Vyhláška ministerstva financí o zjednodušení ve věcech účetní evidence.

Čl. 29.

Datum zřízení účtu se nemusí uvádět v knize použitých listů pro jednotlivé účty, jestliže se do ní pod označením měsíce a roku zapíší všechny účty zřízené v tomto měsíci.

Čl. 30.

1. Knihy použitých listů pro analytickou evidenci pohledávek a dluhů se mohou vést na volných listech, které se na konci každého účetního roku svážou v knihu, za těchto podmínek:
   1. 1. knihy analytické evidence pohledávek a dluhů se zakládají nově pro každý účetní rok,
   2. 2. knihy použitých listů se vedou chronologicky (nikoli tedy na př. podle abecedního uspořádání) a zápisy do nich se pořizují na stroji,
   3. 3. listy knihy použitých listů se před započetím zápisů opatří pořadovými čísly stránek počínajíc číslem 1 pro každý účetní rok,
   4. 4. na každém popsaném listu knihy použitých listů se na konci uvede stránka dalšího listu v poznámce „Pokračování na str. ……”.

Čl. 31.

K podepsání poznámky o provedení opravy může být zmocněn i pracovník pověřený vedením příslušné účetní knihy.

Čl. 32.

(1) V předvaze je dovoleno místo zůstatků k začátku prvního dne sledovaného měsíce a obratů za sledovaný měsíc uvádět zůstatky k začátku prvního dne účetního roku a obraty od začátku účetního roku.

(2) Průpis pořízený při zapisování souhrnných údajů na synthetické účty může být pokládán za předvahu, má-li její předepsaný obsah.

Čl. 33.

(1) Kontrolní soupisky není třeba sestavovat,

1. 1. vede-li se běžná účetní evidence sborníkově deníkovou formou schválenou příslušnou ústřední účetní jednotkou a vede-li se přitom analytická evidence přímo v příslušných sborníkových denících nebo v tabulkách, nebo
2. 2. vede-li se pro analytickou evidenci deník průpisem zvlášť podle jednotlivých synthetických účtů.

(2) Kontrolní soupisky se však musí sestavovat vždy pro sesouhlasení číselné shody synthetické evidence a analytické evidence při inventarisaci.

(3) Je dovoleno, aby kontrolní soupisky bylo použito kromě k přezkoušení číselné shody synthetické evidence a analytické evidence podle § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky též jako jiné písemnosti účetní evidence, na př. jako sběrného účetního dokladu, má-li kontrolní soupiska také všechny náležitosti stanovené pro tuto jinou písemnost.

Čl. 34.

Nestanoví-li ústřední účetní jednotka jinak, není třeba v účtovacím předpisu uvádět datum podpisu hlavního (vedoucího) účetního nebo pracovníka jím zmocněného, avšak jen tehdy, jestliže se účetní doklad zaúčtuje v tom měsíci, kterého se týká hospodářská operace dokladem ověřovaná.

Čl. 35.

Slovo „zaúčtováno” nebo pod. není třeba uvádět na jednotlivých účetních dokladech,

1. 1. číslují-li se účetní doklady podle § 18 vyhlášky před jejich zaúčtováním a uvede-li se na posledním z každého souvisle zaúčtovaného souboru účetních dokladů téže řady poznámka „Doklady od čísla .... do čísla .... zaúčtovány” se jménem (šifrou) pracovníka, který účetní doklady zaúčtoval nebo kontroloval jejich zaúčtování, nebo
2. 2. uvede-li se jméno (šifra) pracovníka, který účetní doklad zaúčtoval nebo kontroloval jeho zaúčtování, ve smyslu § 17 písm. c) vyhlášky na tom místě dokladu, které je předtiskem vyhrazeno pro poznámku o zaúčtování.

Čl. 36.

