Vyhláška ministerstva financí o pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou.

(1) Úrazem se rozumí tělesné poškození pojištěného, které bylo způsobeno, nenadále, zvenčí a nezávisle na jeho vůli

1. a) mechanickou nebo tělesnou silou,
2. b) popálením,
3. c) žiravinami,
4. d) bleskem nebo elektrickým proudem,
5. e) plyny nebo parami,
6. f) utonutím,
7. g) bodnutím nebo kousnutím hmyzem nebo jinými živočichy,
8. h) omrznutím, zmrznutím, úžehem nebo slunečním úpalem.

(2) Za úraz se též považují

1. a) otravy potravinami a nápoji, vyjímajíc otravu alkoholem,
2. b) nákazy, k nimž došlo vniknutím choroboplodných zárodků do rány způsobené úrazem, vyjímajíc nákazy příjičné, tuberkulosní, Bangovu nemoc a přenosné choroby, které přenášejí toliko hmyz a jiní živočichové při bodnutí nebo kousnutí (jako malarie, skvrnivka, zvratný tyf, spává nemoc, vzteklina a jiné nemoce),
3. c) dětská obrna (poliomyelitis anterior acuta) nebo akutní zánětlivá onemocnění mozku (encefalitis).

(3) Za úraz se však nepovažují

1. a) jiná onemocnění včetně nemocí z povolání,
2. b) újmy na zdraví způsobené pojištěnému roentgenovými paprsky, radioaktivním nebo jiným podobným zářením,
3. c) operativní zákroky, které nebyly v souvislosti s následky úrazu,
4. d) vznik a zhoršení kýl (hernie) a nádorů všeho druhu.

(4) Úrazové pojištění zabezpečuje výplatu částek sjednaných pojistnou smlouvou, nastane-li následkem, úrazu smrt, trvalá nebo přechodná invalidita; jde-li však o dětskou obrnu nebo zánětlivé onemocnění mozku, jen nastane-li následkem těchto chorob smrt nebo trvalá invalidita pojištěného.

(1) Trvalou invaliditou se rozumí ztráta údů, orgánů nebo jiných částí těla nebo jejich poškození, které podle objektivní povahy následků úrazu trvale snižuje jejich funkci. Úplné a nevyléčitelné ochrnutí údů nebo orgánů a tím vzniklá úplná neschopnost jich užívat se klade na roven jejich úplné ztrátě. Ztráta citlivosti konečných článků prstů se však za trvalou invaliditu nepovažuje. Trvalá invalidita může být úplná nebo částečná.

(2) Úplnou trvalou invaliditou se rozumí ztráta obou rukou alespoň po zápěstí nebo obou nohou alespoň po kotníky nebo ztráta jedné ruky alespoň po zápěstí a jedné nohy alespoň po kotník nebo úplná ztráta zraku obou očí nebo nezhojitelná porucha, duševní nebo nervová, která znemožňuje jakoukoliv práci nebo zaměstnání, anebo souhrn částečných trvalých invalidit, jejichž celkový stupeň dosahuje stupně úplné trvalé invalidity.

(3) Částečnou trvalou invaliditou se rozumí každá jiná než v odstavci 2 uvedená ztráta údů, orgánů nebo jiných částí těla nebo takové nevyléčitelné poškození nebo ochrnutí údů nebo orgánů, pro které jich lze trvale užívat jen částečně.

(4) Přechodnou invaliditou se rozumí každé tělesné poškození úrazem, které přechodně snižuje funkci údů, orgánů nebo jiných částí těla, vyžaduje lékařského ošetření a u něhož předpokládaná doba léčení činí více než 2 týdny, počítáno ode dne úrazu, i když pojištěný je po dobu léčení způsobilý práce. Předpokládanou dobou léčení se rozumí průměrná doba, které je nezbytně třeba k zhojení nebo ustálení jednotlivých následků úrazu podle poznatků vědy, pokynů lékaře a pod jeho kontrolou, nejvýše však doba jednoho roku cela dne úrazu. Předpokládané doby nezbytného léčení jsou stanoveny v čl. 15 odst. 4.

