zrušený předpis

  1. 134. Rozhoduje-li okresní národní výbor o výši podnájemného (nájemného) je povinen se říditi cenovými předpisy; o odvolání z jeho rozhodnutí platí ustanovení č. 17.
  2. 135. Pro podnájemní (nájemní) poměr takto vzniklý platí předpisy občanského práva, tudíž i předpisy o ochraně nájemníků, pokud ovšem se naň vztahují.
  3. 136. Podnájemní smlouva vzniká tehdy, dává-li nadpočetné místnosti třetí osobě v užívání za plat na čas nájemník bytu. Dává-li však takto v užívání nadpočetné místnosti vlastník domu nebo jiný uživatel bytu než nájemník, je to smlouva nájemní. Jinak se tato smlouva posuzuje jako podnájemní; při tom na věci ničeho nemění, jsou-li místnosti zařízeny (opatřeny nábytkem) či nikoli.

Slučování bytů a užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.

Zákaz slučovati byty nebo užívati jich k jiným účelům než k bydlení.

  1. 137. Svolení podle § 19, odst. 1 zákona má býti dáváno jen zcela výjimečně a toliko v ojedinělých případech, odůvodněných veřejným zájmem.
  2. 138. Zákaz zrušiti bez svolení místního národního výboru byt jeho připojením k jinému bytu nebo připojením jeho částí k jiným bytům se týká případů, ve kterých byt jako samostatná bytová jednotka zanikne tím,
    1. a) že jako celek se připojí k jinému bytu, nebo
    2. b) že jednotlivé jeho části se připojí k bytům sousedním.

    Nevztahuje se tudíž na případy, kdy jednotlivé části bytu se připojí k sousednímu bytu, avšak původní byt — třebas zmenšený — zůstane nadále zachován jako samostatná bytová jednotka.

  1. 139. Porušení zákazu předpokládá provedení stavebně technických úprav, jimiž byl byt zbaven povahy samostatné bytové jednotky. Nenáleží sem tudíž, jestliže táž domácnost užívá dvou nebo více sousedních bytů, které netvoří stavebně technicky jeden celek; takové případy podléhají ohlašovací povinnosti podle § 9 zákona [viz č. 74, písm. a)].
  2. 140. Zákaz užívání bytu nebo jeho části bez svolení místního národního výboru k jiným účelům než k bydlení předpokládá
    1. a) u bytů jako celků jakékoli jejich odnětí obytným účelům;
    2. b) u částí bytů jejich odnětí obytným účelům po provedení podstatných změn, jimiž pozbudou obytné místnosti této své povahy.
  1. 141. Svolení podle § 19, odst. 1 zákona nezahrnuje v sobě povolení k provedení podstatných změn, pokud je ho podle stavebních řádů (statutů) potřebí, ani nenahrazuje souhlas vlastníka domu k provedení změn.

Byty, jichž se užívalo 4. června 1948 k jiným účelům než k bydlení.

  1. 142. Ustanovení § 20 zákona se týká bytů, jichž se jako celků užívalo 4. června 1948 a dosud se užívá k jiným účelům než k bydlení. Při tom nerozhoduje, zda bylo před 4. červnem 1948 dáno k tomuto způsobu užívání svolení podle dříve platných (použivatelných) předpisů, zejména podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 163 Sb., o mimořádných opatřeních bytové péče, či nikoli.
  2. 143. Žádost za svolení, aby se smělo bytu jako celku nadále užívati k jiným účelům než k bydlení, musí býti podány do 19. června 1948.
  3. 144. Před rozhodnutím o každé takové žádosti musí býti řádně zjištěno, zda uživatel bytu ho potřebuje nezbytně k účelům, ke kterým ho užívá.

