Vyhláška ministerstva dopravy o řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemních vodách.

§ 84.

Umístění předmětů na plavidle v zájmu bezpečnosti plavby.

(1) Předměty, které by mohly ohrozit plavidla nebo zařízení na vodách nebo na jejich březích, nesmějí vyčnívat přes čáru boků (příčný profil) plavidla.

(2) Náklad nesmí rovněž přečnívat přes čáru boků plavidla. Výjimečně smí dřevo, rašelina, hatě, rákos, sláma, seno a jiné lehce plovoucí zboží přečnívat přes palubu, ne však více než 1 m na každé straně. Jsou-li pro jednotlivé vodní cesty stanoveny nejvýše přípustné šířky plavidel, nesmí celková šířka nákladu přesahovat tuto předepsanou šířku.

(3) Náklad musí být tak uložen, aby se nedotkl mostů a aby části nákladu nemohly spadnout přes palubu. Překáží-li výška nákladu v rozhledu s kormidelního stanoviště, nutno postupovat podle ustanovení § 14 odst. 3.

(4) Již při nakládání plavidla nutno dbát na rovnoměrné rozložení nákladu, aby plavidlo bylo po naložení v příčném i podélném směru správně vyváženo a nebyla porušena jeho pevnost a těsnost. Těžké kusy musí být správně podloženy, aby se jejich váha rovnoměrně rozložila.

(5) Náklad musí být umístěn tak, aby byl volný průchod ke všem schodům, ke všem východům a otvorům, k protipožárním a záchranným zařízením, a aby nepřekážel řízení plavidla.

(6) Neplovoucí předměty, jež by mohly být plavbě nebezpečné, nesmějí být voženy jako náklad na vorech.

(7) Zvednuté kotvy nesmějí vyčnívat přes největší šířku plavidla; rovněž nesmějí sahat pod dno nebo kýl plavidla nebo pod spodní okraj voru.

(8) Před plavbou na kanálech musí být příďové kotvy a podobná zařízení vzaty na palubu. V kotevních průvlacích smějí zůstat jen takové příďové kotvy, jež pohyblivými rameny přilehnou na obšívku plavidla a nevyčnívají přes vaz. Záďové kotvy, kotevní lana a kotevní řetězy musí být zvednuty podle možnosti až nad hladinu vody, sklopné kotvy musí být vtaženy až ke kotevním průvlakům a zvláštními řetězy nebo lany zajištěny, pokud další zajištění není možné.

§ 85.

Zvláštní pravidla pro dopravu výbušin, hořlavých tekutin, látek, zápalných, žíravin a látek jedovatých.

(1) Výbušiny smějí být přepravovány jen podle povolení orgánů veřejné bezpečnosti. Zásilky výbušin v dovozu a vývozu musí být kromě toho opatřeny za dopravy průvodním listem (povolením k vývozu nebo dovozu) vydaným ministerstvem vnitra.

(2) Výbušiny musí být za dopravy provázeny odpovědným průvodcem, který musí být schválen orgány veřejné bezpečnosti, vyjímaje případy, že průvodcem by byla osoba mající povolení k odběru přepravovaných výbušin.

(3) K dopravě výbušin smí být použito jen krytých plavidel, která jsou pevně stavěna a v dobrém stavu; plavidla musí mít pod palubou uzavřené prostory dobře chráněné proti ohni. Výbušiny smějí být uloženy jen v těchto prostorách.

(4) Dopravuje-li se náklad výbušin na plavidle s vlastním strojním pohonem, nesmí toto plavidlo vléci jiná plavidla. Ve vleku smí být tento náklad dopravován jen na plavidlech bez vlastního strojního pohonu, které má být zařazeno, pokud je to možné, na konci závěsu, a to podle možnosti tak daleko od ostatních vlečených jednotek, jak to připouští bezpečnost plavby a sestava vleku. Plavba s takovým nákladem za noci nebo při zhoršené viditelnosti je zakázána.

(5) Jak plavidla s nákladem výbušin (označená podle § 33 odst. 5), tak i všechna ostatní plavidla je míjející musí zachovávat co největší opatrnost, zejména upravit oheň pod kotly a v ostatních topných tělesech na plavidle, aby bylo co nejvíce zamezeno jiskření, a zachovávat mezi sebou, pokud to dovolují plavební poměry, co největší vzdálenost.

(6) Je zakázáno, aby plavidla přepravující náklad výbušin se zastavovala, vyvažovala nebo zakotvovala v blízkosti jiných plavidel, mostů, železnic, obydlí a pod.

(7) O zákazu kouření, zacházení s otevřeným ohněm, uskladnění výbušin platí jinak obecné předpisy.^*)

(8) O dopravě hořlavin platí bez újmy ustanovení § 33 odst. 1 až 3 zvláštní předpisy.^*)

(9) Pro dopravu hořlavin platí obdobně ustanovení odstavců 4 až 7. Tato ustanovení platí nejen pro plavidla naložená hořlavinami, nýbrž i pro nádržové lodi vyprázdněné, pokud nádrže nebyly zbaveny plynů parou nebo jiným způsobem. Před prováděním oprav, při nichž se používá otevřeného ohně nebo jest možnost vzniku jisker, musí být plavidla, která měla náklad hořlavin, řádně vyčištěna a odpařena.

