Vyhláška ministerstva vnitra o provozu na silnicích.

§ 43.

Železniční přejezdy.

(1) V blízkosti železničních přejezdů jsou uživatelé silnice povinni počínat si obzvláště opatrně, aby svým jednáním neohrozili sebe nebo jiné a nerušili železniční a silniční provoz. Jsou povinni dbát železničních výstražných znamení, návěstí a polohy závor a musí se včas přesvědčit, že nehrozí nebezpečí.

(2) Neni dovoleno vstupovat nebo vjíždět na železniční přejezd,

1. a) jakmile na přejezdu zazní zvukové výstražné znamení nebo se již sklánějí závory,
2. b) je-li dáváno znamení „Stůj!” červeným světlem světelného zařízení na přejezdu nebo osobou střežící přejezd červeným nebo žlutým praporkem anebo červeným světlem, jímž pohybuje v kruhu,
3. c) jestliže je slyšet pískání nebo jiné znamení přijíždějícího vlaku nebo jiného železničního vozidla anebo je-li je již vidět.

(3) Každý, kdo je za okolností uvedených v odstavci 2 v prostoru mezi výstražnými kříži nebo mezi závorami, musí jej okamžitě opustit.

(4) Není dovoleno vjíždět na železniční přejezd, není-li na druhé straně dosti místa k projetí. Vozidla smějí přejíždět přes přejezd oběma směry jen v jednom proudu.

(5) Řidiči motorových vozidel pro hromadnou dopravu osob a řidiči vozidel vezoucích výbušné nebo hořlavé látky, musí zastavit před každým železničním přejezdem, a to v takové vzdálenosti, z níž je rozhled na železniční trať. To platí i pro městská kolejová vozidla. Před přejížděním vleček vozidla nezastavují. Vlečky jsou označeny dopravní značkou a tabulkou s nápisem „Vlečka”.

(6) Řidiči ostatních motorových vozidel jsou povinni od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet mírnou rychlostí. To platí i pro řidiče vozidel uvedených v odstavci 5 při přejíždění vleček.

(7) Řidiči motorových vozidel nesmějí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň ani jet bez zařazeného rychlostního stupně ani vypínat spojku.

§ 44.

Doprava nebezpečných nákladů.

(1) Snadno zápalné, výbušné nebo jinak nebezpečné náklady lze dopravovat jen v technicky naprosto bezzávadných vozidlech vybavených protipožárním zařízením a zneškodňujícími prostředky. Používat vozidel s generátorovým nebo parním pohonem pro přepravu nebezpečných nákladů je zakázáno.

(2) Vozidla přepravující zápalné látky musí mít po stranách a vzadu nápis „Nebezpečí ohně”. Při dopravě výbušného nebo jiného nebezpečného nákladu musí být vozidlo opatřeno nápisem „Nebezpečný náklad”. Nápisy třeba provést černým písmem na bílém podkladě písmeny vysokými 20 cm.

(3) K řízení vozidel dopravujících nebezpečné náklady smějí být připuštěni jen zkušení řidiči, pokud možno dobře obeznámení s cestou.

(4) Přepravovaný náklad musí být tak zajištěn, aby za jízdy nehrozilo nebezpečí ohně nebo výbuchu. Sedět na nákladu a dopravovat ve vozidle jiné osoby než ty, které náklad doprovázejí, je zakázáno.

(5) Motorová vozidla přepravující výbušiny mohou jet jen takovou rychlostí, která nezpůsobuje silné nárazy a otřesy.

(6) Řidič jedoucí s nebezpečným nákladem nesmí mít u sebe snadno zápalné látky, prudce vozidlo rozjíždět nebo brzdit, nesmí jezdit s vypnutou spojkou a vzdalovat se od vozidla. Všem osobám jedoucím ve voze s nebezpečným nákladem je zakázáno kouřit.