    Při tom svolení nutno odepříti, bylo-li takto zjištěno,

    1. a) že uživatel bytu již neprovozuje živnost nebo jinou činnost, k jejímuž provozu původně bytu užíval, nebo
    2. b) že tuto živnost nebo jinou činnost může bez zvláštní újmy provozovati v části svého bytu nebo v jiných vhodných místnostech, nebo
    3. c) že jde o živnost nebo jinou činnost, kterou neuznal místní národní výbor v součinností s orgány jednotné odborové organisace a zájmových hospodářských skupin za potřebnou.

    Naproti tomu, není-li pro to zvláštních důvodů, nemá býti svolení odepřeno, jde-li o byty, jichž se užívá k výkonu lékařské nebo zubní praxe, nebo živnostenského oprávnění drobných živnostníků nebo k vědeckým účelům, odůvodněným veřejným zájmem.

Revise bytů.

Provedení revise.

  1. 145. Místní národní výbor je povinen zkoumati čas od času skutečnosti, rozhodné pro opatření podle zákona (č. 138/1948 Sb.).

    Šetření nutno prováděti především podle údajů vlastníků domů a uživatelů bytů. Nestačí-li tento podklad nebo jsou-li odůvodněné pochybnosti o pravdivosti těchto údajů, které nelze jinak odstraniti, provede se prohlídka bytů.

  1. 146. Prohlídky bytů lze prováděti toliko v denních hodinách, t. j. od 7 do 19 hodin, a pouze v přítomnosti uživatele bytu nebo dospělých příslušníků jeho rodiny, bydlících v jeho bytě.

    Prohlídka musí býti bezvýjimečně omezena na zjištění skutečností, rozhodných pro opatření podle zákona (č. 138/1948 Sb.), tedy zejména na zjištění počtu nebo výměry podlahové plochy místností bytů, na zjištění počtu příslušníků domácnosti uživatele bytu nebo jiných osob v bytě bydlících, po případě na zjištění počtu a stavu jednotlivých částí zařízení bytu, jde-li o zařízení konfiskované.

  1. 147. Orgán nebo zmocněnec, vykonávající prohlídku, vykáže, se svým oprávněním a vydá uživateli bytu, u něhož prohlídku vykonal, na jeho žádost ihned a, není-li to možné, do 48 hodin potom, písemné potvrzení o důvodech prohlídky a o jejím výsledku, je povinen šetřiti předpisů o ochraně osobní a domovní svobody.
  2. 148. K provádění prohlídek nutno zmocniti úřední osoby zvláště způsobilé. Dlužno je předem poučiti o jejich právech a povinnostech, zvláště že nesmějí to, co při prohlídce zjistily, sděliti nikomu jinému než místnímu národnímu výboru, který je zmocnil; to platí především o uměleckých, výrobních a obchodních tajemstvích.
  3. 149. Prohlídky bytů nelze podle § 33, odst. 1, č. 4 zákona prováděti v domech a bytech uvedených v § 33, odst. 1, č. 1, písm. a) a c) zákona. U podniků, sloužících k provozu živnostenského oprávnění ku přechovávání cizinců, má býti prohlídka omezena toliko na písemné doklady a provedena jen za tím účelem, aby se zjistilo, nejde-li o ubytovací dům s trvalými nájemníky.

Důsledky revise.