(10) O dopravě látek zápalných, nepatřících mezi výbušiny, a o dopravě žíravin platí rovněž zvláštní předpisy.^**)

(11) Při dopravě látek jedovatých třeba zachovávat mimořádnou opatrnost, zejména učinit taková provozní a kontrolní opatření, aby bylo zabráněno ohrožení zdraví a života osob majících k nim přístup, jakož i zneužití jedů. O tom, co se považuje za jedy a jak se s nimi zachází, platí jinak zvláštní předpisy.^***)

§ 86.

Plavba malými plavidly.

(1) Plavba malými sportovními a rekreačními plavidly bez vlastního strojního pohonu je dovolena jen osobám starším 15 let, osobám mladším jen v doprovodu těchto osob.

(2) Půjčovny loděk půjčují loďky za podmínek stanovených plavební správou. Osobám opilým, jakož i osobám, jež by z jiných příčin mohly ohrozit bezpečnost plavby, je půjčování loděk zakázáno. Půjčováni loděk je též zakázáno za vysokých vodních stavů, za silného větru a vlnobití.

(3) Půjčovny loděk musí být vybaveny záchrannými loďkami, záchrannými kruhy nebo jinými vhodnými záchrannými prostředky. Po dobu provozu půjčoven loděk musí být vždy přítomna odpovědná osoba znalá plování, veslování a záchranných prací.

§ 87.

Vedení a zařízení křižující vodní cesty.

(1) Je zakázáno provádět neoprávněně v plavební dráze jakékoli úkony (na př. natahovat lana, vodiče, budovat hrázky a pod.), které by mohly plavbu ztížit, ohrozit nebo vůbec znemožnit.

(2) U vedení křižujícího plavební dráhu, musí být nejnižší jeho bod nad nejvyšší plavební hladinou

1. a) u horních vodičů převozů, lanových drah, potrubí a pod. na splavných vodních cestách nejméně 12 m, na vorosplavných nejméně 6 m a na ostatních vodách nejméně 5 m,
2. b) u elektrického vedení podle zvláštních předpisů o tom platných.^*)

§ 88.

Ochrana vodních cest a jejich zařízení.

(1) Jest zakázáno kotvit, jakož i vléci kotvy, řetězy nebo jiné předměty

(2) Na úsecích uvedených v předcházejícím odstavci smí být použito tyčí a bidel jen v případu nouze, a to s mimořádnou opatrností.

(3) Remorkéry a plavidla s vlastním strojním pohonem musí před rozjetím a během plavby zachovávat dostatečnou vzdálenost od břehů. Při plavbě v bezprostřední blízkosti břehů musí být rychlost přiměřeně snížena. Zkoušet běh lodních šroubů je dovoleno jen tehdy, je-li záď lodi natolik vzdálena od břehu, že dno a svahy nebudou poškozeny. Jest zakázáno vymílat dno a svahy kanálů lodním šroubem.

(4) Opírat se železem okovanými vesly, háky, bidly a pod. o mosty a jiné vodní stavby na vodách nebo při nich není dovoleno. Náraz plavidel na vodní stavby nutno zmírniti nárazníky. Vyvažování plavidel na vodní stavby a jejich příslušenství mimo zařízení k tomu určená jest zakázáno.

(5) Kůly, železné tyče nebo kolíky nesmějí být zaráženy na břehových svazích, na potahové stezce nebo na vodních stavbách. Jakékoli poškozování výhonů, dlažeb a opevněných svahů (jako rozebíráni dlažby, přemisťování kamenů záhozu, kopání jam, zarážení nebo upevňování kůlů, kotev a pod.), je zakázáno.

(6) Vstup na vodní stavby a průplavní zařízení jest dovolen osobám, které nepatří k posádkám plavidel, jen se svolením správy těchto staveb a zařízený Ustanovení § 130 zůstává nedotčeno.

(7) Na potahové stezce, na hrázích a břehových svazích nesmí nikdo neoprávněně jezdit s vozidlem nebo na koni, hnát nebo pást dobytek.

§ 89.

Ochrana plavebních znaků.

Jest zakázáno používat plavebních znaků (na př. bojí, plováků, pobřežních znaků a pod.) k vyvazování nebo přemisťování plavidel, jakýmkoliv způsobem se na plavební znaky zavěšovat, neoprávněně je přemisťovat, poškozovat nebo ničit.

§ 90.

Nedovolené vyvazování.

Stromů, zábradlí, kůlů, stožárů elektrického vedení, hraničních nebo kilometrových kamenů, koleji dráhy nebo jeřábů a podobných předmětů nesmí být používáno ani k vyvažování ani k přemisťování plavidel, pokud nejsou k tomu výslovně určeny.

