Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců.

Čl. 1.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za zaměstnancův výdělek se pro výpočet peněžitých dávek považuje veškerý příjem plynoucí z jeho zaměstnání, které zakládá pojištění podle zákona nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, pokud tento příjem podléhá dani ze mzdy; jsou to opakující se i jednorázové příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo v naturáliích, zejména všechny druhy mezd a platů (časové, úkolové a pod.), mzda za práci přes čas, prémie s výjimkou prémií uvedených v článku 2 písm. e), výkonnostní příplatky, náhrada ušlé mzdy poskytovaná zaměstnavatelem a pod.

účinné od 1. 1. 1957(2) Naturální požitky se oceňují při výpočtu zaměstnancova výdělku stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.*)

účinné od 1. 1. 1957(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 se považují za zaměstnancův výdělek i tehdy, když se z nich daň ze mzdy nesráží z toho důvodu, že nepřesahují 200 Kčs měsíčně.

Čl. 2.

1. účinné od 1. 1. 1957Za zaměstnancův výdělek podle článku 1 se nepovažují:
   1. účinné od 1. 1. 1957a) příjmy, které jako náhrady služebních výdajů nejsou podrobeny dani ze mzdy, zejména náhrady cestovních a stěhovacích výdajů včetně odlučného a přídělného, režijní příplatky a hodnota oděvů, plášťů, čepic, bot a ochranných oděvů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům;
   2. účinné od 1. 1. 1957b) odměny poskytované zaměstnancům za vynálezy a zlepšovací náměty, a to bez ohledu na jejich výši;
   3. účinné od 1. 1. 1957c) věcné a peněžité dary a mimořádné odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, včetně odměn z ředitelských fondů a z obdobných prostředků, a to bez ohledu na jejich výši;
   4. účinné od 1. 1. 1957d) jiné příjmy osvobozené od daně ze mzdy přímo podle zákona o dani ze mzdy; příjmy, které ministerstvo financí osvobodilo nebo osvobodí od daně ze mzdy prováděcími předpisy nebo rozhodnutím, se však považují za zaměstnancův výdělek s výjimkou těch, o nichž Ústřední rada odborů pro účely nemocenského pojištění výslovně stanoví, že se do výdělku nezapočítávají;
   5. účinné od 1. 1. 1957e) jednorázové prémie a prémie za období delší než tři měsíce, které netvoří pravidelnou součást příjmů zaměstnance (na př. prémie za ujetí určitého počtu kilometrů bez nehody v dopravě a pod.);
   6. účinné od 1. 1. 1957f) věrnostní přídavek horníků;
   7. účinné od 1. 1. 1957g) náhrada za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou.

Čl. 3.

účinné od 1. 1. 1957(1) Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti se vypočte z výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl v závodě v posledních třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících vzniku pracovní neschopnosti (dále jen „rozhodné období“).

účinné od 1. 1. 1957(2) Při výpočtu čisté denní mzdy se od výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl v rozhodném období, odečte daň ze mzdy, výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a dělí počtem pracovních dnů v rozhodném období. Při tom se od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za něž zaměstnanci náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství, a pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, za které zaměstnanec neměl vůči zaměstnavateli nárok na náhradu mzdy; pracovní dny neomluveně zameškané se od počtu pracovních dnů neodčítají.

účinné od 1. 1. 1957(3) Pro výpočet čisté denní mzdy se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů; to platí i při odchylných úpravách pracovní doby (na př. při pětidenním pracovním týdnu). Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, o kterých je obecně stanoveno, že se za ně poskytuje náhrada mzdy.

účinné od 1. 1. 1957(4) Pracuje-li zaměstnanec v neděli, nezvyšuje se o to počet pracovních dnů uvedený v předchozím odstavci; výdělek za práci v neděli se však započte do výdělku v rozhodném období.

1. účinné od 1. 1. 1957Příklad č. 1:

   účinné od 1. 1. 1957Zaměstnanec se stal neschopným práce dne 21. 3. 1957. Jeho hrubý výdělek za rozhodné období, t. j. za prosinec 1956, leden a únor 1957, činil 2.392,30 Kčs. Daň ze mzdy činí 232,75 Kčs. Zaměstnanec byl v prosinci 1956 deset pracovních dnů neschopen práce pro nemoc a v lednu 1957 zameškal bez omluvy dva pracovní dny.