(1) Nebylo-li ujednáno nic jiného, vztahuje se úrazové pojištění na úrazy pojištěných při výkonu povolání, v běžném životě, při sportovní činnosti, při činnosti vojáků v základní službě nebo vojáků v záloze povolaných na cvičení a na úrazy na brigádě pořádané organisací socialistického sektoru; úrazy utrpěné na brigádě po uplynutí šesti měsíců od jejího nastoupení se považují za úrazy při výkonu jiného povolání, než v jakém je pojištěný podle smlouvy pojištěn a za jaké bylo zaplaceno pojistné.

(2) Hromadné úrazové pojištění členů dobrovolné organisace, které bylo sjednáno jen pro její určitou činnost, se vztahuje též na úrazy na brigádě pořádané touto organisací, pokud k úrazu dojde v prvním týdnu od nastoupení brigády. Pokud nebylo ujednáno jinak, nejsou pojištěny úrazy utrpěné cestou k výkonu činnosti uvedené ve smlouvě nebo na brigádu a zpět.

(3) Pojištění se nevztahuje

1. a) na úrazy, které utrpí pojištěný z opilosti, ve rvačce nebo při páchání jiného násilného činu,
2. b) na úrazy, které utrpí pojištěný při řízení motorového vozidla (letadla) bez předepsaného povolení nebo bez souhlasu vlastníka motorového vozidla (letadla).

Plnění z úrazového pojištění.

(1) Zemře-li pojištěný následkem úrazu, vyplatí Státní pojišťovna částku sjednanou pro případ smrti; jde-li však o osobu mladší než 15 let, nesmí plnění při smrti úrazem přesáhnout částku 5.000 Kčs.

(2) Stane-li se pojištěný následkem úrazu invalidním, vyplatí Státní pojišťovna částku určenou podle stupně a povahy invalidity, a to

1. a) při úplné trvalé invaliditě (čl. 2 odst. 2) plnou částku sjednanou pro úplnou trvalou invaliditu,
2. b) při částečné trvalé invaliditě (čl. 2 odst. 3) částku určenou podle čl. 13 podle stupně částečné trvalé invalidity; činí-li však částečná trvalá invalidita úhrnem méně než 2 % z úplné trvalé invalidity, není nárok na plnění,
3. c) při přechodné invaliditě (čl. 2 odst. 4) částku určenou podle čl. 14; činí-li však přechodná invalidita méně než 0,6 % z úplné trvalé invalidity, není nárok na plnění.

(3) Vzniklo-li úrazem několik tělesných poškození různých druhů, které způsobily

1. a) částečnou trvalou invaliditu pojištěného, vyplatí Státní pojišťovna částku rovnající se součtu částek za jednotlivé částečné trvalé invalidity, nejvýše však částku pro úplnou trvalou invaliditu,
2. b) přechodnou invaliditu pojištěného, vyplatí Státní pojišťovna částku rovnající se plnění za ono tělesné poškození pojištěného, pro které je v tabulkách pro hodnocení invalidit nejvyšší procento invalidity.

(4) Dojde-li v průběhu nezbytného léčení přechodné invalidity k dalšímu úrazu, který bude mít za následek další přechodnou invaliditu, jejíž nezbytné léčení bude probíhat zcela nebo zčásti současně s nezbytným léčením následků předchozího úrazu, vyplatí Státní pojišťovna za přechodnou invaliditu, která byla následkem pozdějšího úrazu, částku určenou podle čl. 14 sníženou o částku, odpovídající podle posudku lékaře Státní pojišťovny podle zásad platných o předpokládané době nezbytného léčení, době současného léčení následků obou úrazů.

(5) Dojde-li u pojištěného za trvání pojištění následkem úrazu k opakovanému poškození téhož kloubu, šlachy nebo svalu, není — počínaje třetím poškozením — nárok na pojistné plnění za přechodnou invaliditu.

