(1) Kontrolu plnění rozpočtů a finančních plánů podniků (kontrola rozpočtového hospodaření) v obvodu své působnosti provádějí zasedání národních výborů a rady národních výborů při projednávání zpráv o plnění rozpočtů a finančních plánů podniků a usnášejí se na tom, jak odstranit případné nedostatky.
(2) Kontrolním orgánem rad krajských, ústředních, okresních a městských národních výborů je kontrolní odbor. Jeho činnost je upravena zvláštními předpisy.
Ministerstvo financí provádí u krajských národních výborů nejméně jednou za dva roky revize hospodaření rozpočtovými prostředky.
(1) Finanční odbor a odvětvové odbory provádějí v mezích své působnosti ekonomickou kontrolu rozpočtového hospodaření. Zjištěné nedostatky projednávají s podřízenými odvětvovými odbory, podniky a ostatními organizacemi.
(2) Finanční odbor upozorňuje na zjištěné nedostatky v rozpočtovém hospodaření radu národního výboru.
(3) Na základě výsledků své ekonomické kontroly navrhuje radě potřebná opatření k odstranění závad, popřípadě provedení potřebných revizí kontrolním odborem a napomáhá k odstranění nedostatků.
Do kontrolní činnosti na úseku plnění rozpočtů národních výborů jsou zapojeny nejširší masy pracujících a občanů v obvodu působnosti národního výboru. Národní výbory jsou proto povinny seznamovat pracující a občany s úkoly rozpočtu, s jeho plněním, s výsledky hospodaření a zapojovat je do prací souvisících se sestavováním a plněním rozpočtu.
(1) Socialistické vlastnictví je hospodářským základem našeho společenského zřízení, a proto i pramenem bohatství, síly a neustálého rozvoje hmotného a kulturního života pracujících.
(2) Na růstu, řádném stavu a na účelném a hospodárném využití národního majetku závisí blahobyt každého jednotlivého občana naší vlasti. Ochrana tohoto majetku je tedy vlastním zájmem a povinnosti každého občana.
(3) Národní výbory proto musí vést a vychovávat občany jako socialistické hospodáře národního majetku k zajišťování jeho růstu, zvelebování a ochrany.
Rada národního výboru odpovídá za to, že její výkonné orgány, výkonné orgány národních výborů nižšího stupně, jakož i organizace zapojené na rozpočet národního výboru a národních výborů nižšího stupně postupují při správě, zvelebování a ochraně národního majetku a při nakládání s právy, pohledávkami a závazky s péčí socialistického hospodáře.
(1) Výkonné orgány národního výboru jsou povinny zajišťovat náležitou údržbu, důsledné provádění generálních oprav, další zvelebování, rozmnožování, plné využití a řádnou ochranu národního majetku, jejž spravují.
(2) Pečují o to, aby plnění těchto úkolů bylo zajišťováno také při správě národního majetku výkonnými orgány národních výborů nižšího stupně a organizacemi jim podřízenými.
(3) Zajišťují, aby výtěžek z tohoto národního majetku byl co největší a aby výdaje spojené s jeho správou byly snižovány.
(4) Pro správu národního majetku platí zvláštní předpisy.
(1) Při nakládání s právy, pohledávkami a závazky sledují výkonné orgány národního výboru, aby práva a pohledávky, které vznikly z jejich činnosti, z činnosti výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně nebo organizací jimi řízených a v souvislosti se správou národního majetku, byly řádně a včas uplatňovány a závazky z těchto důvodů vzniklé řádně plněny.
(2) O promíjení, upouštění od vymáhání a o jiném nakládání s právy a pohledávkami, z nichž vzniká státu újma, platí zvláštní předpisy.
Výkonné orgány národního výboru jsou povinny starat se o to, aby národní majetek, práva, pohledávky a závazky byly běžně a řádně evidovány a aby byla náležitě prováděna podle příslušných předpisů inventarizace tohoto majetku.
(1) Finanční odbor rady národního výboru:
(2) Finanční odbor zajišťuje, aby byly důsledně uplatňovány nároky na náhradu majetkových škod způsobených na národním majetku.
(1) O hospodaření podle rozpočtů národních výborů musí být předepsaným způsobem běžně a řádně vedena účetní evidence, jako součást jednotné národohospodářské evidence.
(2) Pokud povinnost vést účetní evidenci v některém odvětví není uložena odvětvovému odboru, vede účetní evidenci tohoto odvětví odbor finanční.
