Příloha č. 1
účinné od 15. 6. 1953 k vyhlášce č. 164/1953 Ú. l.účinné od 15. 6. 1953VÝROBNY HOŘLAVÝCH KAPALIN, PROVOZOVNY A JEJICH ZAŘÍZENÍ
účinné od 15. 6. 1953(k části II vyhlášky).
účinné od 15. 6. 1953Výrobny a jejich výstavba
| Bezpečnostní vzdálenost. | 1. | Nové výrobny hořlavých kapalin lze zřizovat jen mimo zastavěné části obcí. Jejich objekty musí být vzdáleny od nejbližších obytných budov, hořlavých nebo jinak nebezpečných objektů a veřejných komunikací (bezpečnostní vzdálenost) nejméně 50 m, pokud způsob a rozsah výroby a množství v nich uskladňovaných hořlavých kapalin nevyžaduje větších vzdáleností. |
| Vzájemná vzdálenost jednotlivých budov | 2. | Jednotlivé budovy výroben musí být od sebe odděleny nejméně 10 m širokým nezastavěným pruhem anebo aspoň plnými požárními zdmi v síle aspoň 45 cm, přesahujícími nejméně 30 cm hřebeny střech. K vybudování výroben smí být použito jen nehořlavých stavebních hmot |
| Nebezpečné prostory. | 3. | Přístroje a zařízení pro výrobní procesy, u nichž je zvýšené nebezpečí výbuchu nebo požáru, musí být umístěny v samostatných objektech. Je-li nutno při těchto procesech použít topeniště, musí být toto topeniště od ostatního vnitřního prostoru bezpečně odděleno (na př. plnou zdí). V těchto prostorách nesmějí být ukládány žádné hořlavé kapaliny, ani jiné snadno zápalné látky a předměty. |
účinné od 15. 6. 1953Základní ustanovení o provozovnách
účinné od 15. 6. 1953(k § 9).
| Prostornost. | 4. | Provozovny ve výrobnách hořlavých kapalin, jakož i jiné provozovny, v nichž se používá ve větší míře hořlavých kapalin, musí být tak prostorné, aby na každého zaměstnance připadlo nejméně 15 m3 volné vzdušné prostory a alespoň 3 m2 podlahy. Obsah a půdorysné plochy vnitřních zařízení nesmějí být do těchto nejnižších výměr započítávány. |
| Světlá výška. | 5. | Světlá výška musí činit u nově zřizovaných provozoven o půdorysné ploše přes 100 m2 nejméně 5 m a musí být upravena tak, aby nad podlahou manipulačních lávek, galerií a můstků pro obsluhu provozních zařízení zůstal volný prostor alespoň 2,20 m vysoký. Od požadavku 5 m světlé výšky provozovny může být upuštěno u pomocných a u dosavadních provozoven nebo u těch, které se rozšiřují, jestliže jejich světlá výška činí aspoň 3 m. Menší výšku než 3 m lze povolit jen pro podzemní stavby nebo pro prostory, v nichž pracovníci trvale neprodlévají (na př. přečerpací stanice). |
účinné od 15. 6. 1953Podlahy, sběrné jímky, stěny a stropy provozoven
účinné od 15. 6. 1953(k § 11).
| Podlahy a sběrné jímky. | 6. | Podlaha provozovny, dolní část stěn a zvýšený práh musí tvořit nepropustnou jímku, která je schopna pojmout celé množství hořlavé kapaliny v místnosti uložené nebo zpracovávané a která také znemožní stékání rozlitých kapalin s horní podlahy do níže položených prostorů. Místo takové sběrné jímky je možno zřídit zvláštní jímku mimo provozovnu, do níž může být rozlitá kapalina z provozovny vhodným způsobem sváděna. Sběrné jímky smějí být připojeny na veřejnou kanalisaci pouze tehdy, mají-li zvláštní zařízení na zachycování hořlavých kapalin. Kde je to odůvodněno povahou výroby a dovoluje to příznivé uspořádání závodních objektů, je možno místo zmíněných sběrných jímek zřídit kolem provozního objektu ochranný val. |
| Stěny a stropy. | 7. | Stěny a stropy provozoven, v nichž se při pracovním postupu mohou uvolňovat při rozptýlení kapalin také rozpuštěné nebo rozptýlené částečky pevných hmot, musí být opatřeny hladkým, omyvatelným povrchem, s něhož je nutno usazený prach pravidelně odstraňovat vlhkým způsobem. Rohy a kouty takových provozoven musí být zaobleny. |
účinné od 15. 6. 1953Východy a únikové cesty z provozoven
účinné od 15. 6. 1953(k § 12).
