Vyhláška ministra financí, kterou se upravuje řízení ve věcech daňových a vydávají se společné předpisy k provedení daňových zákonů.

§ 46.

Na kom může být daň vymáhána.

(1) Daň s příslušenstvím může být vymáhána na tom, kdo podle daňového nebo jiného zákona je povinen ji zaplatit (§ 5).

(2) Na osobách, které za daň osobně ručí, může být daň s příslušenstvím vymáhána, byla-li povinnost osob ručících stanovena rozhodnutím národního výboru. Proti rozhodnutí o ručení lze podat odvolání jen co do přípustnosti ručení a co do částek daně a příslušenství, jichž zaplacení se ručiteli ukládá, ne však proti daňovému základu a dani, jež byla poplatníku stanovena. Odvolání má odkladný účinek.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně o uplatnění zástavního práva k věcem, na kterých pro daň vázne zástavní právo, jsou-li v držení osoby třetí, která osobně není povinna daň zaplatit. Podle pravomocného rozhodnutí, může být daň vymáhána jen exekucí na věci zástavním právem postižené

(4) Je-li podle předpisů o jednotlivých daních několik osob zavázáno zaplatit daň rukou společnou a nerozdílnou, může být celá daň vymáhána na kterékoliv z nich nebo zároveň na všech.

(5) Podle § 24 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, může se národní výbor hojit na jmění náležejícím do zákonného společenství majetkového obou manželů také pro daňový nedoplatek s příslušenstvím, který je dluhem jen jednoho z manželů.

§ 47.

Vybrání daní z účtů podniků u peněžních ústavů.

(1) Od státních, národních a komunálních podniků a od jiných hospodářskýsch organisací (dále jen „podniky”), pokud pro ně neplatí ustanovení § 50, vymáhají se daně včas nezaplacené a jejich příslušenství vybráním z obratových, běžných nebo zvláštních účtů podniků u Státní banky československé nebo u jiných peněžních ústavů (dále jen „peněžní ústavy”) podle příkazu k úhradě, který vydá národní výbor

(2) Příkaz k úhradě vydá národní výbor, není-li daň zaplacena do 8 dnů ode dne, kdy se stala splatnou. V příkazu uvede částku nezaplacené daně, den (dny), kdy se daň stala splatnou, jaké příslušenství daně má být uhrazeno, jakož i druh účtu, z něhož má být úhrada vybrána. Příkaz se doručí peněžnímu ústavu a jeho opis podniku

(3) Proti příkazu k úhradě může podnik podat námitky u národního výboru, který příkaz vydal. O námitkách rozhodne tento národní výbor, jestliže námitkám plně vyhoví; jinak rozhodne o námitkách národní výbor vyššího stupně. Proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

§ 48.

Provedení úhrady na příkaz národního výboru.

(1) Peněžní ústav splní příkaz národního výboru k úhradě daně najednou, je-li na účtě podniku dostatek prostředků, jinak postupně, jakmile prostředky na účet připlynou, až do úplného zaplacení daňového nedoplatku s příslušenstvím. Před úhradou tohoto nedoplatku může peněžní ústav provádět jen platy, které podle předpisů o platebním a zúčtovacím styku mají přednost před odvody do státního rozpočtu (mzdy a platy s příslušenstvím a odvody odpisů). Zástavní práva nabytá před doručením příkazu peněžnímu ústavu pro pohledávky jiných věřitelů zůstávají nedotčena.

(2) Peněžní ústav neprovede příkaz k úhradě, prokáže-li mu podnik před provedením platby, že proti příkazu podal námitky. Opis rozhodnutí o námitkách sdělí národní výbor peněžnímu ústavu s dolož ou zda a v jakém rozsahu má být úhrada provedena. Podle tohoto sdělení je peněžní ústav povinen úhradu provést.

§ 49.

Včasné provádění plateb z účtů u peněžních ústavů.

(1) Peněžní ústavy jsou povinny poskytovat národním výborům na jejich žádost informace o stavu obratových, běžných a zvláštních účtů podniků, i o tom, proč příkazy podniků k převodu platby na daně nebo příkazy národních výborů k úhradě daní z účtů podniků nebyly včas a řádně splněny.

