účinné od 1. 10. 1959182
účinné od 1. 10. 1959VYHLÁŠKA
účinné od 1. 10. 1959ministerstva vnitra
účinné od 1. 10. 1959ze dne 10. záři 1959,
účinné od 1. 10. 1959kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách
účinné od 1. 10. 1959Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 odst. 1 a § 28 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách (dále jen „zákon”):
účinné od 1. 10. 1959(1) Matriky vedou a úkoly s tím souvisící obstarávají výkonné orgány místních národních výborů.
účinné od 1. 10. 1959(2) Příslušným k zápisu narození, úmrtí a uzavření manželství do matriky je výkonný orgán místního národního výboru, v jehož obvodu se osoba narodila nebo zemřela nebo bylo uzavřeno manželství.
účinné od 1. 10. 1959Rada okresního národního výboru může pověřit výkonný orgán místního národního výboru výkonem matriční působnosti i pro obvod jiného místního národního výboru, a to po slyšení rad všech zúčastněných místních národních výborů. Pro matriční obvod všech těchto místních národních výborů se vede jediná kniha manželství; knihu narození a knihu úmrtí vede výkonný orgán pověřeného národního výboru pro každou obec.
účinné od 1. 10. 1959(1) K vedení matriky ustanoví rada místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost matrikáře a jeho zástupce.
účinné od 1. 10. 1959(2) Matrikářem (zástupcem) může být ustanoven, kdo
účinné od 1. 10. 1959(3) Matrikář (zástupce) složí do rukou předsedy místního národního výboru slib tohoto znění:
účinné od 1. 10. 1959„Slibuji, že budu věren Republice československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat její zákony a veškeré povinnosti spojené s vedením matrik vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí k prospěchu lidu a státu. Zachovám mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se ve své úřední činnosti dozvím.”
účinné od 1. 10. 1959(1) Matrikář (zástupce) je služebně podřízen předsedovi místního národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959(2) Ve své úřední činnosti má matrikář postavení veřejného orgánu.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zástupce matrikáře vykonává matriční činnost, zejména je-li matrikář nepřítomen (pro nemoc, dovolenou apod.) nebo podjat.
účinné od 1. 10. 1959(2) Nemůže-li vykonávat matriční činnost matrikář ani jeho zástupce, učiní potřebná opatření k zajištění řádného vedení matriky výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru, který k tomu účelu může zejména přikázat na dobu nezbytně nutnou matrikáře (zástupce) jiného místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost po slyšení rady dotčeného místního národního výboru. Takto přikázaný matrikář je služebně podřízen předsedovi místního národního výboru, u něhož přechodně zastává funkci matrikáře.
účinné od 1. 10. 1959(1) Matrikářem (zástupcem) se zpravidla ustanoví způsobilý zaměstnanec místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost. U místních národních výborů, které nemají žádné administrativní zaměstnance, ustanoví se matrikářem (zástupcem) podle předpisů o vedlejší činnosti v oboru národních výborů jiná způsobilá osoba.
účinné od 1. 10. 1959(2) Zaměstnancům místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost nepřísluší za výkon funkce matrikáře (zástupce) zvláštní odměna. Odměňování jiných pracovníků za výkon této funkce upravují předpisy o odměňování vedlejší činnosti v oboru národních výborů.
účinné od 1. 10. 1959Na vedení matrik dozírá výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru. Tento výkonný orgán je povinen podle potřeby, nejméně však jednou do roka, provést kontrolu vedení a správy matriky a učinit vhodná opatření k odstranění zjištěných závad.
účinné od 1. 10. 1959Výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru vede za účelem ověřování výpisů z matrik seznam osob oprávněných je podpisovat, vzory podpisů a otisky užívaných úředních pečetí.
účinné od 1. 10. 1959Do matriky se zapisují skutečnosti rozhodné pro zjištění a ověření osobního stavu. Matrika a úřední výpisy z ní jsou veřejnými listinami.
účinné od 1. 10. 1959Matrika se dělí v knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí (dále „matriční knihy”).
účinné od 1. 10. 1959(1) Matriční kniha se vede na předepsaném tiskopise.
účinné od 1. 10. 1959(2) Na první straně, jež je nečíslovaná, připojí výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru ověřovací doložku, udávající počet číslovaných stran v knize a opatřenou podpisem, úřední pečetí, datem a místem vydání.
účinné od 1. 10. 1959(3) Druhá a další strany jsou číslovány tak, že dvě strany proti sobě ležící mají stejné číslo (dále jen „matriční strana”).
účinné od 1. 10. 1959(4) Každá kniha má na přední desce štítek, na němž je vyznačen druh knihy. Na štítku se označí místní národní výbor, pro jehož obvod se kniha vede, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů. Na hřbetě knihy se vyznačí druh knihy, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů.