(7) Nebezpečný náklad musí doprovázet osoba, která dobře zná vlastnosti nákladu a dovede s ním zacházet.

(8) Pro dopravu zápalných, výbušných nebo jinak nebezpečných nákladů vozidly ozbrojených sborů platí zvláštní předpisy.

§ 45.

Čerpání pohonných hmot.

(1) Při doplňování pohonných hmot zařadí se motorová vozidla u čerpacích stanic do proudu ve směru jízdy tak, aby nepřekážela mimojedoucím vozidlům. Od vozidla, které čerpá pohonné hmoty, musí následující vozidlo zastavit ve vzdálenosti nejméně 3 m. Další vozidla zachovávají vzdálenost nejméně 1 m.

(2) Při doplňování pohonných hmot musí být motor v klidu a zapalování vypnuto. Řidičům není dovoleno u čerpacích stanic vzdalovat se od vozidla.

(3) V okruhu 15 m od čerpací stanice je zakázáno kouřit, seřizovat a rozebírat motor a provádět jeho opravy.

(4) Vozidlům ozbrojených sborů, požární ochrany a záchranné služby přísluší právo přednostního zásobování.

§ 46.

Překážky silničního provozu.

(1) Překážky na silnici, které brání plynulému provozu nebo ohrožují jeho bezpečnost, musí být neprodleně odstraněny. O odstranění překážky je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil. Neučiní-li tak nebo není-li s to tak učinit, nebo byla-li překážka na silnici způsobena bez lidského přičinění, odstraní překážku orgány silniční správy. Je-li znám ten, kdo překážku způsobil, provedou odstranění překážky na jeho náklad. Překážkou provozu může také být opuštěné vozidlo, na př. na místě, kde je zákaz stání nebo vozidlo neosvětlené. Překážkou na silnici se nerozumí stav silnice.

(2) Překážky, které vznikly v souvislosti s nehodou v silničním provozu, při níž došlo k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, smějí být odstraněny jen se souhlasem orgánů ministerstva vnitra.

(3) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, je třeba ji označit tak, aby ji ostatní uživatelé silnice včas zpozorovali, na př. za dne červeným praporkem rozměrů 20 cmX20 cm, za snížené viditelnosti červeným výstražným světlem, není-li překážka osvětlena odjinud. Povinnost označit překážku mají osoby uvedené v odstavci 1, které jsou také povinny ohlásit překážku provozu orgánům silniční správy nebo příslušnému výkonnému orgánu místního národního výboru.

(4) Jsou-li na silnici prováděny opravné práce, které vyžadují úplného nebo částečného uzavření silnice, je třeba takovou překážku provozu označit červenobílými zábranami a za snížené viditelnosti také červeným světlem a červenými odrazovými skly. Na provádění opravných prací, které nevyžadují ani častečného uzavření silnice, stačí upozornit značkou „Práce na silnici” nebo červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem. Označení je povinen provést ten, kdo práce provádí; odpovědným je vedoucí prací.

(5) Pro určité účely, při nichž musí být použito také vozovky, jako na př. při měření, může krajský dopravní inspektorát povolit, aby k zajištění bezpečnosti pracovníků bylo používáno přenosných dopravních značek. Orgány silniční správy smějí používat přenosných dopravních značek bez tohoto povolení.

§ 47.

Dopravní nehody.

(1) Došlo-li v silničním provozu k nehodě, je každý, kdo měl na ní účast, povinen postarat se podle možnosti o to, aby následky nehody byly omezeny na nejmenší míru. Zejména musí okamžitě zastavit, poskytnout pomoc postiženým osobám a na jejich požádání prokázat svoji totožnost občanským průkazem, a jde-li o řidiče motorového nebo městského kolejového vozidla, též řidičským průkazem.

(2) Nelze-li přivolat okamžitou pomoc nebo vyžaduje-li to povaha zranění nebo žádá-li o to zraněná osoba, je řidič vozidla, který měl na nehodě účast, povinen dopravit zraněného do nejbližšího zdravotnického zařízení a prokázat tam svoji totožnost.