   účinné od 1. 1. 1957Od hrubého výdělku za rozhodné období se odečte daň ze mzdy. Výdělek po odečtení daně ze mzdy činí 2.159,55 korun.

   účinné od 1. 1. 1957Na rozhodné období připadá 77 pracovních dnů (včetně placených dnů pracovního klidu). Od tohoto počtu se odečte deset pracovních dnů, za něž náleželo zaměstnanci nemocenské. Dny zameškané bez omluvy se od počtu pracovních dnů neodčítají. Při výpočtu čisté denní mzdy se přihlíží tedy k 67 pracovním dnům.

   účinné od 1. 1. 1957Výdělek po odečtení daně ze mzdy zaokrouhlený na celé koruny nahoru, t. j. 2.160 Kčs, se dělí číslem 67. Čistá denní mzda činí 32,24 Kčs.

1. účinné od 1. 1. 1957Příklad č. 2:

   účinné od 1. 1. 1957Zaměstnanec, který je zaměstnán v pracovním odvětví, v němž je zaveden pětidenní pracovní týden, se stal neschopným práce dne 24. 5. 1957. Jeho výdělek za rozhodné období, t. j. za únor, březen a duben 1957 činil po srážce daně ze mzdy 4.331,20 Kčs. V tomto období zaměstnanec neměl pracovních přestávek. Počet pracovních dnů v rozhodném období podle obecně platných předpisů je 76. Čistá denní mzda za rozhodné období činí 57 Kčs (mzda za rozhodné období zaokrouhlená na celé koruny nahoru, t. j. 4.332 Kčs a dělená 76).

Čl. 4.

účinné od 1. 1. 1957Do výdělku za rozhodné období se započítávají prémie a jiné obdobné proměnlivé složky mzdy, které se podle článků 1 a 2 považují za součást výdělku, pokud náležejí za toto období. Není-li při stanovení nemocenského ještě známa výše započítatelných prémií a jiných obdobných proměnlivých složek mzdy za všechny měsíce rozhodného období, určí se čistá denní mzda z výdělku za ty tři poslední kalendářní měsíce před vznikem pracovní neschopnosti, za které již byla zúčtována mzda včetně prémií a jiných obdobných proměnlivých složek mzdy.

Čl. 5.

účinné od 1. 1. 1957U zaměstnanců, jimž se zúčtovává výdělek za období delší než tři kalendářní měsíce (na př. při montážních pracích), se vypočte čistá denní mzda za poslední takové období zúčtované před vznikem pracovní neschopnosti. Při tom se přihlíží i k prémiím a jiným obdobným proměnlivým složkám mzdy, které náležely za toto delší období.

Čl. 6.

účinné od 1. 1. 1957(1) Neměl-li zaměstnanec v rozhodném období výdělek, protože po celé toto období konal službu v ozbrojených silách, měl neplacenou dovolenou nebo zaměstnankyně měla mateřskou dovolenou, určí se čistá denní mzda z výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost. Netrvalo-li však zaměstnání ještě ani týden, určí se čistá denní mzda z výdělku, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby po dobu jednoho měsíce pracoval podle svého pracovního úvazku.

účinné od 1. 1. 1957(2) Vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání v závodě během rozhodného období, určí se čistá denní mzda jen za tu část rozhodného období, po kterou byl v závodě zaměstnán. Netrvalo-li však zaměstnání v rozhodném období ještě ani týden, určí se čistá denní mzda způsobem uvedeným v odstavci 1.

účinné od 1. 1. 1957(3) Způsobem uvedeným v odstavci 1 se postupuje při určení čisté denní mzdy také, jestliže se zaměstnanec stal neschopným práce během kalendářního měsíce, v němž vstoupil do zaměstnání v závodě.

