164.
VYHLÁŠKA
ministerstva vnitra
ze dne 29. května 1953
o hořlavých kapalinách.
Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a s jednotnou odborovou organisací, a po slyšení Státní pojišťovny podle § 6 odst. 1 vládního nařízení č. 1/1952 Sb., o hořlavinách a výbušinách:
Nesprávné zacházení s hořlavými kapalinami bývá často příčinou požárů a výbuchů, které způsobují škody na lidském zdraví a životech, jakož i na národním majetku a jiných národohospodářských hodnotách. Je proto třeba vytvořit všechny předpoklady k tomu, aby se takovým škodám zabránilo.
(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují na všechny hořlavé tekutiny a z nich vyrobené roztoky, směsi a emulse, které při teplotě 20° C a při normálním atmosférickém tlaku jsou kapalné a mají bod vzplanutí do 125° C.
(2) Ustanoveni této vyhlášky se nevztahují:
(3) Vzniknou-li pochybnosti, zda jde o hořlavou kapalinu nebo výbušinu, rozhodne ministerstvo chemického průmyslu v dohodě s ministerstvy národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra.
(1) Bod vzplanutí hořlavé kapaliny je nejnižší teplota kapaliny, při níž se vyvine tolik par, že ve směsi se vzduchem vytvoří směs, která se přiblížením plamínku vznítí a opět zhasne.
(2) Bod vzplanutí hořlavých kapalin se určuje podle příslušné technické státní normy.
(3) Výrobce nebo dodavatel hořlavých kapalin je povinen připojit ke každé zásilce pro odběratele osvědčení o bodu vzplanutí, pokud z průvodního dokladu není patrno, že jde o hořlavou kapalinu, jejíž nebezpečnost je všeobecně známa.
Každý, kdo zachází s hořlavými kapalinami, je povinen počínat si tak, aby nezpůsobil požár, výbuch nebo jinak nepoškodil nebo neohrozil lidské zdraví, život nebo národní majetek a jiné národohospodářské hodnoty.
(1) Nově budované závody, v nichž se hořlavé kapaliny vyrábějí, upravují, zpracovávají nebo jinak ve větší míře používají (dále jen „výrobny hořlavých kapalin”), lze zřizovat jen na vhodných místech mimo zastavěné části obcí a za podmínek, zajišťujících dostatečnou ochranu před výbuchem nebo požárem.
(2) Při zřizování výroben hořlavých kapalin je nutno dbát zájmů obrany státu a předpisů o územním plánování.
(1) Schvalující orgán (§ 58) určí ve výměru o schválení výrobny hořlavých kapalin (jejích změn), v jaké nejmenší vzdálenosti musí být výrobna a její jednotlivé objekty od nejbližších obytných budov, hořlavých nebo jinak nebezpečných objektů a veřejných komunikací (bezpečnostní vzdálenost).
(2) Za obytné budovy, k nimž je třeba přihlížet při určování bezpečnostních vzdáleností, je nutno považovat nejen budovy sloužící k trvalému bydlení, nýbrž, i budovy určené k přechodnému pobytu osob, jako na př. školy, úřadovny, tovární objekty a pod. Za hořlavé nebo jinak nebezpečné objekty je třeba považovat na př. dřevěné budovy, výrobny a skladiště hořlavých látek a pod.
(3) Ustanovení § 24 odst 1 vládního nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, týkající se staveb v okolí dráhy (zakázaný prostor), zůstává při určování bezpečnostních vzdáleností nedotčeno.
(1) Budovy, u nichž je nebezpečí výbuchu nebo požáru, musí být přízemní, pokud výrobní proces nevyžaduje jiného uspořádání. Takové budovy musí být prostorově odděleny od budov s bezpečným provozem.
(2) Jednotlivé budovy výroben musí být od sebe vzdáleny tak, aby v případě výbuchu nebo požáru nebyly navzájem ohroženy.
(1) Provozovny ve výrobnách hořlavých kapalin, jakož i jiné provozovny, v nichž se používá ve větší míře hořlavých kapalin (dále jen „provozovny“), smějí být jen v přízemních nepodsklepených místnostech, pokud výrobní proces nevyžaduje jiného uspořádání. Místnosti pod provozovnou a nad ní nesmějí sloužit k bydlení nebo jinému trvalému pobytu osob a musí být zajištěno, aby do těchto místnosti nemohly vnikat páry. hořlavých kapalin.
