Vyhláška ministerstva výkupu o dodávce a výkupu technických plodin, koření, vinných hroznů a léčivých a aromatických rostlin.

Příloha I

Dodávkové a jakostní podmínky pro cukrovku.

1. 1. Jakost.
   1. Pěstitelé dodávají cukrovku:
      1. a) pečlivě okleštěnou na bulvě kořene těsně pod listovými pupeny, kuželovitým nebo hladkým řezem, aby nezůstal u bulvy chrást nebo očka, bez postranních kořínků, mechanicky nepoškozenou a bez příměsí (slámy, plevele, chrástu, kamení, polocukrovky a pod.),
      2. b) zdravou, bez plísně, nezvadlou, nenahnilou a nenamrzlou.

1. 2. Váha.
   1. a) Na plnění dodávky cukrovky se započítává dodané množství v čisté váze.
   2. b) Cukrovar srazí při přejímání cukrovky na nečistotu 5 % hrubé váhy cukrovky. Přesahuje-li množství nečistoty 5 %, určí cukrovar další srážku na váze dohodou s pěstitelem nebo, nedohodnou-li se, podle výsledku prací zkoušky.
   3. e) Není-li pěstitel nebo jeho zástupce pří dodávce, po případě při prací zkoušce přítomen, povolá cukrovar ke zkoušce dva svědky.
   4. d) Pozastaví-li cukrovar při přejímání cukrovku, která neodpovídá jakostním podmínkám uvedeným v bodu 1 písm. a), t. j. zejména bude-li nesprávně okleštěná nebo bude-li obsahovat nedovolené příměsi, je pěstitel povinen před zvážením cukrovky odstranit zjištěné závady svými pracovními silami v jednodenní lhůtě, jinak tak učiní cukrovar na jeho náklad.
   5. e) Cukrovku, která neodpovídá jakostním podmínkám uvedeným v bodě 1 písm. b), je pěstitel povinen dodat přednostně ke zpracování; cukrovar je povinen tuto cukrovku přednostně převzít. V tomto případě je cukrovar oprávněn provést z váhy dodané cukrovky další srážku odpovídající procentu menší hodnoty. Srážka za menší hodnotu se neprovede u cukrovky zvadlé a namrzlo, která byla dodána přednostně a je vhodná ke zpracování.

1. 3. Přejímáni cukrovky.
   1. a) Cukrovar je povinen postarat se o vhodně umístěnou mostní váhu, o snadný příjezd povozů a o rychlé skládání cukrovky.
   2. b) Cukrovary budou přejímat cukrovku v době kampaně po celý den, po případě podle rozhodnutí okresního národního výboru i v noci a v sobotu i v neděli.
   3. c) V místech, kde nemá cukrovar mostní váhu a krovka je dodávána přímo po železnici, může si pěstitel dát zvážit cukrovku úředně na železnici; jinak je rozhodná váha zjištěná při přejímáni v cukrovaru.

1. 4. Dovozné.

   Za dovoz cukrovky vyplatí cukrovar pěstitelům náhradu a to:

   1. a) při dovozu z území jedné obce na území druhé obce za každý kilometr a metrický cent čisté váhy 12 hal., jde-li o dovoz do cukrovaru, a 6 hal., jde-li o dovoz na filiální váhu nebo do nakládací stanice.

      Základem pro výpočet kilometrů je vzdálenost od středu obce (osady) k přejímací váze nebo nakládací stanici. Přesahuje-li započatý kilometr 500 m, počítá se za celý kilometr, ke vzdálenosti do 500 m se nepřihlíží.

   1. b) Při dovozu na území téže obce, místní dovozné, které činí bez ohledu na vzdálenost na 1 metrický cent čisté váhy 12 hal., jde-li o dovoz do cukrovaru, a 6 hal., jde-li o dovoz na filiální váhu nebo na nakládací stanici.

      Při dopravě cukrovky po železnici má cukrovar právo provést srážku za dovozné a za náklady spojené s naložením a vyložením, jestliže obsah příměsí, obsažených v cukrovce, přesahuje 10 %; srážku provede z množství, které přesahuje uvedené procento.

1. 5. Zajištění cukrovkového semene.

   Cukrovary dodají nejpozději do 15. března pěstitelům cukrovky semeno dobré klíčivosti v množství stanoveném ministerstvem zemědělství, a to za stanovenou cenu, kterou pěstitelé mohou zaplatit při vyúčtování cukrovky.

Příloha II

Dodávkové a jakostní podmínky pro čekanku.