| Počet východů. | 8. | Je-li v provozovně zaměstnán větší počet osob, musí v ní být zřízen takový počet východů, aby na každých 20 osob, a užívá-li se postupu zvlášť nebezpečného, aspoň na každých 10 osob, připadl jeden východ. Jsou-li v provozovně nebo v jejím okolí nepříznivé komunikační poměry, je nutno počet východů ještě přiměřeně zvýšit. Východy z provozovny nesmějí vyúsťovat přímo proti schodištím. |
| 9. | Dveře vedoucí z provozovny včetně zárubni musí být odolné proti ohni, musí být dostatečně široké a musí se otvírat navenek. Dveře musí být zařízeny na samouzavíráni a označeny tabulkou s nápisem „Východ“. | Východové dveře. |
| 10. | Nelze-li získat dveřmi dostatek bezpečných cest k úniku v případě nebezpečí, je možno v přízemních provozovnách upravit jako nouzové východy okna, která se dají klikou úplně otevřít ven. Každé okno může být považováno za východový otvor pro 2 osoby, má-li šířku nejméně 1 m a není-li nad úrovní podlahy provozovny výše než 80 cm. Je-li okno nad úrovní volného prostranství výše než 1,5 m, musí být opatřeno vhodným bezpečným sestupním zařízením z nehořlavého materiálu (schody, žebřík, nakloněná rovina a pod.). Při zřizování oken v přízemních provozovnách budiž dbáno toho, aby se jich dalo v případě nebezpečí použít jako nouzových východů. To však nesmí být důvodem k omezování předepsaného počtu východů podle odstavce 8. | Nouzové východy. |
| 11. | V provozovnách musí být hlavní cesty, vedoucí k východovým dveřím, aspoň 1,5 m široké. Vedlejší cesty a přechody odbočující od hlavních cest musí být široké aspoň 1 m. Ve větších provozovnách nesmí zpravidla délka cesty od jednotlivých pracovišť k východům činit víc než 20 m. Všechny únikové cesty musí být označeny šipkami. Provozovny, v nichž se zpracovávají nebo uskladňují hořlavé kapaliny, nesmí sloužit za průchody nebo únikové cesty z jiných provozoven (pracoven). Takové provozovny (pracovny) musí být mezi sebou odděleny těsně přiléhajícími, samočinně se zavírajícími dveřmi z nehořlavého materiálu. | Únikové cesty. |
účinné od 15. 6. 1953Okna a osvětlování provozoven
účinné od 15. 6. 1953(k § 13).
| 12. | Světlíky a střechy provozoven mají být zaskleny sklem se zalitou drátěnou vložkou; pokud jsou zaskleny obyčejným sklem, musí být pod nimi zřízena drátěná síť. | Světlíky a střechy. |
| 13. | Východy, chodby a důležitá pracoviště provozoven je nutno opatřit nouzovým osvětlením nezávislým na hlavní rozvodné síti, které vstoupí automaticky v činnost při selhání hlavního osvětlení. | Nouzové osvětlení. |
účinné od 15. 6. 1953Vytápění provozoven
účinné od 15. 6. 1953(k § 14).
| 14. | Topná zařízeni v provozovnách musí být upravena tak, aby vylučovala možnost vznícení par použitých hořlavých kapalin. | Topná zařízení. |
| 15. | Jsou-li topná tělesa ústředního topení umístěna níže než 2 m nad podlahou, musí být opatřena ochrannou drátěnou sítí nebo jiným krytem z nehořlavého materiálu, jenž je ve své horní části tak sešikmen, aby na topná tělesa a přívodní roury se nemohly ukládat žádné předměty. Průchody pro roury ve zdi musí být neprodyšně uzavřeny. Roury topného vedeni musí být opatřeny vrstvou isolační hmoty. Topná tělesa musí být pravidelně zbavována usazeného prachu. | Topná tělesa ústředního topení. |
účinné od 15. 6. 1953Větrání provozoven
účinné od 15. 6. 1953(k § 15).
