Vyhláška ministra sociální péče o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců divadel.

§ 1.

Působnost.

1. 1. Vyhláška se vztahuje:
   1. a) místně: na země Českou a Moravskoslezskou,
   2. b) věcně: na všechna divadla a jejich provozovatele,
   3. c) osobně: na všechny zaměstnance divadel.

1. 2. Vyhláška se nevztahuje na zaměstnance Národního divadla v Praze s výjimkou členů Studia Národního divadla.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba se řídí zásadně ustanoveními zákona o osmihodinné době pracovní č. 91/1918 Sb. a jeho prováděcími předpisy.
2. 2. U solistů, herců, členů pěveckého, baletního a orchestrálního sboru stanoví se povinný počet představení, zkoušek a příprav takto:

   § 2. Pracovní doba.

   a)	u solistů:
   	opery	12 představení měsíčně
   	činohry, operety	18 představení měsíčně
   	baletu	20 představení měsíčně
   b)	u hudebníků:
   	opery	18 představení měsíčně
   	operety, zpěvohry a činohry	19 představení měsíčně
   c)	u členů sboru:
   	pěveckého sboru opery	18 představení měsíčně
   	ostatních sborů	20 představení měsíčně.

   Absolvovaný počet stanovených představení (s přihlédnutím ke zkouškám a soukromé přípravě), považuje se za dosažení zákonné pracovní doby uvedené v § 2, odst. 1 vyhlášky.

   Člen divadla, jehož se týká ustanovení o povinných představeních, je povinen účinkovati v představeních i nad výše uvedený počet, určí-li tak správa divadla. Za tato tak zv. přehraná představení obdrží však zvláštní honorář, který jest vyúčtovati každý měsíc, nejdéle do 15. příštího měsíce.

1. 3. U zaměstnanců technických, kteří jsou zaměstnáni na jevišti, jest pracovní dobu rozděliti tak, aby zásadně nenastalo více než jedno přerušení práce během pracovního dne u divadel I. skupiny a nejvýše dvojí přerušení práce u divadel II. skupiny. V žádném případe nesmí součet pracovní doby a přerušení práce přesáhnouti 15 hodin denně.
2. 4. Počátek pracovní doby stanoví se zpravidla nejdříve na 8. hodinu u technického personálu a na 9. hodinu u uměleckého personálu. Ve výjimečných případech může býti počátek denní pracovní doby stanoven dříve, avšak tak, aby mezi skončením prací spojených s večerním představením předchozího dne a počátkem práce příštího dne, uplynulo nejméně 9 hodin.
3. 5. Zkoušky v zásadě nesmějí trvati déle než 5 hodin denně. Ve dnech, kdy se nekonají představení, mohou zkoušky trvati 6 hodin. V naléhavých případech může býti trvání zkoušek po dohodě se zaměstnanci prodlouženo. V každém případě musí však býti zaměstnancům mezi skončením pracovní doby a počátkem představení poskytnuta nerušená pracovní přestávka v trvání nejméně 4 hodin. V den zájezdu u oblastních divadel může býti nerušená pracovní přestávka zkrácena tak, aby mezi zkouškou a dobou odjezdu uplynuly alespoň 2 hodiny.
4. 6. Počátek práce pro umělecký personál jest dán počátkem odpoledního i večerního představení tak, aby zaměstnanci pracovně na představení súčastnění, byli hodinu před počátkem představení na svých místech.
5. 7. Během dopolední pracovní doby přísluší zaměstnancům (kromě hudebníků) 15minutová přestávka na přesnídávku, která se započítává do pracovní doby. Vyžaduje-li dopolední práce (zkouška, nebo jiná příprava představení) pracovní dobu delší jak 5 hodin, jest zaměstnancům poskytnouti půlhodinovou přestávku k obstarání oběda. Pokud se dá delší trvání dopolední pracovní doby předpokládat, musí býti pravděpodobné trvání den předem zaměstnanci oznámeno, aby se mohl podle toho zaříditi.
6. 8. U administrativních (kromě pokladníků a pokladních) a dílenských zaměstnanců jest rozděliti týdenní pracovní dobu tak, aby o sobotách končila nejpozději o 13. hodině.
7. 9. Denní pracovní doba šatnářů a biletářů počíná ¾ hodiny před zahájením představení a končí po úplném vyprázdnění divadla obecenstvem.
8. 10. Zkoušky hudebníků:
   1. a) Členové orchestru jsou povinni konati denně tříhodinové zkoušky, při čemž platí obdobně ustanovení poslední věty, odst. 5.
   2. b) Členové orchestru jsou povinni před určenou premierou absolvovati 2 hlavní zkoušky po 4 hodinách.
   3. c) Zkoušky odpadají v den dvou představení, při nichž orchestr účinkuje. V den, kdy není žádného představení, při kterém orchestr účinkuje, může býti zkouška prodloužena až na 6 hodin denně.