(2) Peněžní ústavy jsou povinny dovolit zaměstnancům národních výborů, kteří se vykáží pověřením finančního referenta národního výboru nebo jeho zástupce anebo hlavního (vedoucího) účetního hlavní účtárny (účtárny) státních příjmů, aby bez překážek přezkoumávali správnost a včasnost plateb, které peněžní ústavy převádějí na daně podniků z jejich obratových, běžných nebo zvláštních účtů.

(3) Zjistí-li národní výbor, že nedoplatek podniku nelze vybrat z jeho obratového, běžného nebo zvláštního účtu u peněžního ústavu, vyzve příslušný dozorčí orgán (hlavní správu nebo dozorčí orgán jí podřízený), aby buď zajistil úhradu nedoplatku nebo se do 30 dnů vyjádřil obdobně podle § 437 občanského soudního řádu o exekučním prostředku, jehož lze užít, a o majetku, který může být postižen exekucí podle ustanovení §§ 65 až 95 Národní výbor upozorní dozorčí orgán zároveň; že nevyjádří-li se ve lhůtě, provede národní výbor proti podniku exekuci podle platných předpisů.

§ 50.

Vymáhání daňových nedoplatků státu, lidových družstev a některých právnických osob.

(1) Nebyla-li včas zaplacena daň, kterou má platit rozpočtová organisace, vyzve národní výbor tuto organisaci písemnou upomínkou, aby nedoplatek s příslušenstvím neprodleně zaplatila. Ve výzvě uvede nezaplacenou daň, den (dny), kdy se stala splatnou, a jaké penále je organisace povinna za dobu od splatnosti až do zaplacení daně zároveň s nedoplatkem uhradit.

(2) Nebyla-li daň s příslušenstvím vyrovnána ani ve lhůtě stanovené upomínkou, požádá národní výbor za nápravu rozpočtovou organisaci, která je bezprostředně nadřízená organisaci dluhující daň. Zůstala-li i tato výzva bezvýslednou, požádá národní výbor o odpomoc národní výbor vyššího stupně; zůstala-li bezvýslednou jeho žádost za zjednání nápravy, jež byla zaslána ministerstvu nebo jinému ústřednímu úřadu, požádá o odpomoc ministerstvo financí.

(3) Ustanoveni odstavců 1 a 2 platí obdobné pro vymáhání nedoplatků družstev uvedených v § 1 písm. a) vl. nař. č. 176/1950 Sb.*) a právnických osob uvedených ve vyhlášce č. 356/1952 Ú. l.**). Zůstane-li upomínka bezvýslednou, požádá národní výbor dozorčí orgán uvedený v § 1 odst. 2 vl. nař. č. 176/1950 Sb., pokud se týče ve vyhlášce č. 356/1952 U l. za zjednání nápravy nebo za vyjádření obdobně podle § 49 odst. 3.

§ 51.

Druhy exekuce a exekuční titul.

(1) Pokud není v §§ 47 až 50 stanoveno jinak, vymáhají se daně včas nezaplacené a jejich příslušenství buď exekuci soudní podle ustanovení občanského soudního řádu nebo správní exekucí daňovou podle ustanovení této vyhlášky (dále jen „správní exekuce”).

(2) Exekučním titulem pro soudní nebo správní exekuci je výkaz nedoplatků, v němž národní výbor potvrdil, že je vykonavatelný.

§ 52.

Příslušnost ve věcech exekučních.

(1) Podat návrh na povolení soudní exekuce nebo nařídit výkon správní exekuce náleží národnímu výboru, jemuž má být daň zaplacena (§ 37 odst. 1). Na jeho dožádání může vykonat správní exekuci kterýkoliv národní výbor téhož stupně, v jehož obvodu je majetek, na který se má exekuce vykonat, nebo v jehož obvodu bydlí osoba, na které má být nedoplatek vymáhán.

