| Základní zásady jednotné preventivní a léčebné péče v ústavech národního zdraví. | Základní zásady |
| (1) Okresní, závodní a krajské ústavy národního zdraví, sdružující základní zdravotnická zařízení preventivní a léčebné péče, jsou novou, vyšší organisační formou, která umožňuje plánovitý rozvoj zdravotní péče podle zásad socialistického zdravotnictví. | |
| (2) Jednotné řízení všech složek ústavu, které vzájemně úzce spolupracují, zabezpečuje všestrannou, soustavnou a plynulou péči o zdraví člověka po celý život, na pracovišti, i v rodině. Tato péče spočívá na zásadě nedílné jednoty preventivní péče s péčí léčebnou. | |
| (3) Řízení ústavu a všechna jeho činost je vedena zásadou plné osobní odpovědnosti, kolektivní práce a soustavné kontroly vykonávané orgány státu i pracujícími. | |
| (4) Organisační jednota ústavu umožňuje jednotné plánování, jednotnou metodu práce, statistiku a dokumentaci, při plném využití zdravotnických pracovníků i zařízení a hospodárnosti provozu. | |
| (5) Dřívější individuální práce lékaře v soukromé ordinaci je nahrazována navzájem se doplňující prací kolektivu zdravotnických pracovníků, kteří plní své úkoly v soudružské spolupráci a soustavně zvyšují svou odbornou i politickou úroveň. Jako aktivní ochránci zdraví lidu dávají zdravotničtí pracovníci svou sílu a vědění plně do služeb lidu; všechna jejich práce musí být vedena vřelým a hluboce lidským vztahem k člověku. Hlavními prostředky k dosažení úspěšných výsledků zdravotnické práce jsou soudružská kritika a sebekritika, socialistické soutěžení a ostatní nové formy práce. | |
| (6) Předpoklady pro novou organisaci preventivní a léčebné péče podle těchto zásad vytvořilo vítězství pracujícího lidu, který nastoupil k budování nového společenského řádu. Proto zdravotní služba musí odpovídat potřebám lidově demokratického státu, přispívat přednostní péčí o pracující ke zvýšení produktivity práce, zabezpečovat přednostní péčí o ženy a dětí zdravý rozvoj nové generace a tak napomáhat k urychlení výstavby socialismu. |
účinné od 1. 9. 1952216.
účinné od 1. 9. 1952VYHLÁŠKA
účinné od 1. 9. 1952ministra zdravotnictví
účinné od 1. 9. 1952ze dne 30. července 1952,
účinné od 1. 9. 1952kterou se vydává organisační a provozní řád ústavů národního zdraví.
účinné od 1. 9. 1952Ministr zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády a jednotnou odborovou organisaci podle § 16 odst. 1 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči:
účinné od 1. 9. 1952I.
účinné od 1. 9. 1952Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly.účinné od 1. 9. 1952II.
- účinné od 1. 9. 1952A. Okresní a závodní ústavy národního zdraví.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. (7) V okresním ústavu národního zdraví jsou sdružena zpravidla tato zdravotnická zařízení: Okresní ústav národního zdraví okresní nemocnice s okresním zdravotnickým střediskem (poliklinikou), není-li v okrese nemocnice, tedy okresní zdravotnické středisko (poliklinika), po případě porodnice; další okresní zdravotnická střediska (polikliniky) v místech, kde není nemocnice; obvodní zdravotnická zařízení, t. j. obvodní zdravotnická střediska, lékařské stanice, ženské poradny, dětské poradny, ošetřovatelské stanice; závodní zdravotnická střediska (polikliniky a ambulatoria); stanice záchranné služby a transfusní stanice zřízené mimo sídlo krajského národního výboru. (8) Vyžaduje-li význam a rozsah závodu (po případě několika místně souvisících závodů zpravidla téhož podniku) zvláštní organisaci zdravotní péče, vyjímají se jeho závodní zdravotnická zařízení z okresního ústavu národního zdraví a sdružují se v závodní ústav národního zdraví. Závodní ústav národního zdraví (9) Okresní i závodní ústav národního zdraví jsou základními plánovacími jednotkami a organizačními, administrativními a hospodářskými celky samostatně rozpočtujícími a účtujícími; okresní ústav je zpravidla zařízením okresního národního výboru, závodní ústav však může být zařízením krajského národního výboru.*) Povaha ústavů účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Okresní nemocnice se střediskem (10) Okresní nemocnice se střediskem je hlavní složkou okresního ústavu, která metodicky vede ostatní výkonná zařízení v něm sdružená a dohlíží po odborné stránce na jejich činnost. Není-li v okrese dosud nemocnice, je okresní zdravotnické středisko pracovně napojeno na nemocnici určenou krajským národním výborem. (11) Okresní nemocnice se střediskem se člení na a) složku lůžkovou (nemocnici) zpravidla nejméně se čtyřmi lůžkovými odbornými odděleními, a to interním, chirurgickým, ženským a porodnickým, dětským, b) složku ambulantní (středisko) zpravidla nejméně se sedmi odbornými odděleními, a to interním, chirurgickým, ženským, dětským, tuberkulosním, kožním a pohlavním, zubním; v zájmu jednotného posuzování pracovní schopnosti a způsobilosti pro nábor pracovních sil může být do vybudování komisí pro účely posudkové služby zřízeno též oddělení posudkové služby; c) společná zařízení diagnostická a léčebná, zejména ústřední roentgen, laboratoř, rehabilitační stanici, stanici dárců krve a prosekturu. (12) Podle potřeb územního okruhu působnosti mohou být obstarávány v odborných lůžkových i ambulantních odděleních uvedených v odstavci 11 konsiliárně i jiné odborné služby, po případě může být se souhlasem ministerstv zdravotnictví počet odborných oddělení rozšířen. Takto vybavené nemocnice mohou být ministerstvem zdravotnictví pověřeny i plněním jiných úkolů než ostatní okresní nemocnice. (13) K plnění úkolů nemocnice se střediskem slouží též její zařízení pro zdravotnickou osvětu, pro činnost dokumentační a statistickou, pro službu administrativní, jakož i zařízení hospodářská a technická (zejména kuchyně, prádelna, kotelna, sklady, šatny, dílny, zařízení pro zásobování vodou a energií, desinfekční zařízení, čistící zařízení odpadních vod, spalovací pec). Okresní zdravotnické středisko (14) Okresní zdravotnické středisko v okrese, kde není nemocnice, po případě další okresní zdravotnická střediska se člení obdobně jako ambulantní složka nemocnice, mají potřebná zařízení diagnostická a léčebná a k plnění jejich, úkolů slouží též zařízení uvedená v odstavci 13. Obvodní zdravotnická zařízení (15) Obvodní zdravotnické středisko má zpravidla: a) pracoviště praktického lékaře nebo internisty a zdravotní sestry, b) pracoviště pro péči o ženy, poskytovanou odborným lékařem pro choroby ženské a porodnictví nebo praktickým lékařem a porodní asistentkou nebo zdravotní sestrou, c) pracoviště pro péči o děti, poskytovanou odborným dětským lékařem nebo praktickým lékařem a dětskou sestrou nebo zdravotní sestrou, d) pracoviště pro péči o chrup, poskytovanou odborným zubním lékařem nebo dentistou a instrumentářkou. (16) Kromě obvodních zdravotnických středisek obstarávají obvodní služby též a) lékařské stanice (územní a závodní), t. j. jednotlivá pracoviště praktických nebo zubních lékařů, po př. dentistů, zřízená mimo obvodní zdravotnické středisko, b) ženské poradny, t. j. zvláštní pracoviště pro péči o ženy, zejména o těhotné a šestinedělky, c) dětské poradny, t. j. zvláštní pracoviště pro péči o děti, zejména o kojence, d) ošetřovatelské stanice (územní a závodní), t. j. jednotlivá