(3) Došlo-li při nehodě k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, jsou účastníci nehody povinni setrvat na místě až do příchodu orgánů ministerstva vnitra a nesmějí učinit žádná opatření, která by byla na újmu řádného úředního vyšetření nehody, zejména nesmí hýbat vozidly, jež měla na nehodě účast. Účastníci nehody se mohou vzdálit teprve se souhlasem orgánů ministerstva vnitra; to se netýká dopravy těžce zraněných osob do zdravotnického zařízení a ohlášení nehody.

(4) Každou dopravní nehodu, při níž došlo k újmě na zdraví nebo k věcné škodě nikoliv nepatrné, jsou účastníci povinni hlásit nejbližšímu orgánu ministerstva vnitra nebo výkonnému orgánu místního národního výboru. Těmže orgánům je třeba současně oznámit každou škodu, jež byla při nehodě způsobena na silnici nebo na jiném veřejném zařízení.

(5) Došlo-li k dopravní nehodě, na níž mělo účast vozidlo, které dávalo zvláštní výstražné znamení (§ 30), bude podle rozsahu nehody provedeno ihned orgánem ministerstva vnitra náležité opatření k objasnění a zjištění její příčiny. Je-li vozidlo schopné provozu a nedošlo-li ke zranění jeho osádky nebo nejeví-li řidič tohoto vozidla známky podnapilosti, zjistí orgán ministerstva vnitra potřebné údaje a vozidlu umožní splnění zvláštního úkolu.

(6) Došlo-li při nehodě, na níž mělo účast vozidlo uvedené v odstavci 5, k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, postupuje se obdobně podle odstavce 3. Osobám, které plní zvláštní naléhavé úkoly a nejsou zraněny, umožní orgán ministerstva vnitra splnění úkolů po zjištění jejich totožnosti a dalších potřebných údajů.

§ 48.

Ochrana silnice.

(1) Uživatelé silnice nesmějí ji poškozovat, znečišťovat nebo opotřebovávat nad obvyklou míru, zejména při opravách nebo obsluze vozidla nebo při dopravě, nakládání a skládání nákladu. Je zakázáno používat zařízení nebo činit taková opatření, která jsou s to poškodit nebo opotřebit silnici nad obvyklou míru, na př. při brzdění, při užívání ostruh na kolech traktorů nebo při užívání vozidel hnaných pásy bez předepsaných technických opatření.

(2) Koně a jiná zvířata smějí být opatřená podkovami s ostrými ozuby nebo ostrozubými hmatci, jen je-li na silnici náledí.

(3) Sněhové řetězy musí být při užívání tak napjaty, aby netloukly do vozovky. Smí jich být použito jen u vozidel s pryžovými obručemi a jen v době, kdy jízda s nimi je bezpečnější.

(4) Používat saní nebo vláčet na silnici kmeny anebo jiné předměty, jimiž by mohla být poškozena, je dovoleno, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou nebo ledovou vrstvou.

(5) Uživatelé silnice nesmějí rozjíždět nebo jinak porušovat hromádky udržovacích hmot, seškrabaného bláta a prachu a smeteného písku na krajnicích.

§ 49.

Výchova ke kázni.

(1) Těm, kteří nedbají pravidel silničního provozu, neuposlechnou pokynů dopravních orgánů nebo nedbají pokynů vyjádřených dopravními značkami nebo zařízeními, může být dopravními orgány — bez újmy trestních opatření — uloženo, aby se na vlastní útraty zúčastnili povinného školení o pravidlech silničního provozu.

(2) Povinné školení provádí Svaz pro spolupráci s armádou pod dohledem a za řízení ministerstva vnitra nebo orgánů jím k tomu pověřených.

