Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti o řízení při udělování vědeckých hodností

§ 1

účinné od 1. 12. 1959(1) Podmínkou udělení vědecké hodnosti je úspěšná obhajoba disertační práce.

účinné od 1. 12. 1959(2) Podmínkou připuštění k obhajobě kandidátské disertační práce je úspěšné vykonání kandidátských zkoušek podle této vyhlášky nebo zkoušek z kandidátského minima podle organizačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty.

účinné od 1. 12. 1959(3) K obhajobě doktorské disertační práce mohou být připuštěni kandidáti věd.

účinné od 1. 12. 1959(4) Bez nabytí hodnosti kandidáta věd mohou být přímo připuštěni k obhajobě doktorské disertační práce členové korespondenti Československé akademie věd, členové Slovenské akademie věd a Československé akademie zemědělských věd (dále jen „akademie věd“), profesoři a docenti vysokých škol, pracovníci, kteří zastávají funkce vedoucích vědeckých pracovníků ve vědeckých a výzkumných pracovištích, dále uchazeči o hodnost kandidáta věd, jestliže jejich kandidátská disertační práce má podle posudků obou oponentů vědeckou úroveň disertační práce doktorské.

účinné od 1. 12. 1959(5) Státní komise pro vědecké hodnosti (dále jen „Státní komise“) může povolit výjimky z ustanovení odstavců 2 až 4.

§ 2

účinné od 1. 12. 1959Vědní obory a místa pro obhajoby a udělování vědeckých hodností

účinné od 1. 12. 1959(1) Státní komise vydává seznamy:

1. účinné od 1. 12. 1959a) vědních oborů, ve kterých lze udělovat vědecké hodnosti, specializací a předmětů kandidátských zkoušek;
2. účinné od 1. 12. 1959b) míst (vysokých škol, fakult vysokých škol, sekcí, odborů a ústavů akademií věd a resortních vývýzkumných ústavů), která jsou oprávněna konat obhajoby disertačních prací kandidátských a doktorských v určitých vědních oborech a specializacích;
3. účinné od 1. 12. 1959c) míst, oprávněných k udělování vědeckých hodností kandidáta věd a doktora věd.

účinné od 1. 12. 1959(2) Státní komise může v jednotlivých případech propůjčit právo konat obhajoby disertačních prací kandidátských nebo doktorských, popřípadě i právo udělovat vědeckou hodnost též místu, které není v seznamu.

§ 3

účinné od 1. 12. 1959Ke kandidátským zkouškám mohou být připuštěni

1. účinné od 1. 12. 1959a) absolventi vysokých škol,
2. účinné od 1. 12. 1959b) zcela výjimečně uchazeči, kteří neabsolvovali vysokou školu a splňují podmínky § 5 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 64/1959 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti (dále jen „zákonné opatření“).

§ 4

účinné od 1. 12. 1959(1) Kandidátské zkoušky se skládají z

1. účinné od 1. 12. 1959a) odborné zkoušky,
2. účinné od 1. 12. 1959b) zkoušky z marxistické filosofie,
3. účinné od 1. 12. 1959c) zkoušky z ruského jazyka,
4. účinné od 1. 12. 1959d) zkoušky z druhého cizího jazyka.

účinné od 1. 12. 1959Uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru filosofických věd (kromě estetiky), nekoná zkoušku z marxistické filosofie; uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru dějin KSSS nebo dějin KSČ, nekoná zkoušku z marxistické filosofie, pokud tato zkouška je součástí zkoušky odborné; uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru ruského jazyka nebo ruské literatury, nekoná zkoušku z ruského jazyka.

účinné od 1. 12. 1959(2) Odborná zkouška se koná na vysoké škole, fakultě vysoké školy, v sekci nebo odboru akademie věd, nebo v ústavu akademie věd či v resortním výzkumném ústavu (dále jen „ústav“), kde bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertační práci. Ostatní kandidátské zkoušky se konají vždy na katedrách společenských věd a jazyků, které určí rektor vysoké školy, děkan fakulty nebo ředitel ústavu (dále jen „vedoucí funkcionář“) místa, kde bude uchazeč konat obhajobu kandidátské disertační práce.

účinné od 1. 12. 1959(3) Uchazeč je povinen vykonat kandidátské zkoušky nejpozději do dvou let ode dne doručení rozhodnutí o připuštění ke kandidátským zkouškám. Toto rozhodnutí sdělí vedoucí funkcionář uchazeči písemně a uvede určené místo zkoušek podle odstavce 2.

účinné od 1. 12. 1959(4) Platnost každé jednotlivé vykonané kandidátské zkoušky pro připuštění k obhajobě trvá pět let ode dne jejího vykonání.

§ 5

účinné od 1. 12. 1959Odborná zkouška

účinné od 1. 12. 1959(1) Odborná zkouška se skládá:

1. účinné od 1. 12. 1959a) ze zkoušky z oboru, v němž uchazeč hodlá předložit kandidátskou disertační práci;
2. účinné od 1. 12. 1959b) ze zkoušek z dalších předmětů tvořících širší vědní základ vzhledem ke specializaci kandidátské disertační práce.

