Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se upravuje postup při uznávání pracovní neschopnosti a stanoví s tím souvisící úkoly lékařů, závodů, odborných orgánů a zaměstnanců.

§ 1.

Úvodní ustanovení.

(1) Orgány státní zdravotní správy i pracovnící zdravotní služby jsou povinni soustavně pečovat zvláště hygienickými a protiepidemickými opatřeními i zvyšováním úrovně preventivní a léčebné péče o zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva; při tom musí především dbát o včasné zjišťování nemocí a jejich účinné léčení podle současného stavu lékařské vědy. Touto péči i odpovědnou posudkovou činností jsou povinni usilovat o snižování nemocnosti spojené s pracovní neschopností.

(2) Nemocenské i ostatní peněžité dávky nemocenského pojištění, jejichž přiznání je podmíněno pracovní neschopností pro nemoc nebo úraz nebo jiným zdravotním stavem, se poskytují na základě lékařských potvrzení, jež vydávají příslušná zdravotnická zařízení státní zdravotní správy.

§ 2.

(1) Potvrzení o tom, že pracující je pro nemoc nebo úraz dočasně neschopen k výkonu dosavadního zaměstnání (potvrzení o pracovní neschopnosti), vydává při ambulantním ošetřování

1. a) závodní lékař, jde-li o pracujícího ze závodu, pro který je zřízeno závodní zdravotnické zařízení nebo ustanoven lékař s úkoly závodního lékaře, s výjimkou případů, kdy zdravotní stav nedovoluje nemocnému dostavit se k závodnímu lékaři,
2. b) v ostatních případech obvodní lékař, příslušný podle místa bydliště nemocného.

   Potvrzení o pracovní neschopnosti vydává též odborný lékař, který převzal nemocného do ošetřování, po případě lékař, který poskytl první pomoc nebo který ošetřuje nemocného při jeho přechodném pobytu mimo bydliště.

(2) Při ústavním ošetřování vydává potvrzení o pracovní neschopnosti lékař nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení, ve kterém je nemocný ošetřován.

(3) Při karanténě vydává potvrzení ošetřující lékař, po případě příslušný okresní hygienik.

§ 3.

(1) Potvrzení o pracovní neschopnosti se vydává výhradně na předepsaných tiskopisech a způsobem stanoveným ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů. Je zároveň dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci pro nemoc nebo úraz.

(2) Uznání pracovní neschopnosti platí při ambulantním ošetřování jen na dobu uvedenou v potvrzení, zpravidla nejdéle do 4 dnů; bylo-li uznání pracovní neschopnosti prodlouženo, je lékař povinen vyznačit to na potvrzení.

(3) V případech stanovených orgány státní zdravotní správy, zpravidla tehdy, potrvá-li pracovní neschopnost při ambulantním ošetřování déle než 14 dnů, je třeba, aby další uznání pracovní neschopnosti bylo schváleno lékařskou poradní komisí.

(4) Pro jednotlivé výplaty nemocenského vydává příslušný ošetřující lékař zvláštní doklady na předepsaných tiskopisech.

(5) Ošetřující lékař, po případě lékařská poradní komise uzná nemocného práce schopným, jakmile může opět bez ohrožení zdraví vykonávat své dosavadní zaměstnání. Uznání pracovní schopnosti vyznačí na potvrzení i dokladu uvedeném v odstavci 4.

§ 4.

Potvrzování pro účely peněžité pomoci v mateřství.

Pro účely peněžité pomoci v mateřství vydává příslušný ošetřující lékař, zpravidla lékař, který má zaměstnankyni v soustavné předporodní péči, potvrzení o předpokládaném dnu porodu. Potvrzení vydává nejpozději 4 týdny před tímto dnem, pokud o ne zaměstnankyně nepožádá později. Potvrzení je zároveň dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu mateřství.

§ 5.

Potvrzování potřeby ošetřování člena rodiny.

(1) Nemůže-li zaměstnanec pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, vydá lékař, jenž ošetřuje nemocného člena rodiny, potvrzení o jeho zdravotním stavu a o potřebě ošetřování zaměstnancem. Při tom lékař potvrdí, že ošetřování v nemocnici není možné, není-li nemocniční léčení indikováno nebo nelze-li nemocného do nemocnice převézt, po případě přijmout.^*)

(2) Jde-li o potřebu ošetřování dítěte, jemuž byla nařízena karanténa, vydá o tom potvrzení ošetřující lékař, po případě okresní hygienik.

(3) Potvrzení je též dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci.