§ 3.

Práce přes čas a v noci, o nedělích a svátcích.

1. 1. Práce přes čas jest každá práce konaná nad dobu stanovenou v § 2, kterou nařídila, nebo dodatečně schválila správa divadla, nebo bezprostředně k tomu zmocněný představený zaměstnancův.
2. 2. Za prací přes čas a práci noční jest platiti:
   1. a) zaměstnancům administrativním a dílenským ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu s příplatkem 25% za práci do 22 hodin a za práci v době od 22. hodiny do 6. hodiny s příplatkem 50%.
   2. b) Překročí-li pracovní doba při večerních představeních 3 hodiny od počátku představení, přísluší zaměstnancům, jejichž pracovní činnost souvisí přímo s provozem představení (umělecký a technický personál včetně orchestrů), příplatek ve výši 10% základní hodinové mzdy (platu) v místech bez pouličních drah a 15% v místech s pouličními drahami. Jde-li současně o práci přes čas, nutno poskytnouti vedle těchto příplatků ještě příplatky stanovené v odstavci 2, písm. a).
   3. c) Překročení pravidelné pracovní doby nad 10 minut odměňuje se za půl hodiny, překročení půl hodiny započítá se za celou hodinu.
   4. d) Zaměstnancům uvedeným v § 2, odst. 2 přísluší za každou hodinu zkoušek nad stanovený počet hodin v § 2, odst. 5 a odst. 10, bod a) a b), ⅟₂₀₀ měsíčního hrubého platu s příplatkem 25%.

1. 3. Za práci o nedělích přísluší administrativním, technickým (s výjimkou jevištních zaměstnanců) a dílenským zaměstnancům ?200 hrubého měsíčního platu s připočtením 50% příplatku, případně náhradní volný den, kdežto za práci o svátcích a památných dnech toliko příplatek podle zákona č. 248/46 Sb., případně se poskytne zaměstnanci náhradní volný den.

§ 4.

Svatky a památné dny.

O svátcích a památných dnech platí všeobecné předpisy.

Na Štědrý den, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a 1. května se zásadně nepracuje a všichni zaměstnanci kromě divadelních strážníků-hlídačů, mají pracovní volno.

§ 5.

Volné dny.

1. 1. Týdenní nerušená přestávka se řídí předpisy zákona čís. 91/1918 Sb.
2. 2. Zaměstnancům, kteří pracují v neděli a ve svátek, náleží každý týden náhradní den volný (t. zv. náhradní den), pří čemž se zaměstnanci střídají, aby provoz divadla neutrpěl. Je-li to z důvodů provozních možno, jest přihlédnouti k tomu, aby alespoň jeden z volných dnů v měsíci připadl na neděli.

§ 6.

Pracovní smlouvy.

Pracovní smlouvy se všemi zaměstnanci musí býti vyhotoveny písemně.

§ 7.

Pracovní oděv.

1. 1. Veškeré nutné dobové a zvláštní úbory, potřebné k vystoupení na jevišti, vyjma běžného občanského oděvu a prádla, pořizuje správa divadlu.
2. 2. Techničtí, dílenští a skladištní zaměstnanci obdrží ročně jeden pracovní oděv, případně pracovní plášť, jevištní zaměstnanci jeden pár lehčí plstěné obuvi. Vrátní obdrží každý rok jeden soukenný oblek. Členové baletního sboru obdrží cvičební úbor a cvičební obuv jednou za rok.