| 16. | Páry hořlavých kapalin v provozovně se odssávají přímo z místa vzniku a vždy směrem od pracujících. Prostory pod úrovní podlahy nebo terénu musí být větrány uměle. Umělé větrání musí být rovněž zřízeno tam, kde přirozené větrání nezaručuje řádnou výměnu vzduchu. | Přirozené a umělé větrání. |
| 17. | Výfuková a odváděcí potrubí nesměji vyúsťovat blízko komínů nebo blízko prostorů, v nichž se pracuje s ohněm nebo vznikají jiskry, musí být vyvedena nejméně 3 m nad úroveň střechy a opatřena ochranným pletivem. Potrubí a kanály větracích úprav musí být bez ostrých kolen a záhybů, musí být lehce přístupné a snadno čistitelné. | Výfuková a odváděcí potrubí. |
| 18. | Pokud ventilátorem nebo exhaustorem prochází výbušná směs, musí být jejich křídla zhotovena z materiálu, který nárazem netvoři jiskru. | Ventilátory a exhaustory. |
| 19 | Pohonné motory a elektrická instalace větracích zařízení musí být umístěny mimo provozovnu nebo provedeny podle předpisů ESČ část XIV („Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem“) — stupeň nebezpečí 2. | Pohonné motory a elektrická instalace větracích zařízení. |
účinné od 15. 6. 1953Strojní a výrobní zařízení provozoven
účinné od 15. 6. 1953(k § 16).
| 20. | Všechna strojní a výrobní zařízení, jakož i pomocné konstrukce (schody, lávky, zábradlí) musí být z nehořlavého materiálu. | Nehořlavý materiál. |
| 21. | Pokud stroje a výrobní zařízení se nedají obsluhovat, plnit nebo vyprazdňovat s podlahy provozoven, musí být k tomu účelu zřízeny bezpečné výstupy, lávky, manipulační plošiny a galerie, jež musí být nejméně 60 cm široké a musí umožnit v případě nebezpečí rychlý únik obsluhovatelů. Na volných okrajích musí být opatřeny dvoutyčovým, nejméně 1 m vysokým zábradlím s lištou při podlaze. | Výstupy, lávky, manipulační plošiny a pod. |
| Zajištění příklopu strojů a pod. | 22. | Příklopy strojů a zařízení je třeba zajistit proti samovolnému spadnutí. Jsou-li drahy protizávaží v prostorách komunikačních nebo v dosahu zaměstnanců, musí být ohrazeny. Tato zařízení musí být upravena tak, aby při chodu nemohla způsobit jiskření. |
| Zakrytí (zapouzdřeni) výrobních zařízení. | 23 | Pokud to připouští výrobní nebo pracovní postup buďtež provozní a výrobní zařízení zakryta nebo zapouzdřena tak, aby bylo zamezeno unikání par hořlavých kapalin do provozoven. Nelze-li to provést, musí být postaráno o jejich bezpečné odvádění přirozeným nebo umělým odvětráváním. Odssáté plyny, páry a prach buďtež, pokud mohou škodit okolí, vhodným způsobem zachyceny a získány zpět, sráženy nebo jinak bezpečné zneškodněny |
| Neprodyšnost vulkanisačních komor a podobných zařízení. | 24 | Výrobní zařízeni, v nichž se působením par hořlavých kapalin mění struktura nebo chemické složení látek (na př. vulkanisační komory), musí být neprodyšně uzavíratelné. Nebylo-li v zařízení při reakci spotřebováno celé množství kapalin, musí být jejich zbytek před otevřením zařízení vhodným způsobem odstraněn nebo zneškodněn Plnění a vyprazdňování komor budiž, pokud možno, prováděno zvenku. Není-li to možné, smějí do nich vstupovat jen zkušení a řádně vyškolení zaměstnanci, a to teprve po skončení výrobního procesu a za podmínek, uvedených v § 50 vyhlášky a v odstavcích 5 až 16 přílohy č. 3. |
| Společná potrubí k odvádění par hořlavých kapalin. | 25. | U společných potrubí odvádějících páry hořlavých kapalin z komor a jiných podobných přístrojů (na př. za účelem zpětného získávání kapalin) musí být každá větev potrubí nebo každé výrobní zařízení připojeno na společné potrubí samostatně, přes neprůbojnou pojistku, doplněnou pojistným ventilem nebo jiným pojistným zařízením, jež zabraňuje prošlehnutí náhodně vzniklého plamene z jednoho zařízení do druhého |
| Kontrola ložisek strojů. | 26. | Ložiska strojů v prostorách nebezpečných výbuchem musí být stále kontrolována, zda nejsou přehřáta |
| Zajištění přenosných nádob. | 27. | Sudy a jiné přenosné nádoby, v nichž se podle potřeby ukládají (přechovávají) při výrobě hořlavé kapaliny, musí být zajištěny proti samovolnému převrhnutí a musí být uloženy mimo únikové a spojovací cesty. |
účinné od 15. 6. 1953Provozovny, v nichž se vyrábějí a zpracovávají hořlavé kapaliny I. a II. třídy
účinné od 15. 6. 1953(k § 17).