pracoviště kvalifikovaných zdravotních sester pro poskytování odborné první pomoci pod pravidelným dohledem a vedením lékaře a pro obstarávání jiných zdravotnických úkolů podle pokynů lékaře. Závodní zdravotnická zařízení (17) Závodní zdravotnická zařízení se člení obdobně jako zařízení územní, avšak se zaměřením na úkoly závodu, pracovní prostředí a složení zaměstnanců. Úkoly okresního ústavu (18) Okresní ústav poskytuje ve svém územním okruhu působnosti plynulou ambulantní i lůžkovou péči preventivní a léčebnou včetně služby posudkové, zajišťuje v jiných specialisovaných zařízeních odborné služby ambulantní a lůžkové, které nemůže poskytovat ve svých zařízeních, provádí zdravotnickou osvětu ve svých zařízeních i při návštěvní službě a účastní se ostatní zdravotnicko osvětové činnosti v okrese, vede zdravotnickou dokumentaci, provádí její rozbor a hodnocení získaných statistických údajů a činí opatření z toho vyplývající, provádí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím soustavné doškolování a zvyšování odborné kvalifikace i politického uvědomění všech svých pracovníků a účastní se na výuce žactva zdravotnických škol, obstarává i další služby nebo zdravotnické akce, kterými jej pověří okresní národní výbor, po případě krajský národní výbor nebo ministerstvo zdravotnictví. Územní okruh působnosti (19) Okresní ústav obstarává preventivní a léčebnou péči v okrese, ve kterém je zřízen. Nejsou-li v okolních okresech zřízeny nemocnice, určí krajský národní výbor nemocnicím územní okruh působnosti pro služby lůžkové tak, aby byla rovnoměrně zajištěna dostupná péče lůžková v celém kraji. Obdobně určí krajský národní výbor územní okruh působnosti pro ambulantní i lůžková odborná oddělení nebo služby, které nejsou zajištěny v okolních okresech. účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. (20) Mezikrajová opatření k zajištění odborné péče učiní ve vzájemné dohodě příslušné krajské národní výbory, po případě ministerstvo zdravotnictví. (21) V obvodních zdravotnických zařízeních se poskytuje především základní všeobecná preventivní a léčebná péče praktických lékařů (v ošetřovatelských stanicích služba kvalifikovaných zdravotních sester), základní zdravotní péče o ženy a děti a zpravidla i základní zdravotní péče o chrup, a to jak přímo v těchto zařízeních, tak i návštěvní službou v rodinách. Úkoly složek ústavu (22) V okresní nemocnici se střediskem je poskytována odborná preventivní a léčebná péče ambulantní i lůžková v oborech, pro které jsou zřízena odborná oddělení nebo služby. Ambulantní a lůžkovou péči v ostatních oborech zajišťuje jiný okresní, po případě krajský ústav národního zdraví, který má příslušná odborná oddělení nebo služby a jejž k tomu určil krajský národní výbor. (23) Všechna zařízení preventivní a léčebné péče obstarávají také uložené jim úkoly péče hygienické a protiepidemické. (24) Administrativní a hospodářská služba ústavu je rozdělena na úseky s touto pracovní náplní: Administrativní a hospodářská služba ústavu I. úsek správní: 1. agenda organisační, 2. agenda osobní, 3. agenda dávková, 4. agenda kancelářských a pomocných služeb; II. úsek plánovací: 1. agenda plánovací a rozpočtová, 2. agenda statistická; III. úsek účetní (účtárna) a pokladní: 1. agenda finančního, investičního, skladního a mzdového účetnictví, 2. agenda pokladní služby; IV. úsek provozní: 1. agenda hospodářská (nákupní agenda, sklady, stravovací služba, kuchyně, správa neinvestičních předmětů), 2. agenda technická (správa nemovitostí a ostatních investic, veškerá pomocná zařízení technická), 3. agenda dopravní služby (hospodářsko-provozní a technická správa záchranných i jiných vozidel). (25) Vnitřní členění administrativní a hospodářské služby musí odpovídat rozsahu úkolů, členitosti a vybavení okresního ústavu. Ve velkých ústavech může krajský národní výbor rozdělit úseky na oddělení. (26) Z kontrolních důvodů nelze navzájem slučovat funkci poukazovací, agendu účetní a agendu pokladní.
- účinné od 1. 9. 1952B. Krajské ústavy národního zdraví.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. (27) Krajský ústav národního zdraví tvoří krajská nemocnice s krajským zdravotnickým střediskem (poliklinikou) a dále transfusní stanice a stanice záchranné služby v sídle krajského národního výboru. Krajský ústavu národního zdraví (28) Tento soubor zdravotnických zařízení je základní plánovací jednotkou a organisačním, administrativním a hospodářským celkem, samostatně rozpočtujícím a účtujícím; je zařízením krajského národního výboru.*) Povaha ústavu (29) Krajská nemocnice se střediskem se člení na: Vnitřní členění a) složku lůžkovou (nemocnici) zpravidla se 16 odbornými lůžkovými odděleními, a to interním, chirurgickým, ženským, a porodnickým, dětským, infekčním, tuberkulosním, kožním a pohlavním, nervovým, psychiatrickým, ušním, nosním a krčním, očním, zubním, orthopedickým, urologickým, traumatologickým a oddělením léčby zářením; b) složku ambulantní (středisko) zpravidla se 16 odpovídajícími odbornými odděleními ambulantními a s oddělením pro zdravotní péči o tělesnou výchovu a sport; c) společná zařízení diagnostická a léčebná, zejména ústřední roentgen, ústřední laboratoře, chov pokusných zvířat, rehabilitační stanici a prosekturu.
| (30) K plnění úkolů krajské nemocnice se střediskem slouží též její zařízení pro zdravotnickou osvětu, pro činnost dokumentační a statistickou, pro službu administrativní, jakož i zařízení hospodářská a technická (zejména kuchyně, prádelna a správkárna prádla, kotelna, sklady, šatny, zařízení pro zásobování vodou a energií, dílny, desinfekční zařízení, čistící zařízení odpadních vod, spalovací pec). | |
| Úkoly ústavu | (31) Krajský ústav |
| poskytuje ve svých zdravotnických zařízeních obyvatelstvu celého kraje bohatěji specialisovanou ambulantní a lůžkovou péči preventivní a léčebnou; | |
| vykonává posudkovou činnost u osob v ústavu ošetřovaných a ve vyžádaných případech provádí konsilia pro účely posudkové služby; | |
| provádí zdravotnickou osvětu ve svých zařízeních i při návštěvní službě a účastní se provádění zdravotnické osvěty v kraji; | |
| vede zdravotnickou dokumentaci, provádí její rozbor a hodnocení získaných statistických údajů a činí opatření z toho vyplývající; | |
| provádí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím soustavné doškolování a zvyšování kvalifikace zdravotnických pracovníků z celého kraje a účastní se na výuce žactva zdravotnických škol; | |
| provádí praktickou výuku posluchačů lékařských fakult, po případě se jí účastní; metodicky vede veškerou preventivní a léčebnou, vyučovací a dokumentační činnost okresních ústavů národního zdraví v kraji a dohlíží na ně po odborné stránce; | |
| obstarává i další služby nebo zdravotnické akce, kterými jej pověří krajský národní výbor, po případě ministerstvo zdravotnictví. | |
| (32) Není-li v sídle krajského národního výboru zřízena okresní nemocnice, obstarává její úkoly krajská nemocnice. | |
| Administrativní a hospodářská služba ústavu | (33) Administrativní a hospodářská služba krajského ústavu se člení stejně jako v okresních ústavech (odstavec 24). |
účinné od 1. 9. 1952Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu.účinné od 1. 9. 1952III.
