Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku

Čl. 18

(1) Nemovitý národní majetek lze zatížit právem stavby jen ze zvláštních důvodů.

(2) K zatížení národního majetku ve správě krajského národního výboru právem stavby není třeba přivolení. Přivolení nadřízeného orgánu není dále třeba, zřizuje-li se právo stavby za podmínek všeobecně stanovených příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem financí. Hodnota práva stavby se určuje obdobně podle předpisů o odhadech nemovitých věcí.*)

(3) Listina o zřízení práva stavby musí obsahovat jméno a bydliště (sídlo) obou stran, jejich práva a povinnosti, označení zatěžovaného národního majetku, ustanovení o úplatě (bezplatnosti) a podle okolností i jiné podmínky.

(4) Zvláštní předpisy,**) opravňující organizace státního socialistického sektoru užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace) a pro zařízení těchto organizací (kabely, potrubí, stožáry apod.), nejsou dotčeny.

(5) Základní prostředky nelze exekučně zatížit ani zcizit. Ostatní části národního majetku lze exekučně zatížit nebo zcizit jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy.***)

Čl. 19

Organizace jsou povinny podat neprodleně příslušnému knihovnímu soudu návrh na výmaz všech zaniklých zástavních práv a věcných břemen na nemovitých základních prostředcích. Národní podniky opírají své návrhy o ustanovení § 13 zákona č. 51/1955 Sb., o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích, a o vládní nařízení č. 97/1952 Sb., o zániku věcných práv na některých částech národního majetku. Všechny ostatní organizace opírají své návrhy o ustanovení § 14 nařízení ve spojení s předpisy uvedenými v předchozí větě.

Čl. 20

(1) Převody správy národního majetku jsou přípustné jen mezi organizacemi státního socialistického sektoru a jen z důvodu příslušnosti (§ 5 nařízení, čl. 5 odst. 3), nebo jde-li o národní majetek přebytečný či neupotřebitelný anebo vyžadují-li to jiné závažné důvody.

(2) Převody správy národního majetku mají se provádět zpravidla k poslednímu dni běžného měsíce, převody správy větších hospodářských celků k poslednímu dni běžného kalendářního roku. Se zpětnou účinností lze převádět správu národního majetku výjimečně, jen ze závažných důvodů a jen k některému dni běžného roku.

(3) Správa národního majetku se převádí bezplatně jednostranným opatřením nebo dohodou, jde-li

1. a) o nemovité základní prostředky,
2. b) o movité základní prostředky a zásoby a je-li jejich převod prováděn v důsledku reorganizace, delimitace, přesunu a rozšíření výrobního programu na základě rozhodnutí vyšších orgánů,
3. c) o movité základní prostředky a ze zásob o drobné a krátkodobé předměty, převáděné mezi rozpočtovými organizacemi,
4. d) o zásoby jako část hospodářského celku, převáděného mezi rozpočtovými organizacemi,
5. e) o nedokončené investice pořízené v rámci centralizované výstavby z prostředků státního rozpočtu,
6. f) o případy, kdy to ze závažných, zejména hospodářských důvodů stanoví ministerstvo financí.

(4) Vedle případů uvedených v předchozím odstavci převádí se správa národního majetku bezplatně jednostranným opatřením nebo dohodou též, jde-li

1. a) o přebytečné movité základní prostředky převáděné k účelům vyučovacím nebo výzkumným do správy výzkumných ústavů a škol,
2. b) o jiný hmotný národní majetek (čl. 6 odst. 4) převáděný mezi rozpočtovými organizacemi nebo v důsledku reorganizace, delimitace, přesunu a rozšíření výrobního programu na základě rozhodnutí vyšších orgánů,
3. c) o jiný hmotný národní majetek (čl. 6 odst. 4), je-li věcí nemovitou, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 5 písm. c).

(5) Úplatně se převádí správa národního majetku, jde-li

1. a) o movité základní prostředky a zásoby, převáděné mezi hospodářskými organizacemi navzájem nebo mezi hospodářskou a rozpočtovou organizací, a to z jiných důvodů než z důvodů reorganizace, delimitace, přesunu a rozšíření výrobního programu na základě rozhodnutí vyšších orgánů [§ 15 odst. 1 písm. b) nařízení] a s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 písm. a),
2. b) o zásoby převáděné mezi rozpočtovými organizacemi, s výjimkou drobných a krátkodobých předmětů a s výjimkou převodu zásob v rámci převodu hospodářského celku [§ 15 odst. 1 písm. d) nařízení],
3. c) o nedokončené investice pořízené z decentralizované investiční výstavby.
4. d) o jiný hmotný národní majetek (čl. 6 odst. 4), pokud se podle předchozího odstavce nepřevádí bezplatně.

