Vyhláška ministra financí o finančních zdrojích hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů a o úhradě jejich ztrát.

§ 1

účinné od 1. 1. 1959K zvýšení zájmu národních výborů a podniků jimi spravovaných a všech pracujících na dobrém hospodaření, k upevnění chozrasčotu v podnicích a k lepšímu využití ekonomických pák pro rozvoj národního hospodářství se dále rozšiřuje pravomoc národních výborů a podniků, aby mohly ještě více rozmnožit vlastní zdroje. Zvyšuje se jejich odpovědnost za výsledky hospodaření. Finanční hospodaření se proto upravuje tak, aby podniky uspokojovaly své potřeby co nejvíce z finančních zdrojů jimi vytvořených a aby míra uspokojování potřeb podniků byla závislá na tvorbě těchto zdrojů. Přitom finanční hospodaření má zároveň odkrývat další možnosti neustálého rozvoje národního hospodářství, rozvíjet tvůrčí iniciativu pracujících a vést k rozhodování o otázkách podniků v souladu s celostátními a místními zájmy.

účinné od 1. 1. 1959Podniky a jejich nadřízené orgány mají soustavně vytvářet předpoklady pro zavedení nového způsobu finančního hospodaření. Pro podniky, u kterých tyto předpoklady vytvořeny nebudou, se upravuje jejich finanční hospodaření odchylně.

§ 2

účinné od 1. 1. 1959(1) Tato vyhláška se vztahuje na hospodářské organizace státního socialistického sektoru, pokud jsou zapojeny na rozpočty národních výborů (dále jen „podniky“).

účinné od 1. 1. 1959(2) Podnikem se rozumí i sdružení, vytváří-li svou hospodářskou činností finanční zdroje.

§ 3

účinné od 1. 1. 1959Základní ustanovení

1. účinné od 1. 1. 1959Prostředky z finančních zdrojů podniků (zisk, odpisy základních fondů apod.) se:
   1. účinné od 1. 1. 1959a) jednak odvádějí do rozpočtu národního výboru, na jehož rozpočet jsou podniky zapojeny (déle jen „vedoucí národní výbor“),
   2. účinné od 1. 1. 1959b) jednak používají ve prospěch podniků, a to buď přímo podniky, nebo jejich přímo nadřízenými orgány.

      účinné od 1. 1. 1959Přitom podniky uspokojují potřeby v míře co největší z vlastních finančních zdrojů.

§ 4

1. účinné od 1. 1. 1959Vlastními finančními zdroji podniků jsou:
   1. účinné od 1. 1. 1959a) podíl z přírůstku zisku nebo ze zisku,
   2. účinné od 1. 1. 1959b) podíl z odpisů základních fondů,
   3. účinné od 1. 1. 1959c) uvolněné vlastní oběžné prostředky, pokud podle zvláštních předpisů*) nejsou finančním zdrojem nadřízeného orgánu,
   4. účinné od 1. 1. 1959d) výsledky z prodeje a likvidace přebytečných a neupotřebitelných základních fondů,
   5. účinné od 1. 1. 1959e) tržby z brakování zvířat základního stáda,
   6. účinné od 1. 1. 1959f) jiné finanční zdroje stanovené ministrem financí.

§ 5

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik používá vlastních finančních zdrojů

1. účinné od 1. 1. 1959a) na doplnění vlastních oběžných prostředků,
2. účinné od 1. 1. 1959b) na decentralizovanou investiční výstavbu a generální opravy, průzkumné a projektové práce a jiné investice (dále jen „decentralizovaná výstavba“),
3. účinné od 1. 1. 1959c) popřípadě na jiné účely podle této vyhlášky nebo zvláštních předpisů.

účinné od 1. 1. 1959(2) Vlastní finanční prostředky podniku koncem roku nepropadají.

účinné od 1. 1. 1959(3) Vlastních finančních zdrojů používá podnik též ke splacení úvěru, který mu banka poskytla k překlenutí časového nesouladu mezi vytvořením zdroje a potřebou použít tohoto zdroje.

§ 6

účinné od 1. 1. 1959(1) Přírůstkem zisku za celý rok je rozdíl mezi skutečným ziskem za běžný rok a skutečným ziskem (ztrátou) za bezprostředně předcházející rok. Skutečným ziskem (ztrátou) se rozumí rozvahový zisk (ztráta).

účinné od 1. 1. 1959(2) Jestliže v takto zjištěném přírůstku zisku se projevují vlivy vyplývající ze změn cen a odpisových norem, upraví se skutečný zisk (ztráta) za předcházející rok, jakož i přírůstek zisku tak, aby tyto vlivy se v nich neprojevovaly. Dojde-li ke změně organizace podniku, změní orgán přímo mu nadřízený sazbu podílu z přírůstku zisku a současně změní plán.

§ 7

účinné od 1. 1. 1959(1) Podíl z přírůstku zisku stanoví podniku orgán přímo mu nadřízený. Podíl se stanoví na období pětiletého plánu, a to procentní sazbou zpravidla stejnou pro každý rok tohoto období.

účinné od 1. 1. 1959(2) Pro stanovení sazby je rozhodující:

1. účinné od 1. 1. 1959a) obtížnost úkolu zvyšovat výrobu (výkony) a snižovat vlastní náklady,
2. účinné od 1. 1. 1959b) potřeba vlastních oběžných prostředků, potřeba základních fondů a jejich efektivnost.

