Vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek.

§ 1.

účinné od 1. 1. 1953Za účelem kontroly odborné úrovně péče o matky a děti a stálého zlepšování této péče podléhá povinnému hlášení:

1. účinné od 1. 1. 1953ukončení těhotenství porodem nebo potratem,
2. účinné od 1. 1. 1953úmrtí dětí do 10 dnů po porodu a
3. účinné od 1. 1. 1953úmrtí matek v souvislosti s těhotenstvím, potratem, porodem nebo šestinedělím.

§ 2

účinné od 1. 1. 1953(1) Hlášením jsou povinni:

1. účinné od 1. 1. 1953a) v nemocnici a v porodnici, po případě v léčebném a ošetřovacím ústavu přednosta oddělení, kde žena nebo dítě byly ošetřovány,
2. účinné od 1. 1. 1953b) mimo ústav lékař, nebo — při ukončení těhotenství — porodní asistentka, kteří byli události přítomni nebo se dodatečně k ženě nebo dítěti dostavili.

účinné od 1. 1. 1953(2) Není-li při ukončení těhotenství přítomna žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, je osoba, která byla ukončení těhotenství přítomna nebo která se o něm nejdříve dověděla, povinna oznámit to ihned nejbližšímu lékaři nebo porodní asistentce; lékař nebo porodní asistentka pak ženu navštíví a podá hlášení.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1953(1) Hlášení podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) se podává zdravotnímu referátu okresního národního výboru, v jehož obvodu k události došlo.

účinné od 1. 1. 1953(2) Hlášení porodu se mimo to posílá též národnímu výboru pověřenému vedením matrik pro obvod, v němž se dítě narodilo; tím je splněna oznamovací povinnost podle matričních předpisů. Ustanovení matričních předpisů o oznamování úmrtí zůstávají nedotčena.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1953Podrobnosti o způsobu hlášení podle §§ 1 až 3 upraví ministerstvo zdravotnictví směrnicemi.