1. účinné od 1. 1. 1957Příklad č. 1:

   účinné od 1. 1. 1957Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání po mateřské dovolené dne 3. dubna 1957 a dne 25. dubna 1957 byla uznána neschopnou práce. V rozhodném období nepracovala, poněvadž po celé toto období trvala mateřská dovolená. Čistá denní mzda se určí z výdělku, kterého dosáhla v době od 3. do 24. dubna 1957. Výdělek po odečtení daně ze mzdy činil 760 Kčs. V tomto období neměla zaměstnankyně pracovní přestávky. Počet pracovních dnů v něm je 19. Čistá denní mzda činí 40 Kčs (t. j. 760 : 19).

1. účinné od 1. 1. 1957Příklad č. 2:

   účinné od 1. 1. 1957Zaměstnanec nastoupil po skončení vojenské základní služby do zaměstnání jako soustružník dne 29. října 1957. Dne 4. listopadu 1957 byl uznán neschopným práce. V rozhodném období, t. j. v měsících srpnu, září a říjnu netrvalo jeho zaměstnání ještě ani týden. Zaměstnání však netrvalo také ani týden v kalendářním měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Proto se čistá denní mzda určí z výdělku, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby na svém pracovišti jako soustružník plně pracoval po dobu jednoho měsíce.

Čl. 7.

účinné od 1. 1. 1957Nastala-li nová pracovní neschopnost dříve, než uplynul jeden kalendářní měsíc od skončení předchozí pracovní neschopnosti, stanoví se nemocenské z téže čisté denní mzdy jako při předchozí pracovní neschopnosti. Jestliže však zaměstnanec před vznikem nové pracovní neschopnosti přestoupil do jiného závodu nebo jestliže měl v této době neomluvenou přestávku v práci, určí se čistá denní mzda způsobem uvedeným v článcích 3 až 6; stejně se postupuje, jestliže zaměstnanec požádal, aby mu byla čistá denní mzda takto určena.

Čl. 8.

účinné od 1. 1. 1957U zaměstnanců, kteří byli propuštění ze služby v ozbrojených silách (s výjimkou služby z povolání) jako neschopní práce nebo se stali neschopnými práce po skončení takové služby před opětným vstupem do zaměstnání, se čistá denní mzda určí z výdělku, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby znovu nastoupil práci.

Čl. 9.

účinné od 1. 1. 1957U zaměstnanců, kteří před vznikem pracovní neschopnosti ukončili školení v učilišti státních pracovních záloh nebo učňovský poměr, přihlíží se při výpočtu čisté denní mzdy jen k výdělku, kterého v závodě dosáhli již jako plně placení zaměstnanci.

Čl. 10.

účinné od 1. 1. 1957Došlo-li u zaměstnance před vznikem pracovní neschopnosti ke zvýšení mzdy (platu) právně zaručenému, přihlíží se při výpočtu čisté denní mzdy jen k zvýšenému výdělku. Došlo-li k takovému zvýšení po vzniku pracovní neschopnosti, náleží zaměstnanci ode dne zvýšení mzdy (platu) nemocenské odpovídající zvýšenému výdělku.

Čl. 11.

účinné od 1. 1. 1957Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské z čisté denní mzdy, která byla základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství. Byla-li však tato čistá denní mzda vypočtena z výdělku za posledních 6 kalendářních měsíců před nástupem mateřské dovolené, vezme se za základ pro stanovení nemocenského výdělek za poslední tří kalendářní měsíce před nástupem této dovolené.

Čl. 12.

účinné od 1. 1. 1957Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při karanténě a pro stanovení podpory při ošetřování člena rodiny se určuje obdobně podle ustanovení článků 3 až 11.

Čl. 13.

účinné od 1. 1. 1957Jak se určuje čistá denní mzda pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

účinné od 1. 1. 1957(1) Čistá denní mzda pro stanovení peněžité pomoci v mateřství se vypočte z výdělku, kterého zaměstnankyně dosáhla v posledních třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství nebo je-li to pro ni příznivější, z výdělku, kterého dosáhla v posledních šesti kalendářních měsících bezprostředně předcházejících před tímto dnem.

