Směrnice ministerstva financí o financování některých nákladů hospodářských organisací státního socialistického sektoru.

Technický rozvoj.

1. 1. Náklady na práce technického rozvoje, které hospodářská organisace (dále jen „organisace”) provádí pro potřeby vlastní plánované výroby, se kryjí z vlastních oběžných prostředků do výše normativů nákladů příštích období.

   Náklady na práce technického rozvoje se zahrnují postupně do vlastních nákladů na výrobu.

   Využití prací technického rozvoje se projeví postupným odpisováním těchto nákladů v příštích letech; o tyto částky se snižuje normativ nákladů příštích období. U seriové a hromadné výroby se tyto náklady odpisují od okamžiku přechodu na tuto výrobu, u kusové výroby se odpisují nejpozději při jejím dokončení. Odpisy se rozvrhnou na dobu nejdéle dvou let, ve zvláštních případech se souhlasem ministerstva financí a státního úřadu statistického nejdéle na dobu čtyř let.

1. 2. Provádí-li organisace práce technického rozvoje pro jiného, hradí tyto práce objednatel. Práce fakturuje organisace buď po jejich dokončení nebo etapově podle předpisů o fakturování a placení za zboží a práce. Objednatel kryje své výdaje za objednané práce technického rozvoje
   1. a) z vlastních oběžných prostředků do výše normativu nákladů příštích období, jde-li o organisaci, která objednala práce technického rozvoje pro svou vlastní plánovanou výrobu;
   2. b) přídělem ze státního rozpočtu, jde-li o úkol státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo o úkol pro potřebu ministerstva a objednatelem je organisace, které byl přiznán na práce technického rozvoje příděl ze státního rozpočtu;
   3. c) z rozpočtových prostředků, je-li objednatelem některá výzkumná nebo vývojová rozpočtová organisace.

1. 3. Které náklady na vynálezy a zlepšovací náměty se plánují a hradí z nákladů na hlavní činnost stanoví vysvětlivky pro financování technického rozvoje vydané ministerstvem financí dne 11. února 1953, č. j. 112/3.870/53, část II.
2. 4. Způsob financování nákladů z vlastních oběžných prostředků organisací stanoví směrnice pro financování a účtování nákladů na pokusná zařízení a prototypy ze dne 26. dubna 1955. č. j. 113/47.818/55, část III, písm. B.

Projektové a průzkumné práce.

1. 5. Projektovou a rozpočtovou dokumentaci investiční výstavby vypracovávají státní ústavy pro projektování (SÚPRO) investorům státního sektoru, tedy i organisacím podle plánu schváleného vládou, a to bezúplatně v pěti povinných souborech Tyto ústavy provádějí bezúplatně též typisační práce, urbanistické projekty a autorský dozor. Další vyhotovení nad bezúplatný počet pěti souborů hradí organisace na vrub celopodnikové režie jako ostatní všeobecnou výrobní režii nebo na vrub obdobné režie.
2. 6. Které projektové práce se provádějí za odměnu stanoví směrnice ministerstva financí č. j. 111/15.000/54 (Sb. instr. poř. č. 252/1954).
3. 7. Pro zadávání a odměňování průzkumných a projektových prací projektantům-jednotlivcům platí směrnice ministerstva financí č. j. 163/60.389/55 (Sb. instr. poř. č. 84/1955).

   Projektové a průzkumné práce u investiční výstavby (podlimitní) prováděné podle těchto směrnic mimořádně jiným dodavatelem než SÚPRO za úplatu se financují účelově přídělem ze státního rozpočtu v „ostatních výdajích”. Tyto požadavky na státní rozpočet musí být specifikovány a zdůvodněny. Náklady na projektové a průzkumné práce generálních oprav hradí se na vrub prostředků na generální opravy. Účelově přídělem ze státního rozpočtu nelze hradit náklady projektových a průzkumných prací, které mohou provádět investoři (podniky, trusty) u objektů podlimitní výstavby u existujících podniků, jakož i u generálních oprav, po případě údržby použijí-li pro tyto práce svých odborných pracovníků, po případe skupin, jejichž úkolem je provádět jen projektové a průzkumné práce nebo použijí-li odborných pracovníků provozu. Tito pracovníci konají práce v rámci svých pracovních úkolů a bez nároku na zvláštní odměnu. Zůstávají v evidenčním stavu svého zaměstnavatele a jsou placeni v rámci mzdového fondu.