účinné od 1. 10. 1959(5) Na konci knihy se všije dostatečný počet listů pro abecedně uspořádaný jmenný index. Kniha se provleče šňůrou, která se zapečetí na přední straně úřední pečetí výkonného orgánu bezprostředně nadřízeného národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959(6) Matriční kniha zůstane v úschově výkonného orgánu místního národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959(1) Do matriční knihy se zapisují narození, uzavření manželství nebo úmrtí nastalá v běžném roce. V zápisech skutečností nastalých v následujících letech se pokračuje, pokud nebude popsána celá kniha. Přitom se zápisy v každém ročníku číslují samostatně. Na konci ročníku musí být ponechán přiměřený počet stran pro případné dodatečné zápisy.
účinné od 1. 10. 1959(2) Bude-li kniha popsána před skončením běžného roku, použije se knihy další, přičemž se v číslování zápisů pokračuje. Jednotlivé svazky téže matriční knihy (narození, manželství, úmrtí) za sebou následující se označí postupně arabským číslem.
účinné od 1. 10. 1959(3) Dodatečné zápisy o skutečnostech nastalých před 1. lednem 1950, které nelze provést v jednotlivých příslušných ročnících pro nedostatek volných stran, se provedou na konci ročníku 1949.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zápis v matriční knize se provádí vyplněním příslušných sloupců a označuje se pořadovým číslem. Číslo se vyznačí teprve při provádění zápisu.
účinné od 1. 10. 1959(2) Sloupec, který nelze vyplnit pro neznalost dotčených skutečností, se proškrtne; nelze však nikdy proškrtnout sloupec označený „dodatečné záznamy a změny”.
účinné od 1. 10. 1959(3) Zůstaly-li některé údaje, které mají být ve sloupci vyplněny, neznámy i po řízení provedeném k jejich zjištění, vyplní se označením „neznámo” nebo „nezjištěno”.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zápisy narození se provádějí na základě písemného nebo ústního oznámení, zápisy úmrtí na základě písemného oznámení lékaře pověřeného prohlídkami mrtvých; uzavření manželství se zapíše na základě zápisu o uzavření manželství.
účinné od 1. 10. 1959(2) Provedení zápisu na základě písemného oznámení se vyznačí v sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.
účinné od 1. 10. 1959(1) Při ústním oznámení narození je oznamovatel povinen, není-li matrikáři znám, prokázat svou totožnost, a to buď občanským průkazem nebo dokladem jej nahrazujícím nebo svědkem matrikáři známým.
účinné od 1. 10. 1959(2) Je-li oznamovatel němý nebo hluchoněmý anebo neznalý českého nebo slovenského jazyka, je třeba přibrat tlumočníka; jako tlumočníka je možno přibrat i člena rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobu. Přibrání tlumočníka se vyznačí v knize narození ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.
účinné od 1. 10. 1959Zápisy v matrice je matrikář povinen provést zpravidla vlastnoručně. Jestliže ze závažného důvodu, zejména např. při zvláště velkém počtu zápisů, provedla zápis jiná osoba, musí jej matrikář vlastnoručně podepsat.
účinné od 1. 10. 1959Zápisy lze provést jen rukopisně a inkoustem; písmo musí být úhledné, čisté a čitelné, aby byla vyloučena jakákoliv pochybnost nebo mylný výklad.
účinné od 1. 10. 1959Vynechá-li se omylem jedna nebo více matričních stran, přeškrtne se prázdná matriční strana dvěma čarami napříč a označí se doložkou „omylem vynecháno“, k níž matrikář připojí svůj podpis.
účinné od 1. 10. 1959(1) Chybně začatý nebo z jakéhokoli důvodu neukončený (podpisem neuzavřený) zápis se zruší tím způsobem, že začatý zápis se přeškrtne napříč dvěma čarami a ve sloupci pro dodatečné záznamy a změny se poznamená, že zápis se považuje za zrušený. Pořadové číslo zrušeného zápisu je nutno rovněž považovat za neučiněné, pokud za zrušeným zápisem není ještě proveden další zápis.
účinné od 1. 10. 1959(2) Stejně se postupuje při zrušení celých zápisů.
účinné od 1. 10. 1959Místem zápisu je úřední místnost příslušného místního národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959Ke každému zápisu, dodatečnému zápisu nebo dodatečnému záznamu nebo změně musí být připojeno datum.
účinné od 1. 10. 1959(1) Bydliště se v matričním zápise vždy zapíše úředním názvem obce, popřípadě též osady a číslem popisným (ve větších obcích též čtvrtí, ulicí a číslem orientačním).
účinné od 1. 10. 1959(2) Věk se zapíše datem narození, nikoliv počtem let. Při určování hodin se užívá 24hodinového času.
účinné od 1. 10. 1959(3) Povolání se vyznačí přesně podle pracovního oboru.
účinné od 1. 10. 1959(4) Datum narození, uzavření manželství a úmrtí se vypíše číslicemi a slovy.