účinné od 1. 1. 1957(2) Pro určení čisté denní mzdy, ze které se stanoví peněžitá pomoc v mateřství, platí obdobně ustanovení článku 3 odst. 2 až 4 a článků 4, 5, 6, 9 a 10. Změnila-li však zaměstnankyně zaměstnání v období tří nebo šesti měsíců uvedených v odstavci 1, určí se na její žádost čistá denní mzda za dobu trvání všech zaměstnání, pokud spadají do tohoto období.

účinné od 1. 1. 1957(3) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z čisté denní mzdy, která byla základem pro stanovení nemocenského, pokud není pro zaměstnankyni příznivější postup podle předcházejících odstavců.

Čl. 14.

účinné od 1. 1. 1957Při počítání nepřerušeného zaměstnání v témž podniku se za podnik považuje samostatná rozpočtová, hospodářská nebo jiná organisace, po případě soukromý zaměstnavatel.

Čl. 15.

účinné od 1. 1. 1957(1) Za změnu zaměstnání z důvodů obecného zájmu nebo z jiných vážných příčin, při které se doba předchozího zaměstnání započítává do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, se považuje, jestliže zaměstnanec po 1. lednu 1957

1. účinné od 1. 1. 1957a) přestoupil do zaměstnání, které je důležitější pro splnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,
2. účinné od 1. 1. 1957b) byl přeložen nebo přestoupil do jiného zaměstnání podle rozhodnutí orgánů k tomu příslušných nebo podle předchozí dohody zúčastněných podniků,
3. účinné od 1. 1. 1957c) přešel do zaměstnání získaného na základě veřejného konkursu,
4. účinné od 1. 1. 1957d) vstoupil do zaměstnání potom, když řádně splnil pracovní smlouvu uzavřenou v rámci organisovaného náboru nebo pracovní smlouvou uzavřenou na určitý čas nebo na určitou práci,
5. účinné od 1. 1. 1957e) vstoupil do zaměstnání, ve kterém se podstatně lépe než v dosavadním uplatní jeho odborná kvalifikace,
6. účinné od 1. 1. 1957f) změnil zaměstnání z toho důvodu, že podnik, v němž byl zaměstnán, byl zrušen, reorganisován nebo přemístěn, po případě byl-li zaměstnancův pracovní poměr bez jeho zavinění rozvázán, poněvadž se stal postradatelným,
7. účinné od 1. 1. 1957g) změnil zaměstnání z toho důvodu, že podnik, ve kterém byl dosud zaměstnán, porušil podstatné závazky plynoucí vůči zaměstnanci z jeho pracovního poměru,
8. účinné od 1. 1. 1957h) změnil zaměstnání ze závažných zdravotních důvodů na doporučení lékařské poradní komise nebo posudkové komise sociálního zabezpečení nebo změnila-li těhotná zaměstnankyně zaměstnání v zájmu svého zdraví nebo zaměstnaná matka v zájmu péče o své dítě ve věku do osmi let,
9. účinné od 1. 1. 1957i) změnil zaměstnání ze závažných rodinných důvodů (na př. následoval druhého manžela do místa jeho zaměstnání nebo bydliště).

účinné od 1. 1. 1957(2) Ústřední výbory odborových svazů mohou podle směrnic Ústřední rady odborů uznat i jiné případy změny zaměstnání, které nejsou uvedeny v odstavci 1, za změnu zaměstnání z důvodů obecného zájmu nebo z jiných vážných příčin.

účinné od 1. 1. 1957(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 se doba předchozího zaměstnání započte, jestliže zaměstnanec vstoupil do nového zaměstnání nejpozději do šesti týdnů od skončení předchozího zaměstnání.

Čl. 16.

účinné od 1. 1. 1957(1) Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu, který nejpozději do šesti týdnů po přiznání tohoto důchodu po prvé vstoupil do zaměstnání, se započte do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku doba posledního zaměstnání, ve kterém byl činný před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu byl přeškolován na jiné povolání, nebo byla u něho prováděna rehabilitace.

účinné od 1. 1. 1957(2) Poživateli invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu, který po přiznání tohoto důchodu po prvé vstoupil do zaměstnání, se započte do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku doba posledního zaměstnání, ve kterém byl činný před přiznáním důchodu; to platí obdobně, vstoupil-li po prvé do zaměstnání až po odnětí takového důchodu, nejpozději však do šesti týdnů.

