Vyhláška ministerstva financí o zjednodušení ve věcech účetní evidence.

Čl. 1.

Shodu údajů syntetické a analytické evidence základních prostředků je dovoleno přezkušovat aspoň dvakrát ročně, k přezkoušení shody však musí dojít vždy ke dni inventarisace základních prostředků.

Čl. 2.

Nestanoví-li ústřední účetní jednotka jinak, nemusí účetní doklady pro vnitřní účtování vyhotovené v účetní jednotce obsahovat označení této účetní jednotky (organisace), pokud z ní neodejdou.

Čl. 3.

(1) Výsledky rozboru účetních výkazů musí být v podnicích pravidelně projednávány u jejich vedoucích.

(2) Od povinného zkoumání a schvalování čtvrtletních účetních výkazů a čtvrtletních souhrnných účetních výkazů nadřízenými účetními jednotkami se upouští.

(3) Pokud jiné předpisy ministerstva financí stanoví lhůty, které počínají běžet dnem rozhodnutí o schválení čtvrtletních účetních výkazů (čtvrtletních souhrnných účetních výkazů) nebo dnem doručení tohoto rozhodnutí, počítají se tyto lhůty od patnáctého dne po uplynutí lhůty stanovené pro předložení uvedených účetních výkazů.

Čl. 4.

Lhůty pro sdělení rozhodnutí o účetních výkazech a o souhrnných účetních výkazech se prodlužuji o pět dní.

Čl. 5.

(1) V rozpočtových organisacích není třeba souhlasu přímo nadřízené účetní jednotky podle § 47 odst. 1 nařízení, provádí-li se likvidace neupotřebitelného národního majetku (§ 10 vl. nař. č. 110/1953 Sb., o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi, a čl. 12 odst. 4 vyhlášky č. 118/1954 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi).

(2) Pro hospodářské a ostatní organisace mohou ústřední účetní jednotky učinit opatření, aby o likvidaci jednotlivého základního prostředku do 20.000 Kčs pořizovací hodnoty rozhodoval vedoucí účetní jednotky, která základní prostředek likviduje, bez souhlasu přímo nadřízené účetní jednotky podle § 47 odst. 1 nařízení, s výjimkou likvidace základních prostředku za účelem jejich prodeje nebo prodeje materiálu z nich soukromým osobám.

Čl. 6.

Hodnota zásob získaných z likvidace základních prostředků a náklady spojené s touto likvidací se vyúčtují na účet zisků a ztrát ve zvláštní položce.

Čl. 7.

Vyúčtování odpisů do odpisového fondu se přerušuje také v případech, kdy základní prostředky byly dány do konservace na podkladě rozhodnutí příslušného ministerstva nebo jiné ústřední účetní jednotky učiněného se souhlasem ministerstva financi.

Čl. 8.

(1) Stejným způsobem jako hodnota předmětů uvedených v § 53 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (krátkodobé předměty a drobné předměty) se může odpisovat i hodnota pracovního oděvu, pracovní obuvi a ložní výbavy, s výjimkou pracovního oděvu a pracovní obuvi v dopravních organisacích.

(2) Při přechodu na nový způsob odpisování hodnoty pracovního oděvu, pracovní obuvi a ložní výbavy se rozdíl mezi částkou dosavadních oprávek ke dni přechodu a nově vypočtenou částkou oprávek ve výši 50 % hodnoty předmětů vyúčtuje na příslušné účty nákladů. Dojde-li přitom k snížení částky oprávek, vyúčtuje se rozdíl červeným zápisem.

Čl. 9.

Hromadné a zastupitelné náhradní součástky pro opravy je dovoleno zachycovat v plánovaných vlastníci nákladech, po případě ve velkoobchodních cenách, s vykázáním odchylek od skutečných vlastních nákladů na úctě oceňovacích odchylek materiálových zásob. V rozvaze se však musí tyto náhradní součástky uvádět v částkách odpovídajících jejich skutečným vlastním nákladům.

Čl. 10.

V průmyslových odvětvích s kusovou a malosériovou výrobou je dovoleno oceňovat nedokončenou výrobu včetně polotovarů vlastní výroby v položkách dílenské a celopodnikové režie běžnými normovými sazbami.

