§ 1.
Odkaz účinné od 4. 7. 1952§ 1.účinné od 4. 7. 1952Obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu vykupují krajské výkupní podniky prostřednictvím svých výkupních skladů (hospodářských družstev).
účinné od 4. 7. 1952166.
účinné od 4. 7. 1952VYHLÁŠKA
účinné od 4. 7. 1952ministerstva výkupu
účinné od 4. 7. 1952ze dne 30. června 1952
účinné od 4. 7. 1952o dodávkových podmínkách, jakostních normách a o výkupních cenách obilovin, luštěnin, olejnin a slámy.
účinné od 4. 7. 1952Ministerstvo výkupu stanoví v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy zemědělství, potravinářského průmyslu a financí podle § 3 odst. 2 vládního nařízení č. 18/1952 Sb., kterým se zřizuje ministerstvo výkupu, a podle § 7 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen:
účinné od 4. 7. 1952Obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu vykupují krajské výkupní podniky prostřednictvím svých výkupních skladů (hospodářských družstev).
účinné od 4. 7. 1952(1) Zemědělské závody veřejného sektoru, jednotná zemědělská družstva, jejich členové a jednotlivě hospodařící rolníci (pěstitelé) dodávají obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu v jakostech odpovídajících stanoveným jakostním normám vlastními dopravními prostředky až do výkupního místa.
účinné od 4. 7. 1952(2) Dodávané plodiny musí být vymlácené nebo vyluštěné, zdravé, suché, čisté a schopné skladování; jejich jakost nesmí být měněna přimícháním plodin pocházejících z jiné (starší) sklizně nebo přimícháním jiných druhů.
účinné od 4. 7. 1952Výkupním místem je sklad výkupce nebo vagon v nejbližší nakládací železniční stanici, po případě jiné místo určené výkupcem, jeli blíže než nejbližší nakládací železniční stanice.
účinné od 4. 7. 1952Pěstitelé jsou povinni dodávat na splnění smluvních nebo stanovených dodávkových úkolů obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu ihned po sklizni, nejpozději však do dne, který bude stanoven jako konečný pro provedení dodávek jednotlivých plodin. Zá dodávky uskutečněné na splnění do, dávkových úkolů po tomto datu budou pěstitelům proplaceny ceny snížené o 15%.
účinné od 4. 7. 1952Dodávkové úkoly ječmene mají být plněny především dodávkou sladařského nebo průmyslového ječmene. Sladařský ječmen nesmí však být uměle sušen.
účinné od 4. 7. 1952Výkupce je povinen
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupce nesmí přejímat dodávky plodin nevymlácených nebo nevyluštěných (s výjimkou kukuřice) a dodávky plodin, jejichž jakost neodpovídá stanoveným jakostním normám alespoň pro nestandardní zboží, zejména obilovin obsahujících více než 1½% škodlivých příměsků (nejvýše však 1% koukolu, 0,2% námele, 0,1% semene česneku polního nebo 0,5% jílku mámivého), kukuřice v klasech, která má více než 40% vyzrněných palic co do počtu, a pod.
účinné od 4. 7. 1952(2) Pěstitel musí odstranit nebo na vlastní útraty dát odstranit závady, pro které výkupce dodávané plodiny nepřevzal, pokud tyto závady lze ještě odstranit.
účinné od 4. 7. 1952(3) Výkupce může podle svých možností na útraty pěstitele sám provést odstranění závad, jestliže ho o to pěstitel požádá.
účinné od 4. 7. 1952(1) Pro zúčtování mezi pěstitelem a výkupcem je směrodatná váha zjištěná při převzetí dodávaných plodin ve výkupním místě.
účinné od 4. 7. 1952(2) O jakostním zařazení a o cenovém zhodnocení rozhodne výkupce v dohodě s pěstitelem.
účinné od 4. 7. 1952(3) Výkupce vystaví pěstiteli ihned při převzetí dodávaných plodin výkupní lístek, v němž uvede jméno pěstitele a jeho přesnou adresu, druh, jakost a množství dodávaných plodin, cenu za 100 kg a úhrnnou cenu k výplatě. Výkupní lístek podepíší pěstitel i výkupce, kteří jsou za jeho správnost a úplnost osobně odpovědni.