| Plánovitost | (34) činnost okresních, závodních i krajských ústavů národního zdraví je určována plánem, jenž dává pevnou základnu pracovnímu úsilí všech pracovníků ústavu tím, že před ně staví jasný cíl. |
| (35) V plánu činnosti ústavu musí být vyjádřeny základní zásady jednotné preventivní a léčebné péče, zejména | |
| úroveň péče odpovídající současným výsledkům vědeckého badání a přihlížející k životním i pracovním podmínkám člověka, | |
| nedílná jednota péče preventivní a péče léčebné vedená úsilím nemocem předcházet, | |
| plynulost a komplexnost péče zajištěná jednotou péče lůžkové i péče ambulantní, kolektivním způsobem práce a úzkou spoluprací všech složek, | |
| zabezpečení přednostní péče o pracující důležitých průmyslových závodů a přednostní péče o ženy a děti. | |
| Rozpočet | (36) Finančním vyjádřením plánované činnosti je rozpočet. Ústav sestavuje vlastní rozpočet a v jeho mezích samostatně hospodaří podle zásad rozpočtového zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. |
| Hospodárnost | (37) Všichni pracovníci ústavu musí být vedeni snahou splnit uložené úkoly s nejmenšími náklady podle zásady „každý hospodářem na svém pracovišti“. Tato zásada musí být uskutečňována spolu s úsilím o dosažení co nejvyšší úrovně zdravotní péče. |
| Zásady řízení | (38) Celá činnost ústavu je vedena ředitelem ústavu; rovněž každá organisační složka ústavu je vedena jediným vedoucím. Ředitel ústavu i vedoucí každé složky rozhoduje samostatně v rozsahu své pravomoci a odpovídá za splnění úkolu ústavu, po případě jeho složky. |
| (39) V ústavech, které mají složku lůžkovou i ambulantní, je jednotné řízení a poskytování ambulantní i lůžkové péče zajištěno především tím, že v jednotlivých odborných odděleních tvoří pracovníci pro lůžkovou službu v nemocnici i pro ambulantní službu ve středisku jeden pracovní kolektiv vedený jediným lékařem, který odpovídá za příslušné oddělení nemocnice i střediska. | |
| (40) Vedoucí pracovníci ústavu se musí opírat o skutečnou znalost pracovníků i práce, musí být co nejblíže provozu a stále zjišťovat pozorně všechny potřeby provozu a udržovat styk s pracovníky na pracovištích. | |
| (41) Vedoucí pracovníci ústavu se nesmí omezovat na pouhé vydávání směrnic, nýbrž se musí neustále přizpůsobovat měnícím se poměrům, včas a účinně zasahovat všude, kde je toho třeba, a soustavně kontrolovat plnění učiněných rozhodnutí. | |
| (42) Pravomoc vedoucích znamená nejen právo, nýbrž i povinnost rozhodovat, které se nelze zbavovat přenecháváním rozhodnutí vyšším orgánům. S pravomocí je spojena odpovědnost stejného rozsahu. Kdo má právo rozhodovat, má též právo a povinnost přesvědčovat se, zda a jak jsou jeho rozhodnutí a příkazy plněny. |
| (43) Vedoucí každé složky má mít tolik přímých podřízených, aby mohl jejich práci dobře řídit a kontrolovat. | |
| (44) Vyřizování běžných věci, zvláště takových, které se opakuji, má vedoucí organisovat tak, aby se mohl především soustředit na případy zásadní, mimořádné a takové, které se odchylují od obvyklé praxe. | |
| (45) Každý pracovník i každá složka ústavu má pouze jednoho bezprostředně nadřízeného a dostává zpravidla pouze od něho rozhodnutí a příkazy. | |
| (46) Každý vedoucí dává příkazy pouze svým bezprostředně podřízeným a každý pracovník podává hlášení pouze svým bezprostředně nadřízeným. Je-li nutno odchýlit se v neodkladných případech od této zásady, je ten, kdo příkaz dostal nebo hlášení podával, povinen uvědomit o tom co co nejdříve svého bezprostředního nadřízeného. | |
| (47) Jednotliví vedoucí, mezi nimiž není vztah nadřízenosti, vyřizují běžné věci mezi sebou přímo. | |
| (48) Každý pracovník musí úzce spolupracovat s ostatními; je zejména povinen poskytovat jim informace potřebné k jejich činnosti a předkládat jim k posouzení věci, které zasahují do jejich působnosti. | |
| (49) Každý pracovník osobně odpovídá za splnění uložených úkolů. | |
| (50) Vedoucí se při své činnosti opírá o pracovní úsilí pracujících, o jejich tvůrčí schopnosti a iniciativu. Spolupracuje proto co nejtěsněji s příslušným závodním orgánem Revolučního odborového hnutí. | Spolupráce s ROH |
| (51) Všechna činnost ústavu podléhá soustavné kontrole. Kontrolu plnění uložených úkolů provádí především každý, komu byl úkol svěřen. Kontrolu shora provádějí vedoucí a nadřízené orgány, kontrolu zdola všichni pracovníci prostřednictvím orgánů jednotné odborové organisace. | Kontrola |
| (52) V čele ústavu je ředitel podřízený přímo příslušnému národnímu výboru; vede všechnu činnost ústavu a jedná jeho jménem. Ředitel může také zmocnit jiné osoby, aby jednaly jménem ústavu v rozsahu uděleného zmocnění. | Ředitel ústava |
| (53) Ředitel rozhoduje o všech opatřeních vnitřní organisace práce a provozu, o opatřeních osobních, hospodářských a finančních, pokud nejsou vyhrazena vyšším orgánům. Tato rozhodnutí musí být v souladu s prováděcím plánem a směřovat k jeho plnění. | |
| (54) Ředitel odpovídá za činnost celého ústavu, zejména | |
| za činnost preventivní a léčebnou včetně činnosti posudkové, | |
| za činnost výchovnou a vyučovací, | |
| za zdravotnickou osvětu, | |
| za zdravotnickou dokumentaci a statistiku, | |
| za činnost plánovací (včetně finančního plánu), administrativní a hospodářskou; | |
| (55) Ředitel je povinen činit v ústavu všechna potřebná opatření hygienická a protiepidemická, zejména | |
| provádět všechna opatření k omezení a potlačení přenosných nemocí (především nákaz nemocničních); | |
| provádět všechna opatření k zajištění osobní hygieny nemocných a všech ústavních pracovníků; zajišťovat hygienický stav všech ústavních prostorů (ambulancí, čekáren, společných chodeb, operačních sálů, ordinací, pokojů nemocných a pod.), pomocných technických a hospodářských zařízení (kuchyně, skladišť, prádelen, umýváren, koupelen a pod.) a dbát o řádnou funkci desinfekčních a čistících zařízení; | |
| dbát, aby ústav byl zásoben dostatečně zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou; pečovat o zdravotně nezávadné zneškodňování a odstraňování pevných i tekutých odpadků, jakož i o zdravotně nezávadný sběr a odvážení kuchyňských odpadků a sběrných surovin. | |
| (56) Řediteli pomáhá při plnění jeho úkolů především kolektiv vedoucích pracovníků, kteří jsou mu bezprostředně podřízeni. Jsou to zejména | Kolektiv vedoucích pracovníků |
| lékařský zástupce pro nemocnici, | |
| lékařský zástupce pro služby ambulantní, | |
| správce ústavu, | |
| hlavní sestra (představená), | |
| vedoucí lékař posudkové služby, | |
| vedoucí lékař transfusní stanice, | |
| lékařský statistik. | |
| (57) Normy osobního vybavení určují, ve kterých ústavech je jmenován zástupce pro nemocnici i zástupce pro služby ambulantní, nebo jeden z těchto zástupců. |
| (58) Ředitel ústavu, ve kterém jsou jmenováni dva lékařští zástupci ředitele, určí pro případ své nepřítomnosti, který z nich jej má zastupovat v celém rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. | |
| Lékařský zástupce pro nemocnici | (59) Lékařský zástupce pro nemocnici odpovídá řediteli ústavu zejména za úroveň preventivní a léčebné péče v nemocnici, za zdravotnickou dokumentaci v nemocnici, za výchovu a výuku zdravotnických pracovníků v nemocnici a odbornou literární službu. |
| Lékařský zástupce pro služby ambulantní | (60) Lékařský zástupce pro služby ambulantní odpovídá řediteli ústavu zejména za organisaci a úroveň preventivní a léčebné péče v ambulantních zařízeních (s výjimkou ambulancí v nemocnici), za zdravotnickou dokumentaci ambulantní činnosti a za výchovu a výuku zdravotnických pracovníků v ambulantních zařízeních. |
