Vyhláška ministerstva financí o provádění pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel.

§ 1.

Rozsah pojištění.

(1) Osoba odpovědná podle předpisů o náhradě škody za provoz motorového vozidla (dále jen „pojištěný“) je pojištěna v mezích ustanovení dále uvedených proti následkům zákonné odpovědnosti za provoz tohoto vozidla na území Československé republiky u Československé pojišťovny, národního podniku (dále jen „pojišťovna“).

(2) Pojištění se vztahuje na motorová vozidla užívaná k provozu na veřejných silnicích nebo k takovému provozu způsobilá a na cizozemská motorová vozidla, která jsou v provozu na československém státním území (dále jen „pojištěná vozidla“). Provozem motorového vozidla rozumí se též provoz jeho přívěsných vozů.

§ 2.

(1) Pojišťovna je zavázána vůči pojištěnému — v případech § 4 vůči poškozenému — nahradit částky, které podle předpisů o náhradě škody je pojištěný povinen poskytnout náhradou za škody způsobené provozem motorového vozidla, jestliže vznikly

1. a) ublížením na zdraví třetím osobám nebo jich usmrcením,
2. b) zničením nebo poškozením věcí třetích osob,
3. c) odcizením nebo ztrátou věcí třetích osob, byly-li provozem motorového vozidla tyto osoby usmrceny, zbaveny vědomí nebo bylo-li jim ublíženo na zdraví.

(2) Pojišťovna též nahradí osobám, kterým je přičítána odpovědnost za provoz motorového vozidla, soudní a mimosoudní náklady obrany proti nároku třetí osoby, jakož i náklady obhajoby v trestním řízení pro čin, který je nebo by mohl být příčinou takového nároku. Tyto náklady hradí pojišťovna jen, pokud byly nutné s hlediska její náhradové povinnosti; náklady obhajoby v trestním řízení v první stolici hradí však pojišťovna vždy.

(3) Pojistná náhrada za zničení, poškození, odcizení nebo ztrátu věcí činí nejvýše 200 000 Kčs pro každou pojistnou příhodu. Toto omezení neplatí pro pojištění motorových vozidel, jejichž provozovatelem je socialistická právnická osoba. Několik nehod, které vznikly z téže příčiny a jsou v časové souvislosti, se pokládá za jednu pojistnou příhodu.

(4) Náhrada za škody způsobené na penězích, cenných papírech, drahocenných věcech, listinách, spisech a věcech umělecké nebo historické ceny činí nejvýše 20 000 Kčs pro každou pojistnou příhodu.

§ 3.

(1) Pojišťovna není však zavázána nahradit nároky

1. a) z ublížení na zdraví rodinným příslušníkům pojištěného (odstavec 3) nebo z jich usmrcení, pokud byli dopravováni motorovým vozidlem, za jehož provoz pojištěný odpovídá, nebo se účastnili na jeho provozu,
2. b) ze zničení nebo poškození motorového vozidla, za jehož provoz pojištěný odpovídá, jakož i ze zničení, poškození, odcizení nebo ztráty věcí jím dopravovaných,
3. c) osob majících bydliště v cizině, jestliže byly dopravovány cizozemským motorovým vozidlem, za jehož provoz pojištěný odpovídá, nebo se účastnily na provozu takového vozidla,
4. d) ze zničení nebo poškození cizozemských motorových vozidel jiným cizozemským motorovým vozidlem,
5. e) ze škod způsobených vojenskými motorovými vozidly za války,
6. f) Ústřední národní pojišťovny na náhradu dávek, které přiznala poškozenému, má-li pojišťovna podle § 6 odst. 1 písm. a) právo postihu proti pojištěnému, proti kterému je nárok Ústřední národní pojišťovny uplatňován, nebo má-li pojišťovna právo postihu z kteréhokoliv důvodu podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo c).