1. 1. Jakost.
   1. Pěstitelé dodávají čekanku:
      1. a) pečlivě okleštěnou na bulvě kořene těsně pod listovými pupeny, kuželovitým nebo hladkým řezem, aby nezůstal u bulvy chrást nebo očka, t. zv. krčky, bez postranních kořínků, mechanicky nepoškozenou a bez příměsí (slámy, plevele, chrástu, kamení atd.),
      2. b) zdravou, bez plísně, nezvadlou, nenahnilou a nenamrzlou.

1. 2. Váha.
   1. a) Na plnění dodávky čekanky se započítává dodané množství v čisté váze.
   2. b) Sušárna srazí při přejímání čekanky na nečistotu 5 % hrubé váhy čekanky. Přesahuje-li množství nečistoty 5 %, určí sušárna další srážku na váze dohodou s pěstitelem, nebo nedohodnou-li se, podle výsledku prací zkoušky.
   3. c) Není-li pěstitel nebo jeho zástupce při dodávce, po případě při prací zkoušce přítomen, povolá sušárna ke zkoušce dva svědky.
   4. d) Pozastaví-li sušárna při přejímání čekanku, která neodpovídá jakostním podmínkám uvedeným v bodu 1 písm. a), t. j. zejména bude-li nesprávně okleštěná nebo bude-li obsahovat nedovolené příměsi, je pěstitel povinen před zvážením čekanky odstranit zjištěné závady svými pracovními silami v jednodenní lhůtě, jinak tak učiní sušárna na jeho náklad.
   5. a) Čekanku, která neodpovídá jakostním podmínkám uvedeným v bodu 1, písm. b), je pěstitel povinen dodat přednostně ke zpracování; sušárna je povinna tuto čekanku přednostně převzít. V tomto případě je sušárna oprávněna provést z váhy dodané čekanky další srážku odpovídající procentu menší hodnoty. Srážka za menší hodnotu s neprovede u čekanky zvadlé a namrzlé, která byla dodána přednostně a je vhodná ke zpracování.

1. 3. Přejímaní čekanky.
   1. a) Sušárna je povinna postarat se o vhodně umístěnou mostní váhu, o snadný příjezd povozů a o rychlé skládání čekanky.
   2. b) Sušárny budou přejímat čekanku v době kampaně nepřetržitě, po případě podle rozhodnutí okresního národního výboru i v noci a v sobotu i v neděli.

1. 4. Dovozné.
   1. Za dovoz čekanky vyplatí sušárna čekanky pěstitelům náhradu, a to:
      1. a) 12 haléřů za každých 100 kg čisté váhy čekanky dodané do výkupního místa, které je v obci pěstitele,
      2. b) 12 haléřů za každý kilometr a za každých 100 kg čisté váhy čekanky dodané do výkupního místa, které je v jiné obci než zemědělský závod pěstitele. Základem pro výpočet kilometrů je vzdálenost od středu obce, (osady) k přejímací váze nebo nakládací stanici. Přesahuje-li započatý kilometr 500 m, počítá se a celý kilometr; ke vzdálenosti do 500 m se nepřihlíží.

   Při dopravě čekanky po železnici má sušárna právo provést srážku za dovozné a za náklady spojené s naložením a vyložením, jestliže obsah příměs obsažených v čekance přesahuje 10 %; srážku provede v množství, které přesahuje uvedené procento.

1. 5. Zajištění čekankového semene.

   Sušárny čekanky dodají nejpozději do 15. března pěstitelům čekankové semeno dobré klíčivosti v množství stanovaném ministerstvem zemědělství, a to za stanovenou cenu, kterou pěstitelé mohou zaplatit při vyúčtování čekanky.

Příloha III

Dodávkové a jakostní podmínky pro tabák.

1. 1. Jakost.
   1. a) Dodávaný tabák musí odpovídat státní normě jakosti.
   2. b) Dodávaný tabák musí být roztříděn podle jakostních tříd. Listy se svazují do kytek po 15 listech nehlazených, pouze u I. až III. třídy odrůdy Havana a u l. a II. třídy odrůdy Debrecínský hlazených. Každá kytka smí obsahovat listy jen jedné odrůdy, třídy, velikosti, barvy a stejných jakostních znaků. Kytky se svazují na řapících úvazky (kukuřičnou slámou, motouzem, lýkem) nebo tabákovým listem téže jakosti, jako je kytka.
   3. c) Před výkupem skládá pěstitel kytky do balíků. Stahují-li se balíky dřevěnými tyčkami, je třeba dát pod ně rohože, papír, otepní slámu nebo desky na ochranu tabákových listů. Při odvážení tabáků k výkupu je nutno balíky přikrýt, aby tabák nebyl poškozen vlivem počasí.
   4. d) Budou-li tabákové listy různých tříd v kytkách nebo kytky v balících pomíchány, bude celý balík hodnocen nižší jakostní třídou, i když větší část listů je vyšší třídy.
   5. e) Uměle vlhčené tabáky (kropené vodou) budou převzaty s přiměřenou srážkou na váze a hodnoceny nižší jakostní třídou.

1. 2. Váha.

   Na plnění dodávky tabáku se započítává dodané množství v čisté váze.

1. 3. Přejímaní tabáku.
   1. a) Pěstitel dopraví tabák až na váhu výkupního místa.
   2. b) Fermentační podnik je povinen provést jakostní zařazení, pokud je tabák na váze. Nesouhlasí-li pěstitel s jakostním zařazením, musí to ohlásit ještě před odnesením tabáku s váhy; na stížnosti proti jakostnímu zařazení přednesené po odnesení tabáku s váhy se nevezme zřetel.
   3. c) Nedohodne-li se pěstitel s fermentačním podnikem o jakostním zařazení, provede jakostní zařazení klasifikační komise složená:
      1. aa) z ředitele fermentačního podniku nebo jeho zástupce,
      2. bb) ze zemědělce, odborníka v pěstování tabáku určeného pěstitelem.

   Nesouhlasí-li pěstitel ani s tímto zařazením, rozhodne orgán státní jakostní inspekce.

1. 4. Dovozné.

   Při převzetí tabáku v místě výkupu vyplatí fermentační podniky pěstitelům ihned v hotovosti náhradu za dovoz ze sídla pěstitele do místa výkupu (§ 7 vyhlášky), a to za každých 100 kg čisté váhy tabáku a za každý započatý kilometr 0,30 Kčs. Vzdálenost ze sídla pěstitele do místa výkupu se počítá nejkratším směrem od středu obce (osady) pěstitele.

1. 5. Zajištění semene a tabákových sazenic.
   1. a) Fermentační podniky dodají do konce února pěstiteli bezplatně semeno pro výsev do pařeniště, v množství stanoveném ministerstvem zemědělství.
   2. b) Pěstitel je povinen vypěstovat si dostatečné množství tabákových sazenic ze semene dodaného mu fermentačním podnikem.
   3. c) Vypěstované sazenice, které pěstitel nepotřebuje pro vlastní výsadbu, je povinen nabídnout ke koupi fermentačnímu podniku.

1. 6. Věcné potřeby.

   Fermentační podniky jsou povinny pomáhat pěstitelům při zajišťování věcných potřeb pro pěstování tabáku (pařeniště, rámy, molino, řezivo, tyčovina na pařeniště, šňůry a j.) a při dodávce hnojiv.

1. 7. Zvláštní podmínky pro dodávky a výkup tabákového semene.

   Fermentační podniky ve spolupráci s výzkumným ústavem tabákového průmyslu určí pěstitelům plochy, z nichž bude zajištěno potřebné osivo. Zvláštní smlouvu o způsobu zajištění výroby, dodávky a proplacení tabákového semene pro výsev uzavřou s pěstiteli fermentační podniky.

Příloha IV

Dodávkové a jakostní podmínky pro len, konopí a lněné a konopné semeno.

1. 1. Jakost.

   Len rosený.

   1. a) Rosený len musí odpovídat státní normě jakosti.
   2. b) Jakost dodaného roseného lnu se stanoví podle porovnávacích vzorků nebo podle výsledků laboratorní zkoušky nebo podle výsledků zpracování vzorků.
   3. c) V každém výkupním místě musí být porovnávací vzorky.
   4. d) Podle výsledku laboratorní zkoušky se stanoví jakost tehdy, nedohodne-li se výkupce s pěstitelem o zařazení lnu do příslušné jakostní třídy a o cenovém zhodnocení podle porovnávacích vzorků. K provedení laboratorní zkoušky odebere orgán státní jakostní inspekce za účasti pěstitele a výkupce při váze přejímané dodávky lnu do 2 tun jeden vzorek o celkové váze 5 kg z 10 otýpek vybraných namátkové z různých míst dodávky, při váze dodávky nad 2 tuny dva vzorky, při čemž druhý vzorek stejné váhy se odebere z 10 jiných otýpek.