(2) Místní národní výbor může požádat za výkon správní exekuce nadřízený okresní národní výbor nebo jiný okresní národní výbor, v jehož obvodu je majetek, na který se má exekuce vykonat, nebo v jehož obvodu bydlí dlužník, na kterém má být nedoplatek vymáhán.

(3) Na dožádání místního národního výboru, jemuž má být daň zaplacena, může podat návrh na povolení soudní exekuce nadřízený okresní národní výbor.

(4) Národní výbor, který podal návrh na povolení soudní exekuce, má v soudním exekučním řízení postavení vymáhajícího věřitele. Na jeho dožádání může za něj jednotlivé úkony provést kterýkoliv jiný národní výbor.

(5) Za národní výbory jako vymáhající věřitele jednají před soudem jejich funkcionáři nebo zaměstnanci tím pověření Zaměstnanci pověření jednáním před soudem jsou povinni svoje pověření soudu prokázat.

§ 53.

Nařízení správní exekuce.

(1) Správní exekuci nařizuje národní výbor tím, že přímo vykoná první exekuční úkon nebo přikáže vykonat správní exekuci jednotlivým zaměstnancům, kteří, pak působí z příkazu národního výboru jako výkonní úředníci (exekuční příkaz).

(2) Národní výbor může pověřit výkonem jednotlivých exekučních úkonů i jiné osoby. Při provádění nařízených úkonů mají tyto osoby stejná oprávnění i povinnosti jako výkonní úředníci, není-li v příkazu národního výboru stanoveno jinak.

(3) Okresní národní výbor může pověřit výkonem jednotlivých exekučních úkonů místní národní výbor, v jehož obvodu je majetek, na který se má exekuce vykonat, nebo v jehož obvodu bydlí osoba, na které má být nedoplatek vymáhán. Výkonného úředníka určí v tom případě místní národní výbor.

§ 54.

Průkaz výkonného úředníka.

Výkonný úředník je povinen vůči dlužníkovi a osobám třetím, jež jsou na výkonu exekuce zúčastněny, vykázat se před výkonem exekučního úkonu písemným příkazem národního výboru (§ 53) a osobním průkazem o tom, že je pověřen vykonáváním správní exekuce.

§ 55.

Oprávnění výkonných úředníků.

(1) Výkonní úředníci jsou oprávněni, vyžaduje-li to účel exekuce, prohledat dlužníkův byt a jiné místnosti dlužníkovy nebo místnosti, v nichž má dlužník majetek, všechny jeho skříně a jiné schránky, a je-li třeba i oděv, který má na sobě, šetříce náležité jeho osoby. Mohou dát otevřít uzamčené dvéře dlužníkova domu, dvéře do jeho bytu, jeho zamčené místnosti, skříně a jiné schránky.

(2) Pokud není v exekučním příkaze (§ 53) jinak uvedeno, je výkonný úředník oprávněn přijmout platby, jež mají být vymoženy exekucí. Na přijatou platbu je povinen vydat stvrzenku.

(3) Není-li při exekučním úkonu přítomen dlužník ani některá zletilá osoba náležející k jeho rodině nebo jím k dozoru ustanovená, musí výkonný úředník přibrat k exekučnímu úkonu dvě hodnověrné zletilé osoby za svědky. Tito svědkové podepisují zájemní protokol (§ 67).

§ 56.

Zachování pořádku při exekuci.

(1) Výkonný úřadník je oprávněn učinit všechna opatření, jichž je třeba, aby byl při exekučním úkonu zachován pořádek.

(2) Osoby, které ruší exekuční úkon, odstraní výkonný úředník z místa úkonu, i když jsou zúčastněny na úkonu exekuce.

(3) Není-li výkonný úředník s to, aby sám zjednal pořádek při výkonu exekuce, požádá o podporu nejbližší součást národní bezpečnosti.

§ 57.

Výkon exekuce ve dny pracovního klidu a v noci.

Ve dnech pracovního klidu a v noci smí výkonný úředník vykonat exekuční úkony jen tehdy, dal-li k tomu národní výbor výslovný souhlas v exekučním příkaze. Dobou noční se zde rozumí doba od 21. hodiny večer do 6. hod. ráno.

§ 58.