§ 6.

Povinnosti zaměstnanců.

(1) Zaměstnanec je povinen spolupůsobit k urychlenému obnovení pracovní schopnosti a umožnit její odpovědné posouzení; za tím účelem musí zejména

1. a) pravdivě a úplně zodpovídat zdravotnickým pracovníkům a odborovým orgánům všechny dotazy týkající se jeho zdraví, podmínek životních a pracovních i okolností souvisících s nemocí, zejména příčin pracovní neschopností,
2. b) podrobit se předepsaným vyšetřením a ošetřením, dodržovat lékařské pokyny, především zachovávat předepsanou životosprávu, užívat léky a jiné prostředky předepsané lékařem, a vystříhat se v době pracovní neschopnosti výdělečné práce i nevýdělečné činnosti, která by mohla nepříznivě působit na jeho zdravotní stav,
3. c) pravidelně se dostavovat na ošetření nebo vyšetření v dobu určenou lékařem nebo na vyzvání v určenou dobu před lékařskou poradní komisi, po případě před posudkovou komisi sociálního zabezpečení; při těchto návštěvách, při změně ošetřujícího lékaře a při nástupu do nemocnice během pracovní neschopnosti předložit vždy potvrzení o pracovní neschopnosti,
4. d) předložit bez odkladu zaměstnavateli potvrzení o uznání pracovní neschopnosti, po případě mateřské dovolené nebo omluvené nepřítomnosti v práci z důvodu ošetřování člena rodiny, pokud tak neučiní zdravotnické zařízení, ve kterém bylo potvrzení vydáno; při ukončení pracovní neschopnosti předložit potvrzení bez odkladu svému zaměstnavateli,
5. e) nastoupit na příkaz zdravotnického odboru rady národního výboru, vydaný podle § 4 písm. d) zákona č. 103/1951 Sb., nemocniční ošetřování za účelem dalšího léčení a odpovědného posouzení pracovní schopnosti.

(2) Při zamýšlené změně pobytu během pracovní neschopnosti je nemocný povinen vyžádat si souhlas ošetřujícího lékaře a předsedy komise národního pojištění.

(3) Zjistí-li zdravotnický pracovník, že nemocný porušuje své povinnosti, oznámí to komisi národního pojištění, která učiní vhodná opatření k nápravě.

§ 7.

(1) Závody provádějí podle předpisů hygienických a předpisů o bezpečnosti při práci veškerá potřebná opatření k ochraně zdraví pracujících; dbají pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby a orgánů inspekce práce k odstranění závad. Při zařazování do práce a přeřazování k jiné práci z důvodů zdravotních postupuje vedení závodu podle lékařského posudku.

(2) Závody upozorňují z vlastního podnětu lékaře, po případě lékařské poradní komise na okolnosti závažné pro péči o zdraví zaměstnanců a posuzování jejich zdravotního stavu; mohou si též vyžádat v odůvodněných případech mimořádnou prohlídku zaměstnance lékařem nebo lékařskou poradní komisí. Jsou povinny urychleně sdělovat lékaři nebo lékařské poradní komisi všechny potřebné údaje požadované v zájmu řádné péče o zdraví zaměstnanců a posuzování jejich zdravotního stavu. Závod vyšle odpovědné zástupce k jednáním, jež svolává závodní lékař nebo odborová organisace k řešení otázek zdravotní péče a boje proti absenci pro nemoc.

(3) V zájmu snížení absence a rovnoměrného zatížení provozu zdravotnických zařízení je závod povinen důsledně pečovat o to, aby návštěvy práce schopných zaměstnanců u lékařů nebyly podle možnosti konány v pracovní době. Nelze-li návštěvu u lékaře zařídit v jinou dobu, může závod žádat o potvrzení doby, ztrávené ve zdravotnickém zařízení, na zvláštním tiskopise vydaném a vyplněném závodem.

§ 8.

(1) Začátek a konec pracovní neschopnosti zjišťuje závod z příslušných dílů potvrzení pracovní neschopnosti; je povinen vyžadovat od zaměstnanců jejich včasné předkládání a zajistit rychlou manipulaci těmito potvrzeními. Je-li v závodě ustanoven závodní lékař, musí mu závod ihned předložit k evidenci a podpisu všechna potvrzení nebo náhradní hlášení došlá od jiných lékařů (obvodních, odborných) nebo lůžkových zdravotnických zařízení. Závodní lékař může v odůvodněných případech dát ihned přezkoumat pracovní neschopnost zaměstnance.

