Vyhláška ministerstva vnitra, kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany.

Služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany.

USTANOVENÍ VŠEOBECNÁ.Část I.

Úvodní ustanovení.Oddíl 1.

Účel.

1. 1. Dobrovolná a uvědomělá kázeň, obětavost a odvaha příslušníků požárních sborů a hlídek jsou předpokladem úspěšného boje proti požárům a jiným živelním pohromám nebo nehodám. Je proto třeba upevňovat v zájmu celku tyto podmínky úspěšného provádění požární služby a zvyšovat tak úroveň jejího výkonu, zejména pohotovost a výkonnost požárních sborů. K tomu směřuje také tento služební a disciplinární řád.

Rozsah platnosti.

1. 2. Tento služební a disciplinární řád se vztahuje na příslušníky požárních sborů a na příslušníky velitelství požární ochrany. Pro příslušníky požárních hlídek platí tento služební a disciplinární řád přiměřeně.
   1. Kde se v tomto služebním a disciplinárním řádě mluví o příslušnících požárního sboru, rozumějí se tím, pokud se nestanoví jinak, příslušníci požárních sborů všech druhů a příslušníci velitelství požární ochrany.

Slib.

1. 3. Příslušníci požárních sborů jsou povinni složit slib řádného plnění povinností příslušníka požárního sboru. Ustanovení zvláštních pracovních řádů zůstávají nedotčena.

Základní povinnosti.Oddíl 2.

Poměr k práci.

1. 4. Příslušník požárního sboru je ochráncem života a zdraví, jakož i národního majetku a jiných hospodářských hodnot před škodami způsobenými požárem a jinými živelními pohromami nebo nehodami. Je proto povinen zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody, přesně znát své povinnosti a konat je správně, věrně, pilně a svědomitě, plnit s veškerým úsilím uložené úkoly a bojovat proti všemu, co poškozuje pracující lid, aby takto účinně přispíval k zabezpečení lidově demokratické republiky a její socialistické výstavby.
2. 5. Příslušník požárního sboru, má prokázat řádným plněním svých povinností a ukázněným vystupováním ve službě i mimo ni, že je hoden, cti býti příslušníkem požárního sběru.
3. 6. Příslušník požárního sboru musí mít poctivý a čestný poměr k úkolům, požární služby. Za včasné, účelné a řádné jejich provedení je osobně odpovědný. Při poplachu se musí neprodleně dostavit na určené místo.
4. 7. Příslušník požárního sboru si osvojit znalost všeho, co potřebuje pro úspěšný výkon služby, a stále rozšiřovat své politické a odborné znalosti. Zejména je povinen podrobovat se hasičskému výcviku (cvičení a školení).
5. 8. Příslušník požárního sboru je povinen spolupracovat se svými druhy, chovat se k nim soudružsky, pomáhat jim a zachraňovat je z nebezpečí.
6. 9. Příslušník požárního sboru musí být bdělý, ostražitý a přísně zachovávat státní), hospodářské a služební tajemství. Stejně musí: zachovávat mlčenlivost o věcech, o nichž se dověděl při výkonu služby nebo v souvislosti s ní a jež v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžaduji, aby byly zachovány v tajnosti.
7. 10. Příslušník požárního sboru je povinen předměty výzbroje a výstroje, které mu byly svěřeny, svědomitě opatrovat s péčí odpovídající významu národního majetku.

Kázeň.

