Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva a zřízenectva zaměstnaného v cukrovarnictví.

Čl. I

Dosah

Vyhláška se vztahuje

1. 1. na území Čech, Moravy a Slezska,
2. 2. na všechny závody řepného cukrovarnického průmyslu, a to surovárny, čisté rafinerie cukru a smíšené závody, včetně vah pro příjem řepy,
3. 3. na všechny dělníky a zřízence shora uvedených závodů podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském; invalidním a starobním pojištění, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, jakož i na ony zřízence, kteří jsou pensijně pojištěni u Pensijního ústavu průmyslu cukrovarnického v Praze.

ČI. II.

Pracovní doba.

Výměra a rozdělení pracovní doby se řídí zákonnými ustanoveními. Pracovní doba se rozděluje správou závodu v dohodě se závodní radou.

ČI. III.

Svátky.

Za svátky se považují všechny svátky a památné dny státem uznané. Tyto dny jsou zásadně dny pracovního klidu s výjimkou v období kampaně.

Neděle a svátek se počítá od 6 hod. ráno do 6 hod. ráno příštího dne.

Čl. IV.

Příplatky.

Za práci v časové mzdě, v úkolu nebo prémii se platí tyto příplatky:

Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce, za které se platí normální hodinová mzda.

Kočí, řidiči motorových vozidel a závozníci dostanou za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní a hlídači za pracovní dobu až 60 hodin (čítajíc v to skutečnou pracovní dobu, práci přes čas, přípravné práce a pomocné práce) týdenní mzdu stanovenou v článku XI., odst. III, vrátní 48 násobek hodinové mzdy stanovené v čl. XI., odst. II, písm. G, bez příplatku za práci přes čas.

Hodiny, které odpadly pro svátek, platí pro výpočet příplatků za práci přes čas jako odpracované.

Přijde-li v úvahu několik příplatků, třeba zaplatiti toliko nejvyšší příplatek.

Příplatky za noční, nedělní či sváteční práci nenáležejí vrátným a hlídačům.

Za ošetřování koní a práci ve stájích o nedělích a svátcích, jakož i za odpolední krmení koní v tyto dny nepřísluší příplatek za neděli a svátky, jestliže toto zaměstnání nepřesahuje denně 2 hodiny.

Dělnictvo i zřízenectvo jest povinno vykonati práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční v rámci této vyhlášky, vyžaduje-li toho potřeba závodu, uznaná správou závodu v dohodě se závodní radou.

Čl. V.

Výpočet příplatků.

Základem pro výpočet příplatků jest

1. 1. u příjemců hodinových mezd,
   1. a) jsou-li zaměstnáni v časové mzdě, hodinová mzda,
   2. b) jsou-li zaměstnáni v prémiové soustavě, hodinová mzda, čítajíc v to prémie, nejvýše však směrná úkolová sazba,
   3. c) jsou-li zaměstnáni v úkolu, směrná úkolová sazba,

1. 2. u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 48 hodinovou pracovní dobou ¹/₄₈, s pravidelnou 54 hodinovou pracovní dobou ¹/₅₄, s pravidelnou 60 hodinovou pracovní dobou ¹/₆₀ týdenní mzdy.
2. 3. u příjemců měsíčních mezd s pravidelnou 48 hodinovou pracovní dobou ¹/₂₀₀, s pravidelnou 54 hodinovou pracovní dobou ¹/₂₂₅, s pravidelnou 60 hodinovou pracovní dobou ¹/₂₅₀ měsíční mzdy.

Při výpočtů příplatků podle bodů 1.—3. se nepřihlásí k naturálním požitkům.

Čl. VI.

Dovolená.

Dovolená se řídí zákonnými ustanoveními. Rozdělení dovolené a její nástup se děje v dohodě správy závodu se závodní radou.

Čl. VII.

Výpověď.

1. 1. Vzájemná výpovědní lhůta činí u zaměstnanců s týdenní mzdou 14 dní ke konci kalendářního týdne, u příjemců měsíčních mezd 6 týdnů ke konci kalendářního měsíce, u dělníků kampaňových v kampani 24 hodiny ke konci pracovního dne, po př. pracovní směny.
2. 2. Zaměstnanci, kterým byla dána výpověď nebo kteří dali výpověď, jsou povinni vykliditi byt, který jim závod přidělil, do 3 měsíců ode dne výpovědi
3. 3. Pracovní poměr sjednaný na čas nebo k určitému účelu (na dobu zpracování řepy, zánosu surového cukru, při dočasném přerušení kampaně nebo na výpomoc) skončí bez vzájemné výpovědi uplynutím doby nebo dosažením účelu.
4. 4. Kampaň začíná nastoupením prvé směny při zahájení výroby, ve smíšených závodech při zahájeni výroby v surovárně.
5. 5. Kampaň končí sejitím posledního zadinového varu z odstředivek.
6. 6. Skončení kampaně nebo její přerušení musí býti správou závodu v dorozumění se závodní radou oznámeno vývěskou nejméně jeden den předem.