Náklady na CO.

1. 8. Náklady na CO neinvestiční povahy se plánují a hradí u organisací z nákladů na hlavní činnost.

Náklady na PO.

1. 9. Náklady neinvestiční povahy na požární ochranu závodů a náklady na zřízení a udržování závodních jednotek požární ochrany (dobrovolných, z povolání a požárních hlídek) plánuje a hradí organisace na vrub celopodnikové režie jako náklady na požární a strážní službu nebo na vrub obdobné režie, s výjimkou mezd systemisovaných zaměstnanců; tyto mzdy se hradí na vrub správní a hospodářské režie v položce „Základní platy se všemi přídavky a platy doplňkovými”.

   Jde-li o požární útvary zřízené podle § 38 odst. 2 vládního nařízení č. 95/1953 Sb., o organisaci státního požárního dozoru a požární ochrany, hradí osobní náklady na příslušníky této jednotky ministerstvo (ústřední orgán), do jehož oboru působnosti organisace náleží, ze svých rozpočtových prostředků.

Nábor pracovních sil.

1. 10. Organisace plánuje v nákladech hlavní činnosti na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na organisovaný nábor pracovních sil tyto náklady (včetně případných náborových příspěvků):
   1. a) náklady na organisovaný nábor pracovních sil a náklady na nábor na dlouhodobé brigády,*)
   2. b) náklady na vlastní nábor pracovních sil prováděný organisací k běžnému doplňování plánovaných stavů pracovníků,
   3. c) náklady na nábor při prodlužování pracovních smluv,
   4. d) náklady na nábor dorostu do učebních oborů v závodních učňovských školách a do zaměstnání; výši případných příspěvků na pracovní výstroj určují pro učební obory příslušné ústřední úřady a státní mzdová komise v dohodě s ministerstvem pracovních sil.

1. 11. Náklady na organisovaný nábor pracovních sil do nových závodů rozpočtuje ve výdajích příslušné ministerstvo jako náklady na uvedení nových závodů do provozu.
2. 12. Ministerstvo pracovních sil hradí náklady na propagací, na tiskopisy, na soutěž při náboru a jiné obdobné náklady na náborové akce, které bude provádět, jakož i všechny výdaje spojené s náborem dorostu do státních pracovních záloh.
3. 13. Náklady na jízdné k lékařským prohlídkám a náklady na diety a jízdné k nástupu zaměstnání při organisovaném náboru zařadí ministerstvo pracovních sil do svého rozpočtu, avšak tyto náklady uhradí ministerstvu pracovních sil příslušná organisace, která je plánuje a hradí na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na organisovaný nábor pracovních sil.

Školení.

1. 14. Náklady politického i odborářského školení pořádaného složkami Národní fronty a náklady na zvláštní školení, které se nevztahuje k výkonu povolání účastníka (na př. dobrovolné požární sbory), hradí pořadatel školení (oběžník ministerstva pracovních sil, poř. č. 872/1951 Sb. ob. a oddíl C instrukce ministerstva financí poř. č. 50/1955 Sb. instr.).
2. 15. Odborné školení pořádané v internátních kursech pro zaměstnance v oboru působnosti jednotlivých ústředních úřadů je dvojí:
   1. a) dlouhodobé internátní školení (delší než 3 měsíce), které je upraveno vládním usnesením ze dne 2. prosince 1954 (Sb. instr. poř. č. 352/P/1954 ze dne 18. prosince 1954).

      Podle tohoto usnesení hradí náklady na stipendia a ostatní náklady (na př. jízdné, náhrady za stravování po dobu návštěvy rodiny, příspěvky na národní pojištění placené organisací po dobu kursu) pořadatel školení, leč by zvláštní předpisy stanovily jinak. Pokud je pořadatelem školení organisace, hradí náklady na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na přípravu kádrů.

      Přísluší-li posluchači v pracovním poměru naturální požitky, zůstávají mu i po dobu účasti v kursu zachovány a to u organisace, u niž je posluchač v pracovním poměru. Organisace hradí tyto naturální požitky ze mzdových fondů.