(3) Doba školení nesmí být delší než 3 hodiny. Pokud povinné školení má být prováděno mimo místo pobytu osoby k němu povolané, nesmí být místo školení vzdáleno více než 5 km.

§ 50.

Zvláštní užívání silnic.

(1) K užívání silnic k provozu nad obvyklou míru je třeba povolení. Takovým užíváním je zejména:

1. a) pořádání závodů, soutěží a jiných podobných podniků na silnici,
2. b) doprava zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry a váha přesahují stanovenou míru,
3. c) pořádání shromáždění, průvodů a jiných podobných podniků na silnici,
4. d) umisťování zařízení nebo předmětů na silnici, jako prodejních, zábavních a jiných podobných zařízení (na př. reklam),
5. e) skládání jakýchkoliv věcí na silnici, nemají-li být neprodleně odstraněny,
6. f) pořádání podniků, umisťování věcí a zařízení (na př. hospodářských, kulturních, zábavních, skladů, prodejen, užívání tlampačů) v přímém okolí silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, po případě provozním ruchem jím vyvolaným mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.

(2) Povolení k zvláštnímu užívání silnice lze odvolat nebo jeho platnost vázat na splnění podmínek, které mohou být stanoveny i dodatečně.

(3) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) uděluje povolení okresní dopravní inspektorát, nepřesahuje-li zvláštní užívání silnice jeho obvod, jinak krajský dopravní inspektorát, příslušný podle místa, kde užívání silnice začíná, a to nejde-li o silnici I. až III. třídy, vždy v součinnosti s příslušnými výkonnými orgány národních výborů, jinak též v součinnosti s národními podniky silničními a přesahuje-li užívání obvod kraje, v součinnosti s ministerstvem dopravy; půjde-li o dopravu zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů přes železniční přejezd, vždy též v součinnosti s orgány železnic. Ve zvláště závažných případech uvedených v odstavci 1 písm. a) může povolení udělit hlavní dopravní inspektorát v součinností s ministerstvem dopravy.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) uděluje povolení s hlediska dopravně-bezpečnostního okresní dopravní inspektorát, a to nejde-li o silnici I. až III. třídy, vždy v součinnosti s příslušným výkonným orgánem místního národního výboru, jinak v součinnosti s příslušným výkonným orgánem okresního národního výboru a s národním podnikem silničním.

(5) V žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. a) musí být uveden zejména účel, doba a návrh trasy s výchozím a cílovým místem závodu, soutěže a pod.

(6) V žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) musí být zejména uvedeno:

1. a) účel dopravy a její rozsah (zda se bude opakovat, kdy a pod.),
2. b) návrh přepravní trasy,
3. c) druh, typ a po případě státní poznávací značky vozidel, jichž má být použito,
4. d) údaje vzdáleností a tlaku náprav, rozvoru náprav, rozměrů obručí a nejmenšího poloměru otáčení vnějších kol vozidla,
5. e) vyznačení (náčrt) vozidla (soupravy) s umístěním nákladu a jeho rozměry.

(7) V povolení může být nařízen zejména směr, způsob a doba povolení dopravy, doprovod, rychlost jízdy a opatření k zajištění ostatního provozu, vozovky, mostů nebo železničních přejezdů. Povolení musí mít řidič u sebe.

§ 51.

(1) K řízení a zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu na silnicích slouží také dopravní značky a zařízení a pokyny dopravních orgánů.

(2) V silničním provozu smí být užíváno jen dopravních značek uvedených v příloze. Není dovoleno umisťovat v blízkosti silnice jakákoliv zařízení, jež by mohla vést k záměně s dopravní značkou (zařízením) nebo která by silniční dopravní značku zakrývala. Vlastníci a uživatelé nemovitostí při silnicích jsou povinni bez úplaty dovolit, aby na jejich nemovitostech byly umístěny a udržovány dopravní značky a zařízení, která slouží provozu na silnicích.