Čl. VIII.

Zameškání práce.

Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b) a následujících všeobecného občanského zákoníka.

Čl. IX

Mzdové rozděleni závodů.

Všechny závody tvoří pro určení mezd jednotnou skupinu.

Čl. X.

Mzdové skupiny.

Dělníci jsou placeni podle těchto mzdových skupin:

1. I. Dělníci s hodinovou mzdou.
   1. A. Pomocní dělníci:
      1. a) Pomocní dělníci cukrovarnického průmyslu, nespadají-li pod dále uvedené mzdové skupiny.
      2. b) Pomocní dělníci při těžké práci, a to při dovozu a skládání uhlí, vápence a koksu, při vyvážení popele, popílku a škváry, při odstraňování popele pod kotly, při čištění parních kotlů, při topení u parních kotlů, při nakládáni, skládání a plavení řepy, při plnění a vyprazdňování difusérů, při plnění a stahování vápenky, u kalolisů, při vytáčení cukru a afinování suroviny, při regeneraci spodia a aktivního uhlí, u adantových a homolových odstředivek, při pytlování, nakládání odvozu a nošení suroviny a bílého zboží, ve skladišti surového a rafinovaného cukru při vožení a nošení pytlů a beden a nakládání do železničních vozů, při čištění usazovacích jam a rybníků, jakož i u jiných těžkých prací.
   1. B. Zaučení dělníci:

      Všichni dělníci, kteří nebyli řádně vyučeni, vykonávají však práce, které jsou všeobecně prováděny řemeslníky.

   1. C. Řemeslníci:

      Veškeří řemeslníci s výučním listem, vykonávají-li v závodě své řemeslo.

   1. D. Předáci, vedoucí stanic a odborně zapracovaní dělníci:

      Dozorci na dvoře, dozorci jednotlivých výrobních stanic v závodech smíšených a v rafineriích, jako v surovárně, kostkárně, krystalovně, homolárně, dále noční půdečtí v surovárnách a rafineriích, dozorci ve skladišti bílého zboží, předáci některých důležitých pracovních stanic surováren, jako dozorci v řepníku, nasazovací a brusiči nožů (nejsou-li řemeslníky), difundanti, první saturanti, předáci u kalolisů, vařiči na odparce, předáci u vytáčení, filtranti u spodiové filtrace.

      Obsluhovači parních turbin, svářeči a těsnící, nejsou-li vyučenými řemeslníky, válcovači trubek, zabrušovači armatur, posunovači, vážní cukru.

      Vedoucí řemeslnických dílen, druzí strojvedoucí, inspekční zámečníci na jednotlivých stanicích, na př. u kostkových lisů a jiní podle místních poměrů.

   1. E. Ženy:

1. II. Příjemci měsíčních a týdenních platů.
   1. F. Odborní zřízenci:

      Vařiči, vrchní topiči, zástupci strojmistra, inspekční vyučení zámečníci nad strojním zařízením většiny výrobních stanic surovárny nebo rafinerie (na př. kostkárny, krystalovny, stanice odstředivek), první strojvedoucí, inspekční vyučení elektrikáři, první mědikovci, první vlakvedoucí, první soustružníci, první kováři, denní půdečtí, manipulační dozorci v surovárně nebo rafinerii, první řemenáři, nádvorníci a spodárenští dozorci.

   1. G. Ostatní zřízenci:

      Dosavadní zřízenci, kteří nepatří do skupiny F, dále vrátní, poštovní a peněžní kancelářští sluhové, vážní na filiálních vahách a ti, kteří budou uznáni dohodou mezi správou závodu a závodní radou.

1. III. Dělníci s týdenní mzdou a učňové.
   1. H. Hlídači.
   2. CH. Kočí.
   3. I. Řidiči motorových vozidel, jsou-li vyučenými kovodělníky.
   4. J. Ostatní řidiči motorových vozidel.
   5. K. Závozníci.
   6. L. Učňové.

Čl. XI.

Mzdový sazebník.

1. I. Dělníci s hodinovou mzdou.
   1. A. Pomocní dělníci:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      a)	1. do 18 let věku	K 5.—
      	2. nad 18 let věku	K 6.50
      	3. nad 20 let věku	K 7.—
      b)	při těžké práci	K 8.—

   1. B. Zaučení dělníci:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Zaučení

      K 7.50

   1. C. Řemeslníci:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      1. do 3 roků po vyučení a zaměstnání v oboru	K 7.50
      2. přes 3 roky po vyučení a zaměstnání v oboru	K 8.—
      3. přes 5 let po vyučení a zaměstnání v oboru	K 8.50
      4. nad 10 let po vyučení a zaměstnání v oboru	K 9.—

   1. D. Předáci, vedoucí stanic a odborně zapracovaní dělníci:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Mzda příslušné mzdové skupiny plus 10%, nejvýše však

      K 9.—

   1. E. Ženy:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      1. Ženy dostanou při stejné práci tutéž mzdu jako muži.
      2. Při práci tak řečené ženské (na př. myčky, uklízečky, na kostkárně a pod.)	K 5.—

1. II. Příjemci, měsíčních a týdenních platů:

   Čl. XI. Mzdový sazebník.