účinné od 4. 7. 1952(4) Při dodávkách na plnění dodávkových úkolů zašle výkupce po jednom vyhotovení výkupního lístku neprodleně místnímu národnímu výboru a okresnímu plnomocníkovi ministerstva výkupu.
účinné od 4. 7. 1952Jakostní normy platí pro obiloviny, luštěniny, olejniny a slámu, určené k obvyklému použití, nevztahují se však na obilí, luštěniny a olejniny určené k setí.
účinné od 4. 7. 1952(1) Obiloviny (pšenice, žito, ječmen oves, kukuřice, proso, pohanka, rýže a čirok) se zařazují podle jakostních znaků jednotlivých druhů do jakostních tříd, jednotlivé, druhy se v každé jakostní třídě vykupují ve dvou jakostech:
účinné od 4. 7. 1952(2) Obvyklým způsobem použití je
účinné od 4. 7. 1952(1) Pšenice, která je určena ke zpracování pro lidskou výživu (pšenice konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv pšeničných zrn. Zařazuje se do pěti jakostních tříd:
| Jakostní váha | Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| standardní zboží příměsky | nestandardní zboží příměsky | ||||||||
| Jakostní třída | v 1 hl. kg | v 1 litru g | celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | |
| od | do | ||||||||
| I. | 82 a výše | 814 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 | |
| II. | 80—81 | 794 | 813 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 |
| III. | 79 | 783 | 793 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 |
| IV. | 79—78 | 753 | 782 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 |
| V. | 75 a níže | 712 | 752 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 |
účinné od 4. 7. 1952(2) Pšenice jakosti A, t. j. standardní pšenice muže obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní pšenice může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Pšenice jakosti B, t. j. nestandardní pšenice může obsahovat nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(3) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(4) Za bezcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(5) Za škodlivé příměsky se považuji:
účinné od 4. 7. 1952(6) Podle rozsahu zamazání a pachu se rozeznávají dva stupně snětivosti, a to
účinné od 4. 7. 1952(1) Žito, které je určeno ke zpracování pro lidskou výživu (žito konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv žitných zrn. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:
| Jakostní váha | Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| standardní zboží | nestandardní zboží | ||||||||
| Jakostní třída | v 1 hl. kg | v 1 litru g | příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | |
| od | do | ||||||||
| I. | 70 a výše | 687 | 4 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 | |
| II. | 60 a níže | 633 | 686 | 4 | 2 | 0,5 | 15 | 5 | 1,5 |
účinné od 4. 7. 1952(2) Žito jakosti A, t. j. standardní žito může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní žito může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Žito jakosti B, t. j. nestandardní žito může obsahovat nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(3) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(4) Za bezcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(5) Za škodlivé příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(6) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.
účinné od 4. 7. 1952Podle účelu použití se rozeznávají tři druhy ječmene:
účinné od 4. 7. 1952(1) Ječmen sladařský je jarní, dvouřadý ječmen, který se hodí pro sladařské účely. Zařazuje se do tří jakostních tříd:
účinné od 4. 7. 1952Jakostní třída I — výběrový sladařský ječmen.
| podíl zrna nad sítem 2,5 mm | nejméně 80%, |
| propad pod sítem 2,2 mm | nejvýše 1%, |
| zlomky a poškozená zrna | nejvýše 0,5%, |
| nečistoty (příměsky) | nejvýše 0,5%, |
| podíl zrna nad sítem 2,5 mm | nejméně | 75%, |
| propad pod sítem 2,2 mm, | ||
| zlomky, poškozená zrna a nečistota | ||
| dohromady | nejvýše | 4%, |
| (přitom pšenice a žito dohromady | nejvýše | 0.5%). |
účinné od 4. 7. 1952Jakostní třída II — prima sladařský ječmen.
| podíl zrna nad sítem 2,5 mm | nejméně 70%, |
| propad pod sítem 2,2 mm | nejvýše 3%, |
| zlomky a poškozená zrna | nejvýše 1%, |
| nečistota (příměsky) | nejvýše 0,5%. |
| a nečistota dohromady | nejvýše | 7%, |
| (přitom pšenice a žito dohromady | nejvýše 0.5%). |
účinné od 4. 7. 1952Jakostní třída III — běžný sladařský ječmen.
