(1) Opakovaně vyráběným výrobkem se rozumí výrobek vyráběný hromadně nebo v jednotlivých sériích o větším počtu kusů, a to podle týchž technických norem.
(2) Ustanovení odstavce 1 a ostatní ustanovení této hlavy platí přiměřeně i pro vymezení pojmu výrobku opakovaně dováženého a pro tvorbu ceny takového výrobku.
(1) Návrh cenového limitu (§ 7) se vypracovává pro takové druhy opakovaně vyráběných výrobků, které jsou nově uvedeny v plánu technického rozvoje, nebo pro takové výrobky, jejichž cena není v době sestavení návrhu plánu ještě stanovena.
(2) Návrh cenového limitu se vypracovává některým ze způsobů cenového porovnání. Obsahuje popis a základní technické údaje o novém výrobku, výpočet pravděpodobných úspor nebo popis zlepšení, údaje o porovnávaných výrobcích a jde-li o důležité vyvážené výrobky, též údaje o poměrech cen nového a porovnatelného výrobku v zahraničí.
(1) Návrh cenového limitu opakovaně vyráběného výrobku vypracovává dodavatelská organizace, popřípadě výzkumný ústav; projednává jej s hlavními odběrateli nového výrobku. Odběratelé jsou povinni zaslat do 20 dnů ode dne, kdy návrh cenového limitu obdrželi, dodavatelské organizaci (výzkumnému ústavu) své vyjádření k návrhu; jinak platí cenový limit navržený dodavatelem.
(2) Nesouhlasí-li odběratelé s návrhem, rozhodne o výši cenového limitu ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci (výzkumnému ústavu) po projednání návrhu s ústředními orgány nadřízenými hlavním odběratelům.
(1) Cenový limit opakovaně vyráběného výrobku stanoví
(2) Cenový limit je závazný jen pro ten stupeň technické vyjasněnosti výrobku, pro který byl stanoven. Rozdíl mezi konečným návrhem ceny a cenovým limitem musí být technicky a ekonomicky zdůvodněn.
(1) Výše cen nových náhradních dílů, které se vyrábějí společně s finálním výrobkem, se zjišťuje v zásadě metodou cenového porovnání tak, aby součet cen všech náhradních dílů nepřekročil cenu finálního výrobku.
(2) Velkoobchodní ceny náhradních dílů opakovaně vyráběných po zastavení výroby finálního výrobku se tvoří tak, že k úhrnu cen všech náhradních dílů výrobku se připočte přirážka, jejíž výše nesmí přesahovat 20 % ceny všech náhradních dílů. O rozvržení výše této přirážky na jednotlivé druhy náhradních dílů se dohodnou dodavatelé s odběrateli a s gestorem.
(3) Přirážku podle odstavce 2 nelze připočítat, jestliže se bude stejných dílů používat pro nový typ finálního výrobku.
(4) Ceníky velkoobchodních cen náhradních dílů se vydávají jen pro náhradní díly těch opakovaně vyráběných výrobků, k nimž je náhradních dílů obvykle třeba. V cenících se rovněž uvádí, o jaký druh náhradních dílů jde (živé nebo mrtvé typy) a zda cena zahrnuje přirážku či nikoliv.
Ceny opakovaně vyráběných výrobků, se stanoví až po schválení příslušných technických norem, popř. po stanovení jejich změny.
Dodavatelská organizace vypracuje návrh velkoobchodní ceny výrobního prostředku buď
(1) Návrh velkoobchodní ceny, kterou přísluší stanovit Státní plánovací komisi, musí kromě náležitostí uvedených v § 33 obsahovat:
(2) Jde-li o výrobek vyráběný v mnoha provedeních nebo ve velkém počtu druhů, může Státní plánovací komise na návrh dodavatelského ústředního orgánu předem povolit omezení náležitostí návrhu.
(1) Dodavatelská organizace projedná, jestliže to charakter výrobního oboru připouští, svůj návrh velkoobchodní ceny s hlavními odběratelskými organizacemi. Odběratelské organizace zašlou dodavatelské organizaci do 10 dnů ode dne, kdy návrh obdržely, své zdůvodněné vyjádření; jinak platí, že s návrhem dodavatelské organizace souhlasí. Odběratelská organizace odešle kopií vyjádření své nadřízené organizaci. Dodavatelská organizace uvede stanovisko odběratelských organizací v návrhu.