účinné od 1. 10. 1959(5) Rodiče osoby, jejíž narození, uzavření manželství nebo úmrtí se zapisuje, se zapíší příjmením, jež mají v době zápisu, a pokud již uzavřeli manželství, také příjmením, jež měli jako svobodní.
účinné od 1. 10. 1959(6) Při zápisu příjmení žen se užívá tvarů odpovídajících pravidlům českého nebo slovenského pravopisu.
účinné od 1. 10. 1959Zkratek v matričních zápisech lze užívat jen tehdy, jestliže jsou běžné a není-li to na závadu úplnosti a jasnosti provedeného zápisu. Nelze však zkracovat označení měsíců a rodinného stavu.
účinné od 1. 10. 1959Nebyly-li osobou oznámením povinnou oznámeny všechny údaje potřebné k zápisu narození nebo úmrtí, anebo chybějí-li listinné doklady pro zápis, je matrikář povinen neprodleně učinit opatření k zjištění chybějících údajů nebo k předložení listinných dokladů, zejména obesláním člena rodiny osoby narozené nebo zemřelé.
účinné od 1. 10. 1959(1) Chyby nebo nesprávnosti, zjištěné v zápise před jeho podepsáním, se opraví ve sloupci záznamy a změny před podpisem.
účinné od 1. 10. 1959(2) Nepřípustno je odstraňovat chyby nebo nesprávnosti vymazáváním, vyškrabováním, použitím chemických prostředků, přeškrtáváním nebo psaním mezi řádky. Chybný nebo nesprávný údaj v zápise se podtečkuje. Chybně zapsané pořadové číslo v zápise se však přeškrtne tak, aby zůstalo čitelné a správné číslo se napíše nad chybným číslem.
účinné od 1. 10. 1959(1) Ukončený zápis podepíše matrikář nebo jeho zástupce. Tím je zápis uzavřen a nelze v něm již provádět změny.
účinné od 1. 10. 1959(2) Došlo-li k zápisu na základě ústního oznámení, podepíše zápis po jeho přečtení matrikářem také oznamovatel.
účinné od 1. 10. 1959(3) Není-li oznamovatel znalý písma, učiní místo podpisu znamení ruky, k němuž připojí matrikář jméno a příjmení oznamovatele.
účinné od 1. 10. 1959(4) Každý dodatečný záznam nebo změnu podepíše matrikář nebo jeho zástupce.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zjistí-li se po uzavření zápisu, že některý údaj zápisu nebo celý zápis je nesprávný nebo neúplný, nebo dojde-li ke změně zapsané skutečnosti, provede se změna zápisu (oprava, doplnění) ve sloupci „dodatečné záznamy a změny“.
účinné od 1. 10. 1959(2) Změna zápisu se provede z úřední povinnosti nebo na žádost strany, a to na podkladě veřejné listiny.
účinné od 1. 10. 1959(3) Na žádost osoby, jejíž jméno nebo příjmení českého nebo slovenského původu je zapsáno v matrice pravopisně nesprávně, se provede změna zápisu ve shodě s pravidly českého nebo slovenského pravopisu.
účinné od 1. 10. 1959(1) Narození, uzavření manželství a úmrtí, která nebylo možno zapsat v době k tomu určené, ježto nebyly příslušnému matrikáři známy, se zapíší dodatečně.
účinné od 1. 10. 1959(2) Dodatečný zápis se provede z úřední povinnosti nebo na žádost strany na základě veřejné listiny a výsledku zavedeného řízení, v němž je nutno provést šetření k úplnému zjištění údajů pro zápis potřebných.
účinné od 1. 10. 1959(3) Z úřední povinnosti se provede zápis, jakmile se matrikář dozví, že narození, uzavření manželství nebo úmrtí nebylo zapsáno. Není-li matrikář k zápisu příslušný, učiní neprodleně oznámení příslušnému matrikáři.
účinné od 1. 10. 1959(4) Žádost o dodatečný zápis může strana učinit ústně nebo písemně u výkonného orgánu místního národního výboru pro zápis příslušného nebo u výkonného orgánu místního národního výboru pověřeného vést matriky, v jehož obvodu bydlí. Matrikář příslušný podle bydliště postoupí žádost matrikáři příslušnému k provedení zápisu. O ústně podané žádosti se sepíše protokol.
účinné od 1. 10. 1959(5) Dodatečné zápisy se řídí ustanoveními platnými pro zápisy běžné.
účinné od 1. 10. 1959(1) Listinným podkladem pro dodatečný zápis jest úřední spis o výsledku provedeného řízení.
účinné od 1. 10. 1959(2) Dodatečný zápis se provede v ročníku matriční knihy, odpovídajícím době, v níž se narození, uzavření manželství nebo úmrtí stalo. Pro zápis údajů je rozhodný stav, jaký byl v této době.