V jakém rozsahu může být exekuce vykonána.

(1) Exekuce nesmí být vykonána ve větším rozsahu, než je nezbytně třeba k úhradě vymáhaného nedoplatku s příslušenstvím.

(2) Výkonný úředník upustí od exekučního úkonu, prokáže-li mu dlužník, že vymáhaný nedoplatek byl i s příslušenstvím zaplacen, že příslušný národní výbor povolil posečkání nedoplatku, splátky na jeho zaplacení nebo odklad exekuce, nebo zaplatí-li dlužník vymáhaný nedoplatek s příslušenstvím v hotovosti výkonnému úředníku, pokud je oprávněn platbu přijmout, nebo na poštovním úřadě nebo u peněžního ústavu.

§ 59.

Nepřípustnost exekuce.

Ustanovení občanského soudního řádu a jiných zákonů nebo předpisů podle nich vydaných, podle nichž jsou určité věci, pohledávky nebo práva zcela vyloučeny ze soudní exekuce, nebo podle nichž je soudní exekuce na věci, pohledávky nebo práva přípustná jen v určitých mezích nebo s určitými omezeními, platí obdobně též pro exekuci správní (zejména §§ 437, 438, 511 a 516 občanského soudního řádu a § 85 této vyhlášky).

§ 60.

Námitky dlužníka proti exekuci.

(1) Proti jednotlivým exekučním úkonům nebo opatřením může dlužník podat námitky. Proti exekučnímu příkazu (§ 53) nejsou samostatné námitky přípustny. Proti souhlasu národního výboru k výkonu exekuce v den pracovního klidu nebo v noci (§ 57) nelze námitky podat.

(2) Námitkami může dlužník uplatňovat zejména, že

1. a) exekuce byla nařízena předčasně, poněvadž vymáhané daně nejsou ještě splatné (§ 33), nebo že proti rozhodnutí o povinnosti platit daň bylo podáno odvolání s odkladným účinkem (§ 46 odst. 2 a 3.);
2. b) vymaněné daně byly posečkaný nebo bylo povoleno zaplatit je ve splátkách (§ 41) nebo byl povolen odklad exekuce (§ 63);
3. c) daňová pohledávka zanikla na př. zaplacením (§§ 37 a 38), prominutím (§ 43) nebo promlčením;
4. d) exekuce byla nařízena proti osobě, která není dlužníkem (§ 34 odst. 1 a § 46 odst. 1);
5. e) zabavení bylo vykonáno ve větším rozsahu, než je nezbytně třeba k uspokojení vymáhané pohledávky s příslušenstvím (§ 58 odst. 1)
6. f) byly zabaveny věci z exekuce vyloučené (§§ 59 a 85).
7. g) exekuční úkon nařídil nebo vykonal národní výbor, který není k tomu příslušný (§ 52);
8. h) výkonný úředník překročil oprávnění jemu příslušející (§ 55) nebo jednal jinak nesprávně.
9. i) národní výbor nařídil předčasně prodej zabavených věcí (§ 72 odst. 2 a 3);
10. j) dlužník není povinen hradit požadované exekuční náklady.

(3) Námitkami proti exekuci nemůže dlužník uplatňovat okolnosti, které byl nebo je oprávněn uplatnit proti platebnímu výměru nebo jinému rozhodnutí, jímž byla daň stanovena.

(4) Námitky, které mohl dlužník uplatnit proti dřívějšímu exekučnímu úkonu nebo opatření nebo které již byly pravomocně zamítnuty, jsou vyloučeny.

(5) Proti zabavení pohledávky může podat námitky též poddlužník (§ 86 odst. 4).

(6) Námitky nemají odkladný účinek s výjimkou případu uvedeného v § 72 odst. 2

(7) Námitky je třeba podat do 15 dnů u národního výboru, který exekuční úkon nařídil nebo opatření učinil. Tento národní výbor o námitkách rozhodne, jestliže námitkám plně vyhoví; jinak rozhodne o námitkách národní výbor vyššího stupně. Proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

(8) Bylo-li námitkám vyhověno, učiní národní výbor, který nařídil exekuční úkon nebo učinil jiné opatření, proti němuž námitky byly vzneseny, potřebná další opatření.

