Vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu, kterou se provádí zákon o stavebním řádu

§ 1

Stavby a stavební práce

(1) Vyhláška se vztahuje na stavby a stavební práce všeho druhu bez zřetele na jejich technologii, účel a dobu trvání, zejména na

1. a) pozemní stavby (budovy, zdi, ploty, stožáry, studně nepodléhající řízení podle předpisů o vodním hospodářství, trvalé tribuny, pomníky apod.);
2. b) rozvodná energetická vedení a zařízení (elektrická vedení, plynovody domovní, místní, průmyslové a dálkové, potrubí parní, teplovodní, horkovodní, potrubí pro dopravu hořlavých kapalin a jiných látek apod.), a to jak na povrchu, tak i v zemi;
3. c) podzemní zařízení (sklepy, úkryty, šachty, sklady, nádrže apod.);
4. d) terénní úpravy, které mění podstatně vzhled prostředí nebo odtokové poměry (větší úpravy sadové, hříště, zavážky, průkopy, násypy apod., jakož i výsypky, odvaly, lomy, pískoviště, pokud se na ně nevztahují horní předpisy).

(2) Za stavby a stavební práce se považují též

1. a) pomocné stavby, které mají sloužit svému účelu pouze do doby vybudování stavby nebo souboru staveb, pro které byly zřízeny;
2. b) dočasné stavby, které mají plnit svůj účel jen kratší dobu (výstavní pavilóny, chaty, nepřenosné stánky, plechové garáže apod.). Stavbami však nejsou krátkodobá přenosná zařízení (jako skládací ploty, přenosné stánky, přenosná, popřípadě pojízdná zařízení pro výrobu, přeměnu nebo rozvod elektřiny apod.).

(3) Pokud ve věcech upravených touto vyhláškou nestanoví zvláštní předpisy^*) jinak, použije se ustanovení této vyhlášky přiměřeně též na

1. a) stavby dopravní (dráhy, stavby na dráze, zařízení pro leteckou dopravu, silnice, cesty a ostatní pozemní komunikace, tunely, mosty apod.);
2. b) stavby spojové (viz § 51 odst. 2);
3. c) vodohospodářské stavby (studně podléhající řízení podle předpisů o vodním hospodářství, vodovody, kanalizace, koupaliště, rybníky, úpravy toků, údolní přehrady, hrazení bystřin apod.).

§ 2

Stavební pozemek a staveniště

(1) Stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění.

(2) Staveniště je místo, na němž se provádí stavba, a jeho okolí v rozsahu potřebném pro přípravu a provádění stavebních prací a pro zařízení staveniště, popřípadě též místo pro uskladnění stavebních hmot; je vymezeno projektem organizace výstavby ve schváleném zadávacím (jednostupňovém) projektu nebo povolením stavebního úřadu používat potřebných ploch.

§ 3

Projektování staveb

(1) Projektovou dokumentaci pro stavby a stavební práce (dále jen „dokumentace“) vypracovávají organizace oprávněné k projektování podle zvláštních předpisů.^**)

(2) Pro stavby prováděné občanskou svépomocí v akci zvelebování měst a obcí mohou vypracovávat dokumentaci projektanti jednotlivci, a to bez úplaty; skutečné výdaje spojené s vypracováním dokumentace se projektantu uhradí. Za správnost této dokumentace odpovídá orgán, který dokumentaci schvaluje.

(3) Pro drobné soukromé stavby prováděné svépomocí mohou si stavebníci opatřit potřebnou dokumentaci u projektanta jednotlivce, pokud není v obvodu okresního národního výboru zajištěno zpracování takové dokumentace organizací oprávněnou projektovat. Projektant jednotlivec odpovídá za dokumentaci, kterou vypracoval. Stavební úřad vyhlásí, jakmile bude v obvodu okresního národního výboru zajištěno zpracování dokumentace pro tyto stavby organizací socialistického sektoru, že nebude napříště přijímat od soukromých stavebníků dokumentaci vypracovanou jednotlivci.

(4) Dokumentace musí být úplná, musí být podepsána odpovědným projektantem a stavebníkem (investorem) [dále jen „stavebník“] a musí být na ní uvedeno jméno (název) a adresa zpracovatele. Není-li některá z těchto podmínek splněna, stavební úřad dokumentaci odmítne. Je povinen odmítnout též dokumentaci neodborně vypracovanou projektantem jednotlivcem; k zajištění kvality dokumentace vypracované projektantem jednotlivcem si může vyžádat od stavebníka předložení tužkového konceptu projektu k předběžnému posouzení.