§ 91.

Chování při nízké a vysoké vodě a při zámraze.

(2) Za vodních stavů, pří kterých jest přilehlé území zatopeno, musí se plavidla s vlastním strojním pohonem držet pokud možno nejdále od zátopových hrází a od takových úseků, které jsou označeny červeně orámovanými pravoúhlými trojúhelníkovými bílými tabulemi, s úhly 30° a 60° a se špičkou směřující do úseku; nesmějí také plout větší rychlostí, než které je nezbytně třeba k bezpečnému řízení.

(3) Před velkou vodou musí být všechna plavidla odklizena do ochranných přístavů, po případě na jiná chráněná místa nebo, je-li možno, vytažena na břeh mimo dosah vody.

(4) Obdobně nutno postupovat při tvoření zámrazy tak, aby žádné plavidlo nezamrzlo na volné trati.

§ 92.

Zákaz vhazování předmětů a vylévání tekutin do vody.

(1) Jest zakázáno házet, vylévat nebo jinak vypouštět do vody pevné předměty nebo tekutiny, které by mohly ztěžovat nebo ohrožovat plavbu, po případě poškozovat plavidla, zařízení na vodní cestě a vodní stavby.

(2) Dále jest zakázáno vypouštět do vody zbytky olejů a tekutých pohonných látek a jinak hrubě znečišťovat vodní tok; přísnější zákonné zákazy zůstávají nedotčeny.

§ 93.

Ochrana proti kouři.

(1) Dovolují-li to provozní poměry, musí být oheň pod kotly udržován takovým způsobem, aby za podjíždění pevných mostů, proplouvání plavebních komor, jakož i při plavbě podél hustě osídlených břehů se zabránilo přílišnému dýmání; při podjíždění pevných mostů musí být komíny sklopeny.

(2) Parníky smějí volit své stanoviště v blízkostí pevného mostu tak, aby vzdálenost komínů od mostu byla nejméně 30 m.

§ 94.

Ochrana proti hluku.

Plavební správa může zakázat plavidlům silně hlučícím nebo plavidlům s nesprávně seřízeným motorem plavbu buď vůbec nebo na určitých úsecích.

§ 95.

Desinfekce a boj proti škodlivým živočichům.

(1) Vůdci plavidel, na nichž se má provádět desinfekce, desinsekce nebo deratisace (dále jen „desinfekce”) podle pokynů orgánů hygienické a protiepidemické služby, musí to předem oznámit orgánům plavební správy. V případě, že by desinfekce mohla ohrozit zdraví nebo život lidi, musí plavidlo zaujmout podle příkazů orgánů plavební správy takové místo, aby stálo mimo dosah jiných plavidel a obytných budov.

(2) Jestliže podle rozsahu nebezpečí a se zřetelem na platné předpisy o ochraně zdraví a života nesmí na plavidle zůstat posádka, je vůdce plavidla povinen, zajistit bezpečné vyvázání plavidla a přizpůsobování úvazů podle kolísání vodní hladiny; při těchto opatřeních nutno podle potřeby použít podle platných předpisů ochranných masek a pod.

(3) Plavidla, která při desinfekci ohrožují zdraví nebo život lidi, musí být označena za dne žlutou vlajkou s černou lebkou a zkříženými hnáty; za noci musí být tato vlajka tak osvětlena, aby byla dobře viditelná. Přístup k plavidlu (lávka, můstek a pod.) musí být přehrazen lanem nebo řetízkem, na němž, po případě v jehož bezprostřední blízkosti musí být umístěna na viditelném místě tabulka s nápisem „Vstup zakázán! Nebezpečí otravy plynem!“

§ 96.

Zákaz koupání.

(1) Koupání jest zakázáno

1. a) v úseku 50 m nad až 50 m pod mosty, jezy, přehradními hrázemi, vjezdy do přístavů a přístavními můstky,
2. b) v plavebních komorách a v příjezdních kanálech,
3. c) na místech zvlášť vyznačených.

(2) Předpisy, které omezují nebo zakazují koupání na jiných místech než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, zůstávají nedotčeny.

(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1.

§ 97.

Rybolov.

Chytání ryb nesmí být prováděno způsobem, který by ztěžoval plavbu nebo ohrožoval její bezpečnost.

§ 98.

Postup při nehodách.

Hrozí-li plavidlu potopení nebo stalo-li se neschopným manévrování, musí jeho vůdce uvolnit ihned plavební dráhu pro ostatní plavbu a učinit vše možné, aby zabránil potopení plavidla. Není-li to možné, musí se pokusit dostat se s plavidlem na nejbližší mělké místo, aby další záchranné práce byly ulehčeny.

§ 99.

Záchrana lidských životů na plavidle.

(1) Vůdce plavidla musí při nehodách, ohrožujících lidské životy na plavidle, nasadit pro jejich záchranu všechny prostředky, které má k disposici.

