Vyhláška státního úřadu sociálního zabezpečení o zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění).

§ 1.

(1) Tato vyhláška upravuje

1. a) nároky na důchod osob, které změnily dosavadní zaměstnání (pracovní činnost) za jiné zaměstnání (pracovní činnost), s nímž je spojeno důchodové zabezpečení (pojištění) podle jiných předpisů, než podle kterých byly dosud důchodově zabezpečeny (pojištěny), a jimž nevznikl nárok na důchod podle předpisů pro ně dosud platných;
2. b) nároky osob, které již požívají důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců a splnily též podmínky pro nárok na obdobný důchod podle jiných předpisů;
3. c) nároky na zvýšení důchodu, přiznaného podle jiných předpisů než podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jehož poživatel vstoupil do zaměstnání v pracovním poměru a stal se tak účastným důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(2) Zaměstnáním se pro účely této vyhlášky rozumí zaměstnání v zaměstnaneckém pracovním poměru, za něž se považuje též činnost postavená na roveň tomuto pracovnímu poměru. Pracovní činností se pro účely této vyhlášky rozumí činnost v poměru člena výrobního družstva nebo člena jednotného zemědělského družstva a výdělečná činnost osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena rodiny.

(3) Předpisy o důchodovém zabezpečení (pojištění) se pro účely této vyhlášky rozumějí:

1. a) zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení,
2. b) vládní nařízení č. 56/1956, o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
3. c) vládní nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev, a

předpisy je provádějící.

(4) Přestupem se pro účely této vyhlášky rozumí změna zaměstnání (pracovní činnosti) za jiné, s nímž je spojeno důchodové zabezpečení (pojištění) podle jiných předpisů, jestliže nevznikl nárok na důchod nebo nárok na důchod zanikl.

§ 2.

Přestup člena JZD se společným hospodařením (III. a IV. typu).

(1) Přestoupí-li do důchodového zabezpečení zaměstnanců člen jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením, posuzuje se doba jeho důchodového pojištění jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné.

(2) Nebyl-li družstevník po přestupu zaměstnán v zaměstnaneckém pracovním poměru po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém pojištění družstevníků; přitom se doba zaměstnání v pracovním poměru považuje za dobu důchodového pojištění družstevníků, a to na důchod, na který byl družstevník pojištěn před přestupem.

(3) Byl-li družstevník přestoupivší do důchodového zabezpečení zaměstnanců již před vstupem do družstva zaměstnán v zaměstnaneckém pracovním poměru nebo jako člen výrobního družstva, posuzuje se doba tohoto jeho zaměstnání jako doba zaměstnání podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jestliže mezi skončením zaměstnání v pracovním poměru a vstupem do nového zaměstnání v pracovním poměru neuplynulo více než pět let; uplynulo-li více než pět let, platí ustanovení předchozí věty, jen byl-li družstevník po vystoupení z družstva zaměstnán v novém pracovním poměru ke dni 1. ledna 1957 nebo je-li zaměstnán v novém pracovním poměru aspoň tři roky.

(4) Důchod družstevníka z důchodového zabezpečení zaměstnanců nesmí být po dobu pěti let od přestupu nižší, než by byl důchod z důchodového pojištění družstevníků.

(5) Za hrubý výdělek, podle něhož se stanoví průměrný roční výdělek (§ 8 odst. 2 zákona), se v době, která se zhodnocuje podle této vyhlášky, považuje desetinásobek pojistného důchodového pojištění družstevníků.

§ 3.

Přestup osoby samostatné hospodařící.

(1) Přestoupí-li do důchodového zabezpečení zaměstnanců osoba samostatně hospodařící, posuzuje se doba jejího dosavadního důchodového pojištění jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné.

(2) Nebyla-li osoba samostatně hospodařící po přestupu zaměstnána v zaměstnaneckém pracovním poměru po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, posuzuje se její nárok na invalidní nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících; přitom se doba zaměstnání v pracovním poměru považuje za dobu důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

(3) Byla-li osoba samostatně hospodařící přestoupivší do důchodového zabezpečení zaměstnanců již zaměstnána v pracovním poměru nebo jako člen výrobního družstva před započetím samostatné výdělečné činnosti, posuzuje se doba tohoto jejího zaměstnání podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jestliže mezi skončením zaměstnání v pracovním poměru a přestupem do nového zaměstnání v pracovním poměru neuplynulo více než pět let; uplynulo-li více než pět let, platí ustanovení předchozí věty, jen byla-li osoba samostatně hospodařící zaměstnána v novém pracovním poměru ke dni 1. ledna 1957 nebo je-li zaměstnána v novém pracovním poměru aspoň tří roky.