(2) Provozovny musí být dostatečně prostorné.
(1) V provozovnách (na pracovištích) se smí ukládat (přechovávat) nejvýš jen takové množství hořlavých kapalin, jehož je třeba pro jednu pracovní směnu. Pracuje-li se však ve větším rozsahu s hořlavými kapalinami I. třídy, je nutno toto množství omezit na polovinu. Tato ustanovení se však nevztahují na kapaliny, které jsou zpracovávány ve výrobních zařízeních, ani na provozovny, v nichž jsou výrobní zařízení plněna zvláštním potrubím z nádrží, umístěných mimo provozovnu.
(2) Při zvýšeném požárním nebezpečí je třeba pro zpracovávané množství hořlavých kapalin uvedené v odstavci 1 zvolit bezpečný způsob umístění, a to se zřetelem na druh hořlavé kapaliny, její množství a způsob jejího zpracováni (za studena, za tepla a pod.).
(1) Podlahy provozoven musí být nepropustné, z nehořlavého materiálu a upraveny tak, aby bylo umožněno jímání rozlitých hořlavých kapalin (sběrné jimky).
(2) Stěny a stropy provozoven musí být upraveny tak, aby se daly snadno čistit
(1) Každá provozovna musí mít dostatečný počet východů vedoucích do volného prostoru nebo do chodby z nehořlavého materiálu (schodiště). Počet východů musí být úměrný počtu zaměstnanců v provozovně.
(2) Únikové cesty vedoucí k východům provozovny musí být vhodně uspořádány, musí mít stanovenou šířku a musí být udržovány stále volné.
Okna provozoven mají být zřízena v takovém počtu a velikosti, aby zajišťovala na pracovištích dostatek přirozeného světla. Pokud je nutno k osvětlováni provozoven (pracovišť) použít umělého osvětlení, smí být použito jen elektrického světla.
(1) K vytápění provozoven je nutno především používat teplé vody, nízkotlaké páry (do 0,5 atp) nebo teplého vzduchu Vytápění elektrickým proudem je přípustné jen tehdy, použije-li se kamen, u nichž je vyloučeno přehřátí nebo vnikání par hořlavých kapalín k žhavicím tělesům.*)
(2) Povrchová teplota topných těles nebo jejich součástí, k nimž mají přístup páry hořlavých kapalin, musí být aspoň o 50° C nižší, než je bod vznícení**) hořlavé kapaliny, s níž se pracuje.
(3) V provozovnách nesmějí být umístěna topeniště s ohněm, ani komínková dvířka.
(1) Provozovny musí být náležitě větrány u podlahy a stropu, a to buď přirozeným nebo umělým způsobem. Větrací zařízení musí být upraveno tak, aby výměna vzduchu zajišťovala v dostatečné míre odvádění unikajících par hořlavých kapalin a zamezovala tvoření jejich výbušné směsí se vzduchem.
(2) Odváděnými parami se nesmí zhoršovat ovzduší sousedních pracoven nebo budov.
(1) Strojní a výrobní zařízeni provozoven smí být umístěno jen v místnostech k tomu účelu schválených a musí mít jak vyhovující zařízení k snadnému obsluhování, tak i bezpečná zařízení k zamezení úrazu a škodlivých účinků par hořlavých kapalin.
(2) Pro přepravu hořlavých kapalin ve výrobné a provozovnách budiž používáno jen uzavřených, nepropustných mechanických zařízení, zamezujících rozlití kapalin a unikání jejich par do okolí. Plnit nádoby hořlavými kapalinami (vyprazdňovat je) nálevem (výlevem) nebo jiným způsobem, při němž unikají páry, je přípustno jen při účinném větrání (na př. místním odssáváním).
(1) Hořlavé kapaliny I. a II. třídy se smějí v uzavřených místnostech vyrábět, destilovat a čistit a suroviny těmito kapalinami vyluhovávat (extrahovat) jen v nádobách a zařízeních, které jsou neprodyšně uzavřeny nebo z nichž jsou uniklé páry bezpečně odváděny
(2) Všechna strojní, výrobní a jiná zařízení v takových místnostech musí být upravená tak, aby odpovídala zvýšeným bezpečnostním požadavkům.