(2) Spadne-li někdo s plavidla do vody, je třeba ihned dávat signál »Člověk přes palubu«, který pozůstává zopakování krátkých zvuků (více než pět); na tento signál musí ihned jak posádka vlastního plavidla, tak i posádka všech plavidel, které jsou v blízkosti, použít všech po ruce jsoucích prostředků (záchranné kruhy, bidla, loďky) k záchraně tonoucího.

(3) Obdobně nutno postupovat při záchraně každého jiného tonoucího.

§ 100.

Poskytnutí pomoci.

Při nehodách, při nichž hrozí zatarasení plavební dráhy nebo jsou ohroženy lidské životy, jest vůdce každého plavidla, které je v blízkosti, povinen neprodleně poskytnout pomoc, pokud tím neohrozí bezpečnost svého vlastního plavidla nebo

§ 101.

Nouzové signály.

Žádá-li plavidlo v nouzi o pomoc, dává současně nebo odděleně tyto signály:

1. za dne
   1. a) kroužením vlajkou,
   2. b) zvoněním nebo opakováním dlouhého zvuku,

1. za noci
   1. a) kroužením světla,
   2. b) zvoněním nebo opakováním dlouhého zvuku,
   3. c) ohněm na plavidle, na př. zapálením dehtového sudu nebo oleje, avšak jen v případech, kdy to druh nákladu připouští.

§ 102.

Signály při nebezpečí a varovné signály.

Plavidla, která nejsou schopna manévrování, musí upozornit na svůj stav, blíží-li se jiné plavidlo, dáváním signálu »Pozor« a pak »čtyři krátké zvuky« nebo máváním

1. a) za dne červenou vlajkou,
2. b) za noci červeným světlem.

§ 103.

Nehody plavidel.

(1) Vůdce plavidla musí se pokud možno ihned postarat o podání hlášení nejbližšímu orgánu plavební správy,

1. a) došlo-li při provozu plavidla k usmrcení anebo k těžkému poranění člověka,
2. b) došlo-li k najetí nebo potopení plavidla nebo k nárazu plavidla na neznámý předmět pod vodou,
3. c) došlo-li k uváznutí voru nebo jeho rozpadnutí,
4. d) způsobilo-li plavidlo v důsledku srážky se stavbami na vodní cestě nebo s jiným plavidlem věcnou škodu anebo takovou škodu utrpělo.

(2) Došlo-li při provozu plavidla k usmrcení anebo k těžkému poranění člověka, nebo je-li podezření, že nehoda byla způsobena trestným činem, je vůdce plavidla povinen vyrozumět o tom neprodleně též nejbližší orgán veřejné bezpečnosti.

(3) Na uvázlých plavidlech nebo na plavidlech neschopných další plavby musí vůdce plavidla se svou posádkou zůstat až do obdržení dalších příkazů na plavidle, v případě potopení plavidla v blízkosti místa nehody.

(4) Dojde-li k nehodě při proplouvání komorou, nutno o tom ihned uvědomit také správu tohoto objektu.

(5) Aby bylo umožněno řádné vyšetření příčin a rozsahu plavebních nehod, jsou vůdcové plavidel i ostatní členové lodních posádek zúčastněných na nehodě povinni sdělit orgánům plavební správy všechny potřebné údaje s nehodou souvisící. Za tím účelem jsou povinni povšimnout si všech důležitých okolností, a to zejména

1. a) přesného času a místa nehody (hektometru neb jiného charakteristického bodu) a vzdálenosti od břehu, mostu, plavební komory a pod.,
2. b) povětrnostních poměrů v době nehody (větru, viditelnost a pod.),
3. c) výšky vodního stavu a proudových poměrů,
4. d) situace a rychlosti plavidel před nehodou a při nehodě,
5. e) zda a jaké signály, jakož i kdy a kým byly dávány,
6. f) jak si počínaly osoby zúčastněné na nehodě,
7. g) ostatních okolností s nehodou souvisících (na př. poruchy řízení, nedostatku výstroje, stavu strojního zařízení a pod.).

§ 104.

Hlásky.

(1) Jestliže v plavební dráze nebo v její blízkosti uvázlo nebo se potopilo plavidlo, musí vůdce pokud možno ihned postavit na vhodném místě hlásku v dostatečné vzdálenosti nad místem nehody a podle potřeby též pod tímto místem, aby připlouvající plavidla mohla být včas upozorněna a mohla učinit zavčas potřebná opatření.

(2) Vůdce plavidla jest kromě toho povinen učinit všechna opatření, která jsou v jeho moci, aby prostřednictvím orgánů plavební správy, vodohospodářských nebo jiných orgánů státní správy byla o nehodě uvědoměna všechna plavidla, jsoucí na cestě nebo připravená k odplutí v přilehlém úseku nad místem a, je-li třeba, i pod místem nehody.