Čl. 11.

(1) Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se v účetní jednotce, která je uplatňuje, vyúčtují na příslušných rozvahových účtech a uvedou v její rozvaze ode dne, kdy s nimi dlužník projeví souhlas, nebo od jejich předložení k rozhodnutí v arbitrážním nebo soudním řízení, po případě od provedení úhrady uvedených nároků, nedojde-li před ní ani k souhlasu ani k předložení do arbitrážního nebo soudního řízení.

(2) Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se v účetní jednotce, proti které jsou uplatňovány, vyúčtují na příslušných rozvahových účtech a uvedou v její rozvaze ode dne, kdy s nimi projeví souhlas, po případě je uhradí, nebo ode dne, kdy arbitrážní nebo soudní rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Hlavní (vedoucí) účetní jsou povinni ve své účetní jednotce zajistit kontrolu včasného zahájení řízení podle § 65 druhé věty nařízení, neprojeví-li dlužník souhlas s nárokem.

Čl. 12.

Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se neuvádějí v rozvahách pod rozvahovými součty.

Čl. 13.

(1) U nároků z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se lhůta třiceti dnů k jejich vymáhání počítá ode dne jejich vzniku.

(2) Ústřední účetní jednotky mohou v případě potřeby prodloužit lhůtu třiceti dnů k vymáhání pohledávek, které neinkasuje peněžní ústav, a to nejvýše na tři měsíce

1. a) po splatnosti pohledávky s podmínkou, že pohledávka bude do třiceti dnů po splatnosti písemně upomenuta,
2. b) u nároku podle odstavce 1 po dni jeho vzniku s podmínkou, že nárok bude do třiceti dnů po dni vzniku dlužníku vyúčtován.

Čl. 14.

Uvádění sporných pohledávek v samostatné položce rozvahy se omezuje na přepady, ve kterých je stanoveno schválenými vzory rozvahy.

Čl. 15.

(1) Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést oprávnění udělovat souhlas k odpisu pohledávek z mank, zpronevěr a z rozkrádání, které nebyly solidem přiznány a odpisují se způsobem uvedeným v § 85 písm. c) bodu cc) nařízení, na vedoucího účetní jednotky, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li jedna pohledávka částku 500 Kčs. To však neplatí pro ministry a ostatní vedoucí ústředních účetních jednotek.^*)

(2) Jednou pohledávkou se rozumí pohledávka z jednoho právního titulu, nikoli úhrn pohledávek za jedním dlužníkem.

Čl. 16.

Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést její oprávnění udělovat souhlas k odpisu pohledávek, považovaných za nedobytné na vedoucího účetní jednotky, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li úhrn těchto pohledávek za jedním dlužníkem částku 500 Kčs.

Čl. 17.

Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést její oprávnění udělovat souhlas k odpisu pohledávek přiznaných soudem, které nebyly zaplaceny pro platební neschopnost dlužníkovu, na vedoucího účelní jednotky, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li úhrn těchto pohledávek za jedním dlužníkem v jednom řízení soudem přiznaných a nezaplacených částku 500 Kčs.

Čl. 18.

Podle § 71 odst. 2 nařízení je nutno uvádět pod rozvahovými součty pohledávky odepsané pro nedobytnost podle § 70 nařízení a pohledávky odepsané pro platební neschopnost dlužníkovu podle § 71 odst. 1 nařízení. Odepsané pohledávky musí být uváděny pod rozvahovými součty po dobu, dokud nenastane prokázaná nemožnost dosíci jejich zaplacení, nejdéle však do jejich promlčení nebo do jejich zániku uplynutím doby.

Čl. 19.

Ustanovení §§ 72 a 73 nařízení se vztahují i na dluhy a pohledávky zaniklé uplynutím doby.^**)

Čl. 20.

(1) Hospodářské organisace neodvedou částky uvedené v § 72 odst. 1 nařízení do státního rozpočtu a vyúčtují je na účet zisků a ztrát ve zvláštní položce nejpozději do měsíce po uplynutí promlčecí doby nebo po zániku nároku na ně uplynutím doby v případech, kdy jeden dluh nebo jeden závazek vůči deponentu nepřevyšuje částku 50.000 Kčs.

