Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku

Čl. 4

Podstata správy

(1) Organizace státního socialistického sektoru (dále jen „organizace”) jsou povinny spravovat národní majetek s péčí socialistického hospodáře. Vzhledem k významu a funkci národního majetku musí organizace především dbát, aby tento majetek byl plně využíván k plnění jejích úkolů, a pokud to odpovídá povaze národního majetku, i jako zdroj jejích příjmů. Dá-li organizace majetek, který má ve správě někomu jinému do užívání (např. z důvodů odevzdání do trvalého užívání, nájemní smlouvy, výpůjčky), je povinna se přesvědčovat, zda se majetku užívá dovoleným způsobem.

(2) Organizace může u národního majetku, který má ve správě, pověřit podřízenou organizaci některými úkony správy, např. aby ho udržovala nebo prováděla opatření plynoucí z jeho obvyklého užívání („hospodářská správa”), jestliže se tím lépe docílí plnění úkolů nebo snížení nákladů. Tímto pověřením není dotčena odpovědnost nadřízené organisace za správu tohoto majetku, zejména pokud jde o plánování a rozpočtování.

Čl. 5

Příslušnost ke správě

(1) Ke správě národního majetku (§ 4 nařízení) jsou oprávněny toliko hospodářské, rozpočtové a zvláštní rozpočtové organizace. Ostatní organizace (např. zálohované) mohou být pověřeny pouze některými úkony správy (čl. 4 odst. 2).

(2) Z organizací oprávněných ke správě (odstavec 1) má zásadně spravovat národní majetek ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek zcela nebo převážně slouží. Užívá-li nemovitého národního majetku více organizací, má se za to, že tento majetek slouží převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány příslušné odstraňovat spory o příslušnost ke správě národního majetku (§ 5 odst. 2 nařízení) mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, dohodnout na odchylce od těchto zásad.

(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá. Splnění této povinnosti, ať jde o předání nebo (převzetí správy, nelze odpírat zejména proto, že stav majetku vyžaduje generálních oprav nebo vyšších nákladů na běžné opravy a udržování, že spravující organizace bude v budoucnosti majetek potřebovat, že majetek organizaci jej využívající plně nevyhovuje.

(4) Národní výbor může mít ve správě i nemovitý národní majetek, který neslouží plnění jeho úkolu, nemůže-li být jinými organizacemi využit.

(5) Výkon správy národního majetku, který je ve správě národního výboru, obstarávají výkonné orgány národního výboru; podrobnosti upraví ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(6) Národní majetek, u něhož se zjistí, že není ve správě žádné organizace, spravuje prozatímně okresní národní výbor, v jehož obvodě tento majetek je. Jinak o prozatímní správě tohoto majetku a jeho realizaci platí obdobně předpisy o prozatímní správě a realizaci majetku, kterého nabývá stát (čl. 42).

Čl. 6

Druhy hmotného národního majetku

(1) Hmotný národní majetek tvoří základní prostředky, zásoby a jiné předměty.

(2) Základními prostředky jsou hmotné předměty, jejichž doba upotřebitelnosti je delší než 1 rok a jejichž hodnota*) je nejméně 600 Kčs, pokud nejde o drobné a krátkodobé předměty. Základními prostředky jsou zejména budovy, stavby, pozemky (i zastavěné), stroje, přístroje, zařízení (včetně dopravních), nářadí, inventář a dospělá tažná zvířata a zvířata základního stáda. Bez zřetele na hodnotu jsou základními prostředky pozemky a zemědělské stroje a nářadí (nikoliv ruční) pro rostlinnou výrobu.

Základními prostředky jsou dále bez zřetele na hodnotu jednotlivých předmětů soubory předmětů, které plní své určení jako jeden celek (např. slohový nábytek, soubory knih v knihovnách — s výjimkou technických knihoven u hospodářských organizací — sbírky učebních pomůcek ve školách atp.).**)

(3) Do zásob patří drobné a krátkodobé předměty (na skladě i v používání), základní materiál včetně surovin, pomocný materiál, palivo, náhradní součástky, obaly, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky, zboží apod. Do zásob patří též mladá zvířata, zvířata ve výkrmu a dospělá zvířata, která nepatří do základního stáda.