| zrostlá zrna | nejvýše | 0,5%, |
| propad pod sítem 2,2 mm | nejvýše | 5%, |
| zlomky a poškozená zrna | nejvýše | 2%, |
| nečistota (příměsky) | nejvýše | 1%, |
| zrostlá zrna | nejvýše | 1%, |
| propad pod sítem 2,2 mm, | ||
| zlomky poškozená zrna a nečistota dohromady | nejvýše | 11%, |
| (přitom pšenice a žito dohromady | nejvýše | 1%) |
účinné od 4. 7. 1952(2) Podle obsahu vody se rozeznávají ve všech třídách:
účinné od 4. 7. 1952(1) Ječmen průmyslový je ječmen hodící se ke zpracování na krupařské výrobky nebo na kávoviny. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:
| Jakostní váha | Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| standardní zboží | nestandardní zboží | ||||||||
| Jakostní třída | v 1 hl kg | v 1 litru g | příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | |
| od | do | ||||||||
| I. | 65 | 649 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 8 | 1,5 | |
| II. | 62/64 | 620 | 648 | 5 | 2 | 0,5 | 15 | 8 | 1,5 |
účinné od 4. 7. 1952(2) Ječmen průmyslový jakosti A, t. j. standardní ječmen průmyslový může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní ječmen průmyslový může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Ječmen průmyslový jakosti B, t. j. nestandardní ječmen průmyslový může obsahovat nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(3) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(4) Za bezcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(5) Za škodlivé příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlavačku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.
účinné od 4. 7. 1952(6) V celkovém množství příměsků mohou být nejvýše 2% žitných zrn.
účinné od 4. 7. 1952(1) Ječmen krmný je ječmen hodící se ke krmným účelům, který obsahuje nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv zrn ječmene.
účinné od 4. 7. 1952(2) Jakostní znaky:
| Nejvyšší přípustné váhové procento | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých) | standardní zboží příměsky bez cenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | příměsky celkem (včetně bezcenných a škodlivých | nestandardní zboží příměsky bez cenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé |
| 6 | 3 | 0,5 | 15 | 8 | 1,5 |
účinné od 4. 7. 1952(3) Ječmen krmný jakosti A, t. j. standardní ječmen krmný může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblast, v kterých standardní ječmen krmný může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Ječmen krmný jakosti B, t. j. nestandardní ječmen krmný může obsahovat nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(4) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(5) Za bezcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(6) Za škodlivé příměsky se považuji:
účinné od 4. 7. 1952snět, námel a jiná jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.
účinné od 4. 7. 1952(7) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, žita, ovsa, kukuřice a luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.
účinné od 4. 7. 1952(1) Oves musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv zrn ovsa. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:
| Jakostní váha | Nejvyšší přípustné váhové procento příměsků | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| standardní zboží | nestandardní zboží | ||||||||
| Jakostní třída | v 1 hl kg | 1 litru g | příměsky celkem (včetně bez cenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | příměsky celkem (včetně bez cenných a škodlivých) | příměsky bezcenné a škodlivé celkem | příměsky škodlivé | |
| od | do | ||||||||
| I. | 50 a výše | 498 | 6 | 3 | 0,5 | 15 | 8 | 1,5 | |
| II. | 49 a níže | 413 | 497 | 6 | 3 | 0,5 | 15 | 8 | 1,5 |
účinné od 4. 7. 1952(2) Oves jakosti A, t. j. standardní oves může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem, zemědělství určí oblasti, v kterých standardní oves může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Oves jakosti B, t. j. nestandardní oves může obsahovat nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(3) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(4) Za bezcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(5) Za škodlivé příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.
účinné od 4. 7. 1952(6) Za příměsky se nepovažují zrna ovsa a ostatních obilovin, jakož i semena luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně, poškození mezi příměsky nepatří.
účinné od 4. 7. 1952(1) Kukuřice v zrně se dělí na čtyři typy:
účinné od 4. 7. 1952(2) Kukuřice v zrně vyšších typů nesmí obsahovat více než 15% kukuřice nižších typů.
účinné od 4. 7. 1952Kukuřice, která obsahuje více než 15%, kukuřice typů nižších se pokládá za směs.