účinné od 1. 10. 1959Záznamy a změny před podpisem, dodatečné záznamy a změny, jakož i dodatečné zápisy provádí matrikář ve vlastní působnosti, pokud nejde o záznam rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů, který provede jen z příkazu výkonného orgánu bezprostředně nadřízeného národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959(1) Každý zápis narození, uzavření manželství nebo úmrtí se současně vyznačí v abecedním jmenném indexu na konci příslušné matriční knihy. V indexu se zapíše také strana a pořadové číslo zápisu.
účinné od 1. 10. 1959(2) Vedou-li se dílčí matriční knihy, může být založen společný index pro všechny tyto knihy; v takovém případě se zápis vyznačí ještě v tomto indexu.
účinné od 1. 10. 1959(1) Matrikář vydá výpis z matriky a povolí za přítomnosti úřední osoby nahlédnout do matriky a činit výpisy tomu, kdo o to požádá a prokáže, že jde o
účinné od 1. 10. 1959(2) O vydání výpisů z matriky lze žádat písemně nebo ústně.
účinné od 1. 10. 1959(3) Výpis z matriky lze vydat žadateli osobně, prokáže-li svou totožnost, jinak se mu zašle na doručenku do vlastních rukou.
účinné od 1. 10. 1959(4) Pro úřední potřebu se vydává výpis z matriky orgánům státní správy nebo soudům, vyžádají-li si jej.
účinné od 1. 10. 1959(5) Pro nahlížení do matriky a pro výpisy z matriky týkající se osvojenců platí zvláštní předpisy.
účinné od 1. 10. 1959(1) Výpis z matriky je částečný, úplný nebo doslovný.
účinné od 1. 10. 1959(2) Částečný výpis obsahuje údaje jen o některých skutečnostech, o jejichž ověření se žádá.
účinné od 1. 10. 1959(3) Úplný výpis obsahuje všechny údaje o skutečnostech zapsaných podle stavu ke dni vydání výpisu. (Tento výpis se označuje jako rodný, oddací nebo úmrtní list).
účinné od 1. 10. 1959(4) Doslovný výpis obsahuje všechny zapsané údaje v původním a pozměněném znění.
účinné od 1. 10. 1959(5) Výpis z matriky podpisuje předseda místního národního výboru nebo matrikář (zástupce), byl-li jím k tomu zmocněn.
účinné od 1. 10. 1959(6) Výpis úplný a doslovný se vydává na předepsaném tiskopise.
účinné od 1. 10. 1959(1) Veškeré matriční výpisy se vydávají v jazyku českém nebo slovenském, i když jsou matriky vedeny v jiném jazyku. Do češtiny nebo slovenštiny se překládají jména, pokud jsou přeložitelná. Příjmení žen se uvádějí s náležitou koncovkou utvořenou podle zásad českého a slovenského přechylování.
účinné od 1. 10. 1959(2) Na žádost osoby, jejíž jméno je zapsáno v matrice v cizím jazyku, uvede se ve výpise z matriky jméno v původním znění.
účinné od 1. 10. 1959(3) Na žádost osoby jiné než české nebo slovenské národnosti, jejíž jméno je v matrice zapsáno do účinnosti této vyhlášky v českém nebo slovenském jazyku, uvede se ve výpise z matriky jméno v její mateřštině.
účinné od 1. 10. 1959(4) V matrice se vyznačí, že byl vydán výpis s překladem jména (odstavec 1 nebo 3) nebo s uvedením jména v původním znění.
účinné od 1. 10. 1959Na žádost účastníka řízení, popřípadě pro potřebu úřadů (orgánů) státní správy nebo soudů se vydá potvrzení o tom, že údaj o určité skutečnosti není v matriční knize obsažen.
účinné od 1. 10. 1959(1) Vydání prvního výpisu z matriky a vydání potvrzení podle § 35 nepodléhá správnímu poplatku.
účinné od 1. 10. 1959(2) Vydání druhého a každého dalšího výpisu z matriky podléhá správnímu poplatku.
účinné od 1. 10. 1959(1) K zápisu narození je příslušný výkonný orgán místního národního výboru pověřeného vést matriky, v jehož obvodu se dítě narodilo nebo nezjistí-li se, kde se dítě narodilo, výkonný orgán místního národního výboru pověřeného vést matriky, v jehož obvodu bylo nalezeno.
účinné od 1. 10. 1959(2) Narodí-li se dítě za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost výkonného orgánu místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení narozeného dítěte z dopravního prostředku.
účinné od 1. 10. 1959(1) Narození dítěte k zápisu do matriky je nutno oznámit do 7 dnů. Lhůta se počíná dnem následujícím po narození. Končí-li tato lhůta nedělí, svátkem nebo památným dnem, jest posledním dnem lhůty následující všední den.
účinné od 1. 10. 1959(2) Narození mrtvého dítěte je nutno oznámit nejpozději následujícího všedního dne.