účinné od 1. 12. 1959(2) Zkouška z oboru je písemná a ústní. Písemná zkouška záleží ve vypracování referátu na téma blízké tématu kandidátské disertační práce, stanovené vedoucím funkcionářem. Referát odevzdá uchazeč předsedovi zkušební komise měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky. Písemná zkouška může být v odůvodněných případech vedoucím funkcionářem prominuta. Ústní zkouška trvá přibližně hodinu.

účinné od 1. 12. 1959(3) Zkoušky z dalších předmětů tvořících širší vědní základ, jsou zpravidla ústní a trvají přibližně hodinu.

§ 6

účinné od 1. 12. 1959Zkouška z marxistické filosofie

účinné od 1. 12. 1959(1) Zkouškou z marxistické filosofie má uchazeč prokázat, že má ucelené znalosti marxistického světového názoru jako metodologického základu vědecké práce.

účinné od 1. 12. 1959(2) Zkouška je ústní a trvá přibližně hodinu.

§ 7

účinné od 1. 12. 1959Zkouška z ruského jazyka

účinné od 1. 12. 1959(1) Zkouškou z ruského jazyka má uchazeč prokázat, že

1. účinné od 1. 12. 1959a) je schopen bezpečně číst kterýkoliv odborný text ze svého oboru a přesně jej přeložit do češtiny nebo slovenštiny s použitím slovníku při obtížných a ojediněle se vyskytujících výrazech,
2. účinné od 1. 12. 1959b) rozumí kratšímu odbornému textu a je schopen reprodukovat jeho obsah rusky,
3. účinné od 1. 12. 1959c) dovede hovořit na téma svého oboru,
4. účinné od 1. 12. 1959d) zná potřebné základy mluvnice.

účinné od 1. 12. 1959(2) Zkouška je písemná a ústní; vedoucí katedry může však rozhodnout, že se od písemné části zkoušky upouští. Zkouška trvá přibližně hodinu.

§ 8

účinné od 1. 12. 1959Zkouška z druhého cizího jazyka

účinné od 1. 12. 1959(1) Zkouškou z druhého cizího jazyka má uchazeč prokázat, že

1. účinné od 1. 12. 1959a) je schopen plynule číst a překládat odbornou vědeckou literaturu do češtiny nebo slovenštiny s použitím slovníku při obtížných výrazech,
2. účinné od 1. 12. 1959b) zná potřebné základy mluvnice.

účinné od 1. 12. 1959(2) Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně.

§ 9

účinné od 1. 12. 1959(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně tří dalších členů.

účinné od 1. 12. 1959(2) Předsedou zkušební komise je vedoucí funkcionář místa, kde bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertační práci nebo člen vědecké rady, kterého vedoucí funkcionář určí.

účinné od 1. 12. 1959(3) Členy komise jmenuje na návrh předsedy rektor vysoké školy, popřípadě předsednictvo sekce (odboru) akademie věd, a to z vědeckých pracovníků dotčeného oboru. Aspoň jeden člen musí být z jiného pracoviště, než na kterém se zkouška koná.

§ 10

účinné od 1. 12. 1959(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie a pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dvou dalších členů.

účinné od 1. 12. 1959(2) Předsedy zkušebních komisí jsou vedoucí příslušných kateder nebo jejich zástupci.

účinné od 1. 12. 1959(3) Další členy komise jmenuje její předseda. Jedním jejím členem je pracovník příslušné katedry, druhým je odborník z oboru, ve kterém bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertační práci.

§ 11

účinné od 1. 12. 1959(1) Zkušební komise jednají o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnášejí se za přítomnosti všech členů většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

účinné od 1. 12. 1959(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří čtyřmi stupni: 1. výborně, 2. velmi dobře, 3. dobře, 4. neprospěl.

účinné od 1. 12. 1959(3) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis, který podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

účinné od 1. 12. 1959(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise uchazeči potvrzení.

§ 12

účinné od 1. 12. 1959Neprospěl-li uchazeč při některé kandidátské zkoušce, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Neprospěl-li uchazeč ani při opakované zkoušce, může znovu žádat o připuštění ke kandidátským zkouškám nejdříve po roce ode dne neúspěšně opakované zkoušky. Bude-li k nim připuštěn, rozhodne vedoucí funkcionář, které dříve vykonané kandidátské zkoušky se uchazeči započítávají.

§ 13

účinné od 1. 12. 1959(1) Uchazeč podá žádost o připuštění ke kandidátským zkouškám přímo některému místu uvedenému v seznamu míst oprávněných provádět v příslušném vědním oboru obhajoby disertačních prací (dále jen „Seznam”).

účinné od 1. 12. 1959(2) Uchazeč, jehož kandidátská disertační práce je z oboru, jenž není uveden v Seznamu, podá žádost o připuštění ke kandidátským zkouškám místu, kam obhajoba podle mínění uchazeče povahou tématu patří.