účinné od 1. 1. 1957(3) Jinak platí pro počítání nepřerušeného zaměstnání u pracujících důchodců všeobecná ustanovení jako u ostatních zaměstnanců.

účinné od 1. 1. 1957(4) Doba požívání důchodu, po kterou důchodce nebyl zaměstnán, se nezapočítává do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku.

Čl. 17.

účinné od 1. 1. 1957Zaměstnankyni, jejíž poslední zaměstnání skončilo v době těhotenství nebo proto, že musela pečovat o své dítě, se započte doba tohoto zaměstnání do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, jestliže vstoupí do nového zaměstnání do šesti týdnů potom, kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději však do šesti týdnů potom, kdy dítě dosáhlo osmi let.

Čl. 18.

účinné od 1. 1. 1957(1) Při počítání nepřerušeného zaměstnání v témž podniku podle § 18 odst. 5 a 6 zákona a podle této vyhlášky se za zaměstnání považuje také předchozí doba:

1. účinné od 1. 1. 1957a) služby z povolání v ozbrojených sborech,
2. účinné od 1. 1. 1957b) členství ve výrobním družstvu,
3. účinné od 1. 1. 1957c) výkonu činnosti, která zakládala podle zvláštních předpisů zaměstnanecké pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu (na př. doba politického nebo odborného školení, doba výkonu funkce plně uvolněného funkcionáře národního výboru), pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak.

účinné od 1. 1. 1957(2) Době studia na vysokých školách započitatelné do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku podle § 18 odst. 4 a 5 zákona se klade na roveň doba studia v 9. až 11. postupném ročníku jedenáctiletých středních škol, v odborných školách nebo pedagogických školách, pokud zakládala povinné pojištění zaměstnanecké s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu.

Čl. 19.

účinné od 1. 1. 1957(1) Lhůta šesti týdnů stanovená v předchozích článcích pro vstup do zaměstnání nebo jiná lhůta (§ 18 odst. 4 zákona) předepsaná pro vstup ve zvláštních předpisech*) se považuje za dodrženou, jestliže příslušný výkonný orgán okresního národního výboru potvrdí, že zaměstnanec se o zaměstnání ucházel a nemohl je bez svého zavinění nastoupit v této lhůtě.

účinné od 1. 1. 1957(2) Nemohl-li zaměstnanec vstoupit do nového zaměstnání, protože byl po skončení předchozího zaměstnání nebo činnosti neschopen práce, po případě protože zaměstnankyně byla na mateřské dovolené, počítají se lhůty uvedené v odstavci 1 od skončení pracovní neschopnosti, po případě od skončení mateřské dovolené.

Čl. 20.

účinné od 1. 1. 1957(1) Byla-li zaměstnanci do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku započtena doba předchozího zaměstnání nebo činnosti, započítávají se tím i doby dřívějších zaměstnání nebo činností, které v tomto předchozím zaměstnání nebo činnosti byly započitatelné.

účinné od 1. 1. 1957(2) Kryjí-li se započitatelné doby zaměstnání nebo činností časově navzájem, započtou se jen jednou.

účinné od 1. 1. 1957(3) Doba předchozího zaměstnání nebo činnosti se nezapočte, pokud toto zaměstnání nebo činnost byly jen příležitostné.

Čl. 21.

účinné od 1. 1. 1957Změní-li zaměstnanec po 1. lednu 1957 zaměstnání a není-li při tom některý z důvodů obecného zájmu nebo vážná příčina, pro které se podle předchozích článků předchozí zaměstnání započítává, počítá se doba nepřerušeného zaměstnání v témž podniku vždy teprve ode dne vstupu do nového zaměstnání.

Čl. 22.

účinné od 1. 1. 1957Ústřední výbory odborových svazů mohou v jednotlivých případech odstraňovat tvrdosti, které by vznikly při počítání nepřerušeného zaměstnání v témž podniku.

Čl. 23.

účinné od 1. 1. 1957Podnik je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o tom, jak dlouho byl v podniku zaměstnán (po případě pojištěn) a které doby mu zde byly započteny do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku. Skončilo-li zaměstnání z některého důvodu uvedeného v článcích 15 až 17, je podnik povinen uvést v potvrzení i tento důvod. Podnik je povinen vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to zaměstnanec nebo podnik, ve kterém je právě zaměstnán, musí být potvrzení vydáno i později.

