Vládní vyhláška o podnikových fondech pracujících.

§ 1.

Úvodní ustanovení.

Charakterem rozvoje socialistických výrobních vztahů je rozvíjení vzájemné spolupráce a vzájemné pomoci ve výrobě.

Rozvoj tvůrčí aktivity pracujících za účasti Revolučního odborového hnutí je základní cestou pro plánovitý rozvoj výrobních sil a tím i pro soustavné zvyšování životní úrovně pracujících.

Účinným prostředkem k rozvíjení tvůrčí aktivity pracujících a k jejich aktivní účasti na řízení podniku jsou podnikové fondy pracujících, neboť podněcují hmotný zájem pracujících — rozhodujících činitelů výroby — na plnění a překračování úkolů podniků a přispívají k rozvoji socialistického soutěžení.

§ 2.

Zřizování podnikových fondů pracujících.

(1) Podnikové fondy pracujících (dále jen „fondy”) mohou být zřizovány v národních podnicích a v ostatních hospodářských organisacích státního socialistického sektoru (dále jen „podniky”).

(2) Fondy se zřizují výnosem věcně příslušného ministra, po případě vedoucího ústředního úřadu (dále jen „ministr”), vydaným v dohodě s ministrem financí a po projednání s ústředním výborem příslušného odborového svazu, a to s účinností, kterou zároveň stejným způsobem určí. Fondy v podnicích zapojených na rozpočty národních výborů zřizuje rada krajského národního výboru po projednání s krajským výborem příslušného odborového svazu.

(3) Se souhlasem ministra financí může ministr, po případě rada krajského národního výboru po projednání s ústředním (krajským) výborem příslušného odborového svazu zřídit fond v mimořádných případech i v útvaru podniků.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně o zrušování fondů.

§ 3.

Zdroje podnikových fondů pracujících.

Zdrojem fondů jsou prostředky vytvořené úspěšným hospodařením podniku nebo prostředky poskytované ze státního rozpočtu; ministr financí může stanovit ještě další zdroje.

§ 4.

(1) Podnik obdrží čtvrtletně podíl pro fond, a to ve výši 0,6 % svého úhrnného mzdového fondu plánovaného na příslušné čtvrtletí. Podmínkou je, že podnik v příslušném čtvrtletí splnil plán výkonů a plán zisku nebo ztráty (relativně nepřekročil plánovanou ztrátu), nepřekročil plánované náklady a splnil ostatní čtvrtletní ukazatele, které stanoví ministr (na př. u průmyslových podniků zejména sortiment, dále ukazatele zaměřené k odstranění úzkých míst v provozu podniku nebo v celém odvětví, ke snížení absence, k plnění dodávek pro zahraniční obchod, ke zvýšení úspor proti normám materiálu, paliv a energie). Přitom plán výkonů na příslušné čtvrtletí musí být vyšší než na předcházející čtvrtletí; věcně příslušná ministerstva určí, ve kterých čtvrtletích se splnění této podmínky nevyžaduje, a to u podniků s výkyvy v provozu, k nimž dochází z důvodů sezónních, pro dovolené zaměstnanců nebo z mimořádných a na podniku nezávislých příčin.

(2) Čtvrtletní podíly se poskytují na vrub celoročního podílu. Nesplní-li podnik podmínky pro poskytnutí celoročního podílu, vyplacené čtvrtletní podíly nevrací.

§ 5.

(1) Jestliže podnik splnil celoroční plán výkonů a plán zisku nebo ztráty (relativně nepřekročil plánovanou ztrátu), nepřekročil plánované náklady a splnil ostatní celoroční ukazatele, které stanoví ministr (na př. u průmyslových podniků zejména sortiment, dále ukazatele zaměřené k odstranění úzkých míst v provozu podniku nebo v celém odvětví, ke snížení absence, k plnění dodávek pro zahraniční obchod, ke zvýšení úspor proti normám materiálu, paliv a energie), obdrží pro fond podíl ve výši 1,2 % svého úhrnného mzdového fondu plánovaného na příslušný rok.

(2) Podíl se snižuje o vyplacené čtvrtletní podíly, jakož i o částky ve výši čtvrtletních podílů, které podniku nebyly vyplaceny pro nesplnění podmínek.

(3) Splnil-li podnik podmínky uvedené v odstavci 1 a překročil-li plánovaný celoroční zisk nebo nedosáhl plánované celoroční ztráty, zvyšuje se celoroční podíl o část nadplánového zisku nebo úspory dosažené snížením plánované ztráty (nadplánová část podílu). Základem pro výpočet nadplánové části podílu je částka, o kterou je skutečný zisk vyšší než plánovaný zisk přepočtený na objem skutečné realisace. U podniků, které plánují ztrátu, je základem pro výpočet nadplánové části podílu částka, o kterou je skutečná ztráta nižší než plánovaná ztráta přepočtená na objem skutečné realisace. Sazbu pro výpočet nadplánových částí podílů stanoví pro jednotlivé podniky nebo skupiny podniků ministr v dohodě s ministrem financí pro projednání s ústředním výborem příslušného odborového svazu; sazba se stanoví ve výši 15 %, 25 %, 30 %, nebo 35 % základu, a to podle společenského a hospodářského významu podniku, možnosti snižování nákladů, obtížnosti práce atd.