(6) Je-li základním prostředkem soubor předmětů (čl. 6 odst. 2), lze převádět správu i jednotlivých předmětů, jestliže se tím soubor v žádném směru neznehodnotí nebo vyžadují-li to závažné důvody. Správa jednotlivých předmětů převádí se úplatně nebo bezplatně podle toho, zda převod celého souboru byl by úplatný či bezplatný.

(7) Na převody, k nimž dochází na podkladě hospodářských smluv v rámci obvyklého hospodaření (zejména dodávky výrobků),*) se ustanovení této vyhlášky o převodech správy národního majetku nevztahují.

Čl. 21

(1) Pokud se správa národního majetku převádí bezplatně, uskutečňuje se převod zpravidla dohodou mezi zúčastněnými organizacemi.

(2) Jednostranným opatřením převádí se správa národního majetku jen ze závažných důvodů, zejména vyžaduje-li to změna působnosti jednotlivých organizací (reorganizace, delimitace, přesun a rozšíření výrobního programu) a jde-li o majetkové celky nebo majetek zvláštního hospodářského významu, anebo k odstranění sporu o příslušnost ke správě (§ 5 nařízení).

(3) V případech uvedených v předchozím odstavci, jsou k převodu správy jednostranným opatřením příslušny ústřední úřady, nebo orgán jimi určený, jde-li o převod správy národního majetku

1. a) z jejich správy na organizace jim přímo podřízené a naopak,
2. b) mezi organizacemi jim přímo podřízenými,
3. c) v rámci působnosti ústředního úřadu na národní výbory a naopak, pokud správa převáděného majetku u národního výboru se týká úseku hospodářství plánovaného ústředním úřadem.

(4) Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního úřadu do oboru působnosti jiného ústředního úřadu, postupují tyto úřady společně. Opatření o převodu správy vydá úřad, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, a to v dohodě s druhým ústředním úřadem.

(5) Před opatřením podle odstavce 3, týká-li se národních výborů, musí ústřední úřad slyšet výkonné orgány dotčených národních výborů, ledaže by šlo o hromadný převod. Má-li výkonný orgán námitky proti převodu, rozhodnou o nich orgány příslušné k rozhodování sporů o příslušnost (§ 5 odst. 2 a 3 nařízení). K hromadnému převodu je třeba souhlasu ministerstva financí.

(6) Výkonné orgány krajských a okresních národních výborů mohou opatřením vydaným v mezích své působnosti převést národní majetek ze správy svého národního výboru do správy podřízeného národního výboru nebo podřízené organizace a naopak a mezi národními výbory a organizacemi podřízenými. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy,*) podle nichž odbory rad okresních národních výborů jsou příslušný svým opatřením převádět správu národního majetku na jiné organizace.

(7) Opatřením podle odstavce 2 je též opatření, kterým ústřední úřad nebo národní výbor vyjímá podle zvláštních předpisů**) národní majetek z hospodářských organizací a převádí ho do pravomoci jiného ústředního úřadu nebo národního výboru; takovým opatřením je též vyčlenění a začlenění národního majetku mezi hospodářskými organizacemi v působnosti téhož ústředního úřadu nebo národního výboru.

(8) Jednostranné opatření nebo dohoda***) musí obsahovat podstatné náležitosti, zejména označení organizace předávající, organizace přejímající, určení předmětu, jeho pořizovací hodnotu vedenou v účetní evidenci, výši oprávek, důvod převodu, popřípadě ustanovení o závadách, pohledávkách a závazcích, a den přechodu správy.

Čl. 22

(1) Úplatný převod správy národního majetku provádí se hospodářskou smlouvou za běžnou cenu podle platných cenových předpisů (dále jen „běžná cena”). Smlouva musí obsahovat vedle všech náležitostí uvedených v čl. 21 odst. 8 výši úplaty, na níž se organizace dohodly.†) Ustanovení předpisů o dani z obratu nejsou dotčena.