(3) Hlásky musí blížící se plavidla uvědomit vhodným způsobem (voláním a pod.) o místu nehody; ve dne musí mávat červenou vlajkou, v noci červeným světlem.

(4) Hlásky zůstanou na místě tak dlouho, dokud plavidlo nebude uvolněno nebo dokud orgány plavební správy neprohlásí, že jich není třeba.

§ 105.

Označení uvázlých nebo potopených plavidel a jiných překážek.

(2) Vlajky a světla nutno umístit tak vysoko, aby byly se všech stran viditelné.

(3) Leží-li plavidlo tak, že tyto znaky nelze na něm umístit, musí být znaky umístěny v dostatečném počtu na člunech, bojích nebo jiným vhodným způsobem.

(4) Orgány plavební správy zajistí označení jiných překážek způsobem uvedeným v odstavci 1 až 3.

§ 106.

Změna polohy plavebních znaků; ztráta předmětů.

(1) Jestliže plavidlo přemístilo nebo poškodilo plavební znak nebo ztratilo nějaký předmět, kterým může být plavba ztížena nebo ohrožena, jest vůdce plavidla povinen ohlásit to neprodleně nejbližšímu orgánu plavební správy.

§ 107.

Uvolnění plavební dráhy.

(1) Jestliže uvázlé nebo potopené plavidlo nebo předmět z plavidla ztracený přivodí nebo může přivodit úplné nebo částečné zatarasení plavební dráhy, jest vůdce plavidla povinen učinit potřebná opatření, aby plavební dráha byla co nejdříve uvolněna.

(2) Totéž platí, je-li plavidlo neschopno manévrování nebo hrozí-li mu potopení.

(3) Provozovatel plavidla je povinen odstranit uvázlá nebo potopená plavidla a předměty ztracené v plavební dráze, ohrožují-li bezpečnost plavby. Orgány plavební správy zařídí odstranění těchto překážek na náklad provozovatele plavidla, nesplní-li provozovatel plavidla svou povinnost v přiměřené nebo plavební správou stanovené lhůtě, nebo vyžaduje-li bezpečnost plavby jejich okamžité odstranění.

§ 108.

Povinnost hlášení plavebních překážek.

Zpozoruje-li vůdce plavidla v plavební dráze nějaký předmět nebo zjistí-li nehodu, kterou by mohla být ztížena nebo ohrožena plavba, musí o tom učinit hlášení nejbližšímu plavebnímu orgánu.

§ 109.

Plovoucí zařízení.

Povinnosti uložené v tomto oddílu vůdcům plavidel postihují u plovoucích zařízení osoby, které byly pověřeny dozorem na nich.

§ 110.

Nakládání, vykládání a odlehčování.

Plavidla smějí nakládat, vykládat nebo odlehčovat mimo přístavy a překladiště jen se souhlasem orgánů plavební a vodohospodářské správy.

§ 111.

Označení hranic rejd a stanovišť.

§ 112.

Přibližování k plavebním komorám.

(1) Plavidla — s výjimkou malých plavidel — musí, blíží-li se k plavební komoře, oznámit úmysl, že chtějí použít komory, »jedním dlouhým zvukem«. Tam, kde je více plavebních komor, mohou dát »dva dlouhé zvuky«, potřebují-li k proplavení velké komory.

§ 113.

Chování v obvodu plavebních komor.

(1) V obvodu plavebních komor jest dovoleno plout jen mírnou rychlostí. Při vplouvání do plavebních komor nesmí být rychlost větší než jak je nutno pro bezpečné řízení plavidla. Současně musí být provedena opatření, aby stroje byly připraveny k rychlému uvedení do chodu zpět.

(2) Do obvodu plavebních komor náleží kromě vlastního proplavovacího zařízení také vodní plochy nad a pod komorami až k místům, kde končí zařízení k vyvažování plavidel (pacholata, vázací kruhy, úvazové piloty).

(3) Plavidla smějí prodlévat nebo přenocovat v plavebních komorách, v prostorách před nimi a v příjezdních kanálech jen, dovolí-li to všeobecně orgány plavební správy nebo v jednotlivých případech správa plavebních komor.

(4) V plavebních komorách a jejich obvodu jest zakázáno

1. a) opírat se okovanými sochory (vzpěrami) nebo bidly o opevněné svahy, vrata komor a zdivo za účelem odstrkování (odtlačování) plavidel od břehu a jejich posunování,
2. b) kotvit nebo vláčet kotvy, řetězy, vázací nebo vlečná lana,
3. c) bez povolení správy plavebních komor nakládat, vykládat nebo nechat nastoupit a vystoupit cestující.
4. d) neoprávněně obsluhovat provozní zařízení plavebních komor a jezů,
5. e) neoprávněně vstupovat na zařízení plavebních komor a jezů,
6. f) hlučet v plavebních komorách,
7. g) znečišťovat vodu a zdivo.