(4) Celoroční podíl muže činit nejvýše 5% plánovaného úhrnného ročního mzdového fondu podniku, přepočteného podle procenta splněni plánu výkonů.

§ 6.

Při posuzování, zda podnik splnil plánovaný zisk (nepřekročil plánovanou ztrátu), a při určení výše nadplánového zisku nebo úspory dosažené snížením plánované ztráty se dosažený zisk (ztráta) upravuje o částky, které vyplynuly ze změn cen, tarifů a mezd, s nimiž nebylo v plánu počítáno.

§ 7.

Ministr je oprávněn zkrátit celoroční podíl až o 20 %, jestliže podnik nesplnil plán technického rozvoje, plán investiční výstavby, neprovedl běžné opravy nebo potřebná bezpečnostní opatření, plnil během roku plán nerovnoměrně nebo nesplnil jiné důležité úkoly. To neplatí, došlo-li k těmto závadám z příčin na podniku nezávislých. Stejné oprávnění přísluší radě krajského národního výboru, pokud jde o podniky zapojené na rozpočty národních výborů. Zkrácení podílu fondu se projedná s ústředním (krajským) výborem příslušného odborového svazu.

§ 8.

(1) Podnikům, které nesplnily podmínky stanovené pro poskytnutí celoročního podílu, a ze závažných důvodů i podnikům, které tyto podmínky splnily, mohou být poskytnuty mimořádné podíly. Tyto podíly se poskytuji jednak z prostředků získaných zkrácením podílů podle § 7, jednak z prostředků určených k tomu účelu ministrem financí.

(2) O poskytnutí mimořádných podílů rozhoduje ministr v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu a jde-li o podniky zapojené na rozpočty národních výborů, rada krajského národního výboru v dohodě s krajským výborem příslušného odborového svazu.

§ 9.

Používání prostředků podnikových fondů pracujících.

(1) Prostředků fondů se používá:

1. a) k zlepšení pracovních podmínek a k lepší organisaci práce pomocí zavádění nové techniky (na př. racionalisační opatření, malá mechanisace, automatisace, realisace zlepšovacích návrhů a pod.), k zlepšení bezpečnostních a zdravotních zařízení, k výstavbě nebo údržbě bytového majetku podniku nebo k rozšíření výroby (dopravy, obchodu a pod.);
2. b) ke kolektivnímu i individuálnímu odměňování pracovníků za vynikající pracovní výkony, a to buď peněžitými odměnami, anebo tím, že se jim umožni účast na kulturních, sociálních nebo turistických a jiných tělovýchovných akcích a podnicích;
3. c) na investice určené ke kulturním, sociálním nebo turistickým a jiným tělovýchovným účelům, jakož i na generální opravy zařízení sloužícího k některému uvedenému účelu a k poskytování půjček zaměstnancům — členům stavebních bytových družstev na složení členských podílů a na výstavbu rodinných domků.

(2) K účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) se použije nejméně 30 % prostředků fondu a k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nejvýše 30 % prostředků fondu.

(3) Výdaje na vrub fondu smějí být uskutečňovány jen do výše prostředků, které jsou skutečně již ve fondu.

(4) Rozpočet použití prostředků fondu je součástí kolektivní smlouvy pracujících podniku s jeho vedením. Fond spravuje ředitel podniku za kontroly odborové organisace. O tom, jak bude a bylo prostředků fondu použito, je nutno prostřednictvím odborové organisace pravidelně informovat všechny pracovníky podniku a použití prostředků s nimi projednávat.

§ 10.

Kontrola financování a hospodaření podnikových fondů pracujících.

O kontrole financování fondů a hospodaření s jejich prostředky platí příslušné předpisy o kontrole financování a hospodaření podniků.

§ 11.

Dosavadní ředitelské fondy v podnicích (jejich útvarech) se od 1. ledna 1957 přeměňují na podnikové fondy pracujících a platí o nich ustanovení této vyhlášky; pokud však byly zřízeny na přechodnou dobu, zaniknou uplynutím této doby.

§ 12.

(1) Ministři mohou v dohodě s ministrem financí stanovit, že podnikům, které plánovaly v roce 1956 ztrátu, bude za tento rok podíl pro fond vypočten podle této vyhlášky.

(2) Oprávnění podle § 8 lze použít i pro poskytnutí mimořádných podílů za rok 1956.

§ 13.

Vláda může ze závažných důvodů povolit výjimky a odchylky z této vyhlášky, po případě i fondy pro některá odvětví upravit odchylně.

§ 14.

(1) Podrobnější úpravu podnikových fondů pracujících stanoví příslušní ministři v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu a s ministrem financí, zejména též o plánu výkonů a ostatních ukazatelích.

(2) Dokud nebudou vydány předpisy uvedené v odstavci 1, použije se dosavadních předpisů, pokud neodporují této vyhlášce.

§ 15.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.