účinné od 1. 1. 1959(3) Sazba smí být změněna se současnou změnou plánu, a to jen tehdy, změní-li se podstatně úkoly vyplývající pro podnik z pětiletého plánu; ustanovení odstavce 2 platí i pro změnu sazby. Ustanovení § 6 poslední věty není tím dotčeno.

§ 8

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik zpravidla používá podílu z přírůstku zisku především k nutnému doplnění vlastních oběžných prostředků a dále k financování decentralizované výstavby.

účinné od 1. 1. 1959(2) Pří použití podílu z přírůstku zisku na doplnění vlastních oběžných prostředků a na financování decentralizované výstavby se může podnik odchýlit od částek plánovaných k těmto účelům v ročním podnikovém plánu, pokud tím nedojde k nežádoucímu zpomalení rychlosti obratu normovaných oběžných prostředků proti plánu.

§ 9

účinné od 1. 1. 1959(1) Podniku, jehož plánovaný rozvoj by nebyl plně zajištěn podílem z přírůstku zisku a podílem z odpisů, může orgán přímo mu nadřízený stanovit místo podílu z přírůstku zisku podíl ze zisku. Podíl ze zisku se stanoví též podniku nově zřízenému, a to pro první rok jeho činnosti.

účinné od 1. 1. 1959(2) Jinak platí o podílu ze zisku obdobně ustanovení §§ 7 a 8.

§ 10

účinné od 1. 1. 1959Podnik si ponechá každého měsíce skutečně dosažený zisk (zisk vykázaný v předložené rozvaze) snížený o částky, které je povinen ze zisku odvést podle ustanovení § 20, popřípadě § 24.

§ 11

účinné od 1. 1. 1959(1) Orgány přímo nadřízené podnikům jsou povinny učinit opatření, aby podniky nedosahovaly zisku nesprávným způsobem.

účinné od 1. 1. 1959(2) V jednotlivých podnicích, v nichž nejsou splněny předpoklady, že zainteresování podniků pomocí podílu z přírůstku zisku nebo podílu ze zisku bude využito ve prospěch národního hospodářství, nebo v nichž by podíl z přírůstku zisku nebo podíl ze zisku nebyl vhodným prostředkem ke zlepšení činnosti podniku, zavede rada vedoucího národního výboru jiný způsob hmotného zainteresování, např. podíl ze snížení vlastních nákladů proti minulému roku. Jde-li o podnik z úseku hospodářství plánovaného ministerstvy, je třeba souhlasu příslušného ministerstva.

účinné od 1. 1. 1959(3) V celých hospodářských odvětvích zavede jiný způsob hmotného zainteresování ve smyslu odstavce 2 rada krajského národního výboru se souhlasem ministerstva financí. Jde-li o odvětví z úseku hospodářství plánovaného ministerstvy, je třeba též souhlasu příslušného ministerstva.

§ 12

účinné od 1. 1. 1959(1) Podíl z odpisů stanoví podniku orgán přímo mu nadřízený. Podíl se stanoví na období pětiletého plánu, a to procentní sazbou stejnou pro každý rok tohoto období.

účinné od 1. 1. 1959(2) Při stanovení sazby podílu z odpisů se přihlíží k vykázanému stupni opotřebení základních fondů, k potřebě nových základních fondů a k plánovanému rozvoji výroby (výkonů). Podíl podniku z odpisů stanovený na období pětiletého plánu nesmí být zpravidla nižší než částka potřebná k úhradě generálních oprav, zjištěná podle odpisových norem.

účinné od 1. 1. 1959(3) Sazba smí být změněna se současnou změnou plánu, a to jen tehdy, změní-li se podstatně úkoly vyplývající pro podnik z pětiletého plánu; ustanovení odstavce 2 platí i pro změnu sazby.

§ 13

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik si ponechá každého měsíce podíl z odpisů ve výši odpovídající stanovené sazbě. Základem pro výpočet měsíčního podílu jsou skutečné odpisy zúčtované za dobu od počátku běžného roku do konce příslušného měsíce. Od takto vypočteného podílu odečte podnik částky, které si za běžný rok jako podíl z odpisů již ponechal.

účinné od 1. 1. 1959(2) Výši ročního podílu z odpisů vypočte si podnik podle zásad odstavce 1 na základě skutečných odpisů zúčtovaných za běžný rok.

§ 14

účinné od 1. 1. 1959Podílu z odpisů používá podnik k financování decentralizované výstavby.

§ 15

účinné od 1. 1. 1959Zdroje ze snížení vlastních oběžných prostředků

účinné od 1. 1. 1959Prostředků vyplývajících ze snížení vlastních oběžných prostředků může podnik použít, pokud zvláštní předpisy*) nestanoví jinak, na financování decentralizované výstavby.

§ 16

účinné od 1. 1. 1959Výsledky z prodeje a likvidace základních fondů

účinné od 1. 1. 1959(1) Výsledkem z prodeje a likvidace základních fondů [§ 4 písm. d)] se rozumějí tržby z prodeje po odečtení nákladů spojených s prodejem nebo výnosy z likvidace základních fondů po odečtení nákladů spojených s likvidací. Tento zdroj slouží k financování decentralizované výstavby.

účinné od 1. 1. 1959(2) Jestliže náklady spojené s prodejem (likvidací) základních fondů převyšují tržby (výnosy), hradí se rozdíl z prostředků podniků určených na investice.

§ 17

účinné od 1. 1. 1959Tržby z brakování zvířat základního stáda

účinné od 1. 1. 1959Tržeb z brakování zvířat základního stáda používá podnik k úhradě nákladů na tvoření základního stáda.