  1. 150. Odstraňuje závady, zjištěné při revisi bytů, místní národní výbor
    1. a) musí prohlásiti smlouvu o užívání bytu za zrušenou, je-li tu některá ze skutečností uvedených v § 22, odst. 2 zákona;
    2. b) může prohlásiti smlouvu o užívání bytu za zrušenou, je-li uživatelem bytu osoba, která nevykonává v obci své zaměstnání nebo povolání, uznané místním národním výborem v součinnosti s orgány jednotné odborové organisace a zájmových hospodářských skupin za potřebné a tvořící hlavní zdroj její výživy (§ 22, odst. 3 zák.).
  1. 151. Ustanovení § 22, odst. 3 zákona nelze použíti u bytů v rodinných domcích, jichž užívají vlastníci těchto domků (§ 33, odst. 1, č. 5 zák.); naproti tomu ustanovení § 22, odst. 2 zákona vztahuje se i na tyto byty.
  2. 152. Vedle toho nemá býti práva podle § 22, odst. 3 zákona používáno,
    1. a) bydlí-li v uživatelově bytě příslušník jeho rodiny, u něhož jsou splněny podmínky § 4, odst. 1, č. 1 zákona a který nemá vlastního bytu, ani
    2. b) jde-li o byty, jichž užívají vlastníci domů, kterým byly domy přiděleny do vlastnictví z konfiskovaného majetku nebo z majetku získaného podle předpisů o pozemkových reformách, vydaných po 5. květnu 1945.
  1. 153. Předpisy o přikazování nájemníků, o nichž mluví § 22, odst. 2, č. 1, písm. a) zákona, se rozumí zákon č. 163/1946 Sb., po případě
    1. a) v zemích České a Moravskoslezské
      1. aa) vládní nařízení ze dne 26. února 1941, č. 177 Sb., o zvláštních opatřeních obcí v bytové péči, ve znění vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1941, č. 413 Sb.;
      2. bb) vládní nařízení ze dne 20. dubna 1943, č. 103 Sb., o opatřeních, jimiž se usměrňuje bytový trh, ve znění vládního nařízení ze dne 26. července 1943; č. 218 Sb.;
    1. b) na Slovensku zákon ze dne 22. prosince 1942, č. 254 Sl. z., o zajišťování a zabírání bytů a o omezení práva stěhovacího, ve znění nařízení ze dne 15. října 1945, č. 127 Sb. n. SNR.
  1. 154. Ustanovení § 22, odst. 2, č. 1, písm. c) zákona zachycuje případy, ve kterých uživatel získal byt trestným působením na rozhodnutí osoby, pověřené rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru. Nejčastěji půjde o tyto skutkové podstaty, záležející v tom, že uživatel získal byt tím,
    1. a) že užil proti osobě, pověřené rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru, skutečného násilí nebo přímo nebo nepřímo jí nebo osobě jí blízké nebezpečně vyhrožoval ublížením na těle, svobodě, cti nebo majetku, aby na ní vynutil nějaké konání, trpění nebo opominutí (§ 98 tr. zák., na Slovensku § 350 zák. čl. V/1878), nebo
    2. b) že donutil bezprávně osobu, pověřenou rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru tím, že zle s ní naložil nebo způsobil jí nebo osobě jí blízké újmu na těle, svobodě, cti, majetku nebo výdělku, nebo jí tím pohrozil, nebo že zneužil tísně přímo jí hrozící nebo svého vlivu, aby něco konala, trpěla nebo opominula (§ 1, odst. 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb., proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních), nebo
    3. c) že svedl osobu, pověřenou rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru, dary ke zneužití moci jí svěřené (§ 105 tr. zák. na Slovensku § 470 zák. čl. V/1878), nebo
    4. d) že osobě, pověřené rozhodováním o přikazování nájemníků nebo provádění rozhodnutí a opatření místního národního výboru, nebo s jejím vědomím jiné osobě za to, že vykonala nebo opominula nějaký úkon, k němuž je povolána, přímo nebo nepřímo nabídl, slíbil nebo poskytl prospěch, na nějž tyto osoby nemají práva (§ 2, odst. 1 zákona ze dne 3. července 1924, č. 178 Sb., o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství).
  1. 155. Zjistilo-li by se při revisi, že je tu dána skutková podstata činu, stihatelného trestními soudy, t. j. že tu jde o případ § 22, odst. 2, č. 1, písm. c) nebo § 22. odst. 2, č. 2 zákona, je místní národní výbor povinen oznámiti to státnímu zastupitelství, po případě v zemích České a Moravskoslezské, je-li nebezpečí z prodlení okresnímu soudu (§ 84 tr. ř., na Slovensku § 87 tr. por.).
  2. 156. Prohlásí-li místní národní výbor smlouvu o užívání bytu za zrušenou podle § 22, odst. 3 zákona, je povinen opatřiti státně spolehlivému uživateli bytu přiměřený byt náhradní, o němž platí ustanovení § 17, odst. 1 a 2 zákona. Po případě může mu nahraditi podle § 17, odst. 3 zákona zcela nebo zčásti stěhovací výdaje, nelze-li na něm vzhledem k jeho hospodářským poměrům spravedlivě žádati, aby je hradil ze svého, a vyklidil-li byt ve stanovené lhůtě.
  3. 157. Ustanovení č. 25 a 26 platí též o prohlášení smluv za zrušené podle § 22, odst. 2 a 3 zákona.

