zrušený předpis

8.

VYHLÁŠKA

ministerstva vnitra

ze dne 5. ledna 1954

o úpravě působnosti trestních komisí národních výborů.

Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 90 zákona č. 89/1950 Sb., o trestním řízení správním (trestní řád správní), a k provedení vládního nařízení č. 78/1951 Sb., o trestní pravomoci místních národních výborů, jakož i k provedení zákona č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního:

Čl. 2.

Odkaz Čl. 2.

Působnost trestních komisí okresních a krajských národních výborů.

Ustanovení oddílu II výnosu ministerstva vnitra č. 473/1950 Ú. l. I, kterým se vydává prováděcí předpis k § 90 trestního řádu správního o trestních komisích, zní takto:

  1. „II. Působnost: trestní komise.

    (8) Trestní komise koná řízení o přestupcích,

    1. a) u nichž mají být vysloveny jako hlavní trest nápravné opatření, veřejné pokárání nebo pokuta vyšší než 500 Kčs.
    2. b) u nichž má být uložen jako vedlejší trest zákaz činnosti,
    3. c) které jí postoupí referent vzhledem k závažnosti věci.

      Není-li odůvodněno uložení některého z trestů uvedených pod písm. a) nebo b) anebo nepokládá-li trestní komise za nutné sama projednat věc, kterou ji referent postoupil podle písm. c), vrátí věc referentovi k provedení řízení.

      Protože řízení o přestupcích, u nichž je odůvodněno uložení trestů odnětí svobody, náleží do práaomoci prokurátorů a soudů, mohou národní výbory použít ustanovení o zadržení osoby a o vazbě (§§ 12 a 13 trestního řádu správního) jen, ve zcela výjimečných případech.

    (9) Trestní komise rozhoduje

    1. a) o postoupení trestních případů příslušnému okresnímu prokurátorovi,
    2. b) o určení nového zaměstnání pachateli, který byl potrestán trestem nápravného opatření.
    3. c) o odkladu nebo přerušení výkonu nápravného opatření nebo o stanovení jiného zaměstnání pachateli, který byl stižen chorobou znemožňující mu výkon určeného zaměstnání.

    (10) O odvolání do rozhodnutí trestní komise rozhoduje trestní komise nadřízeného národního výboru.”

Čl. 3.

Odkaz Čl. 3.

Působnost trestních komisi místních národních výborů.

Ustanovení oddílu II vyhlášky ministerstva vnitra č. 335/1951 Ú l. I. o výkonu trestní pravomoci místních národních výborů, se mění v odstavcích 7, 13, 21 a 24, které zní:

„(7) Místní národní výbory se řídí ustanoveními trestního zákona správního trestního řádu správního a ustanoveními zákona č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního. Trestní komise místního národního výboru může jako hlavní trest uložit jen některý z těchto trestů:

  1. a) nápravné opatřeni až na 3 měsíce,
  2. b) veřejné pokárání,
  3. c) pokutu do 3.000 Kčs.

    Jako vedlejší trest může trestní komise místního národního výboru uložit zákaz činnosti, propadnutí věci a uveřejnění nálezu.

    Náhradní trest za nedobytnou pokutu trestní komise neuloží.

(13) Uzná-li trestní komise místního národního výboru, že se obviněný provinil, stanoví některý z hlavních trestů uvedených v odstavci 7. Trestní komise může upustit od potrestání, nevyžadují-li zájmy pracujícího lidu, aby pachateli, který jinak vede řádný život pracujícího člověka, byl uložen trest. Uzná-li trestní komise, že se obviněný přestupku nedopustil, zastaví řízení.

(21) Jakmile nález nabude právní moci, zařídí okresní národní výbor, referát III, předpis pokuty; při tom postupuje podle oběžníku o placení a účtování pokut v trestním řízení správním.*) Byl-li nálezem nebo příkazem uložen trest nápravného opatření, zařídí jeho výkon rovněž okresní národní výbor, referát III. Zaplacení pokuty nebo výkon trestu nápravného opatření sdělí referát III místnímu národnímu výboru.

(24) O odkladu vymáhání pokuty a o jejím splácení rozhoduje místní národní výbor. Rozhodnutí o odkladu vymáhání pokuty a o povolení splátek sdělí místní národní výbor finančnímu referátu okresního národního výboru.”

Čl. 4.

Odkaz

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954.

Ministr:
Barák v. r.
  1. *) Viz oběžník poř. č. 1326/1950 Sb. ob., zejména odstavec 4, a dodatek k němu poř. č. 383/1951 Sb. ob., zejména odstavec 10.