      Výklad k některým ustanovením směrnic o hmotném zabezpečení zaměstnanců po dobu internátního školení v dlouhodobých kursech pořádaných v oboru působnosti jednotlivých ústředních úřadů vydalo ministerstvo financí pod č. j. 163/36.890/55 ze dne 4. května 1955;

   1. b) krátkodobé internátní školení (nejdéle 3 měsíce), které je upraveno vládním usnesením ze dne 1. dubna 1955 (Sb. instr. poř. č. 50/1955 ze dne 8. dubna 1955), při čemž v roce 1956 a dalších neplatí ustanovení jeho čl. IX odst. 3.

      Podle tohoto usnesení hradí organisace účastníkům z řad svých zaměstnanců po dobu školení v kursech ušlý výdělek ve výši průměrného výdělku dosaženého zaměstnancem v pravidelné pracovní době za posledních 6 měsíců před nastoupením do kursu.

      Pořadatel školení zajistí na svůj náklad celodenní stravování a ubytování a hradí jízdné účastníkům. Je-li pořadatelem organisace, hradí náklady na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na přípravu kádrů. Náklady se snižují o náhradu za stravu zaměstnancem placenou (náhrada za celodenní stravu činí 10 Kčs).

1. 16. Podle usnesení vlády ze dne 20. dubna 1955, kterým se upravuje provozní praxe žáků a učitelů některých odborných škol [bod 3 c)], hradí organisace některých ministerstev podle platných mzdových předpisů ze mzdových fondů náklady na poskytování odměn žákům a učitelům, kteří se po dobu pracovní praxe účastní pracovního programu závodu a kteří jsou vedeni v evidenčním stavu zaměstnanců. Náklady na ubytování žáků po dobu pracovní praxe se hradí na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na výrobní praxi. Náklady na stravování se hradí stejným způsobem jako u vlastních zaměstnanců organisace.
2. 17. Náklady na závodní školy práce plánuje a hradí organisace na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na přípravu kádrů.

Mimořádné způsoby studia.

1. 18. Vyhláškou ministerstva školství č. 20/1955 Ú. l. byly upraveny pracovní úlevy pro účastníky mimořádných způsobů studia, jejich hospodářské zabezpečení v době těchto úlev a úhrada jízdného ke zkouškám, konsultacím a k návštěvě krátkodobých internátních kursů.
2. 19. K provedení této vyhlášky vydalo ministerstvo financí pokyny o způsobu úhrady nákladů na mzdy (platy) a na stipendia při mimořádném způsobu studia ze dne 12. dubna 1955 č. j. 113/22.229/55. Podle těchto pokynů hradí se mzdy (platy) za dny nebo hodiny placeného pracovního volna na vrub mzdového fondu a považují se za doplňkové mzdy. Stipendia vyplacená účastníkům mimořádných způsobů studia po dobu poskytnutého neplaceného pracovního volna, hradí organisace na vrub celopodnikové nebo obdobné režie jako náklady na přípravu kádrů.

Výchova žáků v učilištích státních pracovních záloh.

1. 20. Výdaje i příjmy spojené s výukou žáků v učilištích státních pracovních záloh rozpočtuje ministerstvo pracovních sil. Výjimku tvoří náklady na provoz učebně-výrobních dílen a učebních pracovišť státních pracovních záloh, jež podle vládního usnesení ze dne 8. září 1953 o hmotném a finančním zajištění výrobního výcviku v učilištích státních pracovních záloh je povinna hradit organisace na vrub vlastních nákladů výroby kromě případů, kde ministerstvo pracovních sil se dohodlo s příslušnými ministerstvy na některých odchylkách od této zásady. Na vrub vlastních nákladů výroby hradí organisace též náklady na provozní výcvik.

Výchova učňů v závodních učňovských školách.

1. 21. Provozní výdaje závodních učňovských škol jsou financovány účelově přídělem ze státního rozpočtu s výjimkou nákladů na provoz učebně-výrobních dílen a učebních pracovišť, které je povinna hradit organisace na vrub vlastních nákladů výroby. Organisace hradí také náklady na provozní výcvik na vrub vlastních nákladů výroby.

Závodní časopisy.