Nestanoví-li ústřední účetní jednotka jinak, nemusí poznámka o zaúčtování obsahovat jméno (šifru) pracovníka, který účetní doklad zaúčtoval nebo kontroloval jeho zaúčtování, jestliže se toto jméno (šifra) uvede v deníku vždy za zápisem posledního z účetních případů, které byly zaúčtovány najednou v souvislé řadě. Tohoto ustanovení však nelze použít, postupuje-li se podle čl. 35 č. 1.

Čl. 37.

Písemnosti účetní evidence, které se netýkají celého účetního roku, mohou být ukládány do účetního archivu nejpozději do měsíce po doručení zprávy o schválení ročních účetních výkazů, je-li to nezbytné pro usnadnění prací účtárny a zajistí-li hlavní (vedoucí) účetní, aby písemnosti byly před uložením do účetního archivu uspořádaně uschovány na jiných místech a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození.

Čl. 38.

(1) Mimořádná inventarisace hospodářských prostředků podle bodu 4 směrnic může nahradit periodickou inventarisaci týchž hospodářských prostředků podle bodu 2 a 3 směrnic, je-li provedena ke dni (v období) stanovenému příslušnými předpisy, po případě příkazem nadřízené účetní jednotky, pro periodickou inventarisaci.

(2) V mezích lhůt stanovených k provádění inventarisací příslušnými předpisy, po případě příkazem nadřízené účetní jednotky nebo jiného orgánu příslušného podle zvláštních předpisů, může být inventarisace hospodářských prostředků, o nichž se vede k synthetickému účtu skupinová analytická evidence, prováděna též postupně podle jednotlivých skupinových analytických účtů. Nadřízené účetní jednotky mohou postupné provádění inventarisaci omezit nebo zakázat.

Čl. 39.

Dojde-li k sloučení, splynutí nebo rozdělení účetních jednotek, je přejímající nebo nově vzniklá účetní jednotka povinna vyrozumět příslušné organisace dotčené takovým sloučením, splynutím nebo rozdělením o tom, že převzala jejich hospodářské prostředky, dále pohledávky, dluhy a zůstatky na účtech pro súčtování; ustanovení bodu 12 druhého odstavce a bodu 46 druhého odstavce směrnic zůstávají nedotčena.

Čl. 40.

Vedoucí účetních jednotek na návrh svého hlavního (vedoucího) účetního mohou učinit opatření, aby inventarisaci

nákladů příštích období,

materiálu a zboží na cestě a na skladech u jiných účetních jednotek,

odeslaného zboží a provedených prací (pohledávek za odběrateli, které inkasuje peněžní ústav, a odeslaného nevyfakturovaného zboží),

zůstatků na účtech, na kterých se zachycují odvody daní a jiných platů do státního rozpočtu, stavu súčtování s nadřízenými a podřízenými účetními jednotkami, pohledávek a dluhů,

peněz na cestě,

pozemků, pokud se inventarisují na podkladě dokladové inventury,

prováděli pracovníci účtáren pod odpovědností hlavního (vedoucího) účetního místo inventarisační komise.

Čl. 41.

Inventární předměty obnovované, rozšiřované nebo přebudovávané se zapisují do inventurního seznamu základních prostředků s označením, které odpovídá novému určení, teprve po dokončení a převzetí příslušných investičních prací.

Čl. 42.

Srovnávají-li se skutečné stavy základních prostředků zjištěné fysickou inventurou na místě se zápisy na inventárních kartách, postačí zapsat do inventurního seznamu základních prostředků jen inventární číslo. Inventurní seznam a srovnávací tabulka se všemi předepsanými údaji se však musí vyhotovit pro základní prostředky, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti.

Čl. 43.

K slovům „nebo prováděné investory ve vlastní režii a financované podle protokolů o převzetí prací”, „pokud není předvídáno dílčí převzetí prací” a „a financovaných podle nákladových druhů”, uvedeným v bodu 16 odstavci čtvrtém směrnic, se nepřihlíží; poslední věta tohoto ustanovení směrnic se vztahuje jen na investory, jejichž hlavní činnost není stavební nebo montážní činností.