| Správce ústavu | (61) Správce ústavu odpovídá řediteli za organisaci, pohotovost a hospodárnost administrativní a hospodářské služby, plnění a kontrolu úkolů této služby a za výběr a péči o odborný růst administrativních pracovníků. |
| Hlavní sestra | (62) Hlavní sestra odpovídá řediteli za celkovou organisaci a úroveň práce středních a nižších zdravotnických pracovníků v nemocnici i ve středisku, za vedení jejich výchovy a za dohled na čistotu a hygienu pracovišť. Pro případ nepřítomnosti hlavní sestry je pověřena jejím zástupováním některá z vrchních sester. |
| Vedoucí lékař posudkové sužby | (63) Vedoucí lékař posudkové služby odpovídá v okresním a v závodním ústavu řediteli ústavu za posudkovou službu v zařízeních ambulantních i lůžkových. |
| Lékařský statistik | (64) Lékařský statistik odpovídá za řízení o pohotový rozbor statistiky nemocnosti a kvalitativních ukazatelů preventivní a léčebné péče a zdravotního stavu obyvatelstva. Tuto činnost vykonává pověřený lékař po část pracovní doby určenou podle norem osobního vybavení. |
| Vedoucí lékař transfusní stanice | (65) Vedoucí lékař transfusní stanice odpovídá za řádný chod transfusní služby v územním okruhu působnosti stanice. |
| Přednostové oddělen | (66) V čele jednotlivých oddělení nemocnice se střediskem jsou přednostové (primáři). Přednosta je jediným vedoucím lůžkového i ambulantního odborného oddělení v nemocnici se střediskem. |
| (67) Přednosta odpovídá ve všech ústavních zařízeních příslušného oboru za činnost preventivní a léčebnou, výchovnou a vyučovací, za zdravotnickou osvětu, za zdravotnickou dokumentaci a za činnost administrativní a hospodářskou ve svém oddělení Je podřízen řediteli ústavu, a to pokud jde o činnost spadající do působnosti zástupců ředitele prostřednictvím těchto zástupců. | |
| Ordináři | (68) Přednosta může pověřit některého ze zkušených lékařů na svém oddělení vedením svěřeného úseku (ordinář). |
| Vrchní sestry | (69) Přednostovi oddělení je podřízena vrchní sestra oddělení, která odpovídá v lůžkovém oddělení nemocnice i v ambulantním oddělení střediska za organisaci a úroveň práce středních a nižších zdravotnických pracovníků, za jejich výchovu, za čistotu á hygienu oddělení a za stav inventáře a příruční lékárny na oddělení. |
| Společná zařízení | (70) Vedení společných zařízení diagnostických a léčebných upraví ministerstvo zdravotnictví zvláštními předpisy. |
| Provozní řád | (71) Obecná ustanovení o provozu zdravotnických zařízení ústavu, úkolech jeho složek a metodě práce zdravotnických pracovníků obsahuje provozní řád ústavů národního zdraví, který tvoří přílohu této vyhlášky. Pro jednotlivá výkonná zařízení sdružená v ústavu a pro jejich oddělení, po případě pro jednotlivé obory péče vydá ministerstvo zdravotnictví podrobné dílčí provozní řády. |
| Pracovní instrukce | (72) Pracovní instrukce, které vydá ministerstvo zdravotnictví, stanoví pro jednotlivé skupiny zdravotnických pracovníků ústavů národního zdraví konkretní náplň činnosti podle zásad účelné dělby práce v mezích obecných předpisů o zdravotnických povoláních.*) |
| Řád administrativní a hospodářské služby | (73) Obecná ustanovení o úkolech a pracovní náplni administrativní a hospodářské služby ústavů vydá ministerstvo zdravotnictví spolu se zúčastněnými ústředními úřady a orgány řádem administrativní a hospodářské služby. |
| Domácí řády nemocnice | (74) Uspořádání pobytu nemocných v nemocnici a jejich povinnosti při ústavním ošetřování podrobně upraví domácí řády nemocnic, které vydají okresní národní výbory pro okresní nemocnice a krajské národní výbory pro krajské nemocnice podle zásad domácího řádu, které vydá ministerstvo zdravotnictví. |
účinné od 1. 9. 1952Účinnost.účinné od 1. 9. 1952IV.
účinné od 1. 9. 1952(75) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1952.
účinné od 1. 9. 1952Provozní řád ústavů národního zdraví.
- účinné od 1. 9. 1952I. Hlavní zásady provozu.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. (1) Na každém pracovišti se pracuje kolektivně. Za každý úsek musí být jmenovitě určen odpovědný pracovník, který vede celý kolektiv a odpovídá svému nadřízenému za práci celého kolektivu; přitom zůstává nedotčena osobní odpovědnost každého člena kolektivu za přidělenou práci. Kolektivní práce a osobní odpovědnost (2) Podle zásady nedílné jednoty péče preventivní a léčebné poskytuje každé zdravotnické zařízení jak péči preventivní, tak i péči léčebnou. Pokud je nutno zejména z epidemiologických důvodů zabránit hromadnému styku osob zdravých a na zdraví ohrožených s nemocnými, zvláště na odděleních dětských, tuberkulosních a kožních a pohlavních, má být zařízení pro péči o osoby zdravé a na zdraví ohrožené místně odděleno od zařízení pro péči o osoby nemocné; není-li to možno, musí být alespoň vyhrazeny zvláštní ordinační hodiny pro osoby zdravé nebo na zdraví ohrožené, při čemž musí být postaráno o řádnou desinfekci místností. Jednota preventivní a léčebné péče je v těchto případech uskutečňována zejména tím, že obojí péči poskytuje jeden kolektiv zdravotnických pracovníků. Jednota péče preventivní a léčebné (3) Zásada jednoty služeb lůžkových a ambulantních se uskutečňuje především tím, že zdravotničtí pracovníci jsou zapojováni zároveň do služeb lůžkových i do služeb ambulantních; tato zásada platí bez výjimky pro lékaře (v nemocnicích i ve střediscích). Přednostové oddělení jsou povinni pracovat v ambulantních zařízeních nejméně dvakrát v týdnu. Jednota služeb lůžkových a ambulantních (4) Každá složka ústavu úzce spolupracuje s ostatními složkami, aby byla zajištěna komplexní preventivní a léčebná péče. Každé oddělení nemocnice vyhradí v zájmu lepšího provozu určité hodiny na ambulantní a konsiliární služby u lůžka pro ostatní oddělení nemocnice. Spolupráce složek a oddělení (5) V každém zdravotnickém zařízení musí být zajištěna přednostní péče o zdraví dělníků preferovaných výrobních odvětví. Proto je třeba, aby v každém oddělení ústavu byla vyhrazena určitá lůžka a určitá ambulantní zařízení nebo alespoň určité ordinační hodiny pro péči o dělníky z těchto závodů. Tato pracoviště musí být nejlépe věcně vybavena a obsazena nejkvalifikovanějšími zdravotnickými pracovníky, kteří mají pokud možno současně pracovat jako závodní lékaři nebo konsiliáři v příslušných závodech. Preference pracujících (6) Veškerá činnost ústavu musí vycházet z pokrokového vědeckého základu; nejnovější poznatky vědeckého bádání musí být pohotově převáděny do praxe a potřeby praxe musí být předmětem vědeckého bádání. Vědecký základ (7) V každém zdravotnickém zařízení je třeba organisovat práci tak, aby bylo dosaženo co nejúčelnějšího provozu při zachování všech hygienických a protiepidemických, opatření a aby bylo odstraněno zbytečné čekání. Pro děti je třeba zřídit podle možnosti zvláštní čekárnu nebo alespoň vyhradit jim zvláštní dobu ošetřování. Zvláštní dobu je třeba vyhradit též soustavné péči o osoby nemocné nebo ohrožené chorobami zvlášť závažnými s hlediska zdravotního stavu obyvatelstva a vyžadujícími soustavnou činnost depistážní (t. j. aktivní vyhledávání a sledování osob nemocných nebo ohrožených) a trvalý aktivní lékařský dozor po dobu nemoci i po vyléčení, na př. choroby dětské, diabetes, rheumatismus, choroby kardiovaskulární, endokrinopathie, zhoubné nádory. Vnitřní provoz (8) Ústav musí zabezpečit přehlednou orientaci veřejnosti o rozmístění a ordinační době svých složek. Zejména musí být v každém zařízení umístěno návěstí o rozmístění a ordinační době jednotlivých oddělení a pracovišť a podle potřeby vyznačen směr příchodu k nim v budově nebo jejich umístění