| Neprodyšnost výrobních zařízení. | 28. | Hořlavé kapaliny I. a II. třídy se směji v uzavřených místnostech vyrábět, destilovat a čistit, a suroviny těmito kapalinami vyluhovávat jen v nádobách a zařízeních, které jsou neprodyšně uzavřeny nebo z nichž jsou uniklé páry bezpečně odváděny. |
| Další náležitosti výrobních zařízeni. | 29 | Pro stavbu, konstrukci, výpočet a zkoušení výrobních zařízení uvedených v předchozím odstavci, jakož i jiných výrobních zařízení, v nichž při provozu může vzniknout přetlak par nebo plynů, platí předpisy o tlakových nádobách Tato zařízení musí být opatřena pojistnými ventily s nástavci k odvádění unikajících par do volného prostoru, po případě signalisačními úpravami pro včasné ohlášeni stoupání tlaku. Přístroje a součásti zařízení, v nichž může dojít sráženim nebo tuhnutím vyráběných látek k ucpání, musí mít zařízení k jejich bezpečnému uvolnění (vyfouknutí, roztavení, rozpuštění a pod.). Není-li postaráno o neutralisaci reakčních látek v zařízení, smí se k jejich zhotovení použít jen kovů nebo slitin, které vzdorují účinkům reakčních hmot, nebo musí být vnitřní stěny přístrojů vhodně chráněny (poolověním, pogumováním a pod.). Zařízení musí být opatřeno předepsanou armaturou, jako manometry, normalisovanou přípojkou pro kontrolní manometry, pojistnými ventily, výpustními kohouty, teploměry, kontrolními teploměry a pod. Tlakové zkoušky, jakož i vnitřní a zevní prohlídky těchto výrobních zařízení musí být pravidelně opakovány podle předpisů platných pro tlakové nádoby. |
| Míchadla. | 30. | Míchadla a podobná zařízení uvnitř nádob buďtež upravena tak, aby se dalo zvenku zjistit, zda jsou v činnosti. |
| Náčrtek a poučení o obsluze. | 31. | V blízkosti přístrojů a výrobních zařízeni musí být vyvěšen náčrtek a poučeni o obsluze, zejména o způsobu plnění, vyprazdňování, výrobním procesu, o nebezpečí pro pracující a o tom, jak má být zařízení čištěno. |
| Opatřeni proti statické elektřině. | 32. | V provozovnách musí být pamatováno na opatření proti vzniku statické elektřiny a na její odvod (vlhčením ovzduší, uzemňováním kovových částí zařízení, ochrannou ionisací a pod.). |
| Oprava oken obrácených k nebezpečným místům. | 33. | Jsou-li okna a jiné podobné otvory provozovny obráceny k místům, na nichž se pracuje s ohněm nebo kde se ukládá žhavý popel, struska a pod., a je-li vzdálenost těchto míst menší než 20 m, nesmějí být okna a podobné otvory zařízeny k otvírání a musí být zaskleny sklem s drátěnou vložkou. (Stejným způsobem musí být zmíněné otvory upraveny u provozoven v zakázeném prostoru dráhy, jsou-li obráceny ke dráze, na níž se provozuje doprava lokomotivou s topeništěm. |
účinné od 15. 6. 1953Lakovny a barvírny
účinné od 15. 6. 1953(k § 18).
