(1) Směnou bytů se rozumí smlouva, kterou se uživatelé bytů dohodli o jejich vzájemné výměně.
(2) Směnou bytů není, chce-li si uživatel vyměnit svůj byt za jiný, který podléhá ohlašovací povinnosti vlastníka domu.
(3) Při více směnách, jež na sebe vzájemně navazují (t. zv. dvojsměny, trojsměny atd.), posuzuje se každá vzájemná výměna bytů jako samostatná směna.
Předmětem směny může být též část bytu vlastníka rodinného domku daná do nájmu, zejména nadpočetné místnosti nadměrného bytu, pro něž výkonný orgán místního národního výboru přikázal podle dříve platných předpisů (§ 18 odst. 2 zákona č. 138/1948 Sb.) vlastníku domku nájemníka
(1) Směnit byty je dovoleno toliko s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru. Jsou-li byty, jež mají být vzájemně vyměněny, v různých obcích, je ke směně potřebí přivolení výkonných orgánů místních, národních výborů obou obcí.
(2) Výkonný orgán místního národního výboru dá přivolení ke směně, dosáhne-li se jí účelnějšího nebo vhodnějšího využití bytového prostoru, zejména je-li směna odůvodněna zdravotním stavem uživatele bytu nebo je-li jejím důvodem nadměrnost bytu nebo placení místního poplatku z bytu nebo zkrácení vzdálenosti od pracoviště.
(3) Výkonný orgán místního národního výboru nedá přivolení ke směně domovnického bytu, jestliže uživatel tohoto bytu neprokáže, že osoba, s níž se dohodl na směně, platně sjednala s vlastníkem domu pracovní poměr domovnický nebo že vlastník domu za jiných podmínek souhlasí se směnou. Výkonný orgán místního národního výboru rovněž odepře přivolení ke směně, neprokáží-li uživatelé bytů, že se dohodli též o ubytování osob, které bydli v bytech, jež mají být vyměněny, vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.
Přivolení výkonného orgánu místního národního výboru se nevyžaduje ke směnám vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra. Je ho však potřebí, je-li takovým bytem toliko jeden z bytů, jež mají být vyměněny.
(1) Souhlasu vlastníka domu je potřebí ke směnám podnikových bytů, bytů ministerstva vnitra, družstevních bytů, jakož i ke směně části bytu vlastníka rodinného domku dané do nájmu (§ 113). Je-li však podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, dává souhlas ke směně bytu organisace nebo krajská správa místo domovní správy,
(2) Při rozhodování o žádostech za přivolení ke směně musí výkonný orgán místního národního výboru ve všech případech, tedy i tam, kde ke směně není potřebí souhlasu vlastníka domu, dát vlastníku domu příležitost, aby mohl v řízení uplatnit své stanovisko a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 správního řádu č. 20/1955 Sb.).
Rozhodnutí o žádosti za přivolení ke směně vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí je uživatelům bytů, kteří se dohodli na směně, a vlastníkům domů, v nichž jsou byty, jež mají být vyměněny; v rozhodnutí stanoví výkonný orgán též lhůtu, ve které uživatelé bytů musí si je skutečně vyměnit (§ 121). Týká-li se směna podnikového bytu nebo bytu ministerstva vnitra a je-li takový byt v domě domovní správy, musí být rozhodnutí doručeno nejen domovní správě, nýbrž i organisaci nebo krajské správě.
Vlastník domu může se odvolat z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o žádosti za přivolení ke směně jen tehdy, týká-li se rozhodnutí podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu nebo části bytu vlastníka rodinného domku dané do nájmu. Je-li však podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, přísluší právo odvolání organisaci nebo krajské správě místo domovní správě.
(1) Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru, jímž bylo dáno přivolení ke směně, vznikají u vyměněných bytů nájemní poměry mezi uživateli bytů, kteří se dohodli na směně, a vlastníky domů, v nichž jsou tyto byty. Týmž dnem končí dosavadní právní poměry co do užívání těchto bytů.
(2) Nájemní poměry vznikají a dosavadní právní poměry končí dnem, kdy se rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přivolení ke směně stalo vykonatelným.
(3) Ustanovení § 92 platí i pro nájemní poměry takto vzniklé.