§ 4

Stavby a stavební práce vyžadující rozhodnutí o přípustnosti stavby

Rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadují:

1. a) novostavby, tj. samostatné stavby prováděné na nezastavěném pozemku nebo na jeho nezastavěné části;
2. b) přístavby, tj. stavby, které mají vnitřní stavební souvislost s dosavadní stavbou a zvětšují její objem na dosud nezastavěné části pozemku;
3. c) nástavby, které zvyšují dosavadní stavbu alespoň o jedno podlaží v celém plošném rozsahu nebo v jeho části;
4. d) změny stavby (rekonstrukce a adaptace) nebo práce odstraňující účinky opotřebení stavby, vyměňují-li se při nich celé konstrukční části stavby, mění-li se jejich půdorysné nebo výškové uspořádání nebo jejich vzhled, upravuje-li se stavba nebo její část pro jiný způsob užívání anebo zřizuje-li se nebo podstatně mění její vnitřní zařízení (vodovodní, kanalizační, elektrické a plynové vedení, ústřední nebo etážové vytápění, výtahy a jiné zařízení netechnologické povahy apod.);
5. e) přípojky na veřejná zařízení (komunikační, elektrická, vodovodní, kanalizační, plynovodní apod.) vyjma drobné přípojky (§ 5 odst. 1); přípojky zřizované současně se stavbou se však pokládají v rozsahu vymezeném zastavovacím plánem za součást této stavby.

§ 5

Stavby a stavební práce podléhající povinnosti ohlášení

(1) Udržovací práce, pokud nevyžadují rozhodnutí o přípustnosti stavby [§ 4 písm. d)], je nutno ohlásit stavebnímu úřadu nejpozději 15 dní před jejich započetím a připojit vyjádření výkonného orgánu místního národního výboru, pokud tento orgán sám o věci nerozhoduje. Ohlášení podléhají zejména výměna jednotlivých částí nosných konstrukcí, obnovení fasády nebo její barvy, změna druhu nebo barvy krytiny. Rovněž je nutno ohlásit zřizování drobných přípojek, pokud jejich zřízením nejsou dotčeny obecný zájem nebo oprávněné zájmy jiných osob. Zjistí-li stavební úřad po ohlášení udržovacích prací, že jde o práce, které vyžadují rozhodnutí o přípustnosti stavby, zakáže stavebníkovi započetí prací do doby, než rozhodne o přípustnosti stavby na podkladě nutné dokumentace.

(2) Bez ohlášení lze provádět tyto udržovací práce: drobné opravy poškozené fasády, opravy vnitřních omítek, obkladů stěn, opravy podlah a dlažeb, opravy krytiny a plochých střech, komínových těles, výměnu nepodstatných částí krovů a stropů, menší opravy kotlů ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení nebo zdviží, výměnu kamen, opravy a údržbu vodovodních, kanalizačních, plynových, elektrických a jiných instalací (s potřebným vysekáním omítky a zdiva a opětným omítnutím), ostatní běžné opravy vnitřního vybavení budov, opravy odvodu povrchových vod, opravy a nátěr žlabů a odpadních trub, opravy oken a dveří a jejich nátěry, opravy ohradních zdí, bran a plotů, pokud se jimi nemění vzhled budovy. Jestliže se však udržovací práce uvedené v tomto odstavci provádějí na stavebních památkách, je třeba je ohlásit stavebnímu úřadu podle předchozího odstavce.

§ 6

Provádění staveb

(1) Stavební a montážní organizace socialistického sektoru, které jsou oprávněny provádět stavby a stavební práce, jsou

1. a) národní podniky stavební a stavební organizace jim na roveň postavené;
2. b) stavební podniky místního hospodářství;
3. c) stavební výrobní družstva.

U těchto organizací stavební úřad nezkoumá jejich odbornou vybavenost.

(2) Jinými organizacemi socialistického sektoru, které mohou provádět stavby, jsou

1. a) stálá stavební nebo montážní oddělení nestavebních hospodářských nebo rozpočtových organizací;
2. b) samostatné montážní organizace;
3. c) organizace spojů zřízené podle vládního nařízení č. 13/1952 Sb., o správě spojů;
4. d) organizace zřízené podle vládního nařízení č. 44/1954 Sb., o organizaci veřejné dopravy v oboru ministerstva dopravy (traťové distance, sdělovací a zabezpečovací distance, elektroúseky, podniky železničního stavebnictví apod.);
5. e) podniky zřízené podle § 25 odst. 2 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách;
6. f) energetické národní podniky, pokud jde o zřizování, údržbu a opravy zařízení pro výrobu, přeměnu a rozvod elektřiny.

