Vyhláška ministra financí o nakládání se ziskem a s jinými finančními zdroji některých hospodářských organisací a o úhradě jejich ztrát.

§ 1.

(1) Zisk národních podniků je důležitým zdrojem pro socialistickou výstavbu a soustavné zvyšování životní úrovně pracujících.

Proto mají všichni pracující zabezpečovat svojí tvůrčí prací soustavné zvyšování podnikových zisků na základě rychlého rozvoje výroby, zvyšování produktivity práce a snižování vlastních nákladů.

Při plnění a překračování plánovaného zisku se pracující podílejí na dosažených výsledcích také tím, že ze zisku se poskytují podíly podnikovým fondům pracujících a z části nadplánového zisku se mohou pořizovat neplánované investice v podniku.

(2) Tato vyhláška se vztahuje na hospodářské organisace státního socialistického sektoru financované podle zákona č. 106/1951 Sb. s výjimkou hospodářských organisací zapojených na rozpočet národních výborů (dále jen „podniky”) a upravuje nakládání se ziskem, odpisy základních prostředků, prostředky získanými snížením vlastních oběžných prostředků a s jinými finančními zdroji podniků, jakož i úhradu jejich plánovaných i neplánovaných ztrát.

§ 2.

Kde se v této vyhlášce mluví o hlavní správě, rozumí se jí i ministerstvo, pokud řídí podniky přímo.

§ 3.

Základní ustanovení.

(1) Zisk podniku se zčásti odvádí do státního rozpočtu a zčásti se ho používá k plánovanému zvýšení vlastních oběžných prostředků, ke krytí ztrát jiných podniků a k jiným účelům stanoveným finančním plánem nebo zvláštními předpisy.

(2) Pokud se odpisů základních prostředků nepoužívá k financování plánovaných investic a generálních oprav, odvádějí se do státního rozpočtu.

(3) Zisku a odpisů základních prostředků, po případě jiných finančních zdrojů, pokud se neodvádějí do státního rozpočtu, používá podnik jako vlastních zdrojů financování nebo hlavní správa, po případě ministerstvo jako centralisovaného zdroje financování.

(4) Způsob použití zisku, odpisů základních prostředků a jiných finančních zdrojů, stanoví v souladu se státním rozpočtem finanční plán.

§ 4.

(1) Podniky odvádějí zisk, prostředky získané snížením vlastních oběžných prostředků, odpisy základních prostředků, po případě i jiné částky stanovené finančním plánem, hlavní správě.

(2) Výši plánovaných odvodů stanoví na příslušná čtvrtletí finanční plán.

§ 5.

(1) Podnik je povinen měsíčně odvádět zisk za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce (zisk vykázaný v měsíční, po případě čtvrtletní rozvaze), avšak snížený o částky, které již ze zisku za totéž období odvedl (s výjimkou zálohy podle odstavce 3) a dále o částky, které je si oprávněn ponechat podle této vyhlášky nebo podle zvláštních předpisů. Zisk se odvádí ve lhůtě stanovené ministerstvem financí k odeslání měsíční (čtvrtletní) rozvahy za příslušný měsíc; za měsíc prosinec se zisk odvede (zúčtuje) při finančním vypořádání výsledků hospodaření podniku za prošlý rok (dále jen „finanční vypořádání”).

(2) Vykáže-li podnik podle rozvahy od počátku roku do konce příslušného měsíce nadplánový zisk, ponechá si z něho částku ve výši 30 %. Této částky použije v provozu nebo podle zvláštních předpisů k financování neplánovaných investic. Při finančním vypořádání převede podnik částku nadplánového zisku, které nepoužil v běžném roce na financování neplánovaných investic, na zvláštní účet prostředků zvláštních fondů odvedených Investiční bance na financování investic.

(3) Vedle částek podle předchozích odstavců odvede podnik nejpozději do 20. ledna jednorázovou zálohu ve výši jedné šestiny odvodu ze zisku plánovaného na první čtvrtletí. Jestliže by odvod zálohy způsobil podniku finanční potíže, může podnik po dohodě s pobočkou úvěrující banky provést odvod zálohy ve dvou stejných splátkách; první splátku uhradí nejpozději do 20. ledna a druhou splátku nejpozději do 20. února běžného roku. Vedla-li by záloha k značnému nedostatku nebo přebytku finančních prostředků, požádá pobočka úvěrující banky podnik o úpravu výše zálohy; pro podniky jednotlivých odvětví stanoví v takových případech výši zálohy hlavní správa v dohodě s ústředím úvěrující banky. Rovněž nedojde-li mezi pobočkou úvěrující banky a podnikem k dohodě o výši zálohy, stanoví její výši hlavní správa v dohodě s ústředím úvěrující banky. Jinak smí být záloha během roku změněna jen při změně plánu celoročního odvodu ze zisku. Záloha se zúčtuje při finančním vypořádání.