§ 61.

Odpor třetích osob proti exekuci a práva na uspokojení z předmětů exekuce.

(1) Tvrdí-li třetí osoba, že má k předmětu exekuce právo, které nepřipouští výkon exekuce, může proti exekuci podat odpor u národního výboru, který exekuční úkon nařídil nebo vykonal.

(2) Nevyhoví-li národní výbor odporu nebo nerozhodne-li o něm do 30 dnů, může osoba, která odpor uplatnila, podat proti státu zastoupenému tímto národním výborem žalobu o vyloučení věci z exekuce podle ustanovení § 674 občanského soudního řádu.

(3) Bylo-li žalobě pravomocně vyhověno, národní výbor exekuci zruší.

(4) Po skončení exekuce lze odporem uplatňovat jen nárok na její výtěžek.

(5) Exekuci nemůže odporovat osoba, které k předmětu exekuce přísluší právo zástavní nebo jiné právo na uspokojení z věci exekucí postižené. Může pouze žádat u národního výboru, aby z výtěžku exekuce byla uspokojena v pořadí svého práva, třeba její pohledávka není ještě splatná O takové žádosti bude rozhodnuto v řízení o rozvrhu výtěžku exekuce (§ 94). Ustanovení § 67 odst. 1 a § 93 o způsobu exekuce na věci dlužníka, které jsou v moci osoby třetí, zůstává nedotčeno.

§ 62.

Zrušení a omezení exekuce.

(1) Národní výbor, který nařídil exekuci, zruší exekuci i mimo případy námitek dlužníka (§ 60) nebo odporu třetích osob (§ 61), jestliže zjistí na návrh dlužníka, třetí osoby nebo z úřední povinnosti, že

1. a) exekuce nebyla přípustná,
2. b) byla provedena proti někomu, kdo není dlužníkem,
3. c) nastaly okolnosti, jimiž pozbyla podkladu,
4. d) nelze očekávat, že exekuce poskytne větší výtěžek, než je třeba k úhradě hotových výdajů.

(2) Zrušení exekuce se omezí jen na některé z předmětů, na něž se vede exekuce, jsou-li důvody pro zrušení dány jen u těchto předmětů.

(3) Částečně se exekuce zruší též tehdy, byla-li vykonána ve větším rozsahu než je třeba k úhradě vymáhaného nedoplatku s příslušenstvím.

§ 63.

Odklad exekuce.

(1) Exekuce může být na návrh nebo z úřední povinnosti částečně nebo úplně odložena:

1. a) žádá-li dlužník o posečkání vymáhaných nedoplatků nebo o povolení splátek (§ 41) nebo o prominutí daňového nedoplatku (§ 43);
2. b) jsou-li proti exekuci uplatňovány námitky (§ 60) nebo odpor, po případě žaloba o vyloučení věcí z exekuce (§ 61);
3. c) zjišťují-li se důvody, které mohou mít za následek částečné nebo úplné zrušení exekuce (§ 62).

(2) Odklad může být učiněn závislým na podmínkách Všechny provedené exekuční úkony zůstanou zachovány, pokud národní výbor rozhodující o odkladu exekuce nenařídí jinak

(3) O odkladu exekuce rozhoduje v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) národní výbor, jemuž přísluší rozhodnout o posečkáni, o splátkách nebo o prominutí nedoplatku; v ostatních případech rozhoduje národní výbor, který vykonal exekuci nebo nařídil ji vykonat.

§ 64.

Navrácení v předešlý stav a obnova v exekučním řízení.

Navrácení v předešlý stav a obnova řízení jsou v exekučním řízení vyloučeny.

§ 65.

Předměty správní exekuce.

Správní exekuce může být vedena jen

1. a) na movité věci,
2. b) na peněžité pohledávky a plat,
3. c) na nároky na vydání nebo dodání věcí movitých a na tyto věci po jich vydání nebo dodání.

§ 66.

Prostředky exekuce na movité věci.

Exekuce na movité věci se vykoná jejich zabavením a prodejem.