(3) U organizací uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) ověří si stavební úřad, je-li toho třeba, pro jaké druhy prací jsou odborně vybaveny (odborné vzdělání pracovníků a technické zařízení). U ostatních organizací uvedených v odstavci 2 nezkoumá stavební úřad odborné vybavení, pokud jde o práce jimi pravidelně prováděné.

(4) Jestliže jsou stavby nebo stavební práce prováděny svépomocí (v akci zvelebování měst a obcí, drobné soukromé stavby, drobné zemědělské stavby jednotných zemědělských družstev), prověří stavební úřad před započetím prací, zda je zajištěno jejich odborné vedení i provádění. V těchto případech uvede stavební úřad na návrh stavebníka v rozhodnutí o přípustnosti staveb jméno osoby odpovědné za odborné provádění prací. Stejně postupuje i v případech, kdy organizace a stavební oddělení uvedené v odstavci 2 provádějí stavby nebo stavební práce, které jimi nejsou prováděny pravidelně. Osobou odpovědnou za odborné provádění prací může být jmenován pouze pracovník, který stavebnímu úřadu prokáže znalosti a zkušenosti odpovídající povaze stavby nebo stavebních prací. U drobných staveb prováděných svépomocí může stavební úřad určit, že stavebník, který má k tomu potřebné předpoklady, odpovídá sám za odborné provádění stavby. Nezajistí-li stavebník odborné provádění stavby, odmítne stavební úřad vydat rozhodnutí o její přípustnosti.

(5) K provedení staveb nebo stavebních prací soukromými osobami, pokud nejde o svépomoc, může dát stavební úřad souhlas, jen jde-li o oprávněné řemeslníky, kteří provádějí práce osobně, a jedná-li se o zcela výjimečné a nezbytně nutné případy, kdy stavbu nebo stavební práce nemůže provést socialistická organizace. Jinak platí pro zadávání staveb nebo stavebních prací socialistickými organizacemi jednotlivcům zvláštní předpisy.^*)

(6) Plnění podmínek, za nichž bylo provádění stavby podle odstavců 3 až 5 povoleno, se zkoumá při výkonu státního stavebního dohledu. Zjistí-li stavební úřad, že stavba je prováděna organizací nebo osobou, která stanovené podmínky nesplňuje, zakáže další provádění stavby do doby, než stavebník zjedná nápravu.

§ 7

Užívání stavby

(1) Dokončených staveb nebo jejich dokončených provozně ucelených částí lze užívat jen k povoleným účelům a v souladu s podmínkami, které pro tuto stavbu byly určeny územním rozhodnutím, rozhodnutím o přípustnosti stavby, obsahem schválené dokumentace, rozhodnutím podle čtvrté části vládního nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), jinými rozhodnutími a opatřeními stavebního úřadu a opatřeními jiných orgánů vydanými podle zvláštních předpisů (požárních, zdravotnických, bezpečnostních, civilní obrany, o kulturních památkách a o státní ochraně přírody apod.).

(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možno zjistit účel, ke kterému byla stavba povolena, platí, že stavba byla povolena především k účelu, pro který je vybavena, jinak k účelu, ke kterému je užívána.

§ 8

Změny v užívání stavby

(1) Změny ve způsobu užívání staveb nebo jejich částí, v provozním zařízení, ve způsobu výroby a podstatné rozšíření výroby musí ten, kdo je hodlá uskutečnit, předem ohlásit orgánu příslušnému podle § 15 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1956 Sb., a to i tehdy, jestliže k jejich provedení nebude potřebí stavebních úprav, které by vyžadovaly vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby; jestliže povolení k trvalému provozu (užívání) vydala vláda, ohlásí se změna Státnímu výboru pro výstavbu. Tento orgán, popřípadě Státní výbor pro výstavbu, rozhodne podle povahy změny, zda se provede nové řízení o uvedení do trvalého provozu (užívání) či zda se vydá nové povolení bez takového řízení, nebo změnu odmítne. V případě, že o věci rozhoduje jiný orgán než stavební úřad, vydá rozhodnutí po projednání se stavebním úřadem, který potvrzuje, že zamýšlená změna není v rozporu s důležitými místními zájmy (§ 25 odst. 2).

