Vyhláška ministerstva sociální péče, kterou se vydávají předpisy k provedení zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 138 Sb., o hospodaření s byty.

1. 44. Přednostní právo, příslušející účastníkům národního boje za osvobození, mohou uplatniti jen osoby, které se vykáží osvědčením ministerstva národní obrany o účasti na národním boji za osvobození (§ 8 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození).
2. 45. Pohraničním územím se rozumějí části zemí České a Moravskoslezské, jakož i Slovenska, které byly v roce 1938 obsazeny cizí mocí. Osobám, vracejícím se do tohoto území, přísluší přednostní právo jen tenkráte, měly-li na něm své bydliště před jeho obsazením a byly-li nuceny je opustiti před osvobozením.
3. 46. Mimo pořadí nutno přikázati za nájemníky uchazeče, kteří jsou podle potvrzení úředního lékaře okresního národního výboru nebo v obcích, v nichž místní národní výbory vykonávají též působnost okresních národních výborů, městského lékaře stiženi tuberkulosou nebo k jejichž domácnosti patří taková osoba (§ 4, odst. 2 zák.). To platí i o uchazečích, žijících osaměle, zejména však tehdy, užívá-li takový uchazeč části bytu, jehož uživatel má malé děti.
4. 47. Vedle těchto případů může místní národní výbor přikázati mimo pořadí za nájemníka uchazeče,
   1. a) který má podle pracovní smlouvy byt, umístěný v prostorách podniku nebo veřejného ústavu a potřebný k provozním účelům, nebo byt domovnický a je povinen podle pravomocného soudního nebo úředního výroku jej vykliditi, nebo — s omezením podle ustanovení č. 241 —
   2. b) proti němuž připustil soud pravomocným usnesením výpověď proto,
      1. aa) že byl odsouzen (na Slovensku též člen jeho domácnosti) pro trestný čin proti cizímu majetku, spáchaný na obyvatelích domu (§ 1, odst. 2 zák. č. 44/1928 Sb. — vyhl. č. 62/1934 Sb., na Slovensku § 1, odst. 2, písm. b) nař. č. 54/1946 Sb. n. SNR), nebo
      2. bb) že buď sám nebo členové jeho domácnosti nebo osoby, které přijal do bytu nebo do svých služeb, porušovali opětovně hrubě pořádek v domě nebo působili svým chováním v domě oprávněné pohoršení a že nezjednal možnou nápravu, ač k tomu byl vyzván (§ 1, odst. 2, č. 6 zák. č. 44/1928 Sb. — vyhl. č. 62/1934 Sb., na Slovensku § 1, odst. 2 písm. f) nař. č. 54/1946 Sb. n. SNR).

1. 48. Za nájemníka v témže domě nemá být přikázán uchazeč, proti němuž připustil soud pravomocným usnesením výpověď z důvodů uvedených pod č. 47, písm. b).

Byty státních zaměstnanců.

1. 49. Ustanovení § 5, odst. 1 zákona se vztahuje toliko na byty, v nichž dne 9. srpna 1946 bydlel státní zaměstnanec a u nichž právo na jejich užívání zanikne nebo které se jinak uvolní ve spojitosti s tím, že jejich nynější uživatel byl přeložen (přemístěn) do jiné obce.
2. 50. Státními zaměstnanci ve smyslu § 5, odst. 1 zákona se rozumějí též zaměstnanci státních podniků, fondů a ústavů, učitelé veřejných škol a profesoři diecesních učilišť theologických, jakož i duchovní církví a náboženských společností, ustanovení ve veřejné duchovní správě nebo pověření jako učitelé náboženství na veřejných školách.

   Pod pojem státních zaměstnanců podle § 5, odst. 1 zákona nenáleží vojenské osoby.

   Za státní zaměstnance se nepovažují zaměstnanci znárodněných nebo národních podniků ani jejich ústředních (oblastních) orgánů.