(2) Do pěti dnů po lhůtě stanovené pro vyjádření odběratelských organizací zašle dodavatelská organizace návrh velkoobchodní ceny nadřízenému ústřednímu orgánu.
(3) Dodavatelský ústřední orgán prověří návrh do 15 dnů ode dne, kdy jej obdržel a po případných úpravách jej odešle ústředním orgánům nadřízeným hlavním odběratelům a ústředním orgánům, do jejichž oboru působnosti výroba výrobku především náleží (gestorům). Tyto ústřední orgány zašlou do 14 dnů ode dne, kdy návrh obdržely navrhujícímu ústřednímu orgánu své písemné vyjádření; jinak platí, že s návrhem dodavatelského ústředního orgánu souhlasí. Nesouhlas s návrhem musí být řádně zdůvodněn; musí k němu být připojen vlastní návrh ceny.
(4) Dodavatelský ústřední orgán projedná do 10 dnů po lhůtě stanovené pro vyjádření zúčastněných ústředních orgánů jejich připomínky k návrhu a spolu se zápisem o výsledcích tohoto jednání zašle návrh Státní plánovací komisi.
(5) Návrhy velkoobchodních cen předkládají ústřední orgány Státní plánovací komisi zpravidla jako celkové návrhy jednou ročně, a to nejpozději 3 měsíce před předložením svého návrhu státního plánu na příští rok.
(6) Lhůty uvedené, v odstavcích 1 až 4 jsou směrné; dodavatelské ústřední orgány mohou v odůvodněných případech v dohodě s odběratelskými ústředními orgány stanovit jiné lhůty.
Státní plánovací komise stanoví velkoobchodní ceny výrobních prostředků do 30 dnů ode dne, kdy jí byl celkový roční návrh předložen. Jestliže ve výjimečných případech předloží ústřední orgán návrh jednotlivý (vedle celkového ročního návrhu), stanoví Státní plánovací komise velkoobchodní cenu do 14 dnů.
(1) Návrh velkoobchodní ceny výrobního prostředku, kterou přísluší stanovit jinému ústřednímu orgánu než Státní plánovací komisi, musí kromě náležitostí uvedených v § 33 obsahovat zprávu o výsledku projednání návrhu s hlavními odběratelskými organizacemi, jestliže návrh s nimi byl projednán.
(2) Dodavatelský ústřední orgán se může s hlavními odběratelskými ústředními orgány předem dohodnout na jiných náležitostech návrhu.
(1) O projednání návrhu platí ustanovení § 44 odst. 1 až 3 a odst. 6.
(2) Jestliže některý ze zúčastněných ústředních orgánů uplatní ve stanovené lhůtě připomínky, projedná je dodavatelský ústřední orgán do 10 dnů ode dne, kdy skončila lhůta pro předložení písemného vyjádření (§ 44 odst. 3).
Jestliže žádný ze zúčastněných ústředních orgánů neuplatnil k návrhu připomínky nebo bylo-li při jednání o připomínkách zúčastněných ústředních orgánů dosaženo dohody anebo jestliže se ústřední orgán, který připomínky uplatnil, jednání nezúčastnil, ač byl pozván a obdržel 5 dní před jednáním od dodavatelského ústředního orgánu potřebné podklady, stanoví dodavatelský ústřední orgán velkoobchodní cenu výrobního prostředku.
(1) Výrobní prostředky (jejich skupiny), jejichž ceny přísluší stanovit organizacím podřízeným ústředním orgánům, jsou uvedeny v seznamech výrobních prostředků (jejich skupin), které kromě jejich výpočtu obsahují též označení způsobu tvorby jejich cen a podkladů uvedených v § 15 odst. 2.
(2) Návrhy seznamů vypracují dodavatelské ústřední orgány; dohodnou je se zúčastněnými ústředními orgány a předloží je spolu s podklady Státní plánovací komisi. Jestliže Státní plánovací komise seznamy a podklady schválí, zašlou je dodavatelské ústřední orgány do 30 dnů jednak svým podřízeným organizacím, jednak odběratelům.
Návrh velkoobchodní ceny výrobního prostředku obsaženého v seznamu musí mít náležitosti uvedené v § 33, pokud se dodavatelská organizace předem nedohodne se zúčastněnými odběratelskými organizacemi jinak.
O projednání návrhu platí ustanovení § 44 odst. 1 s tím rozdílem, že dodavatelská organizace je ve všech případech povinna zaslat návrh organizacím odběratelským.