(5) Plavidla čekající na proplavení musí popojet tak daleko, aby po signálu k vjezdu mohla neprodleně vplout do komory.

(7) Plavidla, která vzhledem ke svým rozměrům mohou použít jen určité komory, musí vyčkat před směrovým zařízením, až jim bude tato komora přikázána.

(8) Před proplavováním smějí plavidla předjíždět ostatní plavidla čekající na proplavení jen tehdy, mají-li být přednostně proplavena.

(9) Čekající plavidla nesmějí zatarasit plavební dráhu. Vleky nesmějí stát vedle sebe. Přistávací místa převozů nebo osobních lodí musí zůstat volná. Vleky musí být v případě potřeby rozděleny, aby převozům a osobním lodím umožnily přistání.

(10) Před vplutím do plavební komory musí být vlečná lana na krátko přitažena, přečnívající součásti výstroje (jako palubní jeřábky, člunová vesla, příďové kotvy, řetězy, lana) zataženy na palubu a plourací peruti (káči), sklopné a záďové kotvy zvednuty. Je-li třeba, musí být také stožáry a komíny sklopeny. Plachty nutno svinout.

(11) Vůdci poškozených plavidel musí upozornit před vplutím správu plavebních komor na toto poškození.

§ 114.

Pořadí proplavování.

(1) Proplavování se děje, pokud dále není určeno jinak, v pořadí připlutí k plavební komoře. Po proplavení proti proudu následuje zpravidla proplavení po proudu.

(2) Plavidla, která na signál ke vplutí nejsou připravena k proplavování, přijdou na řadu teprve, až ukončí přípravné práce.

(3) Služební plavidla orgánů státní správy při plnění svých úkolů a těžce poškozená plavidla mají přednost v proplavování mimo pořadí před všemi ostatními plavidly; totéž platí pro záchranná a požární plavidla při plavbě k místu nehody, jakož i pro plavidla, která jsou označena podle ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a plují s nákladem.

(4) Na požádání proplavují se přednostně v níže uvedeném pořadí před jinými plavidly než těmi, která jsou uvedena v odstavci 3,

1. a) osobní lodě, plující podle stanoveného, veřejně vyhlášeného řádu,
2. b) jiné osobní lodi, mající cestující na palubě, jsou-li ohlášeny nejméně hodinu před proplavením,
3. c) plavidla se zvláštním povolením orgánů plavební správy.

(5) Plavidla bez přednostního pořadí k proplavení nemusí připustit na každé komoře více než jedno proplavení plavidel uvedených v odstavci 4 písm. c).

(6) Správa plavebních komor může v zájmu lepšího využití prostoru komor změnit pořadí proplavování.

(7) Plavidla, jichž se nepoužívá v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě, se proplavují, pokud nemohou použít pro svou přepravu zvláštních zařízení, jen ve skupinách nebo společně s jinými plavidly; výjimečně mohou být tato plavidla proplavována také jednotlivě po stanovených čekacích dobách.

§ 115.

Doba proplavování.

(1) Proplavovat lze zpravidla jen v pevně stanovených provozních hodinách. Tyto se veřejně vyhlašují. Mimo provozní hodiny se proplavuje jen, pokud to dovolí provozní poměry.

(2) Proplavování mimo provozní hodiny musí být hlášeno (po případě telefonicky) včas, nejpozději půl hodiny před koncem provozních hodin. Při tom nutno udat

1. a) jméno a bydliště ohlašujícího a vůdce plavidla,
2. b) označení plavidla, jakož i počet a druh vlečených jednotek,
3. c) plavební komory, které mají být propluty,
4. d) doba připlutí ke komorám.

(3) Ohlášení pozbývá platnosti, jestliže udaná doba připlutí byla překročena o více než půl hodiny.

(4) Nebyla-li hlášená plavba nastoupena nebo byla-li přerušena, je nutno o tom neprodleně vyrozumět všechny dosud nepropluté plavební komory, u nichž bylo ohlášeno proplutí.

§ 116.

Proplouvání plavebními komorami.

(1) Vplutí do komory se řídí za dne a za noci těmito optickými signály:

(2) Pokud nejsou plavební komory vybaveny optickými signalisačními zařízeními podle odstavce 1, je vplouvání do plavebních komor upraveno takto:

(3) Plavidla musí vplout do plavební komory tak daleko a zaujmout v ní takové místo, aby nepřekážela při vplouvání a využití plavební komory plavidlům, která za nimi následují. Zejména poslední plavidlo, vplouvající s horní vody musí vplout tak daleko, aby při vypouštění komory nemohlo nasednouti na záporník.

(4) při vplouvání, stání v komoře a při vyplouvání nutno se vyvarovat jakéhokoliv nárazu plavidla na jednotlivé části stavby, zejména na vrata komory; za tím účelem nutno spustit s paluby na obou stranách oděrková lana, korkové nárazníky nebo pod., aby bylo zabráněno poškození staveb a jiných plavidel.

