Vyhláška ministerstva výkupu o povinných dodávkách masa, mléka, vajec a ovčí vlny.

Příloha I

Dodávkové podmínky a jakostní podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků.

Dodávkové podmínky.

1. 1. Dodavatelé jsou povinni dodávat k jatečným účelům zásadně dobytek, drůbež i králíky živé, v dobré jakosti,
2. 2. Dodavatelé jsou povinni dodat zvířata (dobytek, drůbež, králíky) do výkupních míst. Ve výkupních místech provádí výkup oprávněný výkupce (dále jen „odběratel”).
3. 3. Dodavateli jsou jednotná zemědělská družstva, záhumenkáři, členové jednotných zemědělských družstev nižšího typu, jednotlivě hospodařící rolnici a ostatní osoby, jimž byla stanovena povinná dodávka masa.
4. 4. Na plnění dodávky masa se přijímají:
   1. a) jatečně vyzrálá prasata, t j. prasata nad 90 kg živé Váhy,
   2. b) jatečně vyzrálý skot, t. j. krávy vyřazené z dalšího chovu, býci a voli těžší 380 kg živé váhy a jalovice nehodící se k plemenitbě těžší 350 kg živé váhy, pokud býci, voli a k plemenitbě se nehodící jalovice jsou plemene pinzgavského, po případě jiných drobných plemen, snižuje se nejnižší váha na 280 kg živé váhy, u plemene šedohnědého na 320 kg živé váhy,
   3. c) jatečná telata, těžší 56 kg živé váhy; u telat pinzgavského plemene se snižuje nejnižší váha na 50 kg živé váhy,
   4. d) skopový brav ovčí a kozí, t. j. jatečně ovce a kozy, dále jehňata a kůzlata těžší 4,5 kg; kozli starší 3 měsíců se přijímají jen vykastrovaní.

1. 5. Krajský plnomocník smí po dohodě s radou krajského národního výboru povolit výjimky z ustanovení o nejnižší váze pro určité okresy a na určitou dobu.
2. 6. Na plnění dodávky masa se též přijímají za podmínek uvedených ve vyhlášce:
   1. a) jatečná zvířata lehčí, než je uvedeno v odstavci 4, jestliže jsou vyřazena z dalšího chovu pro nízkou užitkovost, zakrslost, nemoc, úraz a pod.,
   2. b) maso z nutně poražených zvířat s výjimkou masa nepoživatelného,
   3. c) selata, těžší 15 kg živé váhy,
   4. d) chovné krávy a jalovice,
   5. e) drůbež a králíci.

1. 7. Dodavatelé jsou povinni:
   1. a) dodat zvířata určená k jatečným účelům v čistém stavu a provést při dodávce zvířat taková opatření, aby nedošlo k poškození kůže, k úrazu nebo k uhynutí zvířete,
   2. b) sdělit odběrateli včas všechny okolnosti, které vyžaduji odchylný postup nebo zvláštní opatření při nakládání s dodanými jatečnými zvířaty a při jejich zpracování,
   3. c) upozornit odběratele při předávání kusu na zdravotní stav a takové vlastnosti zvířete, pro které by mohlo dojít k úrazu osob, k poškození dopravních prostředků, k šíření nákaz, po případě k úrazu zvířete nebo k jeho uhynutí,
   4. d) sejmout tažným zvířatům, dodávaným k jatečným účelům, podkovy.

1. 8. Dodavatel dodá jatečná zvířata bez ohlávek, provazů a řetězů.
2. 9. Dodavatelé nesmějí označovat zvířata určená k jatečným účelům výstřihem srsti, barvou nebo jiným způsobem s výjimkou označování zvířat ušními značkami, tetováním nebo vypalováním značek do rohů nebo paznehtů v rozsahu v zemědělské výrobě obvyklém.
3. 10. Místem plnění jsou výkupní místa, uvedená ve výměru o povinné dodávce. Výkupní místa nemají být zásadně ve větší vzdálenosti od sídla zemědělského závodu než 10 km. Při větší vzdálenosti vyplatí odběratel dodavateli na úhradu nákladů spojených s dopravou částku 0,04 Kčs na 1 kg výkupní váhy.

   Krajští a okresní plnomocníci ohlásí dny a hodiny, kdy bude ve výkupních místech výkup prováděn.

1. 11. Výkupní místa musí být zařízena tak, aby na nich bylo možno odvážením spolehlivě zjišťovat výkupní váhu zvířat a provádět jejich jakostní hodnocení.
2. 12. Dodavatel a odběratel se mohou navzájem dohodnout na odběru zvířat ze stáje nebo v pomocných svodných místech. Odběratel je povinen oznámit dny a hodiny, kdy budou v pomocných svodných místech zvířata přejímána.
3. 13. U zvířat určených k nutnému pokažení nebo u masa a ostatních vedlejších produktů zvířat poražených nutně mimo jatky je dodavatel povinen se postarat o dodání na jatky nebo na porážku pro nemocná zvířata podle směrnic veterinárně zdravotních orgánů. Převzetí provede v zastoupení výkupního závodu příslušný podnik masného průmyslu a vydá o tom dodavateli potvrzení. Vyúčtování s dodavatelem provede výkupní závod. Orgán pověřený prohlídkou masa je povinen vydati dvojmo závodu masného průmyslu potvrzení o výsledku prohlídky.
4. 14. Výkup dobytka, t. j. jeho odvážení a zařazení do jakostních tříd se provádí jen na výkupních místech.

   Na pomocných svodných místech, po případě ze stáje se provádí jen odběr. Výkup v těchto místech může být proveden jen, dohodnou-li se o tom dodavatel s odběratelem.

1. 15. Při výkupu jatečných zvířat v čistém stavu dodavatel nese:
   1. a) výdaje spojené s dopravou zvířete do výkupního místa,
   2. b) ztráty na váze zvířete až do jeho převzetí.