1. 22. Při vydávání závodních časopisů je nutno dbát zásad hospodárnosti. Ztráta nesmí být plánována. Časopis musí být prodáván za částku řádně propočtených nezbytných nákladů.
2. 23. Výsledek hospodaření závodního časopisu nesmí být ztrátový. Vznikne-li ztráta z hospodaření závodního časopisu přesto, že bylo dbáno všech zásad hospodárnosti, hradí 70 % této ztráty organisace na vrub celopodnikové režie jako ostatní všeobecnou výrobní režii nebo na vrub obdobné režie a zbývajících 30 % ztráty hradí odborová organisace.
3. 24. Platy redaktorů a pomocných pracovníků, kteří pracují v redakcích závodních časopisů, hradí organisace na vrub správní a hospodářské režie v položce „Základní platy se všemi přídavky a platy doplňkovými”.
4. 25. Organisace je povinna poskytnout pro umožnění vydávání závodního časopisu bezplatně místnosti, otop a světlo, které se hradí na vrub celopodnikové režie jako ostatní všeobecná výrobní režie nebo na vrub obdobné režie.
5. 26. Platy redaktorů a pomocných pracovníků (bod 24); a bezplatné úkony (bod 25) se nezahrnují do nákladů časopisů podle bodu 23.

Sociální náklady.

1. 27. Sociální náklady mohou být organisací placeny jen, jde-li o náklady, které je organisace povinna platit nebo zaplatit ze zákonné povinnosti nebo jiného právního titulu, na př. na základě výroku soudu.
2. 28. Jde-li o opakující se povinnost placení (na př. o smluvní pense ve smyslu výnosu ministerstva financi ze dne 22. října 1954, č. j. 163/131.370/54) vůči bývalým zaměstnancům nebo jejich pozůstalým, u kterých se organisace v dřívějších dobách zavázala k takovým plněním a státní úřad důchodového zabezpečení nepřevzal dosud povinnost placení důchodu, hradí organisace tyto platy na vrub celopodnikové režie jako ostatní všeobecnou výrobní režii nebo na vrub obdobné režie.

Oslavy.

1. 29. Při oslavách nutno se vystříhat jakýchkoliv okálostí a řídit se vždy zásadou nejvyšší úspornosti.

   Jde-li o celostátní oslavy (na př. 1. máj, výročí osvobození republiky, výročí Velké říjnové revoluce) nebo o významné oslavy organisace, může organisace hradit náklady oslav, avšak jen v nejnutnější míře a to na vrub správní a hospodářské režie v položce „Ostatní správní a hospodářské náklady”.

1. 30. Nesmí se hradit náklady oslav, které mají hradit národní výbory. Pokud organisace provádí práce nebo dodávky pro národní výbory, je povinna práce nebo dodávky národním výborům vyfakturovat.

Závodní stravování.

1. 31. Bezplatné úkony, které je organisace povinna poskytovat závodní jídelně (propůjčení místností, odpisy z propůjčených základních prostředků, otop, elektřina, plyn, pára, voda a v nezbytně nutném rozsahu i dopravní prostředky včetně pohonných hmot pro dopravu zásob a pro dopravu jídel), se hradí na vrub celopodnikové režie jako ostatní všeobecná výrobní režie nebo na vrub obdobné režie. Generální opravy propůjčených základních prostředků hradí organisace z prostředků určených na generální opravy.

   Uvedené náklady plánuje organisace ve výši stanovené smlouvou mezi závodem a závodní jídelnou v přesně stanoveném rozsahu.*)

1. 32. Stravují-li se v závodní jídelně zaměstnanci jiných organisací, plánuje a hradí vlastní organisace náklady na bezplatné úkony po odečtení kvoty těchto nákladů, které jsou povinny za své zaměstnance hradit zaměstnavatelské organisace cizích strávníků.

Chaty a rekreační zařízení.

1. 33. Náklady na provoz rekreačních zařízení a chat, které jsou ve správě nebo v nájmu organisace, jakož i příjmy z nich, se plánují ve finančním plánu „v jiné realisaci.” Do nákladů se zahrnují též běžné opravy těchto rekreačních zařízení a chat. Náklady na běžné opravy je možno hradit z prostředků ředitelského fondu.

   Odpisy rekreačních zařízení a chat, po případě nájemné rekreačních zařízení a chat, najatých hospodářskou organisací, se nezahrnují do nákladů na jejich provoz, nýbrž se hradí na vrub celopodnikové režie jako odpisy budov, staveb a hospodářského inventáře všeobecné výrobní povahy, nebo na vrub obdobné režie.