Drobnými a krátkodobými předměty jsou hmotné předměty, které se při použití najednou nespotřebují a

1. a) jejichž hodnota je nižší než 600 Kčs za předmět bez zřetele na dobu jejich upotřebitelnosti (drobné předměty),
2. b) jejichž doba upotřebitelnosti je kratší než 1 rok bez zřetele na jejich hodnotu (krátkodobé předměty),
3. c) jichž se použije jen na zhotovení určité zakázky, série, nebo určitého druhu výrobku bez zřetele na jejich hodnotu (speciální nástroje a přípravky),
4. d) jež se jako samostatně vyměnitelná složka základních prostředků, přímo působící na pracovní předmět, opotřebují rychleji nebo pomaleji bez zřetele na jejich hodnotu (výměnná zařízení),
5. e) jichž se použije jako pracovního obleku, pracovní obuvi a ložní výbavy bez ohledu na jejich hodnotu a dobu upotřebitelnosti.

(4) Kromě základních prostředků a zásob patří k hmotnému národnímu majetku i jiné předměty, např. nedokončené investice, staveništní zařízení, prototypy, technické knihovny u hospodářských organizací (jiný hmotný národní majetek).

(5) Jednotlivé ústřední úřady v oboru své působnosti podle potřeby mohou

1. a) u jednotlivých druhů předmětů snížit hranici stanovenou pro základní prostředky (odstavec 2) pod 600 Kčs, popřípadě výjimečně tuto hranici zvýšit nad 600 Kčs, je-li účelné, aby předměty téhož druhu nebo téže skupiny byly vždy zahrnovány buď do základních prostředků nebo do drobných nebo krátkodobých předmětů,
2. b) vymezit, popřípadě jednotlivě stanovit, které předměty jsou speciálními nástroji a přípravky, výměnnými zařízeními, pracovním oděvem, obuví a ložní výbavou.

(6) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí stanoví, kdy patří k základním prostředkům chmelnice, vinice, ovocné a agromeliorační porosty, větrolamy a meliorační práce.

(7) Pro účely správy národního majetku považují se investiční práce provedené organizacemi na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, za hmotný národní majetek; jeho správa se řídí přiměřeně ustanoveními platnými pro základní prostředky.

Čl. 7

Evidence národního majetku

(1) Národní majetek je veden v účetní evidenci upravené zvláštními předpisy,*) popřípadě v operativně technické evidenci. O sesouhlasování stavu národního majetku podle evidence se skutečností platí zvláštní předpisy.*)

(2) Organizace pečují o řádné vytyčení a omezníkování pozemků, zejména kde hranice mezi nemovitým národním majetkem a jiným nemovitým majetkem jsou pochybné nebo sporné.

(3) Organizace je povinna požádat o provedení knihovního pořádku do 60 dnů po tom, kdy se nemovitý národní majetek dostane do její správy. Organizace musí dbát zejména o to, aby jako vlastník byl zapsán československý stát a aby byla vyznačena její správa, jakož i vymazána všechna věcná břemena a zástavní práva, která zanikla.

Čl. 8

Ochrana národního majetku

(1) Organizace jsou povinny soustavně a důsledně provádět všechna potřebná opatření (zejména organizační, bezpečnostní a protipožární) podle druhu majetku a stupně ohrožení, aby se tím předešlo jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zneužívání. Organizace je povinna uplatnit nárok na náhradu škody jak proti těm, kteří škodu způsobili, tak i proti těm, kteří úmyslně nebo z nedbalosti umožnili její vznik. Při podezření z trestného činu nebo přestupku je organizace povinna oznámit věc prokurátorovi nebo orgánu Veřejné bezpečnosti, popřípadě při drobném rozkrádání a úmyslném poškozování národního majetku přikročit ke kárnému (disciplinárnímu) stíhání.**)

(2) Ústřední úřady určí podle potřeby, jaká opatření je považovat za vhodná k ochraně národního majetku vzhledem k jeho povaze, funkci a možnosti ohrožení.