(4) Za hrubý výdělek, podle něhož se stanoví průměrný roční výdělek (§ 8 odst. 2 zákona), se v době, která se zhodnocuje podle této vyhlášky, považuje vyměřovací základ, podle něhož byla osoba samostatně hospodařící pojištěna. Náleží-li osobě samostatně hospodařící přestoupivší do zaměstnání v pracovním poměru důchod podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, považuje se za průměrný roční vyměřovací základ průměrný roční výdělek stanovený podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

(5) Důchod osoby samostatně hospodařící, která přestoupila do zaměstnání v pracovním poměru, nesmí být nižší než důchod, který by jí náležel podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících.

§ 4.

Přestup člena výrobního družstva.

Přestoupí-li do důchodového zabezpečení zaměstnanců člen výrobního družstva, posuzuje se pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců jeho dosavadní zaměstnání v družstevním poměru jako zaměstnání III. pracovní kategorie; jestliže však člen výrobního družstva konal zaměstnání, které se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců jako zaměstnání II. pracovní kategorie, započítává se doba tohoto zaměstnání jako zaměstnání II, pracovní kategorie.

§ 5.

Přestup zaměstnance nebo člena výrobního družstva.

(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění družstevníků zaměstnanec nebo člen výrobního družstva, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení jako doba pojištění na důchod, který si zvolili jako družstevníci ke dni vzniku důchodového pojištění družstevníků.

(2) Získal-li družstevník, který byl bezprostředně před vstupem do družstva zaměstnancem nebo členem výrobního družstva, před přestupem dobu potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců nebo podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců platných od 1. ledna 1957 a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání (§ 7 zákona), posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou let od výstupu ze zaměstnání v pracovním poměru podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Invalidní nebo starobní důchod z důchodového pojištění družstevníků, na nějž vznikl nárok družstevníku uvedenému v předchozí větě do pěti let od přestupu, nesmí být nižší než důchod ze samotného důchodového zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu; přitom se důchod, který by náležel podle předchozího ustanovení, zvyšuje za každý rok práce v družstvu o 1% důchodu, na který byl družstevník pojištěn. Jestliže nárok na důchod vznikl až po uplynutí pěti let od vzniku družstevního pojištění, náleží družstevníku uvedenému v první větě důchod z důchodového pojištění družstevníků zvýšený o polovinu důchodu, který by mu náležel podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu; byl-li však družstevník po celou dobu trvání svého důchodového pojištění pojištěn na důchod 440 Kčs měsíčně, nesmí být jeho důchod podle předchozího ustanovení nižší, než je důchod, který by mu náležel podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu.

(3) Nezískal-li družstevník, který byl před vstupem do družstva zaměstnancem nebo členem výrobního družstva, před přestupem dobu potřebnou pro nárok na důchod podle dosavadních předpisů pro něho platných nebo zanikl-li již před přestupem nárok na zhodnocení doby dřívějšího zaměstnání jeho přerušením, zvyšuje se důchod z družstevního pojištění o 1 % za každý rok dosavadního zaměstnání před přestupem.

§ 6.

Přestup osoby samostatně hospodařící.

(1) Byl-li družstevník před vznikem družstevního důchodového pojištění pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činná), posuzuje se toto jeho pojištění tak, jako by byl od počátku pojištěn podle předpisů o důchodovém pojištění družstevníků, a to na důchod, který odpovídá průměru pojistného předepsaného za celou dobu samostatné výdělečné činnosti. Neodpovídá-li průměrné pojistné některé ze sazeb uvedených v § 6 vládního nařízení č. 56/1956 Sb., započte se na sazbu nejblíže nižší, nejméně však na sazbu odpovídající důchodu 230 Kčs měsíčně; ke zbytku pojistného se nehledí.

(2) Družstevník, který byl pojištěn před vznikem družstevního důchodového pojištění jako osoba samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činná), může navrhnout, aby jeho dosavadní pojištění z této činnosti, nejvýše však za dobu pěti let před vznikem družstevního důchodového pojištění, bylo změněno na družstevní pojištění na nižší důchod, než jaký by vyplýval ze zhodnocení pojištění podle odstavce 1, ne však na nižší, než je důchod, na nějž je pojištěn od vzniku družstevního pojištění. Podá-li družstevník tento návrh. bude pojistné za dobu pojištění předcházející vzniku družstevního pojištění přepočteno na pojistné odpovídající zvolenému důchodu. Zbytek zaplaceného pojistného se zúčtuje na další pojistné.