(2) Odchylkou od ustanovení odstavce 1 písm. b) je pojišťovna zavázána nahradit nároky dopravovaných osob, které nejsou rodinnými příslušníky pojištěného, jestliže jejich nároky vznikly zničením, poškozením, odcizením nebo ztrátou jejich oděvu, jejich zavazadel s osobními cestovními potřebami nebo předmětů, které nosí při sobě.

(3) Za rodinné příslušníky [odstavec 1 písm. a)] se považují:

1. a) manžel, druh a družka,
2. b) příbuzní v přímém pokolení, nevlastní rodiče a nevlastní děti,
3. c) tchán, tchýně, zeť a snacha,
4. d) osvojenci a osvojitelé.

§ 4.

Přímé nároky poškozeného.

(1) Nemohla-li být zjištěna osoba odpovědná za provoz motorového vozidla (§ 1) ani jiná osoba za škodu odpovědná, má poškozený nárok na náhradu škody přímo, vůči pojišťovně v mezích povinnosti pojištěného a v mezích náhradové povinnosti pojišťovny. Tento nárok přísluší poškozenému jen, byla-li nehoda bez průtahu hlášena bezpečnostním orgánům, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena provozem motorového vozidla, a byl-li uplatněn u pojišťovny nejpozději do šesti měsíců ode dne nehody.

(2) Škody, které vznikly v případech odstavce 1 ublížením na zdraví osobám nebo usmrcením osob nahrazuje pojišťovna jen, pokud přesahují částku 1000 Kčs; poškozený nese z takové škody vždy 1000 Kčs ze svého, škody vzniklé zničením, poškozením, odcizením nebo ztrátou věcí nahrazuje pojišťovna jen polovinou, pokud náhrada přesahuje 1000 Kčs, nejvýše však částkou 50 000 Kčs.

(3) Pojišťovna nenahrazuje v případech odstavce 1 Ústřední národní pojišťovně dávky, které tato pojišťovna přiznala poškozenému.

§ 5.

Placení náhrady.

(1) Pojišťovna je povinna vyplatit pojistnou náhradu za nárok třetí osoby do patnácti dnů potom, kdy nárok třetí osoby byl zjištěn uznáním, narovnáním, soudním smírem nebo pravomocným rozsudkem; je-li v uznání, narovnání, soudním smíru nebo rozsudku stanovena pro plnění pojištěného lhůta jiná, platí tato lhůta i pro plnění pojišťovny. Náklady, které se mají hradit podle ustanovení § 2 odst. 2, je pojišťovna povinna zaplatit do patnácti dnů potem, kdy jí byla oznámena pravomocně stanovená, po případě uznaná výše nákladů.

(2) Pojišťovna vyplácí pojistnou náhradu přímo poškozenému, když dříve o tom uvědomila pojištěného; pojištěnému vyplatí až do výše celkového plnění, k němuž je povinna, částky, kterými uspokojil oprávněné nároky poškozeného z nehody, které se týká pojistná náhrada

(3) Jestliže uplatňovaný nárok za zničení, poškození, odcizení nebo ztrátu věcí převyšuje pojistnou částku (§ 2 odst. 3 a 4), může se pojišťovna zhostit závazku hradit náklady dalšího řízení prohlášením, že vyplatí oprávněnému náhradu ve výši pojistné částky a náklady do té doby vzniklé, pokud je povinna je nahradit.

§ 6.

Právo postihu.

(1) Pojišťovně přísluší právo na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla,