(3) O pojištění národního majetku platí zvláštní předpisy.*)

Čl. 9

Udržování a běžné opravy

(1) Má-li národní majetek co nejlépe sloužit svému společenskému poslání, je především třeba, aby organizace včasným, pravidelným a hospodárným udržováním a hospodárným prováděním běžných oprav zajišťovaly zachování podstaty národního majetku. Organizace proto musí soustavně a pravidelně sledovat a kontrolovat stav tohoto majetku a zajišťovat všechny předpoklady pro provádění oprav; to platí i u majetku dočasně nevyužitého nebo přebytečného. Při provádění oprav je třeba postupovat plánovitě tak, aby se opravy dály postupně podle jejich naléhavosti a co nejúsporněji.

(2) Při správě národního majetku má organizace hledět k tomu, aby národní majetek byl nejen řádně a hospodárně udržován, nýbrž i zvelebován. Přitom zejména národní výbory všech stupňů mají co nejvíce využívat místních hmotných zdrojů a získávat a organizovat obyvatelstvo k nejúčinnější dobrovolné budovatelské spolupráci; přitom je třeba dbát, aby bylo dosaženo nejvyšších úspor a pokud možno byly vytvořeny i nové zdroje státních příjmů.

(3) Organizace při péči o základní prostředky jsou povinny soustavně vytvářet předpoklady i pro trvalé a maximální snižování nákladů na výrobu, oběh apod. Jsou povinny zejména zkoumat, zda se tohoto cíle účelněji dosáhne běžným udržováním a běžnými (středními) opravami, generálními opravami anebo modernizací či obnovou; podle toho uplatňují pak nejvhodnější způsob péče o základní prostředky.

Čl. 10

(1) Generální opravou se odstraňují účinky opotřebení základních prostředků a v souladu s technickým pokrokem se obnovuje a pokud možno (u strojů a zařízení) i zvyšuje jejich výkonnost a jiné technické vlastnosti, provozní kvalita a užitkovost; to platí, i odstraňuje-li se generální opravou poškození základních prostředků. Úpravy odůvodněné jen potřebou modernizace nejsou generálními opravami.

(2) Konstrukční změny, kterými se mění účel a funkce základních prostředků, nejsou generálními opravami.

(3) Generálními opravami nemohou vzniknout nové základní prostředky ani jimi nemůže být zvýšena pořizovací hodnota základního prostředku.

(4) Generální opravy se provádějí v cyklech (s výjimkou generálních oprav, kterými se odstraňují škody způsobené nahodilými událostmi). Cyklus mezi dvěma generálními opravami je zásadně delší než 1 rok a u základních prostředků, u nichž se upotřebitelnost stanoví podle jednotek výkonu, je delší než doba odpovídající obvyklému ročnímu průměrnému výkonu.

(5) Při generální opravě strojů a zařízení dochází k výměně nebo opravě většího počtu součástí anebo podstatných součástí. Výměna nebo oprava pouze jednotlivé součásti stroje nebo zařízení není generální opravou.

(6) Při provádění generálních oprav musí být používáno všech poznatků technického pokroku, zejména pokud jde o volbu materiálu; normalizaci a typizaci součástí. Jestliže je to hospodárné, mohou být základní prostředky generální opravou modernizovány (technicky zlepšovány) tak, aby byla neustále zdokonalována výroba, zvyšována produktivita, hygiena a bezpečnost práce a snižovány vlastní náklady.

(7) Při generální opravě budov a staveb se nahrazují nebo vyměňují jejich celé podstatné (konstrukční) části, např. výměna celé střechy, celé omítky.

(8) Generální oprava nemá být zásadně dražší než pořízení nového základního prostředku. Při opravách strojů a zařízení, zejména starých a nevýkonných, je třeba dbát, aby se generální opravy neprováděly, je-li ekonomicky výhodnější, pořídit nové stroje a zařízení.

(9) Generálními opravami nejsou např.

1. a) úpravy, jimiž vznikají nové základní prostředky z vyřazených základních prostředků;
2. b) úpravy, jimiž se má u základních prostředků změnit jejich dosavadní funkce a účel, pokud je tato změna spojena se změnami konstrukčními; u budov a staveb se pokládá za změnu účelu např. přeměna výrobních základních prostředků (jako celku) nebo jejich podstatných částí na základní prostředky nevýrobní a opačně;
3. c) nahrazení stroje, zařízení, budovy nebo stavby tvořící samostatný inventární předmět jiným předmětem;
4. d) nástavby, přístavby, vestavby, úpravy investiční povahy prováděné na základních prostředcích z důvodů modernizace.