(2) Zjistí-li stavební úřad (např. při výkonu státního stavebního dohledu), že se stavby nebo její části užívá k jinému účelu, než ke kterému byla určena, nebo pro který byla vybavena, uloží bez újmy trestního stíhání podle okolností případu vlastníku nebo uživateli stavby,

1. a) o jejímž uvedení do trvalého provozu (užívání) rozhoduje jiný orgán než stavební úřad, aby jej požádal ve lhůtě, kterou mu zároveň určí, o rozhodnutí ve smyslu odstavce 1; tento orgán vyrozumí o svém rozhodnutí stavební úřad;
2. b) o jejímž uvedení do trvalého provozu (užívání) je příslušný sám rozhodnout, aby mu předložil podklady potřebné k rozhodnutí ve smyslu odstavce 1.

§ 9

Udržování staveb

(1) Udržovacími pracemi, které je vlastník stavby povinen provádět, se rozumějí práce prováděné pro zachování stavu stavby, který odpovídá rozhodnutím uvedeným v § 7 odst. 1. Vlastník stavby je povinen ohlásit neprodleně stavebnímu úřadu závady na stavbě, které vzbuzují obavu, že by jimi mohla být ohrožena bezpečnost stavby, a provést opatření podle rozhodnutí stavebního úřadu.

(2) Zjistí-li stavební úřad, že určitá stavba je ve vadném stavu, může podle potřeby nařídit provedení odborných zkoušek na náklad vlastníka a nařídit mu, aby provedl opatření, kterými se stavba uvede opět do řádného stavu. Jestliže vlastník takové opatření neprovede, může stavební úřad zajistit jeho provedení správní exekucí.

(3) Hrozí-li nebezpečí, že dojde k ohrožení života nebo zdraví osob v důsledku špatného stavu stavby, nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací nejbližší stavební organizaci, která je schopna tyto práce provést. Stavební úřad rozhodne o úhradě za tyto práce a nemůže-li vlastník stavby úhradu zajistit zcela nebo zčásti, může mu přiznat příspěvek podle ustanovení § 12.

§ 10

Vymezení pojmu

Stavební úřad může vlastníku stavby nařídit, aby provedl na svůj náklad stavební úpravy nezbytné z důvodů hygienických, estetických, památkových, bezpečnostních, komunikačních nebo provozních, zejména

1. a) připojení na vodovodní nebo kanalizační síť včetně zřízení nebo úpravy domovní instalace, vybavení bytů záchody nebo koupelnami;
2. b) vybavení velkých obytných budov prádelnami nebo jinými společnými zařízeními, která zlepšují uživatelnost budovy;
3. c) zřízení záchodů, umýváren a šaten v provozních a veřejných budovách;
4. d) připojení na elektrické, plynové nebo tepelné vedení včetně zřízení nebo úpravy domovní instalace, zlepšení vytápění;
5. e) zařízení protipožární nebo zařízení k zabránění živelným pohromám;
6. f) odstranění stavebních částí, zabraňujících přístupu vzduchu nebo světla do obytných a pracovních místností (převislé stříšky, verandy, kolny, chlévky apod.);
7. g) zřízení bezpečnostních úkrytů nebo spojovacích průchodů do sousedních budov;
8. h) zvýšení počtu bytových jednotek nebo rozšíření bytového prostoru změnou dispozice budovy, rozdělením nadměrných bytů na stavebně uzavřené menší byty, jakož i využitím půdních prostor nebo nástavbou (s výjimkou takových úprav u rodinných domků);
9. i) přeměnu stavby nebo její části, která byla dosud užívána k jiným účelům než k obývání, na byty.

§ 11

Řízení

(1) Před vydáním rozhodnutí o nezbytných stavebních úpravách stavební úřad zjistí

1. a) zda provedení úpravy je v souladu s požadavky státního plánu rozvoje národního hospodářství a se záměry územního plánování;
2. b) zda úprava je naléhavá z hlediska obecného zájmu, zejména jde-li o rozhodování o pořadí několika úprav a způsob, možnost i dobu provedení stavebních prací;
3. c) výši nákladů, kterých by si úprava vyžádala, podle odborného odhadu a způsob jejich úhrady;
4. d) zda úprava je hospodárná nebo nutná vzhledem k předpokládanému trvání budovy podle jejího stavebního stavu nebo polohy a vzhledem k obtížnosti a nákladnosti stavebních prací, kterých si úprava vyžádá pro zvláštní vlastnosti budovy (konstrukce, dispozice, historický význam, umělecká hodnota).