1. a) vůči pojištěnému, který způsobil nehodu úmyslně nebo v opilosti, nebo řídil motorové vozidlo, nemaje předepsané povolení, nebo svěřil řízení motorového vozidla osobě, o které věděl nebo musel vědět, že je nezpůsobilá k jeho řízení;
2. b) vůči osobě, která se způsobem zakládajícím trestný čin zmocnila motorového vozidla a způsobila jím nehodu;
3. c) vůči držiteli motorového vozidla, který je povinen platit pojistné (§ 8), jestliže s placením pojistného byl v prodlení podle ustanovení § 10 odst. 1 a jde-li o motorové vozidlo uváděné nově do provozu;
4. d) vůči osobě, která užila motorového vozidla k závodění, stala-li se nehoda, která vedla k vznesení nároků, při závodech v rychlosti, které podléhají úřednímu povolení, nebo při přípravných jízdách k nim a nebylo-li pojistné za toto nebezpečí (§ 8 odst. 4) včas zaplaceno;
5. e) vůči držiteli cizozemského motorového vozidla, jestliže se při vstupu na československé státní území vyhnul celnímu řízení a nesplnil povinnost zaplatit pojistné.

(2) Poruší-li pojištěný vědomě nebo z nedbalosti povinnosti stanovené v § 7, má pojišťovna proti němu právo na náhradu částky, o kterou se tím její náhradová povinnost zvýšila.

(3) Pojišťovně přísluší právo na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla a které nedosahují výše 2000 Kčs, a při částkách vyšších 10% z nich, nejméně však 2000 Kčs,

1. a) vůči držiteli motorového vozidla, který je povinen platit pojistné (§ 8), jestliže byl s placením pojistného v prodlení podle ustanovení § 10 odst. 2, nebo který ze své viny udal o vozidle nebo o způsobu jeho užíváni nesprávně údaje, které jsou rozhodné pro výši pojistného, a měl pojistné zaplaceno jen částečně,
2. b) vůči pojištěnému, který užil nákladního motorového vozidla k dopravě osob proti předpisům o tom platným.

(4) Ustanovení odstavce 3 písm. a) neplatí, je-li držitelem motorového vozidla socialistická právnická osoba.

§ 7.

Povinnosti při pojistné příhodě.

(1) Pojištění jsou povinni:

1. a) oznámit pojišťovně bez prodlení událost, která může vést k uplatnění nároků na náhradu škody se strany třetí osoby;
2. b) oznámit pojišťovně do smi dnů, že třetí osobou byl mimosoudně uplatněn nárok odůvodněný odpovědností za provoz motorového vozidla nebo že bylo zavedeno trestní řízení pro čin, z něhož by mohl býti takový nárok vyvozován;
3. c) oznámit pojišťovně bez prodlení, že třetí osoba uplatňuje svůj nárok soudně nebo že bylo nařízeno hlavní líčení v trestním řízení;
4. d) dát pojišťovně na požádání všechna vysvětlení potřebná k zjištění důvodu a rozsahu jejího plněni;
5. e) řídit se pokyny, které jim dá pojišťovna o tom, jak se mají zachovat, jsou-li vůči nim třetí osobou uplatňovány nároky; bez souhlasu pojišťovny nesmí pojištěný uspokojit ani uznat nárok třetí osoby, ledaže nemohl ze závažných důvodů odepřít uspokojení nebo uznání nároků a při tom nepřekročil meze své povinnosti k náhradě škody;
6. f) pečovat podle možnosti o to, aby škoda byla odvrácena nebo alespoň zmenšena, zejména učinit vše k objasnění nehody a podporovat pojišťovnu při obraně proti neodůvodněným a nepřiměřeným nárokům;
7. g) dát se ve sporu zastupovat zmocněncem, kterého pojišťovna určí, tomuto zmocněnci dát procesní plnou moc a být nápomocni při vedení sporu; v trestním řízení platí totéž o obhájci, kterého pojišťovna určí;
8. h) dát souhlas k vyřízení nároků uznáním, narovnáním nebo soudním smírem, požádá-li o to pojišťovna;
9. ch) oznámit osobám, vůči kterým mají nárok na náhradu škody, že se vede soudní řízení, požádá-li o to pojišťovna.

(2) Ustanovením odstavce 1 písm. g) nejsou dotčeny předpisy o zastupování socialistických právnických osob finančními prokuraturami.

§ 8.

Placení pojistného.