mimo budovu. Informování veřejnosti (9) Aby byla zvýšená osobní odpovědnost pracovníků a vyloučen anonymní způsob ošetřování, musí být každé pracoviště označeno jmény pracovníků, tak aby každému bylo zřejmo, kdo ho ošetřuje, a to i tehdy, když se na pracovišti zaměstnanci střídají. Rovněž všechny písemnosti vydávané lékaři ústavu (nálezy, posudky, předpisy léků a j.) musí být opatřeny podlouhlým razítkem označujícím zřetelně ústav (oddělení) a jméno lékaře, který písemnost vystavil. Označení pracovišť a písemností (10) V každém zdravotnickém zařízení musí být dána veřejnosti snadno dostupná možnost ústně i písemně projevit své stížnosti a přání, po případě uznání; je proto v každém zařízení (oddělení) umístěna kniha nebo schránka stížností, přání a jiných sdělení a na chodbách, v čekárnách a j. vyvěšeno upozornění o možnosti podávat taková sdělení. Každou stížnost je povinen nadřízený vedoucí pracovníka nebo pracovního úseku, kterého se stížnost týká, ihned vyšetřit, postarat se o nápravu a připravit odpověď stěžovateli; odpověď podepisuje ředitel ústavu. Týká-li se stížnost ředitele, vyšetřuje a vyřizuje ji národní výbor. Stížnosti a přání (11) Zdravotničtí pracovníci musí se ve své práci opírat o širokou aktivní spolupráci lidu, musí zvyšovat jeho zdravotnické uvědomění a sami se od lidu učit, musí rozvíjet jeho iniciativu, přijímat jeho kritiku, a vyvozovat z ní důsledky k nápravě Musí úzce spolupracovat s dobrovolnými zdravotnickými pracovníky a vést je v jejich práci. Spojení s lidem
- účinné od 1. 9. 1952II. Plnění úkolů jednotlivých složek ústavu.
- účinné od 1. 9. 1952A. Úkoly nemocnice.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. Činnost preventivní a léčebná (12) Činnost preventivní a léčebnou obstarává nemocnice zejména tím, že poskytuje odbornou první pomoc v každé době; poskytuje odborné komplexní služby lůžkové pro obyvatele příslušného územního okruhu působnosti, a to zpravidla v případech vyžadujících krátkodobého intensivního vyšetřování a léčení; poskytuje odborné komplexní služby ambulantní ve svých ambulancích, určených jednak pro nemocné ošetřované na lůžkových odděleních, jednak pro jiná zdravotnická zařízení; ambulantní služby ústavu je nutno organisovat tak, aby do ambulance nemocnice byli soustředěni především ti nemocní, kteří potřebují takové vyšetření a ošetření, jež jim nemůže být poskytnuto v jiných ambulantních zařízeních; ambulantní provoz je nutno o oddělit tak, aby nedocházelo k míšení ambulantně vyšetřovaných nemocných s nemocnými na lůžkových odděleních; provádí posudkovou službu; obstarává sociální službu pro ošetřované osoby, zejména zprostředkuje styk nemocného s rodinou nebo spolupracovníky, uvědomí rodinu nebo spolupracovníky nemocného v případě náhlého přijetí, šetrně uvědomí rodinu, v případě úmrtí, zajišťuje potřebnou pomoc při obstarávání orthopedických pomůcek a jiných zdravotnických potřeb, zprostředkuje potřebná opatření k ozdravení bytových a pracovních podmínek nemocného, zprostředkuje v případě potřeby prohlídku členů rodiny, zajišťuje mu potřebnou sociální a právní pomoc, umístění ve vhodném ústavu a pod.; zajišťuje svým nemocným léčení v odborných ústavech léčebných a ošetřovacích a jiných zdravotnických zařízeních. Činnost zdravotnicko-osvětová (13) Úkoly zdravotnické osvěty plní všichni lékaři nemocnice a podle jejich pokynů ostatní zdravotničtí pracovníci zejména tím, že provádějí plánovitou a soustavnou zdravotnickou osvětu osob ošetřovaných v nemocnici všemi vhodnými prostředky (příkladem, individuální výchovou, přednáškami, brožurami, letáky, plakáty, nástěnnými novinami, bleskovkami, filmem, ústavním rozhlasem, výstavkami, pro děti hrou, maňáskovým divadélkem, pohádkami a pod.); účastní se provádění zdravotnické osvěty v terénu. Činnost dokumentační (14) Dokumentační činnost nemocnice je zajištěna povinností zdravotnických pracovníků vyplňovat pečlivě a čitelně veškeré záznamy o zdravila nemoci tak, aby byly spolehlivým dokladem pro kontrolu práce a podkladem pro statistické rozbory. Záznamy musí být řádně uskladněny, a to buď centrálně nebo na jednotlivých odděleních; jsou-li uloženy centrálně, musí každé lůžkové oddělení vést index. I při centrálním uložení záznamů jsou vedeny odděleně záznamy na oddělení dětském, tuberkulosním, kožním a pohlavním. Činnost výchovná a vyučovací (15) Nemocnice se podle celostátního plánu účastní výuky žactva zdravotnických škol a posluchačů lékařských fakult; v nemocnici se též provádí podle zásad pokrokové lékařské vědy v duchu učení I. P. Pavlova odborné školení a doškolování zdravotnických pracovníků celého ústavu, zejména formou závodních škol práce, seminářů, pracovních porad a vysíláním pracovníků na kursy krátkodobé i dlouhodobé. Ke zvýšení odborné úrovně pracovníků slouží též odborná literární služba; nemocnice zřídí a udržuje odbornou knihovnu, pečuje o využití knižního a časopisového materiálu a zajišťuje pomoc literární dokumentační služby jiných orgánů a zařízení. Tím se zdravotnickým pracovníkům umožňuje, aby splnili svou povinnost plánovitě zvyšovat svou kvalifikaci soustavným studiem marxleninského učení a současných výsledků bádání.
- účinné od 1. 9. 1952B. Úkoly ambulantních zařízení.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. Činnost preventivní a léčebná (16) Okresní a obvodní zdravotnická střediska a lékařské stanice sledují zdravotní stav obyvatel ve svém obvodu působnosti, provádějí pravidelné prohlídky a soustavně pečují o zdravotní stav určitých skupin, obyvatel, zvláště dětí, školní mládeže a pracujícího dorostu, osob ohrožených na zdraví i osob, které by mohly zdravotně ohrozit své okolí, a osob v zařízeních mimoškolní výchovy, poskytují odbornou lékařskou první pomoc a zajišťují pohotovostní lékařskou službu, provádějí vyšetřování o ošetřování všech osob, které vyhledaly příslušné zdravotnické zařízení nebo jim byly objednány, provádějí návštěvní službu lékařů a zdravotních sester v bytech za účelem vyšetření a ošetřováni, zajišťují osobám, u nichž je toho třeba, preventivní a léčebnou péčí v jiných zdravotnických zařízeních, provádějí posudkovou lékařskou službu, poskytují svým nemocným sociální služby v obdobném rozsahu jako nemocnice. účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. (17) V ošetřovatelské stanici kvalifikovaná zdravotní sestra poskytuje odbornou první pomoc, pod vedením lékaře provádí nejjednodušší vyšetřovací a ošetřovací výkony, pro které byla vyškolena, obstarává podle pokynů lékaře návštěvní službu v rodinách, provádí podle pokynů lékaře jednoduchá hygienická a protiepidemická opatření. (18) Ženské poradny poskytují ženám, zvláště v těhotenství a v šestinedělí preventivní a léčebnou péči, prohloubenou péči zdravotně-sociální se zjišťováním vlivu prostředí, v němž žena žije a pracuje; dětské poradny poskytují obdobné služby dětem, zejména ve věku kojeneckém. (19) Zdravotničtí pracovníci ambulantních zařízení ústavu pečují o zdravotnickou osvětu u osob ambulantně ošetřovaných a účastní se provádění zdravotnické osvěty obyvatel ve svém územním okruhu působnosti podle stejných zásad jako zdravotničtí pracovníci v nemocnici. Činnost zdravotnicko-osvětová (20) Ve všech ambulantních zařízeních ústavu se vedou záznamy o zdraví a nemoci osob, o které tato zařízení pečují, a o všech poskytovaných službách uvnitř zařízení a v terénu. Činnost dokumentační (21) Kvalifikace všech zdravotnických pracovníků ambulantních zařízení se stále zvyšuje soustavným školením a doškolováním podle stejných zásad jako v nemocnici. Činnost výchovná a vyučovací
- účinné od 1. 9. 1952A. Úkoly nemocnice.