      Při sporech o vlhkost musí být odebrané vzorky vloženy do vzduchotěsného obalu a řádně zapečetěny. Rozbor provede státní jakostní inspekce. Výlohy spojené s provedením laboratorní zkoušky uhradí strana, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

   1. e) Podle výsledku zpracování vzorků stanoví se jakost tehdy, nelze-li ze závažných technických důvodů stanovit jakost podle porovnávacích vzorků (na př. surovina je upravena tak, že nelze provést správně ohodnocení podle porovnávacích vzorků nebo jde o novou odrůdu lnu, po případě o len, vypěstovaný za mimořádných agrotechnických podmínek a pod.) nebo požádá-li o to pěstitel při dodávce lnu stejnorodých partií, která přesahuje množství 2 tun. Za tím účelem odebere jakostní inspekce za účasti výkupce a pěstitele průměrný vzorek o váze 50 kg z každé partie stejné jakosti a zašle jej do tírny, které bude dodávka po provedení výkupu určena. Pěstitel může žádat, aby mu byla na jeho vlastní útraty umožněna osobní účast při zpracování vzorků, po případě celé partie
   2. f) Není-li orgán státní jakostní inspekce přítomen, odebere vzorek výkupce za účasti pěstitele a za součinnosti člena místního národního výboru.

   Len nerosený.

   1. a) U neroseného lnu se posuzuje jakost podle zevních znaků stonků, a to podle jejich barvy, tloušťky, rozvětvení, rovnosti, zdravotního stavu a příměsí plevelů, podle celkové úpravy (urovnanosti) otýpek, jakož i podle délky stonků.
   2. b) Jednotlivé znaky se hodnotí tímto počtem bodů:

      Příloha IV Dodávkové a jakostní podmínky pro len, konopí a lněné a konopné semeno. Len rosený. Len nerosený.

      Barva stonků:	Počet bodů
      světležlutá (normální)	1
      světlehnědá, světlezelená (avšak, stejnoměrní)	4
      tmavězelená, hnědá	8—10
      Tloušťka stonků:
      stonek jemný, vláčný (tloušťka 1 až 1,7 mm)	1
      stonek hrubší, ale vláčný (tloušťka 1,8—2,1 mm)	2
      stonek hrubý, dřevnatý nebo nestejnoměrný (tloušťka nad 2,1 mm)	3
      Rozvětvení stonků:
      stonek jen ve špičce rozvětvený	1
      stonek jen v hořejší pětině rozvětvený	2
      stonek více a hlouběji rozvětvený	3
      Rovnost stonků:
      stonek úplně rovný	1
      stonek poněkud pokřivený	3
      stonek silně pokřivený	5
      Zdravotní stav stonků a příměs plevele:
      stonky zdravé s příměsí plevelů do 2 %	1
      stonky zdravé s příměsí plevelů do 5 %	3
      stonky se znaky chorob nebo silně zaplevelené	5
      Celková úprava (urovnanost) otýpek:
      stonky v otýpkách dobře urovnané	1
      stonky v otýpkách středně urovnané	3
      stonky v otýpkách špatně urovnané (podle stupně pocuchání)	5—10

      Tloušťka stonků se měří v polovině jejich délky nejméně u 20 rostlin namátkově vytažených, délka stonku se měří v urovnané hrsti od nasazení kořene do polovice rozvětvení

   1. c) Nerosený len se zařazuje do devíti jakostních tříd podle průměrného počtu bodů a délky stonků. Průměrný počet bodů se vypočte tak, že se součet bodů zjištěných podle jednotlivých znaků dělí počtem osuzovaných znaků. Pro jednotlivé jakostní třídy se stanoví nejvýše přípustný počet bodů a délka stonků takto:

      Příloha IV Dodávkové a jakostní podmínky pro len, konopí a lněné a konopné semeno. Len rosený. Len nerosený.

      Jakostní třída	Délka stonků v cm	Nejvyšší přípustný počet bodů
      		od	do
      I.	nad 70	1,—	1,49
      II.	nad 70	1,50	1,99
      	nad 65 do 70	1,—	1,49
      III.	nad 70	2,—	2,99
      	nad 65 do 70	1,50	2,49
      	nad 60 do 65	1,—	1,49
      IV.	nad 70	3,—	3,49
      	nad 65 do 70	2,50	2,99
      	nad 60 do 65	1,50	1,99
      V.	nad 70	3,50	4,49
      	nad 65 do 70	3,—	3,99
      	nad 60 do 65	2,—	2,49
      	nad 55 do 60	1,—	1,49
      VI.	nad 70	4,50	4,99
      	nad 65 do 70	4,—	4,49
      	nad 60 do 65	2,50	3,49
      	nad 55 do 60	1,50	1,99
      VII.	nad 70	5.—	5,49
      	nad 65 do 70	4,50	4,99
      	nad 60 do 65	3,50	4,49
      	nad 55 do 60	2,—	2,49
      	pod 55	1,—	1,49
      VII.	nad 70	5,50	5,99
      	nad 65 do 70	5,—	5,49
      	nad 60 do 65	4,50	4,99
      	nad 55 do 60	2,50	3,49
      	pod 55	1,50	2,49
      IX.	nad 70	6,—
      	nad 65 do 70	5,50
      	nad 60 do 65	5,—
      	nad 55 do 60	3,50
      	pod 55	2.50