(1) Jestliže odběratelská organizace ve stanovené lhůtě sdělí dodavatelské organizaci svůj souhlas s návrhem nebo se ve stanovené lhůtě k návrhu nevyjádří, stanoví dodavatelská organizace navrženou cenu do pěti dnů po uplynutí této lhůty.
(2) Jestliže některá z odběratelských organizací ve stanovené lhůtě oznámí dodavatelské organizaci, že s navrženou cenou nesouhlasí, projednává se návrh ceny dále způsobem určeným pro projednávání návrhů cen, které přísluší stanovit ústředním orgánům (§§ 47 a 48).
(1) Návrhy velkoobchodních a maloobchodních cen spotřebního zboží se projednávají společně za účasti zástupců zúčastněných ústředních orgánů. Toto projednávání organizuje a řídi ústřední orgán, kterému přísluší maloobchodní cenu stanovit, popřípadě navrhnout vládě.
(2) Zástupci ústředních orgánů mohou přizvat k jednání zástupce podřízených podniků, výzkumných ústavů a jiné odborníky.
(1) Postup stanovení cen spotřebního zboží musí být v souladu s odbytovým řízením. Proto ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci odešle návrh ceny zúčastněným orgánům
(2) Jestliže se výrobky kontrahují jmenovitě nebo jsou-li součástí generální kolekce [odstavec 1 písm. a) a b)], mohou se zúčastněné ústřední orgány předem dohodnout i na jiných lhůtách; musí však zachovat zásadu, že cena bude stanovena nejpozději před zahájením výroby.
(3) Výrobní organizace vypracuje návrhy cen spotřebního zboží buď
(4) Výrobní podniky jsou povinny, pokud je to technicky proveditelné a není-li to spojeno s neúměrnými náklady, vyznačit na svých výrobcích maloobchodní cenu.
Návrhy cen spotřebního zboží, jehož maloobchodní cenu stanoví vláda, musí kromě náležitostí uvedených v § 33, popř. v § 34 obsahovat:
(1) Dodavatelský ústřední orgán prověří návrhy do 15 dnů ode dne, kdy je obdržel a po případných úpravách je odešle příslušným ústředním orgánům.
(2) Ústřední orgán, kterému přísluší maloobchodní cenu stanovit nebo navrhnout vládě, zajistí projednání návrhů do 10 dnů ode dne, kdy je obdržel.
(1) Po projednání návrhu maloobchodní ceny předloží jej příslušný ústřední orgán do 14 dnů vládě.
(2) Velkoobchodní cenu spotřebního zboží stanoví Státní plánovací komise na návrh příslušného ústředního orgánu do 6 dnů ode dne, kdy vláda stanovila maloobchodní cenu tohoto zboží.
(1) Návrhy cen spotřebního zboží, jehož ceny přísluší stanovit ústředním orgánům, obsahují náležitosti uvedené v § 33, popř. v § 34.
(2) Dodavatelský ústřední orgán se může s hlavními odběratelskými ústředními orgány a s ministerstvem financí předem dohodnout na jiných náležitostech návrhu.
(1) Dodavatelský ústřední orgán prověří návrhy do 15 dnů ode dne, kdy je obdržel a po případných úpravách je odešle příslušným ústředním orgánům.
(2) Ústřední orgán, kterému přísluší maloobchodní cenu stanovit nebo navrhnout vládě, zajistí projednání návrhů do 10 dnů ode dne, kdy je obdržel.
Jestliže předložené návrhy byly při projednávání podle § 53 schváleny, stanoví příslušné ústřední orgány ceny do 6 dnů; nedojde-li k dohodě, postupuje se podle § 118 a násl.
O seznamech spotřebního zboží (jeho skupin), jehož ceny přísluší stanovit organizacím podřízenými ústředním orgánům, platí přiměřeně ustanovení § 49 o seznamech výrobních prostředků.
Návrhy cen spotřebního zboží obsaženého v seznamu obsahují náležitosti uvedené v § 33, popř. v § 34, pokud se dodavatelská organizace nedohodne se zúčastněnými odběratelskými organizacemi jinak.
Odběratelská hospodářská organizace zašle dodavatelské organizaci do 10 dnů ode dne, kdy návrhy obdržela, své zdůvodněné vyjádření; jinak platí návrh dodavatelské organizace.
