vyhlášené znění

2.

VYHLÁŠKA

státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 1. ledna 1957

o průměrném ročním výdělku pro účely důchodového zabezpečení.

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 8 odst. 4 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon“), a podle § 7 vládního nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev:

Průměrný roční výdělek.

§ 1.

Odkaz § 1.

(1) Průměrným ročním výdělkem je roční průměr hrubých výdělků, kterých zaměstnanec dosáhl

  1. a) za posledních 10 kalendářních let před vznikem nároku na důchod nebo
  2. b) za posledních 5 kalendářních let před vznikem nároku na důchod nebo
  3. c) za posledních 10 kalendářních let před dovršením věku 60 let, jde-li o muže — zaměstnance II. nebo III. pracovní kategorie, nebo
  4. d) za posledních 5 kalendářních let před dovršením věku 60 let, jde-li o muže — zaměstnance II. nebo III. pracovní kategorie, nebo
  5. e) za posledních 10 kalendářních let před dovršením věku 55 let, jde-li o zaměstnance I. pracovní kategorie nebo o ženu, nebo
  6. f) za posledních 5 kalendářních let před dovršením věku 55 let, jde-li o zaměstnance I. pracovní kategorie nebo o ženu,

a to podle toho, co je pro zaměstnance příznivější.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) až f) platí i tehdy, jestliže zaměstnanec dosáhl uvedeného věku před 1. lednem 1957.

§ 2.

Odkaz § 2.

Vstoupil-li zaměstnanec po prvé do zaměstnání v období posledních 10 (5) kalendářních let před vznikem nároku na důchod, vypočítá se průměrný roční výdělek z hrubých výdělků dosažených za kalendářní léta po tomto vstupu do zaměstnání.

§ 3.

Odkaz § 3.

Starobní, invalidní nebo částečně invalidní důchod osoby, která již požívá nebo požívala některý z těchto důchodů, nesmí být vyměřen z nižšího průměrného ročního výdělku, než kolik činil průměrný roční výdělek, z něhož byl již důchod vyměřen.

§ 4.

Odkaz § 4.

(1) Při výpočtu průměrného ročního výdělku se nehledí k době zaměstnání

  1. a) v kalendářním roce prvního vstupu do zaměstnání,
  2. b) v kalendářním roce, v němž zaměstnanci vznikl nárok na důchod, po případě v němž dosáhl věku 60 nebo 55 let,

nejsou-li tyto kalendářní roky celé vyplněny zaměstnáním. Nehledí-li se k těmto dobám zaměstnání, nepřihlíží se ani k výdělkům za ně dosaženým.

(2) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně před kalendářním rokem, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvního vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný roční výdělek z celé doby zaměstnání a z hrubých výdělků za ni dosažených; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne; v kalendářním roce, který je současně rokem prvního vstupu do zaměstnání.

§ 5.

Odkaz § 5.

Do doby, z níž se vypočítává průměrný roční výdělek, se zahrnují také období, v nichž zaměstnanec neměl žádný výdělek; nezahrnují se však do ní náhradní doby (§ 6 odst. 2 zákona), doby, po které zaměstnanec pobíral invalidní důchod, a doby, po které bylo zaměstnání přerušeno z jiných vážných důvodů uznaných výkonným orgánem okresního národního výboru podle § 7 odst. 2 zákona.*)

§ 6.

Odkaz § 6.

Při výpočtu průměrného ročního výdělku pro nové vyměření starobního nebo invalidního důchodu (§ 18 zákona) se hledí pouze k době, která následuje po dni, kdy zaměstnanec vstoupil do zaměstnání po prvé jako důchodce, po případě k době zaměstnání po vzniku nároku na důchod, jestliže důchodce pokračoval v zaměstnání bez přerušení, a k hrubým výdělkům za tyto doby dosaženým. Doba pobírání důchodu v obdobích přerušení zaměstnání, k němuž došlo po tomto prvním vstupu do zaměstnání, po případě po vzniku nároku na důchod, se však zahrnuje do doby, z níž se průměrný roční výdělek vypočítává.*)

§ 7.

Odkaz § 7.

Průměrný roční výdělek se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.

§ 8.

Odkaz § 8.

Průměrný roční výdělek až do částky 24.000 Kčs se bere za podklad vyměření důchodu plně, nad tuto částku, nejvýše však celkem do 60.000 Kčs, jednou třetinou, takže důchod se může vyměřit z nejvyšší částky 36.000 Kčs ročně.**)

Hrubý výdělek.

§ 9.

Odkaz § 9.

(1) Za hrubý výdělek po 31. prosinci 1952***) se považuje veškerý hrubý příjem (mzda) plynoucí ze zaměstnání (činnosti), které je podkladem důchodového zabezpečení, nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním (činností), jestliže tento příjem podléhá dani ze mzdy, pokud není od ní osvobozen přímo podle zákona o dani ze mzdy.

(2) Za výdělek se považuje příjem uvedený v odstavci 1 i tehdy, jestliže se z něho neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nepřesahuje částku 200 Kčs za měsíc.

(3) Naturální požitky se pro určení hrubého výdělku oceňují stejně jako pro účely daně ze mzdy.

§ 10.

Odkaz § 10.

(1) Za hrubý výdělek od 1. října 1948†) do 31. prosince 1952 se považuje veškerý hrubý příjem (mzda) za práci, který byl vyměřovacím základem podle zákona o národním pojištění, avšak neomezený částkou 24.000 Kčs ročně.