(6) Stane-li se pojištěný pro případ dočasné invalidity přechodně invalidním následkem úrazu, k němuž došlo za účinnosti těchto pojistných podmínek, vyplatí Státní pojišťovna částku, která se rovná dvacetinásobku (v úrazovém pojištění mládeže desetinásobku) součinu dosud pojištěného denního odškodného a počtu procent odpovídajících podle tabulek pro hodnocení přechodných invalidit (čl. 17) rozsahu způsobené přechodné invalidity.

(7) Má-li na vznik úrazu nebo na jeho následky vliv tělesná nebo duševní vada, nemoc nebo chorobná změna pojištěného, která s úrazem nebo jeho následky nesouvisí, je Státní pojišťovna povinna plnit jen za následky úrazu, které by nastaly bez těchto vlivů.

(8) Byl-li pojištěný stižen tělesnou nebo duševní vadou již před úrazem, nemůže být invalidita z této vady pojímána do určení rozsahu trvalé invalidity z úrazu.

(9) Stupeň trvalé invalidity se určí po úplném skončení léčení, nejpozději však do tří let ode dne úrazu, a to na podkladě poznatků vědy a lékařských zpráv o stavu následků úrazu, který lze v době určování stupně trvalé invalidity považovat za trvalý.

(10) Stupeň přechodné invalidity se určí po lékařském zjištění povahy a rozsahu tělesného poškození pojištěného následkem úrazu.

(11) Jestliže pojištěný utrpí úraz při výkonu jiného povolání, než pro které byl pojištěn a za které bylo placeno pojistné, přísluší mu vůči Státní pojišťovně nároky na plnění v poměru pojistného pro původní povolání k pojistnému pro povolání, v němž úraz utrpěl.

Osoby oprávněné k přijetí plnění z úrazového pojištění.

(1) Zemře-li pojištěný následkem úrazu, má nárok na plnění osoba, která byla pojistníkem se souhlasem pojištěného určena za obmyšleného. Není-li osoby platně určené za obmyšleného, platí za obmyšlené rovným dílem pozůstalý manžel a každé dítě pojištěného; nedožije-li se některé dítě pojištěného jeho smrti, máji nárok na částku na ně připadající jeho děti. Není-li ani manžela ani dětí pojištěného ani jejich dětí, platí za obmyšlené rodiče pojištěného, není-li ani těchto, vyplatí Státní pojišťovna částku, kterou má plnit z pojistné smlouvy, dědicům pojištěného.

(2) Při trvalé a přechodné invaliditě má nárok na plnění pojištěný.

(3) Je-li obmyšleným nezletilý, je oprávněn přijmout plnění pro něho jeho zákonný zástupce.

(4) Zemře-li pojištěný, u něhož byl po úplném skončení léčení určen stupeň trvalé invalidity (čl. 4 odst. 9), dříve než došlo k výplatě, plní Státní pojišťovna z důvodu trvalé invalidity pojištěného obmyšlenému (čl. 5 odst. 1). Došlo-li k úmrtí pojištěného sice před úplným skončením léčení a určením stupně trvalé invalidity, avšak po uplynutí tří měsíců ode dne úrazu, plní Státní pojišťovna obmyšlenému částku, kterou by podle stavu následků úrazu v den úmrtí pojištěného byla povinna z titulu trvalé invalidity nejméně plnit. Zemřel-li pojištěný před uplynutím tří měsíců ode dne úrazu, nárok na plnění z důvodu trvalé invalidity zaniká. Plnění z důvodu trvalé invalidity, pokud nárok na ně nezanikl, náleží vždy vedle plnění pro případ smrti následkem úrazu.

(5) Zemře-li pojištěný, který má nárok na plnění z důvodu přechodné invalidity, po lékařském zjištění povahy a rozsahu tělesného poškození dříve, než došlo k plnění, plní Státní pojišťovna obmyšlenému (čl. 5 odst. 1). Zemře-li však pojištěný před uplynutím jednoho měsíce ode dne úrazu, a nebyla-li výše plnění z přechodné invalidity dosud zjištěna, nárok na plnění z přechodné invalidity zaniká.

(6) Po uplynutí tří měsíců ode dne úrazu, nejdříve však v den, kdy Státní pojišťovna podle rozsahu a stavu trvalé invalidity může zjistit částku, kterou bude povinna nejméně plnit, vyplatí na žádost pojištěného zálohu ve výši zjištěné částky.