| Uspořádání a základní vybavení provozoven. | 34. | Ruční nanášení barev, laků a jiných nátěrových hmot obsahujících hořlavé kapaliny, jejich rozptylování postřikem, máčení předmětů a jiné podobné práce, při nichž se uvolňují páry hořlavých kapalin, smí se provádět jen ve zvláštních místnostech vybavených zvláštními kabinami, skříněmi, digestořemi, stoly, vanami a jiným vhodným zařízením. Tyto místnosti mají být pokud možno v přízemních budovách. Jen zcela výjimečně je možno takové provozovny zřizovat v nejvyšším podlaží budovy. Místnosti sloužící těmto účelům musí být od ostatních pracovních prostorů odděleny dostatečně pevnou a nehořlavou stěnou bez spojovocích otvorů a musí mít alespoň dva východy položené na protilehlých stranách, z nichž jeden musí vést do volného prostoru anebo do chodby (schodiště) z nehořlavého materiálu |
| 35. | Větráni provozoven budiž prováděno přirozenými nebo umělými odssávacími úpravami, vzduchovými clonami a podobným zařízením tak, aby proud čerstvého vzduchu šel přes horní část těla zaměstnance směrem k předmětu. Proud nassávaného čerstvého vzduchu se musí rozložit po celém obvodu vývinu par. Celé odssávací zařízení a jeho okolí je nutno pravidelně čistit, a to mosazným nebo dřevěným nářadím. | Větrání. |
| 36. | Opatření uvedená v odstavcích 34 a 35 se nepožadují pro taková pracoviště, kde je jiným způsobem postaráno o dokonalé odvádění tvořících se par hořlavých kapalin a pro práce malého rozsahu, zejména práce přechodné, jsou-li konány pod otevřenými přístřešky s dobrým přirozeným větráním. | Výjimky z ustanovení odstavců 34 a 35. |
účinné od 15. 6. 1953Sušárny a vypalovací komory
účinné od 15. 6. 1953(k § 19).
| 37. | Sušárny předmětů natřených lakem, barvou nebo jiným nátěrem obsahujícím hořlavé kapaliny, musí být z nehořlavého materiálu, musí být bezpečně odděleny od výrobních místností a opatřeny účinným zařízením na odvádění uvolňujících se par hořlavých kapalin. Sušárny musí být umístěny tak, aby k nim byl zajištěn snadný a bezpečný přístup zaměstnanců a rovněž snadný a bezpečný únik z nich | Základní náležitosti sušáren. |
| 38. | Pokud nejsou sušárny vytápěny topnou parou, horkou vodou nebo vzduchem, musí být topná tělesa upravena tak, aby sušené předměty, odkapaný postřik nebo uvolněné páry hořlavých kapalin se nemohly dostat do styku s jejích rozpálenými součástmi a teplota povrchových částí topných těles musí být alespoň o 50° C nižší, než je bod vznícení par použitých hořlavých kapalin. Tento požadavek se nevztahuje na vypalovací komory, do nichž se vkládají předměty již zbavené zbytků hořlavých kapalin pouze za účelem urychlení chemického procesu. | Úprava a povrchová teplota topných těles. |
| 39 | Větrací a topná zařízení musí být upravena tak, aby se dala jejich činnost s bezpečného místa zastavit. Vypalovací a vysušovací prostory musí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím vyústěným mimo prostor pracoviště. | Větrací a topní zařízeni. |
| 40. | Sušárny buďtež opatřeny teploměrem (ukazatelem, indikátorem), na němž je možno pozorovat zvenku vnitřní teplotu sušárny, a dále zařízením pro automatické tepelné jištění (omezení maximální teploty a pod.). Automatický tepelný spínač tohoto zařízení musí být zajištěn tak, aby jeho přestavění (na jinou teplotu) nepovolanými osobami bylo znemožněno. Funkce automatického tepelného spínače budiž pravidelně kontrolována. | Teploměrná zařízení. |
| 41. | Výjimku z předcházejících ustanovení lze povolit jen při sušení předmětů zářením nebo radiací, je-li odssávací zařízení do té míry účinné, že zajistí takový nadbytek vzduchu, aby ve vysušovacím prostoru nemohla vzniknout zápalná ani výbušná směs. Odssávací zařízeni musí být upraveno tak, aby v případě jeho poruchy mohlo být ihned vypjato též celé sušicí zařízení a aby přirozené větrání tohoto prostorů zajistilo bezpečný odvod dodatečně unikajících par hořlavých kapalin i jejich náležité ředění vzduchem | Sušení zářením nebo radiací. |
| 42 | Pokud se natřené předměty dosušují v uzavřených prostorách při teplotě pracovního prostředí (mimo sušárnu), musí být takové prostory přiměřeně větrány. | Dosušování. |
účinné od 15. 6. 1953Zkušebny výbušných motorů
účinné od 15. 6. 1953(k § 21 odst. 2).
