Vyhláška hlavního arbitra Republiky československé o uzavírání hospodářských smluv na úseku nové techniky

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška upravuje uzavírání hospodářských smluv o zajištění úkolů obsažených v plánech vědeckovýzkumných prací nebo v plánech vývoje, osvojení a zavedení výroby nových průmyslových výrobků a osvojení nových výrobních technologií (dále jen „úkoly nové techniky“).

§ 2

Kapacitní smlouvy

(1) Na základě schváleného plánu úkolů nové techniky uzavírá výrobce (za součinnosti s ostatními účastníky řešení úkolu nové techniky a jako výsledek jednání o technických podmínkách) s hlavními odběrateli nových výrobků kapacitní smlouvu, která obsahuje zejména:

1. a) vymezení úkolu nové techniky s uvedením požadovaných technickoekonomických výsledků (technickoekonomické parametry),
2. b) termín dokončení jednotlivých etap a celého úkolu,
3. c) předpokládanou celkovou výši výroby v nejbližších letech,
4. d) cenový limit nových výrobků, popřípadě cenu,
5. e) údaje o předpokládaných úsporách vyplývajících z rozboru společenské efektivnosti,
6. f) ujednání o způsobu účasti na ekonomickém účinku a o způsobu vypořádání při nesplnění požadovaného výsledku,
7. g) celkovou výši prémií a údaje o jejich rozdělení na řešitele, výrobce a odběratele (uživatele).*)

(2) Kapacitní smlouva je podkladem pro uzavření smluv o dodávce výrobků, které jsou výsledkem výzkumu nebo vývoje (prototypy a výrobky ověřovací série) a o dodávce výrobků běžné výroby; současně je vodítkem pro uzavírání smluv o řešení úkolu nové techniky.

§ 3

Smlouvy o řešení úkolů nové techniky

(1) Výrobce uzavírá s řešitelem smlouvu o dodávce konstrukčních podkladů nebo technologických předpisů pro výrobu nové techniky, která obsahuje též ujednání o spolupráci k vytvoření podmínek pro urychlené zavedení výsledků vývoje do výroby, o poskytnutí pomoci řešitele při osvojování výroby a o převedení prostředků do prémiového fondu.**)

(2) Řešitel uzavírá s organizacemi spolupracujícími na řešení úkolu smlouvu o vzájemné spolupráci.

(3) Řešitel, pokud není výrobcem, uzavírá s hlavními odběrateli nových výrobků smlouvu o spolupůsobení v etapě vývoje nového výrobku, zvláště o účasti odběratele při zkouškách prototypu, o poskytnutí potřebného materiálu, pracovních sil, zkušebního zařízení a prostorů, přístrojů, nářadí a o ostatních podmínkách k provedení zkoušek prototypu a popřípadě i o převedení části prémiových fondů.***)

(4) Smlouvy o řešení úkolů nové techniky se uzavírají podle ustanovení části druhé oddílu II hlavy 7 zákona (§§ 186 až 189); majetkové sankce se v těchto smlouvách zpravidla nestanoví. Je-li výrobce řešitelem úkolu nové techniky sjednává spolupůsobení odběratele v kapacitní smlouvě (§ 2).

§ 4

Ověřovací období

(1) Ve smlouvách o dodávce výrobků, které jsou výsledkem výzkumu nebo vývoje a ve smlouvách uzavíraných podle § 3 mohou organizace, vyžaduje-li to povaha dodávky, sjednat dohodu o ověřovacím období.

(2) Pro toto období si organizace dohodnou způsob vypořádání hospodářských ztrát, ke kterým může dojít v důsledku vadnosti předmětu dodávky nebo z jiných důvodů, které mají příčinu v technické novosti, popřípadě v tom, že vlastnosti výrobku je možno zjistit až po delším období jeho používání.

§ 5

Smlouvy o poddodávkách

(1) Poddodavatel je povinen na žádost výrobce, popřípadě řešitele uzavřít smlouvu o poddodávkách určených pro výzkumné práce, pro zhotovení prototypů nebo pro výrobky ověřovací série plánované ve státním plánu vědeckovýzkumných prací nebo ve státním plánu vývoje, osvojení a zavedení výroby nových průmyslových výrobků a osvojení nových technologií, pokud jsou takto v objednávce označeny. Pokud jde o poddodávky nezbytně nutné, má poddodavatel tuto povinnost i v případech,

1. a) kdy objednávka nebyla předložena včas, s výjimkou případů, kdy by šlo o uzavření smlouvy, která by byla vzhledem ke krátkosti času zřejmě nesplnitelná; podnik zahraničního obchodu je v takových případech povinen objednávku bezodkladně uplatnit v zahraničí a splnit dovoz podle možností na zahraničních trzích,
2. b) kdy výrobce (řešitel) žádá dodávku menšího množství, než je minimální výrobní množství.

(2) Výrobce (řešitel) je povinen na žádost poddodavatele sjednat ve smlouvě přirážku podle § 114 zákona, popřípadě podle příslušných základních podmínek dodávky, uzavírá-li se smlouva na základě objednávky, která nebyla předložena včas nebo jde-li o dodávky menšího množství, než je minimální množství.

(3) Poddodávky uvedené v odstavci 1 se pro účely výpočtu penále považují za dodávky pro centralizovanou investiční výstavbu.

§ 6

Závěrečné ustanovení

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1960.