Vyhláška ministerstva výkupu o dodávkových a jakostních podmínkách a o výkupních cenách chmele domácího původu.

§ 1.

Chmel vykupuje Výkupní sklad chmele, národní podnik v Žatci (dále jen výkupce).

§ 2.

(1) Zemědělské závody veřejného sektoru, jednotná zemědělská družstva, jejich členové a jednotlivě hospodařící rolníci (pěstitelé) dodávají chmel odpovídající stanoveným jakostním podmínkám vlastními dopravními prostředky až do výkupního místa.

(2) Výkupním místem je skladiště výkupce v příslušné chmelařské oblasti nebo místo, které výkupce pro jednotlivé oblasti pro přejímání chmele určí.

§ 3.

Pěstitelé jsou povinni:

1. a) syrový chmel ihned po očesání včas a řádně usušit; chmel v syrovém stavu nesmí být ponecháván v žocích,
2. b) ukládat chmel na hromadách tak, aby byl oddělen chmel nestejné jakosti,
3. c) postarat se o označení chmele důvěrníkem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského,
4. d) zajistit řádné uložení a ošetření nažokovaného chmele až do doby jeho dodání výkupci,
5. e) dodat výkupci veškerý vypěstovaný chmel nejpozději do 30 listopadu běžného roku.

§ 4.

Výkupce je povinen:

1. a) zjistit ihned při dodávce váhu a jakost dodávaného chmele,
2. b) dodržovat při přejímání chmele stanovené jakostní podmínky,
3. c) zaplatit pěstiteli nejpozději do 10 dnů po převzetí chmele cenu sjednanou nebo cenu stanovenou bonitační komisí (§ 7),
4. d) řádně uskladnit vykoupený chmel až do doby vyskladnění, stále kontrolovat jeho teplotu a učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby nedošlo ke zhoršení jakosti nebo ke zkáze uskladněného chmele.

§ 5.

(1) Pro zúčtování mezi pěstitelem a výkupcem rozhoduje váha zjištěná při přejímání chmele.

(2) Pěstitel je povinen odstranit nebo na vlastní náklad dát odstranit závady, pro které výkupce dodávaný chmel nepřevzal, pokud tak lze ještě učinit. Výkupce však může podle svých možností na útraty pěstitele tyto závady sám odstranit, požádá-li ho o to pěstitel.

(3) Nedojde-li mezi výkupcem a pěstitelem k dohodě o jakostním zařazení nebo o cenovém zhodnocení dodávaného chmele, rozhodne na žádost pěstitele bonitační komise. Pěstitel musí do 3 dnů po doručení oznámení o ceně a jakosti ohlásit ústné nebo písemně výkupci, že žádá o rozhodnutí bonitační komise.

(4) Výkupce je povinen předložit vzorky ze sporné dodávky za účasti pěstitele nebo jeho zástupce neprodleně bonitační komisi.

(5) Komise vyrozumí o určení ceny pěstitele a výkupce, při čemž zároveň uvede náklady řízení a určí, která strana je má platit.

(6) Pěstitel je oprávněn zúčastnit se jednáni komise, jestliže o to požádá.

§ 6.

(1) Výkupce vydá pěstiteli po převzetí (oceněni) chmele výkupní lístek, v němž uvede jméno pěstitele a jeho přesnou adresu, jakost a váhu dodávaného chmele, výkupní cenu za 100 kg, po případě prémii za dodávku nad smluvní dodávkový úkol a úhrnnou cenu k výplatě.

(2) Výkupce zašle neprodleně po jednom vyhotovení výkupního lístku okresnímu plnomocníkovi ministerstva výkupu a místnímu národnímu výboru.

§ 7.

(1) Hodnocení chmele při výkupu provádí bonitační komise, kterou zřídí ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství před započetím výkupu a do které jmenuje za každou výrobní oblast

1. a) na návrh ministerstva zemědělství jednoho člena a jednoho náhradníka z řad pěstitelů, a to z členů jednotných zemědělských družstev nebo zástupců Státních statků, a jednoho člena a jednoho náhradníka z kruhů vědeckých (odborných),
2. b) na návrh ministerstva zahraničního obchodu jednoho člena a jednoho náhradníka ze zaměstnanců podniku pro mezinárodní obchod,
3. c) na návrh ministerstva potravinářského průmyslu jednoho člena a jednoho náhradníka ze zaměstnanců pivovarů.