§ 14

účinné od 1. 12. 1959K žádosti o připuštění ke kandidátským zkouškám přiloží uchazeč tyto doklady:

1. účinné od 1. 12. 1959a) osvědčení o státním občanství (cizinci cestovní pas nebo jiný průkaz cizí státní příslušnosti),
2. účinné od 1. 12. 1959b) potvrzení o absolvování vysoké školy (diplom),
3. účinné od 1. 12. 1959c) je-li uchazeč učitelem vysoké školy nebo vědeckým pracovníkem, ustanovovací dekret,
4. účinné od 1. 12. 1959d) výstižný stručný životopis,
5. účinné od 1. 12. 1959e) úplný seznam vědeckých publikovaných i nepublikovaných prací, objevů, vynálezů, event. posudky o těchto pracích od příslušných vědeckých institucí,
6. účinné od 1. 12. 1959f) potvrzení o dosavadní odborné praxi.

§ 15

účinné od 1. 12. 1959(1) U žádosti podané podle § 13 odst. 1 rozhoduje vedoucí funkcionář místa, kde uchazeč podal žádost. Před rozhodnutím si opatří posudek pracoviště uchazeče a současně požádá o vyžádání posudků organizace KSČ a ROH.

účinné od 1. 12. 1959(2) O žádosti podané podle § 13 odst. 2 rozhoduje na návrh příslušného místa, doložený posudky podle odstavce 1, Státní komise.

účinné od 1. 12. 1959(3) Cizí státní příslušník může být připuštěn ke kandidátským zkouškám jen po předchozím souhlasu ministerstva vnitra. O souhlas požádá prostřednictvím svého nadřízeného orgánu vedoucí funkcionář místa, kde uchazeč podal žádost.

účinné od 1. 12. 1959(4) Proti zamítavému rozhodnutí podle odstavce 1 může se uchazeč odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí k rektorovi vysoké školy (pokud rozhodl děkan fakulty), nebo k předsedovi sekce (odboru) příslušné akademie věd (pokud rozhodl ředitel ústavu). Zamítne-li žádost rektor vysoké školy, která se nedělí na fakulty, může uchazeč do 15 dnů podat odvolání ke Státní komisi.

§ 16

účinné od 1. 12. 1959Osvobození od kandidátských zkoušek

účinné od 1. 12. 1959(1) Ve zcela výjimečných případech může být uchazeč osvobozen od kandidátských zkoušek, a to zcela nebo zčásti; žádost o osvobození podá místu, kde by žádal o připuštění ke kandidátským zkouškám.

účinné od 1. 12. 1959(2) K žádosti připojí jednak doklady, které je nutno přiložit k žádosti o připuštění ke kandidátským zkouškám, jednak doklady, které svědčí o tom, že má příslušné znalosti v předmětu, ve kterém žádá osvobození.

účinné od 1. 12. 1959(3) Vedoucí funkcionář místa, kde byla žádost podána, může osvobodit

1. účinné od 1. 12. 1959a) od celé odborné zkoušky nebo od některých jejích částí docenty, v ústavech samostatné a vedoucí vědecké pracovníky ve vědním oboru, v němž hodlají dosáhnout hodnosti kandidáta věd, jestliže svou dosavadní činností a výsledky vědecké práce mají předpoklady pro brzkou obhajobu kandidátské disertační práce;
2. účinné od 1. 12. 1959b) od zkoušky z marxistické filosofie uchazeče, který předloží doklad o tom, že je promovaný filosof, historik, právník nebo ekonom, absolvent Vysoké školy stranické anebo o tom, že vykonal závěrečné zkoušky ze všech předmětů na dvouleté nebo tříleté večerní universitě marxismu-leninismu;
3. účinné od 1. 12. 1959c) od jazykových zkoušek uchazeče, který předloží doklad, že vykonal státní zkoušku z příslušného jazyka, nebo že tento jazyk je jeho mateřským jazykem.

účinné od 1. 12. 1959(4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, ale zasluhují zvláštní pozornosti, předloží vedoucí funkcionář prostřednictvím svého nadřízeného orgánu žádost spolu s vyjádřením vědecké rady k rozhodnutí Státní komisi.

účinné od 1. 12. 1959(5) Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek a žádost o připuštění k obhajobě disertační práce, může uchazeč spojit v jedno podání, které bude projednáváno současně.

§ 17

účinné od 1. 12. 1959Žádost o připuštění k obhajobě

účinné od 1. 12. 1959(1) Žádost o připuštění k obhajobě disertační práce podá uchazeč místu oprávněnému k obhajobě.

účinné od 1. 12. 1959(2) Vypracoval-li uchazeč disertační práci z oboru, který není uveden v Seznamu [§ 2 odst. 1 písm. b)] podá žádost o připuštění k obhajobě místu, kam podle mínění uchazeče povahou tématu patří.

účinné od 1. 12. 1959(3) K žádosti o připuštění k obhajobě disertační práce připojí uchazeč tyto doklady:

1. účinné od 1. 12. 1959a) doklady podle § 14 písm. a) až f);
2. účinné od 1. 12. 1959b) potvrzení o dokončení aspirantury nebo o vykonání kandidátských zkoušek, popřípadě potvrzení o osvobození od kandidátských zkoušek; k žádosti o připuštění k obhajobě doktorské disertační práce připojí uchazeč místo uvedených dokladů diplom kandidáta věd;
3. účinné od 1. 12. 1959c) teze disertační práce (v rozsahu ne větším, než dvě stránky psané strojem);
4. účinné od 1. 12. 1959d) disertační práci, kandidátskou ve trojím, doktorskou ve čtverém vyhotovení (technické elaboráty, výkresy, modely a podobně se však přikládají vždy jen v jednom vyhotovení);
5. účinné od 1. 12. 1959e) byla-li disertační práce vypracována na katedře (ústavu, laboratoři), posudek tohoto pracoviště o disertační práci a je-li uchazeč aspirantem, též posudek školitele;
6. účinné od 1. 12. 1959f) uchazeči o vědeckou hodnost v klinických specializacích lékařských věd předloží též doklad o specializaci I. stupně.