1. 11. Organisace požární služby je vybudována na dobrovolné a uvědomělé kázni. Proto je příslušník požárního sboru povinen uposlechnout rozkazu svého velitele a vykonat jej svědomitě, včasně a bez průtahu.
2. 12. Domnívá-li se příslušník požárního sboru, že rozkaz jemu uložený je v rozporu s právními předpisy nebo se zásadami lidově demokratického zřízení, zejména že by jeho provedením byl ohrožen jiný obecný zájem nebo že by vznikla neodůvodněná škoda, je povinen upozornit na to velitele ještě před provedením rozkazu. Trvá-li velitel na provedení rozkazu, dá jej, pokud je to možné, písemně.
3. 13. Rozkazu nesmí však příslušník požárního sboru uposlechnout, odporuje-li zjevně povinnosti zachovávat věrnost Československé republice nebo ukládá-li zřejmě trestné jednání. O takovém rozkazu podá příslušník požárního sboru neprodleně zprávu orgánu bezprostředně nadřízenému veliteli, který rozkaz vydal.
4. 14. Příslušník požárního sboru se nesmí bez svolení velitelé požárního sboru ze služby vzdálit a nesmí se dát zastupovat ve službě jinou osobou.
5. 15. Své bydliště a každou jeho změnu musí příslušník požárního sboru neprodleně oznámit veliteli požárního sboru. Je-li příslušník požárního sboru na dovolené nebo nekoná-li službu z jiných důvodů, oznámí neprodleně veliteli požárního sboru místo svého přechodného pobytu a učiní opatření, aby mu bylo možno co nejrychleji dodávat služební sdělení.

Stejnokroj a pozdravy.

1. 16. Příslušník požárního sboru je povinen nosit ve službě a při cvičení služební stejnokroj i příslušné odznaky.
2. 17. Příslušníci požárních sborů, pokud jsou ve služebním stejnokroji, jsou povinni se navzájem zdravit; podřízení a hodnosti nižší zdraví napřed.

Československý svaz hasičstva.

1. 18. Příslušníci požárních sborů se sdružují v Československém svazu hasičstva a pomáhají při výchově a výcviku členů této organisace.

Poměr k občanstvu.

1. 19. Příslušníci požárních sborů mají být za součinnosti místní jednoty Československého svazu hasičstva ve styku s občany a seznamovat je s otázkami požární ochrany. Při požáru nebo při jiné živelní pohromě nebo nehodě vycházejí příslušníci požárních sborů občanům, pokud možno, vstříc; vyžaduje-li to povaha věci, jednají však rozhodně.

Povinnosti velitelů.Oddíl 3.

Všeobecné povinnosti velitelů.

1. 20. Velitel musí být v přesném plnění svých povinností, ve své obětavosti, odvaze a vytrvalosti vzorem ostatním příslušníkům požárního sboru. Musí být ke svěřeným mu příslušníkům požárního sboru spravedlivý a pomáhat jim podle potřeby též radou a poučením. Svým dobrým příkladem působí k tomu, aby svěření mu příslušníci požárního sboru plnili poctivě své úkoly a měli k němu důvěru.
2. 21. Velitel je povinen stanovit a udržovat pevný vnitřní pořádek ve své jednotce, znát všestranně její stav a odstraňovat ihned závady v chodu služby.
3. 22. Velitel je povinen dávat správné a jasné rozkazy, jejich plnění kontrolovat a seznamovat svěřené mu příslušníky požárních sborů s jejich povinnostmi. V mezích dané pravomoci je povinen jednat samostatně a požadovat od svých podřízených přesné a včasné provádění rozkazů.
4. 23. Velitelé jsou povinni podrobovat se teoretickému i praktickému výcviku.

Povinnosti velitele požárního sboru

1. 24. Velitel požárního sboru je odpovědný za pohotovost požárního sboru a pečuje o udržení kázně. Za tím účelem zejména
   1. kontroluje pohotovost požárního sboru, výkon služby a pohotovostní a poplašná i jiná zařízení požárního sboru, náležité vyzbrojení sboru i výzbroj a výstroj jeho příslušníků;
   2. organisuje v požárním sboru službu tak, aby požární ochrana byla co nejlépe zajištěna;
   3. velí při zásahu požárního sboru, pokud podle platných předpisů nepřechází technické vedení zásahu na velitele jiného požárního sboru;
   4. činí opatření nutná pro úspěšné zdolání požáru a jiné živelní pohromy nebo nehody a organisuje, po případě koordinuje záchranné práce.