(2) Částek získaných z úplatného převodu movitých základních prostředků používá hospodářská organizace na financování decentralizované výstavby. U rozpočtových organizací plynou částky získané z úplatných převodů národního majetku do rozpočtu organizace, v jejíž správě majetek byl. Částkami získanými z tohoto převodu rozumí se cena podle odstavce 1 snížená o náklady, které měla převádějící organizace s převodem (např. náklady spojené s demontáží).

Čl. 23

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, musí k dohodě (čl. 21) nebo ke smlouvě (čl. 22) o převodu správy národního majetku přivolit jak orgán nadřízený předávající organizaci, tak i orgán nadřízený přejímající organizaci.

(2) Jednotlivé ústřední úřady stanoví pro organizace jim podřízené, který orgán jim dává přivolení k převodu nebo k převzetí správy národního majetku dohodou nebo smlouvou a kdy tohoto přivolení není třeba.

(3) K převodu nebo k převzetí správy národního majetku ze správy nebo do správy národních výborů dohodou nebo smlouvou nepotřebují přivolení

1. a) výkonné orgány krajských národních výborů,
2. b) výkonné orgány okresních národních výborů, jde-li o národní majetek v hodnotě nepřevyšující 500 000 Kčs,
3. c) výkonné orgány místních národních výborů, jde-li o národní majetek v hodnotě nepřevyšující 50 000 Kčs.

(4) Pokud mohou výkonné orgány národních výborů podle předchozího odstavce převádět nebo přejímat dohodou nebo smlouvou správu národního majetku bez přivolení nadřízeného orgánu, jsou oprávněny dávat přivolení organizacím podřízeným národním výborům a výkonným orgánům podřízených národních výborů k převodu nebo k převzetí správy národního majetku dohodou nebo smlouvou.

(5) V mezích svého oprávnění, uvedeného v předchozím odstavci, mohou výkonné orgány národních výborů určit, v kterých případech nepotřebují organizace podřizené jejich národnímu výboru přivolení k převodu nebo k převzetí správy národního majetku dohodou nebo smlouvou.

(6) Výkonné orgány krajských národních výborů mohou všeobecně nebo v určitých případech omezit oprávnění výkonných orgánů okresních a místních národních výborů, která jim přísluší podle předchozích odstavců.

(7) Hodnotou pro určení příslušnosti orgánu podle tohoto článku je pořizovací hodnota převáděného majetku vedená v účetní evidenci. Rozhodnou je hodnota veškerého národního majetku, jehož správa se převádí jednou dohodou (smlouvou). Správa veškerého národního majetku, který má být v určité době mezi dvěma organizacemi převeden, musí být převedena vždy jen jednou dohodou (smlouvou).

Čl. 24

(1) Z národního majetku lze zcizit jen

1. a) přebytečný národní majetek, jehož správu nelze převést (čl. 14), a to podnikům zahraničního obchodu, lidovým družstvům včetně jednotných zemědělských družstev, melioračním družstvům, družstevním organizacím, společenským organizacím a ostatním organizacím socialistického sektoru, a jde-li o předměty, které mohou být v osobním vlastnictví, též pracujícím;
2. b) jiné základní prostředky než přebytečné, je-li jejich zcizení nutné v obecném zájmu, a to organizacím uvedeným pod písm. a);
3. c) rodinné domky a podobné drobné stavby (např. chaty) včetně stavebních pozemků, podíly k nim, pozemky na jejich stavbu a pro zřízení zahrádky k domku nebo pozemky k odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov, a to vždy především pracujícím, i když tento majetek není přebytečný;
4. d) neupotřebitelný národní majetek, a to organizacím a osobám uvedeným pod písm. a).

(2) Exekuční zcizení národního majetku je přípustné jen v případech uvedených v čl. 18 odst. 5.