§ 18

účinné od 1. 1. 1959Převody prostředků

účinné od 1. 1. 1959(1) Částky podílu z přírůstku zisku (podílu ze zisku), určené k financování decentralizované výstavby a prostředky vyplývající z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků, pokud těchto prostředků (§ 15) je podnik oprávněn použít k financování decentralizované výstavby, převede podnik na svůj investiční účet nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení čtvrtletní rozvahy.

účinné od 1. 1. 1959(2) Částky podílů z odpisů převede podnik na svůj investiční účet nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financi k předložení měsíční rozvahy.

účinné od 1. 1. 1959(3) Výsledek z prodeje a likvidace základních fondů a tržby z brakování zvířat základního stáda se převádějí běžně na investiční účet podniku.

účinné od 1. 1. 1959(4) Neprovede-li podnik převod podle odstavců 2 a 3 včas a v plné výši, je povinen zaplatit do rozpočtu vedoucího národního výboru za každý den prodlení na vrub svých nákladů penále ve výši 1 ‰ z částky včas nepřevedené. Penále vypočte podnik a zaplatí je zároveň s dlužným převodem. Penále se neplatí, činí-li méně než 50 Kčs.

§ 19

účinné od 1. 1. 1959(1) Po schválení rozpočtu vládou stanoví sdružení podřízeným podnikům se zřetelem k jejich návrhům výši ročního plánovaného odvodu ze zisku. Tento plánovaný odvod musí být v souladu s úkolem odvodu zisku stanoveným vládou a s dlouhodobými podíly.

účinné od 1. 1. 1959(2) Má-li podnik stanoven podíl z přírůstku zisku a plánuje-li pokles zisku proti skutečnosti předcházejícího roku, stanoví se mu odvod ze zisku ve výši celého plánovaného zisku. Odvody ze zisku na příští léta se tomuto podniku určí tak, aby mu byl zajištěn stanovený procentní podíl na přírůstku zisku v celé pětiletce.

účinné od 1. 1. 1959(3) Podnik rozdělí ve svém podnikovém plánu stanovený odvod ze zisku na jednotlivá čtvrtletí, a to ve stejném poměru, v jakém je v podnikovém plánu rozvržen na jednotlivá čtvrtletí plán tvorby zisku.

§ 20

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik odvádí sdružení nejpozději 12. a 25. dne každého měsíce po jedné šestině částky plánovaného odvodu ze zisku připadajícího na příslušné čtvrtletí (§ 19 odst. 3). V odůvodněných případech může sdružení po dohodě s finančním odborem rady vedoucího národního výboru stanovit podniku jiné lhůty odvodů. Změna lhůt musí být dohodnuta s příslušnou pobočkou Státní banky československé (dále jen „banka“).

účinné od 1. 1. 1959(2) Nevytvoří-li podnik zisk ve výši plánovaného odvodu, doplní chybějící částku z uvolněných vlastních oběžných prostředků nebo z prostředků na svém investičním účtě anebo výjimečně požádá banku o poskytnutí úvěru.

účinné od 1. 1. 1959(3) Dosáhne-li podnik vyššího zisku, než plánoval (nadplánový zisk), zvýší dodatečně čtvrtletně odvody ze zisku podle zisku vykázaného ve čtvrtletní (roční) rozvaze, a to tak, aby podniku zůstala částka, která odpovídá stanovenému podílu z přírůstku zisku (podílu ze zisku). Doplatek odvede podnik do tří dnů po lhůtě stanovené k předložení čtvrtletní (roční) rozvahy.

účinné od 1. 1. 1959(4) Podíl z přírůstku zisku, uvedený v odstavci 3, se vypočte z rozdílu mezí skutečným ziskem za dobu od počátku běžného roku do konce příslušného čtvrtletí a skutečným ziskem (ztrátou) za stejné období bezprostředně předcházejícího roku. Skutečným ziskem (ztrátou) se rozumí rozvahový zisk (ztráta).

§ 21

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik odvádí sdružení do 23. dne každého měsíce po jedné třetině částky odpisů, plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí.

účinné od 1. 1. 1959(2) Odvody odpisů se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí; od těchto odpisů odečte podnik podíl z odpisů, který je oprávněn si ponechat, a částky, které již za běžný rok z odpisů odvedl. Tyto úpravy se obdobně zpřesňují podle skutečných odpisů zúčtovaných za běžný rok.

účinné od 1. 1. 1959(3) Vyplyne-li z úprav a zpřesnění přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu odpisů.

§ 22

účinné od 1. 1. 1959Částky vyplývající z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků odvede podnik sdružení ve splátkách po jedné třetině částky plánované k odvodu za příslušné čtvrtletí, a to nejpozději 23. dne každého měsíce.

§ 23

účinné od 1. 1. 1959Neprovede-li podnik odvod podle §§ 19 až 22 včas a v plné výši, může sdružení podniku uložit, aby mu zaplatil za každý den prodlení na vrub svých nákladů penále ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

§ 24

účinné od 1. 1. 1959(1) Po schválení rozpočtu vládou stanoví rada vedoucího národního výboru přímo podřízeným podnikům se zřetelem k jejích návrhům výši ročního plánovaného odvodu ze zisku:

1. účinné od 1. 1. 1959a) do rozpočtu vedoucího národního výboru,
2. účinné od 1. 1. 1959b) k centralizovanému použití.

účinné od 1. 1. 1959Tyto plánované odvody musí být v souladu s úkolem odvodu zisku stanoveným vládou a s dlouhodobými podíly.