(2) Stavební úřad vyslechne výkonný orgán místního národního výboru a vlastníka stavby. Bude-li třeba k provedení rozhodnutí, aby třetí osoby trpěly na svých stavbách nebo pozemcích určitá opatření, musí být slyšeny. Je-li třeba konat místní šetření, přizve stavební úřad ještě další osoby, jejichž práv nebo oprávněných zájmů by se nařízená úprava mohla dotknout a projedná zároveň odhad nákladů a způsob jejich úhrady.

(3) V rozhodnutí, kterým se nařizují nezbytné stavební úpravy, je třeba stanovit

1. a) druh a způsob úpravy,
2. b) lhůtu k uskutečnění úpravy, a je-li třeba stavebního řízení, také lhůtu, v níž musí být předložena dokumentace,
3. c) odhad nákladů,
4. d) popřípadě výši příspěvku.

§ 12

Příspěvek

(1) Nemůže-li vlastník stavby uhradit náklad na nezbytnou stavební úpravu z vlastních prostředků ani z půjčky poskytnuté mu Státní spořitelnou nebo nemá-li z úpravy užitek anebo má-li z ní užitek jen nepatrný v poměru k nákladu, může mu na jeho žádost až do výše 9/10 nákladu přispět stát, pokud nelze poskytnout příspěvek podle jiných předpisů (např. z prostředků památkové péče). Příspěvek nelze vlastníkovi poskytnout, jestliže zvláštní předpisy upravují úhradu těchto nákladů odchylně nebo je-li nutno stavební úpravu nařídit v důsledku zavinění vlastníka.

(2) Žádost o příspěvek na úhradu nákladů je třeba podat u stavebního úřadu

1. a) zároveň s předložením dokumentace nezbytné stavební úpravy stavebnímu úřadu k projednání nebo
2. b) do 30 dnů poté, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným, není-li k provedení úpravy třeba stavebního řízení.

(3) V žádosti o příspěvek je třeba uvést a doložit:

1. a) rozpočet nákladů na úpravu nebo alespoň podrobně odůvodněný jejich odhad,
2. b) roční čistý výnos stavby za poslední tři roky a
3. c) břemena váznoucí na stavbě.

(4) Uzná-li stavební úřad, že žádost o poskytnutí příspěvku je odůvodněna, rozhodne s ohledem na obecný zájem o výši příspěvku; přitom posoudí a popřípadě upraví rozpočet nebo odhad nákladů a stanoví příspěvek určitým podílem těchto nákladů.

(5) Požádá-li vlastník stavby již při řízení prováděném podle § 11 o poskytnutí příspěvku, je možno rozhodnutí o výši příspěvku zahrnout do rozhodnutí o nezbytných stavebních úpravách.

(6) Příspěvek se vyplácí prostřednictvím peněžního ústavu přímo organizaci, která provádí stavební nebo montážní práce, a to na podkladě faktur potvrzených stavebním úřadem. Vlastník je povinen předkládat stavebnímu úřadu tyto faktury s doklady o rozsahu provedených prací.

§ 13

Důvody zboření staveb

(1) Zboření stavby nebo její části stavební úřad

1. a) nařídí, jestliže zjistí, že stavba nebo její část hrozí zřícením nebo jinak ohrožuje bezpečnost nebo zdraví osob (všeobecnou zchátralostí, vlhkostí apod.), a nelze-li ji hospodárně opravit;
2. b) může nařídit, jestliže stavba nebo její část byla provedena bez rozhodnutí o přípustnosti stavby, v rozporu s ním nebo odchylně od schválené dokumentace;
3. c) povolí na odůvodněnou žádost vlastníka.

(2) Při rozhodování o zboření stavby se stavební úřad řídí požadavky účelnosti a hospodárnosti, hlediskem obecného zájmu a hlediskem potřeby ochrany památek.^*)

§ 14

Společná ustanovení o zboření stavby

(1) Před vydáním rozhodnutí o zboření stavby nebo její části provede stavební úřad místní šetření, k němuž přizve vlastníka stavby, ostatní účastníky řízení, dotčené orgány státní správy a organizaci, která provede zbourání stavby, pokud je již známa. Podle okolností případu může stavební úřad od místního šetření upustit, nejsou-li zbořením stavby dotčeny zájmy třetích osob, nebo prokáže-li vlastník stavby, že s nimi bylo o věci jednáno a že nemají námitek.

