Vyhláška ministra financí, kterou se vydávají směrnice pro stanovení slevy na dani ze mzdy, zemědělské, živnostenské a důchodové.

§ 12.

(1) Na dani se poskytne sleva z důvodu alimentačního plnění (§ 2, č. 1) tím způsobem, že se vyměřená daň sníží o částky uvedené v § 13 zákona o zemědělské dani za každou alimentovanou osobu tak, jako by tyto osoby byly příslušníky domácnosti poplatníkovy, a to v tom rodinném vztahu, z něhož vzešly alimentační nároky.

1. Příklad:

   Poplatník platí alimenty rozloučené manželce a synovi, který žije s matkou ve spotřebním společenství. Pro slevu podle § 19 cit. zák. se sníží tomuto poplatníkovi daň o 480 Kčs za rozloučenou manželku a o 480 Kčs za dítě, celkem tedy o 960 Kčs.

(2) Má-li poplatník nárok jednak na snížení daně podle § 13 cit. zák. a jednak nárok na slevu na dani podle § 19 cit. zák. z důvodu alimentačního plnění, činí sleva podle § 19 cit. zák. za alimetované dítě příslušnou částku uvedenou v § 13, odst. 1, čís. 2 až 4 cit. zák. a za každou z ostatních alimentovaných osob částku 480 Kčs.

1. Přiklad:

   Poplatník, jehož první manželství bylo rozloučeno, je znovu ženat a žijí s ním ve spotřebním společenství jeho manželka a 3 nezletilé děti z druhého manželství. Z tohoto důvodu se sníží daň podle ustanovení §§ 13 a 17 cit. zákona o 2.580 Kčs. Vedle toho platí poplatník alimenty své rozloučené manželce a synovi z prvního manželství, který nežije v jeho domácnosti. Z toho důvodu (§ 19 cit. zák.) se sníží daň o 480 Kčs za rozloučenou manželku a o 600 Kčs za (čtvrté) dítě, tedy o 1.080 Kčs. Celkem se sníží daň podle §§ 13 a 17 a § 19 cit. zákona o 3.660 Kčs.

§ 13.

(1) Na dani se poskytne z důvodu podporování (§ 2, č. 2) sleva tím způsobem, že se vyměřená daň sníží za každou podporovanou osobu o polovinu té částky, o kterou by se daň snížila, kdyby podporovaná osoba byla příslušníkem domácnosti poplatníkovy; nejsou-li podporované osoby v § 13 zákona o zemědělské dani jmenovány (na př. strýcové a tety, manželé sourozenců a pod.), sníží se daň o 240 Kčs za každou tuto osobu.

(2) Ustanovení § 12, odst. 2 platí obdobně s tím rozdílem, že se daň sníží pouze o polovinu příslušné částky.

§ 14.

(1) Za nákladné léčení (§ 2, č. 3) poplatníka a příslušníků jeho domácnosti jest považovati takové výdaje za léčebné náklady, které po odečtení náhrady poskytnuté nositelem nemocenského pojištění, rozvrženy na celkovou výměru obhospodařovaných pozemků (§ 7, odst. 2, č. 2 zákona o zemědělské dani), převyšují na jeden hektar částku 500 Kčs v oblasti řepařské, 400 Kčs v oblastech obilnářské a bramborářské a 300 Kčs v oblasti pícninářské.

(2) Sleva na dani se poskytne tím způsobem, že se zemědělská daň sníží o 60 Kčs za každých začatých 1.000 Kčs výdajů za léčebné náklady zmenšených o náhradu podle odstavce 1.

§ 15.

(1) Důvodem pro poskytnutí slevy na dani pro škody způsobené živelní pohromou (§ 2, č. 4) jsou vedle škod způsobených na zemědělské výrobě nebo předmětech a právech sloužících zemědělskému hospodářství, též škody způsobené živelní pohromou na předmětech uvedených v § 8, odst. 1.

(2) Sleva se poskytne pouze tehdy, jestliže škoda po odečtení náhrad vyplacených z důvodu živelní pohromy, rozvržená na celkovou výměru obhospodařovaných pozemků (§ 7, odst. 2, č. 2 zákona o zemědělské dani), převyšuje na jeden hektar částku 1.000 Kčs v oblasti řepařské, 800 Kčs v oblastech obilnářské a bramborářské a 500 Kčs v oblasti pícninářské.

(3) Sleva na dani se poskytne tím způsobem, že při utrpěné škodě připadající

zemědělské daně nesnížené podle §§ 13 a 17 zákona o zemědělské dani.

