Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o jednorázové mzdové (platové) výpomoci.

§ 1.

(1) Všichni zaměstnanci bez rozdílu kategorie (včetně učňů), kteří podléhají veřejnoprávnímu pojištění a jichž hrubý roční výdělek nepřesahuje K 60.000.—, pokud jejich nynější pracovní nebo učební poměr trvá v den, kdy tato vyhláška nabude platnosti, alespoň 3 měsíce a pokud práci jim uloženou po tu dobu skutečně vykonávali, mají vůči zaměstnavateli nárok na poskytnutí jednorázové výpomoci, po příp. jednorázového příplatku na ženu neb dítě.

(2) Zaměstnanci (učni), jichž nynější pracovní nebo učební poměr v den nabytí účinnosti této vyhlášky netrvá ještě 3 měsíce, nabudou nároku na poskytnutí jednorázové výpomoci podle odst. 1, v den dovršení tříměsíčního zaměstnání. Bude-li takovýto zaměstnanec po nabytí účinnosti této vyhlášky vypověděn nebo bez vlastní viny propuštěn ze zaměstnání, nutno považovati podmínku tříměsíčního trvání za splněnu.

(3) Do doby tříměsíčního trvání pracovního poměru nutno započítati všechna přerušení práce, která nebyla zaměstnancem zaviněna (na př. přerušení provozu závodu v důsledku revoluce, účast zaměstnance na revolučních bojích, služba v revoluční gardě, přerušení dopravy, nemoc a jiné důležité překážky). V případě pochybnosti je zaměstnanec povinen tyto okolnosti prokázati. Zameškání práce zaměstnancem zaviněné po 5. květnu 1945, přetrhuje tříměsíční dobu trvání pracovního poměru. V tomto případě začíná běžeti 3měsíční doba trvání pracovního poměru ode dne, kdy zaměstnanec po zaviněném zameškání nastoupil opět práci.

(4) Nároku na jednorázovou výpomoc nemají zaměstnanci přijatí na zkoušku nebo na dobu přechodné potřeby, končí-li takový pracovní poměr do jednoho měsíce.

§ 2.

Nárok na jednorázovou výpomoc mají za obdobného použití podmínek uvedených v § 1 i domáčtí dělníci a jim na roveň postavení domáčtí živnostníci, kteří pracují zpravidla sami nebo se svými rodinnými příslušníky, nebo ne s více jak dvěma cizími pracovními silami. Zprostředkovatelé [§ 2, odst. 1, písm. c) vl. nař. č. 261/42 Sb.] mají nárok vůči podnikateli domácké práce na náhradu částek, které vyplatili.

§ 3.

(1) Jednorázová výpomoc se stanoví podle ročního hrubého výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl v kalendářním roce 1944. Směrodatným jest celkový výdělek podrobený dani ze mzdy. Nebyl-li zaměstnanec v roce 1944 zaměstnán, nebyl-li zaměstnán po celý rok, nebo nebyl-li zaměstnán po celý rok u téhož zaměstnavatele, vezme se za základ mzda (plat), které by podle své nynější činnosti pravděpodobně byl dosáhl.

(2) Jednorázová výpomoc činí:

Zaměstnanci s ročním výdělkem do 60.000 K obdrží pouze příplatek na dítě podle odst. 3.

(3) Vedle jednorázové výpomoci obdrží zaměstnanci na každé vlastní ať manželské či nemanželské nebo adoptované dítě do 18 let, o něž skutečně pečují, pokud dítěti nepřísluší samostatný nárok na výpomoc podle odst. 2, jednorázový příplatek 500 K. Z manželů, žijících ve společné domácnosti, obdrží příplatek na dítě pouze jeden z nich a to otec, pokud vyhovuje podmínkám odst. 2, písm. b)—d). V případě pochybnosti osvědčí vdaná žena, že jsou u ní dány předpoklady pro vyplacení příplatku na dítě.

(4) Jednorázový příplatek 500 K přísluší zaměstnancům s ročním výdělkem do 40.000 K též na manželku (nebo družku), pokud nemá samostatného nároku na jednorázovou výpomoc podle odst. 2.

§ 4.

(1) Jednorázová výpomoc se vyplatí ve dvou stejných splátkách; prvá splátka nejpozději do 14 dnů ode dne účinnosti této vyhlášky, druhá do 31. srpna, v zemědělství do 30. září 1945. Zaměstnanci, kteří nabudou nároku na vyplacení jednorázové výpomoci po nabytí účinnosti této vyhlášky (§ 1, odst. 2), obdrží prvou splátku do 14 dnů, druhou do 6 týdnů, v zemědělství do 10 týdnů po nabytí nároku.

(2) Výpomoc nepodléhá dani ze mzdy (dani důchodové) a válečnému příspěvku. Rovněž se nezapočítává do základu sociálního pojištění.

(3) Nárok na příslušnou splátku jednorázové výpomoci má pouze zaměstnanec, který v den výplaty splátky je v závodě dále zaměstnán, nebo byl vypověděn, nebo bez vlastní viny propuštěn.

§ 5.

Z nároku na poskytnutí výpomoci jsou vyloučení Němci, Maďaři, zrádci a kolaboranti ve smyslu dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb.

§ 6.

Tato vyhláška se nevztahuje na zaměstnace státu a svazků zájmové a územní samosprávy, jejich ústavů, podniků a fondů, jakož i ústavů, podniků a fondů jimi spravovaných, jichž platové poměry jsou upraveny zvláštními zákonnými předpisy nebo služebními řády podle § 210, odst. 1 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., nebo podle obdoby těchto předpisů a na zaměstnance zemských peněžních ústavů.

§ 7.

Žádosti o povolení výjimek z této vyhlášky podle §§ 4 a 5 vl. nař. ze dne 21. prosince 1939 č. 330 Sb., mohou býti podány nejpozději do 31. srpna 1945 u místně příslušného okresního úřadu ochrany práce. Okresní úřady ochrany práce se zmocňují, aby o těchto žádostech rozhodly.

§ 8.

Tato vyhláška platí pro území zemí českých a nabývá účinnosti dnem vyhlášení.