Čl. 44.

Srovnávají-li se skutečné stavy zařízení, konstrukcí a dílců zjištěné fysickou inventurou podrobně na místě se zápisy na skladních kartách, vedených podle vzoru PE 127 — Skladní karta zařízení (částka 96 úředního listu z r. 1954), postačí vyhotovovat inventurní seznamy a srovnávací tabulky zařízení, konstrukcí a dílců podle souborů evidovaných na jednotlivých skladních kartách. Podrobné inventurní seznamy a srovnávací tabulky podle druhů se všemi předepsanými údaji se však musí vyhotovit pro ty druhy zařízení, konstrukcí a dílců, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti.

Čl. 45.

(1) Inventurní seznamy materiálu a zboží na cestě a na skladech u jiných účetních jednotek a odeslaného zboží a provedených prací není nutno vyhotovovat, jsou-li údaje předepsané pro tyto inventurní seznamy uvedeny v jiném seznamu (na př. v účetním dokladu).

(2) Inventurní seznamy materiálu a zboží na cestě a na skladech u jiných účetních jednotek a odeslaného zboží a provedených prací se nemusí sestavovat, je-li stav jednotlivých položek, které by se musily zapsat do inventurních seznamů, patrný z analytické evidence a poznamená-li se u příslušných položek v této evidenci provedení inventarisace a datum, k němuž byla provedena. O provedení inventarisace se sepíše zápis obsahující alespoň

1. a) označení inventarisovaných hospodářských prostředků a datum, k němuž byla inventarisace provedena,
2. b) jména předsedy a členů inventarisační komise, po případě jména účetních pracovníků (čl. 40), kteří inventarisaci provedli,
3. c) odkaz na příkaz, podle něhož byla inventarisace provedena,
4. d) datum provedení, po případě zahájení a ukončení inventarisace,
5. e) srovnávací tabulku nebo odkaz na ni, po případě na příslušnou jinou písemnost podle čl. 51.

Čl. 46.

(1) Sesouhlasovat stav pohledávek zasláním výpisu z účtu je nutné jen u pohledávek za jinými účetními jednotkami (nikoli za jednotlivci, cizozemskými organisacemi a j.), které neinkasuje peněžní ústav. Nesesouhlasuje se však stav pohledávek, které

1. a) nejsou ještě splatné,
2. b) se podle zvláštních předpisů nevymáhají,
3. c) jsou již vymáhány,
4. d) jsou promlčené nebo zaniklé uplynutím doby, nebo
5. e) byly již sesouhlaseny a po tomto sesouhlasení nedošlo ke změně ani jejich stavu ani dlužníka.

(2) Stav pohledávek se sesouhlasuje podle jednotlivých pohledávek, nikoli tedy podle zůstatku účtu dlužníkova. Ve výpisu z účtu se musí proto uvést vedle stavu pohledávky k příslušnému dni také její označení.

(3) Sesouhlasování stavu pohledávek se provádí běžně zpravidla současně s jejich upomínáním, avšak dříve, než se začnou vymáhat (§ 67 vládního nařízení č. 41/1952 Sb. a čl. 14 této vyhlášky). Výpis z účtu se upraví tak, aby měl zároveň náležitosti upomínky o zaplacení.

(4) Věřitelská účetní jednotka může zaslat výpis z účtu a trvat na potvrzení správnosti nebo na sdělení námitek podle odstavce 6 také u jiných pohledávek, než které se sesouhlasují podle odstavce 1, po případě když účet dlužníkův (pohledávka) nemá zůstatek, má-li důvodnou pochybnost o správnosti stavu pohledávky podle svých účetních zápisů. K tomuto postupu má docházet zpravidla jen v těch případech, kdy stav na účtu dlužníkově vyplývá z častého styku s ním.