   Takové úpravy základních prostředků jsou investicemi.

(10) Generálními opravami nejsou běžné nebo střední opravy, např.

1. a) opravy nebo výměna některých součástek základních prostředků, nedochází-li přitom zpravidla k rozebrání celého stroje; u budov a staveb se do běžných oprav zahrnují všechny druhy drobných opravářských úkonů prováděných na jejich jednotlivých částech;
2. b) opravy strojů a zařízení s nákladem nižším než 600 Kčs a opravy budov a staveb s nákladem nižším než 2000 Kčs v jedné akci; nadřízený orgán může v odůvodněných případech tyto částky snížit.

(11) Generální opravy a investice na základních prostředcích, pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak, provádí a náklady na ně hradí organizace, v jejíž správě jsou základní prostředky. Dá-li však tato organizace základní prostředek do nájmu jiné organizaci a nejsou-li tu podmínky k převodu správy (čl. 5 odst. 3), může být mezi organizacemi ujednáno, že opravy nebo investice plánuje, provádí a hradí najímající organizace. V tomto případě, je-li pronajímatelem hospodářská organizace, jdou náklady na generální opravy a investice na její vrub a musí je najímající organizaci nahradit; je-li pronajímatelem rozpočtová organizace a nájemcem hospodářská organizace, sníží se přiměřeně nájemné.

Čl. 11

(1) Organizace smí přistoupit k provádění generálních oprav nebo investic na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, jen v případech, že není hospodářsky žádoucí, aby byly získány do vlastnictví státu, anebo není možno je získat ani rozhodnutím příslušného orgánu a že jsou splněny podmínky uvedené v dalších ustanoveních.

(2) Organizace smí provést generální opravu najatých základních prostředků, které nejsou národním majetkem, jen za těchto podmínek:

1. a) pronajímatel nemá prostředky na provedení generální opravy a ani si je nemůže opatřit úvěrem u státní spořitelny,
2. b) generální oprava je hospodářsky nezbytně nutná,
3. c) sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak.

(3) Nedojde-li k jiné dohodě s pronajímatelem, může organizace provést generální opravu jen v takovém rozsahu, k němuž je podle občanskoprávních předpisů pronajímatel povinen.

(4) V každém případě je však organizace povinna domáhat se včas na pronajímateli náhrady za vynaložené náklady (§ 391 obč. zák.) a zajistit takto vzniklou pohledávku vložením zástavního práva na majetek pronajímatele.

(5) Nemá-li pronajímatel dostatečný majetek nebo je-li tento majetek předlužen, může být generální oprava provedena jen zcela výjimečně, byl-li by bez jejího provedení ohrožen národní majetek nebo provoz podniku a nelze-li tomuto ohrožení jiným způsobem zabránit.

(6) Provádění investic organizacemi na jimi najatých základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, není zásadně přípustno. Výjimečně může organizace provést investice na těchto základních prostředcích, jen když je to hospodářsky nezbytně nutné a sledovaného účelu nelze dosáhnout jiným vhodným způsobem a jestliže

1. a) dohodou s pronajímatelem je zcela zajištěna návratnost vynaložených nákladů nejméně ve výši obohacení, které v době skončení pronájmu bude mít pronajímatel z provedené investice, nebo
2. b) provedenou investicí nebude pronajímatel obohacen a tato bude vzhledem k ujednané době nájemní plně využita a podle dohody s pronajímatelem nebude organizace povinna investici po skončení nájemních poměrů odstranit a najatý základní prostředek uvést svým nákladem do původního stavu.

   Ústřední úřady a výkonné orgány krajských národních výborů mohou stanovit pro organizace v oboru své působnosti, kdy potřebují přivolení k provedení investic na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem a kterého orgánu.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně v případech, má-li organizace najatu jen část nemovitého základního prostředku, který není národním majetkem, a v případech, užívá-li organizace základního prostředku, který není národním majetkem, z jiného důvodu než z důvodu nájmu.

(8) Generální opravy na základních prostředcích, které nejsou národním majetkem, hradí

1. a) hospodářské organizace ze zdrojů, které si nashromáždí ve fondu na investice a generální opravy. Ve prospěch tohoto fondu se zúčtují částky odpisů na generální opravy základních prostředků, které nejsou národním majetkem, podle stejných zásad, jako kdyby šlo o základní prostředky ve správě organizace,
2. b) rozpočtové organizace a zvláštní rozpočtové organizace z rozpočtových prostředků.