účinné od 1. 10. 1959(3) Matka může splnit oznamovací povinnost i po těchto lhůtách, jakmile je schopna oznámení učinit.
účinné od 1. 10. 1959(1) Narození jest povinen oznámit lékař nebo porodní asistentka, popřípadě jiná osoba, která při porodu působila.
účinné od 1. 10. 1959(2) Není-li žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, jest povinen učinit oznámení jeden z rodičů.
účinné od 1. 10. 1959(3) Narození v nemocnici, porodnici nebo jiném veřejném ústavu, kasárnách nebo v jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámit nejpozději následujícího všedního dne vedoucí úředník nebo velitel.
účinné od 1. 10. 1959(1) Narození lze oznámit ústně i písemně; narození ve veřejném ústavu nebo ve vojenském ubytovacím zařízení a narození mimo ústav za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky se oznamují jen písemně.
účinné od 1. 10. 1959(2) V oznámení je třeba uvést údaje o všech skutečnostech, jež mají být do matriky zapsány. Jméno a příjmení, dítěte se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zápis do knihy narození provede matrikář na základě oznámení a popřípadě po zjištění v něm scházejících údajů.
účinné od 1. 10. 1959(2) Ve sloupci 1 se zapíše pořadové číslo zápisu, ve sloupci 2 den, měsíc, rok a místo narození, ve sloupci 3 jméno a příjmení dítěte, jeho pohlaví a státní občanství.
účinné od 1. 10. 1959(1) Jméno dítěte se zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Při narození dítěte ve veřejném ústavu nebo vojenském ubytovacím zařízení nebo při narození mimo ústav za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky platí za souhlasné prohlášení rodičů jejich spolupodpisy na písemném oznámení. Nebude-li souhlasné prohlášení rodičů učiněno, vyznačí to matrikář ve sloupci 3 a učiní neprodleně oznámení příslušnému soudu.
účinné od 1. 10. 1959(2) Zapsáno může být pouze jedno jméno. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nebo domáckých nelze připustit. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské a naopak, nebo aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věci, dnů apod.) anebo jméno, kterého se užívá jako příjmení.
účinné od 1. 10. 1959(1) Mají-li rodiče společné příjmení, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení rodičů.
účinné od 1. 10. 1959(2) Mají-li rodiče různá příjmení, zapíše se příjmení, na němž se rodiče, jde-li o rodiče spolu oddané, při uzavření manželství dohodli.
účinné od 1. 10. 1959(3) Není-li znám žádný z rodičů, zapíše se příjmení, které určil soud.
účinné od 1. 10. 1959(4) Není-li otec dítěte znám, zapíše se příjmení matky, které má v době narození dítěte.
účinné od 1. 10. 1959(5) U rodičů spolu neoddaných se zapíše příjmení dítěte podle dohody rodičů. Nedohodli-li se ještě rodiče v době zápisu o příjmení dítěte, zapíše matrikář příjmení matky a učiní oznámení soudu. Změna takto zapsaného příjmení dítěte se provede a vyznačí ve sloupci 6, dohodli-li se rodiče o příjmení dítěte ještě před právní mocí soudního rozhodnutí o určení příjmení dítěte anebo rozhodne-li tak soud v případě neshody rodičů.
účinné od 1. 10. 1959(6) Je-li příjmení rodičů (rodiče) českého nebo slovenského původu zapsáno v matrice zkomoleně nebo pravopisně nesprávně, zapíše se příjmení dítěte na návrh rodičů ve shodě s pravidly českého nebo slovenského jazyka.
účinné od 1. 10. 1959(1) Ve sloupci 4 se zapisují jména a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání a bydliště rodičů a jména a příjmení prarodičů.
účinné od 1. 10. 1959(2) Jako otec dítěte bude zapsán manžel matky dítěte, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné.
účinné od 1. 10. 1959(3) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Jinak se považuje za otce muž, který otcovství uznal, nebo jehož otcovství zjistil soud.
účinné od 1. 10. 1959(4) Uznání otcovství se děje prohlášením před matrikářem nebo před soudem.
účinné od 1. 10. 1959(1) Ve sloupci 5 (záznamy a změny před podpisem) se zapisuje zejména dohoda rodičů o příjmení dítěte.
účinné od 1. 10. 1959(2) Ve sloupci 6 (dodatečné záznamy a změny) se zapisují změny zapsaných skutečností podle rozhodnutí soudu nebo úřadu, zejména změna jména nebo příjmení, záznam o osvojení, důkazu smrti, prohlášení za mrtva, uznání, zjištění nebo popření otcovství.
účinné od 1. 10. 1959Při narození dvojčat, trojčat atd. musí být každé dítě zapsáno v matrice samostatně, a to tak, aby pořadí zápisů se shodovalo s časovým pořadím narozených dětí. Ve sloupci 5 se zároveň vyznačí, že jde o dvojče, trojče atd., a pod kterým pořadovým číslem je zapsán sourozenec.