1. 51. Ustanovení § 5, odst. 2 zákona se vztahuje na byty, v nichž dne 4. června 1948 bydlela vojenská osoba a u nichž právo na jejich užívání zanikne nebo které se jinak uvolní, a to nejen tím, že jejich nynější uživatel byl přeložen do jiné obce, nýbrž i z jakéhokoli jiného důvodu, tedy na př. odchodem do výslužby, úmrtím a pod.
2. 52. Vojenskými osobami se rozumějí
   1. a) vojenští gážisté z povolání v činné službě i mimo činnou službu nebo ve výslužbě, a to i když jejich branný poměr byl změněn;
   2. b) vojenské osoby, konající další činnou službu podle branného zákona.

1. 53. Ustanovení § 5, odst. 1 a 2 zákona se týká též bytů, jichž užívají ve svých domech jejich vlastníci, pokud jsou státními zaměstnanci nebo vojenskými osobami (§ 32, odst. 3 zák.).
2. 54. Neoznačí-li osobní úřad (vojenská správa) ve stanovené lhůtě jiného státního zaměstnance (vojenskou osobu), který má býti přikázán za nájemníka, přikáže místní národní výbor za nájemníka osobu, kterou sám určí, řídě se ustanoveními §§ 4 a 8 zákona. Stejné právo přísluší místnímu národnímu výboru i tehdy, nebyl-li byt včas ohlášen, nebo prohlásil-li smlouvu o užívání bytu za zrušenou, anebo je-li smlouva o užívání bytu podle § 26 zákona neplatná.

Byty v družstevních domech.

1. 55. Ustanovení § 6, odst. 1 zákona se vztahuje toliko na obecně prospěšná bytová sdružení, ustavená jako výdělková a hospodářská společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, na Slovensku jako družstva podle zák. čl. XXXVII/1875.
2. 56. Družstvo, uplatňujíc tuto výhodu, je povinno osvědčiti zároveň s hlášením bytu,
   1. a) že je obecně prospěšným bytovým sdružením ve smyslu § 12 zákona ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z., o zřízení Bytového fondu,
   2. b) že navržená osoba
      1. aa) se stala jeho členem a plně splatila upsané závodní podíly před 9. srpnem 1946 a
      2. bb) jsou u ní splněny podmínky § 4, odst. 1, č. 1 zákona, a
   1. c) že byt se nestane nadměrným.

1. 57. Bytové družstvo se považuje za obecně prospěšné bytové sdružení ve smyslu § 12 zákona č. 242/1910 ř. z. pouze tenkráte, bylo-li za takové uznáno podle čl. 30 stanov Státního bytového fondu, uveřejněných vyhláškou ze dne 9. února 1912, č. 28 ř. z.; důkazem o tom je příslušný výměr ministerstva (pověřenectva).
2. 58. Při více členech, vyhovujících podmínkám uvedeným pod č. 56 a ucházejících se o týž byt, rozhoduje pořadí
   1. a) podle toho, zda uchazeč
      1. aa) nemá v obci bytu, nebo
      2. bb) má v ní sice byt, avšak zdravotně závadný nebo nedostatečný, a
   1. b) v každé této skupině podle počtu nezaopatřených dětí (§ 42, odst. 1 zákona ze dne 7. března 1947, č. 41 Sb., o státní podpoře na obytné stavby).

1. 59. Neosvědčí-li družstvo skutečnosti uvedené pod č. 56 zároveň s hlášením bytu, tedy i tehdy, nevyhovuje-li navržená osoba stanoveným podmínkám, přikáže místní národní výbor za nájemníka osobu, kterou sám určí, řídě se ustanoveními §§ 4 a 8 zákona. Stejné právo přísluší místnímu národnímu výboru i tehdy, nebyl-li byt včas ohlášen, nebo prohlásil-li smlouvu o užívání bytu za zrušenou, anebo je-li smlouva o užívání bytu podle § 26 zákona neplatná.
2. 60. V těchto případech, jakož i tehdy, přísluší-li místnímu národnímu výboru z jiného právního důvodu právo přikázati pro byt v domě obecně prospěšného bytového družstva nájemníka (§ 5, odst. 1 a 2 zák.), nutno označenou osobu předem vyrozuměti, že musí přede dnem, kdy začne bytu užívati (viz č. 19), se přihlásiti za člena družstva a splniti podmínky, za jakých družstvo pronajímá byty ve svých domech.

Byty v domech státu a zemí.