Čl. 12

Trvale zastavené investice

(1) K odpisu nákladů u centralizované investiční výstavby, na níž byly práce trvale zastaveny, je třeba:

1. a) přivolení ústředního úřadu, nepřevyšují-li vynaložené investiční náklady částku 200 000 Kčs za objekt,
2. b) přivolení vedoucího ústředního úřadu v dohodě s ministrem financí, nepřevyšují-li tyto náklady částku 1 000 000 Kčs za objekt,
3. c) přivolení vlády, převyšují-li tyto náklady částku 1 000 000 Kčs za objekt.

   Jsou-li investorem národní výbory nebo organizace jim podřízené, je třeba přivolení v případě uvedeném pod písm. a) rady krajského národního výboru, v případě uvedeném pod písm. b) rady krajského národního výboru v dohodě s ministerstvem financí.

(2) Do nákladů uvedených v předchozím odstavci patří i náklady za projekty a zařízení určené k montáži.

(3) S majetkem nabytým z investiční výstavby, na níž byly práce trvale zastaveny, naloží se jako s přebytečným národním majetkem (čl. 14). Částky přitom získané se odvedou do státního rozpočtu, jde-li o centralizovanou investiční výstavbu; u decentralizované investiční výstavby u hospodářských organizací jsou tyto částky zdrojem decentralizované výstavby.

Čl. 13

Přebytečný a neupotřebitelný majetek

(1) Přebytečným je národní majetek, jehož organizace nepotřebuje k plnění (popřípadě k překračování) svého plánu nebo k plnění svých úkolů. Za přebytečný se považuje i majetek, který rozsahem není přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se však nepovažují základní prostředky v rezervě (na skladě) a v konzervaci.

(2) Základními prostředky v rezervě jsou

1. a) nově opatřené movité základní prostředky na skladě, které nebyly ještě předány do používání a jsou určeny k výměně za základní prostředky vyřazené v důsledku opotřebení, poškození nebo opravy,
2. b) movité základní prostředky vyřazené dočasně z používání, které mají pro organizaci stálé výrobní určení.

(3) Základními prostředky v konzervaci jsou ty základní prostředky, které byly dány do konzervace z rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud nejde o konzervaci upravenou zvláštními předpisy,*) rozhoduje o ní příslušný nadřízený ústřední úřad se souhlasem ministerstva financí.

(4) Neupotřebitelným je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu nemůže již v organizaci sloužit svému původnímu účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a je třeba je zbourat nebo zrušit v důsledku plánovaného rozšíření nebo přestavby objektu; sem patří též stavby a budovy, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.

Čl. 14

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) O tom, který národní majetek je přebytečný, rozhoduje vedoucí organizace, u národních výborů vedoucí finančního odboru rady národního výboru a není-li u místního národního výboru zřízen finanční odbor, rada místního národního výboru (dále jen „vedoucí organizace”), nebo pracovník k tomu vedoucím organizace pověřený.

(2) Přebytečný národní majetek převede organizace do správy (§ 15 nařízení, čl. 20 a násl.) jiné organizace. Nemá-li žádná organizace státního socialistického sektoru o něj zájem, může být zcizen (čl. 24). Není-li ani zcizení možné, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným (čl. 15).

(3) K umístění přebytečného movitého národního majetku může organizace použít součinnosti podniků státního socialistického sektoru, které obstarávají zprostředkovací službu.**)

(4) S přebytečnými movitými základními prostředky mají být zároveň převedeny v potřebném množství do správy nebo prodány náhradní díly (součástky), pokud je organizace má a nepotřebuje je k jiné údržbě.

(5) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož obecný zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se zpravidla do správy místního národního výboru, nebo jde-li o zemědělské nemovitosti, do správy okresního národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 5 odst. 2 a 3 nařízení. Může-li však takový majetek lépe a snadněji spravovat jiná organizace než národní výbor, převede se do její správy.