§ 67.

Zájemní protokol.

(1) Věci, které má dlužník ve své moci, jakož i dlužníkovy věci, které má jiná osoba ochotná je vydat, zabaví se tím, že je výkonný úředník protokolárně sepíše a popíše (zájemní protokol). Především jest zabavit věci, jež jsou zvlášť cenné, snadno prodejné a věci, jichž může dlužník nejsnáze postrádat.

(2) V protokole se uvede především, kde a kdy byl sepsán, kdo byl ze zúčastněných osob přítomen a pro jaký dluh se zabavení provádí.

(3) Zabavené věci třeba sepsat a popsat takovým způsobem, aby bezpečně bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna. V popisu se u každé věci též uvede, jakého výtěžku lze jejím prodejem asi dosáhnout.

(4) V zájemním protokole poznamená výkonný úředník také:

1. a) zaplatil-li při výkonu něco dlužník na svůj dluh nebo někdo jiný za něho; plátce v protokolu potvrdí, že mu výkonný úředník vydal stvrzenku na zaplacenou částku;
2. b) námitky, pokud je dlužník oznámil při výkonu zabavení; výkonný úředník poučí dlužníka, že námitky je třeba podat u národního výboru do 15 dnů;
3. c) oznámená práva třetích osob, pro která lze zabavení odporovat (§ 61 odst. 1) nebo žádat za uspokojení ze zabavených věcí (§ 61 odst. 5); výkonný úředník poučí toho, kdo takové právo mu oznámil, že toto právo musí být uplatněno u národního výboru;
4. d) zjištění, že zabavené věci nebo některé z nich byly již dříve zabaveny správní exekuci pro jinou pohledávku nebo exekucí soudní;
5. e) má-li dlužník ještě jiné věci vhodné k zabavení a proč takové věci nebyly zabaveny.

(5) Protokol podepíší osoby při výkonu zúčastněné; odepřel-li podpis dlužník nebo osoba za něho přítomná, poznamená to výkonný úředník v protokole s udáním důvodů.

(6) Není-li při zabavení přítomen dlužník ani žádná zletilá osoba náležející k jeho rodině nebo zmocněnec dlužníka, zpraví národní výbor dlužníka o zabavení písemně a doručí mu zároveň opis zájemního protokolu.

§ 68.

Zúčtování zabavených peněz a uschování jiných zabavených věcí.

(1) V zájemním protokole nebo ve zvláštním zápise, který musí být k protokolu připojen, budiž zapsáno, které zabavené věci byly dlužníkovi odebrány a jak bylo s nimi naloženo, a které mu byly ponechány v opatrování.

(2) Zabavené peníze československé měny odešle výkonný úředník národnímu výboru ke zúčtování.

(3) Zabavené cizozemské peníze, zlato, stříbro a jiné drahé kovy nebo drahé kameny, jakož i předměty z drahých kovů nebo s drahými kameny výkonný úředník převezme a odevzdá je národnímu výboru, který je ihned odvede Státní bance československé, aby je vzala do úschovy a po pravomoci zabavení je odkoupila. O zabavení cizozemských peněž a drahých kovů zpraví národní výbor zároveň příslušný krajský národní výbor, aby posoudil nesplnění odvodové povinnosti podle devisových předpisů.

(4) Pokud národní výbor nenařídil jinak, náleží výkonnému úředníku rozhodnout, zda též jiné zabavené věci mají být dlužníkovi odebrány a vhodným způsobem uschovány nebo mají-li být ponechány dlužníkovi v opatrování. Zpravidla se dlužníkovi odeberou věci zvlášť cenné, zejména hodí-li se k tomu, aby byly uschovány u národního výboru. Jiné zabavené věci se vezmou do úschovy, nejsou-li u dlužníka v bezpečí nebo z jiných důležitých důvodů; uschovají se v dražebně, je-li zřízena, nebo u ústavu, který se takovou úschovou zabývá, nebo se odevzdají do úschovy jinému, vhodnému schovateli. Převzetí zabavených věcí odevzdaných k uložení nebo do úschovy potvrdí příjemce v protokole nebo ve zvláštním potvrzení, které se k protokolu připojí. Se souhlasem dlužníka mohou být zabavené věci u něho uloženy ve zvláštní místnosti, která se uzamkne, po případě i jiným vhodným způsobem zajistí. Klíč se odevzdá schovateli nebo se uschová u národního výboru.