§ 18

účinné od 1. 12. 1959Náležitosti disertační práce

účinné od 1. 12. 1959(1) Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost uchazeče k tvůrčí vědecké práci v příslušném oboru a musí přinášet nové poznatky.

účinné od 1. 12. 1959(2) Doktorská disertační práce musí obsahovat vyřešení nebo teoretické zevšeobecnění závažného vědeckého problému a musí znamenat podstatný přínos pro vědu, popřípadě i praxi příslušného oboru a musí být výsledkem původního objevného bádání.

účinné od 1. 12. 1959(3) Disertační práce musí vyhovovat po stránce jazykové i vnější úpravy. Může být buď vytištěna nebo napsána na stroji. Jednotlivé listy musí být pevně spojeny, na titulní straně uvedeno označení, kde byla vypracována, a jde-li o kandidátskou disertační práci aspiranta, též jméno školitele.

účinné od 1. 12. 1959(4) Disertační práce doktorská, která bude předložena po 1. lednu 1961, musí být vydána tiskem v plném znění anebo aspoň ve znění zkráceném, vyčerpávajícím podstatu vyřešeného problému.

účinné od 1. 12. 1959(5) Zjistí-li vedoucí funkcionář, že disertační práce nesplňuje některé z požadavků, vrátí ji uchazeči k doplnění.

§ 19

účinné od 1. 12. 1959(1) Vyhovuje-li disertační práce i žádost o připuštění k obhajobě formálním náležitostem (§§ 17, 18 odst. 3 a 4), opatří si vedoucí funkcionář posudky o osobě uchazečově, posudek uchazečova pracoviště a současně požádá o vyžádání posudků organizace KSČ a ROH; pro cizího státního příslušníka je třeba souhlasu ministerstva vnitra. Posudky musí obsahovat celkovou charakteristiku osobnosti a činnosti uchazečovy.

účinné od 1. 12. 1959(2) Vyhoví-li vedoucí funkcionář žádosti uchazeče, stanoví datum obhajoby disertační práce a po slyšení vědecké rady nebo komise, před kterou se bude obhajoba konat a v dohodě s organizací KSČ a ROH určí též oponenty.

účinné od 1. 12. 1959(3) Má-li vedoucí funkcionář na základě posudků vyžádaných podle odstavce 1 za to, že uchazeč nevyhovuje, odmítne žádost odůvodněným rozhodnutím.

účinné od 1. 12. 1959(4) Uchazeč se může proti tomuto rozhodnutí odvolat do 15 dnů od jeho doručení k rektorovi vysoké školy (pokud rozhodl děkan fakulty) nebo k předsedovi sekce (odboru) příslušné akademie věd (pokud rozhodl ředitel ústavu). Zamítne-li žádost rektor vysoké školy, která se nedělí na fakulty, může uchazeč do 15 dnů podat odvolání ke Státní komisi.

účinné od 1. 12. 1959(5) O tom, zda je přípustné, aby jeden nebo několik autorů kolektivní vědecké práce obhajovali tuto práci nebo její část jako disertační práci, rozhoduje Státní komise na návrh vedoucího funkcionáře.

§ 20

účinné od 1. 12. 1959(1) Podal-li uchazeč žádost (podle § 17 odst. 2) místu, které není v Seznamu, a neodmítne-li vedoucí funkcionář žádost podle ustanovení § 19, předloží ji k projednání nejbližšímu zasedání vědecké rady.

účinné od 1. 12. 1959(2) Doporučí-li vědecká rada vykonat obhajobu na tom místě, kde uchazeč žádal, navrhne oponenty, a navrhuje-li aby byla obhajoba konána před komisí, projedná též návrh na složení této komise (§ 26). Nedoporučuje-li vědecká rada vykonat obhajobu na tom místě, kde uchazeč žádal, odůvodní své stanovisko.

účinné od 1. 12. 1959(3) Vedoucí funkcionář postoupí žádost s doklady, s návrhem vědecké rady a se seznamem členů vědecké rady Státní komisi.

účinné od 1. 12. 1959(4) Státní komise určí místo obhajoby, místo udělení vědecké hodnosti a oponenty. Přitom přihlédne k návrhu místa, které jí záležitost postoupilo. O rozhodnutí vyrozumí Státní komise navrhující místo i místo, kde se bude obhajoba konat a zašle mu žádost uchazeče s doklady s tím, aby uchazeče uvědomilo.