   1. d) Len ohodnocený větším počtem bodů než 6, len poněkud nahnilý, silně zaplevelený, jakož i len odsemeněný nevhodným způsobem nebo lisovaný v balících, může být zařazen jen do jakostní třídy IX. Nevyhovuje-li jakostním podmínkám stanoveným pro jakostní třídu IX, může jej výkupce převzít jen pokud se ještě hodí ke zpracování na koudel, avšak pouze za nižší cenu, o které se dohodne s pěstitelem. Neshody o určení jakosti rozhodne orgán státní jakostní inspekce.

   Konopí.

   1. a) Konopí musí odpovídat státní normě jakosti.
   2. b) Jakost dodaného konopí se stanoví podle porovnávacích vzorků za přítomnosti výkupce i pěstitele.
   3. c) Podle základních znaků se zařazuje konopí do pěti jakostních tříd podle ČSN 462431, a to:

      Příloha IV Dodávkové a jakostní podmínky pro len, konopí a lněné a konopné semeno. Len rosený. Len nerosený. Konopí.

      třída	délka v cm	tloušťka v mm	barva stonku	dovolený stupeň poškození škůdci a nemocemi v %	dovolené procento plevele nejvýše procento	dovolené množství spodního konopí v %
      1	od 130 a výše	do 10	žlutozelená, žlutá a zelená	5	2	2
      2	od 100 a výše	do 12	žlutozelená, žlutá a zelená, zelenohnědá	8	4	3
      3	od 80—99	různá	různá	10	6	5
      4	od 60—79	různá	zelenožlutá, zelenohnědá	15	8	6
      5	od 50—79	různá	různá	20	10	10

      Přesahuje-li konopí 5. jakostní třídy dovolené procento poškození a plevele, bude převzato výkupcem po dohodě s pěstitelem se srážkou z ceny.

   1. d) Nedohodnou-li se výkupce a pěstitel o zařazení konopí do jakostních tříd nebo o srážce z ceny, po případě z váhy, rozhodne orgán státní jakostní inspekce.

   Lněné a konopné semeno.

   Pro lněné a konopné semeno platí dodávkové a jakostní podmínky stanovené pro olejniny.

1. 2. Vlhkost a příměsi.
   1. a) Dodávany len konopí nemá obsahovat více než 15 % Vody a nesmí obsahovat více než 20 % vody. Při obsahu vody nad 15 % do 20 % se odečte na vlhkost
      1. aa) z váhy celé dodávky lnu

         Příloha IV Dodávkové a jakostní podmínky pro len, konopí a lněné a konopné semeno. Len rosený. Len nerosený. Konopí. Lněné a konopné semeno.

         nad 15 % do 16 %	1,0 %
         nad 16 % do 17 %	2,4 %
         nad 17 % do 18 %	3,7 %
         nad 18 % do 19%	4,9 %
         nad 19 % do 20 %	6,2 %

      1. bb) z váhy celé dodávky konopí 1 % za každé přikrčení procenta vlhkosti nad 15 %.

         Obdobné se připočítává příslušné procento k váze celé dodávky lnu nebo konopí na každé procento vlhkosti pod 15 %.

   1. b) Dodávaný len nemá obsahovat více než 2 % plevelů, nečistot, podrostů a jiných cizích příměsí; množství cizích příměsí, přesahující stanovená procenta, se odečte od váhy celé dodávky.

1. 3. Váha.

   Pro zúčtování mezi pěstitelem a výkupcem je rozhodná čistá váha vypočtená podle bodu 2. Při dodávce přírodního osiva k čištění ve mzdě se dodávka započítává předběžnou započítací váhou. Konečné započítání se provede po vyčištění a skončení uznávacího řízení.

1. 4. Dodací podmínky.
   1. a) pěstitelé dodají len ihned po vyrosení, konopí ihned po vysušení, lněné a konopné semeno ihned po odsemenění a vyčištění tak, aby dodávka byla splněna ve stanovených lhůtách.
   2. b) Na plnění dodávky smějí pěstitelé dodávat a výkupci přijímat jen len rosený. K zajištění kapacity máčíren může krajský plnomocník stanovit jednotným zemědělským družstvům v dohodě s krajským národním výborem dodávky lnu neroseného, a to hlavně z pohraničních oblastí a z míst, kde nejsou předpoklad pro vyrosení lnu. Pěstitel může po případě dodat i len nerosený neodsemeněný, pokud se dohodne s tírnou o jeho odsemenění;

