby ke zdůraznění odpovědnosti byla na všech stavbách, a to v době přípravy i během provádění stavby, umístěna tabule s označením projektové organizace a odpovědného projektanta, jakož i stavební organizace a odpovědného vedoucího stavby; toto ustanovení neplatí pro stavby, pro něž je přenesena pravomoc stavebního úřadu podle ustanovení § 24 zákona na jiné orgány;
3. účinné od 1. 8. 1959c) na stavbě musí být k dispozici stavební deník.

účinné od 1. 8. 1959(2) Podrobnosti o obsahu stavebního deníku a o jeho vedení na stavbách prováděných dodavatelským způsobem upravují zvláštní předpisy^*). U drobných soukromých staveb prováděných svépomocí vede stavební deník stavebník a záznamy v něm spolupodepisuje osoba odpovědná za odborné vedení stavby; v deníku se zaznamenávají rozhodnutí o přípustnosti stavby, nařízení a připomínky orgánů státního stavebního dohledu, odchylky od schválené dokumentace, způsob nabytí stavebního materiálu a jeho spotřeba.

§ 36

účinné od 1. 8. 1959Archivování dokumentace

účinné od 1. 8. 1959(1) Dokumentace, kterou si stavební úřad ponechá podle ustanovení § 31 odst. 2, se přehledně archivuje nejméně ještě dva roky po odstranění stavby nebo její ucelené části. Stavební úřad je oprávněn vyžádat si k archivním účelům i potřebné výkresy z prováděcího projektu upravené podle skutečného provedení stavby nebo její části z důvodů uměleckých nebo historických nebo výkresy těch částí stavby, které jsou nesnadno přístupné nebo dodatečně těžko zjistitelné.

účinné od 1. 8. 1959(2) O vyřazení dokumentace rozhodne stavební úřad v dohodě s příslušným státním archívem, a pokud jde o stavební památky, také po projednání s odborem školství a kultury rady krajského národního výboru. Trvale musí být uchovávány zastavovací plány se zakreslením skutečného stavu technického vybavení (inženýrských sítí) a takové části dokumentace, které mohou sloužit kulturně historickým studiím.

§ 37

účinné od 1. 8. 1959Povinnost vlastníka stavby uchovávat a doplňovat dokumentaci stavby

účinné od 1. 8. 1959(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu užívání stavby úplnou dokumentaci stavby se všemi rozhodnutími, která se stavby týkají.

účinné od 1. 8. 1959(2) Vlastník stavby je povinen dokumentaci stavby doplňovat, aby odpovídala skutečnému stavu stavby. Je povinen ji uchovávat na bezpečném místě a při zcizení stavby ji odevzdat novému vlastníku. Při likvidaci stavby je povinen odevzdat celou dokumentaci stavebnímu úřadu, který rozhodne, jak s ní má být naloženo.

§ 38

účinné od 1. 8. 1959Účel asanace krajiny a obcí

účinné od 1. 8. 1959(1) Účelem asanace krajiny je odstranění závad na pozemcích a zlepšení stavu krajiny v celku i jednotlivostech tak, aby byl dobrý stav krajiny nejen udržován, ale postupně stále zlepšován. Asanační území krajiny zahrnuje plochy mimo zastavěnou část obce, na nichž vznikly závady nebo porušení dobrého vzhledu krajiny nebo jejího kulturního charakteru anebo její způsobilosti pro další hospodářské využití působením přírodních a jiných vlivů (sesouváním, zbahněním půdy, poddolováním, těžbou, špatným vodním, zemědělským nebo lesním hospodářstvím aj.).

účinné od 1. 8. 1959(2) Účelem asanace obcí je odstranění nebo úprava staveb anebo úprava pozemků, jejichž současný stav nevyhovuje požadavkům výstavby obce. Asanační území obce zahrnuje plochy zastavěné části obce nebo plochy určené k jejímu rozšíření, na kterých se vyskytují závady zastavění (např. neúměrná hustota zastavění), závady dopravní, zdravotní či stavební, spočívající ve zchátralosti stavby, podmáčení a vlhkosti stavby, v nedostatku světla a vzduchu ve stavbách, v nadměrném, lidskému zdraví škodlivém zamořování ovzduší, v přímém ohrožování vodních zdrojů, v nedostatečném vybavení budov nebo ve vzhledu budov, jejich částí nebo jejich příslušenství nebo v narušení jejich historického rázu.