1. Příklad:

   Manžel a manželka provozují společně na svůj účet zemědělské hospodářství, které leží v oblasti řepařské; patří k němu 20 ha pozemků s katastrálním výtěžkem a průměrný katastrální výtěžek zemědělského hospodářství činí 40 Kčs. S manžely žijí ve spotřebním společenství dvě nezletilé děti. Manžel je vojenský (neválečný) invalida (stupeň invalidity přes 44%). Živelní pohromou byla způsobena škoda ve výši 22.000 Kčs.

1. Zemědělská daň se vypočte takto:

   § 15.

   Podle tabulek činí daň			8.020 Kčs
   od toho:
   1.	sleva na příslušníky domácnosti (§§ 13 a 17 citovaného zákona):
   	a) na manželku	480 Kčs
   	b) na manžela	480 Kčs
   	c) na prvé dítě	480 Kčs
   	d) na druhé dítě	540 Kčs
   2.	sleva z důvodu invalidity (§§ 14 a 17 citovaného zákona)	900 Kčs	2.940 Kč
   	zbývá		5.080 Kčs
   	Poněvadž škoda připadající na jeden hektar činí 1.100 Kčs (22.000:20), činí sleva na zemědělské dani 10% z daně nesnížené, podle §§ 13 až 17 cit. zák., tedy z částky. 8.020 Kčs, t. j.		802 Kčs
   	takže se předepíše daň		4.278 Kčs

§ 16.

Má-li se poskytnouti sleva ze dvou nebo několika důvodů, uvedených v §§ 12 až 15, nutno slevu z každého jednotlivého důvodu stanovití samostatně podle zásad uvedených v těchto ustanoveních.

§ 17.

(1) Důvodem pro poskytnutí slevy na živnostenské dani jest vedle důvodů uvedených v § 2 též zmenšená pracovní schopnost pro stáří nebo nemoc.

(2) Sleva z tohoto důvodu se poskytne tím způsobem, že poplatníkům starším 60 let se sníží základ živnostenské daně o 1.500 Kčs za každý začatý rok, přesahující 60 let věku. Při tom pro posouzení, zda základ daně nepřevýšil částku 120.000 Kčs podle § 3, odst 1 zákona o živnostenské dani, rozhoduje základ nesnížený o tuto slevu.

(3) Došlo-li ke zmenšení pracovní schopnosti pro nemoc, poskytne se sleva tím způsobem, že se hrubá mzda (§ 6, odst. 1 cit. zák.), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů, sníží poměrně o částku, odpovídající této mzdě za dobu, po kterou byl poplatník prokazatelně nemocen a v živnosti nepracoval. Ustanovení § 14, odst. 2. druhé věty cit. zák. platí obdobně.

(4) Sleva poskytnutá podle odstavce 2 vylučuje možnost poskytnouti slevu podle odstavce 3 a naopak.

§ 18.

(1) Na živnostenské dani se poskytne sleva z důvodu alimentačního plnění (§ 2, č. 1) tím způsobem, že se základ daně sníží o částky skutečně poskytované alimentované osobě, nejvýše však na jednu alimentovanou osobu a takovou částku, která by poplatníku příslušela podle § 7 zákona o živnostenské dani, kdyby tato osoba byla příslušníkem jeho domácnosti, a to v tom rodinném vztahu, z něhož vzešly alimentační nároky.

1. Příklad:

   Poplatník platí alimenty rozloučené manželce a synovi, který žije s matkou ve spotřebním společenství. Jako sleva na dani sníží se základ daně o alimenty skutečně zaplacené, nejvýše však o 13.200 Kčs (t. j. za rozloučenou manželku 6.000 Kčs a za syna 7.200 Kčs).

(2) Má-li poplatník nárok jednak na snížení základu daně podle § 7 cit. zák. a jednak nárok na slevu na dani podle § 18 cit. zák. z důvodu alimentačního plnění, sníží se základ daně za každé alimentované dítě nejvýše o další částku uvedenou v § 7, odst. 1, č. 2 až 5 cit. zák. a za každou další z ostatních alimentovaných osob nejvýše o 6.000 Kčs.

1. Příklad:

   Poplatník, jehož první manželství bylo rozloučeno, jest znovu ženat a žijí s ním ve spotřebním společenství jeho manželka a tři nezletilé děti z druhého manželství. Základ daně se proto sníží podle § 7, odst. 1 cit. zák. o 33.600 Kčs. Vedle toho platí poplatník alimenty rozloučené manželce a synovi z prvního manželství, který nežije v jeho domácnosti. Sleva podle § 13 cit. zák. se poskytne tím způsobem, že se základ živnostenské daně sníží o skutečně zaplacené alimenty, nejvýše však o 20.400 Kčs (t. j. za rozloučenou manželku 6.000 Kčs a za syna — jako čtvrté dítě — 14.400 Kčs). Celkem se tedy sníží základ daně podle § 7, odst. 1 a § 13 cit. zák. o 54.000 Kčs.

