Směrnice ministerstva vnitra k provedení dekretu presidenta republiky ze dne 31. srpna 1945, č. 54 Sb., o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry.

Škody, jež jsou podkladem zjištění, se přihlašují na předepsaných tiskopisech. Každou přihlášku nutno podati dvojmo (tiskopis bílý a tiskopis s červeným proužkem). Potřebný počet přihlášek obdrží obce přímo bez zvláštní objednávky od okresního národního výboru. Jakmile přihlášky dojdou, uveďte ihned ve všeobecnou známost, že tiskopisy lze obdržeti u místního národního výboru a že musí býti co nejdříve vyplněny. Ježto přihláška se vyplňuje dvojmo, dbejte toho, aby stranám byly prodávány oba stejnopisy (pro ulehčení manipulace jsou již složeny v sobě). Textem se oba formuláře úplně shodují.

Přihlášku škody podává poškozený nebo jeho právní nástupce a nejsou-li známi, osoba spravující poškozený majetek, jinak místní národní výbor. Přihlášku škod na majetku, který byl konfiskován, zajištěn nebo jest ve státní správě nebo je dán pod národní správu, podá, kdo má dotčený majetek ve vlastnictví, ve správě nebo jej zajistil, jinak místní národní výbor (§ 6, odst. 1 dekretu).

Na tuto povinnost se důrazně upozorňují zejména místní národní výbory v oblastech s německým obyvatelstvem a v obcích postižených válkou, kde bude značný počet opuštěných objektů.

Vyplněné přihlášky (ve dvou stejnopisech) musí býti podány u okresního národního výboru nejpozději do 21 dnů ode dně účinnosti dekretu (§ 6, odst. 3 dekretu). Konečný den lhůty je tedy 29. září 1945.

Vzhledem k povaze věci a aby bylo usnadněno přezkoumání přihlášek, vyzvete občanstvo, aby vyplněné přihlášky odevzdalo u místního národního výboru co nejdříve, nejpozději však do 26. září 1945.

Místní národní výbor přezkoumá, jsou-li oba stejnopisy shodně vyplněny a předloží je pak se všemi doklady souhrnně za celou obec okresnímu národnímu výboru. Přihlášky, které by snad byly podány až v posledních třech dnech, musí obce dodati okresním národním výborům zvláštním poslem nejpozději dne 29. září 1945. Pouhé podání přihlášek na poštu tohoto dne lhůty nezachovává a tedy nestačí.

Nebyla-li podána žádná přihláška oznámí to obec okresnímu národnímu výboru.

Nestačí-li obci zaslané přihlášky hlaste to ihned okresnímu národnímu výboru. Vzhledem k samozřejmé nutnosti šetřiti co nejvíce papírem, prodávejte zájemcům pouze po jedné přihlášce (dva stejnopisy).

Přihlášky prodávejte za 1 K (za oba stejnopisy). Zaplacené částky odveďte okresnímu národnímu výboru.

K jednotlivým ustanovením dekretu se uvádí:

K § 1. Účelem dekretu je, zjistiti skutečný rozsah všech škod (válečných i jiných) vzniklých po 17. září 1938 a zjednati tak spolehlivý podklad

1. a) pro mezistátní jednání o reparacích a
2. b) pro případné budoucí vnitrostátní odškodnění.

I když se tedy v § 1, odst. 1 dekretu mluví jen o československých státních občanech, jsou vzhledem k právě uvedenému účelu a vzhledem k ustanovení § 6, odst. 1, předmětem soupisu veškeré škody vzniklé v obvodu zemí České a Moravskoslezské a v cizině. I škody vzniklé osobám, jež nejsou československými státními občany, nutno tudíž přihlásiti. Kdo v těchto případech podává přihlášku, je stanoveno v § 6, odst. 1 dekretu (viz vpředu pod A).

Předmětem vyšetření a zjištění jsou škody vzniklé po 17. září 1938, a to jak

1. 1. škody na životě, těle nebo na zdraví (usmrcením, vězněním, internováním, deportováním, zlým nakládáním a pod.) t. zv. škody osobní, tak
2. 2. škody vzniklé odcizením,, zavlečením mimo státní území, zabráním, zničením, poškozením nebo jinakou ztrátou věcí movitých nebo nemovitých t. zv. škody na majetku, příp.
3. 3. škody jiným způsobem vzniklé (na výdělku, důchodu a pod.). Sem tedy patří všechny škody, které nelze zahrnouti pod pojem škod osobních nebo škod na majetku. Tedy na př. škoda vzniklá omezováním osobní svobody, vnucenou správou, ztrátou užitku neb výnosu a pod.