účinné od 1. 8. 1959(3) Asanace se také provádí na území památkově významném tvořícím svým uspořádáním charakteristické kulturní celky a prostory, jejichž zachování vyžaduje vhodnou úpravu nebo odstranění rušivých staveb nebo jejich částí.

§ 39

účinné od 1. 8. 1959Provádění asanace

účinné od 1. 8. 1959(1) Asanace se provádí vždy na podkladě územního plánu rajónu nebo sídliště, který vymezí též asanační území a obsahuje návrh postupu asanace. Ve zprávě k územnímu plánu musí být také uveden odhad nákladů na asanaci na základě provedených průzkumů, který obsahuje náklady na opatření nemovitostí, na odstranění staveb nebo jejich částí, na zabezpečení a úpravu staveb v památkově chráněných obvodech a na výstavbu náhradních obytných a jiných staveb nebo veřejných zařízení. Při odhadu nákladů je třeba přihlédnout i k hodnotě věcí získaných při provádění asanace, pokud se dají upotřebit (např. stavební materiál ze zbořených staveb).

účinné od 1. 8. 1959(2) Součástí podrobného územního plánu, kterým se řeší asanace v památkově chráněných obvodech, jsou též návrhy na celkové řešení prostorů se zakreslením dosavadního zastavění a se stavebními architektonickými úpravami staveb, doložené potřebnými půdorysy, řezy, perspektivními výkresy, popřípadě fotografiemi a modely.

účinné od 1. 8. 1959(3) Před schválením územního plánu, kterým se řeší též asanace území, posoudí stavební úřad návrh na postup asanace a její rozvržení do etap, náklad realizace těchto etap, popřípadě přechodné úpravy území, a navrhne schvalovacímu orgánu další podmínky pro asanaci.

účinné od 1. 8. 1959(4) Po rozhodnutí krajského národního výboru o uskutečnění asanace jejím zařazením do plánu hospodářského rozvoje kraje rozhodne stavební úřad o provedení postupných a soustavných úprav území, určí rozsah a způsob provedení úprav a jejich časové pořadí a způsob přechodné úpravy pozemků. Rozhodnutí doručí vlastníkům nemovitostí dotčených těmito úpravami. Současně předběžně stanoví výšku příspěvku osob neb organizací, kterým z úpravy vzejde užitek, nebo podíly na nákladech úprav osobám nebo organizacím, jejichž činností nebo zanedbáním povinností vznikly závady, které je nutno asanací odstranit. Stavební úřad zajistí dokumentaci potřebnou pro účely asanace prostřednictvím investorského útvaru příslušného národního výboru.

účinné od 1. 8. 1959(5) Podle postupu uskutečňování asanace rozhoduje stavební úřad o přípustnosti staveb, popřípadě vydává povolení nebo nařízení ke zboření staveb.

účinné od 1. 8. 1959(6) Při asanaci krajiny na uzavřeném území vyhrazeném pro ozbrojené síly se postupuje obdobně s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám tohoto území.

§ 40

účinné od 1. 8. 1959Úhrada nákladů asanace

účinné od 1. 8. 1959(1) Úhradu nákladů na provedení asanace zajistí výkonný orgán krajského národního výboru v plánu hospodářského rozvoje kraje.

účinné od 1. 8. 1959(2) Po zjištění přesných nákladů asanačních prací stanoví stavební úřad částky, kterými mají přispět povinné osoby nebo organizace na úhradu nákladů asanačních prací, a vydá rozhodnutí, jímž jim uloží jejich zaplacení. Zároveň stanoví po dohodě s finančním odborem rady svého národního výboru podmínky placení.