Tím, že přivolením ke směně bytů končí dosavadní právní poměry co do užívání vyměněných bytů, zanikají též dosavadní podnájemní poměry (§ 129 odst. 1) o částech těchto bytů. O sporech, jež z toho vzniknou, rozhodují soudy.
(1) Jestliže si uživatelé bytů, kteří se dohodli na směně, skutečně nevymění byty do lhůty, kterou stanoví výkonný orgán místního národního výboru v rozhodnutí o přivolení ke směně, má se za to, že přivolení nebylo dáno.
(2) Tato lhůta musí být úměrná času, jehož uživatelé bytů nezbytně potřebují, aby mohli připravit nábytek a jiné svršky ke stěhování. Nesmí být proto kratší než 15 dnů. Lhůta se počítá ode dne, kdy se přivolení ke směně stalo vykonatelným.
(3) Jestliže uživatelé bytů, kteří se dohodli na směně, nemohli ji ve stanovené lhůtě uskutečnit z vážných důvodů, výkonný orgán místního národního výboru na jejich žádost stanovenou lhůtu přiměřeně prodlouží.
Rozhodnutí, jímž bylo dáno přivolení ke směně bytů, nelze provést exekučně.
(1) Výkonný orgán místního národního výboru může prohlásit do 6 měsíců po vzniku nových nájemních poměrů (§ 119) nájemní smlouvy o vyměněných bytech za zrušené, zjistí-li dodatečně, že směna bytů byla sjednána
(2) Lhůta 6 měsíců je zachována, vyrozuměl-li v ní výkonný orgán místního národního výboru uživatele bytů a vlastníky domů, že hodlá prohlásit nájemní smlouvy o vyměněných bytech za zrušené, a vyzval je, aby se k tomu vyjádřili.
(1) Ke směně vojenských bytů je potřebí přivolení náčelníka. Takového přivolení je potřebí, i když z bytů, jež mají být vzájemně vyměněny, je vojenským bytem toliko jeden.
(2) Náčelník dá přivolení ke směně, je-li směna v zájmu výkonu služebních povinností.
(1) Souhlas vlastníka domu ke směně vojenských bytů se nevyžaduje.
(2) Při rozhodování o žádostech za přivolení ke směně musí náčelník ve všech případech dát vlastníku domu příležitost, aby mohl v řízení uplatnit své stanovisko a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 správního řádu).
(1) Rozhodnutí o žádosti za přivolení ke směně vydá náčelník písemně a doručí je uživatelům bytů, kteří se na směně dohodli, a vlastníkům domů, v nichž jsou byty, jež mají být vyměněny.
(2) Vlastník domu nemůže se z rozhodnutí náčelníka o žádosti za přivolení ke směně odvolat.
(1) O právních důsledcích přivolení náčelníka ke směně bytů platí přiměřeně ustanovení §§ 119 a 120.
(2) Ustanovení §§ 121 až 123 vztahují se přiměřeně též na směny vojenských bytů.
(1) Podnájmem bytu nebo jeho části se rozumí smlouva, kterou nájemník přenechává jiné osobě za úplatu (podnájemné) svůj byt nebo jeho část, aby jich dočasně užívala.
(2) Někdy se dává byt nebo jeho část v užívání obdobné podnájmu. Tak je tomu zejména tehdy, přenechá-li vlastník domu jiné osobě za úplatu (nájemné) část svého bytu, aby jí dočasně užívala (nájem), nebo přenechá-li byt nebo jeho část jiné osobě k bezplatnému dočasnému užívání (výpůjčka).
(3) Pro právní formu přenechaného úplatného užívání bytu (podnájem nebo nájem) nemá významu, zdali byt nebo jeho část jsou opatřeny nábytkem či nikoliv.
(1) Uživatel bytu může dát svůj byt zcela nebo zčásti do podnájmu nebo v obdobné užívání (dále jen „podnájem“) toliko s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru.
(2) Podnájmem v tomto smyslu není, přijme-li uživatel do svého bytu příslušníka své rodiny nebo svého zetě (snachu).
(1) Výkonný orgán místního národního výboru nedá přivolení k podnájmu podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra a družstevního bytu nebo jejich části, odepře-li souhlas k podnájmu organisace, krajská správa nebo družstvo.