- účinné od 1. 9. 1952III. Metoda práce v ústavech národního zdraví.
- účinné od 1. 9. 1952A. V nemocnicích.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. (22) Úkolem kolektivu zdravotnických pracovníků nemocnice je vytvořit správnou organisaci celého života nemocného po dobu jeho pobitu v nemocnici (ústavní režim) za účelem vyléčení choroby, zmenšení utrpení, dosažení obnovy fysiologických funkcí v co nejvyšším rozsahu a zabezpečení trvalých výsledků léčení. Ústavní režim (23) Režim na odborných lůžkových odděleních má být organisován tak, aby se všechny služby lékařů i ostatních pracovníků ústavu vzájemné doplňovaly, nemocným plně zajišťovaly potřebu všestranného léčení a ošetřování, pravidelného stravování, nutného odpočinku a spánku a všemi prostředky přispívaly k úspěšnému výsledku ústavní péče; za tím účelem musí být prostředí v ústavu co nejvíce zpříjemněno, umožněno uspokojení kulturních a společenských potřeb (knihovny, čítárny) a z jeho okolí odstraněno vše, co by mohlo porušit jeho spokojenost nebo důvěru v práci ústavu a nepříznivě působit na jeho stav. (24) Nemocnému se podle ustanovení domácího řádu umožňuje spojení s rodinou a příbuznými v návštěvních dnech při zachování hygienických a protiepidemických opatření. Rodině a příbuzným se podávají v určené dny a hodiny informace o zdravotním stavu nemocných. Výjimku tvoří případy těžkých onemocnění a ohrožení na životě, u nichž je třeba ihned podat příbuzným šetrným způsobem zprávu a povolit jim návštěvu, pokud si to přejí, i mimo návštěvní dobu, připouští-li to zdravotní stav nemocného. Styk s rodinou (25) Pracovní rozvrh oddělení musí být založen na základě osobní odpovědnosti pracovníků za přesné vymezené pracovní úseky a na zásadě souvislosti dohledu zdravotnických pracovníků nejen po dobu léčení v nemocnici, ale pokud možno i při ambulantní péči. Pracovní rozvrh (26) Při střídání směn zdravotnických pracovníků je směna končící práci povinna podat nové smě ně řádné hlášení o nemocných a důležitých událostech na oddělení. Směna, která končí práci, nesmí opustit pracoviště dříve, dokud není vystřídána. Střídání směn (27) Před zahájením denní práce svolává přednosta krátké pracovní schůzky pracovníků oddělení, při kterých přijímá hlášení žurnální služby a projednává denní program oddělení s jmenovitým rozdělením úkolů. Ranní pracovní schůzky (28) Do okresní nemocnice jsou přijímány zpravidla osoby doporučené příslušným zdravotnickým střediskem a osoby objednané nemocnicí. Neodkladné případy přijímá nemocnice i bez doporučení okresního střediska; ředitel ústavu určí, ve kterých jiných případech budou nemocní přijati na doporučení obvodního nebo závodního lékaře (bez doporučení střediska). Bez lékařského doporučení musí být vždy přijaty do nemocnice osoby, u nichž hrozí nebezpečí z prodlení, jakož i rodičky. Příjem nemocného (29) U osob odeslaných lékařem k přijetí do nemocnice pošle ošetřující lékař nemocnici písemnou zprávu (výměnný list) o všech důležitých zdravotnických datech. U osob přijatých bez doporučení lékaře vyžádá si tyto záznamy u ošetřujícího lékaře ústavní lékař, kterému je nemocný přidělen do ošetřování. (30) Pokud není zřízeno přijímací oddělení, jsou nemocní, kteří byli odesláni lékařem se stanovenou diagnosou a doporučením na určité oddělení nemocnice, přijímáni přímo na tomto oddělení lékařem konajícím službu (žurnálním lékařem). Nemocní, u nichž není stanovena diagnosa a určeno příslušné oddělení, procházejí nejdříve vyšetřením v interním oddělení, kde žurnální lékař pro případném odborném konsiliu určí, na které oddělení má být nemocný přijat. (31) Není-li možno ihned určit diagnosu nebo je-li podezření z infekčního onemocnění, je nemocný přijat na expektační isolované lůžko při interním oddělení, kde zůstane až do vyjasnění diagnosy. účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. (32) Žurnální lékař a žurnální zdravotní sestra poskytnou nemocnému podle potřeby odbornou první pomoc. Lékař zapíše anamnesu a výsledky základního vyšetření nemocného do záznamu o zdraví a nemoci (chorobopisu), uvede předběžnou diagnosu a určí nejbližší vyšetřovací a léčebný plán; žurnální sestra zapíše osobní data nemocného do knihy příjmu, kam doplní žurnální lékař předpokládanou diagnosu. Lékař i sestra podepíše zápis jak v knize příjmů, tak i v záznamu o zdraví a nemoci. (33) Záznamy o zdraví a nemoci (spolu se šatními lístky) nově přijatých osob odevzdá žurnální sestra ke konci směny v přijímací kanceláři hromadně k vyplnění záhlaví a přidělení ošetřovacího čísla. U nemocných dopravených v bezvědomí bez průvodce a dokladů zařídí žurnální lékař zjištění totožnosti prostřednictvím orgánů národní bezpečnosti; podle potřeby zprostředkuje i šetrné vyrozumění příbuzných. (34) jde-li o onemocnění přenosnou nemocí, podá žurnální lékař předepsané hlášení o infekčním onemocnění. (35) Po poskytnutí základních vyšetření a ošetření a provedení administrativních opatření provede žurnální sestra nebo sestra z oddělení, kde bude nemocný umístěn, jeho hygienickou očistu, pokud to žurnální lékař nezakáže vzhledem ke stavu nemocného, dá mu ústavní prádlo, ručník a jídelní příbor (na tuberkulosním oddělení též teploměr) a převezme do úschovy jeho prádlo, oděv a obuv a u nemocných stižených přenosnou nemocí zařídí provedení desinfekce; přeje-li si toho nemocný, zařídí též úschovu peněz a cenných věcí v tresoru nemocnice (na depositní lístek). Nemocného upozorní, že nemocnice neručí za věci, které nebyly svěřeny do úschovy. Příjem ústavních věcí přidělených nemocnému dá sestra potvrdit nemocným, po případě jeho průvodcem a navzájem potvrdí na šatní lístek příjem věcí převzatých do úschovy. Přebírá-li průvodce peníze nebo cenné věci od nemocného, který je v těžkém zdravotním stavu, v bezvědomí a pod., potvrdí jejich příjem na dokladu, který spolupodepíše sestra; nemá-li nemocný přijatý v takovém stavu průvodce, potvrdí žurnální sestra spolu s žurnálním lékařem příjem věcí do úschovy a vydání ústavních věcí i případné uložení peněz a cenných věcí v tresoru. (36) přijatého nemocného dopraví žurnální sestra na čistě převlečené lůžko určené žurnálním lékařem; nemocný nesmí vstupovat do pokoje ve svém obleku. Věci převzaté od nemocného odevzdá do nemocniční úschovy, cenné věci do tresoru v přijímací kanceláři v obálce se jménem nemocného. Předání věcí do tresoru si dá potvrdit na šatním lístku. (37) Žurnální lékař je povinen nejbližší den ráno při hlášení podat zprávu o všech nově přijatých osobách přednostovi oddělení a příslušnému ošetřujícímu lékaři na oddělení. U případů zvlášť závažných vyrozumí přednostu okamžitě. Odmítnutí přijetí (38) Jestliže by odmítnutí přijetí do nemocnice mohlo vážně ohrozit zdraví nemocného, musí být přijat, i když na příslušném oddělení není volné lůžko. V tom případě je žurnální lékař povinen po poskytnutí první pomoci zajistit prozatímní umístění nemocného na jiném oddělení v dohodě s lékařem tohoto oddělení nebo telefonicky zajistit jeho přijetí v jiné nemocnici. Jestliže žurnální lékař umístil nemocného na jiném oddělení nemocnice, je povinen podat zprávu lékaři na tomto oddělení o zdravotním stavu nemocného a potřebných léčebných výkonech; po dobu pobytu na nepříslušném oddělení musí denně při visitě sledovat zdravotní stav nemocného lékař toho oddělení, kam nemocný patří podle povahy onemocnění. (39) Nemůže-li nemocný v oddělení být přijat a nejde-li o případ neodmítnutelný, zaznamená žurnální lékař odmítnutí přijetí do ambulantní knihy s popsáním zdravotního stavu a vyznačením důvodu odmítnutí. Na přání nemocného nebo jeho průvodce vydá lékař potvrzení o tom, že přijetí bylo odmítnuto. Každé odmítnutí příjmu hlásí žurnální lékař řediteli ústavu. Lékařská a ošetřovací péče (40) Lékařskou péči o nemocného obstarává ošetřující lékař příslušného oddělení; koná denně visitu u svých nemocných a výsledky vyšetření, stanovený způsob léčení i další potřebná vyšetření a výkony zapíše denně do záznamu o zdraví a nemoci. U každého nemocného dá zdravotní sestře přesné pokyny o nutných ošetřovacích, vyšetřovacích a léčebných výkonech a o stravování nemocného; přesné a včasné provedení svých příkazů pravidelně kontroluje. (41) O ostatní ošetřování nemocného (ošetřování na lůžku, osobní hygienu, stravování a pod.) pečuje zdravotní sestra, po případě dětská sestra nebo porodní asistentka; nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením ostatních zdravotnických pracovníků pomocné práce při péči o nemocné, jejich pokoje, přilehlé místnosti a pod. (42) Činnost ošetřujících lékařů (diagnostiku i therapii) a ostatních zdravotnických pracovníků kontroluje pravidelně přednosta oddělení při t. zv. velké visitě podle zvláštních předpisů. Ve dnech, kdy přednosta neprovádí velkou visitu, projednává závažné případy s jednotlivými lékaři oddělení, podle potřeby i za účasti zdravotní sestry. (43) Ošetřování a léčení nemocných vyžaduje hlubokého lidského vztahu k člověku a zvýšené šetrnosti k nemocným. Každého nemocného zpraví ošetřující lékař vhodnou formou o povaze jeho onemocnění a důležitosti jednotlivých vyšetření nebo léčebných úkonů, tak aby se z nemocného stal aktivní spolupracovník při léčení. Přemístění na jiné oddělení (44) Vyžaduje-li zdravotní stav nemocného, aby byl přeložen na jiné oddělení, rozhodne o tom ošetřující lékař se souhlasem přednosty oddělení po předchozí konsultaci lékaře příslušného oddělení. Při tom vysvětlí nemocnému, proč je přeložení nutné. Nedojde-li se při konsultaci k jednotnému názorů lékařů na přemístění, projednají věc přednostové příslušných oddělení mezi sebou, po případě rozhodne ředitel ústavu. účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. (45) při přeložení nemocného na jiné oddělení je jeho dosavadní ošetřující lékař povinen podrobně informovat lékaře na novém oddělení o stavu nemocného, výsledcích dosavadních vyšetřování a způsobu dosavadního léčení. Současně mu odevzdá, po případě zapůjčí veškerou zdravotnickou dokumentaci o nemocném. (46) Nemocný je propuštěn z nemocnice zásadně po ukončení potřebných vyšetření (byl-li přijat pouze za účelem vyšetření) nebo při uzdravení, po případě při takovém zlepšení jeho zdravotního stavu, že další léčení navazující na pobyt v nemocnici lze provést v ambulantních zařízeních ústavu nebo v odborných léčebných a ošetřovacích ústavech, po případě v jiných zdravotnických zařízeních. Propuštění nemocného (47) Žádá-li nemocný nebo jeho příbuzní o předčasné propuštění, je třeba vyvinout úsilí, aby byl přesvědčen o škodlivosti předčasného propuštění a o nebezpečí nepříznivých následků. Nepodaří-li se nemocného nebo jeho příbuzné přesvědčit, aby od předčasného propuštění upustili, musí nemocný nebo, nemůže-li sám psát, jeho příbuzní podepsat revers o předčasném propuštění v záznamu o zdraví a nemoci. Každé předčasné propuštění nemocného na revers potvrzuje přednosta oddělení, ve zvlášť závažných případech též ředitel ústavu. Předčasné propuštění na revers není přípustné v případech, kdy bylo nařízeno povinné léčení. (48) Přednosta oddělení může, s výjimkou neodmítnutelných případů, propustit z důvodů porušování domácího řádu nemocnice nemocného, který svým chováním ohrožuje kázeň v ústavu. (49) Při propuštění nemocného zapíše ošetřující lékař podrobnou epikrisi onemocnění do záznamu o zdraví a nemoci. Opis epikrise zašle závodnímu lékaři, jde-li o nemocného ze závodu, kde je ustanoven závodní lékař, a ošetřujícímu lékaři v příslušném zdravotním obvodu. (50) před propuštěním pohovoří ošetřující lékař s nemocným o jeho onemocnění, dá mu písemné pokyny o potřebném dalším léčení a životosprávě a předepíše potřebné léky. Vyžaduje-li úspěch léčení zvláštních opatření v rodině, zajistí ošetřující lékař také vyrozumění rodiny a kontrolu, zda jsou tato opatření dodržována. (51) K umírajícímu je povinna zdravotní sestra vždy volat lékaře, který rozhodne podle možnosti o odděleném umístění umírajícího. Úmrtí (52) Ošetřující lékař je povinen oznámit úmrtí ihned příbuzným zemřelého způsobem co nejšetrnějším. (53) Osobní věci zemřelého převzaté do úschovy ústavu i věci, které měl zemřelý u sebe, musí vydat sestra pozůstalým na podpis; to se týká i všech drobností, třebas bez majekové hodnoty, které mohou být cenné pro pozůstalé. (54) Každé úmrtí viduje přednosta oddělení v záznamu o zdraví a nemoci a pojedná o něm na nejbližší pravidelné poradě lékařů oddělení. (55) Mrtvola zemřelého v nemocnici je pitvána; případy podléhající soudní pitvě jsou odevzdávány ústavu pro soudní pitvy. Pitvy se povinně účastní přednosta oddělení a ošetřující lékař, kteří jsou povinni při tom dbát všech hygienických a protiepidemických opatření; zvlášť přísných opatření musí při tom dbát zejména chirurgové, porodníci a dětští lékaři. Úmrtní list vyplní ošetřující lékař a spolupodpisuje jej přednosta oddělení, který dává příkaz k pitvě. Příkaz k soudní pitvě podepisuje spolu s přednostou také ředitel ústavu. Prosektor sepíše o provedené pitvě a bakteriologických vyšetřeních podrobný protokol a stanoví pathologicko-anatomickou diagnosu. Pitvy (56) Nebyla-li zjištěna totožnost zemřelého, je třeba ponechat mrtvolu pokud možno po 3 dny bez pitvy. Neprokáže-li se totožnost ani do té doby, musí být mrtvola před pitvou fotografována zpředu i z profilu. Snímek se přiloží k seznamu o zdraví a nemoci a k pitevnímu protokolu. (57) Každý případ umrtí, u něhož se analysou zjistí, že došlo k závadě v léčení nebo ošetřování nebo k rozporu mezi diagnosou klinickou a pathologickou-anatomickou, musí být hlášen řediteli ústavu. (58) Přednosta oddělení vede evidenci o úmrtích na oddělení, která je analysována měsíčně na poradách lékařů oddělení. (59) Prosektor sestavuje každý měsíc přehled srovnání diagnos Klinických s diagnosami pathologicko-anatomickými podle jednotlivých oddělení. K provedení rozboru výsledků srovnání pathologicko-anatomických a klinických diagnos a k provedení epikrisi zemřelých se konají alespoň jednou měsíčně pathologicko-anatomické konference. Jejich úkolem je rozbor omylů klinické diagnostiky a vyjasnění jejich příčin, zjišťování nedostatků v léčení, pozdní hospitalisace a pod., aby se předešlo podobným nedostatkům v další práci. Pathologicko-anatomické konference (60) Na odděleních jsou v uzamčených příručních lékárničkách uložena nejnutnější léčiva pro běžnou potřebu; odděleně jsou uložena léčiva k vnitřnímu užívání, léčiva k zevnímu užití a injekční materiál. Omamné látky, látky prudce účinkující a cenná léčiva jsou uložena odděleně ve zvlášť dobře zabezpečené skřínce, antibiotika v uzamčených ledničkách. Manipulace léčivy pro běžnou potřebu je upravena zvláštními předpisy. Léčiva pro běžnou potřebu (61) Za stav příruční lékárny odpovídá vrchní sestra, která má klíče od této lékárny; při odchodu z oddělení odevzdá klíče žurnální sestře, která tím přejímá odpovědnost za stav lékárny.