Čl. 15

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) O tom, který národní majetek je neupotřebitelný a jak se s ním naloží, rozhoduje vedoucí organizace, popřípadě jím pověřený pracovník na návrh komise (odstavec 2); u motorových vozidel řídí se přitom též zvláštními předpisy.*) Jednotlivé ústřední úřady stanoví, zda a v kterých případech potřebuje vedoucí organizace přivolení nadřízeného orgánu k prodeji neupotřebitelného předmětu pracovníkům organizace anebo jejich rodinným příslušníkům.

(2) Komise je tříčlenná. Její členy jmenuje vedoucí organizace. Podle potřeby může být zřízeno i vice komisí. Funkci této komise může být pověřena komise inventarizační.

(3) Komise je povinna především zjistit příčinu neupotřebitelnosti předmětu, popřípadě zda neupotřebitelnost byla zaviněna a kým. Dojde-li komise podle výsledku šetření k závěru, že předmět je neupotřebitelný, navrhne, jak s ním má být naloženo. Komise si může vyžádat posudek odborné organizace státního socialistického sektoru. Tento posudek si vyžádá zejména, má-li se použít neupotřebitelných strojů, motorových vozidel a předmětů zvláštní důležitosti nebo předmětů, u kterých nelze vyloučit, že jich je možno využít v jiné organizaci socialistického sektoru jako suroviny (do šrotu).

(4) O jednání, zjištěných skutečnostech a stanovisku komise musí být sepsán zápis. Zápis musí obsahovat zejména přesné označení předmětu — u základních prostředků též jejich inventární čísla —, popis předmětu a jeho stav, jeho hodnotu podle účetní evidence, příčinu neupotřebitelnosti, výsledek šetření o zavinění a návrh komise, popřípadě odchylný názor člena komise. Zápis musí podepsat všichni členové komise. Jestliže si komise vyžádala odborný posudek, je třeba jej připojit k zápisu. Zvláštního zápisu není třeba, jsou-li příslušné údaje obsaženy v inventurním seznamu nebo v inventarizačním zápisu.

(5) Neupotřebitelný národní majetek, pokud ho nemůže být hospodárněji využito v organizaci jej spravující (např. jako materiálu), převede organizace do správy (§ 15 nařízení, čl. 20 a násl.) organizacím státního socialistického sektoru nebo jej zcizí jiné organizaci socialistického sektoru než státního socialistického sektoru. Neprojeví-li o něj zájem žádná z uvedených organizací a jde-li o věci, které mohou být předmětem osobního vlastnictví (např. předměty hodící se ke stavbě nebo opravě obydlí), může je organizace prodat pracujícím. Ustanovení čl. 14 odst. 3 platí obdobně. Odmítnutí převzetí neupotřebitelného majetku podnikem zprostředkovací služby lze považovat za posudek podle odstavce 3.

(6) Neupotřebitelné budovy a stavby (čl. 13 odst. 4) lze určit toliko ke zbourání a s materiálem bouračky se naloží podle předchozího odstavce.*)

(7) Nepodaří-li se realizovat neupotřebitelný předmět podle předchozích odstavců, určí se na odval.

Čl. 16

Pronájem

(1) Organizace může národní majetek, který sama dočasně nepotřebuje, pronajmout; organizacím státního socialistického sektoru a v případech zřetele hodných i jiným organizacím socialistického sektoru může jej též přenechat k bezplatnému dočasnému užívání (výpůjčkou). Sjednaná doba pronájmu nebo výpůjčky nesmí být u movitého majetku delší 2 roků. Předmětem pronájmu (výpůjčky) nemohou být věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné.**)

(2) Rozpočtové organizace, pokud některá z nich není právnickou osobou, neuzavírají o majetku, který jedna z nich spravuje, nájemní smlouvu ani smlouvu o výpůjčce. Mohou však mezi sebou ujednat, že jedna z nich bude dočasně užívat majetku, který je ve správě druhé organizace. Za toto užívání se neplatí náhrada; rozpočtové organizace nesou však poměrným dílem náklady spojené s provozem společně užívané věci.

(3) O pronájmu se sepíše listina. Tato listina musí obsahovat jméno a adresu pronajímatele i nájemce, předmět nájmu, dobu jeho trvání, ustanovení o výpovědi, výši nájemného stanoveného podle příslušných předpisů***) a způsob placení, popřípadě ustanovení o pojištění předmětu nájmu a podle okolností i další podmínky (např. která ze smluvních stran provádí generální opravy).†) Prvopis listiny si ponechá pronajímatel. Totéž platí přiměřeně o výpůjčce a o ujednání podle předchozího odstavce.