účinné od 1. 1. 1959(2) Plánovaný zisk odvádí podnik vedoucímu národnímu výboru dvakrát měsíčně, a to nejpozději 14. a 28. dne každého měsíce ve výši odpovídající jedné šestině částky plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí, popřípadě ve výši odpovídající jedné polovině částky připadající na příslušný měsíc. V odůvodněných případech může nadřízený orgán stanovit jiné lhůty odvodů během roku; toto ustanovení neplatí pro odvody v prosinci. Změna lhůt musí být dohodnuta s příslušnou pobočkou banky.

účinné od 1. 1. 1959(3) Nadplánový zisk, kterého podnik dosáhl, se dělí mezi podnik a vedoucí národní výbor podle ustanovení § 3, a to ve stejném poměru jako plánovaný přírůstek zisku (zisk). Doplatek do rozpočtu vedoucího národního výboru a k centralizovanému použití odvede podnik do tří dnů po lhůtě stanovené pro předložení čtvrtletní, (roční) rozvahy.

účinné od 1. 1. 1959(4) Jinak platí o odvodech zisku do rozpočtu vedoucího národního výboru a do centralizovaných zdrojů přiměřeně ustanovení § 19 odst. 2 a 3 a § 20 odst. 2 a 4.

§ 25

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik odvádí do rozpočtu vedoucího národního výboru plánovanou část odpisů základních fondů do 28. dne každého měsíce, a to vždy ve výši jedné třetiny částky plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí.

účinné od 1. 1. 1959(2) Odvody odpisů se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí; od takto upravených odvodů odečte podnik částky, které jíž za běžný rok do rozpočtu vedoucího národního výboru odvedl. Tyto úpravy se obdobně zpřesňují podle skutečných odpisů zúčtovaných za běžný rok.

účinné od 1. 1. 1959(3) Vyplyne-li z úprav a zpřesnění přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu odpisů.

účinné od 1. 1. 1959(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně o odvodech odpisů do centralizovaných zdrojů.

§ 26

účinné od 1. 1. 1959Z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků odvede podnik do rozpočtu vedoucího národního výboru, popřípadě do centralizovaných zdrojů částky, stanovené finančním plánem, a to nejpozději 28. dne každého měsíce.

§ 27

účinné od 1. 1. 1959Odvody do rozpočtu vedoucího národního výboru provádí podnik na příslušný účet rozpočtových příjmů (v malých obcích na běžný účet) vedoucího národního výboru u banky.

§ 28

účinné od 1. 1. 1959Pro centralizované finanční prostředky zřídí banka sdružení a vedoucímu národnímu výboru zvláštní účty.

§ 29

účinné od 1. 1. 1959Neprovede-li podnik odvod do rozpočtu vedoucího národního výboru, popřípadě na účet centralizovaných prostředků (§§ 24 až 28) včas a v plné výši, je povinen zaplatit do rozpočtu vedoucího národního výboru, popřípadě na příslušný zvláštní účet centralizovaných prostředků na vrub svých nákladů za každý den prodlení penále ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené. Penále vypočte podnik a zaplatí je zároveň s dlužným odvodem. Penále se neplatí, činí-li méně než 50 Kčs.

§ 30

účinné od 1. 1. 1959Prostředky, které podniky odvádějí sdružení ze zisku, z odpisů a ze snížení vlastních oběžných prostředků, odvádí sdružení do rozpočtu vedoucího národního výboru, popřípadě do centralizovaných zdrojů u vedoucího národního výboru, s výjimkou prostředků, které sdružení je oprávněno si ponechat k centralizovanému použití.

§ 31

účinné od 1. 1. 1959(1) Plánovaný zisk odvádí sdružení vedoucímu národnímu výboru dvakrát měsíčně, a to nejpozději 14. a 28. dne každého měsíce po jedné šestině částky plánovaného odvodu připadajícího na příslušné čtvrtletí. V odůvodněných případech může finanční odbor stanovit jiné lhůty odvodů. Změna lhůt musí být dohodnuta s bankou.

účinné od 1. 1. 1959(2) Jinak platí o odvodech zisku do rozpočtu vedoucího národního výboru a k centralizovanému použití přiměřeně ustanovení § 24.

§ 32

účinné od 1. 1. 1959O odvodech odpisů, částek za snížení vlastních oběžných prostředků do rozpočtu vedoucího národního výboru a do centralizovaných zdrojů a o placení penále platí přiměřeně ustanovení §§ 25 až 29.

§ 33

účinné od 1. 1. 1959Stanovení podílů z finančních zdrojů

účinné od 1. 1. 1959(1) Na úseku hospodářství plánovaného ministerstvy určí příslušné ministerstvo jednotlivým krajům na období pětiletého plánu procentní sazbou úhrnný podíl z přírůstku zisku, popřípadě úhrnný podíl ze zisku a úhrnný podíl z odpisů.

účinné od 1. 1. 1959(2) Rada krajského národního výboru na základě podílů stanovených ministerstvy stanoví podíly přímo podřízeným podnikům, sdružením, popřípadě úhrnné podíly radám okresních národních výborů.

účinné od 1. 1. 1959(3) Na úseku hospodářství plánovaného národními výbory samostatně (přímo) stanoví podíl z přírůstku zisku, popřípadě podíl ze zisku a podíl z odpisů procentní sazbou na období pětiletého plánu jednotlivým podnikům rada vedoucího národního výboru v souladu se závaznými ukazateli plánu, stanovenými vládou.

účinné od 1. 1. 1959(4) Sdružení stanoví podíly obdobným způsobem jednotlivým podnikům, které řídí.