1. 16. Jatečná zvířata mají být dodávána nenakrmená a nenapojená. Při dodávce nakrmeného nebo napojeného skotu a prasat se provede srážka až do 5% živé váhy. Výjimečně může být při nadměrném stupni nakrmenosti a napojenosti učiněna srážka až do 8% živé váhy. Z živé váhy telat se provede srážka až do výše 5%. Pro dodávky od zemědělských závodů státního socialistického sektoru platí zvláštní ustanovení hospodářských smluv.
2. 17. Je-li podezření, že dodávaný skot je překrmen, provede se ihned po zařazení do jakostní třídy kontrolní poražení. Zjistí-li se, že by bylo zapotřebí k dosažení předepsané výtěžnosti srážky na nakrmenost větší než 8% živé váhy, je zvíře překrmeno. V takovém případě se sníží živá váha kusu o váhu obsahu bachoru.

   Je-li podezření, že dodávaná prasata jsou překrmena, provede se rovněž kontrolní poražení a zjistí se váha žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny). Je-li tato váha větší než 18% živé váhy prasete, je zvíře překrmeno. V takovém případě se sníží živá váha kusu o váhu žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), od níž se odečte 10% živé váhy prasete; takto zjištěná výkupní váha prasete je rozhodující pro jeho zařazení do jakostní třídy.

1. 18. O zařazení zvířete do jakostní třídy, o případném příplatku nebo srážce z výkupní ceny se zřetelem na jakost kůže, jakož i o srážce na nakrmenost se dohodne dodavatel s odběratelem.
2. 19. Nedojde-li k dohodě o jakosti, nebo pokud jde o skot a prasata i o srážce na nakrmenost, kterou požaduje odběratel ve výši nad 5% živé váhy, může dodavatel požádat o kontrolní potažení.

   Kontrolní poražení se provádí zásadně na nejbližších jatkách.

   Podle výsledku kontrolního poražení se zařadí kus do jakostní třídy nebo se stanoví srážka na nakrmenost. Byla-li sporná jak jakost, tak i nakrmenost, provede se podle jakosti masa nejprve zařazení kusu do jakostní třídy a z váhy masa se vypočte váha výkupní.

1. 20. Nedojde-li mezi odběratelem a dodavatelem k dohodě o přiznání příplatku na jakost kůže, nebo o provedení srážky z výkupní ceny na poškození kůže, rozhodne orgán státní jakostní inspekce.
2. 21. Provede-li se kontrolní poražení na jatkách, může dodavatel být osobně přítomen poražení a vážení; musí dodržet podmínky, stanovené veterinární službou jatek. Při provádění kontrolního poražení na jatkách bez účasti dodavatele, potvrdí výsledek kontrolního poražení orgán státní jakostní inspekce
3. 22. Pokud vzniknou s provedením kontrolního poražení výlohy spojené s přepravou zvířete do jatek, jdou k tíži strany, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.
4. 23. K jatečným účelům se nepřijímají zdravé březí krávy, jalovice a zdravé březí prasnice. Zjistí-li se po poražení u krávy, jalovice nebo prasnice plod, srazí se prodávajícímu dodatečně z výkupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalů); rovněž z ceny se srazí peněžitá částka odpovídající váze plodu.
5. 24. K zajištění kvalitních tuzemských kůží pro kožedělný průmysl a k omezení poškozování kůží nedbalým ošetřováním se vyplácí za kůži zvlášť dobré jakosti příplatek k výkupní ceně jatečného dobytka a při poškození kůže se sráží z výkupní ceny za 1 kg výkupní váhy:

   Příloha I Dodávkové podmínky a jakostní podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků. Dodávkové podmínky.

   u jatečného skotu a telat	0,10 Kčs,
   u jatečných prasat	0,15 Kčs.

1. 25. Podmínkou pro přiznání příplatku na kůži je, že zvíře nese znaky dobrého ošetřování a čištění a má zdravou a nepoškozenou kůži bez přírodní vady.
2. 26. Srážka z výkupní ceny se provede při poškození kůže, jež bylo zaviněno dodavatelem.

   Za zaviněné poškození kůže se pokládají:

   1. a) záněty a rozdrásáni kůže způsobené cizopasníky (vši, klíšťata).
   2. b) záněty a rozdrásání kůže způsobené kožními vyrážkami, vznikajícími z nečistoty.
   3. c) poškození kůže způsobené nedbalých čištěním (t zv. kaštany)
   4. d) prašivina skotu,
   5. e) poškození kůže způsobené mechanickými zraněními (rány, jizvy po surovém zacházení, bití a šlehání, zářezy a jizvy po ranách vzniklých vadným upoutáním, bodné rány a jizvy způsobené vidlemi, odřeniny a pod.)

1. 27. Poškození kůže se nepovažuje za zaviněné, jde-li zejména o záněty kůže způsobené prolezením u nemocných zvířat nebo nakažlivými chorobami s výjimkou prašiviny (na př. červenkou), o opar lysivý (lišejové onemocnění kůže, projevující se kroužkovitým vypadáváním lupů, v pokročilém stadiu šupinatostí až strupovitostí onemocnělého místa nebo holými místy pokrytými příškvary), o bradavičnatosti kůže, porušení kůže larvami střečků, jizvy po trokarisováni zvířat (při nadmutí), jizvy po operativních zákrocích, jizvy po kastraci prasniček, jiná poškození a znehodnocení kůže, způsobená zvířatům prokazatelně bez zavinění chovatele, na př. při silničních nehodách, požárech a pod
2. 28. Výkupní vahou je skutečná živá váha kusu po srážce na nakrmenost, po případě u překrmeného skotu skutečná živá váha před poražením, snížená o váhu obsahu bachoru, a u překrmených prasat skutečná živá váha před poražením, snížená o váhu žaludku a střev s obsahem (včetně střevního sádla a sleziny), od níž bylo odečteno 10% živé váhy prasete.
3. 29. Výkupní závody vykupují zdravá jatečná zvířata zásadně v živém stavu. Výkupní závody neuplatní proti dodavatelům jatečných zvířat vykoupených v živém stavu ani nárok 4 odpovědnosti za skryté vady ani nárok na náhradu škody, vzešlé z těchto vad výkupní závody se těchto nároků vzdají.
4. 30. Jat cena zvířata se zjevnou vadou, která muže mít za následek nepoživatelnost masa nebo jeho částí, se zásadně nevykupují v živém stavu. Za takové vady se považují zejména:
   1. a) nemoc nebo podezření z nákazy, projevující se zjevnou poruchou celkového zdravotního stavu (horečkou, sníženou pohyblivostí, případným nevstáváním),
   2. b) hluboké hnisavé rány značného rozsahu,
   3. c) vyhublost v důsledku nemoci, stáří nebo v důsledku dlouhotrvající krajní podvýživy doprovázená celkovou sešlostí a sníženou pohyblivostí,
   4. d) zranění, jehož důsledky mají za následek nepoživatelnost masa nebo jeho částí,
   5. e) rozsáhlé proleženiny zvířat.