1. 61. Na byty v domech státu a zemí se vztahuje přikazovací právo místních národních výborů, nejen podléhají-li podle § 1, odst. 1 zákona ohlašovací povinnosti, a to bez ohledu, zda byly včas ohlášeny či nikoli, nýbrž i tehdy, prohlásil-li místní národní výbor smlouvu o užívání bytu za zrušenou nebo je-li smlouva podle § 26 zákona neplatná.
2. 62. Poněvadž místní národní výbory jsou povinny při přikazování nájemníků přihlížeti k tomu, aby se byt nestal nadměrným (§ 8, odst. 1 zák.), musí zemský národní výbor (příslušné pověřenectvo) nebo osobní úřad sděliti místnímu národnímu výboru zároveň při návrhu osoby, která má být přikázána za nájemníka, že byt se nestane nadměrným.
3. 63. Ustanovení č. 54 platí přiměřeně i v těchto případech.

Byty vlastníků domů.

1. 64. Ustanovení § 7 zákona se vztahuje na vlastníky domů, kterým byly domy přiděleny do vlastnictví
   1. a) z majetku konfiskovaného dekretem presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (na Slovensku nařízením ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění předpisů je měnících a doplňujících — vyhláška ze dne 24. prosince 1947, č. 1 Sb. n. SNR z r. 1948) nebo dekretem presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy;
   2. b) z majetku získaného podle předpisů o pozemkových reformách vydaných po 5. květnu 1945, t. j. buď podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., kterým se doplňuje zákon o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

1. 65. Výhoda podle § 7 zákona se týká toliko státně spolehlivých vlastníků domů. Jinak se však na nich nevyžaduje, aby osvědčili,
   1. a) že v obci nemají bytu nebo mají v ní sice byt, avšak zdravotně závadný nebo nedostatečný, ani
   2. b) že vykonávají v ní své zaměstnání nebo povolání uznané místním národním výborem v součinnosti s orgány jednotné odborové organisace a zájmových hospodářských skupin za potřebné a tvořící hlavní zdroj jejich výživy, ani
   3. c) že byt se nestane nadměrným.

1. 66. Zemřel-li vlastník domu, jemuž byl přidělen dům do vlastnictví, přísluší výhoda podle § 7 zákona státně spolehlivým příslušníkům jeho rodiny, kteří bydleli v jeho bytě v době jeho smrti aspoň již 3 měsíce, nemajíce vlastního bytu, a jsou jeho právními nástupci.
2. 67. Je-li byt nadměrný a jde-li o rodinný domek, není možno uložiti podle § 27, odst. 1 zákona vlastníku domku, aby byt vyklidil (§ 33, odst. 1, č. 5 zák.); v každém případě může však místní národní výbor uložiti vlastníku domu podle § 18 zákona, aby dal nadpočetné místnosti v užívání, po případě, nesplnil-li by tuto povinnost, přikázati mu pro ně nájemníky.
3. 68. Jiní vlastníci domů mohou se nastěhovati do bytů ve svých domech jen se svolením místního národního výboru a toliko za podmínek, za jakých lze ostatní osoby přikázati za nájemníky.
4. 69. Výjimku co do pořadí dlužno přiznati osobám, které pozbyly po 29. září 1938 domovního majetku pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce a jimž byl po 5. květnu 1945 tento majetek vrácen podle předpisů o restituci majetku (zejména dekret presidena republiky ze dne 19. kvěna 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, a zákon ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, ve znění zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79 Sb.).

   Osobou, která pozbyla domovního majetku, se rozumí nejen původní vlastník, nýbrž i státně spolehliví příslušníci jeho rodiny, kteří nemají vlastního bytu a jsou jeho právními nástupci.

   Ve všech případech je přiznání přednostního pořadí závislé též na tom, že jsou u osoby, která pozbyla domovního majetku, splněny podmínky § 4, odst. 1, č. 1 zákona a že byt se nestane nadměrným.

Přiměřenost bytů.