§ 21

účinné od 1. 12. 1959Oznámení o obhajobě disertační práce

účinné od 1. 12. 1959(1) Vedoucí funkcionář oznámí konání obhajoby vyhláškou obvyklou pro vyhlašování opatření vysoké školy, fakulty nebo ústavu a zajistí její uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury. Zároveň zašle tuto vyhlášku Státní komisi, nadřízeným orgánům, jakož i členům sboru, před kterým se bude obhajoba konat, vysokým školám (fakultám), ústavům, a jiným pracovištím a institucím, které mohou mít vzhledem k tématu disertační práce zájem na obhajobě. K vyhlášce, pokud je rozeslána, připojí teze disertační práce. Uchazeči a členům sboru, před kterým se bude obhajoba konat, zašle v opise též oponentské posudky nejpozději 15 dní přede dnem obhajoby.

účinné od 1. 12. 1959(2) V oznámení se uvede:

1. účinné od 1. 12. 1959a) jméno a příjmení uchazeče, vědecká hodnost, titul a funkce,
2. účinné od 1. 12. 1959b) den, hodina a místo obhajoby disertační práce,
3. účinné od 1. 12. 1959c) téma disertační práce,
4. účinné od 1. 12. 1959d) jména a příjmení oponentů s uvedením jejich vědecké hodnosti, titulu a funkce a jejich působiště,
5. účinné od 1. 12. 1959e) místo, kde se lze seznámit s disertační prací,
6. účinné od 1. 12. 1959f) zda uchazeč ukončil úspěšně aspiranturu, vykonal kandidátské zkoušky nebo byl od nich osvobozen.

účinné od 1. 12. 1959(3) Každý, kdo má o obhajobu disertační práce zájem, může do disertační práce nahlížet, činit si z ní poznámky a výpisy a podat nejpozději týden přede dnem obhajoby posudky nebo vyjádření místu, kde se bude konat obhajoba.

účinné od 1. 12. 1959(4) O tom, má-li být disertační práce, vzhledem k obsahu, který je třeba v zájmu státu utajit, obhajována neveřejně, rozhoduje nejbližší nadřízený orgán. Vedoucí funkcionář pak postupuje podle příslušných předpisů o ochraně utajovaných skutečností.

§ 22

účinné od 1. 12. 1959Oponenti

účinné od 1. 12. 1959(1) Kandidátskou disertační práci posuzují nejméně dva oponenti, pracovníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru. Aspoň jeden z nich musí být člen akademie věd, profesor vysoké školy, doktor věd nebo vedoucí vědecký pracovník. Druhým a popřípadě dalším oponentem je třeba ustanovit kvalifikovaného vědeckého pracovníka.

účinné od 1. 12. 1959(2) Doktorskou disertační práci posuzují nejméně tři oponenti, pracovníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru. Aspoň dva z nich musí být členové akademie věd, profesoři vysoké školy, doktoři věd nebo vedoucí vědečtí pracovníci. Třetím a popřípadě dalším oponentem je třeba ustanovit vysoce kvalifikovaného vědeckého pracovníka.

účinné od 1. 12. 1959(3) Pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři ani školitelé aspiranta nemohou být ustanoveni oponenty.

účinné od 1. 12. 1959(4) Není přípustné, aby všichni oponenti téže disertační práce byli pracovníky téhož pracoviště.

§ 23

účinné od 1. 12. 1959Oponentské posudky

účinné od 1. 12. 1959(1) Každý oponent je povinen předložit písemný posudek nejpozději do jednoho měsíce přede dnem stanovení obhajoby disertační práce.

účinné od 1. 12. 1959(2) Posudek oponentů musí obsahovat vyčerpávající kritický rozbor disertační práce z hlediska teoretického a metodického s uvedením jejích předností i nedostatků a musí výslovně uvést, zda disertační práce vyhovuje podmínkám stanoveným v § 18 odst. 1 nebo odst. 2 a zda a co nového přinesla vědě i praxi. Mají-li oponenti za to, že disertační práce předložená k obhajobě jako disertační práce kandidátská, má vědeckou úroveň disertační práce doktorské, musí toto své mínění výslovně uvést a podrobně odůvodnit.

účinné od 1. 12. 1959(3) Každý oponent vypracovává samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

účinné od 1. 12. 1959(4) Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle odstavce druhého nebo třetího, vrátí vedoucí funkcionář oponentu posudek k přepracování.

§ 24

účinné od 1. 12. 1959Připuštění k obhajobě disertační práce kandidátské jako disertační práce doktorské

účinné od 1. 12. 1959(1) Má-li podle posudku obou oponentů kandidátská disertační práce uchazeče vědeckou úroveň disertační práce doktorské, rozhodne o připuštění takového uchazeče k obhajobě doktorské disertační práce příslušná vědecká rada prostou většinou hlasů přítomných členů za účasti nejméně dvou třetin počtu členů rady.

účinné od 1. 12. 1959(2) Vedoucí funkcionář určí třetího oponenta, stanoví datum obhajoby a zajistí, aby disertační práce mohla být posouzena spolehlivě jako disertační práce doktorská.

účinné od 1. 12. 1959(3) Nemá-li dotyčné místo právo obhajoby doktorských disertačních prací, postoupí vedoucí funkcionář záležitost po dohodě s uchazečem oprávněnému místu nebo s příslušným návrhem (§ 2 odst. 2) Státní komisi.