1. 31. Zjevné vady, které nemají za následek nepoživatelnost masa nebo jeho částí, nejsou důvodem k odmítnutí výkupu jatečných zvířat v živém stavu Jsou to zejména:
   1. a) nemoci (aktinomykosa v matem rozsahu, záněty a katary pohlavních orgánů, vyléčené záněty, i když zanechaly zjevné následky, zaprahlost čtvrtky vemene, podezření z nákazy a pod.,
   2. b) hubenost vzniklá z podvýživy, po př. z přestálé nemoci bez poruchy celkového zdravotního stavu,
   3. c) poškození kůže v důsledku zranění nebo operativního zákroku, v důsledku zánětu a rozdrásání kůže, způsobené cizopasníky a kožními vyrážkami, v důsledku porušení kůže larvami střečků nebo v důsledku špatného čištěni zvířat, dále bradavičnatost kůže a pod,
   4. d) samčí pohlaví zvířat (kanci a kozli), u nichž lze po poražení předpokládat samčí pach masa.

1. 32. Zvířata se zjevnými vadami, s výjimkou zvířat s vadami, nemajícími vliv na poživatelnost masa (odstavec 31), a zvířata určená nebo doporučená k nutnému poražení zpeněžuji výkupní závody na účet dodavatele v mase podle výtěžku masa a vedlejších výrobků, získaných poražením.
2. 33. Dojde-li mezi dodavatelem a odběratelem ke sporu, zda jsou dány podmínky pro výkup jatečných zvířat v živém stavu, rozhoduje s konečnou platností veterinář.
3. 34. Vepřové půlky z domácích porážek se dodávají na plnění povinné dodávky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak se sádlem hřbetním a písním.
4. 35. Jako jatečná drůbež smí být dodávána na plnění povinné dodávky jen živá, nezávadná drůbež, hodící se k dalšímu průmyslovému výkrmu v drůbežářských závodech nebo k okamžitému poražení Výjimečně mohou být dodávány na povinnou dodávku také zabité sádelné husy a kachny po předchozí dohodě dodavatele s výkupcem. O použití drůbeže z chovů nebo oblastí zamořených nakažlivými chorobami drůbeže k dodávkovým účelům, rozhodnou orgány veterinární služby v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.
5. 36. Dodávaná drůbež nesmí, být krmena nejméně 6 hodin před dodávkou. U drůbeže, která má plné vole, může výkupce srazit z váhy 1 kusu na nakrmenost u:

   Příloha I Dodávkové podmínky a jakostní podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků. Dodávkové podmínky.

   hus	až 20 dkg
   kachen	až 15 dkg
   krůt a krocanů	až 25 dkg
   slepic, kohoutů, kapounů a perliček	až 10 dkg
   kuřat	až 5 dkg

1. 37. Na plnění povinné dodávky má být dodávána především drůbež I. jakosti: ostatní drůbež může být vykupována jen se stanovenou cenovou srážkou.
2. 38. Králíci smějí být dodávání jen živí, nezávadní, hodící se k okamžitému poražení. Nemají být krmení nejméně 6 hodin před dodáním.

Jakostní podmínky.

Jatečný skot.

1. 1. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota skotu, posouzená zrakem a hmatem. Jakosti té které třídy musí odpovídat přiměřená výtěžnost v mase.
2. 2. Výtěžností se rozumí poměr váhy 4 čtvrtí masa včetně ledvin a loje ledvinového, pánevního a loje u kosti křížových, bez kůže, hlavy useknuté před prvním krčním obratlem, bez noh odříznutých v dolním kloubu zápěstním, případně zanártním, bez ústrojí a vnitřností dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez přirostlého, tuku na srdci, na plících, na okruží a střevech, bez pohlavních orgánů a vemen, váženo v teplém stavu po poražení, k živé (výkupní) váze.
3. 3. Jatečný skot se zařazuje do těchto šesti jakostních tříd:
   1. Jakostní třída výběr — špičková jakost:

      Přiznává se jatečnému skotu zvlášť dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy zvlášť bohatě vyvinuté svalstvo všech partii, zvlášť vysoká protučnělost masa a zvlášť vysoké nasazení tuku mimosvalového. Zejména jsou u této jakosti hmatem zjistitelné silné vrstvy tuku:

      1. a) na kořeni ocasu, t. j. na řase kožní, táhnoucí se od sedacích hrbolů ke kořeni ocasu,
      2. b) na slabině, t. j. na záhybu kožním, táhnoucím se od břicha k zadní končetině,
      3. c) na žebru, t. j. hmatem zjišťujícím pohyblivost kůže po stranách hrudníku,
      4. d) na kyčli, t. j. vrstvy tuku po obou stranách křížové a bederní páteře,
      5. e) na hrudi, t. j. předním konci prsní kosti,
      6. f) na šourku (u volů).

      Býci této jakosti mají výjimečně mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a plecích Protučnělost masa a vysoké nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou. Špičková jakost předpokládá jatečný skot velmi vysoké jatečné hodnoty s výtěžností u krav nad 60% u volů, jalovic a býků nad 62%.

   1. Jakostní třída A:

      Jatečný skot velmi dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy bohatě vyvinuté svalstvo na všech partiích, vysoká protučnělost a vysoké nasazení tuku mimosvalového. Stejně jako u špičkové jakosti — výběru — je zjistitelný tuk hmatem na kořenu ocasu, na slabině, na žebru, na hrudi a na šourku (u volů) s tím rozdílem, že vrstvy tuku jsou slabší. U mladého skotu z rychlovýkrmu s dobře vyvinutým svalstvem se připouští nižší protučnělost masa a nižší nasazení tuku mimosvalového.

      Býci této jakosti mají mohutně vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na krku a na plecích. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou.