(3) Okna a jiné osvětlovací otvory provozoven nesmějí vyúsťovat do chodeb nebo prostorů, které slouží jako únikové nebo spojovací cesty.
Ruční nanášení laků, barev a jiných nátěrových hmot obsahujících hořlavé kapaliny, jejich rozptylování postřikem, máčeni předmětů a jiné podobné práce, při nichž se uvolňují páry hořlavých kapalin, smějí se provádět jen v provozovnách vhodně umístěných, vybavených pro tyto účely zvláštními zařízeními (skříněmi, digestořemi a pod.) a při zvýšené péči o náležité větrání.
Předměty natřené lakem, barvou nebo jiným nátěrem obsahujícím hořlavé kapaliny, smějí být sušeny zahříváním (vypalovány) jen ve zvláštních sušárnách (skříňových, komorových a pod).
(1) V provozovnách musí být udržován náležitý pořádek a musí být pravidelně čištěny. Nesmějí se tam v nepřípustném množství (§ 10) ukládat (přechovávat) hořlavé kapaliny, ani jejich zbytky po skončení práce, ani jiný hořlavý materiál.
(2) Používat hořlavých kapalin k čištění provozoven nebo jejich zařízení je dovoleno jen ve zcela mimořádných případech, nelze-li tyto práce provést bezpečnějším způsobem a je-li postaráno o potřebná bezpečnostní opatření k zabránění vzniku výbuchu nebo požáru.
(1) Podrobná ustanoveni k §§ 7 až 20 o výrobnách, provozovnách a jejich zařízeních jsou obsažena v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) V téže příloze jsou obsažena také ustanovení o tom, jakých opatření je třeba ve zkušebnách výbušných motorů, dále v provozovnách, v nichž se používá k vyhřívání pecí topného oleje a v dílnách na opravu motorových vozidel (odstavce 43 až 48).
Všechny nádoby k uskladňování (přechovávání) a k přepravě hořlavých kapalin (nádrže, sudy a pod.) musí být dostatečně pevné, dokonale těsné, z nehořlavého materiálu, musí být odborně zhotoveny a náležitě označeny.
(1) Všechny nádrže sloužící k uskladňování nebo k přepravě hořlavých kapalin (nadzemní, podzemní, cisterny) musí být náležitě konstruktivně upraveny a vybaveny potřebným technickým zařízením, zejména k zamezení nebezpečných účinků hořlavých kapalin a jejich par.
(2) Všechny uskladňovací a přepravní nádrže musí být před používáním vyzkoušeny na těsnost, po případě na pevnost.
Všechny nádoby k uskladňování (přechovávání) a k přepravě hořlavých kapalin se směji plnit nanejvýš do 95% svého obsahu u sirouhlíku a etheru nanejvýš do 90%. U velkých uskladňovacích nádrží lze povolit výjimku.
Podrobná ustanovení k §§ 22 a 23, zejména o základních vlastnostech nádob na hořlavé kapaliny, o všeobecných podmínkách úpravy nádrží, jakož i o zkoušení nádrží jsou uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky (odstavce 1 až 15).
O zřizování skladišť hořlavých kapalin platí obdobně ustanovení § 6 s tou odchylkou, že menši skladiště lze zřizovat i v zastavěných částech obcí, je-li bezpečnost náležitě zajištěna.
(1) O určování bezpečnostních vzdáleností při zřizování skladišť hořlavých kapalin platí obdobně ustanovení § 7.
(2) Při určování bezpečnostních vzdáleností se přihlíží zejména k množství uskladňovaných hořlavých kapalin, k třídě jejich nebezpečnosti a k druhu nádob, v nichž mají být kapaliny uskladňovány.
(1) Při uskladňováni hořlavých kapalin I. třídy, zejména sirouhlíku a etheru, je třeba dbát zvýšených bezpečnostních požadavků.
(2) Nadzemní nádrže a sudy, v nichž se uskladňují, hořlavé kapaliny I. a II. třídy, musí být vhodným způsobem chráněny proti zahřívání, zejména proti přímým účinkům slunečních paprsků (na př. vhodným nátěrem, skrápěním vodou, ochrannou střechou, obezděním, vhodnou isolací, plachtou a pod.).
(3) Uskladňuje-li se sirouhlík nebo ether v nadzemních nádržích nebo sudech, nesmí být uskladňován společně s jinými hořlavými kapalinami.