1. 34. Náklady na provoz rekreačních zařízení a chat a také náklady na provoz a údržbu dopravních prostředků, kterými jsou rekreanti dopravováni do rekreačních zařízení a chat, se hradí z příspěvků uživatelů, které nutno stanovit tak, aby organisaci nevznikla ztráta.

Tělovýchovná zařízení.

1. 35. Náklady na provoz tělovýchovných zařízení, kterých užívá tělovýchovná jednota při organisaci, nesmějí být zahrnuty ani do plánu nákladů, ani do finančního plánu organisace, a organisace nesmí na tyto náklady jakkoli přispívat.
2. 36. Výjimku tvoří odpisy tělovýchovných zařízení, která jsou ve správě organisace, po případě nájemné z tělovýchovných zařízení organisací najatých; tyto náklady plánuje a hradí organisace na vrub celopodnikové režie jako odpisy budov, staveb a hospodářského inventáře všeobecné výrobní povahy nebo na vrub obdobné režie.
3. 37. Generální opravy u těchto zařízení se hradí z prostředků na generální opravy. Z prostředků ředitelského fondu je možno hradit běžné opravy, jinak jen předměty trvalé hodnoty.

Náhrada nákladů funkční činnosti závodního výboru ROH.

1. 38. Příspěvek organisace na úhradu nákladů funkční činnosti závodního výboru ROH se plánuje a hradí na vrub celopodnikové režie jako ostatní všeobecná výrobní režie nebo na vrub obdobné režie.

   Příspěvek se odvádí čtvrtletně. Vyměřuje se podle § 3 vládního nařízení č. 17/1953 Sb., o volbě závodní rady a o hrazení nákladů její činnosti.

Jiné výdaje.

1. 39. Organisace nesmí plánovat ani hradit výdaje mající povahu dobrovolných sociálních nákladů nebo nákladů, ke kterým není povinna. Jsou to zejména náklady na
   1. a) oslavy při uvedení nových závodů do provozu. Náklady hradí ten, kdo oslavy nařizuje. Je-li nařizovatelem ministerstvo, hradí náklady z rozpočtových prostředků, které pro tyto nebo podobné účely má ve svém rozpočtu;
   2. b) pohoštění nebo upomínkové dary početným delegacím domácím nebo zahraničním. Náklady musí hradit ze svých peněžních prostředků na takové účely určených (náklady na representaci) ministerstvo, ústřední úřad, ROH, SČSP, po případě jiné masové organisace, které delegaci do organisace vysílají, ovšem jen v těch případech, jde-li o delegace zahraniční. Výjimečně se povoluje z důvodů obchodně-propagačních hradit (ne plánovat) náklady na pohoštění nebo upomínkové dary jednotlivým nejvýše pětičlenným delegacím zahraničním, které navštíví organisaci zejména z důvodů obchodních, na vrub správní a hospodářské režie v položce „Ostatní správní a hospodářské náklady”. Celkový náklad nesmí převýšit v jednotlivých případech částku 500 Kčs. Tyto náklady podléhají kontrole a dodatečnému schválení nadřízené hlavní správy. Hlavní správa sníží podle potřeby tento stanovený limit;
   3. c) akce masových organisací, na platy zaměstnanců masových organisací, na příspěvky masovým organisacím a na financování lidových milicí. Náklady uhradí tyto jmenované organisace ze svých zdrojů;
   4. d) vysílání zaměstnanců na brigády, na zvláštní akce a náklady spojené s převzetím patronátu. Veškeré náklady spojené s patronátem nutno hradit z dobrovolných pracovních a jiných akcí zaměstnanců;
   5. e) propůjčování aut k výkonu politických funkcí (poslancům NS, členům KNV a pod.) nebo na jiné výkony pro politické a masové organisace. Tyto náklady nutno objednateli vždy plně vyfakturovat;
   6. f) jednorázové podpory pozůstalým po zaměstnancích zemřelých po úrazu.

   Výjimečně se povoluje hradit náklad na zakoupení věnce pro zemřelého zaměstnance až do výše 200 Kčs v jednotlivém případě na vrub správní a hospodářské režie v položce „Ostatní správní a hospodářské náklady”.

Účinnost směrnic.

1. 40. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1956.