      V jakostní třídě A se předpokládá vysoká jateční hodnota s výtěžností u krav od 54% do 60%, u volů, jalovic a býků od 56% do 62%.

   1. Jakostní třída B:

      Jatečný skot dobré jakosti. U volů, jalovic a krav je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy velmi dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, slabá protučnělost masa a dobré nasazení tuku mimosvalového, tomatem slabší vrstvy tuku jsou zjistitelné na kořenu ocasu, na slabině, na žebru a na hrudi (u volů na šourku). U mladého skotu z rychlovýkrmu s dobře vyvinutým svalstvem se připouští nižší protučnělost masa a nižší nasazení tuku mimosvalového.

      Býci této jakosti mají dobře vyvinuté svalstvo na všech partiích, zvláště na plecích a slaběji na krku. Protučnělost masa a nasazení tuku mimosvalového není u býků podmínkou.

      V jakostní třídě B se předpokládá velmi dobrá jateční hodnota s výtěžností u krav od 50% do 54%, u volů, jalovic a býků od 52% do 56%.

   1. Jakostní třída C:

      Jatečný skot druhořadé jakosti. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy dobře vyvinuté svalstvo na zadku a slaběji vyvinuté svalstvo na předku. Maso je nedostatečně protučnělé a tuk je jen slabě nasazen mimosvalově. Hmatem jsou slabé vrstvy tuku zjistitelné na kořenu ocasu a na slabině.

      V jakostní třídě C se předpokládá dobrá jatečná hodnota s výtěžností u krav od 45% do 50%, u volů, jalovic a býků od 47% do 52%.

   1. Jakostní třída D:

      Jatečný skot podřadné jakosti, málo zmasilý, slabší jatečné hodnoty. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy méně vyvinuté svalstvo na všech partiích. Tuk je jen nepatrně nasazen mimosvalově a hmatem není zjistitelný.

      V jakostní třídě D se předpokládá slabá jateční hodnota s výtěžností u krav od 42% do 45%, u volů, jalovic a býků od 44% do 47%.

   1. Jakostní třída brak (braková jakost):

      Jatečný skot zcela, podřadné jakosti, obvykle dobytek vyhublý nebo zakrslý a přestárlý. U všech druhů skotu je předpokladem pro zařazení do této jakostní třídy slabě vyvinuté svalstvo na všech partiích těla. Tuk zpravidla ztrácí tuhou konsistenci a stává se „tekavým”.

      V jakostní třídě brak se předpokládá nízká jatečná hodnota s výtěžností u krav 42% a nižší, u volů, jalovic a býků 44% a nižší.

1. 4. Jakostní třídy A, B a C mají každá tři podskupiny, a to:
   1. A, B, C — této jakosti nejlepší,
   2. A1, B1, C1 — této jakosti průměrné,
   3. A2, B2, C2 — této jakosti nejslabší, avšak jakosti té které třídy ještě dosahující.

   Jakostní třída D má dvě podskupiny, a to:

   1. D — této jakosti lepší,
   2. D1 — této jakosti horší.

Jatečná telata.

1. 1. Telaty se rozumí skot nejvýše do 100 kg živé váhy, se znaky telete, živený převážně mlékem, ve stáří nejvýše 7 až 8 týdnů.
2. 2. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je jateční hodnota, posouzená zrakem a hmatem.
3. 3. Jatečná telata se zařazují do těchto tří jakostních tříd:
   1. Jakostní třída A:

      Prvotřídní telata, plné zmasilá (v ledvinové části, kýtě, hrudi a pleci), velmi dobrého výživného stavu, u nichž se předpokládá dosažení, minimální výtěžnosti, 75%.

   1. Jakostní třída B:

      Dobrá telata, zmasilá, dobrého výživného stavu, u nichž výtěžnost je nad 73% do 75%.

   1. Jakostní třída C:

      Ostatní slabá, podřadná telata s výtěžností 73% a nižší.

1. 4. Výtěžnosti u jatečných telat se rozumí poměr váhy telete v kůži v teplém stavu po poražení s ledvinou a ledvinovým lojem, po oddělení noh, ústroji a vnitřnosti dutiny hrudní a břišní k živé (výkupní) váze.

Jatečná prasata.

1. 1. Znakem pro zařazení do jakostní třídy je váha, po případě pohlaví a protučnění prasete, posouzené zrakem a hmatem.
2. 2. Jatečná prasata se zařazuji do těchto 10 jakostních tříd.
   1. 1. — sádelná prasata od 150 kg živé váhy výše,
   2. 2. — těžká prasata od 110 kg živé váhy do 150 kg živé váhy,
   3. 3. — tučné svině, tuční řezanci (o výšce hřbetního sádla nad 5 cm, měřeno nad trnovými výběžky hřbetních obratlů mezi 6. a 7. žebrem; výška sádla se měří na vepřové půlce bez kůže),
   4. 4. — výseková prasata od 90 kg živé váhy do 110 kg živé váhy,
   5. 5. — lehká prasata od 70 kg živé váhy do 90 kg živé váhy.
   6. 6. — polotučné svině, polotuční řezanci (o výšce hřbetního sádla od 3 cm do 5 cm, měřeno nad trnovými výběžky hřbetních obratlů mezi 6. a 7. žebrem; výška sádla se měří na vepřové půlce bez kůže),
   7. 7. — hubené svině, hubení řezanci (o výšce hřbetního sádla pod 3 cm, měřeno nad trnovými výběžky hřbetních obratlů mezi 6. a 7. žebrem; výška sádla se měří na vepřové půlce bez kůže),
   8. 8. — prasata od 50 kg živé váhy do 70 kg živé váhy.
   9. 9. — prasata do 50 kg živé váhy (nutně poražená a zakrslá),
   10. 10. — kanci

1. 3. V každé jakostní třídě se nejnižší váha stanoví včetně nejnižší váhy uvedené v odstavci 2., a nejvyšší váha se stanoví mimo tuto váhu (příklad: do jakostní třídy 3. patří prasata, vážící nejméně 90 kg a nejvýše 109 kg).

Jatečný skopový brav ovčí.

Znakem pro zařazení do jakostní třídy je výtěžnost a druh

1. Jakostní třída A:

   Dobře vykrmená jehňata, mladí skopci a mladí berani nejlepší jakosti a ovce nejvyšší jatečně hodnoty.