(4) Hlavní správa sleduje měsíčně odvody podniků ze zisku; použití zisku kontroluje hlavní správa podle účetních výkazů čtvrtletně. Zjištěné nedoplatky je podnik povinen odvést do tří dnů po té, kdy byl o nich hlavní správou vyrozuměn. Přeplatek odečte podnik při nejbližším odvodu nebo mu jej hlavní správa na žádost vrátí do sedmi dnů od podání žádosti.

§ 6.

Podnik odvede částku, o kterou se mají podle plánu snížit vlastní oběžné prostředky (obratový fond), ve splátkách po jedné třetině částky plánované k odvodu za příslušné čtvrtletí, a to do 23. dne každého měsíce.

§ 7.

(1) Odpisy základních prostředků, pokud nejsou podle plánu určeny na financování generálních oprav, odvede podnik na účet hlavní správy u Investiční banky do 23. dne každého měsíce, a to po jedné třetině částky plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí. K zamezení finančních potíží může pobočka úvěrující banky výjimečně povolit odvod odpisů nejpozději do 27. dne běžného měsíce; povolit takovou výjimku pro podniky jednotlivých odvětví je oprávněna hlavní správa (ministerstvo) v dohodě s ústředím úvěrující banky.

(2) Odvod se upraví podle předložené čtvrtletní rozvahy. Jestliže skutečné odpisy podle čtvrtletní rozvahy jsou vyšší než odpisy plánované, odvede podnik rozdíl do tří dnů po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení čtvrtletní rozvahy, jsou-li skutečné odpisy nižší, odečte si podnik rozdíl při nejbližším jejich odvodu.

§ 8.

O ostatních odvodech, pokud je zvláštní předpisy neupravují jinak, platí obdobně § 7.

§ 9.

Podnik, který si má podle plánu doplnit vlastní oběžné prostředky ze zisku, ponechá si z něho měsíčně jednu třetinu částky, o kterou se mají jeho vlastní oběžné prostředky v příslušném čtvrtletí podle plánu zvýšit.

§ 10.

Nedosáhne-li podnik od počátku roku do konce příslušného měsíce zisku v plánované výši, uhradí v plné výši částky, které je povinen odvést podle zvláštních předpisů, a poměrně sníží ostatní odvody a použití zisku.

§ 11.

Podnik, který má podle plánu uhradit z odpisů základních prostředků generální opravy, převede vždy nejpozději 23. dne každého měsíce jednu třetinu částky plánované na příslušné čtvrtletí na svůj zvláštní účet pro odpisy na generální opravy u pobočky úvěrující banky.

§ 12.

(1) Hlavní správa odvádí měsíčně do státního rozpočtu částky, které jí byly podniky povinny odvést jako odvod ze zisku, po odečtení částek podle odstavce 2, a to nejpozději do šesti dnů po lhůtě stanovené pro odvody podniků.

(2) Pro stanovení výše odvodů ze zisku do státního rozpočtu odečte hlavní správa z částky, kterou jí byly podniky povinny odvést jako odvod ze zisku:

1. a) část zisku, které má sama, po případě ministerstvo podle plánu centralisovaně použít,
2. b) částku, o kterou jsou jednotlivé podniky povinny odvést ze zisku více, než bylo plánováno.

(3) Hlavní správa odvede nejpozději do šesti dnů po lhůtě stanovené podnikům pro odvod jednorázové zálohy na zisk (§ 5 odst. 3) částku záloh, které jí byly podniky povinny odvést.

(4) Hlavní správa odvede čtvrtletně nejpozději do šesti dnů po lhůtě stanovené podnikům ministerstvem financí k odeslání čtvrtletní rozvahy 30 % částky, o kterou byly podniky povinny úhrnem odvést ze zisku za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí více než bylo plánováno k odvodům hlavní správě po odpočtu částek, které již hlavní správa z tohoto důvodu za totéž období odvedla; zbytek si hlavní správa ponechá až do finančního vypořádání, pokud o jeho použití nerozhodne ministr podle této vyhlášky jinak.

§ 13.

Hlavní správa (ministerstvo) odvede do státního rozpočtu částky, které jí byly podniky povinny odvést z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků, a to nejpozději 29. dne každého měsíce, pokud finanční plán nestanoví, že těchto částek má být použito jinak.

§ 14.