§ 19.

(1) Na dani se poskytne sleva z důvodu podporování (§ 2, č. 2) tím způsobem, že se základ daně sníží o polovinu částky skutečně jako podpora vyplacené, nejvýše však na jednu podporovanou osobu o polovinu té částky, jaká by poplatníku příslušela, kdyby podporovaná osoba byla příslušníkem v jeho domácnosti. Nejsou-li podporované osoby v § 7 cit. zák. jmenovány (na příklad strýcové a tety, manželé sourozenců a pod.), sníží se základ daně nejvýše o 3.000 Kčs za každou tuto osobu.

(2) Ustanovení § 18, odst. 2 platí obdobně s tím rozdílem, že lze odečísti pouze polovinu příslušné částky.

§ 20.

(1) Za nákladné léčení (§ 2, č. 3) poplatníka a příslušníků jeho domácnosti jest považovati takové výdaje za léčebné náklady, které po odečtení náhrady poskytnuté nositelem nemocenského pojištění převýšily 10% základu živnostenské daně.

(2) Sleva na dani se poskytne tím způsobem, že se základ daně, nepřevyšuje-li 100.000 Kčs, sníží o 50% léčebného nákladu podle odstavce 1 poplatníkem prokazatelně vynaloženého, převyšuje-li základ daně 100.000 Kčs, sníží se o 30% uvedeného nákladu.

§ 21.

(1) Důvodem pro poskytnutí slevy na živnostenské dani pro škody způsobené živelní pohromou (§ 2, č. 4) jsou vedle škod způsobených na majetku, který tvoří hospodářský celek a slouží trvale k provozování činnosti na podkladě živnostenského oprávnění (§ 4 zákona o živnostenské dani), též škody způsobené živelní pohromou na předmětech uvedených v § 8, odst. 1.

(2) Sleva na dani se poskytne tím způsobem, že se základ daně nepřevyšuje-li 100.000 Kč, sníží o 50% prokazatelně utrpěné škody na předmětech uvedených v odstavci 1, zmenšené o případnou náhradu vyplacenou z důvodu živelní pohromy, převyšuje-li základ daně 100.000 Kčs, sníží se o 30% uevedené škody.

§ 22.

(1) Základem živnostenské daně podle §§ 17 až 21 rozumí se základ podle § 6 zákona o živnostenské dani.

(2) Má-li se poskytnouti sleva ze dvou nebo několika důvodů uvedených v §§ 17 až 21, nutno slevu z každého jednotlivého důvodu stanoviti samostatně podle zásad uvedených v těchto ustanoveních.

§ 23.

(1) Podléhala-li v rozhodném roce táž osoba dam ze mzdy, zemědělské a živnostenské nebo dvěma z těchto daní, platí pro poskytnutí slevy na dani toto:

1. 1. Jestliže dani podrobená mzda nebo základ živnostenské daně nepřevyšoval 5.000 Kčs. po případě celková výměra (§ 7, odst. 2, č. 2 zákona o zemědělské dani) zemědělského hospodářství nepřevyšovala 2 ha v oblasti řepařské, 3 ha v oblastech obilnářské a bramborářské a 4 ha v oblasti pícninářské, má se pro účely poskytnutí slevy na dani za to, že poplatník příslušné dani nepodléhal;
2. 2. provozoval-li poplatník zemědělské hospodářství o celkové výměře (§ 7, odst. 2. č. 2 cit. zák.) větší než jest uvedeno pod čís. 1, může býti poskytnuta sleva na dani pouze u zemědělské daně (nikoliv u daně ze mzdy nebo živnostenské);
3. 3. ne jsou-li dány předpoklady uvedené pod č. 2, poskytne se sleva buď u daně ze mzdy nebo u daně živnostenské podle poplatníkovy volby, pokud podle částí I, II a IV této vyhlášky lze u zvolené daně slevu poskytnouti; slevu lze však poskytnouti pouze u jedné daně.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i v případech, kdy subjektem zemědělské daně je více fysických osob, provozujících zemědělské hospodářství společně na vlastní účet (§ 1, odst. 3 cit. zák.), pokud jde o každou z těchto osob.

(3) Slevu z téhož důvodu lze poskytnouti pouze jednomu poplatníku.