1. Jakostní třída B:

   Vykrmená jehňata, a vykrmení starší, skopci a berani, jakož i ovce dobré jatečné hodnoty (střední jakosti).

1. Jakostní třída C:

   Slabší jehňata, slabší skopci a berani, jakož i ovce a berani staří nebo podřadné jakosti.

Jatečná drůbež

1. 1. Drůbež se zařazuje do dvou jakostních tříd:
   1. Jakostní třída I.

      Do této třídy patří drůbež vyhovující těmto jakostním podmínkám:

      1. a) zdravotní stav

         Dodávaná drůbež musí být zdravá, bez zřejmých známek jakékoliv choroby nebo poranění. V obcích, ve kterých je hlášena některá z nákaz drůbeže, smí být vykupována jen jatečně zralá drůbež, a to pouze se souhlasem okresního veterináře k bezodkladnému poražení v sanitních zařízeních;

      1. b) stáří drůbeže

         Rané husy smějí být vykupovány jen ve stáří 9—12 týdnů. Rané kachny smějí být vykupovány jen takové, které jsou schopny okamžitého poražení. Polorané a pozdní husy a kachny nesmějí být starší 1 roku. Krůty, krocani, kohouti a perličky mohou být ve stáří nejvýše do 2 let, kuřata do 5 měsíců, slepice do 31/2 roku;

         1. c) Drůbež musí být přiměřeně zmasilá v poměru k velikosti, u sádelných hus a kachen plně ztučněla, u krůt a krocanů vykoupených v době od 16. října do 31. prosince s přiměřeným protučněním, při čemž musí mít tuto nejmenší váhu:

            Příloha I Dodávkové podmínky a jakostní podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků. Dodávkové podmínky. Jakostní podmínky. Jatečný skot. Jatečná telata. Jatečná prasata. Jatečný skopový brav ovčí. Jatečná drůbež

            husy sádelné v českých krajích	6,— kg
            husy sádelné na Slovensku	5,50 kg
            kachny sádelné	3,— kg
            husy rané	3.50 kg
            husy polorané a pozdní	4,— kg
            kachny rané a pozdní	1,80 kg
            krůty a krocani	3,50 kg
            kuřata	1,—kg
            perličky	1,30 kg
            slepice mladé	1,50 kg
            slepice staré	2,— kg
            kohouti	2,— kg
            kapouni	2,40 kg

         Zmasilá kuřata drobnějších plemen (na př. koroptví vlašky, langhornky atd.) mohou mít nejmenší váhu —,90 kg.

         Výjimečně mohou být dodávány v některých okresech s malými rázy hus, polorané a pozdní husy o váze nižší, nejméně však o váze 3,5 kg; okresy, ve kterých mohou být vykupovány husy o nižší váze, vyhlásí krajský plnomocník ministerstva výkupu po dohodě s výkupcem a příslušným drůbežářským závodem. Rozhodujícím ukazatelem však je zmasilost. Zásadně nesmí být vykupována drůbež zakrslá:

      1. d) stav opeření:

         polorané husy dodané do 20. srpna a pozdní husy dodané do 15. září mohou být přijímány 10 až 28 dní po podškubu, pozdní husy dodané po 15. září 21 až 28 dní po podškubu.

         Rané husy a kachny se dodávají ve stáří od 9—10 týdnů opeřené, ve stáří vyšším než 10 týdnů se dodávají podškubané, a to alespoň 7 dní po podškubu.

   1. Jakostní třída II:

      V této třídě jsou od jakostních podmínek platných pro třídu I. přípustný pouze tyto odchylky:

      1. a) stáří drůbeže:

         Husy a kachny polorané a pozdní mohou být starší 1 roku:

      1. b) minimální váha:

         Husy a kachny mohou být méně zmasilé, avšak nikoliv vyhublé. Připouští se minimální váha v českých krajích u hus 3,5 kg (v okresech zvlášť vyhlášených se však zařadí husy o váze alespoň 3,5 kg do I jakosti), u kachen 1,60 kg, na Slovensku u hus 3 kg a u kachen 1,50 kg. Hrabavá drůbež může být méně zmasilá, nikoliv však vyhublá; připouští se malé pokřivení prsní kosti. U kuřat se připouští minimální váha 0,80 kg, avšak jen tehdy, jsou-li plně zmasilá;

      1. c) stav opeření:

         Připouští se stav opeření neodpovídající zcela podmínkám stanoveným pro I. třídu; husy a kachny však nesmějí být přepeřené nebo neodborně podškubané (holé)

1. 2. Za rané se pokládají husy a kachny ve stáří 9—12 týdnů, pokud jsou dodány v době do 20. června odpovídajícím stavu opeření.
2. 3. Sádelné husy a kachny musí být alespoň 4 týdny před dodávkou uzavřeny a krmeny. Musí být plně ztučnělé, zaobleného tvaru se silnou vrstvou podkožního tuku, rozloženého na obvyklých částech těla. U dodávaných zabitých hus a kachen má být kůže bílá až nažloutlá. Musí být čistě oškubány za sucha. Připouští se nejvýše tři záděry nejvýše 2 cm dlouhé.

Králíci.

Dodávaní králíci musí být:

1. a) zdraví, nezávadní, bez zřejmých známek choroby; nebo poranění,
2. b) ve stáří nejvýše do 2 let,
3. c) hodící se k okamžitému poražení, přiměřeně zmasilí, alespoň o této minimální váze:

   Příloha I Dodávkové podmínky a jakostní podmínky pro dodávky dobytka, drůbeže a králíků. Dodávkové podmínky. Jakostní podmínky. Jatečný skot. Jatečná telata. Jatečná prasata. Jatečný skopový brav ovčí. Jatečná drůbež Králíci.

   u malých a středních odrůd	2 kg,
   u velkých odrůd	2,5 kg,

1. d) musí mít čistou, zdravou a nepoškozenou srst a kožku.

Příloha II.

Dodávkové a jakostní podmínky pro mléko, máslo a ovčí sýr.

Dodávkové podmínky.