Hlavní správa si ponechá z odpisů, které jí byly podniky povinny odvést, částku určenou finančním plánem k vlastnímu centralisovanému použití. Ze zbývající částky odvede nejpozději 29. dne každého měsíce ministerstvu částku určenou finančním plánem k jeho centralisovanému použití a zbytek odvede v téže lhůtě do státního rozpočtu.

§ 15.

Ostatní částky, které byly podniky povinny odvést, odvede hlavní správa, pokud finanční plán nestanoví jinak, do státního rozpočtu, a to nejpozději 29. dne každého měsíce.

§ 16.

(1) Celková výše odvodů (převodů) podniků se zpřesní podle schválených ročních účetních výkazů.

(2) Nedoplatky a přeplatky vyplývající ze zpřesnění se uhradí při finančním vypořádání.

§ 17.

(1) Jestliže podnik neprovede povinný odvod (převod) ve stanovené lhůtě nebo v předepsané výši, může hlavní správa, po případě ministerstvo přikázat bance, aby odvod provedla z obratového účtu podniku.

(2) Obdobné oprávnění přísluší ministerstvu, pokud jde o odvody (převody) hlavní správy ministerstvu, a ministerstvu financí, pokud jde o odvody hlavních správ do státního rozpočtu.

§ 18.

Ministerstvo může v jednotlivých případech zcela výjimečně stanovit jiné lhůty odvodů (převodů), vyžadují-li to zvláštní poměry podniku a nebude-li tím ohroženo splnění závazků vůči státnímu rozpočtu. O tomto rozhodnutí vyrozumí ministerstvo pobočku úvěrující banky.

§ 19.

Zdroje úhrady.

(1) Plánované ztráty se podniku uhrazují ze státního rozpočtu nebo ze zisku jiných podniků (centralisovaným použitím zisku hlavní správou, po případě ministerstvem).

(2) Zdroj a rozsah úhrady stanoví v souladu se státním rozpočtem finanční plán.

§ 20.

Úhrada ze státního rozpočtu.

Ministerstvo stanoví v rámci svého rozpočtu hlavním správám a přímo podřízeným podnikům výdajové limity na příděly na úhradu plánovaných ztrát. Hlavní správa stanoví v rámci přiděleného limitu podřízeným podnikům výdajový limit. Podrobnosti o tom stanoví zvláštní směrnice ministerstva financí.

§ 21.

Úhrada ze zisku jiných podniků.

(1) K úhradě plánovaných ztrát, které mají být podle finančního plánu hrazeny ze zisku, používá se zpravidla zisku jiných podniků podléhajících téže hlavní správě.

(2) Pro podnik, kterému mají být hrazeny plánované ztráty ze zisku, otevře si hlavní správa u pobočky banky úvěrující podnik zvláštní účet a ve prospěch tohoto účtu poukazuje měsíčně příděly.

§ 22.

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku podle normy úhrady (dále jen „norma”).

(2) Norma vyjadřuje výši úhrady připadající na každý jednotlivý výrobek téhož druhu nebo určité skupiny výrobků, který má být podle plánu v běžném roce vyfakturován, po případě na každou korunu realisace (ve velkoobchodních cenách podniku bez daně z obratu) všech výrobků nebo jejich určité skupiny, plánované na příslušný rok. Podle rozhodnutí hlavní správy může být norma stanovena na jednotlivá čtvrtletí. Tato ustanovení platí obdobně i pro výkony.

(3) Při výpočtu normy vychází podnik ze své celkové ztráty vyplývající z rozdílu mezi úplnými vlastními náklady plánovanými na příslušný rok (čtvrtletí) a plánovanou realisací ve velkoobchodních cenách podniku (bez daně z obratu).

(4) Do základu pro výpočet normy zahrne podnik též ztrátu (zisk) z plánované jiné realisace a z plánovaných nerealisačních zisků a ztrát, pokud ministerstvo financí v dohodě s příslušným ministerstvem nestanoví jiný způsob jejich úhrady.

§ 23.

(1) Výpočet normy předloží podnik hlavní správě nejpozději dvacátého dne před počátkem roku (čtvrtletí), a to trojmo na tiskopise podle vzoru, který stanoví ministerstvo financí. Výpočet musí být v souladů s technicko-průmyslovým a finančním plánem podniku, po případě obdobnými plánem. Dokud nebude technicko-průmyslový a finanční plán schválen, vypočte podnik normu podle podkladů, které má k disposici; po schválení tohoto plánu normu zpřesní.

(2) Hlavní správa normu přezkouší a nezjistí-li závad, normu schválí. Schválení vyznačí na dokladu, kterým podnik sdělil výpočet normy, a po jednom vyhotovení dokladu zašle pobočce úvěrující banky.