(1) Nadzemní nádrže určené k uskladňování hořlavých kapalin musí jednak vyhovovat všeobecným ustanovením o nádobách (§§ 22 a 23), jednak musí být vybaveny dalším potřebným technickým zařízením zajišťujícím zejména bezpečnost nádrží (větrací otvory, pojistné ventily a pod.).
(2) Nadzemní nádrže musí být uloženy na dostatečně únosném základě, zajištěny bezpečně ve své poloze a umístěny od sebe ve stanovené vzdálenosti.
(1) Podzemní nádrže určené k uskladňování hořlavých kapalin musí vyhovovat nejen všeobecným ustanovením o nádobách (§§ 22 a 23), nýbrž musí být vybaveny ještě dalším technickým zařízením, zejména k zamezení požáru nebo výbuchu (bezpečnostní uzávěry v plnicím a čerpacím potrubí a pod.).
(2) Nádrže musí být před uložením do země náležitě zajištěny proti korosi, a kde je toho třeba, také proti škodlivým účinkům spodní vody a po případě i proti tlaku vozovky; muší být od sebe umístěny ve stanovené vzdálenosti.
(1) Pokud se hořlavé kapaliny uskladňují v sudech, smějí se ukládat jen na místech zvlášť k tomu upravených.
(2) Plné i prázdné sudy musí být vždy dobře uzavřeny a musí být obráceny uzavíracími otvory vzhůru. V blízkosti plných sudů se nesmějí ukládat dřevěné obaly a prázdné dřevěné sudy.
Hořlavé kapaliny I. a II. třídy nesmějí být z uskladňovacích nádob čerpány (vytlačovány) stlačeným vzduchem.
U nadzemních nádrží, v nichž se uskladňují hořlavé kapaliny, jakož i na místech, kde se uskladňují plné sudy s těmito kapalinami, je nutno zřídit přiměřeně velké sběrné jímky.
(1) Pokud se hořlavé kapaliny uskladňují ve zvláštních skladištních budovách, platí o těchto budovách, jakož i o úpravě a zařízeni jejich místností (podlahy, východy, únikové cesty, okna, osvětlování, vytápění a pod.) obdobně příslušná ustanovení části II této vyhlášky (zejména §§ 11 až 15 a § 20) a k ní se vztahující přílohy.
(2) Spolu s hořlavými kapalinami nesmí být ve skladišti uskladňován (přechováván) žádný jiný hořlavý materiál.
(1) Samostatná skladiště musí být řádně oplocena.
(2) Uvnitř ohrazeného prostoru skladiště se smějí zřizovat jen skladištní objekty a budovy, které přímo souvisí s provozem skladiště.
(3) Ve skladišti je nutno učinit taková bezpečnostní opatření, aby byl do něho znemožněn vstup nepovolaným osobám. Zjistí-li okresní národní výbor, že tato opatřeni jsou nedostatečná, postará se o zjednáni nápravy a může podle potřeby nařídit i stálé střežení skladišť.
(4) Skladiště musí být upraveno tak, aby bylo snadno přístupné pro požární vozidla.
(1) Ke zřízení stálých i pojízdných pouličních čerpacích stanic hořlavých kapalin je třeba schválení okresního národního výboru.
(2) Nádrže stálých pouličních čerpacích stanic musí vyhovovat požadavkům kladeným na podzemní nádrže (§ 30), pokud místo jejich uložení nevyžaduje přísnějších podmínek, zejména co do velikosti nádrží, vzájemné vzdálenosti mezi nimi, celkového počtu nádrží ve stanici a pod.
(3) Pouliční čerpací stanice musí být umístěny ve stanovené vzdálenosti od obytných budov, kanalisačních vpustí, studní, sklepů a pod. a musí mít čerpací zařízení vybavené tak, aby bezpečnost provozu stanice byla dokonale zajištěna.
(1) Podrobná ustanovení k §§ 26 až 36, zejména o zřizování skladišť hořlavých kapalin, o bezpečnostních vzdálenostech skladišť, o uskladňování kapalin v jednotlivých druzích nádob a pod., jsou uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky (odstavce 16 až 71).