(2) Jedním dluhem se rozumí dluh z jednoho prvotního titulu, nikoli tedy úhrn dluhů vůči jednomu věřiteli; jedním závazkem vůči deponentu se rozumí závazek vzniklý jedním případem deponování.

Čl. 21.

Časové rozlišování částek souvisících se mzdami, které příslušejí po dobu dovolené, se neprovádí v případech, kdy je předepsáno sestavování výsledných kalkulací jen v ročních obdobích.

Čl. 22.

Inventarisace hospodářských prostředku podle § 84 nařízení může nahradit periodickou inventarisaci týchž hospodářských prostředků podle § 83 nařízení, je-li provedena ke dni (v období) stanovenému příslušnými předpisy, po případě příkazem nadřízené účetní jednotky, pro periodickou inventarisaci.

Čl. 23.

(1) Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést oprávnění udělovat souhlas k odpisu mank převyšujících stanovené normy, jakož i ztrát z poškození hospodářských prostředků, v případech, kdy vinníci nebyli zjištěni, na vedoucího účetní jednotky uvedené v § 85 písm. c) bodu cc) nařízení, v niž se odpisuje, nepřevyšuje-li jeden případ manka nebo ztráta z jednoho poškození hospodářských prostředků částku 500 Kčs.

(2) Stejně je dovoleno postupovat i při odpisu škod, pokud se podle směrnic schválených usnesením vlády ze dne 4. května 1954, o uplatňování hmotné odpovědnosti zaměstnanců, nebo podle jiných předpisů odpisují způsobem stanoveným v § 85 písm. c) bodu cc) nařízení.

(3) Jedním případem manka se rozumí manko, které se zjistí při jedné inventarisaci srovnáním skutečného stavu hospodářských prostředků se stavem podle jejich analytické evidence jako jediná částka, kterou už nelze dále rozdělit. Tak na př. u základních prostředků, kde analytická evidence se vede podle jednotlivých inventárních předmětů, je jedním případem manka nejvýše manko jednoho inventárního předmětu. U surovin a základního materiálu, zboží a jiných zásob, jejichž analytická evidence se vede podle jednotlivých skladů a v jejich rámci podle druhu je jedním případem manko u jednoho druha v jednom skladu. V účetních jednotkách, pokud nejsou povinny vést ve svých složkách analytickou evidenci zásob podle druhů, se jedním případem manka těchto zásob rozumí manko zjištěné u jednoho pracovníka (pracovníků) za zásoby přímo odpovědného.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí pro ministry a ostatní vedoucí ústředních účetních jednotek.^*)

Čl. 24.

(1) Platnost § 86 nařízení se rozšiřuje i na rozpočtové organisace. Ministři a vedoucí ústředních orgánů státní správy mohou povolovat odepsání investičních nákladů pro zastavení a neuskutečnění investičních prací v organisacích státního socialistického sektoru v případech, ve kterých tyto náklady nepřevyšují částku 200.000 Kčs za objekt, a v dohodě s ministrem financí i v případech, ve kterých nepřevyšují částku 1.000.000 Kčs za objekt, a to i tehdy, byly-li již návrhy předloženy vládě; vládě nemusí být v těchto případech oznamovány důvody zastavení a neuskutečnění investičních prací.

(2) Za investiční náklady se u investorů pokládají a včítají se do limitů uvedených v odstavci 1 i náklady na projekty.

Čl. 25.

Všeobecné ustanovení k § 69 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1 a § 85 písm. c) bodu cc) nařízení.

Při přenášení oprávnění udělovat souhlas podle ustanovení čl. 15 až 17 a čl. 23 mohou vedoucí nadřízených účetních jednotek snížit stanovené limity, doplnit je podle potřeby limity časovými (na př. do určité částky za měsíc, za rok), jakož i zpřísnit vymezení jedné pohledávky, jednoho případu manka nebo jednoho poškození hospodářských prostředků.