účinné od 1. 1. 1959(5) Při stanovení podílů si může rada vedoucího národního výboru, popřípadě sdružení ponechat nutnou část k centralizovanému, použití.

účinné od 1. 1. 1959(6) Podíl z přírůstku zisku (ze zisku) se pro každý rok pětiletého plánu stanoví zpravidla stejnou sazbou, podíl z odpisů vždy stejnou sazbou. Ustanovení § 7 odst. 2 a 3, § 9 a § 12 odst. 2 a 3 platí obdobně.

§ 34

účinné od 1. 1. 1959(1) Centralizované finanční zdroje vedoucího národního výboru, popřípadě sdružení se tvoří z prostředků, které odvádějí podniky ze zisku, z odpisů a z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků.

účinné od 1. 1. 1959(2) Prostředky určené k centralizovanému použití musí být odděleny od ostatních prostředků vedoucího národního výboru, popřípadě, sdružení.

§ 35

účinné od 1. 1. 1959(1) Rada vedoucího národního výboru a sdružení používají prostředků centralizovaných ze zisku ve prospěch podniků:

1. účinné od 1. 1. 1959a) k úhradě nákladů podniků na decentralizovanou výstavbu, jejíž provedení jim orgán přímo nadřízený uložil, např. na výstavbu závodů, na jejích rekonstrukci, na modernizací nebo obnovu strojního zařízení,
2. účinné od 1. 1. 1959b) k doplnění vlastních prostředků podniků na decentralizovanou výstavbu,
3. účinné od 1. 1. 1959c) k úhradě svých závazků ze záruk za investiční úvěry poskytnuté bankou podnikům,
4. účinné od 1. 1. 1959d) k doplnění vlastních oběžných prostředků podniků, nestačí-li jim jejich podíl z přírůstku zisku, podíl ze zisku, popř. podíl z úspory dosažené snížením ztráty proti minulému roku,
5. účinné od 1. 1. 1959e) k úhradě svých závazků ze záruk za provozní úvěry poskytnuté bankou podnikům,
6. účinné od 1. 1. 1959f) k úhradě nadplánových ztrát podniků, a pokud jde o podniky podřízené sdružení, též k úhradě plánovaných ztrát,
7. účinné od 1. 1. 1959g) k poskytnutí prostředků podnikům v přiměřené výši na doplnění vlastních oběžných prostředků nebo na investice z toho důvodu, že jejich hospodářský výsledek byl nepříznivě ovlivněn buď zásahem nadřízeného orgánu nebo jinými vnějšími vlivy, s nimiž nebylo možno počítat; tyto prostředky se poskytují podnikům podle rozhodnutí nadřízeného orgánu,
8. účinné od 1. 1. 1959h) k jiným účelům stanoveným ministerstvem financí nebo s jeho souhlasem.

účinné od 1. 1. 1959(2) Orgán přímo nadřízený může použít k účelům uvedeným:

1. účinné od 1. 1. 1959a) v odstavci 1 písm. a), b) a c) též prostředků centralizovaných z podílů z odpisů,
2. účinné od 1. 1. 1959b) v odstavci 1 písm. a) až g) též prostředků odvedených mu z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků.

účinné od 1. 1. 1959(3) Centralizovaných prostředků nesmí být během roku použito k zakrývání důsledků špatného hospodaření podniků. Těchto prostředků může být zcela výjimečně použito k vypořádání důsledků špatného hospodaření, avšak až po provedení celkového rozboru činnosti podniku a po schválení opatření k nápravě a ročních účetních výkazů.

účinné od 1. 1. 1959(4) Nadplánových centralizovaných prostředků, pro něž nebude upotřebení v podřízených podnicích, může vedoucí národní výbor použít také pro rozpočtové organizace k rozvoji placených služeb pro obyvatelstvo.

§ 36

účinné od 1. 1. 1959Úhrada provozních výdajů sdružení

účinné od 1. 1. 1959(1) Podniky podřízené sdružením jsou povinny poskytovat sdružení příspěvky k úhradě plánovaných nákladů na jeho činnost, pokud tyto náklady nejsou kryty z jiných zdrojů.

účinné od 1. 1. 1959(2) Výši příspěvků a způsob jeho odvodu určí jednotlivým podnikům sdružení po projednání s podniky. Tyto příspěvky zahrnují podniky do svých nákladů.

účinné od 1. 1. 1959(3) U zájmových sdružení stanoví výši příspěvku a způsob jeho odvodu rada vedoucího národního výboru.

§ 37

účinné od 1. 1. 1959Plánované ztráty podniků zapojených přímo na rozpočet národního výboru se uhrazují přídělem z rozpočtu vedoucího národního výboru.

§ 38

účinné od 1. 1. 1959U domovní správy, která plánuje odvod odpisů do rozpočtu vedoucího národního výboru, se příděl na úhradu plánované ztráty kompenzuje s plánovaným odvodem odpisů. Jsou-li skutečné odpisy podle čtvrtletní rozvahy vyšší než odpisy plánované, použije domovní správa vyšších odpisů především k zálohování takto vzniklé vyšší (neplánované) ztráty; nevyčerpaný zbytek odvádí do rozpočtu vedoucího národního výboru. Jsou-li skutečné odpisy nižší, sníží se o rozdíl především částka, kterou měla domovní správa použít ke kompenzaci s přídělem, na úhradu plánované ztráty. Přitom se nesmí zvýšit nároky na rozpočet.