(3) Zjistí-li banka ve výpočtu normy závady (reservy), projedná je s podnikem a hlavní správou po případě s ministerstvem. Nebudou-li tímto jednáním závady odstraněny, oznámí banka věc ministerstvu financí k dalšímu opatření.

§ 24.

Způsob úhrady.

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku prostřednictvím pobočky úvěrující banky, a to běžně podle fakturace a normy. Úhradu provádí banka tak, že v mezích výdajového limitu (§ 20), po případě ze zvláštního účtu (§ 21 odst. 2) převádí prostředky na obratový účet podniku.

(2) Banka nesmí provést úhradu, dokud neobdrží od hlavní správy (ministerstva) doklad o schválení normy (§ 23 odst. 2).

§ 25.

Překročí-li podnik v důsledku žádoucího překročení plánu realisace plánovanou ztrátu (nadplánová ztráta), může ministr chybějící částku uhradit z prostředků uvedených v § 26 odst. 2. Jinak platí o úhradě nadplánových ztrát přiměřeně ustanovení o úhradě ztrát plánovaných.

§ 26.

(1) Podniku, který během roku vykazuje neplánovanou ztrátu, může být poskytnuta dočasná pomoc.

(2) Neplánovanou ztrátu může podniku uhradit ministr z nevyužitých částek určených finančním plánem na úhradu plánovaných ztrát jiných podniků, z nadplánových zisků jiných podniků, z reservy vlastních oběžných prostředků a z úspor na ostatních přídělech podnikům, s výjimkou úspor na investičních a generálních opravách.

(3) Pokud neplánované ztráty nemůže uhradit ministr, rozhodne o způsobu jejich úhrady ministr financí.

(4) O konečném způsobu úhrady neplánovaných ztrát se rozhodne při finančním vypořádání.

§ 27.

(1) Plánuje-li podnik během roku v některém čtvrtletí ztrátu a v některém zisk,

1. a) dostává ve čtvrtletí, kdy plánuje ztrátu, příděl na úhradu této ztráty podle ustanovení §§ 19 až 24 této vyhlášky,
2. b) ve čtvrtletí, kdy plánuje zisk, odvádí zisk podle ustanovení § 5 této vyhlášky.

(2) Pro překlenutí případných finančních obtíží poskytne hlavní správa podniku, který ve čtvrtletí s plánovaným ziskem plánuje v některém měsíci ztrátu, dočasnou pomoc z reservy vlastních oběžných prostředků, nadplánových zisků, po případě z úspor na ostatních přídělech s výjimkou úspor na investicích a generálních opravách.

§ 28.

(1) Pro výpočet odvodní povinnosti podniků plánujících celoročně nebo v některém čtvrtletí ztrátu upraví se

1. a) plánovaný hospodářský výsledek od počátku roku do konce příslušného měsíce tak, že se k němu připočte příděl na úhradu ztráty plánovaný na totéž období.
2. b) skutečný hospodářský výsledek od počátku roku do konce příslušného měsíce tak, že se k němu připočte příděl na úhradu ztráty vypočtený podle normy úhrady na totéž období.

(2) Nadplánový zisk (neplánovaná ztráta) se zjistí porovnáním plánovaného a skutečného hospodářského výsledku, upravených podle odstavce 1.

(3) Během roku zjištěný nadplánový zisk (neplánovaná ztráta) se zpřesní podle schválených ročních účetních výkazů. Případné přeplatky nebo nedoplatky se uhradí při finančním vypořádání.

§ 29.

Při poskytování dočasné pomoci v případě neplánovaných ztrát (§ 26 odst. 1) a povolování úlev (§ 5 odst. 3) uloží zároveň hlavní správa příslušnému podniku učinit opatření k zlepšení hospodářských výsledků.

§ 30.

(1) Podniky na Slovensku, které jsou podřízeny přímo ministerstvu nebo jeho hlavní správě, provádějí odvody přicházející v úvahu na účet příslušného orgánu u ústředí Státní banky, po případě u ústředí Investiční banky.

(2) Podniky na Slovensku, které jsou podřízeny přímo pověřenectvu nebo jeho hlavní správě, provádějí odvody přicházející v úvahu na účet příslušného orgánu u oblastního ústavu Státní banky, po případě Investiční banky.

§ 31.

Ministerstvo financí může v dohodě se zúčastněným ministerstvem povolit z důvodů hospodářské účelnosti výjimky a odchylky z této vyhlášky.

§ 32.

Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 248/1954 Ú. l., o odvodech ze zisku a jiných odvodech národních podniků a jiných hospodářských organisací státního socialistického sektoru.

§ 33.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.