§ 8.

1. I. Platová úprava.
   1. 1. Pro zařadění, počítání let v povolání a výši platu administrativních zaměstnanců, platí ustanovení § 6, 7, 8 a platový řád vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 1. dubna 1946, Ú. l. I č. 58/1946, č. 967, o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců v obchodu s tím, že i na ně se vztahuje čl. I. platového řádu této vyhlášky. Při tom I. místní třída se rovná skupině divadel uvedených ve skupině I. a II. místní třída skupině divadel II.
   2. 2. Jako léta v povolání, pro platový postup počítají se jen léta zaměstnání po ukončení 20. roku věku, s výjimkou členů baletního sboru, u nichž se léta povolání počítají od 18. roku.
      1. a) Plně jest započítati léta strávená v zaměstnání v divadle. Stejně jest započítati dobu zaměstnání strávenou zaměstnancem mimo divadlo, pokud v ní získal znalosti potřebné pro výkon nynější činnosti.
      2. b) Z doby zaměstnání mimo divadlo, které není rovnocennou činností, započítává se do let v povolání jedna polovina.
      3. c) Do let v povolání jest též započítati dobu, po kterou byl zaměstnanec v době nesvobody prokazatelně vězněn v koncentračním táboře nebo vězení z důvodů politických, národnostních nebo rasových, dobu strávenou v presenční vojenské službě, v čsl. zahraniční armádě, v partyzánských oddílech, dobu přikázání podle vládního nařízení č. 154/42 Sb., nebo přidělení podle dekretu presidenta republiky č. 88/45 Sb., jakož i dobu přikázání k útvarům technické nouzové pomoci a protiletecké ochraně.
   1. 3. Za absolutorium konservatoře započítávají se do let v povoláni dva roky. Za studium jiné, nejméně dvouleté školy s právem veřejnosti oboru dramatického, hudebního nebo baletního, započítává se do let v povolání jeden rok. Absolventům akademie musických umění se započítává celá předepsaná studijní doba na tomto učilišti.
   2. 4. Při událostech, které jsou podkladem pro změnu platu, vstupuje změna v účinnost od prvního dne běžného měsíce, v němž událost nastala.

1. II. Výše platu.
   1. 1. Platy uměleckého personálu skupiny A, B jsou v platovém řádu stanoveny nejnižší a nejvyšší sazbou. Zaměstnanec má nárok na nejnižší platovou sazbu v příslušné skupině podle let v povolání. V mezích rozpětí mezi nejnižšími a nejvyššími sazbami, stanoví správa divadla (provozovatel) po slyšení zastupitelského orgánu zaměstnanců plat zaměstnanců se zřetelem na všechny okolnosti, zejména se zřetelem na uměleckou hodnotu zaměstnancova výkonu, celkovou kvalifikaci, na zkušenost v povolání, stupeň pracovní morálky, nebo příslušnosti k divadlu, místní poměry a pod. Není právního nároku na poskytnutí platu přesahujícího nejnižší sazby této vyhlášky. Mzdové sazby stanovené v platovém řádu pro skupiny zaměstnanců C jsou základní hodinové mzdy.
   2. 2. Platy všech zaměstnanců se vyplácejí 12krát do roka, nejpozději koncem každého měsíce.
   3. 3. Hrubým platem podle této vyhlášky je základní plat s připočtením eventuálních příplatků.
   4. 4. Poskytují-li se naturální požitky, vyjma pracovních oděvů uvedených v § 7 vyhlášky, započítá se jejich hodnota do platu podle sazeb platných pro ocenění naturálních požitků v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.
   5. 5. Zaměstnanci přijati na dobu přechodné potřeby kratší jednoho měsíce, obdrží za každý pracovní den ⅟₂₅ měsíčního platu skupiny, jejíž činnost vykonávají s příplatkem 5%. Pokud jde o hudebníky, platí ustanovení odst. 2, § 10 vyhlášky běž. č. 1391/46 o úpravě pracovních a platových podmínek hudebníků (kapelníků) zaměstnaných při provozování hudby.
   6. 6. Nejvýše jedné třetině zaměstnanců (s výjimkou uměleckého personálu pod písm. A a B, čl. II. platového řádu), může správa divadla za součinnosti se závodní radou, poskytnouti za zvýšený pracovní výkon výkonnostní příplatek, podle stupně výkonnosti až do výše 25% nad základní platové sazby.