(3) V jiných případech než uvedených v odstavcích 1 a 2 je zcizení národního majetku nepřípustné. Toto ustanovení se nevztahuje na zcizování národního majetku, k němuž dochází v rámci obvyklého hospodaření (prodej výrobků) na podkladě hospodářských nebo občanskoprávních smluv.*)

(4) Pozemky k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. c) lze zcizit jen v souladu s územním plánem a v rozsahu nepřesahujícím plochu nezbytně potřebnou.**)

(5) Národní majetek lze úplatně zcizovat i směnnou smlouvou (§ 382 obč. zák.). Směnnou smlouvou smí však organizace zcizit národní majetek jen výjimečně, a to za majetek, který nezbytně potřebuje pro plnění svých úkolů a kterého není možno nabýt od vlastníka jinak než směnou. Směnnou smlouvou nesmějí však být zcizovány předměty v národním majetku, které mohou být předmětem osobního vlastnictví, za majetek v soukromém vlastnictví. Oprávnění organizace zcizovat národní majetek směnnou smlouvou řídí se hodnotou zcizovaného národního majetku.

(6) Národní majetek se zcizuje zásadně úplatně a to za běžnou cenu. Za nižší než běžnou cenu nebo výjimečně bezplatně lze zcizit národní majetek jen v obecném zájmu.

(7) Ministerstvo financí stanoví, které budovy a za jakých podmínek mohou národní výbory a domovní správy zcizovat pracujícím jako rodinné domky a vlastnické podíly na takových domcích.***)

(8) Jednotlivé ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí stanovit podmínky pro zcizování rodinných domků spravovaných organizacemi jim podřízenými vlastním zaměstnancům těchto organizací, popřípadě ostatním pracujícím.

(9) Částek získaných z prodeje movitých základních prostředků používá hospodářská organizace na financování decentralizované výstavby, u rozpočtové organizace plynou tyto částky do příjmu jejího rozpočtu; částky získané prodejem nemovitého národního majetku odvádí organizace přímo do státního rozpočtu

(10) Ustanovení této vyhlášky o podmínkách zcizení národního majetku a postupu při něm nevztahují se na zcizování národního majetku v rámci obvyklého hospodaření (odstavec 3).

Čl. 25

(1) Ke zcizení za běžnou cenu národního majetku v hodnotě nad 1 000 000 Kčs anebo za nižší než běžnou cenu nebo k bezplatnému zcizení národního majetku v hodnotě nad 250 000 Kčs je třeba přivolení ministerstva financí. K bezplatnému zcizení národního majetku v hodnotě nad 5 000 000 Kčs je třeba přivolení vlády.

(2) V ostatních případech potřebuje zcizující organizace ke zcizení národního majetku přivolení nadřízeného orgánu, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Ústřední úřady stanoví pro organizace jim podřízené, které orgány jsou příslušny dávat jim přivolení podle odstavce 2 ke zcizení národního majetku a kdy tohoto přivolení není třeba.

(4) Ke zcizení národního majetku ve správě národních výborů nepotřebují přivolení

1. a) výkonné orgány krajských národních výborů, není-li třeba přivolení podle odstavce 1,
2. b) výkonné orgány okresních národních výborů, zcizuje-li se za běžnou cenu národní majetek v hodnotě nepřevyšující 100 000 Kčs, za nižší než běžnou cenu nebo bezplatně národní majetek v hodnotě nepřevyšující 20 000 Kčs,
3. c) výkonné orgány místních národních výborů, zcizuje-li se za běžnou cenu národní majetek v hodnotě nepřevyšující 20 000 Kčs, za nižší než běžnou cenu nebo bezplatně národní majetek v hodnotě nepřevyšující 4 000 Kčs.

(5) Pokud mohou výkonné orgány národních vyborů podle předchozího odstavce zcizovat národní majetek bez přivolení nadřízeného orgánu, jsou oprávněny dávat přivolení podle odstavce 2 ke zcizení národního majetku organizacím podřízeným národním výborům a výkonným orgánům podřízených národních výborů.

(6) V mezích svého oprávnění podle předchozího odstavce, mohou výkonné orgány národních výborů určit, v kterých případech nepotřebují organizace podřízené jejich národnímu výboru přivolení ke zcizení národního majetku.

(7) Výkonné orgány krajských národních výborů mohou všeobecně nebo v určitých případech omezit oprávnění výkonných orgánů okresních a místních národních výborů, která jim přísluší podle předchozích odstavců.

(8) Ustanovení předchozích odstavců se nedotýkají příslušnosti upravené předpisy uvedenými v čl. 24 odst. 7 a 8 a nevztahují se na případy zcizení uvedené v čl. 24 odst. 10.

(9) Ustanovení čl. 23 odst. 7 platí obdobně.