§ 25

účinné od 1. 12. 1959Sbor, před kterým se koná obhajoba

účinné od 1. 12. 1959(1) Obhajoba kandidátské disertační práce se koná před vědeckou radou, popřípadě komisí (§ 26) fakulty, vysoké školy nebo ústavu.

účinné od 1. 12. 1959(2) Obhajoba doktorské disertační práce se koná vždy před vědeckou radou.

§ 26

účinné od 1. 12. 1959Komise

účinné od 1. 12. 1959(1) Na návrh vědecké rady místa uvedeného v Seznamu jmenuje rektor nebo předseda sekce (odboru) akademie věd jednu nebo více stálých komisí, před kterými se konají obhajoby kandidátských disertačních prací. Složení každé komise oznámí Státní komisi. Návrh vědecké rady oprávněného místa bude vypracován v dohodě s organizací KSČ a ROH.

účinné od 1. 12. 1959(2) Každá komise musí mít nejméně 5 stálých členů. Členové komise mají být odborníky příslušného nebo blízkého vědního oboru. Vyžaduje-li toho užší zaměření disertační práce, může pro její obhajobu vedoucí funkcionář místa, kde se bude obhajoba konat, na návrh předsedy komise kooptovat jednoho nebo dva další vynikající odborníky; kooptovaní členové mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové komise. Předsedu komise jmenuje pro každou obhajobu vedoucí funkcionář místa, kde se bude obhajoba konat, a to ze stálých členů komise.

účinné od 1. 12. 1959(3) Aspoň dva stálí členové komise musí být členové akademie věd, profesoři vysoké školy, doktoři věd nebo vedoucí vědečtí pracovníci. Aspoň tři členové komise musí být členy příslušné vědecké rady. Členové komise mohou být zároveň oponenty. Pracovníci, kteří se podílejí na zpracování disertační práce jako spoluautoři, ani školitelé aspiranta nemohou být členy komise. Není přípustné, aby všichni členové komise byli pracovniky téhož pracoviště.

účinné od 1. 12. 1959(4) Za stálého člena komise, který je pro obhajobu určité disertační práce vyloučen, protože je školitelem aspiranta nebo spoluautorem disertační práce uchazeče, může vedoucí funkcionář místa obhajoby kooptovat na návrh předsedy komise jiného vynikajícího odborníka, tak aby zůstaly splněny podmínky stanovené v odstavci 3.

účinné od 1. 12. 1959(5) Ve výjimečných případech může rektor nebo předseda sekce (odboru) akademie věd na návrh vědecké rady místa uvedeného v Seznamu, učiněný v dohodě s organizací KSČ a ROH jmenovat komisi jen pro jednotlivou obhajobu určité kandidátské disertační práce. Jmenuje také jejího předsedu z členů komise. Složení komise oznámí Státní komisi. Pro složení komise platí ustanovení odstavce 2 a 3 přiměřeně. Kooptace podle odstavce 2 nebo 4 není v tomto případě přípustná.

§ 27

účinné od 1. 12. 1959(1) K obhajobě před komisí se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin počtu členů komise, kteří nesmí být všichni z téhož pracoviště.

účinné od 1. 12. 1959(2) K obhajobě před vědeckou radou se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin jejích členů, kteří jsou oprávněni hlasovat.

účinné od 1. 12. 1959(3) Přítomní oponenti se počítají za členy vědecké rady nebo komise a jsou oprávněni hlasovat.

§ 28

účinné od 1. 12. 1959(1) Obhajoba je veřejně přístupná, pokud nebyla prohlášena za neveřejnou (§ 21 odst. 4) a každý, kdo je přítomen, má právo účastnit se diskuse.

účinné od 1. 12. 1959(2) Při obhajobě kandidátské disertační práce musí být po celou dobu obhajoby vždy osobně přítomni alespoň dva, při obhajobě doktorské disertační práce alespoň tři oponenti; jinak musí být stanovena obhajoba nově (§ 21 odst. 1).

účinné od 1. 12. 1959(3) Obhajobu konanou před vědeckou radou řídí vedoucí funkcionář nebo jeho zástupce, obhajobu před komisí řídí předseda komise. Obhajoby nemohou řídit pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři ani školitelé aspiranta a oponenti.

§ 29

účinné od 1. 12. 1959(1) Obhajobu disertační práce zahájí předsedající stručným vylíčením životního běhu uchazeče s přihlédnutím k posudkům podle § 19, sdělí téma disertační práce a seznam vědeckých prací, objevů a vynálezů jakož i posudek o nich. Je-li uchazeč aspirantem, přečte posudek školitele a katedry (oddělení ústavu), na níž disertační práce byla vypracována.

účinné od 1. 12. 1959(2) Poté přednese uchazeč základní teze disertační práce a zhodnotí je.

účinné od 1. 12. 1959(3) Po projevu uchazeče přednesou svoje posudky o disertační práci oponenti. Uchazeč odpoví na všechny dotazy oponentů a zaujme stanovisko ke všem jejich námitkám.

účinné od 1. 12. 1959(4) Potom předsedající seznámí přítomné s posudky a vyjádřeními, které k obhajobě disertační práce byly podány a zahájí diskusi.

účinné od 1. 12. 1959(5) V průběhu diskuse uchazeč odpoví na všechny dotazy a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků diskuse. Obhajobu uzavře předsedající stručným zhodnocením.

