1153.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 24. listopadu 1949
o výměně železničních dlužních úpisů vydaných právními předchůdci Investiční banky, národního podniku, za dluhopisy sjednocené státní půjčky.
Podle § 20, odst. 1, písm. c) a odst. 2 zákona ze dne 16. června 1949, č. 168 Sb., o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů z doby do 31. prosince 1945, stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem dopravy toto:
Železniční dlužní úpisy vydané právními předchůdci Investiční banky, národního podniku (dále jen „dlužní úpisy“), a to
budou vyměněny za dluhopisy 3% sjednocené státní půjčky emise A.
(1) Výměna se provede ke dni, od kterého počínají běžeti úroky z 3% sjednocené státní půjčky emise A, vydané při výměně, t. j. ke dni 16. března 1949.
(2) Při výměně se vyúčtují a hotově vyplatí dosud nevyplacené úroky z dlužních úpisů od poslední úrokové splatnosti v roce 1948 až do dne, ke kterému se provádí výměna, a to sazbou 3%. Tyto úroky činí v procentech jmenovité hodnoty dlužních úpisů uvedených v
§ 1, odst. 1, písm. a) 1.625%
(za dobu od 1. září 1948 do 15. března 1949),
§ 1, odst. 1, písm. b) 0.8662%
(za dobu od 1. prosince 1948 do 15. března 1949 a po srážce 1% rentové daně).
(3) K dlužním úpisům, které se vyměňují, musí býti připojeny kupony dospívající v roce 1949 (povinné kupony). Scházejí-li, musí vlastník nahraditi jejich výplatní hodnotu, a to u kuponů splatných přede dnem výměny celou, u kuponů splatných po dni výměny tu její poměrnou část, která připadá na dobu ode dne splatnosti předcházejícího kuponu do dne výměny.
(4) Dnem, ke kterému se provede výměna, se končí úrokování dlužních úpisů a Investiční banka, národní podnik, jakožto právní nástupce peněžních ústavů, které dlužní úpisy vydaly, se zprošťuje veškerých svých závazků z nich vůči jejich vlastníkům. Zálohami, které byly vyplaceny podle § 20, odst. 1, písm. b) dekretu presidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů, na úroky z dlužních úpisů, dospělé v době po 31. prosinci 1945, považují se úroky za příslušnou dobu za vyrovnány. Vlastníci dlužních úpisů nemohou z nich uplatňovati jiných nároků, než nárok vůči státu na výměnu za podmínek stanovených touto vyhláškou.
(1) Výměna se provede v poměru 100:100 jmenovité hodnoty.
(2) Přejímací hodnota dlužních úpisů se zaokrouhlí vždy dolů na částku dělitelnou tisícem. Zbytky (dlužní úpisy nižší jmenovité hodnoty než 1000 Kčs, pokud je nelze sloučiti na tuto výši) se vyplatí hotově v kursu 90.
(3) Při výpočtu zbytku, který se vyplatí podle odstavce 2 v hotovosti, se přihlédne ke všem dlužním úpisům, které byly odevzdány do vázané úschovy jednou přihláškou u téže úschovny pro téhož vlastníka.
(1) Výměnu provede z moci úřední podle pokynů ministerstva financí Poštovní spořitelna, národní podnik v Praze, za součinnosti Investiční banky, národního podniku v Praze, a ostatních úschoven (§ 13 a § 14, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb.).
(2) O výměně vydá úschovna vlastníku odpočet, proti kterému může podati vlastník vyměňovaných dlužních úpisů do 14 dnů námitky. Nevyřídí-li tyto námitky sama úschovna, předloží je Poštovní spořitelně, národnímu podniku v Praze.
(3) Za provedení výměny smějí úschovny účtovati vlastníkům 1 o/oo ze jmenovité hodnoty dlužních úpisů, nejméně 10 Kčs a nejvýše 100 Kčs za jeden odpočet, jakož i hotové výlohy (vyjímajíc však poštovné za odeslání odpočtu).
(1) Dluhopisy sjednocené státní půjčky vydané při výměně se uloží na jméno vlastníka dlužních úpisů do povinné úschovy u peněžního ústavu, u kterého byly vedeny dlužní úpisy na účtě. Za vlastníka se přitom považuje osoba, která se při provedení dekretu č. 95/1945 Sb. přihlásila jako vlastník nebo na kterou dlužní úpisy později právoplatně přešly.
(2) V případech, ve kterých byly dlužní úpisy uloženy u státních pokladen [§ 13, odst. 1, písm. f) dekretu č. 95/1945 Sb.], uloží se dluhopisy sjednocené státní půjčky vydané při výměně u Poštovní spořitelny, národního podniku v Praze (oblastního ústavu v Bratislavě), leč by dohodou s vlastníkem dlužních úpisů byl k tomu určen jiný peněžní ústav.
(1) Výměně podle této vyhlášky podléhají pouze dlužní úpisy, které jsou na území Československé republiky a byly složeny do vázané úschovy podle dekretu č. 95/1945 Sb. (§ 14, odst. 1 a § 16).
(2) Dlužní úpisy, které jsou v cizině a byly přihlášeny podle dekretu č. 95/1945 Sb. (§ 14, odst. 2 a 3 a § 17), mohou býti vyměněny teprve po přemístění do tuzemska a po složení u některé úschovny, která o tom vyrozumí Poštovní spořitelnu, národní podnik v Praze, a zařídí se podle jejich pokynů.
(3) Zvláštní vyhláškou ministerstva financí bude stanoveno, kdy za dlužní úpisy, které jsou v cizině a vlastnicky nenáležejí fysickým osobám, jež na území Československé republiky bydlí nebo se zde déle jednoho roku zdržují nebo právnickým osobám, které zde mají své sídlo nebo obchodní vedení (§ 14, odst. 3 a § 17 dekretu č. 95/1945 Sb.), budou místo dluhopisů (vázaných) sjednocené státní půjčky vydány dluhopisy (volné) 3% státní půjčky umořitelné v letech 1960 až 1989.