   F. Odborní zřízenci

   K 12.—

   Čl. XI. Mzdový sazebník.

   G. Ostatní zřízenci

   K 11.—

1. III. Dělníci s týdenní mzdou a učňové:
   1. H. Hlídači:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Za pracovní dobu až do 60 hodin

      K 360.—

   1. CH. Kočí:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Za pracovní dobu až do 54 hodin

      K 390.—

   1. I. Řidiči motorových vozidel:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Za pracovní dobu až do 54 hodin

      K 460.—

   1. J. Ostatní řidiči motorových vozidel:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Za pracovní dobu až do 54 hodin

      K 430.—

   1. K. Závozníci:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      Za pracovní dobu až do 54 hodin

      K 380.—

   1. L. Učňové:

      Učňové dostanou týdně tento vychovávací příspěvek:

      Čl. XI. Mzdový sazebník.

      v 1. učebním roce	K 90.—
      ve 2. učebním roce	K 110.—
      ve 3. učebním roce	K 130.—
      ve 4. učebním roce	K 150.—

Mzdové sazby mzdových skupin A/b—K se vyplácejí jen potud, vykonávají-li zaměstnanci skutečně práce těchto mzdových skupin.

Mzdové sazby u zřízenců se vyplácejí po celý rok stejně. Odborným zřízencům (F), kteří mají plat měsíční, a ostatním zřízencům (G), kteří mají plat týdenní, se nesráží z platu v případech krátkodobého onemocnění až do 3 dnů.

Za celoročně zaměstnaného třeba považovati dělníka, jehož pracovní poměr v tomtéž podniku nebyl přerušen na dobu delší než 8 týdnů v době od 1. července jednoho roku do 30. června příštího roku.

Čas potřebný pro učně k návštěvě živnostenské školy v době obvyklé pracovní doby se považuje za pracovní dobu a jako takový se platí.

Čl. XII.

Úkol.

Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolové sazby tak vyměřeny, aby zúčastnění dělníci při obvyklém průměrném výkonu a obvyklých pracovních podmínkách v závodě vydělali o 20% více, než je hodinová mzda stanovená v článku XI. (směrná úkolová sazba).

Nedosáhne-li dělník pracující v úkolu ve výplatním období časové mzdy, má nárok na výplatu časové mzdy, nejsou-li příčiny nedosažení časové mzdy prokazatelně v jeho osobě.

Snížení stanovených a vyzkoušených úkolových sazeb jest jen tehdy přípustno — mimo případ očividné nesprávnosti propočtu úkolu — je-li odůvodněno změnou pracovního postupu, technickým zlepšením a pod.

Úkolové sazby se oznámí dělnictvu vývěskou před započetím práce.

Čl. XIII.

Prémie.

Práce, které se nehodí, aby byly zadány v úkolu, mohou býti konány v prémiové soustavě.

Prémie smějí býti zavedeny na jednotlivých výrobních stanicích jen tehdy, když se dosáhne na jakosti, na množství výrobků nebo na úspoře suroviny pracovního výsledku, který převyšuje obvyklý výkon.

Tyto okolnosti se vyšetří a posoudí správou závodu v dohodě se závodní radou. Prémiové sazby a jejich podmínky se oznámí dělnictvu na příslušných výrobních stanicích vývěskou před započetím práce.

Čl. XIV.

Výkonnostní přídavek.

1. 1. Výkonnostní přídavky smějí býti poskytovány správou závodu v dohodě se závodní radou jen dělníkům zaměstnaným v časové mzdě za zvláštní výkony nebo mimořádnou spolehlivost, přesahující podstatně průměr, a to jen do 30% dělnictva, zaměstnaného v závodě v časové mzdě, nikoliv však v úkolu nebo v prémiové soustavě.
2. 2. Přiznání výkonnostního přídavku se oznamuje vývěskou v závodě, z níž je patrno jméno dělníka, konkrétní odůvodnění a výše poskytovaného výkonnostního přídavku (procenta sazby).
3. 3. Výkonnostní přídavek jednotlivého dělníka pracujícího v časové mzdě nesmí překročiti 50% sazby časové mzdy stanovené vyhláškou pro jeho stáří a mzdovou skupinu.
4. 4. Zdůrazňuje se, že poskytováni výkonnostního přídavku nesmí vésti k lineárnímu zvýšení mezd.
5. 5. Výkonnostní přídavek nepřísluší zřízencům mzdových skupin F a G.