(1) Rada národního výboru, její finanční odbor a odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, odpovídají za řádné a včasné vedení účetní evidence a za řádný výkon účetní služby u vlastního národního výboru a v organizacích jemu podřízených i u národních výborů nižšího stupně. Zajišťují, aby účetní evidence
(2) Uvedené úkoly plní účetní evidence přiměřeně též ve vztahu k národním výborům vyššího stupně a k ústředním úřadům, a to zejména pomocí účetních výkazů a jejich rozborů.
(3) Raba národního výboru, její finanční odbor, odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví a ostatní odvětvové odbory odpovídají také za řádné a včasné vedení operativně technické evidence hospodářských prostředků ve správě národního výboru a jemu podřízených organizací.
(1) Zásady účetní evidence u národních výborů upravuje vláda a účetní evidenci metodicky řídí ministerstvo financí.
(2) Podrobností o způsobu vedení účetní evidence, o sestavování a předkládání účetních výkazů a o organizaci účetní služby jsou upraveny zvláštními předpisy.
(1) Finanční odbor a odvětvová odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, jsou povinny vést účetní evidenci jako uzavřený celek.
(2) Finanční odbor vede účetní evidenci
(3) Odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, vedou účetní evidenci o hospodaření svých odvětví jako uzavřený celek a řídí účetní evidenci v oboru své působnosti i u podřízených podniků, rozpočtových a zvláštních rozpočtových organizací.
(4) Výkon účetní služby v celém obvodu působnosti národního výboru metodicky řídi finanční odbor s výjimkou podniků řízených odvětvovými odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, u nichž metodické řízení náleží příslušnému ministerstvu v mezích směrnic stanovených ministerstvem financí.
Podniky, rozpočtové organizace a zvláštní rozpočtové organizace podřízené národním výborům vedou o svém hospodaření a o majetku, který je jim svěřen, účetní evidenci jako uzavřený celek.
Evidenci o státních příjmech obstarává finanční odbor rady národního výboru.
(1) U místních národních výborů, u nichž jsou zřízeny odbory, vede účetní evidenci jako uzavřený celek odbor finanční.
(2) U ostatních místních národních výborů zabezpečuje řádné, úplné a včasné vedení účetní evidence tajemník místního národního výboru.
Ministerstvo financí vykonává dozor na vedení a stav účetní evidence u národních výborů a u organizací jimi řízených.
Při závadách ve vedení účetní evidence jsou finanční odbory nebo ministerstvo financí oprávněny provádět opatření podle článku 92.
(1) Po skončení rozpočtového období provedou národní výbory a jejich výkonné orgány ekonomický rozbor výsledků hospodaření v uplynulém rozpočtovém období a sestaví, projednají a schválí své závěrečné účty.
(2) Projednání závěrečných účtů se spojuje s hodnocením politických a ekonomických úkolů národních výborů.
(1) Práce na sestavení závěrečného účtu a na vypracování rozboru hospodaření organizuje a řídí rada národního výboru.
(2) Závěrečný účet sestavuje a rozbor hospodaření vypracovává finanční odbor ve spolupráci s plánovací komisí a s odvětvovými odbory. U místních národních výborů, které nezřizují odbory, provádí tyto práce rada místního národního výboru.
(3) Finanční odbor krajského národního výboru prověřuje závěrečné účty odvětvových odborů, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví a ve spolupráci s odvětvovými odbory též závěrečné účty okresů. Obdobnou povinnost má finanční odbor rady okresního národního výboru i vůči místním národním výborům.
(4) Závěrečné účty a rozbory hospodaření projednávají též stálé komise národních výborů, zejména stálá finančně rozpočtová komise se svými aktivy.
(5) Ministerstvo financí ve spolupráci s příslušnými ministerstvy prověřuje závěrečné účty krajů.
(1) Po projednání závěrečného účtu ve stálých komisích a v radě národního výboru organizuje rada a stálá finančně rozpočtová komise ve spolupráci s členy národního výboru a s aktivisty veřejné projednávání výsledků hospodaření s občany. Rada místního, obvodního, městského a okresního národního výboru kromě toho vyloží závěrečný účet k veřejnému nahlédnutí nejméně 14 dnů před jeho schválením na zasedání národního výboru.
(2) Návrhy a připomínky vzešlé z projednávání výsledků hospodaření a závěrečného účtu s občany a stálými komisemi musí být projednány radou národního výboru a zodpověděny.
(1) Zároveň s projednáváním závěrečných účtů a rozborů hospodaření uloží rada národního výboru opatření ke zlepšení rozpočtového hospodaření a k odstranění nedostatků, které byly zjištěny při prověrce výsledků hospodaření vlastního národního výboru a národních výborů podřízených.