1. 25. Velitel požárního sboru je také odpovědný za politickou a odbornou výchovu příslušníků požárního sboru, kterou organisuje, řídí a na ni dohlíží.
2. 26. Velitel požárního sboru v rámci platných předpisů vyslovuje pochvaly a uznání a navrhuje odměny příslušníkům požárního sboru. Pečuje též o udržení požárního sboru v předepsaném početním stavu.
3. 27. Vyžaduje-li to zájem služby, je velitel požárního sboru povinen uložit jeho příslušníkům, aby se bez jeho svolení nevzdalovali z místa služby.

Povinnosti zástupce velitele požárního sboru.

1. 28. Zástupce velitele požárního sboru zastupuje velitele požárního sboru v jeho nepřítomnosti. Jinak plní pod vlastní odpovědností úkoly, které mu ukládá velitel požárního sboru, jemuž je podřízen.

Povinnosti nižšího velitele.

1. 29. Nižší velitel je odpovědný za pohotovost, kázeň, politickou a odbornou výchovu příslušníků jednotky, podřízené jeho velitelské pravomoci, jakož i za splnění úkolů mu uložených. Za tím účelem zejména
   1. organisuje výkon služby v jednotce i správné rozmístění jejích příslušníků a podřízených velitelů tak, aby jednotka byla v nejlepší pohotovosti a výkonnosti;
   2. velí jednotce při zásahu a činí opatření nutná pro úspěšné zdolání požáru, jiné živelní pohromy nebo nehody a organisuje záchranné práce v mezích rozkazů velitele požárního sboru;
   3. politicky a odborně vychovává příslušníky jednotky, osobně provádí s nimi praktická cvičení v rámci výcvikového plánu požárního sboru;
   4. pečuje o udržení náležité kázně;
   5. kontroluje výkon služby svěřených mu příslušníků požárního sboru, pečuje o to, aby jejich výzbroj a výstroj byla vždy v náležitém stavu, a stará se o jejich potřeby i o jejich zdraví a bezpečnost při zásahu.

Povinnosti výcvikáře.

1. 30. Výcvikář je povinen soustavně a podle plánu schváleného velitelem požárního sboru provádět výcvik příslušníků požárního sboru. Při tom přihlíží také k zdravotnímu stavu příslušníků požárního sboru, sleduje jejich práci a podává návrhy na účelné jejich rozmístění.

ZVLÁŠTNÍ POVINNOSTI.Část II.

Zvláštní povinnosti příslušníků požárních sborů z povolání a příslušníků velitelství požární ochrany.Oddíl 1.

1. 31. Příslušníci požárních sborů z povolání a příslušníci velitelství požární ochrany (dále jen „příslušníci sborů“) jsou povinni přesně zachovávat stanovenou dobu služby a její rozdělení. Vyžaduje-li to zájem služby, jsou povinní pracovat i mimo pravidelnou dobu služby.
2. 32. Příslušníci sborů, pokud to ubytovací podmínky dovolí, jsou povinni bydlit ve svém pracovním působišti. Jsou-li jim poskytnuty služební byty, jsou povinni v nich bydlit.
3. 33. Příslušníci sborů jsou povinni neprodleně hlásit svému veliteli příbuzenské nebo jiné rodinné vztahy, osobní poměry a jiné skutečnosti, které mají význam pro pracovní poměr a rozmístění pracovníků.
4. 34. Příslušníci sborů nesmějí vykonávat vedlejší činnost (zaměstnání, povolání), která by jim překážela v řádném plnění služebních povinností nebo budila pochybnosti o nestranném a nezištném vykonávání služby. Příslušníci sborů smějí vykonávat vedlejší činnost jen po přechodném povolení osobního úřadu, po případě vedení podniku
5. 35. Příslušníci sborů jsou povinni starat se o pečlivé a bezpečné uložení úředních spisů a pomůcek. Mohou dovolit, aby bylo nahlédnuto do úředních knih, plánů a spisů nebo byly pořizovány z nich opisy nebo výpisy, jen pokud to příslušné předpisy připouštějí.