Dělení bytů.

  1. 158. Rozdělením bytu ve smyslu § 23 zákona se rozumí provedení stavebních změn a úprav, jimiž se vytvoří z jednoho valkého bytu dvě nebo více bytových jednotek.
  2. 159. Stavební změny a úpravy lze provésti na náklad obce, po případě zcela nebo zčásti na náklad příštích nájemníků, jestliže se dobrovolně zaváží místnímu národnímu výboru, že uhradí potřebné částky ze svého.
  3. 160. V obou případech vystupuje jako stavebník obec a místní nérodní výbor je proto povinen opatřiti si jejím jménem od stavebního úřadu ke stavebním změnám a úpravám povolení, pokud je ho podle stavebních řádů (statutů) potřebí. Souhlas vlastníka domu se nevyžaduje.
  4. 161. Místní národní výbor požádá v každém případě okresní národní výbor, aby jako cenový úřad určil přiměřené nájemné z nově vytvořených bytů; o jeho rozhodování platí ustanovení č. 16.
  5. 162. Rozdíl, o který úhrn nájemného takto určeného je vyšší než původní nájemné (nájemní hodnota) z bytu před jeho rozdělením, musí vlastník domu odváděti místnímu národnímu výboru, dokud nebude těmito částkami bezúročně splacen náklad na změny a úpravy. Byly-li změny a úpravy provedeny zcela nebo zčásti na náklad nájemníků, bude každý z nich platiti nájemné jen v takové výši, jaká připadá na jeho byt jednak z původního nájemného (nájemní hodnoty) z bytu před jeho rozdělením, jednak z části nákladu na změny a úpravy, kterou hradila obec; rozdíl, o který by byl povinen platiti podle určení okresního národního výboru více, bude účtován jako bezúročná splátka na část nákladu, kterou uhradil ze svého.

Společná ustanovení.

Hromadná výhrada bytů.

  1. 163. Ustanovení § 24, odst. 1 zákona se vztahuje pouze na uvolněné oblasti, které se osídlují slovanským obyvatelstvem.
  2. 164. Výhrada bytů se týká zpravidla jen zaměstnanců některého odvětví státní nebo jiné veřejné správy nebo zaměstnanců důležitého průmyslového nebo jiného podniku v obci (hromadný uchazeč). Vztahuje se především na byty v konfiskovaných domech, jichž se neužívá nebo které se uvolní, zejména prohlášením smlouvy o jejich užívání za zrušenou.
  3. 165. Pro byty takto vyhrazené je místní národní výbor povinen přikazovati za nájemníky osoby, které mu označí hromadný uchazeč, jsou-li u nich splněny podmínky § 4, odst. 1. č. 1 zákona a nestane-li se byt nadměrným. Hromadný uchazeč může označiti takto toliko své zaměstnance.

Jednotné provádění zákona.

  1. 166. Zákon musí býti prováděn v celém území obce jednotně a jediným orgánem.

    V obcích, v nichž místní národní výbory vykonávají též působnost okresních národních výborů, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem sociální péče schváliti odchylnou úpravu; i v těchto případech musí však býti celé území obce posuzováno jako jeden celek a nájemníci přikazováni podle jednotného seznamu uchazečů o byty, takže odchylná úprava je v tomto směru vyloučena.

Správní bytové komise.