(1) Jestliže odběratelská organizace s návrhy souhlasí, stanoví dodavatelská organizace do dalších 5 dnů velkoobchodní cenu a odběratelská organizace cenu maloobchodní.
(2) Jestliže odběratelská organizace s návrhy nesouhlasí, projednávají se návrhy dále způsobem určeným pro projednávání návrhů cen, které přísluší stanovit ústředním orgánům (§ 59).
(1) Jednorázově vyráběné výrobky (dále jen „nestandardní výrobky“) jsou:
(2) Za jednotlivé nestandardní výrobky se nepovažuje technologické zařízení investičních celků (provozní celek), ani jeho ucelené části, tj. provozní soubory a provozní jednotky.
(3) Pokud by byl nestandardní výrobek v budoucnosti opakovaně vyráběn, bude jeho cena znovu projednána jako cena opakovaně vyráběného výrobku.
(1) Odběratelská organizace, která požaduje předložení návrhu velkoobchodní ceny, předá dodavatelské organizaci jasné technické údaje o požadovaném nestandardním výrobku, zejména
(2) Rozsah údajů uvedených v odstavci 1 je možno vzájemnou dohodou přizpůsobit druhu, složitosti a technické náročnosti příslušného nestandardního výrobku.
Nedohodne-li se dodavatelská organizace předem s organizací odběratelskou jinak, musí návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku obsahovat zejména tyto náležitosti:
Má-li být cena nestandardních výrobků stanovena Státní plánovací komisí, musí mít návrh náležitosti uvedené v § 33.
(1) Dodavatelská organizace sdělí odběratelské organizaci návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy obdržela jasné technické údaje podle § 66.
(2) Odběratelská organizace zašle dodavatelské organizaci do 20 dnů ode dne, kdy návrh obdržela, své zdůvodněné vyjádření; jinak platí, že s návrhem souhlasí. Jestliže odběratelská organizace s návrhem velkoobchodní ceny nesouhlasí, předloží svůj vlastní zdůvodněný návrh velkoobchodní ceny.
(3) Dodavatelská organizace se může dohodnout s organizací odběratelskou na lhůtách delších, než je stanoveno v odstavcích 1 a 2, zejména jestliže:
(4) Jde-li o nestandardní výrobek, určený pro vývoz, stanoví se lhůta pro předložení návrhu velkoobchodní ceny lhůtou uvedenou v poptávce vývozní odběratelské organizace a lhůta pro vyjádření vývozního odběratele lhůtou platnosti nabídky organizace dodavatelské. Jestliže vývozní odběratelská organizace s návrhem velkoobchodní ceny nesouhlasí, předloží nejpozději do 30 dnů od podpisu smlouvy vlastní zdůvodněný návrh velkoobchodní ceny dodavatelské organizaci.
(5) Nedojde-li k dohodě o výši velkoobchodní ceny, předloží dodavatelská organizace do 15 dnů ode dne podepsání zápisu z projednání návrhu ceny mezi řediteli dodavatelské a odběratelské organizace cenový spor nadřízenému orgánu. Nedohodnou-li se orgány, nadřízené organizacím dodavatelské a odběratelské, předloží dodavatelská organizace spor nadřízenému ústřednímu orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek. Nepředloží-li v těchto lhůtách dodavatelská organizace cenový spor k řešení, platí návrh odběratelské organizace.
(1) Jestliže odběratelská organizace ve stanovené lhůtě sdělí svůj souhlas s návrhem velkoobchodní ceny, stanoví dodavatelská organizace navrženou cenu nejdéle do 5 dnů po uplynutí této lhůty.
(2) Jestliže odběratelská organizace ve stanovené lhůtě oznámí dodavatelské organizaci, že s navrženou cenou nesouhlasí, nebo jde-li o nestandardní výrobek, pro který si vyhradil stanovení ceny příslušný ústřední orgán, projednává se mezi ústředními orgány nadřízenými organizacím odběratelské a dodavatelské návrh velkoobchodní ceny dále způsobem určeným pro projednávání návrhů cen opakovaně vyráběných výrobních prostředků, které přísluší stanovit ústředním orgánům (§§ 47, 48 a 118).
(1) Prototypovým, vývojovým nebo na zkoušku vyráběným výrobkem se rozumí výrobek vyrobený za účelem ověření jeho funkce, pokud může být v budoucnu opakovaně vyráběn nebo jehož technické řešení bude dále používáno.