- účinné od 1. 9. 1952B. V ambulantních zařízeních.
účinné od 1. 9. 1952 Vnitřní členění ústavů národního zdraví a jejich úkoly. Organisace, řízení a kontrola práce v ústavu. Účinnost. Provozní řád ústavů národního zdraví. Dispensární metoda (62) Základní pracovní metodou ambulantních zařízení je metoda dispensární, která záleží v tom, že se pravidelným prošetřováním zdravotního stavu obyvatelstva aktivně vyhledávají nemocní nebo osoby potřebující zvýšené zdravotní péče, třídí se a vedou se v evidenci za tím účelem, aby jim byla zajištěna plná ochrana zdraví, aby byly odstraněny závady, které spolupůsobí na vznik nebo zhoršování nemoci, aby jim bylo poskytnuto včasné a nemoci odpovídající léčení a aby bylo zabráněno šíření přenosných nemocí. (63) Aktivní povaha této péče se projevuje zejména také v návštěvní službě tím, že zdravotnický pracovník nevyčkává na vyžádání příští návštěvy, ale sám stanoví podle potřeby další návštěvy (64) Stálý osobní a písemný styk obvodního lékaře s odbornými lékaři okresního střediska zabezpečuje jednotnost, komplexnost i plynulost preventivní a léčebné péče a zvyšuje odbornou kvalifikaci obvodního lékaře. Příjem do ošetřovaní (65) v obvodních ambulantních zařízeních se přijímají do ošetřování (vyšetřování) osoby pozvané k ošetřování, osoby, které samy vyhledají ošetřování v příslušném zařízení, osoby odeslané na doléčení nebo pod lékařský dohled z okresního nebo krajského střediska nebo z nemocnice, po případě z odborného léčebného a ošetřovacího ústavu nebo z jiného odborného zařízení. (66) v odborných odděleních okresního střediska přijímají se do ošetřování osoby pozvané lékařem okresního střediska, osoby, které mají podle platných předpisů nárok na přímý přístup k odbornému lékaři, osoby odeslané na odbornou péči lékařem z ambulantních obvodních zařízení, osoby odeslané na odborné doléčení a pod odborný lékařský dohled lékařem z nemocnice nebo jiného odborného zařízení ošetřovacího ústavu. (67) V odborných odděleních krajského střediska přijímají se do ošetřování osoby pozvané krajským střediskem, osoby odeslané do odborné péče lékařem z okresního střediska, okresní nebo krajské nemocnice, po případě z jiného odborného zaražení. (68) V pravidelném léčení střediska jsou osoby, jejichž stav vyžaduje péči odborného lékaře a které byly proto lékařem střediska převzaty do léčení. V těchto případech přejímá odborný lékař střediska plnou odpovědnost za péči o nemocného; je proto povinen konat vše, čeho je k úspěšnému léčení potřebí, tedy i službu posudkovou a v případě potřeby i návštěvy u lůžka nemocného v bytě. (69) Osoby objednané k preventivním prohlídkám se vykazují objednacím listem, po případě, Jde-li o hromadnou preventivní prohlídku zaměstnanců některého závodu, společným jmenným seznamem. Nemocní objednaní k léčení nebo ke kontrole vykazují se zpravidla legitimací, která je jim vystavena při prvé návštěvě na odborném oddělení. (70) Na pracovištích praktických lékařů v okresním zdravotnickém středisku se příjem nemocných provádí obdobně jako v ambulantních zařízeních. Lékařská a ošetřovací péče (71) O lékařské a ošetřovací péči platí přiměřeně ustanovení odstavců 40 až 48. Preferenční pořadí (72) Příjem nemocných se ve všech ambulantních zařízeních ústavu provádí podle tohoto pořadí pro přednostní poskytování ambulantní péče: 1. akutní stavy vyžadující okamžitou pomoc, u nichž je nebezpečí z prodlení, a jiná těžká onemocnění, 2. dělníci ze závodů preferovaných výrobních odvětví, matky s dětmi do 6 let a těhotné ženy, 3. ostatní pojištěnci a jejich rodinní příslušníci a osoby jim na roveň postavené, 4. nepojištěné osoby. Ošetřování mimo pracovní dobu (73) Aby ošetřováním pracujících nevznikaly zbytečné ztráty v pracovní době, je ředitel ústavu povinen organisovat provoz ambulantních zařízení tak, aby pracující mohli tato zařízení navštěvovat především mimo svou pracovní dobu, a pro tuto dobu zabezpečit v ambulantních zařízeních službu nejkvalifikovanějších lékařů. Zdravotničtí pracovníci jsou povinni při určování dalšího ošetření nemocného zjišťovat dotazem, kdy se může dostavit mimo svou pracovní dobu, a je-li to podle povahy případu možno, stanovit další ošetření tak, aby nedocházelo k absenci v práci. Léčiva pro běžnou potřebu (74) O léčivech pro běžnou potřeba v ambulantních zařízeních platí obdobně ustanovení odstavců 60 a 61.
- účinné od 1. 9. 1952A. V nemocnicích.
- účinné od 1. 9. 1952
- účinné od 1. 9. 1952*) V obou případech jde o zařízení ve smyslu vládního usnesení ze dne 12. prosince 1950, o zásadách pro hospodaření některých zařízení v oboru státního hospodářství, uveřejněného vyhláškou ministra financí č. 691/1950 Ú. l. I.
- účinné od 1. 9. 1952*) Jde o zařízení ve smyslu vládního usnesení ze dne 12. prosince 1950, o zásadách pro hospodaření některých zařízení v oboru státního hospodářství, uveřejněného vyhláškou ministra financí č 691/1950 Ú. l. I.
- účinné od 1. 9. 1952*) Vládní nařízení č. 24/1951 Sb., o lékařích, č. 25/1951 Sb., o dentistech, č. 77/1951 Sb., o středních zdravotnických pracovnících, a č. 14/1952 Sb., o nižších zdravotnických pracovnících.