(4) Ministerstvo financí stanoví, za jakých podmínek mohou národní výbory a domovní správy pronajímat pracujícím rodinné domky na dlouhou dobu.††) Jednotlivé ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí stanoví podmínky takového pronájmu jinými hospodářskými organizacemi státního socialistického sektoru vlastním zaměstnancům, popřípadě ostatním pracujícím.

Čl. 17

Odevzdání národního majetku do trvalého užívání

(1) Do trvalého užívání jiným organizacím socialistického sektoru než státního socialistického sektoru, zejména společenským organizacím, lidovým družstvům, družstevním organizacím, jednotným zemědělským družstvům a melioračním družstvům může být odevzdán zpravidla jen nemovitý národní majetek s příslušenstvím. Samostatné movité věci mohou být odevzdány do trvalého užívání toliko výjimečně, pokud jejich povaha trvalé užívání připouští a pokud jsou pro to zvláštní důvody (tedy nikoliv věci spotřebitelné a snadno opotřebitelné).

(2) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání jednostranným opatřením, vydaným po předchozím souhlasu budoucího trvalého uživatele.

(3) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání bezplatně.

(4) Opatření o odevzdání do trvalého užívání musí se stát písemně a obsahovat označení odevzdávající organizace a uživatele, výstižné označení odevzdávaného národního majetku (číslo vložky pozemkové knihy, čísla pozemkových nebo stavebních parcel, číslo popisné u budov, příslušenství majetku), celkový stav majetku a hlavní jeho nedostatky a závady, práva a povinnosti uživatelovy, den účinnosti opatření, hodnotu odevzdávaného majetku, popřípadě další podmínky. Právo trvalého užívání se vloží do pozemkové knihy (na listě C).

(5) Uživatel je oprávněn provádět svým nákladem na odevzdaných nemovitostech investiční změny (adaptace, přístavby a nástavby) jen s předchozím přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí organizace stanovit, zda a do jaké míry má uživatel při zrušení trvalého užívání nárok vůči státu (spravující organizaci) na náhradu uvededených nákladů. Náhrada nesmí být vyšší než vlastní náklady pořízení investic snížené o opotřebení a nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo byly učiněny bez předchozího přivolení organizace, která má majetek ve správě, náhrada nákladů uživateli nepřísluší.

(6) Skutečné odevzdání majetku trvalému uživateli provádí se komisionálně; o odevzdání sepíše se zápis a každá strana obdrží jeden jeho stejnopis. Dnem komisionálního odevzdání přecházejí na uživatele veškerá práva a povinnosti z trvalého užívání.

(7) K odevzdání národního majetku do trvalého užívání je oprávněn toliko příslušný odbor rady okresního národního výboru, v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání národní majetek, který není ve správě okresního národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Do správy tohoto okresního národního výboru převedou organizace také národní majetek, který před účinností nařízení odevzdaly do trvalého užívání, nestanoví-li ministerstvo financí podle cit. § 12 odst. 2 nařízení jinak. Okresní národní výbor je povinen správu tohoto majetku převzít. Ministerstvo financí může podle § 12 odst. 2 nařízení stanovit odchylnou úpravu.

(8) K odevzdání do trvalého užívání nemovitého národního majetku ve správě okresního národního výboru není třeba přivolení nadřízeného orgánu, nepřesahuje-li jeho pořizovací hodnota vedená v účetní evidenci 500 000 Kčs; je-li jeho hodnota vyšší, nebo jde-li o odevzdání samostatných movitých věcí, je k odevzdání třeba přivolení příslušného odboru rady krajského národního výboru.

(9) Národní majetek může být trvalému uživateli odňat, neplní-li uživatel řádně své povinnosti, zejména neudržuje-li majetek v řádném stavu nebo neužívá-li odevzdaného majetku k účelu, pro který mu byl odevzdán do trvalého užívání. Odnětí může být provedeno i v případě, je-li v obecném zájmu, aby tento národní majetek plnil své poslání na jiném úseku národního hospodářství.