1. 1. Chovatelé podléhající povinné dodávce mléka jsou povinni dodávat mléko v době mlékárnou určené do sběrných míst (sběren) mlékárnou stanovených a to na svůj náklad do vzdálenosti nejvýše 1,5 km od svého bydliště.
2. 2. Mlékárna je povinna zajistit odvoz mléka ze sběrných míst (sběren) do mlékárny, a to do 16 hodin po nadojení ze sběren, které nemají chladicí zařízení a do 24 hodin po nadojení ze sběren, které chladicí zařízení mají, pokud ve zvláštních případech nejsou stanoveny lhůty kratší.
3. 3. Vyžádá-li si to hospodářská nutnost, může ministerstvo výkupu uložit držitelům krav až do okruhu 10 km od sídla mlékárny povinnost dodávky a dovozu mléka do mlékárny, a to na náklad mlékárny.
4. 4. Jednotná zemědělská družstva mohou k zajištění včasného sběru a dodávek mléka do mlékáren uzavírat s mlékárnami smlouvy o dovozu mléka ze svého hospodářství, po případě i od jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních chovatelů krav z obce, sjednané za zvláštní náhradu za dovoz; mlékárny jim budou tuto náhradu vyplácet za dopravu mléka z místní sběrny, stanovené pro dotyčnou obec, do místa, kde mlékárna mléko převezme.
5. 5. Hrudkový sýr jsou dodavatelé povinni dodat na vlastní náklad v době a na sběrné místo (do nejbližší sběrny mléka) podle výměru. Mlékárna je povinna neprodleně zjistit jakost dodaného sýra.
6. 6. Ovčí mléko bude vykupováno jen na základě předchozí dohody mezi mlékárnou a dodavatelem.

Jakostní podmínky.

Mléko.

1. 1. Pro dodávané kravské mléko platí tyto jakostní podmínky:
   1. a) musí být čisté, čerstvé, sladké, neporušené, získané úplným vydojením zdravých, pravidelně a správně dojených krav; z jeho přirozených součástek nesmí být nic ubráno a nesmí být ve svém přirozeném složení měněno žádnými přísadami, ani jinak upraveno.
   2. b) při odevzdání do sběrny nesmí kyselost mléka překročit 8° SH, musí být zchlazeno pod 15° C,
   3. c) musí být zdravotně nezávadné: nesmí být dodáváno mléko od dojnic 14 dnů před a 8 dnů po otelení, mléko od zvířat, která byla v některém ze tří dnů předcházejících dojení léčena léky přecházejícími lehko do mléka (arsen, jod, rtuťové přípravky, strychnin, pilocarpin a pod.), ani mléko od krav, které mají rány a vředy v okolí mléčné žlázy,
   4. d) při dojení, sběru a dopravě mléka je zakázáno užívat nečistých nádob a zařízení, která by mohla zhoršit jakost dodávaného mléka a ovlivnit jeho přirozenou chuť a vůni,
   5. e) dodá-li mlékárna dodavateli konve znečištěné, je dodavatel povinen vyčistit konve na náklad mlékárny.

1. 2. Uvedené podmínky platí přiměřeně i pro dodávané ovčí mléko s tím, že kyselost ovčího mléka nesmí překročit 10° SH.

Máslo.

1. 1. Pro dodávané selské máslo platí tyto jakostní podmínky
   1. a) musí být dobré jakosti, t, j. dobré chuti, vůně a konsistence, čisté, o obsahu nejvýše 18% vody,
   2. b) musí být zdravotně nezávadné, nesmí být žluklé, hořké, znečištěné a nesmí páchnout.
   3. c) musí být čerstvé, t. j., ne starší dvou dnů,
   4. d) musí být baleno podle platných předpisů v čistém pergamenovém papíru nebo v náhradě pergamenového papíru.

1. 2. Máslo vadné jakosti, t. j. mazlavé, špatné konsistence, nakyslé, hořké nebo žluklé chuti, spařené, máslo o mírně zvýšeném obsahu vody nebo slabě znečištěné může být vykupováno, avšak se srážkou z výkupní ceny.
2. 3. Máslo staré, žluklé a hořké, páchnoucí, značně znečištěné nebo máslo se značným obsahem vody, nesmí být vykupováno.

Hrudkový sýr.

Hrudkový sýr musí odpovídat státní normě jakosti, a to hrudkový sýr normě ČSN 57 1137 a míchaný hrudkový sýr normě ČSN 57 1138.

Zjišťování jakosti vykupovaného mléka.

Jakost vykupovaného mléka zjišťují mlékárenské závody. Správnost hodnocení jakosti vykupovaného mléka a proplácení mléka mlékárnou podle tučnosti, kyselosti a dalších jakostních znaků kontrolují inspekční skupiny zřízené při krajských národních výborech.

Pracovníci inspekčních skupin jsou pověřeni jednak vyřizováním stížností dodavatelů na mlékárny, především na nesprávné hodnocení dodávaného mléka, jednak vyšetřováním případů soustavného porušování jakosti mléka dodavateli. Mlékárny jsou povinny povolit pracovníkům inspekčních skupin přístup do všech provozoven a kanceláří, kde se provádí příjem mléka, zjišťování jeho jakosti a vyúčtování vykoupeného mléka, a umožnit jim nahlédnout do všech příslušných záznamů a pořizovat si potřebné výpisy Totéž právo přísluší též okresním plnomocníkům a výkupním pracovníkům ministerstva výkupu při vyšetřování stížností dodavatelů a ověřování správného hodnocení jakosti dodávaného mléka.

Příloha III.

Dodávkové a jakostní podmínky pro vejce.

Dodávkové podmínky.

1. 1. Chovatelé podléhající povinné dodávce vajec jsou povinni dodat konsumní vejce v obci na sběrné místo, které výkupce určí a v obci vyhlásí.
2. 2. Nejmenší přípustná váha dodávaných konsumních vajec je 43 g kus. Při tom však musí být v dodávaném množství větší vejce alespoň v takovém poměru, aby 18 kusů vážilo nejméně 1 kg.

Jakostní podmínky.

1. 1. Dodávaná vejce musí být:
   1. a) čistá, s neporušenou, nedeformovanou, nemytou skořápkou,
   2. b) čerstvá, t. j. se vzduchovou bublinou nepohyblivou do výše 4 mm s přiměřeně pevným a průhledným bílkem, se žloutkem viditelným jen stínově, který je ve střední poloze; zárodek nesmí být zřetelně vyvinut,
   3. c) bez jakéhokoliv povrchového nebo vnitřního zápachu.

