Vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství o způsobilosti k vykonávání podkovářských prací a o podkovářských kursech.

§ 1.

(1) Podkovářské práce mohou samostatně vykonávat jen osoby,

1. 1. které
   1. a) jsou vyučeny v povolání kovář a podkovář,
   2. b) mají alespoň 2 roky praktického výcviku v podkovářství a
   3. c) složí po ukončení podkovářského kursu zřízeného podle této vyhlášky úspěšně podkovářskou zkoušku nebo

1. 2. které mají koncesi pro živnost podkovářskou a nebo podkovářskou licenci.

(2) Podkovářské práce jsou vykonávány samostatně.

1. a) jsou-li vykonávány jako samostatně výdělečná činnost nebo
2. b) členy jednotných zemědělských družstev pro tato družstva anebo zaměstnanci organisací socialistického sektoru bez dozoru osob, které mají způsobilost k samostatnému vykonávání podkovářských prací (odstavec 1).

§ 2.

Dosažení způsobilosti k samostatnému vykonávání podkovářských prací podle § 1 odst. 1 nenahrazuje vzetí na vědomí oznámení (opovědí) o nastoupení samostatné výdělečné činnosti nebo udělení povolení pro ni výkonným orgánem národního výboru, stanovené příslušnými předpisy.

§ 3.

Členům jednotných zemědělských družstev a zaměstnancům vykonávajícím v den počátku účinnosti této vyhlášky samostatně podkovářské práce, se poskytuje — není-li u nich splněna podmínka § 1 odst. 1 písm. c) — ke složení podkovářské zkoušky (po ukončení podkovářského kursu) lhůta do konce roku 1957.

§ 4.

Zemědělské správy rad krajských národních výborů zřizují a organisují podkovářské kursy (dále jen „kursy“) při zemědělských školách podle směrnic ministerstva zemědělství a lesního hospodářství (§ 8). Kursy trvají zpravidla tři měsíce.

§ 5.

Uchazeči o přijetí do kursů se přijímají na žádost podanou zemědělské správě rady krajského národního výboru, v jehož obvodě se kurs koná; žádost se podává nejpozději 14 dní před počátkem kursu prostřednictvím zemědělského odboru rady okresního národního výboru příslušného podle bydliště žadatele. K žádosti je nutno připojit výuční list pro povoláni kovář a podkovář a průkaz o nejméně dvouletém praktickém výcviku v podkovářství vydaný zaměstnavatelem a potvrzený výkonným orgánem místního národního výboru, v jehož obvodu má žadatel pracoviště nebo bydliště.

§ 6.

Po ukončení kursu se účastník kursu podrobí podkovářské zkoušce. Vykoná-li účastník kursu zkoušku s úspěchem, bude mu vydáno vysvědčení; neobstojí-li při zkoušce, může ji po třech měsících opakovat. Zkouška může být opakována jen jednou.

§ 7.

Účastníkům kursů, kteří jsou členy jednotných zemědělských družstev nebo zaměstnanci v podkovářství, náleží hmotné zabezpečení podle příslušných předpisů.^*) Samostatně výdělečným činným účastníkům kursů poskytne zemědělská škola, při níž je kurs zřízen, náhradu ušlého výdělku, nejvýše však v částce rovnající se nejnižší časové mzdě vyučených zaměstnanců v podkovářství a celodenní stravování a ubytování. Účastníci kursů jsou povinni platit za stravu náhradu stanovenou v těchto předpisech.

§ 8.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ministerstvy směrnice o zřizování a organisování kursů, o učebních plánech a osnovách kursů a o provádění podkovářských zkoušek.

§ 9.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství může povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky,

§ 10.

Zrušuje se vyhláška č. 416/1942 Sb., o výcviku podkováni, organisaci podkovářských kursů a o zkoušce pro podkováře.

§ 11.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. srpna 1956.