(2) Závod musí zajistit, aby potvrzení pracovní neschopnosti bylo zpravidla ještě téhož dne, nejpozději však následujícího dne po tom, kdy potvrzení došlo, doručeno komisi národního pojištění a doplněno potřebnými údaji o výdělku a, jde-li o ukončení neschopnosti, o nástupu práce.

(3) Nastoupí-li zaměstnanec z vlastního rozhodnutí, předloží závod potvrzení o pracovní neschopnosti, odevzdané zaměstnancem, závodnímu lékaři s uvedením dne nástupu práce; není-li pro závod ustanoven závodní lékař, odešle závod toto potvrzení ošetřujícímu lékaři.

(4) Závod je povinen včas napřed oznámit ošetřujícímu lékaři pravděpodobný den skončení nároku na peněžité dávky u pracujících důchodců a u osob přijatých na sezónní a kampaňové práce. Dále je povinen oznámit lékaři čtvrt roku před vyčerpáním podpůrčí doby, ke kterému datu podpůrčí doba skončí.

(5) Závod je povinen zajistit, aby alespoň dvakrát měsíčně byla porovnána evidence práce neschopných zaměstnanců vedená závodem s evidencí závodního lékaře.

§ 9.

Úkoly orgánů Revolučního odborového hnutí.

(1) Orgány Revolučního odborového hnutí plní v péči o zdraví pracujících a o snižování nemocnosti spojené s pracovní neschopností především úkoly stanovené směrnicemi, vydanými Ústřední radou odborů.^*)

(2) Komise národního pojištění je povinna sdělovat lékaři vyžádané údaje týkající se práce zaměstnance a oznamovat lékaři na jeho žádost, zejména v případech, kdy nemocný se nedostavil k prohlídce, do tří dnů zjištění učiněná při soudružské návštěvě nemocného.

(3) Předseda komise národního pojištění uděluje souhlas ke změně pobytu práce neschopného zaměstnance (§ 6 odst. 2). V pochybných případech, zejména tehdy, kdy se jeho stanovisko neshoduje se stanoviskem ošetřujícího lékaře, vyžádá si urychleně schválení komise národního pojištění.

(4) Členové komise národního pojištění jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech okolnostech týkajících se zdravotního stavu nemocných, o nichž se dověděli při výkonu své funkce.

§ 10.

Opravné řízení.

(1) Pokud nebude jinak stanoveno předpisy o řízení při poskytování preventivní a léčebné péče podle zákona č. 103/1951 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, provádí se při žádosti o přezkoumání lékařského posudku nebo potvrzení (§§ 2 až 5) opravné řízení podle odstavce 2.

(2) Nesouhlasí-li zaměstnanec nebo odborový orgán s posudkem nebo potvrzením, může si do tří dnů vyžádat jeho přezkoumání zdravotnickým odborem rady okresního národního výboru, jde-li o posudek vydaný ve zdravotnickém zařízení spravovaném tímto odborem, v ostatních případech zdravotnickým odborem rady krajského národního výboru. Z rozhodnutí zdravotnického odboru se nelze odvolat.

§ 11.

(1) Pokud předchozí ustanovení jednají o komisích národního pojištění, platí obdobně i pro jiné odborové orgány, které provádějí nemocenské pojištění v závodech.

(2) Závody ve smyslu předchozích ustanovení se rozumějí nejen podniky a závody výrobní a obchodní, nýbrž i úřady, soudy, zařízení státní správy, jiná zařízení, dobrovolné a jiné organisace, jakož i soukromá hospodářství a domácnosti.

(3) Zaměstnanci ve smyslu předchozích ustanovení se rozumějí osoby, na něž se vztahuje nemocenské pojištění podle § 2 zákona č. 54/1956 Sb.

§ 12.

Ustanovení této vyhlášky se vztahuji i na posudky a potvrzení podle §§ 2 až 5, vydávané ve zdravotnických zařízeních podřízených ministerstvům národní obrany, vnitra a dopravy. Ministerstvo zdravotnictví může v dohodě s těmito ministerstvy a Ústřední radou odborů stanovit odchylky pro uznávání pracovní neschopnosti u zaměstnanců útvarů podřízených těmto ministerstvům.

§ 13.

Uznávání pracovní neschopnosti členů výrobních družstev.

Podle ustanovení § 3 vládního nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev, platí tato vyhláška přiměřeně i pro uznávání pracovní neschopnosti členů výrobních družstev.^*)

§ 14.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. ledna 1957.