§ 41

účinné od 1. 8. 1959Drobná asanace

účinné od 1. 8. 1959(1) Drobnou asanací se rozumí provedení úprav nebo zřízení věcných břemen u jednotlivých staveb nebo pozemků, jimiž se odstraňují závady stavební, zdravotní, komunikační nebo hospodářské. K provedení drobné asanace není nutno opatřit předem územní plán. Oprávněnost asanačního zásahu z hlediska širších vztahů je nutno podle potřeby prokázat v zastavovacím plánu nebo v situačním plánu stavby. Jako drobnou asanaci nelze provést zboření stavby; lze však nařídit přemístění ohradních zdí, plotů, žump, rigolů a podobných drobných zařízení. Národní majetek smí být zatížen věcným břemenem jen v případech a za podmínek stanovených předpisy o správě národního majetku.

účinné od 1. 8. 1959(2) Při provádění drobné asanace jde zejména o

1. účinné od 1. 8. 1959a) zamezení vnikání zemní vlhkosti do stavby a odstranění jeho následků,
2. účinné od 1. 8. 1959b) úpravy k zamezení unikání nebo prosakování splašků do okolí,
3. účinné od 1. 8. 1959c) opatření k odstranění požárních závad,
4. účinné od 1. 8. 1959d) zřizování potřebných průchodů a podloubí a úpravy nároží za účelem zlepšení veřejné komunikace.

účinné od 1. 8. 1959(3) Menší změny hranic zastavěného pozemku vůči nezastavěné částí sousedního pozemku nebo zřízení věcných břemen, kterých je třeba k odstranění nebo alespoň zmírnění stavebních, zdravotních nebo hospodářských závad, smějí být provedeny, jen nevzniknou-li v užívání sousedního pozemku stejně závažné nebo větší nedostatky, než které se mají odstranit.

účinné od 1. 8. 1959(4) O nutnosti drobné asanace rozhodne stavební úřad buď k žádosti účastníků nebo z vlastního podnětu. Může přitom stanovit podmínky pro provedení drobné asanace. Drobná asanace musí být v souladu se schválenými územními plány, pokud existují.

účinné od 1. 8. 1959(5) Dohodnou-li se sousedé na úpravě hranic pozemků, z nichž alespoň jeden je zastavěný, je k uskutečnění takové úpravy třeba povolení stavebního úřadu.

účinné od 1. 8. 1959(6) Náklady spojené s drobnou asanací nese ten, jehož činností nebo zanedbáním povinností nutnost úprav vznikla anebo v jehož zájmu se asanace provádí. Případné podíly na nákladech asanace, pokud se o nich účastníci nedohodnou, stanoví stavební úřad v rozhodnutí o drobné asanaci.

§ 42

účinné od 1. 8. 1959(1) Stavební úřad přikazuje organizacím socialistického sektoru na jejich žádost, je-li to nutné z hospodářských nebo jiných obecných zájmů, k dočasnému užívání nezastavěné pozemky v zastavěné části obce; přitom přihlíží k tomu, jakým způsobem byl pozemek dosud užíván. Tímto opatřením stavebního úřadu má být umožněno především národním výborům pečovat o vhodné využití dosud nevyužitých nebo neplně využitých pozemků.

účinné od 1. 8. 1959(2) Přikázání pozemků do dočasného užívání může být zpravidla provedeno, jde-li o zřízení přechodných parkovišť a komunikací nebo dětských hříšť a o lepší úpravu obce zřízením trávníků nebo jiné zeleně.

účinné od 1. 8. 1959(3) V žádosti je třeba uvést účel, ke kterému má být pozemku použito, a zdůvodnění, že takové použití je nutné z hospodářských nebo jiných obecných zájmů a není v rozporu s územním plánem, pokud tento plán existuje. Dále je nutno uvést popis úprav, které zamýšlí žadatel na pozemku provést, potřebný náklad na ně, jakož i odůvodnění, že náklady na úpravy vynaložené jsou vzhledem k očekávané době používání pozemku přiměřené.