(1) Z pojištěného motorového vozidla a z jeho přívěsných vozů je s výjimkou cizozemských motorových vozidel povinen platit pojistné držitel; z motorového vozidla (přívěsného vozu), které má přidělenu poznávací (popisnou) značku, platí pojistné, kdo je k rozhodnému dni jako jeho držitel zapsán.

(2) Pojistné z motorového vozidla uváděného nově do provozu je splatné v den přidělení poznávací (popisné) značky, nejpozději v den zahájení provozu (dále jen „první pojistné”); platí se za dobu od počátku kalendářního měsíce, v němž byl provoz zahájen, až do konce běžného pojistného období (odstavec 3).

(3) Každé další pojistné z motorového vozidla (dále jen „následné pojistné“) je splatné dne 1. března za celé pojistné období. Pojistným obdobím pro pojištění motorových vozidel, jejichž držitelem je socialistická právnická osoba, je běžný kalendářní rok — pro rok 1951 zbytek kalendářního roku od počátku účinnosti této vyhlášky; v ostatních případech období jednoho roku od 1. března.

(4) Osoba, která hodlá užit motorového vozidla k závodům v rychlosti, které podléhají úřednímu povoleni, nebo k přípravným jízdám k takovým závodům, je povinna oznámit pojišťovně předem tento způsob užití motorového vozidla a zaplatit pojistné, které ji pojišťovna vyměří. Pojistné je splatné v den přípravných jízd nejpozději před jejich započetím; nekonají-li se přípravné jízdy, je pojistné splatné v den závodu nejpozději před jeho započetím.

(5) Pojistné z motorových pojízdných strojů pracovních, jejichž držitelem je podnik, který je pojištěn proti následkům zákonné odpovědnosti z provozu svého podnikání, se platí souhrnně s pojistným z tohoto pojištění.

(6) Při vyloučení nebo vyřazení motorového vozidla z provozu se zaplacené pojistné nevrací.

(7) Při změně držitele motorového vozidla není nový držitel povinen platit pojistné za zbytek pojistného období, prokáže-li, že pojistné z tohoto vozidla je předešlým držitelem zaplaceno.

(8) Pojistné z motorových vozidel, která jsou národním majetkem ve správě státních orgánů, se platí souhrnnou částkou. Pojistné z motorových vozidel, která jsou nově zařazována do provozu v době po 1. březnu až do konce kalendářního roku a jejichž držiteli jsou socialistické právnické osoby, je zahrnuto do pojistného, které je splatné dne 1. března.

§ 9.

Placení pojistného z cizozemských motorových vozidel.

(1) Z cizozemského motorového vozidla a z jeho přívěsných vozů platí pojistné za dobu pobytu na československém státním území jeho držitel nejméně na čtrnáct dnů po sobě jdoucích. Pojistné se neplatí z motorového vozidla (přívěsního vozu), jehož držitel předloží doklad o pojištění, za které se pro československé státní území zaručila Československá pojišťovna, národní podnik. Pojistné se rovněž neplatí z cizozemského motorového vozidla, které nemá sloužit na území Československé republiky jako dopravní prostředek.

(2) Není-li při vstupu cizozemského motorového vozidla na československé státní území předložen doklad o pojištění uvedeném v odstavci 1, vybírají celnice pro pojišťovnu pojistné na dobu nejméně čtrnáct dnů. Pojistné se vybírá výplatními známkami, které se nalepují do celního dokladu vozidla. Na další dobu pobytu vozidla na československém státním území zaokrouhlenou nahoru na celé měsíce lze pojistné z cizozemského motorového vozidla zaplatit přímo pojišťovně.

(3) Doplatek pojistného za dobu, na kterou nebylo předem zaplaceno, vybere celnice při výstupu vozidla z československého státního území.

(4) Při opětném vstupu vozidla na československé státní území se pojistné neplatí za dny, za které bylo pojistné již vybráno.

§ 10.

Prodlení a následky neplacení pojistného.