účinné od 1. 12. 1959(6) O obhajobě se pořídí podrobný zápis, který podepíše předsedající.

§ 30

účinné od 1. 12. 1959(1) Ihned po skončení obhajoby se na neveřejném zasedání vědecké rady nebo komise zhodnotí průběh a výsledek obhajoby a hlasuje se o návrhu na udělení vědecké hodnosti. Pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři, dále školitelé aspiranta obhajujícího kandidátskou disertační práci, i když jsou členy vědecké rady, nejsou oprávněni hlasovat, nepočítají se do počtu přítomných členů a nejsou oprávněni účastnit se neveřejného zasedání vědecké rady nebo komise.

účinné od 1. 12. 1959(2) Hlasuje se tajně hlasovacími lístky, které obsahují údaj „Souhlasím — nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti”. Jeden z těchto údajů hlasující škrtne. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

účinné od 1. 12. 1959(3) K podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd je třeba, aby pro návrh byla odevzdána většina hlasů přítomných členů vědecké rady nebo komise oprávněných hlasovat (odstavec 1). Není-li při hlasování přítomno více než 5 členů, oprávněných hlasovat, je třeba, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti byly odevzdány aspoň čtyři kladné hlasy.

účinné od 1. 12. 1959(4) O hlasování a o jeho výsledku se pořídí zápis, který podepíší všichni hlasující.

účinné od 1. 12. 1959(5) Předsedající vyhlásí ihned po skončení hlasování veřejně výsledek hlasování o návrhu na udělení vědecké hodnosti.

§ 31

účinné od 1. 12. 1959Koná-li se obhajoba před vědeckou radou vysoké školy, která se nedělí na fakulty, hlasuje vědecká rada vysoké školy způsobem stanoveným v § 30 nikoliv o návrhu na udělení hodnosti, nýbrž přímo o jejím udělení. Totéž platí, koná-li se obhajoba před plénem sekce (odboru) akademie věd.

§ 32

účinné od 1. 12. 1959(1) Byla-li disertační práce úspěšně obhájena, předloží vedoucí funkcionář do 15 dnů po skončení obhajoby spisy týkající se řízení o obhajobě orgánu oprávněnému rozhodnout o udělení vědecké hodnosti. Tímto orgánem je

1. účinné od 1. 12. 1959a) vědecká rada vysoké školy, popřípadě její sekce, konala-li se obhajoba před vědeckou radou fakulty nebo před její komisí nebo před komisí vysoké školy, která se nedělí na fakulty;
2. účinné od 1. 12. 1959b) sekce (odbor) akademie věd, konala-li se obhajoba před vědeckou radou vědeckého ústavu této akademie nebo před komisí ústavu, sekce nebo odboru akademie věd;
3. účinné od 1. 12. 1959c) příslušná sekce Československé akademie věd, konala-li se obhajoba před vědeckou radou resortního výzkumného ústavu;
4. účinné od 1. 12. 1959d) presidium (předsednictvo) akademie věd, vyhradí-li si rozhodnutí o návrhu na udělení hodnosti.

účinné od 1. 12. 1959(2) Orgán rozhodující o udělení vědecké hodnosti na svém nejbližším zasedání na základě referátu toho, kdo předsedal obhajobě nebo kdo při ní byl přítomen jako hlasující člen, posoudí, zda byly splněny všechny náležitosti obhajoby a rozhodne o udělení vědecké hodnosti veřejným hlasováním.

účinné od 1. 12. 1959(3) K jednání orgánu o udělení vědecké hodnosti je třeba přítomnosti nejméně dvou třetin všech členů.

§ 33

účinné od 1. 12. 1959(1) Rektor vysoké školy, popřípadě předseda sekce (odboru) akademie věd oznámí bez odkladu rozhodnutí orgánu písemně uchazeči, jeho pracovišti, Státní komisi, a jde-li o uchazeče pracujícího v některém vědeckém ústavu, též presidiu (předsednictvu) příslušné akademie věd. Rozhodnutí, kterým byla uchazeči udělena vědecká hodnost, uveřejní ve Věstníku ministerstva školství a kultury.

účinné od 1. 12. 1959(2) V oznámení uvede:

1. účinné od 1. 12. 1959a) místo, které vědeckou hodnost udělilo, datum jednání vědecké rady o tomto rozhodnutí,
2. účinné od 1. 12. 1959b) obor, ve kterém byla vědecká hodnost kandidáta nebo doktora věd udělena,
3. účinné od 1. 12. 1959c) jméno a příjmení uchazeče s uvedením jeho pracoviště.

§ 34

účinné od 1. 12. 1959(1) Bylo-li odepřeno udělit vědeckou hodnost nebo byla-li udělena hodnost kandidáta věd, ač bylo žádáno udělení hodnosti doktora věd, může uchazeč podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí proti němu odvolání ke Státní komisi.

účinné od 1. 12. 1959(2) Byla-li udělena vědecká hodnost, může do 30 dnů ode dne uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury podat kdokoliv, s výjimkou uchazeče, proti němu námitky u Státní komise.

účinné od 1. 12. 1959(3) Námitky nebo odvolání lze podat i pro vady řízení, které by mohly mít vliv na výsledek obhajoby, nebo na obsah rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti. Námitky a odvolání se podávají v 5 vyhotoveních.