účinné od 1. 8. 1959(4) Stavební úřad si vyžádá stanovisko dotčených orgánů státní správy a projedná žádost o dočasné využití pozemku s jeho vlastníkem; uzná-li žádost za odůvodněnou, vyzve žadatele i vlastníka pozemku, aby se ve lhůtě, kterou stanoví, dohodli o podmínkách užívání pozemku. Nedojde-li k takové dohodě, určí podmínky užívání v rozhodnutí o přikázání pozemku do dočasného užívání, při čemž může k dosažení sledovaného účelu omezit nebo zrušit nájemní nebo užívací práva třetích osob.

účinné od 1. 8. 1959(5) Mají-li se přikázat do dočasného užívání pozemky, které jsou ve vlastnictví nebo správě organizace socialistického sektoru, učiní stavební úřad tato opatření jen tehdy a v takovém rozsahu, aby jím nebylo narušeno plnění plánovanych úkolů této organizace. Předpisy o správě národního majetku zůstávají nedotčeny.

účinné od 1. 8. 1959(6) Způsob nového užívání pozemku a jeho trvání určí stavební úřad vždy tak, aby nebyly narušeny zájmy a cíle územního plánu; způsob dočasného užívání však nemusí odpovídat budoucímu určení pozemku. Stavební úřad uvede proto ve svém rozhodnutí dobu, na kterou je pozemek k dočasnému užívání přikázán a při určování podmínek, popřípadě úprav, které mohou být novým uživatelem na pozemku provedeny, přihlédne k tomu, aby tyto úpravy byly úměrné stanovené době užívání a aby neznemožnily nebo neúměrně neztížily konečné využití pozemku v souladu s územním plánem a nezhoršily dosavadní vzhled a hygienické, dopravní, popřípadě jiné podmínky okolí.

účinné od 1. 8. 1959(7) Nový uživatel poskytne původnímu uživateli náhradu majetkové újmy, která vznikla při úpravě pozemku (např. za odstranění oplocení, za vykácení stromů). Nedojde-li mezi nimi k dohodě, určí na žádost původního uživatele výši a způsob náhrady majetkové újmy stavební úřad. Nový uživatel může původnímu uživateli nabídnout k užívání náhradní pozemek.

účinné od 1. 8. 1959(8) Nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a novým uživatelem k dohodě o podmínkách užívání pozemku ve lhůtě určené stavebním úřadem, rozhodne na žádost vlastníka nebo nového uživatele stavební úřad. Náhradu za dočasné užívání pozemku určí stavební úřad ve výši, jaká se poskytuje za předběžné užívání nemovitostí při jejich vyvlastnění.

§ 43

účinné od 1. 8. 1959Podmínky vyvlastnění

účinné od 1. 8. 1959(1) Vyvlastňovací řízení zahajuje stavební úřad na žádost vyvlastnitele.

účinné od 1. 8. 1959(2) Má-li být provedeno vyvlastnění nemovitosti nebo práv k nim k uskutečnění stavby, je stavebník povinen požádat o vyvlastnění dříve, než předloží žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Před skončením vyvlastňovacího řízení není přípustné zahajovat stavební práce.

účinné od 1. 8. 1959(3) Má-li být provedeno vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nim pro účely užívání stavby, je nutno posoudit věc z hlediska obecného zájmu tak, aby nedocházelo k zbytečnému vyvlastnění nemovitostí přechodem vlastnického práva tam, kde lze účelu vyvlastnění dosáhnout jinak (např. zřízením věcného břemene). Vyvlastnění lze zpravidla připustit v případech, kdy půjde o zajištění přístupu ke stavbě, o užívání převážné části stavby socialistickou organizací nebo kdy takové užívání stavby je vázáno na nákladné investice.