(3) Provoz na silnicích řídí a na něj dozírají dopravní orgány. Dopravními orgány jsou orgány, ministerstva vnitra a jiné orgány, které podle příslušných předpisů pověří ministerstvo vnitra.

(4) Dopravními orgány na vojenských silnicích a na silnicích, které byly na přechodnou dobu vyhrazeny pro vojenskou dopravu, jsou orgány vojenské správy.

(5) Pokyny orgánů, které přímo řídí provoz na silnicích nebo na něj dozírají, mají přednost před pravidly silničního provozu i před pokyny vyjádřenými dopravními značkami nebo zařízeními (včetně světelných znamení).

(6) Okresní dopravní inspektoráty mohou zmocnit také jiné osoby dobrovolně se hlásící, aby pomáhaly při zajišťování bezpečnosti provozu na silnicích. Tyto osoby musí být označeny páskou a musí mít k výkonu pomocné služby písemné zmocnění, vydané dopravním inspektorátem. Uživatelé silnic jsou povinni jejich pokynů uposlechnout.

§ 52.

Místní úprava silničního provozu.

(1) Vyžaduje-li to podle místních poměrů bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, lze silniční provoz v míře nezbytně nutné upravit, omezit nebo i zastavit; na takovou místní úpravu je třeba upozornit příslušnou dopravní značkou nebo dopravním zařízením.

(2) Dočasně lze provoz upravit, omezit nebo zastavit v míře nezbytně nutné, zejména:

1. a) k zajištění bezpečnostních opatření,
2. b) k provádění prací na silnici,
3. c) vyžaduje-li toho nezbytně stav silnice,
4. d) při zvláštním užívání silnice (§ 50).

(3) O místní úpravě provozu, s výjimkou uzavírky a objíždky rozhoduje místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s orgány silniční správy.

(4) O uzavírce a objíždce rozhoduje příslušný výkonný orgán krajského národního výboru v dohodě s krajským dopravním inspektorátem a po slyšení správce silnice.

(5) Se souhlasem vlády mohou ústřední národní výbory vydávat dopravní řády, jimiž se pravidla silničního provozu přizpůsobují místním dopravním potřebám.

§ 53.

Znamení dopravních orgánů.

(1) Dopravní orgány řídí provoz na silnicích pokyny paží a změnou postoje. Pro lepší viditelnost pokynů dávaných pažemi používají orgány směrovky, kterou drží v pravé ruce.

(2) Provoz na silnici je řízen těmito znameními:

1. a) znamením „Stůj!” dávaným upažením jedné nebo obou paží napříč zakázaného směru provozu, při čemž orgán stojí čelem nebo zády k zastavovanému směru,
2. b) znamením „Volno” dávaným upažením jedné nebo obou paží ve volném směru provozu, při čemž dopravní orgán stojí bokem k dovolenému směru provozu,
3. c) znamením „Pozor!” dávaným vztyčením paže, nebo používá-li orgán směrovky, vztyčením předloktí pravé ruky.
4. d) znamením pro zpomalení (kývání upaženou paží nahoru a dolů) nebo znamením pro zrychlení jízdy nebo chůze (krčením upažené paže k rameni).

Při znamení „Stůj!” a „Volno” může dopravní orgán připažit jednu nebo obě paže, postačí-li řídit provoz jen změnou postoje.

(3) Při každé změně směru musí orgán řídící provoz vycházet ze znamení „Pozor!”.

(4) Na křižovatkách znamená upažení jedné nebo obou paží „Volno” ve směru upažení a „Stůj!” pro příčný provoz. Na znamení „Volno” pokračují uživatelé silnice v přímém směru a vozidla mohou odbočit vpravo a vlevo podle ustanovení platných pro odbočování.