  1. 167. Předpisy, vydanými k provedení zákona, se rozumějí tyto předpisy, jakož i odchylky, stanovené podle § 24, odst. 2 zákona, a rozhodnutí zemských národních výborů (pověřenectva sociální péče), vydaná podle § 33, odst. 2 zákona.
  2. 168. Počet členů správní komise má býti úměrný počtu obyvatelů obce, zpravidla však má býti komise nejméně pětičlenná.
  3. 169. Členy komise, jakož i jejího předsedu a náměstka jmenuje podřízený národní výbor (pověřenectvo) především z odborníků z oboru bytové péče, přihlížeje ve větších obcích též k tomu, aby pokud možno aspoň jeden člen komise byl znalý práva.
  4. 170. Členy komise mohou býti toliko osoby volitelné do místního národního výboru (§ 3, odst. 2 zákona ze dne 27. května 1946, č. 120 Sb., o obnovení národních výborů na podkladě výsledku voleb do Ústavodárného Národního shromáždění).
  5. 171. Komise rozhoduje ve schůzích, které svolává předseda (náměstek) podle potřeby, nejméně však jednou týdně. K usnesení se vyžaduje přítomnosti aspoň poloviny všech členů komise a více než poloviny hlasů přítomných. Předseda hlasuje; při rovnosti hlasů platí za usnesení návrh, pro který hlasoval.
  6. 172. Správní bytové komise rozhodují jménem národního výboru (pověřenectva), který je zřídil, a vydávají proto písemná rozhodnutí pod jeho záhlavím s dodatkem, že jde o správní bytovou komisi. V ostatním platí o těchto komisích přiměřeně předpisy o vnitřní organisaci zemských a okresních národních výborů a o způsobu jakým vykonávají svou působnost.

Neplatnost smluv.

  1. 173. Od případů, ve kterých jsou smlouvy o užívání bytů již přímo ze zákona neplatné, nutno lišiti případy, ve kterých může místní národní výbor prohlásiti platné smlouvy o užívání bytů za zrušené.
  2. 174. Neplatné jsou smlouvy o užívání, jimiž po 3. červnu 1948 dal
    1. a) vlastník domu v užívání
      1. aa) celý byt jiné osobě, než kterou mu přikázal místní národní výbor, nebo
      2. bb) část svého bytu bez svolení podle § 12 zákona nebo, jde-li, o nadpočetné místnosti nadměrného bytu, jiné osobě, než kterou mu přikázal místní národní výbor;
    1. b) jiný uživatel bytu než vlastník domu v užívání celý svůj byt nebo jeho část
      1. aa) bez svolení podle § 12 zákona nebo, jde-li o nadpočetné místnosti nadměrného bytu, jiné osobě, než kterou mu přikázal místní národní výbor, nebo
      2. bb) je-li neplatná jeho vlastní smlouva o užívání bytu.

Řízení.

  1. 175. Místní i ústřední národní výbory, jakož i správní bytové komise (dále jen místní národní výbory), musí se při provádění zákona říditi všeobecnými zásadami, které i při rychlém rozhodování zaručují jeho nestrannost a umožňují stranám obhájiti svá práva. Jsou proto povinny dbáti zejména těchto ustanovení:

Podání.

  1. 176. Podání mohou strany činiti u místního národního výboru písemně, po případě, pokud místní národní výbor nestanoví jinak pro některé druhy podání, jako na př. pro hlášení bytů, pro žádosti o zápis do seznamu a pod., i ústně. O ústních podáních musí býti sepsán protokol.
  2. 177. Vydal-li místní národní výbor pro některé druhy podání vzorce, musí jich býti použito.

Doručování.