1. 5. Jakostní přejímání.
   1. a) Výkupce je povinen zjistit při dodávce váhu a jakost dodávaného lnu, konopí a lněného a konopného semene a odmítnout dodávku lnu a konopí s vyšším obsahem vody než 20 %, Inu silně nahnilého, konopí s kořeny a konopí a len vázané slámou.
   2. b) Pěstitelé odstraní závady, pro které výkupce zboží nepřevzal, pokud tyto závady lze ještě odstranit; výkupce může podle svých možností na útraty pěstitele odstranit takové závady sám, jestliže ho o to pěstitel požádá.
   3. c) O jakostním zařazení a o cenovém zhodnocení rozhodne výkupce v dohodě s pěstitelem. Jestliže nedošlo k dohodě, vyplatí výkupce za převzaté množství pěstiteli zálohu ve výši výkupní ceny platné pro jakost podle ohodnocení výkupce. Konečné súčtování výkupní ceny se provede po rozhodnutí státní jakostní inspekce.

1. 6. Dovozné a náhrada skladovacích výloh.
   1. a) Pěstitelé dodají len a konopí a lněné a konopné semeno na svůj náklad do výkupního místa uvedeného ve smlouvě (náhradním výměru), které nemá být zpravidla ve větší vzdálenosti než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu; je-li výkupní místo vzdálenější, nahradí výkupce pěstiteli za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb. Stanoví-li výkupce po dohodě s pěstitelem jiné výkupní místo, než je uvedeno ve smlouvě (náhradním výměru), je výkupce povinen nahradit pěstiteli, pokud nové výkupní místo je vzdáleno více než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu, za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb.
   2. b) Jestliže pěstitel nabídl rosený len k převzetí ve lhůtě stanovené pro splnění dodávky a výkupce len nepřevzal z vážných příčin do 30 dnů po této nabídce, zaplatí výkupce pěstiteli za skladování po této době do dne převzetí náhradu skladovacích výloh ve výši 0,10 Kčs za každý započatý týden a za 100 kg vykoupeného roseného lnu; pěstitel má nárok na poskytnutí zálohy ve výši 50 % odhadnuté ceny za přibližnou váhu a pravděpodobnou jakostní třídu nabídnutého roseného lnu, který nebyl ve stanovené lhůtě převzat.

Příloha V

Dodávkové a jakostní podmínky pro chmel

1. 1. Jakost.
   1. a) Dodávaný chmel musí odpovídat státní normě jakosti.
   2. b) Chmel se zařazuje podle typových jakostních vzorků do šesti jakostních tříd.
   3. c) Typové vzorky stanoví každoročně před zahájením výkupu výběrová komise na podkladě vzorků chmele, jež odebere v potřebném počtu z každé pěstitelské oblasti výkupce za účasti pěstitele. Výběrovou komisi určí ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství;

1. 2. Jakostní zařazení a cenové ohodnocení.
   1. a) O jakostním zařazení a o cenovém ohodnocení rozhodne výkupce po dohodě s pěstitelem. Nedojde-li mezi výkupcem a pěstitelem k dohodě o jakostním zařazení nebo cenovém ohodnocení dodávaného chmele, může pěstitel ústně nebo písemně požádat výkupce do 3 dnů po doručení oznámení o ceně a jakosti, aby rozhodla státní jakostní inspekce. V takovém případě je výkupce povinen o tom státní jakostní inspekci ihned vyrozumět a předložit jí vzorky ze sporné dodávky.
   2. b) Státní jakostní inspekce rozhodne o jakostním zařazení a o cenovém ohodnocení sporné dodávky s konečnou platností nejpozději do 7 dnů po oznámení výkupcem.

1. 3. Váha.
   1. a) Na plnění dodávky chmele se započítává dodané množství v čisté váze, t. j. ve skutečně převzaté váze bez obalů.
   2. b) Pro zúčtování mezi pěstitelem a výkupcem rozhoduje váha zjištěná při přejímání chmele ve výkupním místě.

1. 4. Dovozné.

   Pěstitelé dodají chmel na svůj náklad do výkupního místa uvedeného ve smlouvě (náhradním výměru), které nemá být zpravidla ve větší vzdálenosti než 10 km od středu obce (osady), v niž je sídlo zemědělského závodu, je-li výkupní místo vzdálenější, nahradí výkupce pěstiteli za celou vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb. Stanoví-li výkupce po dohodě s pěstitelem jiné výkupní místo, než je uvedeno ve smlouvě (náhradním výměru), je výkupce povinen nahradit pěstiteli, pokud nové výkupní místo je vzdáleno více než 10 km od středu obce (osady) v níž je sídlo zemědělského závodu, za celou vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb.