(5) Pokud plavidla jsou v komoře, musí být napřed i vzadu bezpečně upevněna na vázacích zařízeních (pacholatech nebo úvazových křížích) dostatečně pevnými a dlouhými vázacími nebo vlečnými lany. Vázací a vlečná lana musí být pozorně povolována a zkracována. Poháněči zařízení plavidla musí být na požádání zastavena.

(6) Po dobu proplavování komorou musí být palubní posádka v plném počtu na palubě, pokud nemusela vystoupit na břeh, aby vynesla vyvazovací lana a pod.

(7) S vyplutím z komory smí být započato, až je výjezd uvolněn. Pokud budou dávány optické signály, značí

(8) Vleky smějí vyplouvat z komory jen s krátkými vlečnými lany mezi plavidly.

(9) Plavidla vyplouvající proti proudu nesmějí přistát na místech, určených za stanoviště pro plavbu po proudu a naopak plavidla vyplouvající po proudu nesmějí přistát na místech, určených za stanoviště pro plavbu proti proudu.

(10) Vůdcové plavidel, jejichž připlutí bylo hlášeno nejblíže příští plavební komoře, avšak v plavbě k této komoře nepokračují bez zastávky, nýbrž chtějí cestou nakládat nebo vykládat, musí to oznámit plavidelníku při odbavení, právě tak jako vůdcové remorkérů, kteří cestou k nejblíže příští komoře chtějí přibrat další závěsy nebo závěsy vypustit.

§ 117.

Proplouvání jezovými propustmi, bezpečnostními vraty a zdvihadly.

(1) Ustanovení tohoto oddílu se přiměřeně použije i pro proplouvání jezovými propustmi, bezpečnostními vraty a zdvihadly.

(2) Na vodních plochách nad a pod jezy a v bezprostřední blízkosti vodních elektráren smí se plout jen, pokud to dovolí orgány plavební správy buď všeobecně nebo případ od případu.

(3) Plavidla s vlastním strojním pohonem a vleky nesmějí proplouvat jezovými propustmi větší rychlostí než rychlostí bezpodmínečně nutnou k jejich bezpečnému řízení. V obvodu jezu musí být stroj udržován v pohotovosti tak, aby plavidlo bylo schopno kdykoliv manévrovat.

(4) Remorkéry smějí proplouvat jezovými propustmi jen s takovým počtem vlečených jednotek, jaký dovoluje bezpečné proplouvání bez ohrožení vodního díla a závěsu.

(5) Plavidla plující samotíží musí otočit nad jezem u tabule s nápisem »Otočit« a po zádi splouvat jezovou propustí. Není-li tu tabule nebo byla-li učiněna zvláštní opatření ke zvýšení řiditelnosti, otočení plavidla není zapotřebí.

(6) Při plavbě jezovými propustmi nesmějí ani otočená plavidla splouvat pomocí kotvy nebo řetězu.

(7) Plavební propusti jezů se označí, pokud jest třeba, jako průjezdní pole pevných mostů (§ 65 odst. 2). V tomto případě není třeba dávat optické signály podle ustanovení § 116 odst. 1 a 2.

(8) K uzavřeným bezpečnostním vratům se smí připlout jen na vzdálenost 100 m.

§ 118.

Jízdní řády.

(1) Provozovatel pravidelné dopravy osob mučí předložit ke schválení nejpozději dva týdny před zahájením plavby plavební správě, v jejímž obvodu bude plavba provozována, jízdní řád s udáním časů příjezdů a odjezdů, jakož i přístavišť. Totéž platí pro změny jízdního řádu.

(2) Provozovatel musí na požádání plavební správy změnit schválený jízdní řád, vyžadují-li to k zajištění bezpečnosti plavby důležité provozní poměry na přístavišti nebo na trati.

(3) Plavba se musí provozovat podle schváleného jízdního řádu.

(4) Jízdní řád musí být vyvěšen na přístavištích a na palubě lodi a musí být dobře čitelný.

§ 119.

Přístaviště.

(1) Osobní lodi smějí přistávat jenom na přístavištích, povolených plavební správou. Přístaviště musí být označeno jménem obce nebo místa.

(2) Přístavní můstky umístěné na přístavištích musí být bezpečně vyvázány do břehu a umožňovat bezpečný přechod se břehu na můstek a na přístavší plavidlo. Při větším kolísání hladiny musí být můstky popouštěny nebo povytahovány, aby byl zajištěn bezpečný přechod mezi břehem a plavidlem. Obdobně musí být provedeno přizpůsobení bezpečného přechodu se břehu na plavidlo při pevných přístavních můstcích.

§ 120.

Provoz na přístavištích.

(1) Plavidla, která nejsou určena pro dopravu osob, a sportovní plavidla musí neprodleně uvolnit přístaviště, má-li přistát osobní loď.

(2) V případě, že jsou řízením provozu na přístavištích pověřeny zvláštní orgány, musí vůdcové plavidel jejich příkazů uposlechnout. Plavidla, která nejsou určena pro dopravu osob, a sportovní plavidla smějí přistávat jen se souhlasem těchto orgánů.