§ 39

účinné od 1. 1. 1959(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku podle normy úhrady (dále jen „norma“), pokud není stanoveno jinak.

účinné od 1. 1. 1959(2) Norma vyjadřuje výši úhrady připadající na každý jednotlivý výrobek téhož druhu nebo určité skupiny výrobků, který má být podle plánu v běžném roce vyfakturován, popř. na každou korunu realizace všech výrobků nebo jejich určité skupiny plánované na příslušný rok. O tom, kterého způsobu výpočtu normy podle věty první se použije, rozhodne orgán, z jehož prostředků se ztráta hradí. Podle rozhodnutí orgánu přímo nadřízeného podniku může být norma stanovena na jednotlivá čtvrtletí. Toto ustanovení platí obdobně pro výkony.

účinné od 1. 1. 1959(3) Při výpočtu normy vychází podnik ze své celkové ztráty vyplývající z rozdílu mezi úplnými vlastními náklady na realizaci výroby (náklady na výkony, oběh apod.) plánovanými na příslušný rok (čtvrtletí) a plánovanou realizací v plánovaných realizačních cenách (bez daně z obratu nebo z výkonů).

účinné od 1. 1. 1959(4) Do základu pro výpočet normy zahrne podnik též ztrátu (zisk) z plánované jiné realizace a z plánovaných nerealizačních zisků a ztrát, pokud to stanoví orgán přímo nadřízený podniku. Jinak se tyto ztráty hradí podle plánu.

§ 40

účinné od 1. 1. 1959(1) Rada krajského národního výboru — jde-li o podniky z úseku hospodářství plánovaného ministerstvy v dohodě s příslušným ministerstvem — může ke zvýšení zájmu na dobrém hospodaření národního výboru nižšího stupně, sdružení a podniku s plánovanou ztrátou rozhodnout, že se jim ponechá dlouhodobě stanovený podíl z úspory dosažené snížením ztráty na jeden výrobek nebo na jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. V tomto případě se stanoví norma tak, aby nejen zajišťovala úhradu plánované ztráty, nýbrž aby byla vyšší o úsporu (nebo o její část), které bude dosaženo snížením ztráty na jeden výrobek nebo jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. Jestliže se v úspoře projevují vlivy vyplývající ze změn cen, odpisových norem nebo ze změn organizace podniku, upraví se ztráta za předcházející rok, jakož i úspora tak, aby tyto vlivy se v nich neprojevovaly.

účinné od 1. 1. 1959(2) O použití prostředků vyplývajících z rozdílu mezi normou stanovenou podle odstavce 1 a skutečnou ztrátou platí obdobně ustanovení o použití podílu z přírůstku zisku podniků ziskových.

§ 41

účinné od 1. 1. 1959(1) Výpočet normy předloží podnik orgánu přímo nadřízenému nejpozději dvacátého dne před počátkem roku (čtvrtletí), a to trojmo na tiskopise, který stanoví ministerstvo financí. Výpočet musí být v souladu s podnikovým plánem. Pokud nebude tento plán schválen, vypočte podnik normu podle podkladů, které má k dispozici. Po schválení plánu podnik normu zpřesní.

účinné od 1. 1. 1959(2) Orgán nadřízený přímo podniku normu přezkouší, a nezjistí-li závad, normu schválí. Schválení vyznačí na dokladu, kterým podnik sdělil výpočet normy nadřízenému orgánu a jedno vyhotovení dokladu zašle pobočce banky.

§ 42

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnikům, jimž se plánovaná ztráta nehradí podle normy úhrady, se příděl na úhradu plánovaných ztrát poskytuje měsíčně zálohově, a to nejpozději 20. dne každého měsíce a ve výši odpovídající jedné třetině částky plánované na příslušné čtvrtletí, popřípadě ve výši odpovídající plánu na příslušný měsíc.

účinné od 1. 1. 1959(2) Zálohy podle odstavce 1 se upravují podle měsíčních (čtvrtletních) rozvah. Úprava za měsíc prosinec se provede při schvalování výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok.

účinné od 1. 1. 1959(3) U domovních správ se při úpravě záloh odečte od skutečné ztráty částka ve výši odpovídající neprovedeným plánovaným běžným opravám.

účinné od 1. 1. 1959(4) Pokud se u domovních správ odvod odpisů do rozpočtu vedoucího národního výboru kompenzuje s přídělem na úhradu plánované ztráty (§ 38), odvede se částka odpovídající nesplněné plánované ztrátě nebo neprovedeným plánovaným běžným opravám do rozpočtu vedoucího národního výboru.

§ 43

účinné od 1. 1. 1959(1) Plánovaná ztráta se podniku hradí prostřednictvím příslušné pobočky banky, a to, pokud je stanovena norma, běžně podle fakturace a normy.

účinné od 1. 1. 1959(2) Pokud se plánovaná ztráta podniku uhrazuje podle normy, nesmí banka úhradu provést, dokud neobdrží doklad o schválení normy (§ 41 odst. 2).

§ 44

účinné od 1. 1. 1959Úhrada nadplánových ztrát

účinné od 1. 1. 1959Překročí-li podnik v důsledku překročení plánu realizace plánovanou ztrátu (nadplánová ztráta), může orgán přímo mu nadřízený chybějící částku uhradit. Zdroje úhrady upravuje ustanovení § 35. Jinak platí o úhradě nadplánových ztrát přiměřeně ustanovení o úhradě ztrát plánovaných.