(2) Podle výsledků jednání o zboření stavby vydá zpravidla stavební úřad rozhodnutí o zboření stavby již při místním šetření; není-li při šetření přítomen vlastník stavby určené ke zboření, bude mu rozhodnutí doručeno neprodleně do vlastních rukou. V jednoduchých případech může stavební úřad povolit provedení bouracích prací svépomocí; přitom zároveň určí osobu odpovědnou za odborné provedení prací.

(3) V rozhodnutí o zboření stavby nebo její části se uvedou zejména:

1. a) lhůta, do které je třeba započít s bouracími pracemi, do kdy je třeba stavbu zbořit, kdo zboření provede a kdo za práce odpovídá;
2. b) podmínky, které je třeba při bourání splnit;
3. c) opatření, jak se — bez újmy práv vlastníka stavby — naloží s hmotami a předměty, získanými ze zbořené stavby;
4. d) opatření, kterých je třeba k zabezpečení a k provedení nezbytných úprav na sousedních stavbách a veřejných zařízeních;
5. e) opatření, kterými se zajistí úpravy pozemků po provedeném zboření z hlediska bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti, komunikačních potřeb a vzhledu nebo jiných obecných zájmů.

§ 15

Zboření stavby z důvodu bezpečnosti

(1) Jde-li o zboření podle § 13 odst. 1 písm. a) a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je stavební úřad povinen vydat rozhodnutí o zboření stavby ihned. Takové rozhodnutí nemusí obsahovat opatření uvedená v § 14 odst. 3 písm. c) a e), o nichž lze rozhodnout dodatečně.

(2) Není-li v době vydání rozhodnutí zajištěno, kdo provede zboření stavby, projedná stavební úřad zboření stavby s nejbližší stavební organizací, která je k tomu odborně způsobilá. Odmítne-li tato organizace zboření provést, navrhne stavební úřad urychleně potřebná opatření orgánu, který je stavební organizaci nadřízen.

(3) Stavební úřad nařídí uživatelům bytů a jiných místností ve stavbě nebo její části, která má být zbořena, jejich vyklizení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může být takové rozhodnutí oznámeno ústně ještě před skončením řízení o zboření stavby a může být v něm vyloučen odkladný účinek odvolání. Takové rozhodnutí musí být dodatečně, nejpozději do 3 dnů, potvrzeno písemně.

(4) Je-li ohrožen život nebo zdraví uživatelů bytů a jiných místností ve stavbě nebo její části, která hrozí zřícením, a je-li tu nebezpečí z prodlení, může stavební úřad vydat příkaz k vyklizení, i když nenařídí zboření stavby. Takové rozhodnutí může být vydáno ústně s vyloučením odkladného účinku odvolání a musí být dodatečně, nejpozději do 3 dnů potvrzeno písemně.

(5) Stavební úřad je povinen ihned upozornit příslušný výkonný orgán národního výboru, aby urychleně zajistil náhradní umístění osob, jimž byl dán příkaz k vyklizení, podle předpisů o hospodaření s byty nebo podle předpisů o hospodaření s jinými místnostmi.

§ 16

Opatření u stavby, která byla provedena v rozporu s předpisy

Jestliže zboření stavby nebo její části má být nařízeno podle § 13 odst. 1 písm. b), stavební úřad nejprve přezkouší, zda — bez újmy trestního stíhání stavebníka — není možné dodatečné vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby anebo zda odchylky od schválené dokumentace nebo od podmínek vydaného rozhodnutí o přípustnosti stavby jsou takového rázu, že stavbu nelze zachovat. Přitom vždy uváží, zda zbořením stavby nebo její části nevzniknou větší hospodářské škody než jejím ponecháním. Zboření stavby nebo její části je povinna provést organizace nebo osoba, která stavbu prováděla nebo provádí. Odmítne-li organizace provést zboření stavby, projedná stavební úřad věc s orgánem této organizaci nadřízeným. Jestliže organizace nebo osoba, která stavbu provedla, v době, kdy zboření stavby bylo nařízeno, již neexistují, zajistí zboření stavby její vlastník.