Vyšetřují a zjišťují se tyto škody, jestliže byly způsobeny:

1. a) jakýmkoliv válečným činem nebo jinakým opatřením některé válčící strany, jejich bojových jednotek neb příslušníků,
2. b) při dočasné okupaci území republiky československé orgány okupačních států, nebo orgány jednajícími z jejich příkazů, persekucí z důvodů politických, národních nebo rasových, nebo
3. c) teroristickými akcemi organisací státu nepřátelských nebo osob veřejně nebezpečných.

V případech pod a) jde o t. zv. vlastní válečné škody. Nerozlišuje se tu, byla-li škoda způsobena nepřátelskými či vlastními neb spojeneckými armádami. Tak zvané nepravidelné oddíly (partyzány a pod.) jest považovati za součást válčící strany a přihlásiti je proto i škody těmito oddíly (jich příslušníky) způsobené,

Pod b) patři škody, které byly způsobeny jiným způsobem než válečnými činy. Půjde zde ponejvíce o škody osobní, z majetkových pak o škody způsobené konfiskacemi všeho druhu (zabavením jmění, nuceným vyklizením území pro účely vojenské a pod.).

Škodami uvedenými pod c) jsou míněny zejména škody onoho druhu, jež byly nedávno způsobeny na Ústecku nacistickou organisací „vlkodlaků“, či organisací podobnou. Spadají sem ovšem i škody způsobené teroristickými činy jednotlivých příslušníků těchto organisací, případně osob veřejně nebezpečných.

K § 2, odst. 2. Pořizovací cenou se rozumí jen cena pro ten který výrobek úředně schválená, nikoliv cena na t. zv. „černém trhu" a ovšem ani ne cena zvláštní obliby. Pro ocenění jest rozhodným den účinnosti dekretu, t. j. den 8. září 1945. Zjištění, t. j. úřední ocenění škody přísluší podle § 4, odst. 2 dekretu smíšeným komisím u zemského národního výboru. Pro ocenění této komise je určeno místo na prvé stránce přihlášky (dole) a strany proto tuto rubriku nevyplňují.

K § 6, odst. 1. Přihlášky škod (žádosti o náhradu a pod.), jež byly podány před počátkem účinnosti dekretu, nejsou podkladem pro zavedení řízení. Nutno proto veškeré škody ať byly přihlášeny kdekoliv a kýmkoliv a bez rozdílu, byla-li už na ně poskytnuta záloha či ne, přihlásiti znovu na předepsaném tiskopise. Dřívější přihlášky a podání (žádosti, urgence a pod.) od stran buďtež připojeny k této nové přihlášce.

K § 6, odst. 2. Toto ustanovení nebrání, aby přihláška nebyla podána prostřednictvím obce. Jak již uvedeno v části A, bude účelné, když místní národní výbor v každé obci přihlášky ze svého správního obvodu soustředí, přezkoumá, zda jsou podány oba stejnopisy a předloží najednou okresnímu národnímu výboru.

K § 6, odst. 3. Stanovená lhůta k podání přihlášky musí býti bezpodmínečně dodržena. Na to buď veřejnost výslovně upozorněna (místním rozhlasem, případně v místním tisku, vybubnováním a pod.). Je samozřejmé, že i v případě, kdy přihlášky budou předloženy za celou obec místním národním výborem najednou, musí dojiti okresnímu národnímu výboru v stanovené lhůtě, t. j. nejpozději dne 29. září 1945.

K § 7, odst. 1. Přihláška musí býti podána ve dvou stejnopisech. Předložení jen jednoho stejnopisu nelze považovati za úplné. V takových případech buď strana vyzvána, aby doplnila přihlášku druhým stejnopisem.

Oba stejnopisy musí býti vyplněny ve všech rubrikách naprosto shodně, pokud možno psacím strojem neb inkoustem.

K § 7, odst. 2. Údaje, jež má přihláška obsahovati, jsou patrny z předtisku přihlášky.

K § 7, odst. 3. Potřebné důkazní prostředky dlužno přesně označiti, u svědků (alespoň dvou) buď uvedena přesná adresa.

Potřebné doklady (nejlépe v ověřeném opise) se připojí pouze ke stejnopisu bez červeného proužku.

Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že soupisová akce jest v eminentním zájmu státním a že je proto třeba, aby lhůty v dekretu stanovené byly za všech okolností dodrženy.