§ 45

účinné od 1. 1. 1959(1) Má-li podnik z důvodu neplánované ztráty (neplnění plánovaného zisku) nedostatek finančních prostředků na doplnění oběžných prostředků nebo na financování své investiční výstavby, může mu banka poskytnout k tomu účelu úvěr jen na podkladě rozborů a uložených nápravných opatření, přičemž může požadovat záruku za poskytnutý úvěr.

účinné od 1. 1. 1959(2) Národní výbor se může zaručovat jen za závazky podřízených podniků a jen de výše úměrné svým příjmům z hospodářské činnosti.

účinné od 1. 1. 1959(3) Záruku přejímá rada vedoucího národního výboru. Jestliže rada vedoucího národního výboru záruku nemůže dát nebo banka záruku nepřijme, může záruku převzít na žádost příslušné rady národního výboru rada národního výboru vyššího stupně.

účinné od 1. 1. 1959(4) Rada může stanovit, za jakých podmínek je o přejímání záruk oprávněn rozhodovat vedoucí finančního odboru v dohodě s vedoucím příslušného odvětvového odboru, popřípadě vedoucí odvětvového odboru, který sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví.

účinné od 1. 1. 1959(5) Nezaplatí-li podnik zaručený úvěr do lhůty splatnosti nebo neprovede-li ve stanovené lhůtě uložená opatření, je banka oprávněna odčerpat zaručenou částku z bankovních účtů příslušného národního výboru. Na možnost realizace záruky upozorní banka nejméně 14 dnů předem finanční odbor rady příslušného národního výboru.

§ 46

účinné od 1. 1. 1959(1) Po skončení hospodářského roku rozhodne rada vedoucího národního výboru na podkladě schvalovacího řízení, zda a jakým způsobem se podniku neplánovaná ztráta uhradí.

účinné od 1. 1. 1959(2) Rozhodne-li rada vedoucího národního výboru, že ztrátu uhradí, použije k úhradě:

1. účinné od 1. 1. 1959a) částek, které podle schvalovacího řízení odvedou podniky jiného hospodářského odvětví téže kapitoly, popřípadě i jiných kapitol;
2. účinné od 1. 1. 1959b) úspor na výdajích, popřípadě vyšších příjmů, které by jinak mohly být použity pro doplňkový rozpočet, a to především v rámci téže kapitoly,
3. účinné od 1. 1. 1959c) prostředků, na něž byl sestaven doplňkový rozpočet, pokud nebyly ještě vyčerpány.

§ 47

účinné od 1. 1. 1959Úhrada ztrát podniků podřízených sdružení

účinné od 1. 1. 1959O úhradě ztrát podnikům podřízeným sdružení platí přiměřeně ustanovení §§ 37 až 45 s odchylkou, že ztrátu podniku hradí sdružení.

§ 48

účinné od 1. 1. 1959Společná ustanovení

účinné od 1. 1. 1959(1) Podnik s plánovanou celoroční ztrátou, který na některé čtvrtletí plánuje zisk, dostává příděly a odvádí zisk způsobem, který upraví přímo nadřízený orgán po projednání s podnikem; tento orgán popřípadě projedná s pobočkou banky uvěrování podniku ve ztrátovém čtvrtletí.

účinné od 1. 1. 1959(2) Podnikům s plánovaným celoročním ziskem, avšak s plánovanou ztrátou v některém období roku, může být k překlenutí finančních obtíží z toho vyplývajících poskytnut úvěr v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

§ 49

účinné od 1. 1. 1959(1) Jednotlivé podniky, popřípadě sdružení, u nichž nejsou vytvořeny potřebné předpoklady, nejsou financovány podle ustanovení části druhé, nýbrž podle ustanovení části třetí. To platí i pro podniky určené ke zrušení nebo u nichž se má objem výroby (výkonů) podstatně snižovat.

účinné od 1. 1. 1959(2) K rozhodnutí o tom, že nejsou splněny předpoklady pro financování podle ustanovení části druhé, je příslušné, jde-li o odvětví hospodářství plánovaného ministerstvy, příslušné ministerstvo, jde-li o odvětví hospodářství plánovaného národními výbory samostatně (přímo), rada krajského národního výboru, jde-li o jednotlivý podnik z obou úseků, rada vedoucího národního výboru.

§ 50

účinné od 1. 1. 1959Podniku stanoví orgán přímo mu nadřízený ve finančním plánu výši zisku, který má vytvořit, způsob jeho použití, výší vlastních oběžných prostředků a objem prostředků na decentralizovanou výstavbu.

§ 51

účinné od 1. 1. 1959Zisk podniku se zčásti odvádí do rozpočtu vedoucího národního výboru, zčásti se ho používá k plánovanému zvýšení vlastních oběžných prostředků, na decentralizovanou výstavbu a k jiným účelům stanoveným finančním plánem nebo zvláštními předpisy.

§ 52

účinné od 1. 1. 1959(1) Má-li si podnik podle plánu doplnit ze zisku vlastní oběžné prostředky, ponechá si měsíčně ze zisku jednu třetinu částky, o kterou se mají podle plánu v příslušném čtvrtletí tyto prostředky zvýšit.

účinné od 1. 1. 1959(2) Má-li podnik podle plánu použít části zisku na financování decentralizované výstavby, převede měsíčně po jedné třetině částky plánované pro tento účel na příslušné čtvrtletí na svůj investiční účet, a to nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené k předložení měsíční (čtvrtletní) rozvahy.

§ 53

účinné od 1. 1. 1959(1) Je-li skutečný zisk podniku za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce nižší než zisk plánovaný na totéž období, použije podnik zisku, který mu zbude po provedení plánovaných odvodů, především na plánované zvýšení vlastních oběžných prostředků.