(1) Není-li první pojistné ani zčásti zaplaceno nejpozději toho dne, kdy provoz vozidla byl zahájen, stíhají jeho držitele následky prodlení uvedené v § 6 odst. 1 písm. c).

(2) Není-li následné pojistné zaplaceno do 31. března nebo bylo-li první nebo následné pojistné zaplaceno jen částečně, vyzve pojišťovna držitele motorového vozidla k zaplacení, po případě doplacení pojistného a poskytne mu k tomu patnáctidenní dodatečnou lhůtu. Po uplynutí této lhůty stíhají držitele motorového vozidla následky prodlení uvedené v § 6 odst. 3.

(3) Prodlení v zaplacení pojistného nastává teprve uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1, po případě v odstavci 2. Pojistné (po případě zvýšené pojistné), s jehož placením je držitel motorového vozidla v prodlení, lze vymáhat na jeho náklad správní exekucí. Správní exekuce se provádí na návrh pojišťovny, jestliže držitel motorového vozidla pojistné nezaplatil, ač byl pojišťovnou o zaplacení písemně upomenut, a do patnácti dnů proti upomínce nic nenamítal. Exekučním titulem je výkaz pojišťovny o nedoplatcích.

(4) Nebylo-li pojistné zaplaceno podle ustanovení § 8 odst. 2 nebo podle ustanovení § 9, náleží pojišťovně zvýšené pojistné ve výši trojnásobku pojistného příslušného za každý i započatý kalendářní měsíc, za který nebylo pojistné zaplaceno.

(5) Ohlásil-li držitel motorového vozidla o vozidle nebo o způsobu jeho použití ze své viny nesprávně údaje, které jsou rozhodné pro výši pojistného, a zaplatil-li pojistné nižší sazbou nebo jen částečně, náleží pojišťovně obdobně podle odstavce 4 trojnásobek částky; o kterou byla zkrácena,

§ 11.

Přechod nároků na náhradu vůči třetí osobě na pojišťovnu.

(1) Nároky pojištěného vůči třetí osobě na náhradu škody; způsobené provozem motorového vozidla přecházejí na pojišťovnu, pokud nahradila škodu.

(2) Nahradila-li pojišťovna jen část škody, má pojištěný přednost před pojišťovnou při uspokojení svého nároku z majetku osoby odpovědné za škodu.

(3) Na pojišťovnu nepřecházejí nároky pojištěného vůči osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou, ledaže škodu způsobily úmyslně nebo přísluší-li pojišťovně vůči pojištěnému právo postihu podle § 6. Na pojišťovnu rovněž nepřecházejí nároky pojištěného vůči držiteli motorového vozidla a vůči osobám, které s držitelem motorového vozidla žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou; přecházejí na ni však tehdy, jestliže tyto osoby nebo držitel motorového vozidla způsobili škodu úmyslně nebo přísluší-li pojišťovně vůči držiteli motorového vozidla právo postihu podle § 6.

(4) Přísluší-li pojištěnému nároky uvedené v odstavci 1, je povinen bez prodlení to oznámit pojišťovně.

§ 12.

Styk s pojišťovnou.

(1) Pro uplatnění nároků a oznámení podle této vyhlášky je třeba písemné formy.

(2) Pojišťovna je povinna vydat držiteli motorového vozidla a osobám oprávněným z pojištění na jejich žádost a na jejich náklad opisy všech jejich oznámení týkajících se pojištění.

(3) Projevy uvedené v odstavci 1 působí proti druhé straně od doručení. Nemohly-li být doručeny pro okolnosti, které tato strana zavinila, působí od doby, v které by jí byly doručeny, kdyby oněch okolností nebylo.

(4) Doba poštovní dopravy se do lhůt uvedených v této vyhlášce nezapočítává.

§ 13.

Podpůrné ustanovení.

Pokud touto vyhláškou není pojistný poměr upraven jinak, platí ustanovení zákona o pojistné smlouvě.