1. 2. Vejce špinavá, deformovaná, mytá a ne zcela čerstvá, ale poživatelná, mohou být výjimečně vykupována, avšak se srážkou z výkupní ceny.
2. 3. Vejce nasezená, zkažená nebo z jiných důvodů nepoživatelná, se skvrnitou skořápkou, nahnilá červeně, černě nebo bíle, s krvavým kroužkem, krvavá, s povrchovým pachem nesmí být vykupována.
3. 4. Násadová vejce musí odpovídat podmínkám stanoveným ministerstvy zemědělství a potravinářského průmyslu.

Příloha IV.

Dodávkové a jakostní podmínky pro ovčí vlnu.

Dodávkové podmínky.

1. 1. Vlna musí být ihned po stříži rozprostřena k vyschnutí na 10—14 dní na vzdušném místě a pak uložena v dobrých obalech až do doby taxace a ošetřena s největší péčí tak, aby neutrpěla její jakost.
2. 2. Chovatel je povinen dodat vlnu do výkupního místa. Výkupní místa určuje ve svém obvodu okresní plnomocník v dohodě s výkupním závodem.
3. 3. Chovatel musí připravit k dodání vlnu roztříděnou podle jednotlivých jakostních tříd; kousky musí být roztříděny a zabaleny do zvláštních obalů podlá jednotlivých jakostních skupin. Jestliže ovce byly označeny nesmytelnou barvou nebo dehtem, musí být tyto značky před stříží vystříhány a zařazeny do kousků.

   Vlny netříděné, pokud je při výkupu nelze oddělit a pokud příměs hrubší jakosti přesahuje 10%, se musí posuzovat a cenově hodnotit podle vlny hrubší jakosti.

   Vlny merinové, pokud nebyly chovatelem vytříděny na rouna a kousky, se zařadí podle jemností do příslušné třídy a stanoví se průměrná výtěžnost celého dodaného množství; z tohoto množství au pak odečte část ve výši 10%, které se cenově ohodnotí jako kousky.

1. 4. K reklamaci proti jakostnímu zařazení a cenovému zhodnocení, kterou chovatel neuplatní při výkupu, se nepřihlíží. Nedojde-li při výkupu k dohodě mezi chovatelem a výkupcem, posoudí jakostní zařazení a cenové zhodnocení vlny podle odebraných vzorků orgán státní jakostní inspekce; nedojde-li k odstranění neshody ani tímto způsobem, rozhodne laboratorní zkouška.
2. 5. Vlnu při výkupu hodnotí zástupce krajského výkupního podniku (taxátor), který určí její výtěžnost a jakostní zařazení.
3. 6. Váha dodané surové vlny se zaokrouhlí na celá desetideka tak, že se k množství do 5 dkg nepřihlíží a množství nad 5 dkg se zaokrouhlí směrem nahoru.

Jakostní podmínky.

Tyto jakostní podmínky platí pro výkup surové ovčí vlny, získané stříží živých ovcí všech druhů v tuzemsku chovaných.

Za surovou vlnu se pokládá vlna v přirozeném stavu, po stříži nepraná, s normální příměsí nečistot — „vlna v potu”.

Vlna praná po stříži, nebo jakýmkoliv jiným způsobem již použitá, se na plnění povinné dodávky nezapočítává, její taxace bude však provedena obdobně jako u vlny potní a bude vykoupena formou státního nákupu.

Surová ovčí vlna se při výkupu třídí podle základních jakostních znaků, rozhodných pro posuzování jakosti a hodnocení vlny při výkupu, a podle druhů ovcí, z nichž pochází, na čtyři jakostní skupiny.

Základní jakostní znaky rozhodné pro posuzování jakosti a hodnocení vlny při výkupu.

1. a) Tloušťka či jemnost vlněného vlákna:

   tloušťka vlákna, se pohybuje zpravidla v rozmezí od 20 do 67 mikromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna podle bradfordské stupnice od 80’s do 32’s. Při výkupu se jemnost či síla vlákna posuzuje — pokud nedojde ke sporu mezi chovatelem a výkupcem — jen zrakem a omakem s přihlédnutím k ostatním základním jakostním znakům.

1. b) Délka vlákna:

   je odvislá od druhu, pohlaví, stáří a zdravotního stavu ovce, jakož i od toho, zda jde o vlnu pocházející z ovce, která byla stříhána jednou či dvakrát v témže roce. Ovce jemnovlnné mají kratší vlnu než ovce hrubovlnné. Čím je ovce starší, tím kratší je vlákno. Rovněž z ovcí nemocných je vlákno kratší.

   Při dvojí stříži dává ovce kratší vlnu; proto ovce jemnovlnné smějí být stříhány pouze jednou do roka.

1. c) Obloučkovitost čili kadeřavost:

   Vlákno není úplně rovné, nýbrž zvlněné, obloučkované. Vlna z ovci jemnovlnných se vyznačuje hustou obloučkovitosti, vlna z ovcí hrubovlnných má vlákno zpravidla úplně rovné.

   Hustota obloučkovitosti se posuzuje podle počtu obloučků, připadajících na 1 cm přirozené délky vlákna; při výkupu se zjišťuje — pokud nedojde ke sporu mezi chovatelem a výkupcem — pouze zrakem.

1. d) Něžnost vlny:

   závisí na její jemnosti a obloučkovitosti, a posuzuje se podle měkkého příjemného omaku.

1. e) Lesk:

   vlna musí mít svůj přirozený lesk, který osvědčuje její živost.

   Vlna z ovci jemnovlných vyznačuje se hedvábným leskem, vlna z ovci polohrubovlnných a hrubovlnných, silným, mastným, skelným až kovovým leskem

   Vlna z ovcí nemocných a vlna vymoklá je kalná (matná).

1. f) Stejnoměrnost vlny:

   vlákna mají být v porovnání mezi sebou přibližně stejné síly a téže délky — „vzájemná stejnoměrnost” nebo „vyrovnanost”; jednotlivá vlákna mají být po celé délce přibližné stejně silná bez znatelných zesílených nebo slabých míst — „věrnost vlákna”

1. g) Čistota vlny:

   pro posuzování čistoty vlny je rozhodným, obsah příměsi nečistot. Vlna nesmí obsahovat příliš velké množství nečistot.