Zvláštní povinnosti příslušníků požárních sborů složených z osob povolaných k požární službě.Oddíl 2.

1. 36. Ustanovení č. 31 až 35 se vztahují přiměřeně na příslušníky požárních sborů složených z osob povolaných k požární službě.

PORUŠENÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ POŽÁRNÍCH SBORŮ.Část III.

1. 37. Příslušníci požárních sborů, kteří ruší služební kázeň, ruší tím i soudružskou spolupráci na pracovním úseku tak významném pro ochranu života, zdraví, národního majetku a jiných hospodářských hodnot. Při porušení služebních povinností je třeba přesvědčit příslušníka požárního sboru, že zachování této kázně je v zájmu socialistické výstavby společnosti a tím i v zájmu každého z pracujících.
2. 38. Jde-li o porušení povinností nepatrného významu, vytkne velitel požárního sboru příslušníku tohoto sboru nesprávnost a poučí ho.
3. 39. Porušení významnějších služebních povinností se stíhá a trestá kárnými tresty podle tohoto služebního a disciplinárního řádu jako provinění bez újmy odpovědností podle jiných předpisů.
4. 40. Kárné tresty jsou: a) veřejná důtka, b) pořádková pokuta, c) snížení hodnosti. Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 1000 Kčs. Na místě pokuty nastupuje u příslušníků veřejných požárních sborů z povolání a příslušníků velitelství požární ochrany peněžitý trest až do výše jednoměsíčního základního platu, při čemž možno obviněnému povolit měsíční splátky. Kárný trest snížení hodnosti lze uložit nejvýše na dobu 1 roku.
5. 41. Při výměře kárného trestu se přihlíží k závažnosti provinění, k míře zavinění, k osobě obviněného, jakož i k okolnostem přitěžujícím a polehčujícím.
6. 42. Trestnost provinění zanikne, pokud v pracovních předpisech není stanoveno jinak, uplyne-li od porušení služebních povinností jeden rok. Je-li porušení služebních povinností činem trestným soudně nebo ve správním trestním řízení, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle příslušného trestního zákona.
7. 43. Kárné tresty ukládá po předchozím projednání se závodní skupinou Revolučního odborového hnutí příslušníkům veřejného dobrovolného požárního sboru místní národní výbor, o jehož požární sbor jde, příslušníkům veřejného požárního sboru z povolání a příslušníkům velitelství požární ochrany příslušný národní výbor (služební úřad) a příslušníkům závodního požárního sboru okresní národní výbor po předchozím projednání s vedením podniku.
8. 44. Před uložením kárného trestu vyslechne národní výbor (služební úřad) obviněného, a je-li toho třeba v zájmu objasnění provinění, provede i jiná šetření, po případě vyslechne svědky a znalce. Výsledek kárného řízení sdělí obviněnému k zaujetí stanoviska.
9. 45. Po skončení kárného řízení vydá národní výbor (služební úřad) kárný nález o vině a trestu výměrem s poučením o odvolání.
10. 46. Je-li u obviněného odůvodněna naděje, že se polepší, může národní výbor (služební úřad) při uložení kárného trestu vyslovit, že se výkon trestu podmíněně odkládá nejdéle na dobu jednoho roku (zkušební doba). Národní výbor (služební úřad), který uložil trest podmíněně, rozhodne o tom, zda se obviněný ve zkušební době osvědčil. V takovém případě se má za to, že obviněný nebyl kárně trestán. Neosvědčil-li se obviněný ve zkušební době, vykoná se podmíněně uložený kárný trest.
11. 47. Náklady řízení nese zásadně stát. Obviněný nese náklady, které mu vznikly v řízení. Byl-li obviněný kárně potrestán, může mu národní výbor (služební úřad) uložit náhradu nákladů řízení, jestliže porušením služebních povinností způsobil státu škodu nebo svévolnými návrhy řízení prodloužil nebo zavinil neúčetně zvýšení nákladů řízení.