§ 14.

1. Pro rok 1951 a pro další léta, pokud nebude vyhlášena změna, platí tyto sazby pojistného:

   § 14.

   A.	Československá motorová vozidla:
   		Celoroční pojistné:
   	Druh motorového vozidla:
   1.	vozík pro nemocné, jízdní kolo s pomocným motorem.	60 Kčs
   2.	motorové kolo, motocykl, tříkolka, motorové vozítko.	240 Kčs
   3.	osobní automobil, sanitní, pohřební, dodávkový nebo kombinovaný vůz, autodrožka, hotelové auto	720 Kčs
   4.	nákladní automobil, zvláštní motorové vozidlo, motorový pojízdný stroj pracovní, tankový automobil, zvláštní poznávací značka	1200 Kčs
   5.	autobus	1608 Kčs
   6.	traktor	264 Kčs
   Rozšíření platnosti pojištění na ostatní území Evropy a na území asijské části SSSR.		20 Kčs

   Pojistné z přívěsných vozů je zahrnuto v pojistném z motorového vozidla,

   1. B. Cizozemská motorová vozidla:

      § 14.

      		Pojistné za prvních 14 dní:		Pojistné za další dobu pobytu:
      	Druh motorového vozidla:
      1.	motorové kolo, motocykl	50 Kčs	za každé dva měsíce	50 Kčs
      2.	osobní automobil, traktor	100 Kčs	za každý měsíc	100 Kčs
      3.	autobus, nákladní automobil	100 Kčs	za každý měsíc	150 Kčs
      4.	přívěsný vůz autobusu, nákladního automobilu nebo traktoru	100 Kčs	za každý měsíc	100 Kčs

§ 15.

Účast orgánů veřejné správy na provádění pojištění.

(1) Národní výbory podporují pojišťovnu při provádění pojištění, a to zejména tím, že

1. a) vydávají jízdní (provozní) průkaz jen tomu uchazeči, který prokáže, že z motorového vozidla bylo pojistné zaplaceno v předepsané výši,
2. b) umožňují pojišťovně zjistit podle úřední evidence motorových vozidel jména držitelů motorových vozidel, kteří nesplnili včas platební povinnost podle § 8.

(2) Orgány veřejné správy poskytují pojišťovně podklady k vyšetření a zjištění škody a odpovědnosti za ni.

§ 16.

Pojištění mimo československé státní území.

Odpovědnost držitele motorového vozidla (přívěsného vozu), pro které je přidělena československá poznávací (popisná) značka, a osob, které takového vozidla užívají s jeho souhlasem, může být pojištěna na základě ujednání s pojišťovnou podle pojistných podmínek uvedených v části první i pro provoz mimo československé státní území s tou odchylkou, že neplatí ustanovení § 4.

§ 17.

Přechodná ustanovení.

(1) Platnost dosavadních pojištění zákonné odpovědnosti za provoz československých motorových vozidel končí dnem 28. února 1951. Částky pojistného připadající na dobu od 1. března 1951 z pojistných smluv nelze považovat za zálohu na pojistné splatné podle této vyhlášky. Pojišťovna vrátí pojistníkům tyto částky nejpozději do konce června 1951.

(2) Osoby odpovědné za provoz motorových vozidel, která jsou v den počátku účinnosti této vyhlášky v cizině, jsou do doby jejich návratu pojištěny podle dosavadních smluv.

(3) Až do vydání vyhlášky podle § 71 vládního nařízení se jízdní kola s pomocným motorem o nejvyšším obsahu válců 50 ccm nepovažují s hlediska této vyhlášky za motorová vozidla, jestliže jejich konstrukce zachovává všechny normální znaky jízdního kola.

(4) Ustanovení § 10 odst. 4 neplatí v případech, kdy cizozemské motorové vozidlo vstoupilo na československé státní území přede dnem 1. března 1951.

§ 18.

Účinnost vyhlášky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1951.