Čl. 24.

účinné od 1. 1. 1957Porod a potrat.

účinné od 1. 1. 1957Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se v nemocenském pojištění použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru jednotné preventivní a léčebné péče.**)

Čl. 25.

účinné od 1. 1. 1957Jak se počítá doba pojištění rozhodná pro zjištění nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

účinné od 1. 1. 1957(1) Do doby 270 dnů pojištění, které je zapotřebí pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, se započítávají kalendářní dny, v nichž zaměstnankyně byla pojištěna

1. účinné od 1. 1. 1957a) podle zákona, po případě podle předpisů podle něho vydaných,*)
2. účinné od 1. 1. 1957b) podle předpisů o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

účinné od 1. 1. 1957(2) Kromě dnů uvedených v odstavci 1 se započítávají dny, kdy zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem

1. účinné od 1. 1. 1957a) pobírala po skončení pojištění nemocenské, po případě peněžitou pomoc v mateřství,
2. účinné od 1. 1. 1957b) byla před vstupem do zaměstnání zabezpečena jako poživatelka důchodu podle předpisů o zabezpečení důchodců pro případ nemoci a mateřství,
3. účinné od 1. 1. 1957c) byla před vstupem do zaměstnání zabezpečena jako příslušnice ozbrojených sborů z povolání podle předpisů o vojenské nemocenské péči, po případě podle předpisů o nemocenské péči pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti (ministerstva vnitra).

účinné od 1. 1. 1957(3) Pokud se doby uvedené v odstavcích 1 a 2 navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

Čl. 26.

účinné od 1. 1. 1957(1) Procentní sazba nemocenského se stanoví podle délky nepřerušeného zaměstnání v témž podniku zjištěné k prvnímu dni pracovní neschopnosti nebo karantény. Dovršil-li zaměstnanec během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě.

účinné od 1. 1. 1957(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství.

Čl. 27.

účinné od 1. 1. 1957(1) Zaměstnanci, který se stal neschopným práce nebo jemuž byla nařízena karanténa během dovolené na zotavenou, neposkytuje se nemocenské za dny, na které dovolenou nastoupil, pokud nedošlo k přerušení dovolené podle předpisů o dovolené na zotavenou.

účinné od 1. 1. 1957(2) Zaměstnanci, který se stal neschopným práce nebo jemuž byla nařízena karanténa během neplacené dovolené, neposkytuje se nemocenské, pokud tato dovolená trvá.

účinné od 1. 1. 1957(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro podporu při ošetřování člena rodiny.

Čl. 28.

účinné od 1. 1. 1957Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství se vyplácejí za pracovní dny. Za pracovní dny se pro tento účel považují dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, o kterých je obecně stanoveno, že se za ně poskytuje náhrada mzdy.

Čl. 29.

účinné od 1. 1. 1957Má-li zaměstnanec nárok na mzdu za část pracovní doby v prvním dnu pracovní neschopnosti, vyplatí se z nemocenského za tento den jen taková částka, aby spolu se mzdou náležející za část pracovní doby nepřevýšila čistou denní mzdu, z níž bylo nemocenské stanoveno.

Čl. 30.

účinné od 1. 1. 1957Vykonává-li zaměstnanec několik zaměstnání zakládajících pojištění, posuzují se podmínky pro nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny a na peněžitou pomoc v mateřství a pro určení jejich výše samostatně v každém z nich; tyto dávky se také samostatně v každém z těchto zaměstnání (závodě) přiznávají a vyplácejí.

Čl. 31.

účinné od 1. 1. 1957Podpora při narození dítěte a pohřebné náleží jen jednou. Tyto dávky se přiznávají a vyplácejí z toho zaměstnání (v tom závodě), ve kterém má zaměstnanec stanovenu delší pracovní dobu; při stejné pracovní době se přiznávají a vyplácejí z toho zaměstnání (v tom závodě), ve kterém pravidelně dosahuje vyššího výdělku.