účinné od 4. 7. 1952(3) Jakostní znaky:
| standardní zboží | nestandardní zboží | ||
|---|---|---|---|
| příměsky (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bez cenné a škodlivé celkem | příměsky (včetně bezcenných a škodlivých) | příměsky bez cenné a škodlivé celkem |
| 5 | 2 | 15 | 8 |
účinné od 4. 7. 1952(4) Kukuřice v zrně jakosti A, t. j. standardní kukuřice může obsahovat nejvýše 18% vody;
účinné od 4. 7. 1952kukuřice v zrně jakosti B, t. j. nestandardní kukuřice může obsahovat nejvýše 21% vody.
účinné od 4. 7. 1952(5) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(6) Za bezcenné příměsky se považuji:
účinné od 4. 7. 1952(7) Kukuřice uměle sušená smí obsahovat nejvýše 14% vody a nejvýše 3% zrn s částečně poškozenou (připálenou) slupkou.
účinné od 4. 7. 1952(1) Kukuřice v klasech musí obsahovat vyzrálé klasy zbavené listů z celého množství klasů; musí být bez zatuchlého nebo cizího pachu.
účinné od 4. 7. 1952(2) Kukuřice se dělí na čtyři typy:
účinné od 4. 7. 1952Kukuřice, která obsahuje více než 15% kukuřice nižších typů se pokládá za směs.
účinné od 4. 7. 1952(3) Kukuřice v klasech jakosti A, t. j. standardní kukuřice může obsahovat nejvýše 28% vody v zrně;
účinné od 4. 7. 1952kukuřice v klasech jakosti B, t. j. nestandardní kukuřice může obsahovat nejvýše 30% vody v zrně.
účinné od 4. 7. 1952(4) Standardní kukuřice v klasech musí mít výtěžnost zrna nejméně 60% z váhy klasů.
účinné od 4. 7. 1952(5) Standardní kukuřice v klasech nesmí obsahovat:
účinné od 4. 7. 1952(1) Proso se dělí na tři typy:
účinné od 4. 7. 1952(2) Proso jakosti A, t. j. standardní proso může obsahovat nejvýše 5% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně ½% škodlivých, a nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní proso může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Proso jakosti B, t. j. nestandardní proso může obsahovat nejvýše 8% příměsků, přitom však nejvýše 5% bezcenných včetně 1,5% škodlivých, a nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(3) Za méněcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(4) Za bezcenné příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(5) Za škodlivé příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(1) Pohanka jakosti A, t. j. standardní pohanka může obsahovat nejvýše 3% tatarské pohanky a 5% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně 0,5% škodlivých příměsků.
účinné od 4. 7. 1952(2) Pohanka jakosti B, t. j. nestandardní pohanka může obsahovat nejvýše 8% příměsků, při tom však nejvýše 5% bezcenných včetně 1,5% škodlivých příměsků.
účinné od 4. 7. 1952(3) Standardní pohanka může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní pohanka může obsahovat 16% vody.
účinné od 4. 7. 1952Nestandardní pohanka může obsahovat nejvýše 18% vody.
účinné od 4. 7. 1952(4) O příměscích platí obdobně ustanovení § 20 odst. 3 až 5.
účinné od 4. 7. 1952(1) Standardní tuzemská neloupaná rýže musí být bez pachů a nesmí obsahovat více než 2% poškozených zrn (zlomků), 4% zaschlých a nevyvinutých zrn a 2% cizích příměsků.
účinné od 4. 7. 1952(2) Podle obsahu vody se rozeznává
| rýže standardní | do | 15%, |
| rýže nestandardní | nad | 15% do 18%. |
účinné od 4. 7. 1952(1) Čirok může obsahovat nejvýše 6% příměsků, při tom však nejvýše 2% bezcenných včetně ½% škodlivých, a nejvýše 15% vody.
účinné od 4. 7. 1952(2) O příměscích platí obdobně ustanovení § 20 odst. 3 až 5 s tou výjimkou, že za zaschlá a nedozrálá zrna se považují zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.
účinné od 4. 7. 1952Luštěniny (hrách, fazole, čočka, vikev, peluška, lupina a koňský bob) se vykupují ve dvou jakostech:
účinné od 4. 7. 1952(1) Jedlé luštěniny (hrách, čočka, fazole) se vykupují v těchto druzích:
účinné od 4. 7. 1952(2) Hrách a čočka se označují jako velkozrnné, jestliže sítem s kulatými otvory o průměru 6 mm propadá z celkové váhy nejvýše 20% zrn; jestliže propadá více než 20% zrn, označují se jako drobnozrnné.