účinné od 1. 8. 1959(4) K vyvlastnění za účelem asanace je možno přikročit, jakmile je schválen územní plán, který řeší asanaci krajiny nebo obce. Řízení o drobné asanaci může být spojeno s vyvlastňovacím řízením. V takovém řízení stavební úřad nařídí po stanovení podmínek drobné asanace místní šetření, vyzve zájemce o drobnou asanaci k uzavření dohody o postoupení pozemků a stanoví jim lhůtu, ve které má být podána zpráva o docílené dohodě. Dojde-li k dohodě, vydá jen rozhodnutí o drobné asanaci, nedojde-li k dohodě, doplní toto rozhodnutí výrokem o vyvlastnění.

účinné od 1. 8. 1959(5) Nejde-li o vyvlastnění pro účely uskutečnění úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství, musí stavební úřad při rozhodování o vyvlastnění zejména ve prospěch soukromých stavebníků posoudit, zda převažuje zájem na uskutečnění nebo užívání stavby anebo na provedení asanace nad jiným oprávněným zájmem dosavadního vlastníka nebo jiného oprávněného a to tak, aby nebyla zbytečně omezována nabytá práva jednotlivců. Stavební úřad zejména zkoumá, zda zájem stavebníka je v souladu s obecným zájmem.

účinné od 1. 8. 1959(6) Žadatel o vyvlastnění musí věrohodně prokázat, že se pokusil o dohodu s vlastníkem, ale že pokus nevedl k cíli. Dokladem o tom je výzva k uzavření dohody, která musí obsahovat požadavek žadatele, přesný návrh náhrady, kterou dosavadnímu vlastníku nabízí, jakož i upozornění, že neodpoví-li vlastník do 15 dnů na takový doporučeně zaslaný návrh, má se za to, že dohodu odmítá.

účinné od 1. 8. 1959(7) Možnost dosažení účelu vyvlastnění jiným způsobem než vyvlastněním zjišťuje stavební úřad podle návrhu a připomínek účastníků řízení, popřípadě i na základě vlastní znalosti věci.

účinné od 1. 8. 1959(8) Národní majetek nemůže být předmětem vyvlastnění.

§ 44

účinné od 1. 8. 1959Náhrada za vyvlastnění

účinné od 1. 8. 1959(1) Náhrada za vyvlastnění nemovitostí nebo práv se poskytuje zpravidla v penězích. Stavební úřad určí výši náhrady současně s rozhodnutím o vyvlastnění. Není-li možno zjistit přesný rozsah vyvlastnění v době rozhodování o vyvlastnění, určí stavební úřad předběžně rozsah vyvlastnění podle předložené dokumentace. Podle takto určeného rozsahu vyvlastnění stanoví stavební úřad výši náhrady za plošnou nebo objemovou jednotku i celkovou náhradu. V rozhodnutí zároveň stanoví, že vyvlastnitel vyplatí z takto určené celkové náhrady vyvlastněnému nejvýše 90 % a že konečná výše náhrady bude určena, jakmile budou získány potřebné podklady zpřesňující rozsah vyvlastnění, nejpozději však do 1 roku po dokončení stavby.

účinné od 1. 8. 1959(2) Požádá-li vyvlastněný nebo navrhne-li to vyvlastnitel, může stavební úřad přiznat se souhlasem obou účastníků náhradu v jiném nemovitém majetku nebo ve stavebních prostředcích, není-li to v rozporu s obecným zájmem. Takovou náhradu lze přiznat, jen je-li předmětem vyvlastnění osobní majetek nebo zemědělský pozemek. Nemovitý majetek jako náhrada je tehdy vhodný, jestliže odpovídá alespoň přibližně druhu a velikosti majetku, který je předmětem vyvlastnění. Případné rozdíly v hodnotě obou objektů se vyrovnají v penězích; oba objekty je třeba odhadnout podle stejných zásad. Je-li objekt, který má být přiznán náhradou, ve státním vlastnictví, použije se pro ocenění obou objektů zásad platných pro zcizování národního majetku, jestliže je cena objektu ve státním vlastnictví vyšší než cena vyvlastňovaného objektu; v opačném případě použije se zásad platných při nabývání majetku do státního vlastnictví.

