Směrnice Státní banky československé o sestavení a kontrole plnění pokladního plánu.

Úvodní ustanoveníI.

1. 1. Hlavním cílem pokladního plánu je působit na dodržování hospodárnosti při vydávání peněz do oběhu, působit na urychlenou návratnost oběživa a tím napomáhat zajišťování rovnováhy mezi příjmy a výdaji obyvatelstva.

   Pokladní plán jako souborný ukazatel rozvoje národního hospodářství vyžaduje, aby se na jeho sestavování i zabezpečování jeho plnění aktivně podílel široký okruh pracovníků jednotlivých úseků národního hospodářství, zejména pracovníků Státní banky československé (dále jen „banka”) a výkonných orgánů národních výborů.

1. 2. Náplň a členění pokladního plánu stanoví banka se schválením ministra financí.^*)

Podklady pro sestavení pokladního plánuII.

1. 3. Při sestavování pokladního plánu se používá celostátních ukazatelů rozvoje národního hospodářství, ukazatelů rozvoje národního hospodářství v oblasti, krajích a okresech, jakož i plánových ukazatelů hospodářských, rozpočtových a ostatních organisací a zařízení (dále jen „organisací”).
2. 4. Organisace jsou povinny předložit ústředí banky, oblastnímu ústavu, krajským (městské) a okresním (obvodním, mimo-okresním) pobočkám banky, na požádání podklady potřebné pro sestavení návrhu pokladního plánu.

   Při sestavování pokladního plánu vychází banka především z vlastního materiálu a zvláštní podklady od organisací požaduje jen v případech, nepostačují-li její vlastní podklady.

1. 5. Pro účely pokladního plánování jsou povinny předložit bance:
   1. a) organisace provádějící výkup a nákup zemědělských výrobků, státní spořitelny a okresní poštovní úřady přihlášku k pokladnímu plánu, a to nejpozději 35. dne před začátkem plánovacího čtvrtletí,
   2. b) všechny organisace hlášení o plánovaných výplatách na mzdy, na dávky nemocenského pojištění, rodinné přídavky a ostatní podpory a na hospodářsko-operativní výdaje, a to nejpozději 1. dne plánovacího čtvrtletí.

1. 6. Organisace předkládají přihlášku k pokladnímu plánu a hlášení podle bodu 5, po případě jiný materiál pro účely pokladního plánování zásadně té pobočce banky, u které mají svůj obratový nebo běžný účet. Výplaty, které mají být uskutečněny složkami (závody) organisací mimo obvod této pobočky, uvádí organisace v přihlášce pro výkup a nákup zemědělských výrobků podle bodu 5 a) a v hlášení podle bodu 5 b) rozděleně podle okresů.
2. 7. Banka organisuje opatřování podkladů potřebných pro sestavení pokladního plánu na základě úzké spolupráce svých poboček a výkonných orgánů národních výborů.
3. 8. Ustanovení bodu 5, písmeno b) a bodu 6 platí obdobně pro organisace, které mají obratové účty u poboček Investiční banky; v těchto případech jsou příslušné místo poboček Státní banky československé pobočky Investiční banky.
4. 9. S organisacemi ministerstev národní obrany, vnitra a dopravy a v odůvodněných případech i s jinými organisacemi může banka sjednat zvláštní formy jejich zapojení do pokladního plánování.

Postup při sestavování návrhu pokladního plánuIII.

1. 10. Návrh celostátního pokladního plánu sestaví ústředí banky na základě vlastního materiálu, podle plánových podkladů ministerstev a ostatních ústředních orgánů a návrhů pokladního plánu oblastního ústavu a poboček banky, při čemž svůj návrh plánu prověří s celostátní bilancí příjmů a výdajů obyvatelstva. Obdobně postupují oblastní ústav a krajské pobočky banky; své návrhy pokladního plánu prověřují s oblastní, po případě s krajskou bilancí příjmů a výdajů obyvatelstva.
2. 11. Pobočky Investiční banky (bod 8) předkládají materiál potřebný pro sestavení návrhu pokladního plánu po jeho prověření přímo příslušné pobočce banky, a to v dohodnuté lhůtě.
3. 12. Podrobnosti o postupu při sestavování návrhu pokladního plánu stanoví pokyny, které pro sve orgány vydá ústředí banky.

Rozpis pokladního plánu a kontrola jeho plněníIV.

1. 13. Pokladní plán schválený vládou rozepíše ústředí banky na nižší organisační složky banky do 3 dnů po jeho obdržení.
2. 14. Pobočky banky po obdržení schválených plánů rozepisují úkoly z nich vyplývající a vypracují návrhy na zabezpečení plnění plánu. Tyto návrhy projednává ředitel pobočky s výkonnými orgány národních výborů, vedoucími příslušných podniků a organisací, po případě jiných orgánů. Plnění úkolů pokladního plánu vyžaduje rozvinutí široké iniciativy a využití všech prostředků, které má banka k disposici.
3. 15. Za účelem správné evidence a sledování plnění pokladního plánu jsou organisace povinny uvádět na dokladech, jimiž skládají nebo vybírají hotovosti v bance, u státních spořitelen nebo u poštovních úřadů, účel platby, a to číselným symbolem příslušné položky pokladního plánu.
4. 16. Při kontrole plnění pokladního plánu pobočky banky úzce spolupracují s výkonnými orgány krajských a okresních národních výborů.

Závěrečná ustanovení.V.

1. 17. Vzor pokladního plánu pro pobočky stanoví ústředí banky. Vzory přihlášek a hlášení k pokladnímu plánu (bod 5) stanoví banka v dohodě s příslušným ústředním orgánem.
2. 18. Evidence a výkaznictví o pokladních obratech jsou upraveny zvláštními směrnicemi pro statistické výkaznictví.
3. 19. Zrušují se předpisy upravující sestavování návrhu pokladního plánu a rozpis pokladního plánu a kontrolu jeho plnění.^*)
4. 20. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1957.