Vyhláška ministra výživy o volném prodeji prasat a o domácích porážkách.

§ 1.

1. Chovatelé prasat, kteří podléhají dodávkovým úkolům zemědělských výrobků (na základě smlouvy o výkupu a dodávce nebo předpisu ONV), zcela splnili své dodávkové úkoly skotu, prasat a drůbeže, chlebového obilí, krmiv a brambor v roce 1949 a běžně plní tyto dodávkové úkoly v roce 1950, jsou oprávněni od 1. ledna 1950:
   1. a) volně prodávat prasata (případně v půlkách nebo ve čtvrtkách) za volné ceny oprávněnému vykupovači,
   2. b) prodávat vepřové maso, sádlo a masné výrobky z domácí porážky za volné ceny přímo spotřebiteli (nikoliv překupníkovi), při čemž však nesmějí provádět domácí výsek masa,
   3. c) porážet si neomezený počet prasat pro svou potřebu.

§ 2.

1. Chovatelé prasat, kteří nepodléhají dodávkovým úkolům zemědělských výrobků, jsou oprávněni od 1. ledna 1950:
   1. a) volně prodávat prasata (po případě v půlkách nebo ve čtvrtkách) za volné ceny oprávněnému vykupovači,
   2. b) prodávat vepřové maso, sádlo a masné výrobky z domácí porážky za volné ceny přímo spotřebiteli (nikoliv překupníkovi), při čemž však nesmějí provádět domácí výsek masa,
   3. c) porážet si prasata pro svou potřebu, při čemž se jim započte získané maso a sádlo na samozásobení podle ustanovení § 7.

§ 3.

Chovatelé uvedení v § 1 musí každý zamýšlený volný prodej prasete nebo domácí porážku předem ohlásit místnímu národnímu výboru, který přezkoumá, zda chovatel splnil dodávkové úkoly v roce 1949 a běžně plní dodávkové úkoly v roce 1950, a v kladném případě dá k volnému prodeji, případně k porážce souhlas a zapíše je do úřední evidence; v záporném případě místní národní výbor chovateli volný prodej, případně porážku nepovolí.

§ 4.

Chovatelé uvedení v § 2 musí zamýšlený volný prodej nebo domácí porážku předem ohlásiti místnímu národnímu výboru, který zapíše volný prodej, případně porážku pro úřední evidenci.

§ 5.

Osoby, které obhospodařují více než 2 ha zemědělské půdy, hradí svou spotřebu masa, sádla a ostatních tuků z vlastní produkce a nemají od 1. ledna 1950 pro sebe a pro členy domácnosti nárok na lístky na maso, sádlo a umělé jedlé tuky.

§ 6.

Výjimkou z ustanovení § 5 mají v každém případě pro svou osobu nárok na lístky na maso, sádlo a umělé jedlé tuky ty osoby s výměrou nad 2 ha zemědělské půdy, které jsou v pracovním poměru, jakož i jejich rodinní příslušníci, kteří jsou v pracovním poměru, buď mimo zemědělství nebo v zemědělství, pokud tam pracují na statcích nebo v lesích státu a veřejnoprávních korporací, v hospodářstvích československých státních statků, národní podnik, ve státních strojních stanicích, ve veřejných výkrmnách prasat a v lesích československých státních lesů, národní podnik.

§ 6a.

Provedením volného prodeje prasete, po případě domácí porážky v době od 1. listopadu do 31. prosince 1949 se stanou chovatelé obhospodařující více než 2 ha zemědělské půdy i se svou domácností samozásobiteli masem, sádlem a umělými jedlými tuky do konce roku 1949.

§ 7.

Chovatelé s výměrou do 2 ha zemědělské půdy se stávají provedením domácí porážky samozásobiteli masem a tuky. Doba samozásobení, t. j. doba, po kterou nedostanou pro sebe a členy své domácnosti lístky na maso, sádlo a umělé jedlé tuky, se vypočte tak, že se vezme za podklad paušální mrtvá váha vepře ve výši 80 kg a samozásobitelská dávka 8 kg masa a tuků na osobu a měsíc.

§ 8.

Chovatelé s výměrou do 2 ha, kteří nesplní příslušné dodávkové úkoly, nejsou oprávněni k volnému prodeji ani k domácí porážce, ale dostávají lístky na maso, sádlo a umělé jedlé tuky pro sebe a členy své domácnosti.

§ 9.

Domácí porážka se musí provésti během osmi dnů poté, kdy místní národní výbor vzal její ohlášení se souhlasem na vědomost.

§ 10.

Z každé domácí porážky, bylo-li maso (sádlo) prohlášeno za poživatelné, se musí odvésti po veřejné zásobování paušální množství 5 kg škvařeného sádla.

§ 11.

Nemocnice, ústavy, ozdravovny a ošetřovny, školy (internáty), vojenské a bezpečnostní útvary, závodní jídelny a ostatní zařízení pro společná stravování si mohou prasata, která si vykrmily z vlastních krmiv (z kuchyňských odpadků, případně z volných krmiv), porážet pro stravování svých strávníků volně, t. j. bez započtení na dávky.

§ 12.

Masa z nutných porážek, pokud je prohlášeno za poživatelné, může být použito též k samozásobení; tyto porážky posuzují se s hlediska této vyhlášky jako normální porážky.

§ 13.

Ministerstvo výživy vydá v dohodě s ministerstvem zemědělství k této vyhlášce bližší prováděcí předpisy, zejména též k odstranění případných tvrdostí, které by mohly vyplynouti z bezvýhradného uplatňování zásad nové úpravy.

§ 14.

Přestuky této vyhlášky a jejích prováděcích předpisů se trestají, nejde-li o čin přísněji trestný, podle §§ 8 a 9 dekretu č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb.