Vyhláška ministerstva zdravotnictví o hygienické a protiepidemické ochraně státních hranic.

§ 1.

Úvodní ustanovení.

Úspěšné vedení boje proti vzniku a šíření přenosných nemocí vyžaduje, aby bylo zabráněno též šíření přenosných nemocí ze zahraničí. Proto je nutno pečovat o hygienickou a protiepidemickou ochranu státních hranic.

§ 2.

Ochranná opatření.

(1) Hygienická a protiepidemická ochrana státních hranic spočívá v ochranných opatřeních proti zavlečení vysoce nakažlivých nemocí (skvrnivky, pravých neštovic, žluté zimnice, moru a asijské cholery) a podle epidemiologické situace i proti zavlečení jiných nemocí, které jsou přenosné na lidi a u nichž je nebezpečí šíření ze zahraničí (dále jen „nakažlivé nemoci“).

(2) Ochranná opatření proti nakažlivým nemocem (dále jen „ochranná opatření“) jsou:

1. a) hlášení nakažlivých nemocí, zvláště prvních případů onemocnění (§ 3),
   1. ochranné očkováni (§ 4),
   2. lékařské prohlídky osob (§ 5),
   3. karanténa osob podezřelých z nákazy a isolace nemocných a z onemocnění podezřelých (§ 6),
   4. veterinární zdravotní prohlídky zvířat a karanténa zvířat podezřelých z nákazy (§ 7 a § 13 odst. 3), zdravotní, po případě veterinární zdravotní prohlídky jiného zboží (§ 8 a § 13 odst. 3),
   5. desinfekce a hubení škodlivých živočichů (§ 9);

1. b) zákaz vjezdu a průjezdu osob, zákaz dovozu a přepravy zvířat a jiného zboží, uzávěra jednotlivých zamořených oblastí a uzavření hranic (§ 10).

(3) Ochranná opatření se provádějí zpravidla na stanovených pohraničních přechodech pozemní i říční dopravy a na letištích, na nichž přistávají letadla ze zahraničí. V případech, kdy osoby oprávněně překračují státní hranice v jiných místech, určí pohraniční orgán místo, kde se ochranná opatření provedou.

§ 3.

Hlášení.

(1) Orgány hygienické a protiepidemické služby a po případě i jiné orgány státní správy, které urči ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady, jsou povinny telegraficky nebo telefonicky neprodleně hlásit ministerstvu zdravotnictví (hlavnímu hygienikovi) výskyt nakažlivých nemoci, jakmile se o nich dozvěděly.

(2) Dopravce nebo zaměstnanec jím pověřený je povinen neprodleně po příjezdu na československé území hlásit příslušnému orgánu hygienické a protiepidemické služby každé onemocněni cestujících nebo podezření z onemocnění nekažlivou nemocí, k němuž došlo za dopravy. Stejnou povinnost má i každá přepravovaná osoba.

(3) Evidenci nakažlivých nemocí vede ministerstvo zdravotnictví (hlavní hygienik).

(4) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí o hlášení a evidenci nakažlivých nemocí obecné předpisy o hlášení přenosných nemocí.

§ 4.

Ochranné očkování.

(1) Cestující ze států, které určí ministerstvo zdravotnictví (hlavní hygienik), jsou povinni předložit orgánům pasové kontroly lékařské potvrzení o očkování proti neštovicím; potvrzení nesmí být starší 3 let. Ministerstvo zdravotnictví (hlavní hygienik) může tuto povinnost rozšířit podle potřeby i na jiné nakažlivé nemoci.

(2) Nemohou-li cestující předložit potvrzení o očkování proti neštovicím, po případě jiným nemocem, jsou povinni se podrobit ochrannému očkování podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby.

§ 5.

Lékařské prohlídky osob.

(1) Lékařským prohlídkám jsou povinni se podrobit zejména cestující z ciziny, kteří

1. a) jeví příznaky onemocnění nakažlivou nemoci nebo byli za cesty ve styku s osobou onemocnělou nakažlivou nemocí,
2. b) přicházejí z území, v němž se vyskytují nakažlivé nemoci,
3. c) cestují do oblastí na československém území, v nichž je v té době epidemie některé z přenosných nemocí.

(2) Je-li toho třeba, jsou cestující povinni podrobit se též nezbytně nutným laboratorním zkouškám.

§ 6.

Karanténa a isolace osob.

(1) Karanténa spojená s lékařským pozorováním a s preventivními opatřeními se nařizuje na potřebnou dobu u cestujících, kteří přicházejí ze států zamořených nakažlivými nemocemi. Doba karantény činí, je-li podezření na

1. skvrnivku — 12 dní,
2. pravé neštovice — 14 dní,
3. mor a žlutou zimnici — 6 dní,
4. choleru — 5 dní,
5. počítajíc ode dne odjezdu ze zamořeného státu.

(2) Při výskytu některé z nakažlivých nemocí mezi cestujícími, je třeba nemocného nebo z nemoci podezřelého isolovat a ostatní cestující podrobit karanténě po dobu stanovenou v odstavci 1, počítajíc ode dne výskytu nakažlivé nemoci.

§ 7.

Veterinární zdravotní prohlídky a karanténa zvířat.

Při dovozu zvířat nebo při jejich přepravě přes československé území je dovozce povinen předložit osvědčeni veterinárních orgánů vývozního státu o zdravotní nezávadnosti zvířat. Mimo to se provádějí veterinární zdravotní prohlídky a podle potřeby též karanténa zvířat (§ 13 odst. 3).