| 43. | Pomocné nádrže s hořlavými kapalinami ve zkušebnách výbušných motorů nesmějí být umístěny nad motory nebo v blízkosti výfukového potrubí, musí být odvzdušněny do prostoru mimo zkušebnu a musí být dostatečně zajištěny proti přetečení nebo vzniku vnitřního přetlaku. Skleněné části nádrže musí být účelně chráněny proti rozbití a rozlití hořlavých kapalin. | Umístění a náležitosti pomocných nádrží. |
účinné od 15. 6. 1953Provozovny, v nichž se používá k vyhřívání peci topného oleje
účinné od 15. 6. 1953(k § 21 odst. 2).
| 44. | V provozovnách, v nichž se používá k vyhřívání pecí topného oleje, musí být zásobní spádové nádrže pro topný olej umístěny tak, aby nebyly vystaveny přímému teplu pecí a kotlů. Tyto nádrže nesmějí být umístěny nad topeništěm musí být zajištěny proti přetečení přepadovou trubici dostatečného průřezu, musí být odvzdušněny do prostoru mimo provozovnu a musí mít pod sebou jímku pro případ netěsnosti. | Umístění a náležitosti zásobních spádových nádrží. |
účinné od 15. 6. 1953Dílny na opravu motorových vozidel
účinné od 15. 6. 1953(k § 21 odst. 2).
| Odstranění pohonných látek z vozidel. | 45. | Mají-li se motorová vozidla opravovat v dílnách, v nichž se pracuje s ohněm nebo v nichž se k vytápění používá jiného tepelného zdroje než teplé vody, nízkotlaké páry (do 0,5 atp.) nebo teplého vzduchu (§ 14 vyhlášky) anebo v nichž není elektrická instalace provedena podle předpisů ESČ část XIV, musí být před vjezdem do takových dílen zbavena pohonných látek. Používání hořlavých kapalin I. třídy k čištění součástek je v takových dílnách zakázáno. |
| Opravy na nádržích pohonných látek. | 46. | Opravy na nádržích pohonných látek motorových vozidel smějí být prováděny pouze při naplnění nádrže vodou nebo ochranným (inertním) plynem. |
| Opravy motorových nádržových vozů. | 47. | Motorové a vlečné nádržové vozy na přepravu hořlavých kapalin smějí se opravovat pouze při naplnění nádrže vodou nebo ochranným plynem. |
| Opravy nádrží. | 48. | O postupu při opravě nádrží motorových a vlečných nádržových vozů platí ustanovení uvedená v příloze č. 3 (odstavce 5 až 16). |
účinné od 15. 6. 1953Udržování pořádku a čistoty v provozovnách
účinné od 15. 6. 1953(k § 20)
| Zajištění zbytků kapalin po skončení práce. | 49. | Hořlavé kapaliny I. a II. třídy nesmějí být po skončení práce ponechávány v otevřených nádobách, nýbrž musí být slity do uzavřené nádoby a uloženy na bezpečném místě. |
| Zajištění textilních odpadků (hadrů). | 50. | Textilní odpadky (hadry) použité k čištění musí být ukládány do uzaviratelných plechových nádob a denně odstraňovány. |
| Nástroje k odstraňování usazenin. | 51. | Usazeniny musí být odstraňovány za vlhka nástroji, které netvoří jiskru. |
| Odstraňování znečištěných zbytků kapalin. | 52. | Znečištěné a nepoužitelné zbytky hořlavých kapalin nebo jiných látek obsahujících takové kapaliny nesmějí být spalovány v topeništi, ani vlévány do kanalisace, a to ani tehdy, byly-li zředěny vodou. Všechny takové zbytky a odstraněné usazeniny musí být dávány do plechových, dobře uzavřených nádob, umístěných na bezpečném místě. |