(2) Návrh na opatření podává radě národního výboru její finanční odbor. Opatření, jak odstranit nedostatky v hospodaření krajů, ukládá radám krajských národních výborů vláda na návrh ministra financí.
(1) Rada krajského a okresního národního výboru projednává:
(2) Rada místního národního výboru projednává závěrečný účet místního národního výboru.
(3) Po projednání závěrečného účtu kraje, okresu a místního národního výboru ve stálých komisích a po jeho veřejném projednání s občany předloží jej rada zasedání národního výboru ke schválení.
(4) Schválený závěrečný účet se předloží radě národního výboru vyššího stupně. Závěrečný účet kraje se zašle ministerstvu financí.
(5) Pro účely projednání závěrečného účtu kraje ve vládě a v Národním shromáždění zpracuje finanční odbor rady krajského národního výboru údaje závěrečného účtu kraje do sestav, jejichž formu stanoví ministerstvo financí. K sestavám se připojuje zpráva o plnění plánu a rozpočtu a o hospodářském vývoji v kraji za uplynulý rok.
Po skončení kalendářního roku provedou podniky za účasti pracujících komplexní rozbor hospodaření, ve kterém zhodnotí zejména rozvoj podniku, plnění plánu, především kvalitativních ukazatelů a hospodářské výsledky. Rozbor spolu s účetními výkazy předkládají podniky vedoucímu národnímu výboru a pobočce Státní banky československé. Současně navrhnou schválení výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok.
Finanční odbor nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, provede rozbor činnosti podniku v uplynulém roce. Přitom použije zkušeností získaných během roku a výsledků prověrek a revizí. Po přezkoumání ročních účetních výkazů a rozborů výsledků hospodaření provede finanční nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, za účasti pobočky Státní banky československé schvalovací řízení, zpravidla v podnicích, a to za účasti pracujících. Současně uloží opatření k dalšímu zlepšení práce podniku a k odstranění zjištěných závad.
Zjistí-li se při schvalovacím řízení, že podnik nabyl zisku nesprávným způsobem (např. předražováním cen a pod.) bude podniku uložen odvod nesprávně získaných částek do rozpočtu vedoucího národního výboru.
Zjistí-li finanční nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, při rozboru ročních výsledků podstatné závady v hospodaření podniku, neschválí je a podá zprávu, spolu s návrhem opatření, radě vedoucího národního výboru.
(1) Skončí-li výsledek hospodaření ztrátou a nebude-li podnik mít dostatek vlastních finančních zdrojů k její úhradě, může navrhnout finanční nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, radě vedoucího národního výboru způsob úhrady ztráty.
(2) Rada národního výboru může uhradit ztrátu podle směrnic ministerstva financí.
(1) Na základě ekonomického zhodnocení výsledků hospodaření v minulém roce rozhodne národní výbor vyššího stupně na návrh svého finančního odboru o tom, které částky přebytku rozpočtového hospodaření národních výborů nižšího stupně si mohou tyta národní výbory ponechat, a které částky budou odčerpány do vyššího rozpočtu. O přebytcích rozpočtového hospodaření vlastního krajského národního výboru a kraje rozhodne na návrh ministerstva financí vláda.
(2) Zásadně se ponechá národním výborům trvalá záloha a všechny přebytky, které vznikly jejich zásluhou.
(3) Odčerpány budou zejména částky vzniklé porušením finanční a rozpočtové disciplíny a neplněním úkolů plánu rozvoje národního hospodářství.
(4) Podrobnosti stanoví ministerstvo financí.
Ustanovení jednotlivých článků tohoto rozpočtového řádu o pravomoci a úkolech krajských národních výborů a jejich výkonných orgánů platí přiměřeně i pro městské národní výbory s pravomocí krajských národních výborů a pro jejich výkonné orgány.
Ustanovení, týkající se sestavování, projednávání a schvalování pětiletých finančních plánů národních výborů a hospodaření podle nich vztahují se též na místní národní výbory v obcích do 2000 obyvatel. Těmito ustanoveními se doplňuje rozpočtový řád místních národních výborů v obcích do 2000 obyvatel, který jinak zůstává v platnosti.
Platnosti pozbývají všechny předpisy, které odporují tomuto rozpočtovému řádu.
Tento rozpočtový řád nabývá účinnosti dnem 1. července 1958, kromě ustanovení o finančních zdrojích hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů a o úhradě jejich ztrát (články 68 až 75), které nebudou účinnosti dnem 1. ledna 1959.