1. Příklady:
   1. 1. Příjemce mzdy provozuje zároveň živnost. Dani podrobená mzda činila 35.000 Kčs a základ živnostenské daně činil 60.000 Kčs. Poplatník platil alimenty rozloučené manželce. Slevu na dani z tohoto důodu může uplatniti buď u daně ze mzdy nebo u daně živnostenské (nikdy však u obou).
   2. 2. Manželé provozují společně na vlastní účet zemědělské hospodářství v oblasti řepařské o celkové výměře 2.5 ha. Vedle toho manželka provozuje živnost krejčovskou (základ živnostenské daně 35.000 Kčs) a manžel jest zaměstnán ve služebním poměru (dani podrobená mzda 28.000 Kčs). Manžel podporuje nemajetného strýce. Slevu na dani z tohoto důvodu může manžel uplatniti pouze u zemědělské daně.
   3. 3. Manžel jest zaměstnán ve služebním poměru (dani podrobená mzda 50.000 Kčs) a manželka provozuje živnost (základ živnostenské daně 45.000 Kčs). Z důvodů nákladného léčení manželky vzešly léčebné náklady 15.000 Kčs. Slevu z tohoto důvodu může uplatniti buď manžel u daně ze mzdy (nákladné léčení příslušníka domácnosti) nebo manželka u živnostenské daně (nákladné léčení poplatníka); v žádném případě však nemůže uplatniti z tohoto důvodu slevu jak manžel (u daně ze mzdy), tak manželka (u živnostenské daně).
   4. 4. Poplatník provozuje v oblasti pícninářské zemědělské hospodářství o celkové výměře 3.5 ha. Vedle toho provozoval po část roku živnost (základ živnostenské daně 4800 Kčs) a byl zaměstnán ve služebním poměru (dani podrobená mzda 35.000 Kčs). Poplatník utrpěl živelní pohromou škodu na zásobách v živnosti 8000 Kčs. Vedle toho podporoval nemajetnou tetu. Poněvadž provozoval zemědělské hospodářství v oblasti pícninářské ve výměře menší než 4 ha a základ živnostenské daně nepřevýšil 5000 Kčs, má se pro účely poskytnutí slevy na dani za to, že nepodléhal ani zemědělské ani živnostenské dani. Slevu lze poskytnouti na dani ze mzdy, a to pouze z důvodu podporování nemajetných příbuzných; slevu pro škodu způsobenou na zásobách zboží živelní pohromou nelze poskytnouti, poněvadž takováto škoda není podle § 8, odst. 1 důvodem pro poskytnutí slevy na dani ze mzdy.

§ 24.

Podléhal-li poplatník v rozhodném roce dani ze mzdy i živnostenské a nepřevýšila-li buď mzda nebo základ živnostenské daně výši daněprostého minima, sníží se částky, které lze podle §§ 5 až 9 a §§ 18 až 22 odečísti od dani podrobené mzdy nebo základu živnostenské daně, nejprve o částku, která vzhledem k daněprostému minimu zůstane nezdaněna, přesahuje-li 5000 Kčs. Teprve vyčerpaný zbytek přijde v úvahu pro výpočet slevy.

1. Příklad:

   Poplatník je zaměstnán ve služebním poměru (dani podrobená mzda 50.000 Kčs) a vedle toho provozuje živnost (základ živnostenské daně 8000 Kčs). Poskytuje rozloučené manželce a synovi alimenty ve výši 16.000 Kčs. Podle § 5, odst. 1 a § 18, odst. 1, lze jako alimenty odečísti nejvýše částky, které by poplatníku příslušely, kdyby alimentované osoby byly příslušníky jeho domácnosti, v daném případě tedy nejvýše částku 13.200 Kčs. Tato částka se sníží nejprve o 8000 Kčs (základ živnostenské daně, který zůstane nezdaněn) a zbytek 5200 Kčs se odečte jako sleva na dani ze mzdy od jeho dani podrobené mzdy.

§ 25.

V případech, kdy poplatníci daně ze mzdy, zemědělské nebo živnostenské, mají příjmy zásadně podrobené dani důchodové podle zákona o přímých daních, platí pro poskytnutí slevy na daní toto:

1. 1. nepřesahují-li uvedené příjmy 5000 Kčs, nepřihlíží se při výpočtu slevy na dani ze mzdy nebo zemědělské nebo živnostenské vůbec k těmto příjmům;
2. 2. jsou-li výdaje na alimentační plnění (§ 2, č. 1 této vyhlášky) nebo na podporování příbuzných (§ 2, č. 2 této vyhlášky) odčitatelné podle § 15, č. 2 zák. o př. d., nutno je odečísti nejprve od příjmů zásadně podléhajících dani důchodové. Pouze nevyčerpaný zbytek přijde v úvahu pro slevu na dani ze mzdy nebo živnostenské nebo zemědělské podle ustanovení této vyhlášky. K tomuto zbytku lze však přihlédnouti pouze tehdy, nebyly-li již příjmem zásadně podrobeným dani důchodové vyčerpány nejvyšší částky, jež lze vzíti v úvahu pro slevu na uvedených daních;
3. 3. má-li se poskytnouti sleva na dani pro ostatní zvláštní poměry (podle § 2, č. 3 a 4 a § 17 nebo i podle § 2, č. 1 a 2 této vyhlášky, pokud tyto výdaje nejsou odčitatelné u důchodové daně podle § 15, č. 2 zák. o př. d.), lze slevu poskytnouti podle ustanovení této vyhlášky pouze u daně ze mzdy, zemědělské nebo živnostenské, nikoli tedy u daně důchodové. Přesahují-li příjmy podrobené zásadně dani důchodové daněprosté minimum, nepřihlíží se při výpočtu slevy na dani ze mzdy nebo živnostenské nebo zemědělské vůbec k těmto příjmům. Přesahují-li příjmy zásadně podrobené dani důchodové 5000 Kčs, avšak nikoliv daněprosté minimum, přijdou v úvahu pro výpočet slevy na dani ze mzdy, zemědělské nebo živnostenské, pouze částky zmenšené o tyto příjmy; pro otázku, má-li poplatník nárok na slevu, přicházejí však v úvahu částky nezmenšené;
4. 4. slevu z téhož důvodu lze poskytnouti pouze jednomu poplatníku a pouze u jedné daně.
5. Příklady:
   1. 1. Svobodný poplatník živnostenské daně (základ živnostenské daně 60.000 Kčs) má čistý příjem z domu 4000 Kčs. Výdaje na nákladné léčení činily 10.000 Kčs. K příjmu z domu se pro účely slevy na dani nepřihlíží a celá částka 10.000 Kčs přichází v úvahu pro slevu na živnostenské dani.
   2. 2. Kdyby v příkladě č. 1. činil čistý příjem z domu 8000 Kčs, snížily by se výdaje na léčení o tento příjem, takže by pro výpočet slevy na dani živnostenské (§ 20, odst. 2) přicházela v úvahu pouze částka 2000 Kčs; pro otázku, zda jde o nákladné léčení podle § 20, odst. 1, přihlíželo by se však k celé částce 10.000 Kčs.
   3. 3. Kdyby v příkladě č. 1. činil čistý příjem z domu 12.000 Kčs, snížily by se výdaje na léčení o tento příjem, takže by ke slevě na živnostenské dani nedošlo vůbec.
   4. 4. Kdyby v příkladě č. 1. činil čistý příjem z domu 18.000 Kčs, mohl by poplatník uplatniti nárok na slevu pouze u živnostenské daně; při poskytnutí slevy byla by vzata v úvahu celá částka 10.000 Kčs. Z tohoto důvodu nemůže se však poplatník domáhati slevy na dani důchodové podle § 21 zák. o př. d.
   5. 5. Poplatník daně ze mzdy (dani podrobená mzda 80.000 Kčs) má čistý příjem z domu 4000 Kčs. Rozloučené manželce a synovi platí alimenty 16.000 Kčs. K příjmu z domu se nepřihlíží, ježto nepřesahuje 5000 Kčs, a přichází v úvahu pouze sleva na dani ze mzdy. Sleva se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečtou nejvýše částky, na které by měl poplatník nárok, kdyby alimentované osoby byly příslušníky jeho domácnosti, tedy v daném případě 13.200 Kčs.
   6. 6. Kdyby v příkladu č. 5. činil čistý příjem z domu 12.000 Kčs, snížily by se alimenty, jež lze nejvýše jako slevu na dani ze mzdy odečísti, t. j. 13.200 Kčs o tento příjem a pro slevu na dani ze mzdy přišla by v úvahu pouze částka 1200 Kčs.
   7. 7. Kdyby v příkladu č. 5. činil čistý příjem z domu 18.000 Kčs, mohl by poplatník odečísti zaplacené alimenty podle § 15, č. 2 zák. o př. d. pouze u daně důchodové.

§ 26.

Pokud ustanovení § 25 nejsou ve shodě se zásadami uvedenými ve výnosu ministerstva financí ze dne 15. října 1946, č. 182.611/46-V/l, kterým byly stanoveny směrnice pro výpočet přiměřeného snížení daně důchodové podle § 21, odst. 1 zák. o př. d., mění ministerstvo financí uvedený výnos, používajíc k tomu zmocnění daného v § 21, odst. 1 cit. zákona.

§ 27.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.