účinné od 4. 7. 1952(3) Jako barevné fazole se označují fazole jednotné barvy (odrůdy), které obsahují nejvýše 6% fazolí jiné barvy. Jako míchané fazole se označuje směs různých odrůd fazolí nebo směs fazolí barevných s bílými.
účinné od 4. 7. 1952(4) Jakostní znaky jedlých luštěnin:
| Druh | zrn jiné barvy | příměsků | vody. |
|---|---|---|---|
| hrách žlutý | 3 | 2 | 16 |
| hrách zelený | 3 | 2 | 16 |
| čočka | nepřihlíží se | 2 | 16 |
| fazole bílé | 3 | 2 | 17 |
| fazole barevné | 3 | 2 | 17 |
| fazole míchané | nepřihlíží se | 2 | 17 |
| Druh | zrn jiné barvy | příměsků | vody |
|---|---|---|---|
| hrách žlutý | 10 | 5 | 18 |
| hrách zelený | 10 | 5 | 18 |
| čočka | nepřihlíží se | 5 | 18 |
| fazole bílé | 3 | 5 | 20 |
| fazole barevné | 6 | 5 | 20 |
| fazole míchané | nepřihlíží se | 5 | 20 |
účinné od 4. 7. 1952(5) Luštěniny jakosti A mohou obsahovat nejvýše 0,1 váhového procenta muškovitých zrn. Pro luštěniny jakosti B stanoví nejvyšší přípustné váhové procento muškovitých zrn v jednotlivých oblastech ministerstvo výkupu před zahájením sklizně.
účinné od 4. 7. 1952Muškovitá jsou zrna, která obsahují luskokaze v kterémkoliv stadiu vývoje, nebo která jsou luskokazem vyžrána. Muškovité luštěniny mají být vykupovány podle možnosti sterilisované.
účinné od 4. 7. 1952(6) Za příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(1) Krmné luštěniny jakosti A (hrách krmný, fazole krmné, vikev, peluška, koňský bob a lupina) musejí být zdravé a suché a mohou obsahovat nejvýše 6 váhových procent příměsků včetně 1% minerálních příměsků.
účinné od 4. 7. 1952Krmná vikev, peluška, koňský bob a lupina se dodávají a vykupují netříděné (přírodní).
účinné od 4. 7. 1952(2) Za příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(3) Do příměsků se u jednotlivých druhů nepočítají semena nebo zlomky jiných luštěnin do 15 váhových procent. Jsou-li tato semena nebo zlomky jiných luštěnin obsažena v dodávaném druhu ve větším množství, považuje se celá, dodávka za směs.
účinné od 4. 7. 1952(4) Krmné luštěniny neodpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1 se vykupují jako krmné luštěniny jakosti B.
účinné od 4. 7. 1952(5) Podle obsahu vody se rozeznávají
| luštěniny standardní | do 16%, | |
| luštěniny nestandardní | nad 16% | do 19%. |
účinné od 4. 7. 1952Olejniny (semena řepky, řepice, hořčice, lnu, konopí, tabáku, lníčky, máku, slunečnice, soji, světlice a ohnice, ricinové boby a tykvová jádra) se vykupují ve dvou jakostech:
účinné od 4. 7. 1952(1) Jakostní znaky standardních olejnin:
| druh | nejvyšší přípustné váhové procento příměsků | nejvyšší přípustné váhové procento poškozených zrn | přípustné nejvyšší vlhkosti procento |
|---|---|---|---|
| řepka | 3 | 5 | 12.5 |
| řepice | 3 | 5 | 12.5 |
| hořčice | 3 | 5 | 10.5 |
| lněné semeno | 3 | 5 | 10.5 |
| konopné semeno | 3 | 5 | 12.5 |
| tabákové semeno | 3 | 5 | 10.5 |
| lnička | 3 | 5 | 10.5 |
| mák | 2 | 5 | 10.5 |
| slunečnice | 3 | 5 | 12.5 |
| soja | 3 | 10 | 14.— |
| světlice | 3 | 10 | 10.5 |
| ohnice | 3 | 10 | 10.5 |
| ricinové boby | 3 | 5 | 12.5 |
| tykvová jádra | 3 | 5 | 12.5 |
účinné od 4. 7. 1952(2) Olejniny obsahující více než 10 váhových procent olejnin jiného druhu než základního se považují za směs a hodnotí se podle skutečného poměru jednotlivých druhů ve směsi obsažených.