   Nečistotami se rozumějí: prach, písek, hlína, části hnoje, zbytky krmivá, steliva, plevelné trávy (řepíky, bodláky) a pod váznoucí na vlně; kusy znečištěné a poškozené močí, zbarvené do žluta, hněda až červenohněda, t. zv. „spálená vlna”; kusy znečištěné zaschlým trusem, t. zv. „lokny” nebo „kaštany”; příměs cizích chlupů.

1. h) Barva vlny:

   obvyklá barva ušlechtilých plemen je bílá nejvýše se žlutým odstínem. Barvu hnědou až černou mají zpravidla ovce typů nešlechtěných. Vlna z ovci nemocných a vlna vymoklá je zbarvena do šedá.

1. ch) Výtěžnost vlny:

   značí v procentech vyjádřený výtěžek prané vlny s obsahem 17% vlhkosti.

Jakostní skupiny.

Jakostní skupina 1 — vlna z ovci jemnovlnných:

Sem patří vlna z ovcí druhu merino.

Při výkupu se třídí na

1. a) vlnu v rounech,
2. b) kousky.

1. a) Vlna v rounech:

   Rounem se nazývá vlna střihaná z jedné ovce, skládající se ze snopků, které jsou navzájem více nebo méně spojeny v jeden celek. Neúplná rouna a větší kusy rouna, které nejsou znečištěny, mohou být zahrnuty do vlny v rounech

   Vlna v rounech je jemná až velmi jemná, husté a pravidelně obloučkovitá, něžná, vyrovnaná a věrná, hedvábného lesku, obsahuje značné množství tuku, takže je obvykle více či méně přirozeně nažloutlá. Délka vlákna musí být nejméně 55 mm. Vlna v rounech jakostní skupiny I. se děli podle jemnosti vlákna na 2 třídy:

   Příloha IV. Dodávkové a jakostní podmínky pro ovčí vlnu. Dodávkové podmínky. Jakostní podmínky. Základní jakostní znaky rozhodné pro posuzování jakosti a hodnocení vlny při výkupu. Jakostní skupiny.

   Třída 1/1:	tloušťka vlákna do 23 mikromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna 64’s a vyšší:
   Třída 1/2:	tloušťka vlákna od 23,1 do 25 makromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna — 64’s — 60’s.

1. b) Kousky:

   Vlna z nožiček, z chvostu, jakož i vlna nadměrně znečištěna nebo poškozena močí a trusem a vlna jinak vadná musí být oddělena a označena jako „kousky” — jakostní skupina I. Dodané kousky nesmějí činit více než 10% z celkově dodaného množství vlny.

   Jakostní skupina II. — vlna z ovcí polojemnovlnných: Sem patří zpravidla vlna z ovcí těchto plemen: černohubky (hampshire), jemná cigája, texel a kříženci těchto plemen, jakož i vyhranění jedincí, kříženci šumavky a valašky s berany texel nebo merino.

   Vlna z Těchto ovcí je hrubší, vlákno je silnější, hrubší obloučkovitosti. Obsahuje méně tuku a je tudíž drsnější.

   Vlna jakostní skupiny II., se dělí podle jemnosti či síly vlákna na 2 třídy:

   Příloha IV. Dodávkové a jakostní podmínky pro ovčí vlnu. Dodávkové podmínky. Jakostní podmínky. Základní jakostní znaky rozhodné pro posuzování jakosti a hodnocení vlny při výkupu. Jakostní skupiny.

   Třída II/3:	tloušťka vlákna od 25,1 do 29 mikromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna 60’s — 56’s.
   Třída II/4:	tloušťka vlákna od 29,1 do 34 mikromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna 56’s — 50’s.

   1. Část vlny obsahující vyšší než přiměřený stupeň příměsí rostlinných nečistot, které z ní nelze normálním způsobem odstranit, jakož i vinu znehodnocenou, poškozenou nebo vadnou je nutno zařadit do „kousků” — jakostní skupina II.

   Jakostní skupina III. — vlna z ovcí polohrubovlnných sem patří zpravidla vlna z ovcí těchto plemen:

   1. Šumavka a kříženci šumavky a valašky s polojemnovlnnými berany, nevyhraněného typu s vlnou obsahující pesíky.
   2. Vlna z těchto ovcí má vlákno silné, hrubé, drsné a pesíky rovné a silné.
   3. Vlna jakostní skupiny III. se zařazuje do jedné třídy.

      Příloha IV. Dodávkové a jakostní podmínky pro ovčí vlnu. Dodávkové podmínky. Jakostní podmínky. Základní jakostní znaky rozhodné pro posuzování jakosti a hodnocení vlny při výkupu. Jakostní skupiny.

      Třída III/5:

      tloušťka vlákna od 34,1 do 40 mikromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna 50’s — 44’s.

   Část vlny obsahující vyšší než přiměřený stupeň příměsí rostlinných nečistot, které z ní nelze normálním způsobem odstranit, jakož i vlnu znehodnocenou, poškozenou nebo vadnou je nutno zařadit do „kousků” — jakostní skupina III.

   Jakostní skupina IV. — vlna z ovcí hrubovlnných:

   1. Do této skupiny patři vlna z ovcí druhu nešlechtěných valašek a karakul. Vlna z těchto ovcí mé vlákno zvlášť silné, drsné a skoro rovné.

   Vlna jakostní skupiny IV. se zařazuje do jedné třídy:

   Příloha IV. Dodávkové a jakostní podmínky pro ovčí vlnu. Dodávkové podmínky. Jakostní podmínky. Základní jakostní znaky rozhodné pro posuzování jakosti a hodnocení vlny při výkupu. Jakostní skupiny.

   Třída IV/6:

   tloušťka vlákna od 40,1—67 mikromilimetrů, což odpovídá jemnosti vlákna 44’s — 32’s

   Část obsahující vyšší než přiměřený stupeň příměsi rostlinných nečistot, které ž ní nelze normálním způsobem odstranit, jakož i vlnu znehodnocenou, poškozenou nebo vadnou, je nutno zařadit do „kousků” — jakostní skupina IV.