(2) Ministerstvo výkupu jmenuje předsedu bonitační komise. Pro každou výrobní oblast jmenuješ jeho zástupce.

(3) Náhradník zastupuje člena, k jehož zastoupení byl jmenován, jestliže tento člen nemůže svoji funkci vykonávat.

(4) Funkce členů a náhradníků komise je čestná; přísluší jim pouze nárok na náhradu cestovních výdajů z prostředků výkupce podle předpisů o náhradě cestovních výdajů státních zaměstnanců.

§ 8.

(1) Bonitační komise odebere vždy před započetím výkupu z každé oblasti potřebný počet vzorků chmele, a to za účasti zástupce Výkupního skladu chmele a zástupců jednotných zemědělských družstev a hospodářství státních statků z příslušné oblasti.

(2) Podle odebraných vzorků posoudí komise jakostní průměr celé sklizně ze všech oblastí, stanoví pro jednotlivé jakostní třídy jednotné jakostní typové vzorky chmele a označí každý jakostní typ základní výkupní cenou v rozmezí cen stanovených pro každou jakostní třídu.

§ 9.

(1) Bonitační komisi svolává její předseda na požádání výkupce. O každém jednání komise sepíše se protokol, který podepíší všichni členové po případě náhradníci

(2) Předseda komise může pověřit provedením některých úkonů komisi příslušejících, jestliže se týkají pouze určité oblasti zejména v řízení o určení ceny, ty své členy po případě náhradníky, kteří za příslušnou oblast byli do komise jmenováni. V těchto případech pověří předseda svého zástupce jmenovaného pro příslušnou oblast, aby jej při jednání zastupoval.

§ 10.

(1) Chmel při výkupu se zařazuje podle typových jakostních vzorků stanovených bonitační komisí do sedmi jakostních tříd.

(2) Pro stanovení typových jakostních vzorků jsou pro jednotlivé jakostní třídy rozhodující tyto základní znaky:

1. I. jakostní třída: chmel dobře vzrostlý (nikoliv přerostlý), jemné stavby hlávek a vřeténka, beze stop po škůdcích, sytě zelené barvy, jemné a pravé chmelové vůně, lupulin jasné žlutozelené barvy v množství přiměřeném velikosti hlávky.
2. II. jakostní třída: chmel se stejnoměrně vzrostlými hlávkami jasně zelené barvy, jemné stavby hlávek a vřeténka, beze stop po škůdcích, dobré chmelové vůně, lupulin, zlatožluté barvy v dostatečném množství.
3. III. jakostní třída: chmel se stejnoměrnými hlávkami prostřední velikosti, barvy o stupeň žlutší než ve II. jakostní třídě, bez velkých stop po škůdcích, bez cizí pavůně, dobrý lupulin zlatožluté barvy v přiměřeném množství.
4. IV. jakostní třída: chmel odpovídající střednímu jakostnímu stupni sklizně se stejnoměrnými hlávkami prostřední velikosti, barvy o stupeň žlutší než ve III, jakostní třídě, bez cizí pavůně, lupulin pěkné barvy v přiměřeném množství k velikosti hlávky.
5. V. jakostní třída: chmel s prostředními hlávkami nevyrovnané velikosti, dosti jemné stavby hlávek a vřeténka, bez cizí pavůně, celkový vzhled žlutozelený s převládajícím žlutým podkladem, s vnějšími zřetelnými stopami po škůdcích, avšak uvnitř hlávek beze stop po mšici, lupulin barvy ne plně zlatožluté (ne však připálené) v přiměřeném množství.
6. VI. jakostní třída: chmel s prostředními hlávkami nevyrovnané velikosti, průměrně jemné stavby hlávek a vřeténka, ostřejší chmelové vůně (nezatuchlý), celkový vzhled barvy žluté s menším nádechem zeleně, se značnými stopami způsobenými škůdci během vegetace nebo se stopami po otlučení větrem za vlhkého počasí, lupulin tmavší žluté barvy (nespálený).
7. VII. jakostní třída: chmel ještě dobře pivovarsky upotřebitelný s drobnějšími nestejnoměrnými hlávkami, hrubší stavby hlávek a vřeténka, celkový vzhled barvy žluté s červenohnědými skvrnami po otlučení větrem a stopami po různých škůdcích (mšici, perenospoře, dřepčíku a pod.), tmavší lupulin barvy světle okrové (v důsledku ostřejšího sušení nebo nevčasného prohození hromady na sýpce).