účinné od 1. 1. 1959(2) Vykáže-li podnik podle rozvahy od počátku roku do konce příslušného měsíce nadplánový zisk, ponechá si z něho částku ve výši 15 %. Této částky použije v provozu nebo podle zvláštních předpisů k financování decentralizované výstavby. Zbytek nadplánového zisku odvede podnik do rozpočtu vedoucího národního výboru, popřípadě sdružení.

§ 54

účinné od 1. 1. 1959Podnikům se stanoví každoročně podíl z odpisů vyjádřený peněžitou částkou; jinak o tomto podílu platí obdobně ustanovení části druhé.

§ 55

účinné od 1. 1. 1959O odvodech a převodech zisku, odpisů a o odvodech částek ze snížení vlastních oběžných prostředků, o výsledcích z prodeje a likvidace základních fondů, tržbách z brakování zvířat základního stáda, o použití centralizovaných prostředků, jakož i o úhradě ztrát, platí přiměřeně příslušná ustanovení části druhé.

§ 56

účinné od 1. 1. 1959Finanční prostředky podniků koncem roku nepropadají.

§ 57

účinné od 1. 1. 1959(1) Po uplynutí roku provedou podniky a sdružení celkový rozbor své činnosti, a to ze všech hledisek a ve všech souvislostech, aby zhodnotily své hospodaření vcelku a v jednotlivých oborech své činnosti, zjistily příčiny dobrých i špatných výsledků a mohly zvolit vhodná opatření k zlepšení svého hospodaření.

účinné od 1. 1. 1959Stejným způsobem provedou celkové rozbory činnosti podřízených podniků, popřípadě hospodářských odvětví vedoucí národní výbory, národní výbory, vyšších stupňů a jde-li o podniky, popřípadě hospodářská odvětví z úseku hospodářství plánovaného ministerstvy, též příslušná ministerstva. Na základě rozboru a stanoviska banky schválí příslušný orgán výsledky finančního hospodaření a výkazy podniků, národních výborů a ministerstev, opatření k nápravě, roční podíly z přírůstku zisku, ze zisku, z odpisů, z úspory dosažené snížením ztráty apod.

účinné od 1. 1. 1959(2) Dosáhne-li podnik nebo sdružení podílu nesprávným nebo nezaslouženým způsobem, bude v částce tomu odpovídající podíl odčerpán do rozpočtu vedoucího národního výboru.

§ 58

účinné od 1. 1. 1959Podrobností o celkových rozborech upraví ministr financí zvlášť.

§ 59

účinné od 1. 1. 1959(1) Rady národních výborů, jejich výkonné orgány a příslušná ministerstva kontrolují, jak podřízené orgány a podniky používají finančních zdrojů; stejnou kontrolu provádí sdružení, pokud jde o podniky jemu podřízené.

účinné od 1. 1. 1959(2) Finanční odbor a odvětvové odbory provádějí v mezích své působnosti ekonomickou kontrolu finančního hospodaření. Na základě výsledku ekonomické kontroly navrhují potřebná nápravná opatření a napomáhají k odstranění závad.

účinné od 1. 1. 1959(3) Všechny odvětvové odbory zabezpečují v rámci své působnosti zejména dodržování finanční a rozpočtové discipliny, správné provádění předpisů v oblasti cenové a mzdové politiky, sledují působení cen a mezd a jejich úprav na hodnotové ukazatele a vyvozují důsledky z porušování finančních, rozpočtových, mzdových a cenových předpisů.

§ 60

účinné od 1. 1. 1959(1) Zjistí-li se vážné závady v používání finančních zdrojů, může nadřízený orgán omezit nebo odejmout podniku oprávnění používat vlastních finančních zdrojů a používat centralizovaných prostředků.

účinné od 1. 1. 1959(2) V případě porušení finanční nebo rozpočtové discipliny je vedoucí finančního odboru rady krajského národního výboru oprávněn:

1. účinné od 1. 1. 1959a) po projednání s předsedou krajského národního výboru omezit nebo přerušit financování odvětví nebo podřízených organizací, financovaných z rozpočtu krajského národního výboru;
2. účinné od 1. 1. 1959b) po projednání s předsedou příslušného okresního národního výboru omezit nebo přerušit financování okresního národního výboru;
3. účinné od 1. 1. 1959c) odčerpat z obratového účtu podniku nebo ze zvláštního účtu prostředků určených k centralizovanému použití u sdružení, zapojených na rozpočet krajského národního výboru, dlužné částky, které mají být odvedeny do rozpočtu krajského národního výboru.

účinné od 1. 1. 1959(3) Obdobné oprávnění přísluší vedoucím finančních odborů rad národních výborů nižšího stupně v obvodu jejich působnosti.

účinné od 1. 1. 1959(4) Orgány, uvedené v odstavci 2 a 3, jsou oprávněny omezit nebo v nutných případech přerušit financování také tehdy, jestliže národní výbor, jeho výkonné orgány a podřízené podniky neprovedou ve lhůtě dané oprávněným orgánem, stanovená nápravná opatření.

§ 61

účinné od 1. 1. 1959Ministerstvo financí může povolit ze závažných důvodů výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.

§ 62

účinné od 1. 1. 1959Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce; zejména se zrušuje vyhláška ministra financí č. 269/1956 Ú. l., o používání zisku a jiných finančních zdrojů hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů a o úhradě jejich ztrát.

§ 63

účinné od 1. 1. 1959Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1959.