(2) Výkonný orgán místního národního výboru nemůže odepřít přivolení k podnájmu
Rozhodnutí o žádosti za přivolení k podnájmu vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí je uživateli bytu a podnájemníkovi; týká-li se podnájem podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu, doručí výkonný orgán místního národního výboru rozhodnutí též organisaci, krajské správě nebo družstvu.
Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru, jímž bylo dáno přivolení k podnájmu, nevzniká podnájemní poměr.
K podnájmu vojenských bytů nebo jejich částí je potřebí přivolení náčelníka.
(1) Rozhodnutí o přivolení k podnájmu vydá náčelník písemně a doručí je uživateli bytu a podnájemníkovi.
(2) Ustanovení § 132 platí též pro vojenské byty; nevztahují se však na ně ustanovení § 129 odst. 1 a § 130.
Výkonný orgán místního národního výboru může vydat za podmínek stanovených v §§ 148 až 172 uživateli bytu příkaz, aby jej do stanovené lhůty vyklidil (dále jen „příkaz k vyklizení“). Příkaz k vyklizení vydá však teprve tehdy, jestliže se mu nepodařilo přesvědčit uživatele bytu, aby byt vyklidil dobrovolně,
(1) Užívá-li se bytu na podkladě smlouvy s vlastníkem domu, prohlásí výkonný orgán místního národního výboru v příkazu k vyklizení též nájemní nebo jinou smlouvu o užívání bytu za zrušenou.
(2) Užívá-li se bytu z důvodu věcného práva (zejména bydlí-li vlastník domu ve vlastním domě), vydá výkonný orgán místního národního výboru uživateli bytu toliko příkaz k vyklizení, nemůže však prohlásit za zrušené uživatelovo právo k užívání bytu.
Příkaz k vyklizení vojenského bytu projedná výkonný orgán místního národního výboru předem s náčelníkem.
Příkaz k vyklizení vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí jej uživateli bytu, proti němuž příkaz směřuje, a vlastníku domu. Je-li podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, musí být příkaz doručen nejen domovní správě, nýbrž i organisaci, náčelníku nebo krajské správě; stejně musí být příkaz doručen nejen vlastníku domu, nýbrž i náčelníku, jde-li o vojenský byt uvedený v § 29 odst. 1 č. 2.
(1) Z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru, kterým se vydává příkaz k vyklizení, může se odvolat uživatel bytu i vlastník domu. Vlastník domu může se však odvolat jen tehdy, týká-li se příkaz podnikového bytu, vojenského bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu. Je-li podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, přísluší právo odvolání organisaci, náčelníku nebo krajské správě místo domovní správě; stejně místo vlastníku domu přísluší právo odvolání náčelníku, jde-li o vojenský byt uvedený v § 29 odst. 1 č. 2.
(2) Při vydávání příkazů k vyklizení musí výkonný orgán místního národního výboru ve všech případech, tedy i tam, kde nepřísluší vlastníku domu právo odvolání, dát vlastníku domu příležitost, aby mohl v řízení uplatnit své stanovisko a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 správního řádu).
(3) Odvolání z příkazu k vyklizení lze odejmout odkladný účinek jen tehdy, jestliže se příkaz týká bytu, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.
(1) Příkaz k vyklizení je vykonatelný jen tehdy, potvrdil-li jej lidový soud.
(2) Soud potvrdí příkaz, je-li vydán v souhlase se zákonem; jinak jej zruší.
(3) Jestliže se v rozhodnutí, jímž se vydává příkaz k vyklizení bytu, zároveň přidělují náhradní byty uživateli bytu a po případě též osobám, které bydlí v jeho bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, a jestliže soud příkaz k vyklizení zruší, ruší se tím i toto přiděleni náhradních bytů. Stejně se ruší rozhodnutí, kterým výkonný orgán místního národního výboru přidělil byt, jehož se týká zrušený příkaz k vyklizení.
(1) O návrzích na potvrzení příkazů k vyklizení rozhoduje soud, v jehož obvodu je sídlo místního národního výboru, jehož výkonný orgán vydal příkaz.