účinné od 1. 8. 1959(3) Nemá-li vyvlastnitel náhradní nemovitost, může v důvodněných případech poskytnout náhradní nemovitost podle stejných zásad národní výbor. V takovém případě musí mu vyvlastnitel, není-li jím organizace státního socialistického sektoru, uhradit obecnou cenu nemovitosti; organizace státního socialistického sektoru náhradu národním výborům neposkytují.

§ 45

účinné od 1. 8. 1959Žádost o vyvlastnění

účinné od 1. 8. 1959Žádost o vyvlastnění se podává u výkonného orgánu místního národního výboru příslušného podle místa vyvlastnění. Žádost obsahuje:

1. účinné od 1. 8. 1959a) jména a adresy osob, proti nimž směřuje žádost o vyvlastnění, a osob nebo organizací, v jejichž prospěch se vyvlastňuje; pokud není jejich pobyt znám, je nutno o tom připojit příslušný doklad;
2. účinné od 1. 8. 1959b) výpis z pozemkové knihy s uvedením majetkové podstaty a závazků váznoucích na nemovitosti;
3. účinné od 1. 8. 1959c) geometrický (polohopisný) plán ve trojím vyhotovení vyjadřující přesný rozsah navrženého vyvlastnění, nejde-li o vyvlastnění celé pozemkové parcely; není-li možno stanovit rozsah vyvlastnění přesně, nahradí tento plán odborně zhotovený výkres, vyjadřující rozsah nemovitostí podle zpracované dokumentace;
4. účinné od 1. 8. 1959d) doklad o tom, že nedošlo k dohodě o dobrovolném výkupu nemovitostí;
5. účinné od 1. 8. 1959e) vyvlastňovací návrh, jeho odůvodnění s údajem o rozsahu vyvlastnění a návrh náhrady.

§ 46

účinné od 1. 8. 1959Řízení o vyvlastnění

účinné od 1. 8. 1959(1) Výkonný orgán místního národního výboru předloží žádost o vyvlastnění se svým vyjádřením do 7 dnů příslušnému stavebnímu úřadu. Stavební úřad může si podle okolností vyžádat doplnění žádosti.

účinné od 1. 8. 1959(2) Stavební úřad požádá, je-li to třeba k zajištění vyvlastňovacího řízení, příslušný soud o poznamenání zahájení vyvlastňovacího řízení v pozemkových knihách.

účinné od 1. 8. 1959(3) O žádosti o vyvlastnění provede stavební úřad ústní jednání, v případě potřeby přímo na místě. Toto řízení lze spojovat s řízením o územním rozhodnutí a jinými řízeními. Účastníkům řízení se doručí pozvání k vyvlastňovacímu řízení s doložkou, že k námitkám uplatňovaným proti vyvlastnění po provedeném ústním jednání nebude přihlédnuto.

§ 47

účinné od 1. 8. 1959Rozhodnutí o vyvlastnění

účinné od 1. 8. 1959Rozhodnutí o vyvlastnění obsahuje

1. účinné od 1. 8. 1959a) předmět a rozsah vyvlastnění;
2. účinné od 1. 8. 1959b) jména osob nebo organizací, v jejichž prospěch se vyvlastňuje;
3. účinné od 1. 8. 1959c) jméno osoby, k jejíž tíži se vyvlastňuje;
4. účinné od 1. 8. 1959d) důvody vyvlastnění;
5. účinné od 1. 8. 1959e) lhůtu, do které je vyvlastnitel povinen začít s užíváním vyvlastněné nemovitosti nebo práva;
6. účinné od 1. 8. 1959f) při zřízení práva stavby nebo jiných věcných práv dobu, na kterou se právo zřizuje;
7. účinné od 1. 8. 1959g) výši náhrady za vyvlastnění a podmínky její splatnosti.