účinné od 1. 10. 1959Děti mrtvě narozené zapíší se jen do knihy narození. V rubrice jméno a příjmení se místo jména vyznačí, že jde o dítě mrtvě narozené.
účinné od 1. 10. 1959(1) Za nalezence se považuje osoba, jejíž totožnost nelze zjistit. Zápis narození osoby nalezené se provede ve sloupci 5 v knize narození místa, kde byla osoba nalezena. Jde-li o novorozeně, zapíše se neprodleně; jde-li o dítě starší, zapíše se po provedeném šetření, nevyšlo-li šetřením najevo, že dítě jest již zapsáno.
účinné od 1. 10. 1959(2) Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých byla osoba nalezena, popis oděvu a jiných předmětů, majících vztah ke zjištění totožnosti nalezeného, zvláštní tělesné znaky, pravděpodobný věk, pohlaví, jakož i jméno a příjmení, které nalezenci určil soud
účinné od 1. 10. 1959(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně v případech, jde-li o osobu, jejíž místo narození nelze zjistit.
účinné od 1. 10. 1959(1) Manželství se uzavírá před místním národním výborem pověřeným vést matriky pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců trvalý pobyt. Výkonný orgán tohoto místního národního výboru může povolit uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vést matriky; ze závažných příčin může povolit, aby bylo uzavřeno manželství i před místním národním výborem, který není pověřen vést matriky. Je-li život snoubence přímo ohrožen, může být manželství uzavřeno bez povolení před kterýmkoli místním národním výborem.
účinné od 1. 10. 1959(2) Manželství se uzavírá před předsedou místního národního výboru za přítomnosti dvou zletilých osob jako svědků. Rada místního národního výboru může touto funkcí pověřit jiného člena místního národního výboru nebo ve velkých městech výjimečně i zaměstnance místního národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959(1) O uzavření manželství musí písemně žádat oba snoubenci. K žádosti je třeba připojit buď v prvopise, nebo v ověřeném opise tyto doklady:
účinné od 1. 10. 1959(2) Kromě dokladů uvedených v předchozím odstavci je nutno k žádosti připojit:
účinné od 1. 10. 1959(3) Doklady uvedené v odstavci 1 pod písm. b) a c) nahrazuje občanský průkaz vydaný podle zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. Průkaz o státním občanství nahrazuje též osobní průkaz vojáků z povolání nebo vojenský průkaz vojáků vykonávajících základní službu. Výkonný orgán místního národního výboru může, jsou-li pro to vážné důvody, připustit nahrazení některých nebo všech dokladů uvedených v odstavci 1 čestným prohlášením, popřípadě upustit od jejich předložení.
účinné od 1. 10. 1959O uzavření manželství se sepíše zápis na předepsaném tiskopisu. Zápis podepíší manželé, svědkové, oddávající a zapisovatel, popřípadě též tlumočník.
účinné od 1. 10. 1959(1) Ze závažných příčin může výkonný orgán okresního národního výboru povolit, aby prohlášení snoubence, že vstupuje do manželství, učinil jeho zmocněnec. Plná moc musí být písemná a musí obsahovat přesné označení zmocněnce a obou snoubenců, dohodu o příjmení snoubenců, prohlášení, že zmocniteli nejsou známy okolnosti, které by uzavření zamýšleného manželství vylučovaly a že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence. Podpis na plné moci musí být ověřen.
účinné od 1. 10. 1959(2) Odvolání plné moci je účinné jen tehdy, dozví-li se o něm druhý snoubenec předtím, než učiní prohlášení, že vstupuje v manželství se zmocnitelem.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zápis uzavření manželství se provede neprodleně po uzavření manželství podle zápisu o něm pořízeného.
účinné od 1. 10. 1959(2) Bylo-li manželství uzavřeno u výkonného orgánu místního národního výboru, který není pověřen vedením matrik, zašle výkonný orgán tohoto místního národního výboru zápis o uzavření manželství bezodkladně výkonnému orgánu místního národního výboru příslušného k zápisu do matriky.
účinné od 1. 10. 1959(1) Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc a rok uzavření manželství. Místo uzavření manželství se zapisuje jen tehdy, když manželství bylo uzavřeno mimo sídlo matričního obvodu nebo mimo obřadní síň. Ve sloupci 3 se zapisuje jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání, bydliště snoubenců a jejich rodičů, stav a státní občanství snoubenců.
účinné od 1. 10. 1959(2) Ve sloupci 4 se zapisuje jméno, příjmení, povolání a bydliště svědků. Ve sloupci 5 (záznamy a změny před podpisem) se zapisuje dohoda snoubenců o příjmení, jež budou užívat, dohoda o příjmení dětí, které se z manželství narodí, ponechají-li si snoubenci svá dosavadní příjmení a povolení k uzavření manželství dané výkonným orgánem místně příslušného národního výboru, uzavírá-li se manželství před jiným místním národním výborem (§ 49).