(5) Znamení „Pozor!” znamená:

1. a) pro řidiče vozidel jedoucích ve směru, pro který byl provoz předtím zastaven, „Pozor, změna směru!”; tito řidiči jsou povinni připravit se k jízdě;
2. b) pro řidiče vozidel jedoucích ve směru předtím volném, „Zastav!”; tito řidiči musí před křižovatkou zastavit;
3. c) pro řidiče vozidel v prostoru křižovatky, „Uvolni křižovatku!”; tito řidiči jsou povinni opustit neprodleně křižovatku.

(6) Znamení dopravních orgánů platí stejně i pro chodce.

(7) Znamení „Stůj!” mohou dopravní orgány dávat také červeným terčem, za snížené viditelnosti červeným světlem. Dávají-li orgány znamení červeným světlem, mohou tak učinit krouživým pohybem. Dopravní orgány mohou dávat znamení „Stůj!” také z jedoucího vozidla, a to pohyby nahoru a dolů upaženou paží.

§ 54.

Světelná znamení.

Užívá-li se k řízení silničního provozu světelných znamení, znamená

červené světlo: „Stůj!”,

zelené světlo: „Volno”,

žluté světlo: „Pozor!”.

§ 55.

(1) Na vojenských silnicích a na silnicích, které byly na přechodnou dobu vyhrazeny pro vojenskou dopravu, řídí provoz vojenské regulační orgány.

(2) Ve dne používají vojenské dopravní orgány k dávání pokynů dvou praporků, z nichž červený drží v levé ruce a žlutý v pravé.

1. a) Znamení „Stůj!” dává orgán vzpažením levé ruky s červeným praporkem, při čemž je obrácen čelem nebo zády k proudu, který zastavuje;
2. b) znamení „Volno” dává orgán z postoje „Pozor!” tím, že spustí žlutý praporek, vykoná obrat vlevo v bok a vysune pravou paži se žlutým praporkem do směru jízdy;
3. c) znamení „Pozor!” dává orgán tím, že se postaví čelem k proudu a zdvihne paži se žlutým praporkem, při čemž červený praporek směřuje k zemi;
4. d) znamení „Zrychlit jízdu!” dává orgán tím, že se postaví bokem k jedoucímu proudu a mává rychle nahoru a dolů žlutým praporkem;
5. e) znamení „Zpomalit jízdu!” dává orgán tím, že se postaví bokem k jedoucímu proudu a mává rychle nahoru a dolů červeným praporkem.

(3) K řízení provozu v noci používají vojenské orgány barevných světel. Bílé světlo slouží k označení stanoviště orgánu, k pokynu pro směr jízdy a k dávání znamení „Pozor!”. Znamení „Stůj!” a výstrahu před nebezpečím dává orgán červeným světlem.

§ 56.

Zastavování vozidel.

Zastavovat motorová vozidla a městská kolejová vozidla mohou jen orgány ministerstva vnitra, pokud jsou ve stejnokroji, a jiné osoby uvedené v § 51, v blízkosti železničních přejezdů též drážní orgány.

§ 57.

Výjimky a úlevy.

(1) Ustanovení části II. se nevztahují na ozbrojené sbory, na požární ochranu a na službu záchrannou, pokud toho plnění jejich zvláštních úkolů nezbytně vyžaduje. Dále se na zvláštní vozidla ozbrojených sborů nevztahují ta ustanovení pravidel silničního provozu, jichž dodržení nepřipouští konstrukce těchto vozidel.

(2) Pro vozidla určená k udržování, čištění a provádění oprav všech zařízení na silnici neplatí příslušná ustanovení, pokud by jejich dodržování provedení příslušných prací znemožňovalo nebo značně ztížilo. Totéž platí pro osoby pracující na silnici.

(3) V jednotlivých případech, pro jednotlivé skupiny případů a pro určité silnice může povolit výjimky příslušný dopravní inspektorát. Je-li třeba povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, stane se tak způsobem v místě obvyklým.

(4) Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také dopravní orgán na místě samém.