(2) V téže příloze jsou též obsažena ustanovení o tom, za jakých podmínek a v jakém množství je dovoleno ukládat (přechovávat) hořlavé kapaliny mimo schválená skladiště (odstavce 34 až 37 a 44 až 47), jakož i o tom, jakým nejnutnějším požadavkům musí vyhovovat příruční skladiště (odstavec 71).
Při přepravě hořlavých kapalin je nutno používat nerozbitných nádob vyhovujících všem předepsaným náležitostem, dbát zákazu kouření a manipulace s ohněm a otevřeným světlem, mít náklad pod stálým dozorem a dodržovat všechna ostatní pravidla silničního provozu, zejména též ustanovení o nejvyšší přípustné rychlosti.*)
Obdobně jako při uskladňování hořlavých kapalin (§ 28) musí být i při jejich přepravě dbáno zvýšených bezpečnostních požadavků a postaráno o jejich ochranu vhodným opatřením proti zahřívání, jakož i o to, aby sirouhlík nebo ether nebyl přepravován společně s jinými hořlavými kapalinami.
(1) Pokud se k přepravě hořlavých kapalin používá motorových a vlečných nádržových (cisternových) vozů, musí jejich nádrže vyhovovat všeobecným ustanovením o nádobách (§§ 22 a 23) a musí být náležitě technicky vybaveny tak, aby bylo zabráněno škodlivým vlivům pohybující se kapaliny.
(2) Nádrž musí být na voze řádně upevněna a bezpečné oddělena od místa řidiče, jakož i od motoru vozidla.
(3) Pokud jde o zákaz čerpání hořlavých kapalin z přepravních nádrží stlačeným vzduchem, platí zde obdobně ustanovení § 32.
(4) Podrobná ustanovení o motorových a vlečných nádržových vozech, zejména o jejich technickém vybavení, jsou uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky (odstavce 72 až 89).
(1) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o přepravě hořlavých kapalin po veřejných silnicích, po železnici, poštou, po vnitrozemských vodách a letadly (pravidla silničního provozu, železniční přepravní řád, mezinárodní železniční dohody a úmluvy, poštovní řád a j.).
(2) Zvláštní předpisy stanoví, jakým požadavkům musí vyhovovat železniční nádržové vozy (cisterny) a nádržové (tankové) lodi.
(1) Vedení podniků, v nichž se hořlavé kapaliny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují nebo jinak používají, je povinno v rámci platných předpisů a podle současného stavu vědeckých poznatků učinit všechna opatření potřebná k zajištění co největší bezpečnosti při práci.
(2) Kde to povaha věci připouští, nahradí se nebezpečné hořlavé kapaliny kapalinami méně nebezpečnými nebo kapalinami nehořlavými.
Podniky (závody), které hořlavé kapaliny vyrábějí nebo zpracovávají, jsou povinny pod osobní odpovědností vedoucího podniku vypracovat pro každou výrobu (zpracování) podrobný výrobní postup a předložit jej ke schválení ministerstvu, jemuž podnik podléhá.
Podniky (závody), které hořlavé kapaliny vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují, jsou povinny provádět soustavné odborné školení zaměstnanců, aby se tak stále zvyšovala odborná úroveň kádrů, zejména pokud jde o zacházení s hořlavými kapalinami a o způsob jejich hašení při požáru.
(1) Podrobné směrnice o provozu výroben a skladišť hořlavých kapalin vydá se zřetelem na jednotlivé druhy těchto kapalin ministerstvo, jemuž podnik podléhá, a to v dohodě s jednotnou odborovou organisací, a pokud jde o podniky podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, v dohodě s ústředním orgánem veřejné báňské správy.
(2) Směrnice podle předchozího odstavce je třeba vydat vždy též v dohodě s ministerstvem vnitra a po slyšení Státní pojišťovny.
(3) Ve směrnicích musí být zejména také pamatováno na ustanovení o způsobu zaměstnávání mladistvých a žen.
(1) Pro každé pracoviště ve výrobnách a skladištích hořlavých kapalin musí vedení podniku vydat v mezích směrnic o provozu (§ 45) podrobné pracovní pokyny.
(2) Podrobné pracovní pokyny musí obsahovat zejména též pravidla k ochraně zaměstnanců a k zamezení možných nebezpečí a úrazů, jakož i návod k záchranným pracím.
(3) Všichni zaměstnanci musí být s obsahem podrobných pracovních pokynů seznámeni.