(2) Za hrubý výdělek před 1. říjnem 1948 se považuje veškerý hrubý příjem (mzda) za práci, kterého zaměstnanec doháhl v zaměstnání podrobeném povinnému veřejnoprávnímu důchodovému pojištění.

§ 12.

Odkaz § 12.

Za hrubý výdělek osob, které dobrovolně pokračovaly v důchodovém pojištění, se považuje desetinásobek pojistného.

§ 13.

Odkaz § 13.

Hrubým výdělkem osob, které vykonávají souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

§ 14.

Odkaz § 14.

Hrubý výdělek osob, které mají nárok na dávky důchodového zabezpečení podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona,*) bude určen zvláštními předpisy. Zvláštními, předpisy bude pro některé skupiny zaměstnanců, u nichž toho vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti,**) též stanoveno, co je jejich hrubým výdělkem a která období se vylučují z období rozhodného pro výpočet průměrného ročního výdělku.

§ 15.

Odkaz § 15.

Průměr hrubých ročních výdělků.

Průměr hrubých ročních výdělků podle § 11 odst. 2 a § 15 odst. 1 zákona se vypočítá z výdělku, jichž důchodce dosáhl v zaměstnání vykonávaném po vzniku nároku na důchod do vzniku nároku na zvýšení důchodu, po případě z výdělků, jichž důchodce dosáhl v zaměstnání vykonávaném vždy v období 2 let, za které se přiznává zvýšení důchodu. Při výpočtu tohoto průměru se do doby, z níž se průměr vypočítává, nezahrnují období, v nichž důchodce pobíral starobní nebo invalidní důchod a nebyl současně zaměstnán.

§ 16.

Odkaz § 16.

Hrubý výdělek členů výrobních družstev.

O hrubém výdělku členů výrobních družstev platí přiměřeně ustanovení §§ 9 a 10 a §§ 12 a 13; do výdělku se však včítá i doplňková odměna za práci.

§ 17.

Odkaz

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.

Předseda:
Erban v. r.
  1. *) Příklady: 1. Zaměstnanec, jehož hrubý výdělek činil 1000 Kčs měsíčně (12.000 Kčs ročně), byl v pracovním poměru od 1. ledna 1953 do 31. prosince 1957, t. j. 5 let čili 60 měsíců. V této době měl 3 měsíce neplacenou dovolenou, protože si stavěl rodinný domek. Toto přerušení zaměstnání není náhradní dobou ani přerušením z vážných důvodů uznávaných výkonným orgánem rady ONV. Jeho průměrný roční výdělek se vypočítává tak, že se sečtou výdělky za dobu od 1. ledna 1953 do 31. prosince 1957 (57.000 Kčs) a dělí se počtem měsíců, v nichž trval pracovní poměr (60). Podíl 950 Kčs se násobí 12. Průměrným ročním výdělkem je tedy 11.400 Kčs.
    2. Zaměstnanec, jehož hrubý výdělek činil 1000 Kčs měsíčně, byl v pracovním poměru od 1. ledna 1953 do 31. prosince 1957. V této době pobíral po dobu 3 měsíců nemocenské. Doba výplaty nemocenského je náhradní dobou. Jeho průměrný roční výdělek se vypočítá tak, že se součet výdělků dosažených v době trvání pracovního poměru (57.000 Kčs) dělí počtem měsíců, po které trval pracovní poměr (60) zmenšeným o počet měsíců, za něž bylo vyplaceno nemocenské (3), a podíl se násobí 12 (57.000 : 57 = 1000 X 12 = =12.000). Průměrný roční výdělek činí tedy 12.000 Kčs.
  2. *) Příklad: Důchodce vstoupil do zaměstnání dne 1. června 1953 a vykonával je do 31. července 1954 (pracoval 14 měsíců). Dne 1. dubna 1955 začal opět pracovat a zaměstnání skončil 31. ledna 1957 (pracoval 22 měsíců). Jeho hrubý výdělek činil v obou případech 900 Kčs měsíčně, t. j. 10.800 Kčs ročně. Průměrný roční výdělek pro nové vyměření důchodu se vypočítá tak, že součet výdělků dosažených od 1. ledna 1954 do 31. prosince 1956 (25.200 Kčs) se dělí 3 (tři kalendářní roky 1954, 1955 a 1956). Ke kalendářním rokům 1953 a 1957 se nepřihlíží, protože nejsou plně vyplněny zaměstnáním a jde o rok prvního vstupu do zaměstnání a o rok, v němž vznikl nárok na nové vyměření důchodu. Průměrný roční výdělek činí tedy 8400 Kčs.
  3. **) Příklad: Žadatel o důchod měl v jednotlivých kalendářních letech tyto výdělky: 65.000, 25.000, 18.000, 40.000 a 20.000 Kčs. Průměrným ročním výdělkem je součet těchto výdělků (168.000) dělený 5, t. j. 33.600 Kčs. Pro výpočet důchodu se však bere z průměrného ročního výdělku, pokud přesahuje částku 24.000 Kčs, pouze jedna třetina, a to až do hranice 60.000 Kčs (24.000 + ⅓ z 9600). Důchod se tedy vyměří z částky 27.200 Kčs.
  4. ***) Rozmezím je den počátku účinnosti nového zákona o dani ze mzdy.
  5. †) Rozmezím je den počátku účinnosti zákona o národním pojištění.
  6. *) Jde o studenty vysokých škol, spisovatele, hudební skladatele, výtvarné umělce a pod.
  7. **) Na př. domáčtí dělníci, sezónní nebo kampaňoví zaměstnanci a pod.