(5) Pokud zabavené věci byly ponechány u dlužníka, upozorní výkonný úředník dlužníka nebo osoby přítomné za něho při zabavení, že zabavené věci nesmějí být poškozeny, zničeny, odstraněny nebo zcizeny a že takové jednání je trestné.

§ 69.

Další zabavení pro nedoplatky téhož dlužníka.

(1) Další zabavení věcí, které jsou již správní exekuci zabaveny, vykoná se poznámkou v zájemním protokole sepsaném o prvním zabavení; v poznámce se v káží nedoplatky, pro které se další zabavení prová

(2) O dalším zabavení je třeba dužnika zpravit.

§ 70.

Účinky zabavení.

(1) Zabavením nabývá stát pro vymáhanou pohledávku exekučního zástavního práva k zabaveným věcem

(2) Zástavní právo k věcem, které byly ponechány dlužníkovi v opatrování, zaniká uplynutím tří let ode dne zabavení, jestliže nebyly v této lhůtě dány do dražby ani do úschovy podle § 68, pokud zástavní právo nezaniklo již dříve, zejména v důsledku zámku daňové pohledávky.

§ 71.

Zabaveni týchž věcí exekucí správní a soudní.

(1) Pro pořadí zástavního práva je rozhodná doba, kdy byl o zabavení sepsán zájemní protokol, po případě kdy byla o dalším zabavení učiněna poznámka v tomto protokole. To platí zejména též pro pořadí exekučních zástavních práv nabytých k téže věci v exekuci správní a soudní.

(2) Národní výbory a lidové soudy zpravují se vzájemně o nabytých zástavních právech z úřední povinnosti. Pokud národní výbor a soud nestanoví vzájemnou dohodou jiný způsob, jak si budou nabytá zástavní práva vzájemně sdělovat, zjistí bezprostředně před nařízením prodeje zabavených věcí vhodným dotazem (na př. telefonicky), zda proti témuž dlužníku není vedena jak soudní tak i správní exekuce. V kladném případě si národní výbor a soud zašlou navzájem opisy zájemních protokolů se sdělením dne nebo lhůty, ve které zabavené věci mají být prodány. V záporném případě si národní výbor v zájemním protokole poznamená, že soudní exekuce vedena nebyla.

(3) Zjisti-li národní výbor z opisu soudního zájemního protokolu, že věci tam popsané byly zabaveny též v exekuci správní, poznamená na opisu soudního protokolu, které z věcí v tomto opise seznamenaných byly zabaveny správní exekucí, pro jaké nedoplatky a kdy se tak stalo, jakož i číslo zájemního protokolu národního výboru. Obdobně poznamená v zájemním protokole sepsaném ve správní exekuci, které věci byly zabaveny též v exekuci soudní, kdy se tak stalo, kdy mají být prodány, výši pohledávky vymáhané soudní exekucí a jméno, příjmení a adresu vymáhajícího věřitele, jakož i označení soudu a spisovou značku soudního zájemního protokolu. Tyto poznámky zapsané na opise soudního protokolu a ve správním protokole je třeba datovat a podepsat. Obdobně se učiní poznámka o zjištení, že proti témuž dlužníku je sice vedena exekuce správní i soudní, že však žádné věci zabavené v exekuci správní nebyly zabaveny exekucí soudní. Opis zájemního soudního protokolu vrátí národní výbor soudu co nejdříve

(4) Soudy podle předpisů pro ně vydaných postupují obdobně a poznámkou opatřené opisy zájemních protokolů národních výborů vracejí co nejdříve.