(3) U osob, které se stanou členy družstva po 31. prosinci 1957 a byly pojištěny před vznikem důchodového pojištění družstevníků jako osoby samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činné), krátí se doba pěti let, na kterou je omezen přepočet (odstavec 2), o celé kalendářní měsíce, které uplynou od 1. ledna 1958 do dne vzniku členství v družstvu.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí též pro pracovníky družstva, kteří nejsou jeho členy a byli dosud pojištěni jako osoby samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činné). Stanou-li se členy družstva, platí též pro ně ustanovení odstavců 2 a 3.

(5) O zhodnocení doby pojištění osob samostatné výdělečně činných při přestupech do důchodového pojištění družstevníků, k nimž došlo před 1. lednem 1957, platí dosavadní předpisy.^*)

§ 7.

Přestup zaměstnance, člena výrobního družstva nebo člena JZD se společným hospodařením (III. a IV. typu).

(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění osob samostatně hospodařících zaměstnanec, člen výrobního družstva nebo člen jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení (pojištění) jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících; jde-li o dobu družstevního pojištění, posuzuje se však takto, jen bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné.

(2) Získala-li osoba samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činná), která byla bezprostředně před započetím samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem nebo členem výrobního družstva, před přestupem dobu potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců nebo podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců platných od 1. ledna 1957 a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání (§ 7 zákona), posuzuje se její nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou let od výstupu ze zaměstnání v pracovním poměru podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

§ 8.

Stanovení vyměřovacího nákladu.

Za podklad, podle něhož se stanoví průměrný roční vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, se považuje,

1. a) jde-li o zaměstnance a člena výrobního družstva, průměrný roční výdělek stanovený podle § 8 zákona a podle vyhlášek č. 274/1956 Ú. l. a č. 2/1957 Ú. l.,
2. b) jde-li o družstevníka, desetinásobek pojistného za dobu družstevního pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné.

§ 9.

(1) Ustanovení §§ 2 a 3 platí obdobně pro přestupy do důchodového zabezpečení členů výrobních družstev; přitom se doba činnosti v poměru člena výrobního družstva posuzuje jako doba zaměstnaneckého pracovního poměru.

(2) Doba, po kterou byli členové výrobních družstev pojištěni podle předpisů o národním důchodovém pojištění, se posuzuje jako doba zaměstnání podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

§ 10.

(1) Doba trvání pracovního poměru u zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci byli vyňati z národního (veřejnoprávního) důchodového pojištění proto, že jim zaměstnavatel zaručil normální (rovnocenné) pensijní nároky z veřejného pensijního zaopatření, se započítává jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie; jestliže však zaměstnanec konal zaměstnání, které se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců jako zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, započítává se doba tohoto zaměstnání jako zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(2) Zaměstnavatelé uvedení v odstavci 1 a jejich právní nástupci jsou povinni oznámit státnímu úřadu sociálního zabezpečení na jeho žádost rozhodné okolnosti o tomto pracovním poměru, zejména dobu, po kterou trval skutečný pracovní poměr takového zaměstnance, druh zaměstnání, jde-li o zaměstnání zařazené do I nebo II. pracovní kategorie, a výši jeho služebních příjmů za dobu po 31. prosinci 1945.

§ 11.

Doba přípravy na povolání, vojenské služby (s výjimkou služby vojáků z povolání a základní služby, na niž uvedená služba navazovala) a ostatní náhradní doby uvedené v § 6 odst. 2 č. 2 zákona se započítávají v tom druhu důchodového zabezpečení (pojištění), jehož byl zaměstnanec (pojištěnec) účasten bezprostředně před počátkem té které z těchto dob. Nebyl-li zaměstnanec (pojištěnec) důchodově zabezpečen (pojištěn) bezprostředně před počátkem některé z těchto dob, započte se tato doba v tom druhu důchodového zabezpečení (pojištění), do něhož zaměstnanec (pojištěnec) přestoupil po jejím uplynutí. Jestliže však byl zaměstnanec zaměstnán v pracovním poměru aspoň po dobu jednoho roku, započte se náhradní doba jako doba zaměstnání v pracovním poměru (§ 6 odst. 2 a 4 zákona).