§ 48

účinné od 1. 8. 1959Zrušení rozhodnutí o vyvlastnění

účinné od 1. 8. 1959(1) Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění musí být podána nejpozději do 3 měsíců po uplynutí lhůty stanovené pro započetí s užíváním nemovitosti v rozhodnutí o vyvlastnění, popřípadě po uplynutí 2 let od vydání rozhodnutí o vyvlastnění. Stavební úřad posoudí, zda zrušení rozhodnutí o vyvlastnění je slučitelné s obecnými zájmy. Na zrušení rozhodnutí o vyvlastnění není právního nároku.

účinné od 1. 8. 1959(2) Stavební úřad může zrušit rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo částečně, jen

1. účinné od 1. 8. 1959a) je-li možné navrácení v předešlý stav nebo dohodne-li se vyvlastnitel s vyvlastněným na stavu, v kterém má být vyvlastněná nemovitost nebo právo vráceno;
2. účinné od 1. 8. 1959b) nezačal-li vyvlastnitel nejpozději před skončením řízení o zrušení vyvlastnění skutečně užívat vyvlastněné nemovitosti nebo práva k účelům, pro které bylo vyvlastnění provedeno, nebo není-li jistota, že v užívání bude řádně pokračovat;
3. účinné od 1. 8. 1959c) neprokáže-li vyvlastnitel nepochybným způsobem, že užívání bylo zdrženo z důvodů jím nezaviněných a že ve lhůtě dodatečně stanovené s užíváním započne.

§ 49

účinné od 1. 8. 1959Předběžné užívání nemovitostí

účinné od 1. 8. 1959(1) Stavební úřad rozhodne o tom, že na nemovitosti mohou být prováděny před skončením vyvlastňovacího řízení nezbytné přípravné práce, jen ve zcela výjimečných případech, bylo-li již vyvlastňovací řízení zahájeno, je-li z dosavadního průběhu řízení zřejmo, že k vyvlastnění nemovitostí dojde, a bylo-li by uskutečnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství odsunutím přípravných prací ohroženo nebo oddáleno.

účinné od 1. 8. 1959(2) Stavební úřad zjistí při místním šetření skutečný stav nemovitostí před zahájením přípravných prací na podkladě odborně zpracovaného popisu, aby si tak získal podklady pro případné pozdější jednání o náhradě. Takový popis předloží stavebnímu úřadu vyvlastnitel. U nemovitostí menšího rozsahu může být stav nemovitostí zjištěn protokolárně při místním šetření.

účinné od 1. 8. 1959(3) Za přípravné práce se pokládají:

účinné od 1. 8. 1959zaměřování staveniště pro účely vlastní stavby, dovoz a ukládání stavebních hmot, zařízení a nářadí, a zřizování zařízení staveniště. Průzkumné práce (topografické, geologické, hydrologické aj.) se za přípravné práce ve smyslu tohoto paragrafu nepovažují a lze je provádět i před zahájením vyvlastňovacího řízení.

účinné od 1. 8. 1959(4) Stavební úřad stanoví rozsah přípravných prací podle postupu vyvlastňovacího řízení tak, aby výsledek řízení nebyl přípravnými pracemi ovlivněn.

§ 50

účinné od 1. 8. 1959Zvláštní ustanovení pro orgány ministerstev národní obrany a vnitra

účinné od 1. 8. 1959Orgány, na které je přenesena pravomoc stavebního úřadu podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona, rozhodnou v jednotlivých případech, zda a v jakém rozsahu mají být žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nebo jiné žádosti a návrhy podávány u výkonného orgánu místního národního výboru, zda je potřebí jeho vyjádření nebo jejich projednání s ním. Opatření podle ustanovení § 32 odst. 1 provádějí tyto orgány s orgánem oprávněným k zeměměřickým pracím podle § 3 zákona č. 61/1951 Sb.