1. 70. Místní národní výbor je povinen přihlížeti k tomu, aby se byt nestal nadměrným, i tehdy, musí-li přikázati za nájemníka osobu, která mu byla označena (navržena) podle §§ 5 a 6 zákona nebo podle ustanovení č. 120 a 165.
2. 71. Při posuzování nadměrnosti bytu dlužno u osob uvedených pod č. 107 přihlížeti též k jejich potřebě místností, nezbytných pro výkon jejich zaměstnání nebo povolání. V takových případech dá místní národní výbor zároveň s rozhodnutím o přikázání nájemníka též svolení podle § 19, odst. 1, č. 2 zákona, aby nájemník užíval části bytu k jiným účelům než k bydlení; toto svolení musí být časově omezeno na dobu, po kterou bude nájemník nezbytně potřebovati místností pro výkon svého zaměstnání nebo povolání.
3. 72. Výjimka z přiměřenosti bytu z důvodu veřejného zájmu může býti připuštěna zejména u členů oficiálních a polooficiálních zahraničních missí a u osob uvedených pod č. 108.

Dvojí byty.

Ohlašovací povinnost.

1. 73. Na rozdíl od ohlašovací povinnosti podle § 1, odst. 1 zákona, která postihuje vlastníky domů, jsou podle § 9, odst. 1 zákona povinni hlásiti dvojí byty jejich uživatelé.
2. 74. Ohlašovací povinnosti podléhají dva nebo více bytů téhož uživatele, a to bez ohledu,
   1. a) zda všech bytů trvale užívá, jako na př. jde-li o více bytů v témže domě, které netvoří stavebně technicky jeden celek (viz č. 139), nebo
   2. b) zda některého z nich vůbec neužívá nebo ho užívá jen po určitou část roku nebo toliko občas, nebo
   3. c) zda některý dal jiné osobě zcela k užívání a sám bydlí jinde, nebo
   4. d) zda některý z těchto bytů má osoba, která je podle zákona povinna sdíleti s ním obydlí, tedy nerozvedená manželka, pokud jí soud nepovolil oddělené bydliště, nebo nezletilé děti.

1. 75. Byty uvedené pod č. 74, písm. b) a c) musí hlásiti jednak podle § 9, odst. 1 zákona jejich uživatelé, jednak podle § 1, odst. 1, č. 1 zákona vlastníci domů [č. 4, písm. b)]. Tímto střetem ohlašovací povinnosti nezaniká povaha bytů jako dvojích a platí proto o právu místních národních výborů prohlásiti smlouvy o jejich užívání za zrušené ustanovení § 10 a nikoli § 3, odst. 1 zákona.
2. 76. Jsou-li byty v různých obcích, vzniká ohlašovací povinnost jen tehdy, platí-li aspoň v jedné z nich podle § 38 ustanovení §§ 1 až 34 zákona. V takovém případě je uživatel povinen ohlásiti byty místním národním výborům všech obcí, v nichž jsou tyto byty.
3. 77. Hlášení, týkající se bytů v domech podniků státem spravovaných, v domech Státního bytového fondu, jakož i objektů, které slouží soudní nebo vězeňské správě nebo vojenským účelům nebo účelům Sboru národní bezpečnosti, musí místní národní výbor neprodleně postoupiti příslušnému ústřednímu (osobnímu) úřadu.

Prohlášení smluv o užívání dvojích bytů za zrušené.

1. 78. Jsou-li byty téhož uživatele v různých obcích, musí se místní národní výbory dohodnouti, který z nich prohlásí smlouvu o užívání bytu za zrušenou. Nedojde-li k dohodě, nejpozději však do 15 dnů od ohlášení, po případě od jiného zjištění dvou nebo více bytů téhož uživatele, jsou místní národní výbory povinny ohlásiti to
   1. a) okresnímu národnímu výboru, jsou-li obce v jeho správním obvodu;
   2. b) zemskému národnímu výboru (pověřenectvu sociální péče),
      1. aa) jsou-li obce ve správních obvodech různých okresních národních výborů téže země (Slovenska), nebo
      2. bb) jde-li o obce, z nichž v jedné, po případě v obou vykonává místní národní výbor též působnost okresního národního výboru;
   1. c) ministerstvu sociální péče v ostatních případech.

   Nadřízený národní výbor (ministerstvo sociální péče — pověřenectvo sociální péče) rozhodne do dalších 15 dnů.