účinné od 1. 12. 1959(4) O námitkách nebo o odvolání uvědomí Státní komise ihned orgán, který hodnost udělil, o námitkách uvědomí též uchazeče.

§ 35

účinné od 1. 12. 1959(1) Shledá-li Státní komise při rozhodování o námitkách nebo o odvolání, že nebylo při řízení dbáno podstatných formálních nebo věcných náležitostí, které mohly mít vliv na výsledek řízení, zruší rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti, popřípadě i obhajobu a může nařídit opakování obhajoby nebo opakování řízení před orgánem rozhodujícím o udělení vědecké hodnosti.

účinné od 1. 12. 1959(2) Státní komise zašle své rozhodnutí orgánu, který rozhodl o udělení vědecké hodnosti. Tento orgán doručí rozhodnutí Státní komise uchazeči.

účinné od 1. 12. 1959(3) Rozhodnutí Státní komise je konečné.

§ 36

účinné od 1. 12. 1959Státní komise může v závažných případech zrušit rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti z vlastního podnětu, i když nebyly podány námitky nebo odvolání.

§ 37

účinné od 1. 12. 1959Vydání diplomu

účinné od 1. 12. 1959Nebyly-li podány ve lhůtě (§ 34 odst. 2) námitky proti udělení vědecké hodnosti, nebo byly-li námitky Státní komisí zamítnuty, vydá vysoká škola nebo akademie věd, která udělila hodnost, uchazeči diplom ve slavnostním zasedání. Vedoucí funkcionář vrátí uchazeči jeho osobní doklady.

§ 38

účinné od 1. 12. 1959Udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd

účinné od 1. 12. 1959Byla-li udělena čestná vědecká hodnost doktora věd podle § 10 zákonného opatření, vydá poctěnému diplom akademie věd, popřípadě vysoká škola ve slavnostním zasedání.

§ 39

účinné od 1. 12. 1959Nostrifikace vědeckých hodností

účinné od 1. 12. 1959(1) Akademie věd a vysoké školy jsou oprávněny ve vědních oborech, ve kterých mají právo udělovat vědecké hodnosti příslušného stupně, také nostrifikovat vědecké hodnosti získané v zahraničí, jestliže tyto hodnosti odpovídají svou úrovní vědeckým hodnostem udělovaným v Republice československé. Rozhodnutí o nostrifikaci lze vázat na splnění podmínek, stanovených pro udělení vědecké hodnosti.

účinné od 1. 12. 1959(2) O nostrifikaci platí ustanovení §§ 32 až 36 přiměřeně.

účinné od 1. 12. 1959(3) Nostrifikace je platná, jen schválí-li ji Státní komise. Oznámení o nostrifikaci hodností se uveřejňují ve Věstníku ministerstva školství a kultury.

účinné od 1. 12. 1959(4) Proti zamítavému rozhodnutí o nostrifikaci může se uchazeč odvolat do 30 dnů od doručení rozhodnutí ke Státní komisi.

§ 40

účinné od 1. 12. 1959Evidence vědeckých hodností a uschování disertačních prací

účinné od 1. 12. 1959(1) Presidium (předsednictvo) akademie věd, sekce (odbory) akademií věd a rektoráty vysokých škol vedou evidenci vědeckých hodností, které u nich byly uděleny nebo nostrifikovány. Státní komise vede evidenci všech udělených (nostrifikovaných) vědeckých hodností.

účinné od 1. 12. 1959(2) Místo, kde se konala obhajoba, uschová po jednom výtisku každé disertační práce a další jeden výtisk zašle podle obsahu práce buď Universitní knihovně v Praze nebo Knihovně vysokých škol technických v Praze.

§ 41

účinné od 1. 12. 1959O odnětí vědecké hodnosti (§ 13 zákonného opatření) platí ustanovení §§ 32, 34 odst. 1 a 3 a §§ 35 a 36 přiměřeně.

§ 42

účinné od 1. 12. 1959(1) Jednotlivé kandidátské zkoušky vykonané přede dnem účinnosti této vyhlášky, považují se za vykonané podle této vyhlášky, neuplynulo-li od jejich vykonání více než 5 let.

účinné od 1. 12. 1959(2) Pro obhajoby disertačních prací, které byly provedeny přede dnem účinnosti této vyhlášky, avšak řízení o nich nebylo ještě definitivně skončeno, platí dosavadní předpisy.

§ 43

účinné od 1. 12. 1959Státní komise může v jednotlivých odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení této vyhlášky.

§ 44

účinné od 1. 12. 1959Zrušují se:

1. účinné od 1. 12. 1959a) vyhláška ministra školství č. 4/1954 Ú. l., o řízení při udělování vědeckých hodností;
2. účinné od 1. 12. 1959b) vyhláška ministra školství č. 243/1954 Ú. l., o určení vysoké školy, fakulty vysoké školy nebo ústavu akademií věd pro obhajobu disertační práce;
3. účinné od 1. 12. 1959c) vyhláška ministra školství č. 244/1954 Ú. l., o kandidátských zkouškách.

§ 45

účinné od 1. 12. 1959Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. prosince 1959.