Právo na přeměnu jednorázového plnění na důchod.

Osoba oprávněná ze smlouvy má právo požadovat místo jednorázové výplaty v případě smrti nebo trvalé invalidity následkem úrazu plnění ve formě důchodu; výše důchodu se určí podle pojistně technických zásad schválených ministerstvem financí na základě nároků na jednorázové plnění.

Následky nesprávných údajů.

(1) Uvedl-li navrhovatel v návrhu na uzavření pojistné smlouvy nesprávné údaje nebo zamlčel-li závažné okolnosti, může pojišťovna od smlouvy odstoupit, jestliže by správné a úplné údaje měly vliv na rozhodnutí o přijetí návrhu. Odstoupení lze pojistníku; ohlásit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se pojišťovna dověděla o nesprávnosti nebo neúplnosti údajů uvedených v návrhu. Při odstoupení se pojistníku vrátí 90 % zaplaceného pojistného.

(2) Pojišťovna však nemůže od smlouvy odstoupit, jestliže

1. a) uplynuly od sjednání smlouvy alespoň dva roky,
2. b) pojistná příhoda již nastala a okolnosti, o nichž byly v návrhu učiněny nesprávné nebo neúplné údaje, neměly vliv na vznik nároku na plnění.

Časové omezení nároků na plnění.

(1) Nárok vůči Státní pojišťovně na plnění náleží, jen nastanou-li následky úrazu do dvou let ode dne úrazu a oznámí-li pojistník nebo osoba oprávněná ze smlouvy úraz pojištěného Státní pojišťovně do tří let ode dne úrazu.

(2) Nárok vůči Státní pojišťovně na plnění se promlčuje ve třech letech ode dne úrazu; promlčení však nenastane, dokud neuplyne rok po tom, kdy Státní pojišťovna určila stupeň trvalé invalidity vzniklé následkem úrazu.

Místní platnost pojištění.

Pojištění se vztahuje na úrazy, které utrpí pojištěný na území Československé republiky nebo za povoleného pobytu v cizině.

Povinnosti pojistníka nebo oprávněného ze smlouvy.

(1) Utrpí-li pojištěný úraz, jsou pojistník nebo osoba oprávněná ze smlouvy povinni

1. a) neprodleně zařídit jeho lékařské ošetření a léčení,
2. b) oznámit bez zbytečného odkladu Státní pojišťovně místo, čas a způsob, kdy a jak došlo k úrazu, povahu úrazu, ústav národního zdraví, který poskytl a poskytuje pojištěnému lékařské ošetření,
3. c) předložit veškeré doklady potřebné k rozhodnutí o nároku na plnění, o které Státní pojišťovna žádá; zařídit, aby se pojištěný dal na náklad pojišťovny vyšetřit lékařem, kterého Státní pojišťovna určí.

(2) Poruší-li pojistník nebo osoba oprávněná ze smlouvy tyto povinnosti nebo povinnosti uložené jim zákonem č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě, a mělo-li to podstatný vliv na vznik nebo na rozsah následků pojistné příhody, jejich zjištění nebo určení výše plnění Státní pojišťovny, povinnost pojišťovny plnit podle míry zavinění pojistníka nebo osoby oprávněné ze smlouvy se sníží nebo nevznikne. V takovém případě nebo dojde-li k opětovnému porušování základních předpisů o bezpečnosti práce nebo dopravy, může Státní pojišťovna úrazové pojištění také s okamžitou účinností vypovědět.

Hromadné úrazové pojištění.

(1) Je-li hromadné úrazové pojištění skupiny osob sjednáno bez udání jmen pojištěných, je pojistník povinen oznámit Státní pojišťovně ve lhůtách uvedených v pojistné smlouvě změnu počtu pojištěných; opomene-li oznámit ve stanovené době zvýšení počtu pojištěných, sníží se při úrazu plnění v poměru počtu osob posledně oznámených Státní pojišťovně k počtu osob pojištěných v den úrazu.

(2) Pokud nebylo ujednáno jinak, zaniká pojištění jednotlivého pojištěného v hromadném úrazovém pojištění dnem, kdy přestane být členem pojištěné skupiny označené ve smlouvě.

Úrazové pojištění osob dopravovaných motorovými vozidly (letadly).

(1) Úrazové pojištění osob dopravovaných motorovými vozidly (letadly) se vztahuje na úrazy, které tyto osoby utrpí za dopravy motorovým vozidlem (letadlem) označeným ve smlouvě; při zcizení motorového vozidla (letadla) označeného ve smlouvě se pojištění vztahuje i na úrazy utrpěné pojištěnými za dopravy vozidlem (letadlem) téhož druhu, které si pojistník opatřil náhradou za zcizené vozidlo (letadlo).

(2) Toto pojištění se nevztahuje na úrazy, které utrpí osoby, které byly motorovými vozidly (letadly) dopravovány na místě, které není určeno k dopravě osob (na př. na stupačkách, blatnících nebo nádržce pohonné látky apod.).

(3) Jestliže byla stanovena úhrnná pojistná částka pro celé motorové vozidlo (letadlo), stanoví se pojistné částky pro jednu osobu tak, že se úhrnná pojistná částka dělí počtem sedadel určených k dopravě osob.

(4) Jestliže použilo motorového vozidla (letadla) více osob, než byl počet sedadel, snižují se pojistné částky pro každou jednotlivou osobu v poměru počtu sedadel k počtu jedoucích (letících) osob.

Částečná trvalá invalidita.

(1) Státní pojišťovna vyplatí v případě částečné trvalé invalidity z úrazu částku ve výši tolika procent z částky pojištěné pro úplnou trvalou invaliditu, kolika procentům z úplné trvalé invalidity odpovídá zjištěný stupeň částečné trvalé invalidity podle tabulek pro hodnocení částečné trvalé invalidity uvedených v čl. 16. Celková výše pojistného plnění za trvalou invaliditu nesmí během pojistného poměru přesáhnout 100 % pojistné částky pro úplnou trvalou invaliditu.

(2) V případech částečné trvalé invalidity z úrazu, které nejsou uvedeny v tabulkách v čl. 16 nebo u nichž je v těchto tabulkách procentní rozpětí podle rozsahu následků, bude procento plnění určeno na základě posudku lékaře Státní pojišťovny. V těchto případech se přihlédne k povaze a k zjištěnému stupni částečné trvalé invalidity s hlediska jejího rozsahu a poměru k případům, které jsou v těchto tabulkách jednoznačně uvedeny.

Přechodná invalidita.

(1) Státní pojišťovna vyplatí v případě přechodné invalidity částku ve výši tolika procent z částky pojištěné pro úplnou trvalou invaliditu, kolik procent činí přechodná invalidita z úplné trvalé invalidity podle tabulek pro hodnocení přechodných invalidit uvedených v čl. 17.

(2) V případech přechodné invalidity z úrazu, které nejsou uvedeny v tabulkách v čl. 17 nebo u nichž je uvedeno procentní rozpětí podle rozsahu přechodné invalidity, bude procento plnění určeno na základě posudku lékaře Státní pojišťovny. V těchto případech se přihlédne k povaze přechodné invalidity z hlediska nezbytné doby léčení a poměru k případům, které jsou v těchto tabulkách jednoznačně uvedeny.

(3) Vyžaduje-li nezbytné léčení následků úrazu ústavního ošetření (pobytu v nemocnici apod.) a je-li doba ústavního léčení delší než předpokládaná doba léčení odpovídající podle čl. 15 odst. 4 procentu invalidity zjištěnému podle odstavce 1 nebo 2, určí se výše plnění podle procenta invalidity odpovídajícího skutečné době pobytu v ústavním léčení; přitom se použije přiměřeně ustanovení čl. 15 odst. 4.

(4) Pokud výše plnění je určována podle skutečné délky nezbytného léčení, platí zásada, že skutečná délka nezbytného léčení se zaokrouhlí na plné týdny, při čemž zbytek týdne do tří dnů se nepočítá a zbytek přesahující tři dny se počítá za celý týden.