Vyhláška ministerstev zemědělství a výkupu o dodávkách a cenách samovazačových motouzů a provázkových povřísel a o výkupu použitých samovazačových motouzů.

§ 1.

Samovazačové motouzy a provázková povřísla rozdělí v roce 1952 na jednotlivé kraje ministerstvo výkupu podle plánu ministerstva zemědělství.

§ 2.

(1) Samovazačové motouzy vydají výkupní sklady (hospodářská družstva) podle těchto zásad:

1. a) pro státní statky na výměru plánovanou ke sklizni vlastními samovazači po odpočtu zásob všech druhů samovazačových motouzů z roku 1951, na podkladě prohlášení státního statku o výměře sklizňové plochy,
2. b) pro strojní a traktorové stanice na sklizňovou plochu podle předložených smluv o sklizni v roce 1952 po odpočtu jejich vlastních zásob všech druhů samovazačových motouzů,
3. c) pro jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu a ostatní podniky socialistického sektoru na sklizňovou plochu, kterou budou sklízet vlastními samovazači, podle potvrzení místního národního výboru po odpočtu jejich zásob všech druhů motouzů.

(2) Pro ostatní zemědělské závody krajsky plánovaného sektoru vydají výkupní sklady (hospodářská družstva) na žádost místního, národního výboru po 4,5 kg ostatních druhů motouzu na hektar sklizňové plochy, avšak jen, byli-li uspokojeni odběratelé uvedení v odstavci 1.

(3) Potřebu státních statků, strojních a traktorových stanic a jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu v kryjí výkupní sklady (hospodářská družstva) výhradně, u ostatních jednotných zemědělských družstev přednostně před dalšími odběrateli, motouzem sisálovým a konopným, a to v množství po 4,5 kg na hektar sklizňové plochy. Takto nevyčerpané množství motouzu vyhrazené státním statkům nebo strojním a traktorovým stanicím v rámci krajských, plánů ministerstva zemědělství, se použije přednostně ke krytí potřeby statků ostatního veřejného sektoru a jednotných zemědělských družstev II. typu. O tomto použití rozhodne krajský národní výbor na podkladě předchozího vyjádření státních statků nebo strojní a traktorové stanice.

(4) Vyšší množství motouzu nad dávky stanovené v odstavci 1 až 3 může povolit na podkladě odůvodněné potřeby okresní národní výbor, a to nejvýše do 6 kg na hektar sklizňové plochy za předpokladu, že tím nebude narušen distribuční plán v rámci okresu. V rámci kraje přesun zásob a přídělů motouzů lze provádět jen se souhlasem krajského národního výboru.

§ 3.

(1) Výkupní sklady včas před výdejem samovazačového motouzu oznámí příslušnému okresnímu národnímu výboru a místním národním výborům ve svém obvodu zásoby samovazačových motouzů u státních statků, strojních a traktorových stanic, jednotných zemědělských družstev a obcí. Místní národní výbory v případě potřeby přešetří stav těchto zásob a vystaví potvrzení o výší nároku podle § 2 odst. 1 písm. c).

(2) Místní národní výbory, strojní a traktorové stanice, státní statky a jednotná zemědělská družstva zajistí přednostní použití samovazačových motouzů ze zásob z roku 1951 a hospodárné zacházení s nově přiděleným motouzem. Nové samovazačové motouzy nesmějí být použity k jinému účelu než při sklizni samovazači.

§ 4.

(1) Provázková povřísla vydají výkupní sklady (hospodářská družstva):

1. a) státním statkům do výše plánem stanovené kvóty po odpočtu zásob,
2. b) jednotným zemědělským družstvům a ostatním podnikům socialistického sektoru podle předloženého požadavku ověřeného místním národním výborem po odpočtu zásob.

(2) Ostatním zemědělským závodům krajsky plánovaného sektoru vydají výkupní sklady (hospodářská družstva) na žádost místního národního výboru provázková povřísla jen, byli-li uspokojeni odběratelé uvedení v odstavci 1.

§ 5

(1) K zajištění výroby samovazačových motouzů jsou držitelé zemědělských podniků povinni odevzdat výkupním skladům (hospodářským družstvům) ihned po výmlatu, nejpozději však do 31. ledna 1953, netříděné zbytky použitých motouzů, v množství nejméně 40% váhy přidělených samovazačových motouzů pro žně 1952. Odevzdané zbytky nesmějí obsahovat více než 3% slámy a jiných příměsků.

(2) Výkupní sklady (hospodářská družstva) upozorní při odběru samovazačových motouzů držitele zemědělských podniků na povinnost stanovenou v odstavci 1 a na případné trestní následky při jejím nesplnění.

(3) Je-li odběratelem samovazačových motouzů strojní a traktorová stanice, odevzdá nejpozději do 15. září 1952 výkupnímu skladu (hospodářskému družstvu) seznam držitelů zemědělských podniků, u nichž pracovala, a uvede v seznamu množství motouzů, které spotřebovala při žňových pracích v jednotlivém zemědělském podniku. Povinnost odevzdati zbytky použitých motouzů podle odstavce 1 mají v těchto případech držitelé jednotlivých zemědělských podniků. Strojní a traktorová stanice upozorní tyto držitele na povinnost odevzdat zbytky samovazačových motouzů a dá si od nich potvrdit v pracovních výkazech traktoristů množství spotřebovaných samovazačových motouzů stejným způsoben jako při evidenci výkonu.

§ 6.

(1) Nejvyšší spotřebitelské ceny samovazačových motouzů a provázkových povřísel činí:

(2) Ceny se rozumějí včetně všeobecné daně. K cenám motouzu nesmí být připočítána žádná přirážka za vyschnutí.

(3) Rozdíly mezi velkoobchodními cenami (prodejními cenami z výroby) zvýšenými o všeobecnou daň, obchodní rozpětí výkupního skladu, skladovací náklady výkupního skladu a přirážku za vyschnutí a cenami spotřebitelskými podle odstavce 1 zúčtují krajské výkupní podniky s Fondem výkupu podle směrnic, které vydá ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem financí.

§ 7.

Výkupní cena za použité samovazačové motouzy sisálové a konopné činí 10 Kčs za 1 kg, franko výkupní sklad.

§ 8.

Vyhláška ministerstva zemědělství č. 231/1951 Ú. l. I, o spotřebitelských cenách samovazačových motouzů a provázkových povřísel, a vyhláška ministerstva zemědělství č. 250/1951 Ú. l. I, o povinném odvádění a o cenách zbytků samovazačových motouzů, se zrušují.

§ 9.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1952.