účinné od 4. 7. 1952(3) Za příměsky se považují:
účinné od 4. 7. 1952(4) Podle obsahu vody se rozeznávají
účinné od 4. 7. 1952(1) Mák musí být zdravý, suchý, vyzrálý, bez zemitých přísad; může obsahovat nejvýše 2% příměsků, z toho nejvýše 1 semeno blínu ve 100 g. Semena jiných olejnin se považují za příměsky.
účinné od 4. 7. 1952(2) Mák se zařazuje podle barvy do dvou jakostních tříd:
účinné od 4. 7. 1952(1) Sláma (posečené a vymlácené nebo vyluštěné porosty obilovin, jetelovin, luštěnin, olejnin a trav, po případě jejich směsí) se vykupuje ve dvou jakostech:
účinné od 4. 7. 1952(2) Podle způsobu použití se rozeznává:
účinné od 4. 7. 1952Krmná sláma (standardní i nestandardní) nesmí obsahovat více než 3% koukolu nebo jiných škodlivých plevelů; obsahuje-li jich více vykupuje se jako sláma stelivová,
účinné od 4. 7. 1952(3) Podle obsahu vody se rozeznává:
| sláma standardní | do 17%, | |
| sláma nestandardní | nad 17% | do 25%. |
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupní ceny obilovin dodávaných na plnění dodávkových úkolů se stanoví takto:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | pšenice: | |
| jakostní třída I. | 410.— | |
| jakostní třída II. | 404.— | |
| jakostní třída III. | 400.— | |
| jakostní třída IV. | 395.— | |
| jakostní třída V. | 390.— | |
| b) | žito: | |
| jakostní třída I. | 325.— | |
| jakostní třída II. | 320.— | |
| c) | ječmene | |
| 1. sladařský | ||
| jakostní třída I. (výběr) | 410.— | |
| jakostní třída II. (prima) | 371.— | |
| jakostní třída III. (běžný) | 321.— | |
| 2. průmyslový | ||
| jakostní třída I. | 289.— | |
| jakostní třída II. | 283.— | |
| 3. krmný | 270.— | |
| d) | oves: | Kčs |
| jakostní třída I. | 283.— | |
| jakostní třída II. | 276.— | |
| e) | kukuřice v zrně: | |
| drobnozrnná | 354.— | |
| velkozrnná | 344.— | |
| koňský zub | 334.— | |
| pukancová | 600.— | |
| f) | kukuřice v klasech: | 189.— |
| g) | Ostatní obiloviny: | |
| Kčs | ||
| rýže | 2.500.— | |
| pohanka | 321.— | |
| proso | 347.— | |
| čirok metlový | 371.— | |
| čirok kalifornský | 600.— |
účinné od 4. 7. 1952(2) Za obiloviny dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví příplatky k výkupním cenám uvedeným v odstavci 1:
| Kčs | |
|---|---|
| u pohanky a prosa | 300.— |
| u pšenice a ječmene sladařského | 200.— |
| u žita, ječmene průmyslového a krmného, ovsa a kukuřice v zrně | 175.— |
| u kukuřice v klasech | 105.— |
účinné od 4. 7. 1952(3) Obilní směsky budou propláceny podle poměru jednotlivých druhů obilovin po případě luštěnin obsažených ve směsce.