(4) Nejdůležitější výňatky z podrobných pracovních pokynů musí být trvale vyvěšeny na pracovištích.
(1) Ve všech prostorách, v nichž se vyrábějí, zpracovávají, čerpají, uskladňují nebo používají hořlavé kapaliny, a v jejich bezprostřední blízkosti je zakázáno kouření a jakákoliv manipulace s ohněm, otevřeným světlem nebo s rozpálenými předměty.
(2) Zápalky, zapalovače a jiné předměty a látky snadno vznětlivé se nesmějí přinášet do výroben a skladišť hořlavých kapalin.
(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se vyznačí na vhodných místech dobře viditelným nápisem.
Vstup nepovolaným osobám do výroben, provozoven a skladišť hořlavých kapalin je zakázán. Zákaz se vyznačí dobře viditelným nápisem umístěným u vchodů do těchto prostorů.
(1) Všechny objekty, nádrže a prostory, kde se uskladňují hořlavé kapaliny nebo kde se s nimi pracuje, musí být chráněny proti úderu a účinkům blesku.
(2) Hromosvody, jakož i všechna elektrická zařízení v prostorách, v nichž se pracuje s hořlavými kapalinami, musí být provedena podle platných předpisů ESČ a norem ČSN ESČ a musí být udržována v řádném stavu.
(3) Ve všech prostorách, v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují hořlavé kapaliny, musí být všechna kovová výrobní zařízení, potrubí a nádoby (nádrže) obsahující hořlavé kapaliny, jakož i jiná kovová stabilní i pojízdná zařízení spolehlivě uzemněna za účelem odvádění statické elektřiny.
(4) Zařízení uvedená v předchozich odstavcích musí být pravidelně přezkoušena a výsledek zkoušek zaznamenáván.
(1) Strojní, výrobní a čerpací zařízení, jakož i všechny nádoby (nádrže) sloužící k uskladňování a k přepravě hořlavých kapalin musí být pravidelné prohlíženy a čištěny. Závady zjištěné při prohlídce musí být neprodleně odstraněny. O výsledku prohlídek musí být vedeny písemné záznamy.
(2) Kontrolu, čištění a opravu zařízení uvedených v odstavci 1, zejména zásobních a uskladňovacích nádrží, mohou provádět pod přímým a stálým dozorem jen zkušené, spolehlivé a tělesně způsobilé osoby, dobře obeznámené s nebezpečím, jež mohou hořlavé kapaliny vyvolat.
(3) Práce uvedené v předchozích odstavcích je nutno provádět za zvláštních bezpečnostních a zdravotních opatření a za zvýšené opatrnosti a bdělosti.
Ve všech výrobnách a skladištích hořlavých kapalin je nutno učinit všechna opatření potřebná k zamezení výbuchu a požáru, jakož i k jejich úspěšnému a rychlému zdolání. Vedení podniku je zejména povinno vypracovat plán ochrany závodů před požárem (požární plán), který schvaluje okresní národní výbor. Jde-li o závod, podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, schvaluje požární plán okresní národní výbor v dohodě s orgánem veřejné báňské správy prvního stupně.
Podrobná ustanovení k §§ 49 a 50 o opatřeních proti škodlivým účinkům elektřiny, jakož i o kontrole, čištění a opravě strojního a výrobního zařízení a nádrží jsou uvedena v příloze č. 3 této vyhlášky.
(1) Dozor na výrobny a skladiště hořlavých kapalin provádějí okresní národní výbory, krajské národní výbory a ministerstvo vnitra.
(2) Při výkonu pozoru postupují dozorčí orgány; v dohodě s orgánem inspekce práce, a pokud jde o skladiště podléhající dozoru dopravního správního úřadu, též v dohodě s tímto úřadem. Jde-li o výrobny a skladiště podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, postupují dozorčí orgány v dohodě s těmito orgány.
(1) Dozorčí orgány mohou kdykoliv provést prohlídku objektů, v nichž se hořlavé kapaliny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují nebo používají, mohou vstupovat do všech prostor takových objektů a zkoumat zejména, zda jejich zařízení, způsob a uspořádáni výroby nebo uskladnění je ve shodě s platnými předpisy.