účinné od 1. 10. 1959(3) Ve sloupci 6 (dodatečné záznamy a změny) se zapisují změny zapsaných skutečností a záznamy týkající se zejména trvání manželství (rozhodnutí soudu o rozvodu, o neplatnosti manželství, prohlášení za mrtva nebo důkazu smrti).
účinné od 1. 10. 1959(1) Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 15 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství oznámit výkonnému orgánu místního národního výboru, kde uzavření manželství bylo zapsáno, že opět přijímá příjmení, které měl před uzavřením manželství.
účinné od 1. 10. 1959(2) O tom, že oznámení o opětném přijetí dřívějšího příjmení bylo vzato na vědomí a poznamenáno v knize manželství, vydá výkonný orgán místního národního výboru oznamovateli potvrzení.
účinné od 1. 10. 1959(1) K zápisu úmrtí je příslušný výkonný orgán místního národního výboru pověřený vedením matrik, v jehož obvodu osoba zemřela, nebo byla nalezena mrtvola, nezjistí-li se, kde úmrtí nastalo.
účinné od 1. 10. 1959(2) Zemře-li osoba za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení osoby zemřelé z dopravního prostředku.
účinné od 1. 10. 1959(1) Oznámení úmrtí k zápisu do matriky je povinen učinit písemně neprodleně po prohlídce mrtvého prohlížející lékař.
účinné od 1. 10. 1959(2) Byla-li provedena bezpečnostně zdravotní nebo soudní pitva, je povinen podat písemné oznámení lékař, který provedl pitvu.
účinné od 1. 10. 1959(3) Jméno a příjmení mrtvého a příčina smrti se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.
účinné od 1. 10. 1959(1) Na základě oznámení a popřípadě po zjištění v něm scházejících údajů provede matrikář zápis do knihy úmrtí. Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc, rok, hodina, místo úmrtí, příčina smrti a číselný znak.
účinné od 1. 10. 1959(2) Ve sloupci 3 se zapisuje jméno a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, stav, povolání a bydliště zemřelého. Kromě příjmení, které má zemřelý v době úmrtí, zapíše se, pokud uzavřel manželství, také příjmení, které měl jako svobodný.
účinné od 1. 10. 1959(3) Ve sloupci 4 se zapisuje jméno a příjmení manžela. Kromě příjmení, které má pozůstalý manžel v době úmrtí svého manžela, se zapíše také příjmení, které měl jako svobodný. Ve sloupci 5 se zapisují jména a příjmení rodičů zemřelého. Ve sloupci 8 se zapisuje místo, čas a způsob pohřbení.
účinné od 1. 10. 1959(1) Zjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis výkonný orgán místního národního výboru, pověřeného vést matriky (§ 56) v knize úmrtí ve sloupci 1 až 6.
účinné od 1. 10. 1959(2) Nezjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis výkonný orgán příslušného místního národního výboru pověřeného vést matriky (§ 56) v knize úmrtí ve sloupci 6. Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých byla mrtvola nalezena, popis oděvu a jiných předmětů, majících vztah k zjištění totožnosti nalezené mrtvoly, popřípadě zvláštní tělesné znaky, jakož i pravděpodobný věk, pohlaví a dobu úmrtí, určené lékařem provádějícím prohlídku mrtvého. Zápis se provede v ročníku knihy úmrtí, odpovídajícímu pravděpodobné době úmrtí. Zjistí-li se dodatečně totožnost mrtvoly, provede se zápis ve sloupci 7.
účinné od 1. 10. 1959(3) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně, jde-li o zápis úmrtí osoby, jejíž totožnost nebyla zjištěna.
účinné od 1. 10. 1959(4) Jde-li o nalezení mrtvoly novorozeněte, jehož totožnost byla třebas dodatečně zjištěna, učiní výkonný orgán místního národního výboru, který je příslušný k zápisu v knize úmrtí, šetření, bylo-li novorozeně zapsáno v knize narození, a nebylo-li zapsáno, zařídí provedení zápisu.
účinné od 1. 10. 1959(1) U výkonného orgánu místního národního výboru s větší matriční působností může výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru povolit nebo nařídit vedení dílčí matriky. Přitom určí způsob rozdělení zápisů na dílčí matriku (podle správních obvodů, pro velké ústavy apod.).
účinné od 1. 10. 1959(2) Jednotlivé dílčí matriční knihy se označí římským číslem lomeným arabským číslem svazku. Na první straně dílčí matriční knihy se vyznačí místo nebo obvod, na nějž se vztahuje. Na výpisech z matriky se vždy uvede označení dílčí matriky.
účinné od 1. 10. 1959(1) Listiny, které slouží výlučně jako doklad pro zápis nebo změnu zápisu narození, uzavření manželství nebo úmrtí, a úřední záznamy o oznámení učiněných ústně, označí matrikář pořadovým číslem zápisu, číslem stránky, svazku a ročníku matriční knihy a uloží do sbírky listin.