§ 17

Zboření stavby na žádost vlastníka

(1) V žádosti o povolení ke zboření stavby je třeba přesně označit stavbu nebo její část, která se má zbořit, uvést účel, ke kterému je stavba určena, jména a adresy vlastníků sousedních nemovitostí, odůvodnění potřeby odstranění stavby, jméno organizace, která provede zboření, nebo jméno pracovníka odpovědného za dozor při provádění bouracích prací svépomocí. K žádosti je nutno připojit vyjádření výkonného orgánu místního národního výboru, není-li stavebním úřadem.

(2) Stavební úřad může podle svého uvážení uložit žadateli doplnění žádosti a zejména předložení:

1. a) polohopisného výkresu v měřítku katastrální nebo pozemkové mapy;
2. b) stavebního výkresu nebo alespoň náčrtku stavby podle skutečného stavu v jednom nebo více vyhotoveních;
3. c) fotografie současného stavu stavby, z které by byla zřejmá též souvislost stavby s nejbližším okolím;
4. d) potvrzení výkonných orgánů místního národního výboru o tom, že je zajištěno potřebné náhradní umístění dosavadních uživatelů budovy nebo její části;
5. e) vyjádření orgánů státní památkové péče, popřípadě dokumentaci podle jejich požadavků, jde-li o chráněné objekty.

§ 18

Zboření stavby v důsledku živelných pohrom a při provedení asanace

(1) Je-li třeba provést zboření stavby nebo její části v důsledku živelných nebo jiných pohrom, může stavební úřad řízení o zboření stavby zjednodušit a poskytnout úlevy z ustanovení § 17 odst. 2.

(2) Jde-li o zboření stavby nebo její části za účelem provedení asanace krajiny nebo asanace obcí, použije se přiměřeně ustanovení části IV s výjimkou ustanovení o nákladech.

§ 19

Zabezpečení sousedních staveb při bourání stavby

Vzniknou-li na sousedních stavbách při bourání závady, které ohrožují jejich bezpečnost, je organizace provádějící bourací práce povinna ihned učinit potřebná opatření a oznámit to neprodleně stavebnímu úřadu, který stanoví další postup.

§ 20

Náklady zboření stavby

(1) Náklady spojené se zbořením stavby nebo její části včetně potřebných nařízených zkoušek, zabezpečení okolních budov a nutných úprav pozemků po provedeném zboření, nese její vlastník.

(2) Je-li na sousední stavbě pro její vadný stav třeba zabezpečovacích prací většího rozsahu, než jaké by byly nutné při jejím nezávadném stavu, hradí zvýšené náklady těchto prací vlastník sousední stavby.

(3) Není-li vlastník schopen stavbu odstranit nebo odmítá-li tak učinit [v případech uvedených v § 13 odst. 1 písm. a) a b)], zajistí stavební úřad provedení příkazu ke zboření stavby správní exekucí na náklad vlastníkův. Provádí-li se exekuce náhradním výkonem, navrhne stavební úřad vlastníku stavby určené ke zboření, aby se zavázal k přenechání stavebního materiálu a předmětů vytěžených ze zbořené stavby stavebnímu úřadu ke krytí nákladů exekuce. Jestliže vlastník stavby nesouhlasí, zajistí stavební úřad vymáhání nákladů exekučního řízení podle obecných předpisů. Stejně postupuje, i pokud jde o část nákladů, k jejímuž krytí přenechaný materiál nepostačuje. Nemůže-li vlastník stavby uhradit rozdíl bez ohrožení výživy vlastní a své rodiny, může stavební úřad upustit od vymáhání těchto nákladů a uhradit je z prostředků na nezbytné stavební úpravy.

§ 21

Orgány s působností stavebního úřadu

Stavebními úřady jsou

1. a) výkonné orgány místních národních výborů vykonávající v den počátku účinnosti této vyhlášky působnost stavebního úřadu podle dosavadních předpisů;
2. b) výkonné orgány místních národních výborů, které mají řádně vybudovanou stavební službu a které určí rada krajského národního výboru po slyšení rady okresního národního výboru vyhláškou v Úředním listě;
3. c) výkonné orgány ostatních místních národních výborů v rozsahu působnosti přenesené na ně podle ustanovení § 22;
4. d) výkonné orgány okresních národních výborů;
5. e) výkonný orgán okresního nebo krajského národního výboru, popřípadě orgán jimi určený, je-li prováděna stavba v obvodu několika stavebních úřadů;
6. f) výkonný orgán krajského národního výboru v rozsahu pravomoci přenesené na něj podle § 24 odst. 2 zákona;
7. g) jiné orgány, na něž byla přenesena pravomoc podle § 24 odst. 1 zákona; názvy, sídla a působnost těchto orgánů se vyhlašují v Úředním listě nebo jiným vhodným způsobem.