| u pšenice | 76—78 kg |
| u žita | 69 kg |
| u ječmene | 61 kg |
| u ovsa | 50 kg. |
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupní ceny luštěnin dodávaných na plnění dodávkových úkolů se stanoví takto:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | luštěniny jedlé: | |
| hrách žlutý. | ||
| velkozrnný | 707.— | |
| drobnozrnný | 650.— | |
| hrách zelený | ||
| velkozrnný | 743.— | |
| drobnozrnný | 700.— | |
| čočka | ||
| velkozrnná | 1.000.— | |
| drobnozrnná | 900.— | |
| fazole | ||
| bílé | 707.— | |
| barevné a míchané | 636.— | |
| b) | Luštěniny krmné: | |
| hrách krmný | 550.— | |
| fazole krmné | 350.— | |
| vikev | 550.— | |
| peluška | 550.— | |
| koňský bob | 350.— | |
| lupina | ||
| sladká | 400.— | |
| hořká | 340. — |
účinné od 4. 7. 1952(2) Za luštěniny dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví příplatky k výkupním cenám uvedeným v odstavci 1:
| Kčs | |
|---|---|
| u jedlých luštěnin | 500.— |
| u krmných luštěnin | 250.— |
účinné od 4. 7. 1952(3) Směsi luštěnin budou propláceny podle poměru jednotlivých druhů luštěnin, obsažených ve směsi.
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupní ceny olejnin dodávaných na plnění dodávkových úkolů a prémie za pěstovnáí olejnin se stanoví takto:
| cena Kčs | prémie Kčs | |
|---|---|---|
| řepka a řepice | 850.— | 30.— |
| hořčice | 771. — | 30.— |
| lněné semeno | 643.— | 330.— |
| konopné semeno | 643.— | 20.— |
| Inička | 600.— | — |
| slunečnice | 600.— | 20.— |
| soja | 900.— | 30.— |
| světlice | 600.— | 20.— |
| ohnice | 321.— | — |
| tabákové semeno | 1.320.— | — |
| tykvové semeno | 650.— | — |
| ricinové semeno | 1.115.— | — |
| mák modrý | 1.500.— | 360.— |
| mák ostatní | 1.500.— | 260.— |
účinné od 4. 7. 1952(2) Za olejniny dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví příplatky k výkupním cenám uvedeným v odstavci 1:
| Kčs | |
|---|---|
| u řepky a řepice | 300.— |
| u hořčice | 80.— |
| u lněného semene | 100.— |
| u konopného semene | 70.— |
| u lničky, slunečnice a světlice | 60.— |
| u soji | 90.— |
| u máku (modrého i ostatního) | 1.740.— |
účinné od 4. 7. 1952(3) Směsi olejnin budou propláceny podle poměru jednotlivých druhů olejnin obsažených ve směsi.
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupní ceny slámy dodávané na plnění dodávkových úkolů se stanoví takto:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | sláma krmná ječná, ovesná, motýlokvětých pícnin a trav | 80.— |
| b) | sláma stelivová pšeničná a žitná | 70.— |
| c) | sláma pro zvláštní účely žitná, dlouhá, strojem na široko mlácená, dvakrát vázaná | 110.— |
| žitná otýpková, cepem mlácená, dvakrát vázaná | 130.— |
účinné od 4. 7. 1952(2) Nejvyšší výkupní ceny slámy dodávané jednotnými zemědělskými družstvy, jejich členy a jednotlivě hospodařícími rolníky nad smluvní nebo stanovený dodávkový úkol se stanoví takto:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | sláma krmná | 120.— |
| b) | sláma stelivová | 100.—. |
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupní ceny, prémie a příplatky stanovené v §§ 31—34 se rozumějí za 100 kg dodávaných plodin, po případě za 100 kg nelisované slámy, franko výkupní místo,
účinné od 4. 7. 1952(2) Za lisování slámy do drátu se poskytuje příplatek, a to:
| za lisování strojní | Kčs 20.— za 100 kg, |
| za lisování ruční | Kčs 25.— za 100 kg. |
účinné od 4. 7. 1952(1) Dodávají-li se obiloviny, luštěniny a olejniny v jakosti B (nestandardní zboží), snižují se výkupní ceny uvedené v §§ 31—33:
| 1. | Za vyšší obsah příměsků po případě zrn jiné barvy nebo zrn poškozených než který je stanoven jako nejvýše přípustný pro zboží jakosti A | |||
