Prozatímní zaopatření obětí války a fašistické persekuce.

1. 1. osobám, které poškozením zdraví utrpěly ztrátu výdělečné schopnosti a
2. 2. pozůstalým po osobách, které zemřely nebo se staly nezvěstnými za těchto okolností:
   1. a) výkonem služby v československém vojsku, ve spojeneckých armádách, v bývalém vládním vojsku, při válečných úkonech nebo v zajetí,
   2. b) při činnosti partyzánské,
   3. c) v bojích při revolučním ozbrojeném povstání českého a slovenského lidu,
   4. d) při zjišťování, odstraňování a zneškodňování opuštěných bojových prostředků, jakož i při náhodném nebo nezaviněném střetnutí s takovými bojovými prostředky,
   5. e) vykonáváním služeb jako příslušníci protiletecké ochrany nebo služby nebo nouzové služby, (technické nouzové služby, technické nouzové pomoci a nouzové služby při zákopových pracích),
   6. f) při ukrývání nebo na útěku před bezprostředními bojovými akcemi a opatřeními válčících branných sil, německých úřadů a fašistických organisací a činitelů,
   7. g) násilnými činy a zlým nakládáním válčících branných sil, příslušníků SS a SA, policie, fašistických úřadů, organisací a činitelů i jednotlivých příslušníků fašistického hnutí,
   8. h) v souvislosti s leteckými útoky spojeneckých letců,
   9. ch) internováním v koncentračních táborech, vězněním v žalářích, v kárných táborech, v táborech SS z důvodů národních nebo politických nebo rasových, nebo z důvodů směřujících k potlačení revolučního hnutí českého a slovenského národa,
   10. i) při výkonu služby lékařské a samaritánské v souvislosti s okolnostmi uvedenými pod písm. a) až ch).

Opatření toto nevztahuje se na vojenské osoby, které jsou důstojníky nebo gážisty čs. branné moci a býv. vládního vojska, pro něž byla vojenská správa jejich zaměstnavatelem, a na pozůstalé po takových osobách.

Osoby, které mají bydliště v zemi české, podají přihlášku u zaopatřovacího úřadu v Praze-Karlíně, osoby bydlící v zemi Moravskoslezské, u zaopatřovacího úřadu v Brně.

Přihlášku podají osoby, které se dosud u těchto úřadů nehlásily, byť se hlásily již u úřadů jiných.

Osoby z pohraničního území, jež bylo v říjnu 1938 obsazeno Německem, přiloží k přihlášce osvědčení místního národního výboru nebo, nebyl-li zřízen, příslušné správní komise, že proti nim není námitek s hlediska národní spolehlivosti.

Osoby německé a maďarské národnosti, které mají domovské právo a bydliště v některé obci země České nebo Moravskoslezské, mohou podati přihlášku, pokud prokáží, že zachovaly věrnost Československé republice a že se činně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození republiky. To se týká i Němců a Maďarů, kteří byli obětmi rasové nebo politické persekuce.

Za Němce a Maďary jest třeba považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti.

V přihlášce budiž vedle osobních dat, adresy a sociálních poměrů podrobně vylíčeno, kdy a za jakých okolností došlo k poškození zdraví, v čem poškození zdraví spočívá a jak omezuje výdělečnou schopnost poškozeného. Pozůstalí uvedou vedle osobních dat, adresy a sociálních poměrů, kdy a za jakých okolností došlo k úmrtí rodinného příslušníka, od něhož je nárok na důchod odvozován.