  1. 178. Místní národní výbor doručuje spisy zpravidla svými orgány, jinak poštou.
  2. 179. Doručiti lze všude, kde doručovatel zastihne osobu, jíž má býti doručeno (příjemce).
  3. 180. Nezastihne-li příjemce v bytě, provozovně, kanceláři nebo pracovišti, může doručiti každému dospělému příslušníku jeho domácnosti nebo jeho zaměstnavateli nebo zaměstnanci, který je právě přítomen, jestliže ho doručovatel zná a tento neodmítne spis přijmouti.
  4. 181. Nezastihl-li doručovatel ani takovou osobu nebo odmítla-li spis přijmouti, může doručiti spis pronajimateli, bydlícímu v témže domě, nebo osobě, kterou zmocnil vlastník domu ke správě domu, jestliže ji doručovatel zná a tato neodmítne spis přijmouti.
  5. 182. Výkon doručení musí býti potvrzen na doručence podpisem osoby, jíž bylo doručeno, a zapsáním data doručení, jakož i podpisem doručovatele; odepře-li osoba, jíž bylo doručeno, podpis nebo datum, vyznačí to doručovatel na doručence.
  6. 183. Nelze-li spis doručiti způsobem stanoveným pod č. 180 až 182, nutno jej uložiti u místního národního výboru (poštovního úřadu) a oznámiti to příjemci vývěskou připevněnou na dveře vchodu do jeho bytu, provozovny nebo kanceláře nebo na dveře domu, v němž je byt nebo tato místnost. Uložení spisu má účinek doručení; poškození nebo stržení vývěsky nemá na platnost doručení vlivu.

Lhůty.

  1. 184. Při lhůtách, určených podle dní (§ 1, odst. 2, § 2, odst. 2, § 5, odst. 1 a 2, § 6, odst. 2, § 9, odst. 2, § 12, odst. 2, § 14, odst. 2, § 18, odst. 2, § 20, odst. 2 a § 29, odst. 1 zák.), se nepočítá den, na který připadá událost, jíž lhůta počíná.
  2. 185. Konec lhůty, určené podle týdnů (§ 29, odst. 2 zák.) nebo měsíců (§ 3, odst. 1 zák.), připadá na onen den posledního týdne nebo měsíce, který se jménem nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, již lhůta počíná; není-li takového dne měsíce, dobíhá lhůta posledním dnem tohoto měsíce.
  3. 186. Počátek a běh lhůty se nestaví nedělemi ani zákonnými dny svátečními nebo památnými. Připadne-li však poslední den lhůty na neděli nebo zákonný den sváteční nebo památný, je jejím posledním dnem nejblíže příští den všední.
  4. 187. O dny poštovní dopravy se lhůty neprodlužují; musí tedy podání býti ve lhůtě místnímu národnímu výboru doručeno. U odvolání je lhůta zachována, bylo-li v ní odvolání podáno na poštu.

Rozhodnutí.

  1. 188. Pokud podle povahy věci nelze učiniti rozhodnutí již podle podání stran a předložených průkazů nebo podle spisů, které jsou u místního národního výboru, nutno zjistiti skutkový podklad pro rozhodnutí a při tom dáti stranám možnost, aby uplatnily svá práva a své právní zájmy.
  2. 189. Rozhodnutí má obsahovati
    1. a) výrok, jímž se má vyříditi projednávaná věc a všechny návrhy stran, jakož i stanoviti, zda odvolání se přiznává odkladný účinek či nikoli;
    2. b) odůvodnění, v němž se shrnou výsledky řízení a právní posouzení věci;
    3. c) poučení o opravném prostředku, obsahující upozornění,
      1. aa) že z rozhodnutí lze se odvolati do 15 dnů od jeho vydání a
      2. bb) že odvolání má býti podáno u místního národního výboru.
  1. 190. Rozhodnutí, jímž se prohlašuje smlouva o užívání bytu za zrušenou (§ 3, § 10, odst. 1 a 2, § 11, odst. 1, § 13, odst. 3, § 16, § 20, odst. 2 a § 22, odst. 2 a 3 zák.), musí obsahovati
    1. a) příkaz k vyklizení bytu, ukládající uživateli, aby byt vyklidil, a
    2. b) stanovení lhůty, do kdy má tak učiniti, při čemž délka této lhůty má býti určena tak, aby byla úměrná možnostem, které má podle poměrů uživatel bytu k jeho vyklizení.