(5) Předchází-li zástavní právo nabyté správní exekucí zástavnímu právu nabytému v soudní exekuci, provede národní výbor prodej věcí zabavených správní exekuci, pokud je to k uspokojení vymáhaných daňových nedoplatků třeba. O použití výtěžku správní exekuce platí ustanovení § 94. Jestliže zástavní právo nabyté soudní exekuci předchází zástavnímu právu nabytému v exekuci správní, upustí národní výbor od prodeje věcí zabavených soudní exekuci a vymáhá daňové nedoplatky exekucí na jiný majetek dlužníka, není-li pravděpodobné, že daňové nedoplatky mohou být uhrazeny z prodeje věcí již zabavených.

§ 72.

Kdy lze zabavené věci prodat.

(1) Na příkaz národního výboru budou zabavené věci prodány.

(2) Mezi dnem zabavení a dnem prodeje musí projít aspoň tři týdny, pokud dlužník nesouhlasí s prodejem před uplynutím této lhůty.

(3) Byly-li proti zabavení podány včas námitky anebo byl-li proti exekuci uplatněn odpor před prodejem z volné ruky (§ 74) nebo před oznámením dražby dlužníkovi (§ 77 odst. 3), nesmí být prodej proveden, pokud o námitkách anebo o odporu nebylo rozhodnuto, po případě pokud neuplynulo třicet dnů od podání odporu (§ 61 odst. 2).

§ 73.

Odhad zabavených věcí.

(1) Zabavene věci je třeba před prodejem odhadnout, pokud nejde o zboží pro které je vládou, příslušným ministerstvem nebo krajským národním výborem stanovena maloobchodní cena (dále jen „stanovená maloobchodní cena”).

(2) Odhady provádějí přísežní soudní znalci. Věci menší hodnoty může odhadnou též jiný způsobilý znalec, po případě výkonný úředník, je-li sám způsobilý odhadnou věci, jež mají být prodány.

(3) Odhad věcí, jež mají být prodány v dražbě, provede se bezprostředně před dražbou, pokud jejich povaha nebo množství nevyžaduje, aby odhad byl proveden dříve.

(4) Náklady odhady jdou na vrub dlužníka.

§ 74.

Prodej z volné ruky.

(1) Věci, s nimiž výhradně nebo převážně obchodují národní a komunální podniky nebo podniky lidových družstev nebo jichž tyto podniky používají ve výrobě nebo k provozu, nabídne národní výbor příslušnému podniku, aby je do třiceti dnů převzal za stanovenou maloobchodní cenu zmenšenou o obchodní srážku nebo za cenu odhadní, jde-li o věci, pro které není stanovena maloobchodní cena.

(2) Věcí, které příslušný podnik ve stanovené lhůtě nepřevzal nebo které nebylo třeba žádnému podniku přednostně nabídnout, mohou být prodány z volné ruky za stanovenou maloobchodní cenu nebo za cenu odhadní jiným zájemcům. Má-li být prodáno více věcí, o které má zájem více osob, rozprodají se pokud možno největšímu jich počtu. Je-li zájemců víc než věcí, dá národní výbor přednost zasloužilým pracovníkům ve výrobě

(3) Nelze-li dosáhnou ceny uvedené v odstavci 2, může národní výbor k návrhu dlužníka povolit, aby věci byly prodány z volné ruky za cenu, kterou stanoví národní výbor se souhlasem dlužníka. Tato cena nesmí být nižší než dvě třetiny stanovené maloobchodní ceny nebo odhadní ceny.

(4) Místo prodeje nebo převzetí prodaných věcí určí národní výbor. Pokud prodej z volné ruky nebyl sjednán písemně (nabídkou a jejím přijetím), sepíše se o prodeji protokol. V něm se uvedou též jména a adresy osob, které věci koupily. Tyto osoby podpisem protokolu potvrdí, že koupené věci převzaly.

(5) Zabavené věci nemohou být z volné ruky prodány zaměstnancům a funkcionářům národních výborů a členům jejich rodin; také jiným osobám, které se jakkoliv zúčastnily na řízení v daňových věcech dlužníka, ani členům jejich rodin nesmí národní výbor zabavené věci prodat z volné ruky. Je-li pro nabytí věcí předepsáno určité oprávnění, nemůže být zabavená věc prodána osobě, která takového oprávnění nemá.