§ 12.

(1) Bylo-li zaměstnání před přestupem přerušeno po dobu delší než pět let, započítává se po přestupu doba zaměstnání získaná v předchozím důchodovém zabezpečení (pojištění), jen jsou-li splněny podmínky § 7 zákona.

(2) Doba zaměstnání (pracovní činnosti) před 1. lednem 1957 se započítává bez ohledu na přerušení, jestliže zaměstnání (§ 1 odst. 3) trvalo ke dni 1. ledna 1957.

§ 13.

Došlo-li ke dvěma nebo několika přestupům mezi jednotlivými druhy důchodového zabezpečení (pojištění), započítávají se doby různých druhů důchodového zabezpečení, předcházející době posledního důchodového zabezpečení, za podmínek stanovených touto vyhláškou tak, jako kdyby došlo k přestupu ze všech předchozích druhů důchodového zabezpečení (pojištění) do posledního druhu důchodového zabezpečení (pojištění).

§ 14.

Byl-li zaměstnanec (pojištěnec) důchodově zabezpečen (pojištěn) zároveň v několika druzích důchodového zabezpečení (pojištění), stanoví se průměrný roční výdělek (průměrný roční vyměřovací základ) ze součtu výdělků (vyměřovacích základů) získaných v době, po kterou byl zaměstnanec (pojištěnec) takto důchodově zabezpečen, pokud výdělky z těchto dob jsou rozhodné pro stanovení průměrného ročního výdělku (průměrného ročního vyměřovacího základu).

§ 15.

(1) Ustanovení této vyhlášky platná pro členy jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením platí též pro osoby, které se považují za družstevníky podle § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 56/1956 Sb.

(2) Tam, kde se mluví o osobách samostatně hospodařících, rozumí se jimi též členové jednotných zemědělských družstev pro společné obdělávání půdy (I. a II. typu) a spolupracující členové rodin.

(3) Ustanovení platná pro posouzení nároku na důchod osob, které přestoupily z jednoho druhu důchodového zabezpečení (pojištění) do jiného, platí též pro posouzení nároků pozůstalých po těchto osobách.

§ 16.

(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na důchod téhož druhu podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo členů výrobních družstev, podle předpisů o důchodovém pojištění družstevníků nebo podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, náleží jen jeden důchod, a to vyšší. Invalidní (částečný invalidní) a starobní důchod se považují pro účely této vyhlášky za důchod téhož druhu.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na dva nebo několik důchodů různého druhu podle předpisů uvedených v odstavci 1, náleží důchod vyšší (nejvyšší) a z ostatních po jedné polovině.

§ 17.

(1) Vstoupil-li poživatel invalidního důchodu, přiznaného podle předpisů o důchodovém pojištění platných pro členy jednotných zemědělských družstev a osoby samostatně hospodařící, do zaměstnání v pracovním poměru nebo se stal členem výrobního družstva, zvyšuje se jeho invalidní důchod za každý rok zaměstnání (pracovní činnosti), nejdříve však od šestnáctého roku zaměstnání, o 2 %, 1,5 % nebo 1 % z průměru ročních hrubých výdělků dosažených po přiznání důchodu, a to podle toho, v které pracovní kategorii byl v této době zaměstnán; přitom se doba důchodového pojištění započítává do doby prvních 15 let zaměstnání.

(2) Vstoupil-li poživatel starobního důchodu, přiznaného podle předpisů o důchodovém pojištění platných pro členy jednotných zemědělských družstev a osoby samostatně hospodařící, do zaměstnání v pracovním poměru nebo se stal členem výrobního družstva, zvyšuje se jeho starobní důchod za každý rok zaměstnání (pracovní činnosti) o 2 %, 1,5 % nebo 1 % z průměru ročních hrubých výdělků dosažených po přiznání důchodu, a to podle toho, v které pracovní kategorii byl v té době zaměstnán.

(3) Jinak platí ustanovení §§ 11 a 15 zákona.

§ 18.

(1) Stane-li se poživatel částečného invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců členem jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením, zachovává se mu po dobu jeho činnosti v družstvu nárok na invalidní důchod.

(2) Stane-li se poživatel starobního důchodu přiznaného podle § 9 odst. 1 zákona členem jednotného zemědělského družstva kteréhokoliv typu nebo osobou samostatně hospodařící, vyplácí se tento důchod po dobu jeho činnosti v družstvu nebo po dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti v plné výši.

§ 19.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.