(2) Výjimečně a se souhlasem odběratele je možno navrhnout vyšší cenu vývojového nebo prototypového výrobku, než jaká by odpovídala úrovni vyplývající ze soustavy cen, a to na takové výši, aby dodavatel i odběratel byli na výrobě a použití vývojového nebo prototypového výrobku zainteresováni. Bude-li výrobek dále vyráběn opakovaně, není tato cena pro stanovení ceny opakovaně vyráběného výrobku rozhodující.
Pro tvorbu cen jednorázově vyráběného spotřebního zboží platí přiměřeně ustanovení o tvorbě cen opakovaně vyráběného spotřebního zboží (§§ 53 až 64).
(1) Technologickou částí investičního celku se rozumí souhrn kompletního technologického strojního zařízení investičního celku, jakož i ostatních strojů a zařízení, které nepřímo slouží technologii výrobních procesů, a to včetně montážních prací a včetně předepsané projektové dokumentace.
(2) Při použití třídící soustavy technologického zařízení investičních celků se rozumí technologickou částí provozní celek a jeho další stupně třídění, tj. provozní soubory, provozní jednotky a základní jednotky.
(3) Ustanovení o technologické části se vztahují i na netechnologické stroje a zařízení investičních celků. Ustanovení §§ 73 až 75 se nevztahují ani na ceny montážních a projektových prací, které jsou součástí technologické části, ani na montážní a projektové práce netechnologických strojů a zařízení; cena montážních a projektových prací se stanoví podle zvláštních předpisů.
(4) Z hlediska cenových sporů se provozní jednotky, provozní celky a provozní soubory považují za nestandardní výrobky.
(1) Limitem odbytové ceny se rozumí rozpočtový náklad vyčíslený v rozpočtu k zadávacímu (jednostupňovému) projektu a dohodnutý investorem a generálním, popřípadě přímým finálním dodavatelem na celou dodávku technologické části.
(2) Návrh limitu odbytové ceny technologické části v členění podle generálních, popřípadě přímých finálních dodavatelů vypracovává generální projektant. K vypracování návrhu si vyžádá podle potřeby od generálních, popřípadě přímých finálních dodavatelů cenové podklady.
(3) Cenové podklady pro stanovení limitu odbytové ceny technologické části jsou:
(4) Cenové podklady pro stanovení limitu odbytové ceny technologické části neplatí po schválení limitu odbytové ceny jako ceny velkoobchodní. Výjimkou jsou případy, v nichž v Seznamu strojů a zařízení zadávacího projektu budou specifikovány takové opakovaně vyráběné výrobní prostředky, jejichž velkoobchodní ceny jsou již stanoveny. Ostatní cenové podklady jsou pouhými podklady pro stanovení limitu odbytové ceny; lze je při zachování celkové výše limitu technologické části měnit, přičemž však musí být dodržena ustanovení příslušné vyhlášky Státního výboru pro výstavbu.*)
(5) Postup a lhůty pro projednání, stanovení a případné změny limitů odbytových cen stanoví rovněž vyhláška Státního výboru pro výstavbu.*)
(1) Návrh velkoobchodní ceny se vypracovává na základě prováděcího projektu a podkladů o technickém vyjasnění výrobku (§ 66). Vypracovává jej generální, popřípadě finální dodavatel nebo jiná dodavatelská organizace, a to v členění, které odpovídá fakturačním etapám nebo dílčím dodávkám stanoveným hospodářskou smlouvou.
(2) Návrh velkoobchodní ceny se tedy vypracovává:
(3) Součet návrhů velkoobchodních cen základních jednotek, provozních jednotek a provozních souborů nesmí vcelku překročit výši limitu odbytové ceny dohodnutou s generálními, popřípadě přímými finálními dodavateli.
(4) Jestliže dodavatel se souhlasem investora a s vědomím generálního projektanta změní v důsledku hospodárnějšího řešení rozsah příslušné dodávky uvažovaný v zadávacím projektu, je povinen přiměřeně snížit velkoobchodní cenu technologického zařízení. V těchto případech se dodavatel podílí na úsporách podle příslušných předpisů.
(5) Návrh velkoobchodní ceny musí odpovídat úrovni vyplývající ze soustavy cen. Jsou-li návrhy velkoobchodních cen dodávek technologického zařízení ve srovnání s cenovými podklady použitými pro stanovení limitu odbytové ceny z důvodu zachování úrovně cen nižší, je dodavatel povinen fakturovat sníženou velkoobchodní cenu bez nároku na příslušný podíl z dosaženého snížení limitu odbytové ceny.