(2) V případech naléhavě nutných a neodkladných může dozorčí orgán učinit k odstranění závad potřebná opatření, jichž musí být ihned dbáno
(3) Předpisy o požárních prohlídkách zůstávají nedotčeny.
Vedení závodu je povinno o každém případu výbuchu, požáru nebo o vážnější nehodě podat zprávu okresnímu národnímu výboru a poskytnout jak jemu, tak i ostatním dozorčím orgánům na jejich požádání potřebná vysvětlení.
Hořlavé kapaliny se smějí vyrábět a zpracovávat jen ve schválených výrobnách; uskladňovat se smějí zásadně jen ve schválených skladištích.*)
(1) Pokud vládní nařízení, č. 1/1952 Sb., o hořlavinách a výbušinách a předpisy vydané na jeho podkladě nestanoví jinak, platí o schvalování výroben a skladišť hořlavých kapalin i jejich změn obecné předpisy o schvalování provozoven
(2) Schvalovací řízení je třeba, pokud možno, spojit s řízením stavebním.
(1) Výrobny a skladiště hořlavých kapalin schvaluje okresní národní výbor v součinnosti s orgánem inspekce práce, a jde-li o podnik podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, v součinnosti s těmito orgány. Jde-li o výrobny a skladiště v okolí dráhy, vyslechne okresní národní výbor před schválením drážní podnik (§ 25 vládního nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah).
(2) Věci týkající se schvalování výroben a skladišť hořlavých kapalin náležejí do oboru působnosti ministerstva vnitra.
(1) Výrobny a skladiště hořlavých kapalin, schválené před počátkem účinnosti této vyhlášky, musí být upraveny podle jejích ustanovení, po případě přemístěny, jen pokud je toho třeba k odstranění závad ohrožujících bezpečnost.
(2) Krajský národní výbor stanoví, které výrobny a skladiště hořlavých kapalin schválené před počátkem účinnosti této vyhlášky musí být ve lhůtě jím určené upraveny, po případě přemístěny tak, aby vyhovovaly jejím ustanovením.
Výrobny a skladiště hořlavých kapalin schválené před počátkem účinnosti této vyhlášky nevyžadují schválení podle vládního nařízeni č. 1/1952 Sb. a podle této vyhlášky, pokud není ohrožena bezpečnost. V každém případě však vyžaduji nové schválení výrobny a skladiště, v nichž došlo nebo má dojít k podstatným změnám anebo jichž má být užíváno pro jiný způsob výroby nebo uskladnění hořlavých kapalin.
(1) Ministerstvo vnitra a na podkladě jeho zmocnění příslušný krajský národní výbor může povolit nebo stanovit výjimky z ustanovení této vyhlášky; pokud jsou při tom dotčeny zájmy bezpečnosti při práci, činí tak v dohodě s jednotnou odborovou organisací, po případě s orgány inspekce práce.
(2) Výjimky podle odstavce 1 lze povolit pouze tehdy, je-li bezpečnost dostatečně zajištěna jiným způsobem. Při tom je třeba přihlédnout k místním poměrům, k množství a povaze vyráběných nebo uskladňovaných hořlavých kapalin, k výrobnímu postupu a technickému zařízení závodu, k navrženým bezpečnostním opatřením a k jiným závažným okolnostem.
(3) Pro uskladňování hořlavých kapalin a zacházení s nimi během přepravy po železnici nebo v souvislosti s touto přepravou může ministerstvo železnic v dohodě s ministerstvem vnitra vydat odchylná ustanovení od této vyhlášky.
Tato vyhláška se nevztahuje na výrobu a uskladňování hořlavých kapalin v oboru vojenské správy, ani na uskladňování těchto kapalin v oboru ministerstva národní bezpečnosti.
Součinnost orgánů hygienické a protiepidemické služby při výrobě a uskladňování hořlavých kapalin a při zacházení s nimi upravují zvláštní předpisy. Působnost a oprávnění těchto orgánů zůstávají nedotčena.
Pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak, přísluší její provádění ministerstvu vnitra.
Touto vyhláškou se nahrazují všechny dosavadní předpisy upravující věci, na které se vyhláška vztahuje, zejména se nahrazuje nařízení č. 12/1901 ř. z., o obchodu s minerálními oleji, ve znění nařízení č 179/1912 ř. z., a vládní nařízeni č. 115/1925 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 1953.