Příloha VI

Dodávkové a jakostní podmínky pro slamu čiroku metalového.

1. 1. Jakost.
   1. a) Dodávaná čiroková sláma musí být:
      1. zdravá (bez plísně a zápachu), nesmí být nahnilá nebo ztrouchnivělá,
      2. suchá (obsah vody nesmí překročit 15 %),
      3. čistá (nesmí obsahovat více než 3 % plevelných rostlin, bezcenných přísad nebo jiné nečistoty).
      4. odsemeněná.
   1. b) Lata (metla) nesmí být kratší než 10 cm. U laty musí být ponechána část stébla dlouhá nejméně 10 cm, je-li lata kratší než 40 cm, musí být ponechána část stébla tak dlouhá, aby spolu s latou byla dosažena celková délka 50 cm.
   2. c) Sláma čiroku metlového se dodává ve svazcích (otýpkách) o váze 20—30 kg nebo lisovaná v balících o nejvyšší váze 60 kg: svazky musí být převázány dvakrát, u jakostní třídy I podle potřeby i třikrát.
   3. d) Čiroková sláma se při výkupu zařazuje do 3 jakostních tříd.

      Jakostní třída I. — sláma musí být rovná, ohebná, t. j. pružná a pevná, barvy světležluté (voskové) nebo světlezelené, lata musí být nejméně 40 cm dlouhá a rozvětvovat se přibližně z jednoho místa.

      Jakostní třída II. — sláma musí být ohebná, t. j. pružná a pevná, barvy žluté nebo sivězelené, lata musí byt nejméně 30 cm dlouhá.

      Jakostní třída III. — sláma, která má latu kratší než 30 cm, nebo sláma, která má latu alespoň 30 cm dlouhou, avšak nevykazuje ostatní znaky jakostní třídy I. nebo II. nebo sláma, která je snětivá, avšak hodí se ještě pro průmyslové zpracování.

   1. e) O jakostním zařazení rozhodne výkupní podnik v dohodě s pěstitelem. Nedojde-li k dohodě, rozhodne státní jakostní inspekce. V takovém případě je výkupní podnik povinen ihned vyrozumět státní jakostní inspekci a předložit jí vzorky ze sporné dodávky. Státní jakostní inspekce rozhodne s konečnou platností nejpozději do 7 dnů po předložení vzorků. Pěstitel je oprávněn zúčastnit se braní vzorků a rozhodování státní jakostní inspekce o jakostním zařazení dodávky.

1. 2. Váha.

   Na plnění dodávky slámy čiroku metlového se započítá dodané množství v čisté váze.

1. 3. Dovozné.

   Pěstitelé dodají slámu čiroku metlového na svůj náklad do výkupního místa uvedeného ve smlouvě, které nemá být zpravidla ve větší vzdálenosti než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu; je-li výkupní místo vzdálenější, nahradí výkupce pěstiteli za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb. Stanoví-li výkupce po dohodě s pěstitelem jiné výkupní místo, než je uvedeno ve smlouvě, je výkupce povinen nahradit pěstiteli, pokud nové výkupní místo je vzdáleno více než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu, za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb.

1. 4. Odběr osiva čiroku metlového.

   Výkupní podniky dodají do 15. února pěstitelům osivo dobré klíčivosti v množství stanoveném ministerstvem zemědělství za stanovenou cenu splatnou ihned při převzetí.

Příloha VII

Dodávkové a jakostní podmínky pro kořeninovou papriku.

1. 1. Jakost.
   1. a) Kořeninová paprika se zařazuje do tří jakostních tříd podle těchto jakostních znaků:
      1. I. jakostní třída — plody vyvinuté, úplně zralé, stejnoměrně sytě červeně vybarvené,
      2. II. jakostní třída — plody vyvinuté, červené, nestejnoměrně vybarvené, částečně skvrnité. Skvrnitá, nevyčervenalá část bobule nesmí přesahovat ¹/₃ jejího povrchu.
      3. III. jakostní třída — plody -vyvinuté, částečně vybarvené, jejich skvrnitost nesmí přesahovat ²/₃ povrchu bobule.
   1. b) Jakostní třída I nesmí obsahovat více než pět procent a jakostní třída II více než 10 % plodů nevyhovující jakosti; obsahuje-li více procent stává se nejblíže nižší jakostní třídou.
   2. c) Kořeninová paprika zavadlá musí být zralá nenamrzlá, čistá, bez plísně, s normálním obsahem semene, které však smí činit nejvýše 35 % váhy plodů.
   3. d) Kořeninová paprika uměle sušená musí být zralá, nenamrzlá, čistá, bez plísně, nespálená, ihned mletí schopná, zbavená stopek, kalicha a semenice, o vlhkosti nejvýše 13 %.
   4. e) Neshody o jakosti rozhodne orgán státní jakostní inspekce.