1. 79. Prohlásiti smlouvu o užívání bytu za zrušenou nemůže místní národní výbor obce, třebas v ní byl větší nedostatek bytů,
   1. a) vykonává-li v ní uživatel bytu své zaměstnání nebo povolání, uznané místním národním výborem v součinnosti s orgány jednotné odborové organisace a zájmových hospodářských skupin za potřebné a tvořící hlavní zdroj jeho výživy, nebo
   2. b) zjistil-li jiné závažné skutečnosti, zejména uživatelovy rodinné nebo zdravotní poměry, odůvodňující nutnost jeho pobytu v obci.

1. 80. Práva prohlásiti smlouvu o užívání bytu za zrušenou nemá býti pokud možno používáno, zjistí-li místní národní výbor, že u nerozvedeného (nerozloučeného) uživatele bytu jsou závažné důvody, pro které nelze na něm spravedlivě požadovati, aby žil v manželském společenství se svou manželkou (manželem).
2. 81. Výhod podle § 10, odst. 3 zákona může se uživatel dvou nebo více bytů domáhati pouze tenkráte, jestliže byty včas ohlásil.
3. 82. Ustanovení č. 25 a 26 platí i pro prohlášení smluv o užívání bytů za zrušené podle § 10, odst. 1 zákona.
4. 83. O povinnosti místního národního výboru opatřiti uživateli přiměřený byt náhradní platí ustanovení č. 27.

Byty osob státně nespolehlivých.

1. 84. Právo místního národního výboru prohlásiti smlouvy o užívání bytů za zrušené se týká nejen bytů, jejichž uživateli jsou osoby státně nespolehlivé, nýbrž i bytů, kde takové osoby bydlí, zejména jako příslušníci rodiny státně spolehlivého uživatele bytu, jako na př. při smíšených manželstvích a pod.
2. 85. Tohoto práva nemá být pokud možno používáno, jde-li o byty státně spolehlivých uživatelů, bydlí-li s nimi v nich státně nespolehlivé osoby,
   1. a) které byly uživateli bytu přiděleny okresním úřadem ochrany práce do zaměstnání, dokud pracovní poměr trvá a pokud skutečně vykonávají práce, pro které byly přiděleny do zaměstnání, a nemají vlastního bytu, nebo
   2. b) které byly uživateli bytu přikázány místním národním výborem podle § 18, odst. 2 zákona za podnájemníky (nájemníky), nebo
   3. c) které jsou příslušníky domácnosti státně spolehlivého uživatele bytu a jimž je tento povinen poskytovati výživu a zaopatření.

1. 86. Práva prohlásiti smlouvy o užívání bytů za zrušené nemá býti rovněž pokud možno používáno u bytů osob uvedených pod č. 35, písm. a), pokud se na ně nevztahují ustanovení č. 35, písm. b), a to jde-li o osoby
   1. a) německé národnosti, jimž byly přiznány zvláštní úlevy
      1. aa) jako naprosto nepostradatelným a toho času nenahraditelným zaměstnancům v hornictví nebo zaměstnancům zvláště kvalifikovaným, po případě jako odborníkům zaměstnaným v průmyslu a zmařil-li by se tím účel, pro který jim byly úlevy poskytnuty, nebo
      2. bb) jako nerozvedeným (nerozloučeným) a neovdovělým manželům žen české nebo slovenské národnosti, které mají podle úst. dekretu č. 33/1945 Sb. českosloveské státní občanství a s nimiž vstoupili ve sňatek před 21. květnem 1938, vykonávají-li v obci zaměstnání, které uzná místní národní výbor v součinnosti s orgány jednotné odborové organisace a zájmových hospodářských skupin za potřebné, nebo
   1. b) maďarské národnosti,
      1. aa) které měly s příslušníky své rodiny dne 26. dubna 1948 bydliště nebo aspoň jednoroční pobyt v zemi České nebo Moravskoslezské, nebo
      2. bb) které přeložily nebo přeloží s příslušníky své rodiny po 26. dubnu 1948 své bydliště do země České nebo Moravskoslezské (vyhláška ze dne 16. dubna 1948, č. 77 Sb.).