(2) Návrh na projednání příkazu k vyklizení podá soudu zpravidla výkonný orgán místního národního výboru, může jej však podat i osoba, proti níž příkaz směřuje, jakož i vlastník domu. Výkonný orgán místního národního výboru podá soudu návrh teprve po uplynutí odvolací lhůty, jestliže v ní nebylo proti příkazu ani proti přidělení náhradního bytu podáno odvolání, nebo když o odvolání, podaném v této lhůtě, rozhodl odvolací orgán.
(1) Soud rozhodne o návrhu po ústním jednání usnesením do 3 týdnů poté, kdy mu došly spisy výkonného orgánu místního národního výboru, který vydal příkaz. Je-li však ke spolehlivému rozhodnutí soudu potřebí, aby řízení, provedené výkonným orgánem místního národního výboru, bylo doplněno, počítá se lhůta ode dne, kdy soudu došly spisy o doplněném řízeni.
(2) Účastníkem řízení je uživatel bytu, proti němuž směřuje příkaz k vyklizení, a vlastník domu. Je-li podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, je účastníkem řízení organisace, náčelník nebo krajská správa místo domovní správy; stejně místo vlastníka domu je účastníkem řízení náčelník, jde-li o vojenský byt uvedený v § 29 odst. 1 č. 2. O řízení vyrozumí soud též výkonný orgán místního národního výboru, který vydal příkaz k vyklizení.
(3) Pokud není stanoveno jinak, platí pro řízení před soudy ustanovení první části občanského soudního řádu; neplatí však ustanovení §§ 129 až 131 občanského soudního řádu. Proti usnesení soudu není přípustný řádný opravný prostředek.
Ustanovení §§ 140 až 142 se nevztahují na příkazy k vyklizení bytu, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.
(1) Uživatel bytu je povinen na vykonatelný příkaz k vyklizení byt vyklidit do stanovené lhůty.
(2) Tato lhůta musí být úměrná času, jehož uživatel bytu nezbytně potřebuje, aby mohl připravit nábytek a jiné svršky ke stěhování. Nesmí být proto kratší než 15 dnů; u bytů získaných protiprávně nesmí být kratší než 3 dny. Lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se příkaz k vyklizení, jakož i přidělení náhradního bytu staly vykonatelnými, byl-li přidělený náhradní byt v té době již vyklizen, jinak ode dne jeho vyklizení. Má-li se přidělený náhradní byt vyklidit tím, že se jeho uživatel přestěhuje do bytu, jehož se týká příkaz k vyklizení, počítá se lhůta ode dne, kdy se staly vykonatelnými příkaz k vyklizení (§ 140 odst. 1), jakož i přidělení náhradního bytu i přidělení bytu, jehož se týká příkaz (§ 45 odst. 1 správního řádu). Nemusí-li být uživateli bytu přidělen náhradní byt, počíná lhůta k vyklizení běžet ode dne, kdy se příkaz k vyklizení stal vykonatelným.
(3) Lhůta k vyklizení bytu se prodlužuje o dobu nutnou k úpravě náhradního bytu, bylo-li s ní včas začato a řádně se v ní pokračuje; neprodlužuje se však, má-li se náhradní byt vyklidit tím, že se jeho uživatel přestěhuje do bytu, jehož se týká příkaz k vyklizení.
S uživatelem bytu jsou na příkaz k vyklizení povinni se vystěhovat i příslušníci jeho domácnosti, jakož i jiné osoby, které bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.
Uživatel bytu, pokud jím není vlastník domu, je povinen odevzdat vyklizený byt vlastníku domu. Výkonný orgán místního národního výboru nemá práva vyklizený byt od jeho uživatele převzít.
(1) Jestliže uživatel bytu nevyklidí do stanovené lhůty byt, který je povinen vyklidit na vykonatelný příkaz, lze vyklizení provést správní nebo soudní exekucí
(2) Výkonný orgán místního národního výboru požádá o provedení správní exekuce vyklizením bytu odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru, jestliže tento odbor nepověřil odbor rady místního národního výboru prováděním takových exekucí.
(3) Nelze-li provedení vykonatelného příkazu k vyklizení zajistit správní exekucí, může výkonný orgán místního národního výboru podat lidovému soudu návrh na povolení soudní exekuce vyklizením bytu.
(4) Výkonný orgán místního národního výboru nemá práva převzít od exekučního orgánu vyklizený byt.