účinné od 1. 10. 1959(2) Listiny, uvedené v odstavci 1 za předchozí rok zašle matrikář do 31. ledna následujícího roku výkonnému orgánu bezprostředně nadřízeného národního výboru. Tomuto orgánu odešle matrikář rovněž všechny listiny, které sloužily jako doklad pro dodatečné záznamy nebo zápisy ihned po provedení dodatečného záznamu nebo zápisu. Rovněž jakékoli jiné změny oznámí matrikář výkonnému orgánu nadřízeného národního výboru na předepsaném tiskopise.
účinné od 1. 10. 1959(1) Jestliže se matriční kniha ztratí, zničí nebo stane neupotřebitelnou, zařídí výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru její obnovení podle sbírky listin.
účinné od 1. 10. 1959(2) Nezachová-li se ani sbírka listin, provede obnovení výkonný orgán příslušného místního národního výboru zejména na podkladě dat obsažených v jiných matrikách, školních výkazech, odvodních seznamech, sčítacích lístcích, ohlašovacích lístcích a jiných veřejných listinách. Data se opatří u příslušných úřadů a orgánů státní správy.
účinné od 1. 10. 1959(3) Obnovená matriční kniha bude vyložena po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí u výkonného orgánu místního národního výboru. O námitkách podaných v této lhůtě rozhodne výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru.
účinné od 1. 10. 1959(4) Obnovenou matriční knihu opatří výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru na první straně doložkou udávající, o kterou obnovenou matriční knihu jde, a dobu, za níž obsahuje zápisy.
účinné od 1. 10. 1959(5) Jestliže se ztratí, zničí nebo stane neupotřebitelnou matriční kniha, u níž byl podle dosavadních předpisů pořízen opis, označí neprodleně výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru opis matriční knihy na prvé straně opisu za prvopis, připojí k tomuto označení ověřovací doložku opatřenou podpisem, úřední pečetí a datem a předá jej výkonnému orgánu příslušného místního národního výboru. Není-li zachována sbírka listin, uloží zároveň výkonnému orgánu místního národního výboru, aby pořídil nový matriční opis.
účinné od 1. 10. 1959(6) Ztratí-li se, zničí nebo se stane neupotřebitelným opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, učiní výkonný orgán bezprostředně nadřízeného národního výboru opatření, aby byl opsán prvopis matriky. Nový opis ověří předseda místního národního výboru a matrikář s připojením úřední pečeti
účinné od 1. 10. 1959(1) Narození, uzavření manželství a úmrtí československých státních občanů, k nimž došlo na území cizích států, se zapisují do zvláštní matriky vedené výkonným orgánem Městského národního výboru v Brně.
účinné od 1. 10. 1959(2) Zápisy se provedou z úřední povinnosti na oznámení československých zastupitelských úřadů, popřípadě podle výpisů z matrik, zaslaných z cizího státu, s nímž se provádí výměna matrik, nebo na žádost stran na základě jimi předložených cizozemských veřejných listin.
účinné od 1. 10. 1959(3) Není-li možno cizozemskou veřejnou listinu pro závažnou překážku opatřit, lze provést zápis i na podkladě jiných dostatečných důkazů, zejména výslechem hodnověrných svědků. Tímto způsobem nelze nahradit soudní rozhodnutí o prohlášení za mrtvého nebo o důkazu smrti.
účinné od 1. 10. 1959(4) Výpis z matriky cizího státu, podle něhož se zápis provede v matrice uvedené v odstavci 1, musí být ověřen československým zastupitelským úřadem, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
účinné od 1. 10. 1959(5) Zápisy se provádějí v časovém pořadí došlých výpisů z matriky nebo jiných listin, jež jsou podkladem zápisu, bez zřetele na dobu, do níž matriční případ spadá, a neoznačují se pořadovými čísly samostatně pro každý rok.
účinné od 1. 10. 1959(6) Obsahuje-li výpis z matriky časové údaje podle jiného počítání času (např. podle juliánského kalendáře), provede se zápis shodně s těmito časovými údaji. Záznam o tom se provede ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.
účinné od 1. 10. 1959(1) O narození, uzavření manželství a úmrtí cizího státního příslušníka na československém území se zároveň se zápisem do matriky, jde-li o příslušníka státu, s nímž se provádí výměna matrik (na základě mezinárodní smlouvy nebo vzájemnosti), vyhotoví výpis z matriky (rodný, oddací nebo úmrtní list). V tomto výpisu se vyznačí domovská obec, okres a stát cizího státního občana.
účinné od 1. 10. 1959(2) Výpisy z matriky určené pro cizinu se zasílají ministerstvu zahraničních věcí prostřednictvím ministerstva vnitra.
účinné od 1. 10. 1959Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 1225/1949 Ú. l. I, kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.
účinné od 1. 10. 1959Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. října 1959.