| a) | u pšenice, žita, ječmene průmyslového a krmného, ovsa, pohanky, prosa a čiroku | |||
| za každé vyšší procento škodlivých příměsků o | 1.5%, | |||
| za každé vyšší procento bezcenných přípříměsků o | 1.—%, | |||
| za každé vyšší procento ostatních příměsků o | 0,25%, | |||
| b) | u kukuřice, rýže a krmných luštěnin za každé vyšší procento cizích a minerálních příměsků o | 1.—%, | ||
| c) | u jedlých luštěnin | |||
| za každé procento příměsků o | 1.25%, | |||
| za každé vyšší procento zrn jiné barvy o | 2.—%, | |||
| d) | u olejnin | |||
| za každé vyšší procento příměsků o | 1.—%, | |||
| za každé vyšší procento poškozených zrn o | 0,25%. | |||
| 2. | Za vyšší vlhkost než která je stanovena jako nejvýše přípustná pro zboží jakosti A | |||
| a) | u obilovin a luštěnin | |||
| za vyšší vlhkost do 1% o | 1.—%, | |||
| za vyšší vlhkost do 2% o | 2.5%, | |||
| za vyšší vlhkost do 3% o | 4.—%, | |||
| b) | u olejnin | |||
| za vyšší vlhkost do 2% | ||||
| za každou desetinu procenta o | 0.1%, | |||
| za vyšší vlhkost od 2 do 4% | ||||
| za každou desetinu procenta o | 0.15%. | |||
| 3. | U luštěnin za muškovitost | |||
| od 0.1 do 3% o | 6.5%, | |||
| za každé další procento nad 3% o | 0.25%. | |||
| 4. | U pšenice za snětivost | |||
| I. | stupně o | 1,—%, | ||
| II. | stupně o | 3,—%. | ||
| 5. | U kukuřice v klasech | |||
| za každé vyšší procento nedozrálých klasů o | 1.—%, | |||
| za každé nižší procento výtěžnosti o | 1.67%. | |||
| 6. | U výběrového sladařského ječmene | |||
| za každou započatou polovinu procenta, o kterou je podíl zrna nad sítem 2.5 mm nižší než 80% a | 0.5 %, | |||
| za každé vyšší než přípustné procento propadu pod sítem 2.2 mm, jakož i za každé vyšší než přípustné procento zlomků, poškozených zrn a nečistot (příměsků) o | 0.75%. | |||
| 7. | U prima sladařského ječmene | |||
| za každé vyšší než přípustné procento propadu pod sítem 2.2 mm, jakož i za každé vyšší než přípustné procento zlomků, poškozených zrn a nečistot (příměsků) o | 0.75%. | |||
| U běžného sladařského ječmene | ||||
| za pach o | 3.—%, | |||
| za každou započatou polovinu procenta nad přípustné množství zrostlých zrn o | 0.75%, | |||
| za každé vyšší než přípustné procento propadu pod sítem 2.2 mm, jakož i za každé vyšší než přípustné procento zlomků, poškozených zrn a nečistot (příměsků) o | 0.5%. | |||
účinné od 4. 7. 1952Výkupní ceny slámy stanovené v § 34 se snižují
| vlhké o | 10—15%, |
| krmné a stelivové slabě prašné o | 2—5%, |
| krmné středně prašné o | 8%, |
| stelivové středně prašné | 2%, |
| do 10% o | 1%, |
| od 10% do 30% o | 2%, |
| nad 30% o | 4%. |
účinné od 4. 7. 1952(1) Výkupní ceny obilovin a luštěnin stanovené v §§ 31 a 32 se zvyšují
| za každé procento pod nejvýše přípustnou hranici vlhkosti o | 1.—%. |
| Výkupní cena kukuřice v klasech se kromě toho zvyšuje též | |
| za každé vyšší procento výtěžnosti o | 1.67%. |
účinné od 4. 7. 1952(2) Výkupní ceny olejnin stanovené v § 33 se zvyšují
| za každou desetinu procenta pod nejvýše přípustnou hranici vlhkosti o | 0.1 %. |
účinné od 4. 7. 1952U obilovin a luštěnin se při zjišťování vyššího obsahu příměsků a vyšší nebo nižší vlhkosti zaokrouhlují zlomky procent do 0.49% dolů a zlomky procent od 0.50% nahoru na celá procenta.
účinné od 4. 7. 1952(1) Ministerstvo výkupu může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky po případě pověřit jejich povolováním krajský nebo okresní národní výbor.
účinné od 4. 7. 1952(2) Prodejní ceny a přejímací podmínky mezi výkupními a zpracovatelskými podniky budou upraveny zvlášť.
účinné od 4. 7. 1952Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením této vyhlášky.
účinné od 4. 7. 1952Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 4. července 1952.