(3) Ve všech jakostních třídách musí být chmel dobře česaný a bez listů z chmelové révy.

§ 11.

(1) Zařazení do jakostní třídy se provede porovnáním vzorků dodávaného chmele každé jednotlivé partie, odebraného z oznámkovaného žoku, s typovým jakostním vzorkem. Má-li vzorek dodávaného chmele podle znaků zvyšujících nebo snižujících jakost lepší nebo horší jakost než je jakostní typový vzorek, zhodnotí se jeho lepší nebo horší jakost v rozmezí cen stanovených pro každou jakostní třídu.

(2) Znaky zvyšující jakost chmele jsou:

1. a) dokonalá vyzrálost chmele,
2. b) dobré stejnoměrné hlávkování,
3. c) zvlášť jemná stavba hlávky a vřeténka,
4. d) vysoký obsah lupulinu,
5. e) zvlášť dobré sušení s přihlédnutím k barvě lupulinu,
6. f) zvlášť jemná vůně,
7. g) zvlášť dobré česání.
8. h) lepší barva než má příslušný jakostní typový vzorek.

(3) Znaky snižující jakost chmele jsou:

1. a) nedokonalá vyzrálost nebo přezrálost,
2. b) nedokonalé a nestejné hlávkování,
3. c) hrubá stavba hlávky a vřeténka a peckovitost,
4. d) malý obsah lupulinu,
5. e) špatný lupulin a zašlost chmele v důsledku špatného sušení nebo ošetřování u pěstitele,
6. f) horší vůně,
7. g) špatné česání,
8. h) horší barva než jakou má příslušný jakostní typový vzorek nebo strakatost,
9. ch) rozplevelení,
10. i) nadprůměrná vlhkost,
11. j) znečištění.

(4) Hrubá stavba hlávky a peckovitost jest vada, která v důsledku opylení chmele během vegetace snižuje velmi podstatně pivovarskou hodnotu i když se zdá, že je nutno takové chmele zařaditi s ohledem na jejich vzhled do některé z nejvyšších jakostních tříd.

§ 12.

(1) Výkupní ceny známkovaného chmele domácího původu se stanoví takto:

(2) Chmel, který nebyl ve výrobní oblasti označen nebo který byl z ověření vyloučen, převezme výkupce za cenu dohodnutou s pěstitelem v rozmezí od 1.000—2.400 Kčs.

(3) Výkupní ceny se rozumějí za 100 kg čisté váhy chmele, bez všeobecné daně, franko výkupní místo.

§ 13.

Jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu obdrží za 100 kg chmele jakostních tříd I—III dodávaného nad smluvní dodávkový úkol prémie v této výši:

§ 14.

(1) Z výkupních cen podle § 12 odst. 1 a 2 srazí výkupce za chmel vykoupený od jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu a zemědělských výrobních družstev 3,6%, od státních statků, národních podniků 5,3% a od ostatních pěstitelů 6% na úhradu nákladů spojených e nákupem a distribucí chemických přípravků k ochraně chmele proti škůdcům a chorobám.

(2) Částky vybrané podle odstavce 1 odvede výkupce na šekový účet ministerstvy zemědělství.

§ 15.

Ministerstvo výkupu může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 16.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením této vyhlášky.

§ 17.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 9. září 1952.