§ 51

účinné od 1. 8. 1959Souhlas stavebního úřadu při povolování staveb podle zvláštních předpisů

účinné od 1. 8. 1959(1) Souhlas stavebního úřadu podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona se nevyžaduje k rozhodnutím o přípustnosti stavby vydávaným na podkladě řízení podle zvláštních předpisů,^*) jde-li

1. účinné od 1. 8. 1959a) o stavbu, která je v uzavřeném provozním prostoru stavebníka, nenavazuje na veřejné zařízení, jejímž provedením se nemění vzhled okolí a nemůže dojít k obtěžování okolí výpary, odpady nebo jiným způsobem a k ohrožení zdrojů pitné vody a vodních toků;
2. účinné od 1. 8. 1959b) o práce udržovací nebo změny podle § 3 zákona, při nichž se nemění rozsah nebo vnější vzhled stavby.

účinné od 1. 8. 1959(2) U staveb telekomunikačních vedení správy spojů (venkovních i kabelových) se provádí řízení podle zákona č. 33/1922 Sb., o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy, a rozhodnutí o přípustnosti stavby se nevydává. Stavebník telekomunikačních zařízení předkládá stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení jen v případech stanovených v § 9 odst. 1 cit. zákona.

§ 52

účinné od 1. 8. 1959Důlní díla, důlní stavby pod povrchem, stavby v uhelných lomech a skrývkách

účinné od 1. 8. 1959(1) Působnost stavebních úřadů se nevztahuje na důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v uhelných lomech a skrývkách. Předmětem stavebního řízení podle této vyhlášky jsou však důlní stavby na povrchu hlubinných dolů.

účinné od 1. 8. 1959(2) Důlními díly se rozumějí díla sloužící průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek (jámy, štoly, komíny, náraziště, překopy, chodby apod.).

účinné od 1. 8. 1959(3) Důlními stavbami pod povrchem se rozumějí důlní objekty nebo jejich provozně ucelené části sloužící důlnímu provozu (podzemní strojovny, transformovny, remízy, čerpací komory, skladiště, dílny, ošetřovny apod.).

účinné od 1. 8. 1959(4) Pod stavby v uhelných lomech a skrývkách se zahrnují stavby a stavební práce uvnitř hranic vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, pokud není provedena rekultivace pozemků.

§ 53

účinné od 1. 8. 1959Součinnost stavebních úřadů s orgány státní památkové péče a státní ochrany přírody

účinné od 1. 8. 1959(1) Zvláštní povaha stavebních památek nebo jejich prostředí a chráněných částí přírody vyžaduje součinnost stavebních úřadů s orgány státní památkové péče a státní ochrany přírody. Stavební úřad si proto vyžádá souhlas příslušného orgánu státní památkové péče a státní ochrany přírody ve všech případech, kdy jeho opatření prováděná podle zákona a této vyhlášky (povolování staveb, zboření staveb, užívání, údržba, úpravy staveb, asanace, užívání nezastavěných pozemků, umísťování informačních, reklamních a podobných zařízení) se týkají stavebních památek nebo jejich prostředí anebo chráněných částí přírody.

účinné od 1. 8. 1959(2) Stavební úřad stanoví v těchto případech podmínky nutné k zabezpečení zájmů státní památkové péče a státní ochrany přírody. Takové podmínky může stanovit i dodatečně během stavby, např. při nepředvídaných nálezech kulturně cenných stavebních předmětů nebo detailů stavby. Organizace provádějící stavbu nebo stavebník jsou povinni nález ihned ohlásit stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče a učinit nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, dokud o něm stavební úřad nerozhodne.

§ 54

účinné od 1. 8. 1959Součinnost stavebních úřadů a jiných orgánů příslušných k povolování staveb

účinné od 1. 8. 1959(1) Stavební úřady (§ 21) a orgány povolující stavby podle zvláštních předpisů jsou povinny postupovat ve vzájemné dohodě ve všech případech, kdy se jedná o takové stavby nebo stavební práce, jejichž uskutečněním jsou dotčeny objekty, pro které je příslušný jiný orgán než ten, který stavby nebo stavební práce povoluje.

účinné od 1. 8. 1959(2) Koordinaci součinnosti stavebních úřadů a orgánů povolujících stavby podle zvláštních předpisů zajišťuje zásadními pokyny Státní výbor pro výstavbu v dohodě s ústředními úřady, které jsou těmto orgánům nadřízeny.