(3) Plavidla smějí se zdržet na přístavištích jen po dobu, potřebnou k nastoupení a vystoupení cestujících, jakož i k naložení neb vyložení nákladu. Delší pobyt na přístavištích je dovolen jen tehdy, neztěžuje-li se tím doprava cestujících

(4) K jiným účelům, než jak jsou uvedeny v odstavci 1 až 3, nesmí být přístavišť používáno (na př. ke koupání, chytání ryb, praní prádla a pod.). Vyvazování plavidel v úseku 100 m nad a 100 m pod přístavištěm jest zakázáno; orgány plavební správy mohou však v odůvodněných případech povolit výjimku z tohoto zákazu.

§ 121.

Nastupování a vystupování cestujících.

(1) K nastupování a vystupování smějí cestující použít jen vchodů a východů, přístavních můstků a lávek, příchodů a schodů k tomu určených. Přístavní můstky a lávky musí být opatřeny dostatečně vysokým a pevným zábradlím, po případě zařízením k uzavření vchodu. Cestující nesmějí vstoupit na loď nebo s ní vystoupit, pokud nedal k tomu výslovné svolení vůdce plavidla nebo osoba jím pověřená.

(2) Vůdce plavidla nebo osoba jím pověřená smí dovolit nastupování a vystupování teprve tehdy, když osobní loď byla řádně uvázána a když se přesvědčil, že

1. a) příchod a odchod cestujících na přístavišti se může dít bez nebezpečí,
2. b) přístaviště je v řádném stavu,
3. c) za šera jest přístaviště dostatečně osvětleno.

(3) Vstup na přístavní můstky a lávky se břehu je dovolen, až cestující vystoupí s lodi a opustí přístavní můstek nebo lávku. Tento zákaz musí být zřetelně a viditelně vyznačen u vstupu na přístavní můstek nebo lávku.

(4) Jest zakázáno nechat cestující vystupovat nebo nastupovat přes jiná plavidla.

(5) Dopravuje-li se kromě cestujících také zboží, nesmí být k jeho nakládání a vykládání použito přístavních zařízení, určených pro cestující, současně s jejich nastupováním a vystupováním.

(6) I pro jediného cestujícího musí loď řádně přistát na přístavišti uvedeném v jízdním řádu.

§ 122.

Odmítnutí cestujících.

Vůdce plavidla nebo jeho zástupce jest povinen vyloučit z dopravy osoby, které by mohly ohrožovat, po případě obtěžovat cestující nebo rušit plavební provoz.

§ 123.

Nejvyšší počet cestujících.

(1) Nejvyšší počet cestujících, stanovený pro plavidlo, musí být zřetelně vyznačen na dobře viditelném místě.

(2) Použije-li se prostoru určeného pro cestující zčásti pro umístění zboží nebo zvířat, zmenšuje se za každou polovinu čtverečního metru tím zaujatého prostoru nejvýše přípustný počet cestujících o 1 cestujícího.

(3) Vůdce plavidla nebo jeho zástupce musí pečovat o to, aby nejvýše přípustný počet cestujících nebyl překročen.

§ 124.

Pořádek na plavidlech a na přístavištích.

(1) Cestující a použivatelé přístavišť musí si počínat tak, aby neohrožovali provoz a nepřekáželi jiným osobám nebo je neobtěžovali; musí uposlechnout nařízení vůdce plavidla, jeho zástupce a orgánů pověřených řízením provozu na přístavištích.

(2) Vůdce plavidla musí pečovat o to, aby cestující byli v zájmu bezpečnosti plavidla rovnoměrně rozmístěni a aby přístup k východu nebyl zatarasen.

(3) Vstup na stanoviště vůdce plavidla a do strojovny je cestujícím zakázán; proto je na těchto místech nutno umístit tabulky o zákazu vstupu.

(4) Za šera musí být prostory pro cestující dostatečně osvětleny. Osvětlení nesmí mít nepříznivý vliv na zřetelné rozeznávání světel předepsaných pro plavidlo a nesmí rušivě oslňovat.

(5) Zboží a zvířata musí být tak umístěny, aby neobtěžovaly a neohrožovaly cestující.

(6) Orgány pověřené dozorem na provoz přístaviště jsou povinny vykázat z přístaviště osoby, které by mohly ohrozit provoz nebo obtěžovat jiné osoby.

§ 125.

Zákaz vlečení.

Osobní lodi, které jsou obsazeny cestujícími, nesmějí plout v bočním seskupení; nesmějí vléci ani být vlečeny, pokud to není nezbytně nutné k odvlečení poškozeného plavidla.

§ 126.

Zmocnění orgánů plavební správy.

Orgány plavební správy mohou k úpravě dopravy osob povolit výjimky z ustanovení tohoto oddílu anebo je doplnit dalšími předpisy.