(5) Přiměřeně podle odstavců 1, 2 a 4 může i dlužnická účetní jednotka zasláním výpisu z účtu sesouhlasovat stav dluhu. K tomuto sesouhlasení má docházet zpravidla jen u dluhů, u kterých nedošlo k sesouhlasení z popudu věřitelské účetní jednotky v době do tří měsíců po jejich splatnosti, po případě u dluhů z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů, které věřitelská účetní jednotka nevyúčtovala do tří měsíců po jejich vzniku.

(6) Adresát výpisu z účtu je povinen do deseti dnů po jeho doručení, pokud v téže době svůj dluh v plné částce neuhradí, písemně potvrdit správnost stavu dluhu (pohledávky) uvedeného ve výpisu nebo sdělit námitky. Námitky musí být určité a odůvodněné a musí obsahovat také odkaz na příslušné doklady.

(7) Sesouhlasování pohledávek, i když k němu došlo z popudu dlužnické účetní jednotky, se musí u věřitelské účetní jednotky běžně poznamenávat v analytické evidenci pohledávek, a to tak, že se u příslušných pohledávek uvede datum odeslání nebo doručení výpisu z účtu, datum doručení nebo odeslání odpovědi, jakož i zda byl stav pohledávky potvrzen nebo zda byly uplatněny námitky. Tyto poznámky lze nahradit sbírkou opisů odeslaných výpisů z účtů a odeslaných odpovědí a výpisů a odpovědí došlých, po případě běžným vedením jiné evidence se stejnými údaji.

Čl. 47.

O uvádění sporných pohledávek v rozvaze platí obdobně ustanovení čl. 15.

Čl. 48.

O účtování promlčených dluhů a závazků hospodářských organisací státního socialistického sektoru platí obdobně ustanovení čl. 21.

Čl. 49.

Protokol o inventarisaci pohledávek a dluhů podle vzoru v příloze 1 směrnic není nutno sestavovat, jestliže se

1. 1. vedle inventurních seznamů podle bodu 44 směrnic pořídí také podrobné inventurní seznamy pohledávek a dluhů při inventarisaci nově zjištěných a pohledávek a dluhů neprávem vyúčtovaných.
2. 2. sepíše zápis obsahující alespoň údaje uvedené v čl. 45 odst. 2 písm. a) až d) a odkaz na uvedené inventurní seznamy.

Čl. 50.

Pokladní přebytky se vyúčtuji na účet zisků a ztrát též u hospodářských organisací státního socialistického sektoru.

Čl. 51.

Inventurní seznamy, srovnávací tabulky a kontrolní soupisky mohou být sloučeny v jednu nebo ve více písemnosti, v nichž se společné údaje uvedou jen jednou; sloučí-li se ve více písemností, musí být mezi údaji jednotlivých písemností zajištěna spojitost.

Čl. 52.

Srovnávací tabulka se může vyhotovovat jen pro ty položky inventurního seznamu, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, je-li v ní uveden alespoň souborný výpočet, z něhož vyplývá, že jsou v ní zachyceny všechny rozdíly mezi údaji v inventurním seznamu a v účetní evidenci (na př. výpočet: stav podle účetní evidence před vyúčtováním rozdílů po přičtení a odečtení rozdílů podle srovnávací tabulky se rovná skutečnému stavu podle inventurního seznamu).

Čl. 53.

Oceňovací odchylky se ve srovnávacích tabulkách uvádějí souborně za celé skupiny zásob, nikoli podle jednotlivých jejich druhů.

Čl. 54.

K slovům „nebo prováděné investory ve vlastní režii a financované podle protokolů o převzetí” se nepřihlíží.

Čl. 55.

O odepsání investičních nákladů pro zastavení a neuskutečnění investičních prací platí obdobně ustanovení čl. 26.

Čl. 56.

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 15/1956 Ú. l., o zjednodušení ve věcech účetní evidence.

Čl. 57.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1956.