1. 2 Váha.

   Na plnění dodávky kořeninové papriky se započítává dodané množství v čisté váze. Čistou váhou se rozumí váha skutečně převzatá po odpočtu váhy vody a odpadu (stopky, kalich, plody znehodnocené nebo jinak poškozené, zapařené nebo spálené).

1. 3. Dodávkové podmínky.
   1. a) Pěstitelé dodají kořeninovou papriku do výkupního místa určeného ve smlouvě ihned po usušení, nejpozději však do 31. ledna.
   2. b) Dodávky kořeninové papriky mohou být plněny: sušenou kořeninovou paprikou, která na plnění dodávek se započítává v poměru 1:1, nebo
      1. čerstvou nebo zavadlou kořeninovou paprikou, která se na plnění dodávek započítává podle obsahu sušiny.
   1. c) Čerstvou nebo zavadlou kořeninovou papriku smí pěstitel dodat pouze po předchozí dohodě s výkupcem.
   2. d) Dodávaná kořeninová paprika musí být vytříděna podle chuťových vlastností.

1. 4 Dovozné.

   Pěstitelé dodají kořeninovou papriku na svůj náklad do výkupního místa uvedeného ve smlouvě, které nemá být zpravidla ve větší vzdálenosti než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu; je-li výkupní místo vzdálenější, nahradí výkupce pěstiteli za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb. Stanoví-li výkupce po dohodě s pěstitelem jiné výkupní místo, než je uvedeno ve smlouvě, je výkupce povinen nahradit pěstiteli, pokud nové výkupní místo je vzdáleno více než 10 km, od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu, za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb.

Příloha VIII

Dodávkové a jakostní podmínky pro koření.

1. 1. Jakost.
   1. a) Dodávané koření musí od odpovídat stanoveným jakostním podmínkám. Majoránka musí být suchá, s odrhnutými listy a květenstvím, přečištěná a zdravá, nemá obsahovat více než 15 % vody, 3 % odpadů (stonků a větviček), a 3,5 % jiných nečistot.

      Semena anýzu, kmínu, fenyklu, koriandru musí být zdravá a suchá, nemají obsahovat více než 13 % vody a 3 % nečistot (v tom však nejvýše 1 % zlomků).

   1. b) V případě, že dodávané koření obsahuje více vody, než je přípustno, sráží se za každé procento vyššího obsahu vody 1 % ze stanovené výkupní ceny.
   2. c) Dodá-li pěstitel koření, jež obsahuje více odpadu a nečistot, než je přípustno stanovenými jakostními podmínkami, může výkupce na žádost pěstitele a jeho náklad koření vyčistit. V tom případě se pěstiteli proplatí výkupní cena teprve po vyčištění.
   3. d) Případné neshody o jakosti rozhodne orgán státní jakostní inspekce.

1. 2. Váha.

   Na plnění dodávky koření se započítává dodané množství v čisté váze. Čistou váhou se rozumí váha skutečně převzatá po odpočtu váhy vody, odpadu a nečistot převyšující přípustné procento.

1. 3. Dodávkové podmínky.

   Pěstitelé dodají koření do výkupního místa určeného v dodávkové smlouvě ihned po sklizni, nejpozději však v těchto konečných lhůtách:

   Příloha VIII Dodávkové a jakostní podmínky pro koření.

   kmín a anýz	do 30. září
   fenykl, koriandr a majoránku z prvého řezu	do 31. října
   majoránku z druhého řezu	do 20. prosince.

1. 4. Dovozné.

   Pěstitelé dodají koření na svůj náklad do výkupního místa uvedeného ve smlouvě, které nemá být zpravidla ve větší vzdáleností než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu; je-li výkupní místo vzdálenější, nahradí výkupce pěstiteli za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb. Stanoví-li výkupce po dohodě s pěstitelem jiné výkupní místo, než je uvedeno ve smlouvě, je výkupce povinen nahradit pěstiteli, pokud nové výkupní místo je vzdáleno více než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu, za vzdálenost nad 10 km dovozné podle platných sazeb.

1. 5. Zajištění semene koření.

   Pěstitelům, kteří uzavřeli dodávkovou smlouvu na dodávku koření, a kteří nemají z vlastní sklizně dostatečné množství semena, dodají krajské podniky pro osivo a sadbu přednostně osivo; za tím účelem jsou výkupci povinni oznámit krajským podnikům pro osivo a sadbu pěstitele koření, jakož i plochy koření, na které uzavřeli s těmito pěstiteli dodávkovou smlouvu.