      Celkový náklad na výkonnostní příplatky nesmí býti vyšší než 15% nákladu na platy příslušné skupiny zaměstnanců divadla, na něž se tato vyhláška vztahuje.

   1. 7. Zaměstnancům mladším 20 let (výjma baletu), přísluší plat příslušné kategorie, stanovený pro prvý rok povolání, zmenšený o 5% za každý rok chybějící do věku 20 let takto:

      § 8.

      až do ukončeného 15. roku věku	70%
      až do ukončeného 16. roku věku	75%
      až do ukončeného 17. roku věku	80%
      až do ukončeného 18. roku věku	85%
      až do ukončeného 19. roku věku	90%
      až do ukončeného 20. roku věku	95%

   1. U členů baletního souboru se tohoto snížení použije obdobně pro věk do 18 let takto:

      § 8.

      ve věku do 15 let	80%
      ve věku do 16 let	85%
      ve věku do 17 let	90%
      ve věku do 18 let	95%

§ 9.

Úmrtné.

1. 1. Příslušníci zaměstnancovi, kteří mají zákonný nárok na poskytování výživy a jimž výživu skutečně poskytoval, mají po jeho smrti nárok na částku odpovídající poslednímu platu zaměstnancovu za dobu 1½ měsíce, byl-li v témž divadle nebo u téhož provozovatele v různých divadlech zaměstnán nepřetržitě alespoň 6 měsíců.
2. 2. Byl-li zaměstnán ve smyslu předchozího odstavce více než 5 let, zvyšuje se tento nárok na částku platu za dobu 3 měsíců a po 25 letech za dobu 6 měsíců.
3. 3. Zemřel-li zaměstnanec po úraze, vzniklém při výkonu povolání, zvyšuje se nárok na dvojnásobek. Pozůstalí mají také nárok na úmrtné, zemřel-li zaměstnanec na přímé následky úrazu v podniku do 6 měsíců po přiznání důchodu.
4. 4. Nárok na plat v případě úmrtí nesmí v žádném případě přesáhnouti příslušný násobek počáteční platové sazby, stanovené pro platovou skupinu 1/A.

§ 10.

Doplňující ustanovení.

O dovolené, výpovědi, placení mzdy (platu) při zameškání práce a o všech ostatních otázkách, které nejsou zvlášť upraveny touto vyhláškou, platí zákonné předpisy.

§ 11.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Dosud poskytované výkonnostní příplatky se mohou započítati do zvýšení, k nimž dojde na základě této vyhlášky, proti dosavadnímu platu, stanovenému podle dosavadní vyhlášky, kolektivní či individuální smlouvy, nebo služebního a platového řádu.
2. 2. Pokud se až dosud platil 13. měsíční plat (vánoční remunerace, novoroční a pod.), jest tuto částku děliti na dvanáct a rozvrhnouti na měsíční platy. Tím jest vyrovnán 13. měsíční plat (vánoční remunerace, novoroční a pod.), tam kde se dosud vyplácel a není na něj právních nároků.
3. 3. Je-li dosavadní příjem zaměstnancův poskytnutý na základě dosud platných předpisů vyšší než plat podle této vyhlášky, jest rozdíl vypláceti jako vyrovnávací přídavek až do jeho zániku dalšími platovými postupy.
4. 4. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1947.
5. 5. Výtisk této vyhlášky jest správa divadla povinna vyvěsiti na vhodném, zaměstnancům přístupném místě v divadle.
6. 6. Zároveň pozbývá platnosti vyhláška býv. ministra hospodářství a práce ze dne 6. ledna 1944 (Ú. l. č. 7/44, č. 19), jakož i všechny dosud platné kolektivní smlouvy a služební a platové řády upravené vyhláškou běž. č. 594/45. Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývá též pro divadlo platnosti vyhláška ze dne 27. března 1943, č. 213, o zajištění mzdové stability kulturních a tvůrčích pracovníků.