(1) Pro projednání návrhů velkoobchodních cen jednotlivých základních jednotek [§ 74 odst. 2 písm. a)] platí
(2) Lhůty pro projednání velkoobchodních cen provozních jednotek a provozních souborů [§ 74 odst. 2 písm. b)] se stanoví, pokud to je podle ustanovení § 74 nutné, dohodou dodavatele a investora odchylně od ustanovení těchto směrnic.
Návrh velkoobchodní ceny, popřípadě informativní velkoobchodní ceny technologického zařízení vývozních investičních celků vypracovává hlavní dodavatel, a to ve lhůtách pro předložení nabídky (popřípadě informativní nabídky) dohodnutých s vývozní odběratelskou organizací.
(1) Návrh velkoobchodní ceny uvede hlavní dodavatel v nabídce; rozsah i lhůtu pro vypracování nabídky určí vývozní odběratelská organizace v dohodě s hlavním dodavatelem.
(2) Návrh velkoobchodní ceny se člení podle jednotlivých fakturačních etap a podle cen a vah jednotlivých provozních jednotek, provozních souborů, nejdůležitějších základních jednotek nebo jiným způsobem dohodnutým s vývozní odběratelskou organizací. Rezerva na nepředvídané práce výjimečně dohodnutá mezi hlavním dodavatelem a vývozní odběratelskou organizaci není součástí velkoobchodní ceny; její čerpání se určí podle zvláštních předpisů. V celkové velkoobchodní ceně je nutno zvláště specifikovat cenu projektových prací, průvodní a technické dokumentace a montážních prací, pokud je dodavatel provádí, jakož i všechny použité přirážky.
(3) Návrh velkoobchodní ceny musí obsahovat zdůvodnění rozdílu mezi informativní velkoobchodní cenou a návrhem velkoobchodní ceny, jestliže návrh informativní velkoobchodní ceny byl vypracován a jestliže rozdíl mezi informativní velkoobchodní cenou a návrhem velkoobchodní ceny přesahuje meze přesnosti stanovené podle § 78 odst. 2.
(4) Vývozní odběratelská organizace vyjadřuje svůj souhlas s navrženou velkoobchodní cenou jejím výslovným přijetím při podpisu smlouvy. Jestliže s navrženou velkoobchodní cenou nesouhlasí, projednává se její výše jako spor o cenu nestandardního výrobku (§ 68 odst. 4, 5). Nadřízené ústřední orgány projednají spor o velkoobchodní cenu do 30 dnů po předložení potřebných podkladů. Ve výjimečných případech se mohou ústřední orgány nadřízené hlavnímu dodavateli a vývozní odběratelské organizaci dohodnout na lhůtě delší.
(1) Návrh informativní velkoobchodní ceny vypracuje hlavní dodavatel jen, jestliže vývozní odběratelská organizace požádala o vypracování informativní nabídky.
(2) Hlavní dodavatel může stanovit meze přesnosti navrhované informativní velkoobchodní ceny podle stupně technické vyjasněnosti výrobku a podle naléhavosti potřeby vývozní odběratelské organizace.
Pokud není stanoveno jinak, platí o tvorbě cen služeb přiměřeně ustanovení této vyhlášky o tvorbě cen výrobků.
(1) Pro služby v oblasti technického rozvoje, na které se vztahují směrnice ministerstva financí o financování prací technického rozvoje,*) se použije především cen uvedených v cenících.
(2) Nejsou-li v cenících ceny služeb v oblasti technického rozvoje uvedeny, stanoví je organizace, která práce provádí (dále jen „organizace“), v dohodě s objednatelem, a to nejpozději při uzavírání hospodářské smlouvy.
(3) Ceny musí být stanoveny úměrně k cenám obdobných, dříve poskytovaných služeb. Pokud takové služby dosud poskytnuté nebyly, navrhne organizace výjimkou ze zásady cenového porovnání ceny podle propočtu nákladů plánovaných na uskutečnění výzkumného nebo vývojového úkolu. K plánovaným nákladům smí v takovém případě připočíst maximálně 3 % zisku.
(4) Není-li možno určit výši plánovaných nákladů, dohodne organizace s objednatelem maximální cenový limit.
(5) Objednatel posuzuje přiměřenost navrhované ceny (cenového limitu) zejména z hlediska jejího vlivu na náklady a rentabilitu svých výrobků.