§ 22

Přenesení působnosti stavebního úřadu

(1) Výkonné orgány místních národních výborů, které nejsou stavebními úřady ve smyslu § 21 písm. a) a b), vykonávají tuto působnost stavebního úřadu:

1. a) vydávají rozhodnutí o přípustnosti stavby podle § 11 odst. 4 vyhlášky č. 22/1958 Ú. l., o dokumentaci investiční výstavby jednotných zemědělských družstev;
2. b) dozírají na stav budov a na stavební činnost v obci vůbec; v rámci tohoto dozoru navrhují výkonným orgánům okresních národních výborů potřebu oprav, úprav nebo zboření staveb. Zvlášť dozírají, aby nebyly prováděny stavby na pozemcích, na kterých nebyly povoleny, a aby nebyly prováděny přípravné práce na pozemcích, pro které nebylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí).

(2) Výkonný orgán okresního národního výboru může přenést na výkonný orgán místního národního výboru, který není stavebním úřadem ve smyslu § 21 písm. a) a b), tuto působnost stavebního úřadu:

1. a) provádět místní šetření při stavebním řízení;
2. b) vydávat rozhodnutí o přípustnosti stavby při změnách drobných soukromých staveb, jimiž se mění půdorysné uspořádání, nemění se však půdorysná velikost [§ 4 písm. b)] a výškové zastavění těchto staveb;
3. c) vydávat rozhodnutí o přípustnosti stavby pro jednotlivé adaptace a drobné zemědělské stavby jednotných zemědělských družstev v případech, kdy rozpočtová částka převyšuje Kčs 25 000.

Týkají-li se však stavební úpravy uvedené pod písm. b) a c) památkově chráněných objektů a staveb v oblastech přírodních rezervací, přísluší vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby výkonnému orgánu okresního národního výboru.

(3) Výkonný orgán okresního národního výboru může přenést na výkonný orgán místního národního výboru, u něhož jsou dány podmínky pro správné rozhodování v technicky obtížnějších případech, ještě tuto působnost:

1. a) vydávat rozhodnutí o přípustnosti dočasných staveb, má-li stavba sloužit svému účelu nejdéle dva roky;
2. b) vydávat rozhodnutí o přípustnosti pomocných staveb;
3. c) vydávat rozhodnutí o přípustnosti drobných staveb s výjimkou rodinných domků, nepřesahuje-li náklad na stavbu Kčs 50 000;
4. d) vydávat rozhodnutí o přípustnosti stavby rodinných domků v případech, kdy jde o soustředěnou výstavbu rodinných domků prováděnou dodavatelským způsobem podle územního plánu a podle schválených typových podkladů;
5. e) vydávat rozhodnutí o přípustnosti změn stavby nebo prací odstraňujících účinky opotřebení stavby, nepřesahuje-li náklad Kčs 50 000;
6. f) vydávat rozhodnutí o přípustnosti staveb energetických děl, které svým rozsahem a významem nepřesahují obvod místního národního výboru;
7. g) potvrzovat soulad změn podle § 8 odst. 1 s důležitými místními zájmy u provozoven, které po provedené změně nebudou mít více než 20 výrobních zaměstnanců;
8. h) vydávat povolení ke zboření přízemních staveb;
9. i) vydávat povolení k uvedení staveb nebo jejich provozne ucelených částí do trvalého provozu (užívání) v případech uvedených pod písm. a) až f) tohoto odstavce.

(4) Výkonný orgán okresního národního výboru může přenést působnost stavebního úřadu podle odstavců 2 a 3 zcela nebo částečně nebo ji omezit jen na určité druhy činnosti, popřípadě na určité druhy staveb. Rozhodnutí o přenesení působnosti může též časově omezit a může je odvolat. Při rozhodování o přenesení působnosti přihlédne k tomu, jak je výkonný orgán místního národního výboru vybaven odbornými silami, popřípadě též za pomoci aktivu odborně kvalifikovaných pracovníků.

(5) Rozsah přenesení působnosti stavebního úřadu na výkonný orgán místního národního výboru se vyhlásí v obci i v okrese obvyklým způsobem.