§ 8.

Zdravotní a veterinární zdravotní prohlídky zboží.

(1) Dováží-li se nebo přepravuje-li se přes československé území jiné zboží než zvířata a je-li nebezpečí, že by tímto zbožím mohla být přenesena nakažlivá nemoc, je dovozce povinen, pokud jde o dovoz nebo přepravu ze států, které určí ministerstvo zdravotnictví (hlavní hygienik) v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, předložit osvědčení zdravotnických, po případě u surovin živočišného původu veterinárních orgánů vývozního státu o zdravotní nezávadnosti zboží. Podle epidemiologické situace vývozního státu bude zboží podrobeno zdravotní prohlídce, po případě u surovin živočišného původu veterinární zdravotní prohlídce, a laboratorním zkouškám. Za účelem přípravy těchto prohlídek a zkoušek jsou dovozci povinni napřed oznamovat ministerstvu zdravotnictví (hlavnímu hygienikovi) čtvrtletní plán dovozu těch druhů zboží, které budou dohodnuty mezi ministerstvem zdravotnictví (hlavním hygienikem) a ministerstvem zahraničního obchodů.

(2) Zboží (s výjimkou zvířat), které se přepravuje přes československé území, pokud se nepřekládá a je řádně zabaleno v původním obalu, se zpravidla ochranným opatřením nepodrobuje.

(3) Předchozí ustanovení se přiměřeně vztahují též na obaly, v nichž je zboží zabaleno.

§ 9.

Desinfekce a hubení škodlivých živočichů.

(1) Desinfekce a hubení škodlivých živočichu se provádějí, zjistí-li se nebo je-li podezření, že u cestujících vznikla nakažlivá nemoc, anebo je-li nebezpečí, že by nakažlivá nemoc mohla být přenesena dovezeným nebo přepravovaným zbožím, zavazadly a dopravními prostředky. Desinfekce se provádí v případě výskytu, podezření nebo nebezpečí přenesení kterékoli nakažlivé nemoci, hubení škodlivých živočichů se provádí zejména v případě výskytu, podezření nebo nebezpečí přenesení skvrnivky, moru, asijské cholery a žluté zimnice.

(2) Pro způsob prováděni desinfekce a hubení škodlivých živočichů platí obecné předpisy o desinfekci a boji proti škodlivým živočichům.

§ 10.

Ostatní ochranná opatření.

Ochranné opatření uvedená v § 2 odst. 2 písm. b) se nařizují tehdy, je-li nebezpečí zavlečení nakažlivých nemocí ve větším rozsahu nebo vyskytují-li se nakažlivé nemoci v pohraničním pásmu sousedního státu.

§ 11.

Exteritoriální osoby.

Ministerstvo zahraničních věcí upraví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví provádění ochranných opatření u osob požívajících práva exteritoriality a u členů průvodu těchto osob.

§ 12.

Zajištění ochranných opatření.

(1) Podniky provozující hromadnou dopravu jsou povinny

1. a) zřizovat a udržovat nebo jinak zajistit na místech, na nichž se provádějí ochranná opatření, zařízení pro provádění těchto opatření, zejména pro lékařské prohlídky osob, pro veterinární zdravotní prohlídky zvířat, pro zdravotní, po případě veterinární zdravotní prohlídky jiného dováženého zboží, pro uskladnění zadrženého zboží a pro desinfekci a hubení škodlivých živočichů,
2. b) zajistit potřebný počet vyškolených pracovníků k provádění desinfekce a hubení škodlivých živočichů.

(2) Karanténa a isolace osob se provádějí v zařízeních státní zdravotní správy, karanténa zvířat v zařízeních státní veterinární správy.

(3) Ministerstvo zdravotnictví, pokud jde o ochranná opatření u zvířat a surovin živočišného původu ministerstvo zemědělství, určí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady věcné vybavení hraničních přechodů a letišť zařízeními podle odstavce 1. Náklady na tato zařízení hradí podniky, provozující hromadnou dopravu s výjimkou nákladů, které nesou orgány státní zdravotní nebo státní veterinární správy. Tyto orgány nesou náklady na vybavení zařízení zdravotnickými přístroji a nástroji, na udržováni těchto přístrojů a nástrojů a na zásobení zdravotnickými potřebami a osobní náklady na zdravotnický provoz.

§ 13.

Nařizování a provádění ochranných opatření.

(1) Ochranná opatření, pokud jejich provádění nevyplývá přímo z ustanovení této vyhlášky, nařizuje ministerstvo zdravotnictví (hlavni hygienik) nebo jim zmocněné orgány hygienické a protiepidemické služby, provádějí je podle oboru své působnosti příslušné úřady (orgány), podniky, zařízení a organisace.

(2) Vedle zvláštních povinností uvedených v předchozích ustanoveních mají všechny úřady (orgány), podniky, zařízení a organisace, jakož i jednotlivci povinnost v mezích své působnosti nebo při své činnosti učinit podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby všechna potřebná opatření k hygienické a protiepidemické ochraně státních hranic a trpět je jich provedení.

(3) Pro dovoz a přepravu zvirat a surovin živočišného původu, pro veterinární zdravotní prohlídky a pro karanténu zvířat platí zvláštní předpisy.

§ 14.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1953.