Čl. XV.

Příplatky za obtížnou práci.

Dělníci (dělnice), pracující při výrobním pochodu v závodě za stižených podmínek ve vedru, dostanou za každou odpracovanou hodinu příplatek v částce K 1, a to v době od 15. května do 15. září.

Pracují-li dělníci (dělníce), pokud nenáležejí do mzdové skupiny A/b, na místech, kde jsou obtěžováni vedrem, kouřem, sazemi, horkým popelem, prachem, výpary kyselin a pod., dostanou příplatek za obtížné práce v částce K 0.50 až K 1.— za hodinu, a to po dobu, pokud pracují v tomto nepříznivém prostředí.

Správa závodu se závodní radou určí, kteří dělníci mají nárok na tyto příplatky se zřením ke skutečným pracovním okolnostem.

Čl. XVI.

Naturální požitky.

1. 1. Deputát činí u celoročně zaměstnaných 2 m³ dříví, 30 q kamenného nebo 50 q hnědého uhlí, 75 kg cukru, 8 q brambor a 2 kg kampaňového cukru týdně, nejvýše vsak 20 kg.

Svobodní zaměstnanci, kteří nejsou živiteli, dostanou 1 m³ dříví, 15 q kamenného nebo 25 q hnědého uhlí, 40 kg cukru, 2 q brambor a 2 kg kampaňového cukru týdně, nejvýše však 20 kg.

1. 2. U kampaňových dělníků činí deputát 2 kg kampaňového cukru týdně, nejvýše však 20 kg. Započatý týden se počítá za celý, pracuje-li se v tomto týdnu déle než 2 dny.
2. 3. Stálí zaměstnanci mají nárok na deputátní byt se světlem a výše určeným deputátním palivem. Za přiměřený byt u ženatých stálých zaměstnanců se považují 2 pokoje s kuchyni a příslušenstvím. Bydlí-li tito zaměstnanci ve vlastním domě nebo v nájmu, náleží jim měsíční relutum v částce K 250.—, v obcích nad 5000 obyvatel v částce K 350.—. Na deputátní byt, který není přiměřený, se poskytne doplatek až do výše reluta zde stanoveného. Svobodní stálí zaměstnanci dostanou 50% těchto sazeb.
3. 4. Nejsou-li poskytovány z jakýchkoli důvodů naturální požitky uvedené v odst. 1. a 2, zaplatí se za ně platné úřední spotřebitelské ceny.

Čl. XVII.

Diety a zvláštní příplatky.

při čemž třeba vyplatiti i případné, příplatky za práci přes čas, nedělní, sváteční nebo noční práci.

1. 2. Nárok na tyto diety mají za těchže podmínek také řemeslníci nebo jiní celoročně zaměstnaní dělníci, jsou-li správou závodu přechodně vysíláni na udržovací práce (na př. na řepní filiální, váhy) nebo za jiným účelem mimo sídlo závodu.
2. 3. Dělníci zaměstnaní v kampani mimo sídlo závodu, nemají nárok na diety a nocležné.

Čl. XVIII.

Kampaňová odměna.

Veškeří zřízenci a celoročně zaměstnaní dělníci dostanou 14 dní po skončení kampaně zvláštní kampaňovou odměnu. Táž činí za každý kampaňový týden (přestávky se do pracovní doby nepočítají) jednodenní, u zřízenců dvoudenní kampaňovou mzdu, celkem ne však více než 7, po případě 14 normálních kampaňových dní, zvýšení za směnu nedělní v to nečítaje. Při započatém týdnu vyplatí se každý odpracovaný den dělníkům mzda za jednu pracovní hodinu, zřízencům mzda za dvě pracovní hodiny. Jednodenní mzda se počítá za 8 hodin. Celoroční dělníci pracující v úkolu dostanou tuto odměnu jako by pracovali v časové mzdě.

Čl. XIX.

Zmenšená výkonnost.

Dělníci, kteří jsou méně výkonní pro práci jim uloženou pro svou menší tělesnou nebo duševní zdatnost, dostanou zaplaceny nižší mzdy, které se stanoví podle stupně zmenšené výkonnosti.

Toto stanovení nižší mzdy musí býti ihned písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi.

Takto stanovená nižší mzda jest právně neúčinnou, projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení podání.

Čl. XX.

Závěrečná ustanovení.

Vyhláška nabývá platnosti počátkem mzdového období následujícího po 1. září 1945.

Týmž dnem pozbývají účinností vyhláška ministra sociální a zdravotní správy z 8. října 1941, jakož i mzdové řády a jednotlivá úpravy týkající se mzdových a pracovních podmínek v cukrovarnictví.